Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, June 28, 1911, Page 11, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    (
rOKUOK DNK 28 CKKVNA 1911
Štraoa 11
r
T S aa x4l to Iioinún z fonkt!-
l
Lípa tcprv nyní vzpomněl si nu
udeření jež utrpěla padajíc n
loďky a rychle h nachýliv Mtriv
nou ohledával rňnu Hlavě neby
lo tak dalwo ublíženo jen veliká
modřina znaěila místo kterým na
loď narazila Jírnira zkoušela
bude-M mocí wima ho posadit! a
vztyčena lístuti} filo to velmi těž
ko a musila ne o vit i podpírá
ti Chvíle té použil dřívo jí je
fitě byv pomočen Lípa u pospíšil
rychto k vodě kdo Hinočil nvfij
kapesní fiAtek a mžikem no opět
navrátiv pozorné jej Jindře- při
vázal na rAuu Mladé děvěe tu k
němu pohledlo poprvé a výrazem
nevýslovné vděěnoHti a jejl sla
W vlhka ruka hledalatu ruku je
ho a nsfiedfii ji lchýnko ji t í uli
la Teď vfiiik zalomcovabi jí zi
ma a ona zuby drkotajíc se za
chvěla Lípa rychle vložil na ni
svůj kalin t rozprostřev jej po je
jím tM pokud molďj bylC to je
diný fiat kterýž mu s ruce byl
"Kdyby jen rychlo přifiťi ho fia
ty" prohodil netrpělivě
"Vždyť není tuk mispéeh" od
větila hc slabým úsměvem polohla
sné Jindra hledí e vděčně k Lípo
VÍ stélo vedlf ní klečícímu
"Vfieeka ho zimou třesete" na
mítl Mturont UvC a netrpělivé funě
reni k zámku pohlížející Lípa —
"Ali konečné — tam jdoul" zvo
taí vida v délí ťiprkem přibíhající
AoiAIku Kalynku a jefité jednu z
dornIeídi služek jež tichly plné
ruee fiatft fiAIfiv i prádla
"Nebylo by léH( nlečno kdyby
sto zkusila zatím dojiti do dom
ku!" lézal o Šetrné Lípa Jindry
"Urychlíte tím své převléknutí a
pak proHpčjo 1 vafii m ňdiím po
skytnout! jim Hpíiío pohybu nežli
HKčívati zdo na vlhkém trávníku
v promoklých fiatech"
"Pokusím se o to" odvětila
Jindra hned ho zdvihajíc Za o
bratné a silné iwmioci Lípový to
řlo při čemž ovficm Lípa Jindru
spífio nesl nežli vedl Dofilí k dom
ku eo Amálka ho Hlužkami rychle
o blížila Na několik sehodftv ve
dělicích na pavličku letohrádku
Jindru lípa vynenl tixkna Htaront
livé vzécné břímé k prHňm a ote
vřov dvéře d nalonku v domku
vedoucí uvédél tam pečlivé Jin
dru V tom lobčbly již i pomoc
přinéfiejírí a Lípa uzavřev ote
vřenl okna a pobídnuv nlužky kc
HjHÍchu - od hazel provézeu zraky
Jindřínými z pokojíku
"Pano Lípo" volala za uchazo
jícím již ho Hchodav Lípou AmAl
kii "zle vezrnčte' anpoň plaid
vžVty f no zimou chvějete přincnla
juttm jej pro vU"
"Díky iiťinJLm tuk daleko do
elmku" A ÚHmévem fiel hí pro
uvé fiaty jež nebrav krňél iak
rychle k zAmku
rřiňed do Hvého bytu rychle se
převlékl a poHpífiil jak hned do
parku Na cehté od rytmika po
tkal již Amúlku n Katynkou ve
doiwí Jindru zabalenou do koli
ka Ulliv Nabhll ua místo Katyn
ky aa průvodčího a Jindra přija
la beze lova jeho rémé pevné ho
o né píKlpírajlí Tázal ho jí Hta
rotlívé po ráné na hlavé a ehtčl
aby ae dojeto pro tékař Jindra
