tJt f- &-% t 'í:ď íttfí wís ííA 1 a f - 'Ji r i- mí ři'i J _ v '- i - i _
1 m - V " +
fítrana ff
1'OKROK DNK 8 ÚNORA 1911
t - -
POKROK
PUBMSHING CO
vdAvi
POSKOK ZÁPADU
nlotol vydáoi (
f (-'roto pro Halino okres Nob v Hbuy
Jer ťlorksoo pro Colfsa okres Nob
V Wllwio Kanu pro otit Kaosas
Cedar Jíspld la pro stát lows v Ht
Paol a Mlonoapolls Mino pro ofat
ktloMosotu v Tyndall M 1) pro ataty
Moiitb a Noftb iMkotu
I'ro HuoJfi Htity $100 Pro Kanadu
200 l)o Kwpy 4260 ron4
Z4ílky piu( (Jéjift 00 pootooi p
ftífnfcb poukázek (Monoy Qrdora)
prossiifeb pouk4k (Kzpross Mou
trd#rs) bsnkovnfitb pouksr-ok (Bsok
Draft) anobo v rtfltrovan4m dupl
Oanamujota li v pfeotfibotáol edej
t starou i novou adrosa
Dopisy krubo řUflářntva oebotni a
t řJii(i Musl býti sIuAni psaní box
ůyl íCkolio (olué pkodítl ft po
Úpi4n plným jmiim ť Jit mi býtl
7 rwltthci uUJfWW mt)0 doplMm uv
49
a jrlřrne pomalu Nikdy nikam m
dojdeme
Chtíjm málo a nikdy nebude-
mt míli nic Proto vždy chtřjtne
řaduji trochu víc
Únpích tnezl krajany tííí Má
ti cizími vSak tííí víc ponévadi
j trvaljSÍ
Todá-li ti kdo z krajanů pomoc
nou ruku hned nttavuj drubou
lárn pro nebe
8 tou čcNko-americkou láttkou
vzéjernriou d&vno již — dAvno
itojíme a prahem JíbAnek
Cim více vzdoríi na vScch atra
nkch vidím tím čaxtřji zd4 ae mí
2 lijí-rne 'tu jako dal Ty také
Tády vzdorují
Nerníl-li jni doxud nepřátel
vatup jen do veřejného života a
ten aárn už ae postará o to bya
nímřl přátel
Kocian odjd a Vráz přijede
Byli bychom rádi kdyby Uvný
náfi ccwtoval odjiždfl odtud no aií
nřjfiírn a příjemnřjíím dojmem
Prvním úkolem reako-A merí'
cké Národní Hady bude Tile nafie
ho akromníbo rnínční probudili v
náa alcHpoň nijaké vnitřní a hlub
ší národní uvědomeni
Kdykoli příjwnnř! a pohodlné
apíme vnad vždy jtune neradi bu-dí-li
náa nřkdo Proto mezi če-cho-ameríČany
to íastó čepejřenl
Pro všechny &dny víak přece anad
jen apáti nemůcme
Ji2 tuto nedčli zase bude ai vše
mu americkému lidu připomenou
ti památku výročí narozenin jed
noho i nejvřtíích ayna bvřzdnaté
Republiky aedmnáctáho avého
preaidenta slavného Abrahama
Lincolna Dne toho který ame
rický lid pro velký význam Lin
colnův a v pravdé mučednickou
amrt miláčka celého národa alavi
jako národní avátek bude prono
aena celá řala učených řečí
přťdnáíťk o iivotž a významu zá
kt-řriě zavražděného preaidenta —
My aami dlouze ae o nčru rozpiao-
vat nt-budeine ponťívadi jume tak
učinili jii mnohokráte Připomí
náme li víak čtenářům avým vý
ztuinno vyroei jhio narorenin
přiMiud(iámH j jen třemi nejvíce
vynikajMfni vlHutiitmimi fivota je
ho kt-r by ae mohly a míly by ae
atáti iiejuvčlčjíliii odkazem víeio
příilím gmerailin do celého livo-
ta Iiiifuln nikdy n(iř(hal ni
kdy ae ne íj a nikdy nelhal Na
aákladá luravbiha tohoto vyrbo
vánl jeho! mu do(li od mat-
kjr IJnroln Ktavil celý ai&J i
vol A af lil kUkotif a i ja
kýfbkoH poiuérA idkdy m od o-
Hčch livvtiiích pravidel ttMutehý
lit al drlil m ji-lt vidy a viu
de by k nim přiHijuva aJ při