íivé otlpírata tvntíc U toho ne
ní třeba a chtčla jen koflík Čaje
a na lfižko na ránu pak Ktudcné
obklady Zftntto při tiii Lípa ji
dovedl ai nahoru do příbytku
dČvéat a Hvéřiv ji tam péči AinAt
ié a včrné Katynky ul'bral
li jil krátily i bylo iro
lIyá Llp dUvil ! jídelny
Paní Jarýiutvá v tml nwbyčrj
a dlouho dr2 U iit-bytaf jeitá
"" Hro př Ala Amilka a k o
Ací Ui jk m dří Jindř
vVtvla h uKiojivA l
Jindra ihráii m rn pr4%á u
IMtU
Aiuilka irll hovr na dn4
aí iih}du v ntjWj%im
é'ylu fetaUuA chnAitl IIjhu
Itrrý vrkpfu p„halu ro n#J
akruiuji a UkoHa na rj'fťh
tiiii iiiiujv tXtn t4
?uhu jrlt M4M
AM4tlia huuřiU # fiwHÍVU v
tUmdv iUn Wkm Ht
tMffc' a Mky4ué Utě Hkyt
1
vžly nových a nových pokyn fi v i
znamení jež zamilovuným vždy
po ruce jtiou jímž nulující tak
Hiiadno porozumívají a jež jim to
l'ík rozkoňo a blaha pfíHobí
Lípa zftutávnl atéle zdvořilý ale
chladný
Amélka hnánu joue touhou a
by dofila porozumčiií od Lí[y da
la ho hvhIÍ k iMprozřetelié otáz
ce i "ftekiičto mi kdybych mÍHto
Jindry já dm-H byla Hpadla do
hlubiny hyl bynlo I pro mne byl
Život Hvftj nnadilf "
V udivení a překvapení vzhlédl
k ní Lípa a jtohled chladný jako
led hvc1 ho po dívce j kolem unt
mihl hc mladém u muži Hlín nelí
boHti a on odvéliť chladné a uncČ
nň( "ajialél" HoiičaNiiě ozvalo
m na nádvoří brčení přijíždějící
ho kočáru
"Taní lnrýivá" proncnl pak
Lípa jako na rozpacích nenadále
( ocill a nepohlédl jíž k Amálco
rychle c vzchojdl a kráčel ven
Amálku proneHfil nlovu nvá za
razila hc při pobleilu Lípové zble
din a pocítila ledový hled tento po
celém těle Hvéru Jako výrok
Hondee znčlo jí jeho chladné "za
jinté" a zvčhIovoIo jí odHiidek —
Očekávala vřelé vroucí ímIhIovc
ní bažila a loužílu po nadfieném
ulové oij něho žíznila jeho
láxce po 0Hčdčeií jí od ného —
a teď obdržela ukoro pOHiněch a
neb Hpnň lictečíioii odpověiP Oči
ne jí zalily nlzatni a ona Nkloplvfii
truchlivé hlavu kráčeht punl Ja
rý nové Hiiiiitnč vutříc
Xí
V třetí den o nehodě Jindříné
za kiáaného odpoledne nalézáme
ob (b-včata v ložnicí Jindříněj
Jindru na loží n Amálku nedíeí
vedle ní Domácí dcerufikfl byla
híc winčkiřd příbledlá a hlavu
rnělii obvázánu l jnmiý leak v
[očích a nade vfio dobrá nálada
která eo chvíli propukala v zvon
kovitý vcHelý mnich jenž až do
druhého pokoje hlasitě zaznívat
vydávaly patrné avMeetví ?o ne
milá a nchczpečni lázeň přilítne
Ijí netkla ha mimo řádnou modři
jim ani jiných neblahých nádedku
po aohě tiezflHtavila Dčlo ho tu
díž zcela přirozeně že ačkoliv A
niálka pňvodně chtěla Heutřcnicl
vou k lňžku upoutanou bavili
vyrážela vlaNtn§ ona ji A v
pravdě měla Amálka zábavy a
vyražení více potřebí nežli Jin
dra Hyluř jíž dva dny neobyčej
né htÍNiičná a zňvtumčíváj l k žer
tňm Jindřiným zjevoval ho na
rtech jejích jenom krátký někdy
ani ne dokonalý ťmměv a hned zaa
zmielj éanlo ho jí vyvinuly z pr
hou hluboké povzdechy a oči její
omžily ho mnohdy krátě t nena
dání potlačujíco náailítn vyvHtá
vající tílzy
Jindra bystrým okem Hvým to
bd)řc pozorovala: aln nedávajíc
zúiiiywliié na notě ničeho znáti
Hiiažila ho truchlb-í děvče tím hpí
' roz4 Niiiáli KMyž vfiak ho jí to
í'ře její twilovnou a upřinuiou
Kiialiu podařilí nwlitělo zarazila v
žertech svých k fxizonijíc chvíli
fwlřrt Amálku pravila i
"Ale teď bych přwo Amálko
rádi včilčbi co ti wháí a prě
Jní Htále tk truoblivAf"
"NVjHeai to w ti jen zdá" oď
vétila rychh' tázaná nutto e k
ÚHiuěvii na němž vfiak valětl bylo
jí nejdu od Hnlee
")uiiiik iiihIuJ někomu jiné
mu knW obráíky před oči al
ne mně Mi m-obloudli eu ti
m-IAaíÍ" tAitl M i dňtklivěii
Amálku ukluphíi hlavu mtV
Iv
"MAiiiiko rMHtiinA m ua ulili
kttrý l Vídni jllě daly!
ví triikrŇtx kdyl jm mi dtr I
tí' křlUí břtn K lblielit-
'í!j nd kaidd'ititě čimt
ě iytW jei Lml v ktíirnAKUm
Avtě (14 tlbdl N jt-hnj mítt InHf
i iiik tk ttrv i)l4 a k t i
tdA kkoru fMtkii' duř Ih
llouhí tmý diMtd nla
VH %u Ui j(b Íhi'iii
w kiHiíita U4 "rru" - iod
nt Jtudi ÍUrfhA a ak
krt Ank tnkr4i#
bUklrMit Mtlti Udua ttjutt a
vfiechno hí Hvěřímo Ntižíf A
málko proé mi nedftvěřujefit —
Nebo nejwtn Hiad již dňvěry tvé
hodna í"
"Jhí ji tná Jindro } alo — "
zvolala VHtavfii Amálka vrhajíc e
kolem krku HCHtřcnici na lnžku
HCllící
"Aie přec ncídiceň H barvou
ven Vfiak dobrá umím háidatl
Víá Hama že jnem v tetíněinýeh
MpolečnoMtcch na ntarém majorovi
Kríc((Hfeldovi vždycky vyhrála
poincnině který zl odtučnil tomu
udílel kdo jeho znamenité a du
chaplné — jak on mynlil -- Šará
dy uhodl Mám tedy Amálko
hádat i?" tázala ho ficlmovHky
Jindra Amálky
Ta mlčela a nkryla tvář hvoii
Jen na prnou rozmarné palcntky
alo Jindra pozdvihujíc rukama
Hvýina hlavu její a hledíc bystře
a h UMiiiévem jí do očí pravila po
malu a iolohlaHÍtě[ "1'říěínou
tvého ncHpokojejd a tvé zavlum
éivoHli jo — Lípal"
Amálku polil tmavý uničnee
zároveň oči Její zalcwkly nc v hI
zách "Hleď že jMcm uh(lhil" pb!
nala Jindra "Ale teď ml řekni
čím tě zarmoutil eo ti učinil f"
"Nic ulc Jindro neobviňuj
hol" naléhala nkoro ňzkoHilivě
Amálka
"Nerada bych ho opět a znovu
obviňovala MftJ účet h ním je
teď vyrovnán a jacni jak ne mí
zdá já nyní jeho dlužnicí" pra
víla vážně Jindra — "alo n
při tom zalcHkly ne zraky dívčiny
živým leHkem "kdyby tobě ubli
žoval tebe zarmucoval Málko
lu by náfi boj" vypukl poznovu"
"On mně vfiak neubližuje nni
mne nezarmucuje" namítala hor
livé Amálka
"Tedy jak to vlantné je n vá
mi?" tázala ne nelrjěivfi Jindra
Amálka ovficm nechtěla hned n
příčinou Hvé iicHpokojcnoHti a nvé
ho žalu Jindře ne Hvčřítl ale že jí
domlouvala tak dňlklivč Hrdečně
a upři mně otevřela jí konečné avé
Hilhe dokořán a ne vfiím ne jí vy
znala Jindra znajíc Amálku a
povahu její nkrz na nkrz záro
veň wznnbi že Henlřenico její Lí
pu miluje h vefikerou váfiní a ce
lým vřelým Hrdceni zvážněla a
chvílí přemýSlejfo pravila!