kUdm-it tkromiHMit a jedumlu
fkiwt Jakkoli republikán u ku
rýek m id v Amariea íattu Ui
fteprávrtii řiká ! jutu atranou a
rUtukřaibkou byl Abrabaw IU
ed IUlav v ftaj&iriii twka
Cté tsayaltt lJsbvt kyU aa m
iU tbfiaa A Ja i IU Iklukýeli
řiixtk ajx) m I iantaeaft kta
ti ta ! l daea vyli
z otroctví muaí dčkovati jedině
jemu Vzpomínáli proto Ameri
ka kteréhokoli ze avých presiden
tu jako ne anad velikého státní
ka a vojevůdce ale pouhého člo
vfka vzpomíná jlatž nejvřeleji a
taky ncjvdččnčjj Abrahama Lin-
conm atery Dyi akutečné jedním
x nejvftííuh a nejlepíích kterými
se mohou vykázati ne anad jen!cesta vede nřea onen bml tu funí
Hpoj Bláty ale vfibee celý civill-
sovaný ivčt
V neděli týden přinesl zdejší —
omažský časopia "Daily Newa"
zevrubný přehled a fwaudek ní
kterých předloh jel byly podány
v letošní legislatuře t péra če
ského právníka Job L Padrnosa
i'řdlohy ty týkají ao hlavní zru
šení trestu smrti a pak omezení
guvernérovy moci jakož i zřízení
zvláštní omilostfiovttcí rady Ve
zmínčné úvaze včuováno je nej
více místa otázce zrušeni trestu
smrti Autor mezi jiným praví že
se přesvčdčíl že včtšina lidu avým
sentimentem proti trestu smrti je
sama íitává-li dnea přece pik e
xistenee jeho zdá se býti podepře
nu jediní domnénkou že je to
rávé krutost trestu která v nej-
četnějších případech atává se li-
iem xastrafiujM výstrahou a že
ncbýtl toho bujely by veliké zlo
činy daleko více Domněnka ta
nezdá s být panu autorovi správ
nou 'a také jí právnč-psychologi-
kými důvody obratnč vyvrací —
Na základé důvodů tčch možno
tvrditi že autor dal ai v záležito
sti této velikou práci a Že pomč-
ry skutečné studoval na místech
nejpovolančjšícb Nemluví sám
ale dává za aebe mluviti různým
správcům včznic polepíovcn a
včtííu z nich rozhodni ae vyslo
vuje proti trestu amrti Za důvo
dy proti nčmu uvádí že nevčří žcn'ii try Valdenských Tolstoj
y trest smrt íakko v atrovnával
se aís zákony božskými ale i lid-
kýmí je pro apolečnost nebo pro
naprosto nemorálním a
neethickým bráti nčco za co ná-
irada dáti ae nemůže lidský ži-
vot právč proto že pochází od
Stvořitele je zase jenom v moci
tohoto Trest smrti počet zločinů
nemírní ale aárn jej jak ae mož
no o tom v nejednom ohledu pře-
ivčdčjtl zveličuje cena lidského
života j za stejnou cenu jo příliš
veliká než aby kdo mži právo
sáhnouti na ni trest muaí ne u-
smrcovatl ale napravovatí zku
šenost sama učí že dlouholetý ža
ář učinil i z nejvčtších zločinců
ídí řádné kteří se stali na svo-
odé nrosořšnými členy lidské
společnosti V dalším odvolává
se autor na bibli a na názory vy-
níkajících avčtových mužů ze kte-
ých neivětší váhu a důraz klade
ř i
na nedávno zesnulého hrabčte Lva'
Nikolajeviče Tolstoje Konečné
rojevuje silnou nadčii že i Ne-
braska vslouoí v nejbližší dobé v
řadu nokročiK-ch států ve kt
rých trest smrti je dnea už ničím
na co dávno nároky ai dčlá již je-
nom minulost
LI8T PETEU BEZaUČOVI
nezruší Petře poi] Lyé Hory!
Dezruři iVtřef Zsbořkiy bsrlet
Z'(vf j dál o Wazku o j-Lo bidA
o Ji-ho 6neb tlschrriexirh aróttwh
To víuk uim neřikej te uí Uru linum'
tu nám tsrn k l(lka dávají bUvu
tu nám Um sbíjejí rsker ni ternoq
neíítej bí kolik ut
ja n& jťB před Cgieuynumt
Kdyby nás bylo t mih
— Jrrntl Petře tlyéll ffioít —
kdyby ni bylo sebe m(A
Iřee# j-B jlt Jm!
A mámo jlt ty Irbky krdl
mama iét s orel tvrdl
Mrkfíl (Urn pout dej!
I#y im brll dses J mi
ná4 msrkft Glro
doly futlmss) — a buti thnlvt
To vturbuo Ul Jo — — —
1'uliks Jsi o dUA lřBiboř4 mi li j
ruli 4idi i-bUi-bťiieift pina
Nin ié ikm bylo Ind J-n
vyt-bMU !' kulwiié 'lili
Vdioi rky tkti kyrb lvifl
Ab lyl ptM Ty dtl
kojilo rÍTIll
tor nl ) iM
AU tr dtl — kdfi —
Jdaa dmi Jko lol
iUu mí Jjuk mi-o
k - ' pMté?
V(ftkb ttk flm jm# lrp!l
itm tibni tw U MU —
pk oý 444 t tít bf
ptí kofdt elwf % klwr
řkejl #! t krt —
lk — pk v tm Uoi ba-lrw
m kUl
e4 tu Hirb4 V'lrkf iloi
rlni b4t I kk#tfw dl
Vy )U # 4 bJ
mK tm -
TRAOIKA VELIKÉHO ÚLOVE-
KA
Napásl 3 folprocht
Velící a dobří učitelé hláaaji
bláaulí extrémy Kxtrémy nudí
zvídavost lidskou aby poznávala
'cestu která k nim vedla Tato
myšlení která ae dá se zdarem
'applikovati na život Pončvadž
povaha průmčrných lidí jest ne
stálá a tekavá nedomýšlí nedo
bere véd do konce ale získává ne
amírni i té střední ase k níž do-
spf 1 veliký učitel a od které v avé
důslednosti zacházel do extrémů
Applikaco tčehto středních my-
šlenek jest pak velmi prospřšná a
ve vývoji lidském stále znatelná
Pak následují teprve kommentá
toři kteří mnohdy stavčjí se sice
na poslední stanovisko velikého
myslitele ale se zřetelem na dan
pomčry snaží ae zmlmiti obsah
pojmů jeho vykládají je tak jako
"vykládači písma" slova velikého
Krista
Není nahodilým zjevem Že pro
roci a reformátoři všech včků'a
všech národů ubírali se do samot
tehdy když by jím byl mohl okol-
ni avčt a srovnání jeho a vlastní
mí samostatnými ideami překá
želi v závřrech přemýšlení V sa
mot ly zrodily se též všecky utopie
OstatnČ vejiké myšlenky a důaled
ky myšlení velikých lidí byly pro
přítomnost vždycky utopiemi
Avšak toto domyšlení do konce
ta železná konsek věnce která by
la též příčinou toho že se smut
kem a soucitem pohlížíme na re
formátora jasnopoljanského jest
také rysem jeho slovanství Hus
domyslil a přivedl k důsledkům
učení Wiklefovo Čeští bratři do-
učeni nousseauovo a alo
va čisté lásky obsažená v učení
Kristové nejen pojal doslovné a
zaae beze zřetele ke skutečnosti
nýbrž mnohde vyhnuv c i zdání
nedůslednosti je zostřil Jest to
dále stále tíž zieví nevná ruka
'Slovana který v boji jakémkoli
"P6 k důsledkům beze atra
cbu že se bude zdáti theoretikem
a beze zřetele k nebezpečí že bu
de musiti podstupovat! kompro
mlsy pevná ruka Blovana-Kuaa
který a neobmezenou upřímno
stí ebopí se jinde vyrostlého amé
ru literárního aby pak a žalem
shledal hroznou nronast zeiící
mn hi a potřebami ná
ro'a PcvnA ruka konečně officí
fc'ríbo ruského pravoslaví a cae
wopapismu který lpí na jednom
"ontraato duáevnl vazby aby udr-
ž('1 m UZ(Ig druny 'trém revolu-
pe a anarehie
Joit0J e nezastavil u fisudku
Levina-ToMého v rozmluvě se
htv"u '"'loňským že vlastnictví
a wJ'í'k J" aankcionovůny la
k rodinč a starostí o ni ftcl
dál pevné vyhýbal ae co nej
ňzkostlivčji každému kompromi
su v názoru o společném vlastni
ctví půdy o ideálu prostého živo
ta muzického a vida vedle toho
vřenou lásku v srdci prostého člo
včka rozplýval se v svých ideá
lech až tak daleko že se mu před
užaslýma zraky objevil fantom v
podobí jeho vlastní láaky ke kul
tuře a jejím výsledkům který se
posmfvačnč šklebil na jeho čistou
duši jako ďábel jenž jest si vi
dom avé drahé kořisti Hroznou
tituacl v které se octl tento ve
liký řjovfk jenž snažil ae zntfiti
všecky předsudky a jenž hlásal!