"Amálko promluvme o té vé
ci upřímná 1 přímo Ty véno'
vavfií tedy lánku hvoii jemu byla
by volna podat! ' mu i ruku
HVOlií"
"Jindro bylo by nejvySfií blaho
mě žiti po jeho boku včěně n
níml" zvolala vroucné Amálka
"Amálko věčně jo rxi cclv ži
vot náfil" připomínala komicky i
vazné zároveň Jindra
"Jindro fV nemilovAln jefitě
nikdy" vyčítala Amálka Jindře
neinilo dojata výkbulem jejím
"Jefitě ne máti pravdu" ro
dotkla h dél Simkou nroHtotou a o
pravdivostí Jindra a ]t krátkém
zamýilení při kterém zraky její
do zahrady zabloudily pnmcida
uréitě: "Nuže tedy vífi co bveb
ja na tvém iiuhIč učinilaf"
"Ooř"
"Hleděla bych předevSím vy
pátrat i jedl lánka má octována
hleděla byeli jej iřivéti k tomu
aby ne vyjádřil"
"Lípu k tomu nepřivedefi ni
kdy — nebude-li cbtítl ílnáfi jo-
ho pevnou jMivalin a mimo to jt
Iio OíJvbílě Mmtavenl v domé va
Sem zde
"Puk hc mu mimi věc ta idírno
přMložiti f hv vyjádří" mlvřtl-
la rozhodně Jindra
1'rottfth Jindro ohjeviti mu
ie Jfi'idám jeho lánky t Sama mu
ji vMiíe natdzetiT Ne ne nikdy!"
Hlplrftltt živě Amálka
"Lém tinly abytiti m trfipdi o-
ba dlouhý Čau a jeden přmi dru
hým utíkali t - NV ne milá A
mňlko tak já iiraiiiýitlm"
O kdybys ty byla n mém
iuUl jUté e by taktél umí-
lli" iiuhíItttU tiorliiě Amálku
"J4f" i4h!u hiUll Uh
hfdUitA "JA hy h ltHvÍ hVU
ipřiiKdt iioUit miif ihIIovkIí!
Nt ttO lHllllj tf tlirt ~ j ho tni
l-níď řídiU y dalil jeduAut
ii iV"
"Ntinhu Uk učinili nikdy'
"N idv ďvul ahyťk ui
lot ji Uk ihUU I " lud ixrU
"T b brtttn U "
"UtUt ti uHidw"
"t lt Um ivj ttn 1 Jobr
jiítts" alt?a %ljrvijt ArnAl
kn "Ztratila bych pHIifi u Li-
t-y"
"pdwdi provedení vzala bych
hí já na Hlnront a právě poně
vadž muž h kterým o věci té jed
nati by mí bylo Lípa jent — " jh
dotýkala Jindra lehco ho fýří(! —
"by ne h ním takto mohlo jedna
li" "Jindro bylo by to nejvýfi od
vážlívé jediáno j ne ne bojím ho
toho přílífi" zamítala Amálku
Jefité dlonlio vedla ho rozmluva
v tomlo Hměru aniž obé děvčata
loHpéla k rozhodnutí Jindra u
vádčla vfiak k obhájení návrhu
Hvého vždy závažnější a rozum
nějfií důvody Amálka vfiak odpí
rala tvrdofiíjně ač nenudila i ho
icml žádowt hvíui po lánco Lípově
utlačili tak že ob! 'dívky koncě
uč Ht iiHfiealy na plánu který pro
veden byl v dndiý den potom
Lípa 'neděl ve Hvém pokoji za
hloubán Jaa do čtení velíkélio vě
deckého díla před ním rozložené
ho Otevřeným oknem vnikaly do
P koje Šikmé papenky nlunce j!{
valné hc nížícího Poněvadž I vé
řenci Lípoví požívali nyní prázd
nin a Lípa tudíž víco ěanu měl
obíral hc opět horlivě nvýiní pra
cemi a Hliidíeml A dnen právě
jako jíž po tří dny za příčinou
nehody a churavontl JínUřlny
nevyučoval ani děvčat měl tedy
eolé odpuldne pro nebe a nebyl
vytrhován
Právě dokončil v rozečteném
díle důležitou kapitolu a přemý
šleje o obNabu jejím položil ne v
lenofice uvé jwdiodlné nazjět n od
dal hc hloubání o zajíma vé Mlat i
když hc ozvalo Ho lehké zaklepá
ní na dvéře a do pokoje VMtoupila