ideál života prostého a v nem je
din možný ideál života dokona
lého nedovedeme si ani předsta
vit! Výsledkem této sitiwee ko
nečný byl odchod jeho fit že ne
ní možno tělesn tento roior pro
žiti vidéni smrti a nutnost apoft
zemřít i sám kly pro přirozenou
elementární lásku ke kultuře tm
bylo nul možno ly u aamoté fil
Plaslí trneme nad tragikou to
hoto starce v j ho osudu vbllnit
takřka emil tratriky řlikcb
řt řtirmátořtV Jejich jdeja ienou
n hlavy ji h samých a pálí Jo
nelít ni ToUtuj joko by bj
diiiuireti leiiířltl vUttidmt Miml
a jejb-h koiirkveiifimi NV
ík s# tho4 aby iijský vijil
vliv mtl l kH by proti ktnwer
vovinl siorfrb řidV ukotvil tr
f t iroroviubti jivota a i Irilu
íl lek a touha p ulthii kto-
run prřa ItootttV % Viijtíl a ndru
kooM nou ksrru llvotnl i
Jetk la jbirUda 14vy J-I Jol
itstiKla a fm m orným lAirkrm
spálila nevysvobodila tvůrce je-
ho ncsmílovala ao nad ním Oč
šťastnřjší jest Jan Iíus který
i
zaru neonrozenosu a touny po
pravd padl v pravém okamžiku l
A musíme doznali že Tolstoj
právem zatracoval avou původní
velikou lásku ke kultuře a umčnl
a svou dřívřjší velikou činnost u-
mélcckou Na]é& jvo ni dosti
silných slov (na apoštolských ný
brž tvrdé reformovaných) jak pro
svou vlastní tak pro podobnou
činnost jiných Hyla vlastnč pří
činou jeho trafiky Odloučil se
od ní a zašel k srdej mužíkovu
k srdci plnému pravé křesťanské
lásky která podmliuje dle jeho
názoru veškeré umřrií a od níž ae
má vycházet! v uměleckém tvoře
ní Hvét se vším avým porozumí-
ním a uznáním jeho díla uměle
ckého sc vší avou reservou k jeho
lilu reformátorskému vzal jej
pod svá ochranná křídla jako by
mu závidél smrt v pravém oka-
mžiku smrt důstojnou a nutné
vycházející z jeho díla zabránil
nejmocnéjšímit ze všech absoluti
smů aby násilím nevysvobodil
velikého muže aby násilím neroz-
šil záhadu jeho života
Tolstoj domyslil ale nedopra
coval nedožil Legendární osoby
velikých mrsknčň lidstva nositelé
velikých převratů prchli na poušť
žili mezi nebern a zemí aby nikdo
jejích slabostí nepoznal silný sta
(cc toho neučinil ač mu k tomu
jiŽ v devadesátých letech radil
jeho přítel spisovatel Lčskov Há
la se patrn jeho prostá hluboká
duše že by tomuto činu mohly
býti podkládány pohnutky jiné
Nebylo cesty k rozřešení protiv
Jeho list Nemohu mlčctí jest vý
křikem nejvčtšího zoufalství vý
křikem který nutí aby nčkdo ji
ný způsobil jeho odchod ftby j
ní učinili nčjakým způsobem to k
čemu cesty sám nemohl najiti
Chtčl býti vypovřzen nésti od
hodlané to co stíhlo lidi ideami
jeho nadeblé aám v avé prosté
duši bál se jakékoli theatrálnosti
ba každého anad způsobu který
by mu mohl přinésti jakoukoli ko
runu rnučenictví vzniklého z je
ho vlastních idejí Evropa však
tu mlčky promluvila jeho veliká