volným krokem Jindra
Lípa pří zaklepání rychlo
vzhlédl a Hpalřiv vcházející dív
ku hiéfiné povHlal a pokročil jí
VHlřk
"Aj jací to vzácní hoatél" za
očal přívětivé zdvořile domácí
dccriiíku vítaje A pak veda pý
říefHe dívku k pohovce dodali
"A jak vidím chvála Hohu jato
opět hlečno již ťijdně zotavena"
"Ani mi tak mnoho ncHcházo
lo" odvětila klopíe očí Jindra
pří čemž jí 'mimo volné na tvář
valoiipil roztomilý fielmovHký (í
Hmév l i t in _ i
Nipa iin-oci na nnane iiovco
iicvýHlovnou radoHtl H tím klid
ným mih rozpačitým vzezřením i
výrazem v Hpanilém obličeji u tím
oHtýchavě ak topeným okem tím
Hlabounkým ruměncem jako
vleelmutým na iifilcchtilé tváři
zdála ne mu býti dobrým K"niem
který jniprvé k němu dnen Neatou
pil Jindra unazujíc ho na pohovce
k níž 1 Lípa na atolíci jřW(!(ll fo
vJichla tu plný pohled avnj k
mladému muži a hledíc vřelo naň
pravila jihnutým nle janným
hbiHem! - "Pane Líjk přicházím
vám děkovat za vafii obětavot
kterou jnte onehdy tak ntatečně i
Šlechetně OHvědčil a to u mně kte
rá jwui hí jí od ván nikterak neza
sloužila' dodala klopíc na oka
mžik zraky avé
"Klcčno — "
"Nezasloužila" opětovala a do
razem i tvrvlofiljné Jindra přeru
Sujíc ryehb Upu a pak jKikračo
vala:
"Prážela jow-in ván dříve přeča
nto pňHobila vám ncpííjemnoHtl a
na4l 1 zloHt a bolj avfiak věřte ml
proeitfii tam u rybníka ve vafiich
rukou a loHKvfii k plnému vědo
mí že jwm a vé rozpiwtilé kou
sky a nerozumný pych nejvíce u
trpěla jxynata jwin že jatMn vám
křivdila h j-iii váa nepráví
wuižilai v odplatu ra to bylo mi
iMtl nejliorfil trtt a nejkrutějfií
pokořeni i Mliin'nilř jitto vy moje
lé didirým a aehrAnÍI jtt
uvadni nepřítelkyni vé jtvotl"
Opčt i htél íp Jimlřf vkočiii
d řeči ale oh t j j pfvdiU rv-
tldtf prMwifijl'i "Nyul ván te
prve prníiu v pravdě upřimně
Í Jl mi odpustil mé minulé dě
t iwké ihovánl Vy mi jn promi
m U hlt nipJim m ni IJ prvUf
a burim le o i riUá tonletu
bováiiíiu mým Kpokitjvii Viďte
i d vřit-1" láU m b'ti
kot IUtiuiojil ji j II I
% 4
"Vííui - ťii tié!" juliíul ra
l-M M-a
"Tk a nyid i I4ih ru
t-tnlHM dxbrýul níjlrpiiml prá
M I iUvalé uui andUkýw
Muži ženy dívky o HtnroiíMkovc
Ooato nevíte co V&a více bolí a tu náJ lék dá úlevu a zdraví
Obdržíte na zkoušky lék zdarma na nékollk dnů
Záduý patentní 1cfk IlAtc Jcfiti dnen
WbBBlerovo Bylnice i je ilel jater ledvin a ImMU
Jftt to 6litý přírodní Uk jiik pro thmló luk pro dítky a pokytfl úlva
pli zAcpé )!lldus kyuUmU v Inlnd ku ílwf ímtowtl oHiinóm tráveni Jit
lerntrh oltlílch bolaxtoch tilavy alut žíle ťTvecli boIeMl v íidcJi nnřAJÍlr
mmú umlarll joiAli nontusiout tmlnvém lirdln rovamtlunu anurBlH ánb bo
leni! v boku Iwlexti v kříži ronCUnno ntt liiwnnnlcl mnillutumli oittlotl
ineiclcli UauUwn vjrríící livrBbo vodmtliiliiMtl nrdofial vd bouUctt
nňdurwch llSJtcl) riHtarMlyp)i [hiUsm' h u Mi neper Adcltb krve a Jod vln
— Chuti Jent vulird pMJmné — ŽAilné )ín(j tlitf n iivmMs ňtil porovnat!