sláva jej porazila Jen fantom ae
z daleka zašklebil ještě více pa
prskem útčeby který časem oavč
coval jeho hlavu byla obec du
choboreů Blavjanka na Kavkaze
jež byla živýrn obrazem a nosite
lem některých jeho myšlenek
I konečně pří jeho odchodu ja
ko kletba sypou se na jeho hlavu
okolnosti vzniklé z rodinného a
společenského života Jeho tou
ha "v pravdě" zemřítí jest do
provázena neshodami rodinnými
Iodmínkami společenského a ro
dinného života a i poslední roz
hodnuti starcovo jest ztěžováno
těmi zdánlivě obyčejnými nepa
trnými neshodami které stravují
člověka nejsouce pádnými rana
mi a které tak mistrně líčil ve
svých rodinných kronikách
Jeho snahou -— jedinou v celém
životě — bylo hledati pravdu
"f li:t 1 „!!!!
'i"u iimmnou měrou miluji
všemi silami aé duše kterou
jaern chtěl předvést! ve vší kráse
její a která vždy byla jest a bude
krásná — jest pravda" Obna
žovrtl pravdu strhával a ctností
udatnosti velkodušnosti dobra i
zla všecky akeidence a vyjadřo
val je prosté předváděl nahé po
vahy zbavené okraa jevící veli
ké rysy své pouze v náhodných o-
kamzicích jei nemají na celek ži
vota a celkový komplex povahy
vbvu a jež nemají a nimi skoro
ani Bouviklosti Poznal sám nej
tél! okamžiky života kde člověk
bbdí nahé smrti vstříc fxunal co
jest udatnost jak náhodně lidé
stáiaji so hrdiny jak náhodu
jsou dobři a milosrdné jeho oko
vidélo ihned jak náhodně jou li-
dé ve většin případů alf K tomu
t pfimUiU iMoba Karatajeva
nli tnl náhod o vyskytuje ví-e
jei jiol pro ně líp deponována
Jel jet přesvěděflM o tom ne
iŮJ mnoho ttratitl jel m pHi
Mrcml Pohnuté okamžiky vyl
dují obřll LojiJ rennějU v ti h
J ten kdo jet iMt srhojtt spi
a Wj-o a Karatajev blovu tvým
MtaveniN vo tmlrémii eprav
du dovulo Mo u-tdř4l Ihooloju
na majelabhl livota bUUtl nol
UU "Ul" yiat k kultuřo
majetku a mWorkým stykam
fivoll muJikotl pruotéko
Tiditflj naš prarhoo
dobra t#V tt l noRýrft
úrodných záblesků velikých my
šlenek kterým nepřekážejí různé
neplodné vztahy k společenskému
životu a vlastnímu pohodlí A
mužíkova povaha 1 okolností v
nichž žije stávají se Tolstému zá
kladem z něhož pozoruje život Jí
dí ostatních
J tomuto velikému muži bylo u
aouzenn aby paprsky jeho aíly
dopadaly v úhlu čím dále tím o
siřejším A věčný zákon postihl
I jej Jeho vývoj od Velikého
šlechtice k velikému mužíkovi za-
vedl jej příliš daleko Ostrý ú-
bel dopadu jeho myšlenek pod-
minoval tím tupější úhel doplňu
jící Jeho důsledné odmítáni kul
tury jeho příkré stanovisko proti
umění které ačkoliv tápá a lee
kdes musí vzbuzovali nedůvěru
přece snaží ae ku předu jeho po
hrdání vědou jž ao atala "védou
o všem možném" jeho přísná kri
tika státu a zřízeni jeho jeho pře
svědčení o tom že všecky tyto
věci jsou vymyšleny a usku tečně
ny pro Jídí veliké aby mohli vlád