ílfii lhi wh maji ftbyltejnlt h drulifl bylin v nnMi a mohou ft ttia
pAdcm velice lovní a ve vínm iimoinl v pmlAviit PoaiAIjítt vítik Lomolíoa
p(debuí iCikyjiU nafta Tli které fuň uiM í'i vtAvufvU dmliycb ft irmolié
Jiných pí'lvpwrjfh bylin m VuMh % nic kank KvInXlfil povlnitoit v tíl tW
tikem Oíio IH liojf a řlxll 0í lilo 2 dné bolont po iiilv5nl
Máme Ml wutoné téíenl pro kBtr v tl Trptrt ulabé unuvené př#d
éiiNiirt entiiřftiiii nmtky a írtiy elabé u t edé dlvkyl MAinw ivlWtiil Jéóonl pro
viněny liolidliié (ilaoiloMtlvé ncmoite lo n dívek v Jiikéinkollv pMpiolé ft etařL
1'oodkHrtoJto WCtolm ti budo podé ZachrAflti VaAe (draví Juni vždy tr
plchi miižfiii ciiám u dlvkim k ídnřMm N tlntc krnjwřifl nMvnlo a uM
tA unie leky k ňploi xpokejcniwtl a kdo jwlmw mtia Uhn kull Ara
vIíBtiiílo přoKVádílnnl dňli! odporiiCujc trplclrn 'oplfil $ dňvérou #vou nomoa
u pol nin km ibruten „My porudii a Mk 'Antům m nékollk dnt nu akouNka
a hutíeéku o neniocecb Kopodllojt pu Zkoiiíkn VA ptmdúfi ÍLutUt
pM (triffllrky nb énwky Adreniii
MARIE VOTÝPKA c oř
Theophollne Remcdy Co Dcpt
rou ovfiem ÍJpa ní-otéle] nedopiti
a vroueně klÍNknoutl
"Uvidím tedy pH budoucím
vvněoviií té hrozné a ofiklivé řp
filínň trochu pHvétívéjfií tvéřf"
tázal m H fiHinévcm Jindra
"Uvíilíta imno IJio" (xlnové-
děltt lipřiiiiliě mu do oěí hledíc
Jindra r
"A budobj mi věnovali také
trochu víco p(tomoti?" opětoval
IJjrt lehounkou domluvu
"17'íňíníiii ho a doiifém fa to
ho dovedu'' odvětila mladému 11-
ěítelí žaěka Mméjí! tu
"A což kdybynte oředmětn
aarnému té nnfií ulndié matařfitl
ně opovrhované jopcec a př?