nouti malými i toto všecko na po
hled nebezpečné hraničící ae vfio
obecnou anarchií pevně jest spo
jeno n Tolstého nálezem zlata
srdci mužíkové Jlledatel pravdy
stal ae hledatelem štěstí Vojna
mír a Anna Karcnina byly psány
ovšem nikoliv optimistou ale za
jisté a přijímáním celé kultury a
a jasnýma očima muže věřícího v
budoucnost V nich zmenšily ao
veliké události v Uru malicher
ných zjevů náhodným hrdinných
Či zbabělých činů ve chvíle kdy
člověk jest obětí svých elemcn
tárnb li činů i Kutuzov jest se
všech strnu podepřen papírovými
pákami avých vlastních slabostí
na nichž pouze pro náhodný vý
slcdek svých nahodilých ěínfl ob
jevil se v celé velikostí a slávě
A to byly činy veliké Jaké te
prve byly podněty k činům pro
středním iiidiffcrcntním neb špat
nýrní Hyla tu pravda! Nejvýš
ší společnost nebyla Tolstému
ncznánaji šlechtu statkáfskou
venkovskou znal ze svého života
Nezbývalo než je-li nutno hic
datí pravdu hledati jí i níže Tu
pak v srdci mužíkově nalezl di
sposice relativně pravdě nejhližíí
Z hlubokého přemýšlení o posta
vení nositele relativní pravdy
vznikají otázky o jeho životě n o
jeho majetku pftdé jsou zostřo
vány domácími trudnými poměry
v nichž pro stromy není vidět! le
sa rozhorleni z ticihorslch to-
znatkň poměrů ruského sedláka
přechází v nadšení i v tvrdé hlá
sání nutnosti zlepšit! postavení
jjebo A tímto jasným světlem
bezohledné kritiky které ostrým
úhlem dopadá na celé světové
panat ví tříd vyšších jest osvětlo
ván tupý úhel# doplňkový Ostré
útoky Tolstého proti kultuře sta
vějí ae do jasnějšího a sympati
čtějšího světla avým původem:
výronem lásky k uhnětenému zu
boženému týranému mužíku kte
rému kultura nejen neprospěla
nýbrž odstrkuje jej užívá po pří
padě jeho ail ale nžitého záporní
ná
Nechal Rtivu Oblonského aby
lépe mohl tvořit! Platona Karata
jeva a atal ae ostrým komentáto
rem pokroku lidstva Ve Vzkří
šetií jest pas us: Všichni lidé žiji
z části ze avých myšlenek z část!
z cizích V tom na kolik žiji ze
svého a na kolik z cizího myšleni
vězí celý rozdíl lidí A Tolstoj
který ve avých románech vždy
zbavoval avé osoby všeho cizího
nánosu aby odkryl nahou jejich
jsoucnost a pravdivost naklonil
so k prostému lidu který jedině
může iiiíti na sobě rUiho nánosu
nejméně
Jest zajisté těžko postavíme 11
se na stanovisko ToNtho v nej
menším vytý kati mu ie všecko
luiuj se stanoviska tk veliké
většiny lidí avšak sevšibecňo
váni má vždyrky uějskoii sUbou
tráukti a otázka vývoje a idml
utkávA Tulttoj — mnohdy i
mloiodék Velmi často sama
jednou doplul iiěetd ToUWho al
muzik přirozenou restoti dujlo k
Ai a uiijo ji
Kráoa a dubro o kterých Td
taj tol k rtaJloiA v stall to ta
kuji Ukot tu joi pojmy tak
jemni a t--hk itráeojl nabhajl
rwtřliiH kd konají ě