lak xliěiié Jnko onu pravá Hrn
ka v té i}iidcc věnovala koncě-
ně trochu vřelé příně vé a při-
ožila vroucněji ank-c vé k níT"
loiiriii jemnť! Mpa na povíJijoii
dívku
"Tu budiž vafii úlohou" namí
tala mu n komickou hrdohU h&
vtyěivfii Jindra a jak mírnřji a
ňelttiovMkm vruxfrn v krAané
tvéři xvé dodávala t
"Mějte m mnou trpělivost [
vždyť víte h jMcm j-fité nerozum
ném nezvedeným děckem H
vfiak nejMoiic tak přílii přeidArlA
také lecěomua mobu jefitě nc nau
éítl ro jMmud neumím"
IJpa Mc zahbxlěl r jsvlafitními
mySlenkami do této panilé ďu
chaplné dívéí tvň-řo a v duchu ni
m1 i bo val h ho přiěiní eé bude a
by tak nadané 'děvře co íwjvýfio
fovzneal
Tak najiwlnou rozmarný výraz
v tvéři dívěíně milcl a na mÍHto
mm®
KarmAř a manielka jeho sklají prAví ta ttAl ke etuda
né kilyl pojednou iuM přijUdíjíel ataré přAtely
SttroktlivA lm iirb)UUni překvapena Aluhou New
IVrřeftiuii (dejovýťh kampu ua vařfid
Ven l v malá rhvUl připravila a Imuté imadili ae na
Jhuíí do té hvl' nei byla tfpW rhutiiA veěeře — párky a
vrjte a flíky amalcné Itinky aHlu a lioiukamt a íertvoo
kivuii — na atol lollt#ka pak iftUla při tmo tak Ja
kuby vfthiw jmi v kuthyui tutiyla
Na atarýeh kamiiffh vyiAnVbh ťy ti nebyla nikdy
d kála "New 1'rrřettlim" kamna jo iiejryvhtejiím
ttejailvKlWí j£f ni a ftfjlei-itm kurbařem v trhu
HT ♦ 11 ' )UImi W tlil
rlCW Jnciycction j-i
c=r uvi asuu: i-t iui via
011 cook-stwc Kírjr
J" í uwtiut kii 11 nutná m p?ujt
m Puie e fU itiU MjtlUM JIU
ATANDAHD 011 OOMPANV lraf
II
10
So Bend Ind
jeho iuitoupíla vdhid opravdo
vost a Jindra pravila!
"A teď pano Mo když joi
avou vée odbyla jiříkrožím k dru
hé pro níž k vAm vbudné fďiehfi
ím JWÍm byato mn laMkarí
vyNlechl"
"Aj Mleěno jcfn věru zvědav"
Idiotii) h rtklojou Mpa dívaja na
srozuměnou Íií Jmtov jext porou
chali zArovcň vfiak cotla Jindra na
tvéři jeho opravdové napjetí
"Vée ta jo poněkud Jehtiva
iwohyřejnA ft kdyby Mo notýk&la
"sohy jež mi tak drahou jest ne
byla bych nikdy jíl xama i nabí
dla za proMtřcdiicl v ní"
"Ajíl" pronesl podivením a
zvědavoMlí Mjia
"Ano" dotvrdila Jindra "A
zérovcé su i vyznAin U kdybych
nebyla přesvěVlěcna o vafií poctivé
a filiMdiitfié jovftzc U by mnfi ni
kdy nenapadlo tak jodnati jak
prAvé jednun Hlova rna abych
dělo ncokolkovala týkají ae ao
Mtřcnlco mé Arndky" pronemla
fak rychki i krAteft pitrajíe
uéinku jích na Lípu
(1'okraěovAní)
Potí té vám noby7
JcMt II ván nohy pAlí bolí jaoi
naběhlé a potí na vnypte fícverflv
1'rAfiek na noby do obuvi a ptu
ěoch a uvidíte jaké příjemné úle
vy mo vAm dostane Vyhojí příliš
pothd hc a pichnoucí nohy No
vou těsnou obuv iiěíní pohokllnoi
Ona 2pc Na prodej v lékárnAeh
a v obchodech léky Připravuje
W Y Hcvcra C'o„ Cedar Rapida
lowa
BAILEY Zt MACH
ZUHNÍ LŘrCAIÍI
} xKhpdl řtxum Rlk Hoh 16 Furaan irk
'lvi ititiiKiun uwřt Ind řhow A-umh
OMAIU NKII uil
)i)tim hná atulol'li af ah A ůf4livu $ttio
iřuly On mini
Noočokávani
hosté