to jrt nutná j jijatl a tul
lkdy iMHuěuati AtUk u niko
t"sut roijlmiitt přUtupujo
sitk krdinka jka pravda aa
jojlml aikladl klaval viklmlom
k ubohoati většiny lidí poauzuje
krásu í dobro Všecko na avětí
Tolstoj posuzoval hlediska do
bra a zla Proto krása mu přímo
před očima mizela
On aláva ruské literatury
představitel duševního vývoja
ruského národa nejen nebyl ti
znán ani držiteli moc! státní ani
revolucionáři ani umělci aní vět-
Si částí literátů nýbrž namnoze
zatracován Dávno přetrhal víe-
cky nitky spojovací a offíclálním
i vlasteneckým Huškem pouze fy
Íky byl a ním spojen Několik
okamžiků před smrtí serval i to
to poslední ajiojení se avětem O-
dešel v pravdě umřít Nebál so
smrti pokojně jí čekal a věděl o
ní neboř sám praví "nebáli ao
smrti může ten jehož život byl
čistou nezištnou láskou a sebe
obětováním" Hluchota a hučení v uších
vybiíl so trvslo tmkt novou a proslutoa
iiietlioduu Juz fmjroto odslrsol iříéloo
vM choroby Poplito podrobná Míl
přfpnd PJito dnes odklad Jest obs-
GEttMAN INSTITUTE ]"OS EYE
AND EAR
2320 Park svo St LouU Mo
Dopt 63 22it rok
Dr F J Kálal
tenký UM a raoboJUS
OtmhvDá v Ksrbscb bločku ífslo po-
kojo 207 — Tel Voug 1701
"řsdiií hodiny i (Id 11 do 1 odpolodno
od 2 do 4 bod odpolod
'oydJií 2801 ChifnuD Ht Ornsbs Nou
Hi poelenty neoxnsmiijl sni v Isoopb
n'Ii sni otri
Dr J F Scheíčík
W'MiJ vfhfiuUtt
OČNlM UfiNÍM NOSNÍM A
HRDELNÍM NEDUHŮM
Ctní l(llii i HnixlMilíloiiri
Cři(ti
M 1 MniiiI Titil roli llKuntpin
A" híiiI ÍOi SI So H
TKL
I a W Mílo 4070
' 1lotlly 7SS
Mloaaaoetlo
Mloa
Ir F J PETR
český
LŽKA& A OPERATÉR
svíce lebou praxi v nemoonicíck
evropských a amerických
TK1 DOUOLAS 3325
Obydli a úřadovna i
407 již 16 ul Omaha Neb
Dr C J NĚMEC
Český lékař % ranhojič
Cřadovna čla 1316 Wílliam al
Omaha — Tel DourIm 2817
Cřadní hodiny t Od 10 do-12
hod dopol od 2 do 6 odpoledne
od 6 hodin večer 4Mf
Dr F A Sodláíok
OMAHA NFH
CfiADOVNAi 1270 Ho lllb htreot
proM Hotelu 1'rHíjuo
Tel H-d iint
ItEHlDKNCK MSlKo lltli Htroet
Tel Jioujflii MHO
DořokdM Dr AllfMfta leaottlckk
V CňAHOVXft od 1 do 4 bod odpd
V nmlell (Jd 1 do 11 bud dojwd
i
Dr G tlosoivator
ČZHKt LÉKAŘ A RANHOJIČ
Úřadovna : 222 "Bea Buildlnf"
Mst kodini Od 11—18 dupj od
od 0:80 — 6 odpol — V nedlít
od 10 — lř doNiUdso
'olopkooMi IWI1 Roldasno lUrsey 4
Ořiroi Ihtuglsi 504
ladoposdvnti Itwoldeneo A Í4ÍW
Offiro: A 1S04
Obydlil 1424 lorsoni Htr
Jos L Padrnos
ffivnik i vifijnf notif
V'IJ osoloiioo 0 Vlk KlMdl—
fjtlfiijo 141 proll oksl Mplh
(IZimI(
_ WUIIiisi Omka Nok
emil j noTis
cethy prAvnlk
rřadotny i
BOoailO Brandoli Bndovi
tti Ifl i Doug la ul
TtUphont: DouIm 3904
OUAIIA - NKBIAtXA
Hp4Udiiý zAtu i„h
t-udork NU U Ma Kan
Ua i lukutiek ItMiMid p
rd kotMukobv m talia ia m
VaWr ? BaWi tak
TtlctsM: U4 ltli asii
Á
I
t
