' " ' ( y ' ''!'
V
I
Strana 2
POKltOK DNK 25 LKDNA 1911
!! r -
41
4
((
-:)
'1
:
- i
-1
r
KLHKlfT HUBHAUDs
S P I N O Z A
8 ivoloolui autoru přeložil A J Herold Překlad věnován Klubu
Hínoit M 8 Svazu Bvobodoinyloycn
Platonova Republiku byla náryscm života který míl býti
řízen absolutně zákony pro každou nahodilost bylo učiněno
opatřeni A pláu Platona byl založen na hypothési žo povin
ností moudrých jest mysleti a řiditi chování-lidí kteří by ne
byli dosti rozumnými tnysleti a jcdnati sami za sebe Ale idea
Platonova postrádala "A tak řekl Uůh" slova kterýmiž Moj
iíS a Aroa zdůraznili každé své nařízení Proto Platonova Re
publika Be nadále nalézá toliko na papíře neboť ještě nikdy
pwaná nařízení jež podrobně řídila chování lidu nebyla uplat
něna vyjma případy kde vladař namluvil svým poddaným že
má své instrukce přímo od boha
Nicméně všechny židovské zákony jsou založeny vzhle
dem k tělesné čistotě a zdraví — jsou založeuy na podkladě
prospěšnosti A ono pravidlo v Oemaře jež nařizuje že je-li
omáčka na stole nesmí tam současně býti máslo bez prohře
Sení se zdá se býti více pohnutkou ku šetrnosti nežli věcí
ethiky Zákony jsou dobré pro lidi kteří věří že slepé po
slušenství dobré věci jest lepší nežli samostatné propracování
se ku poznání toho co jest správné a co ne Židovský zákon
stejně jako všechny jiné zákony náboženské jest založen na
předpokladu že člověk přirozeně jest špatný a žo fakticky dá
vždy přednost neprávu před právem
Myšlenka že všichni lidé dávají přednost dobru a že při
každém činu předně myslí že čin jejich jest tím nejsprávněj
Ším ať činí cokoliv byla poprvé určitě a jasně projevena Spi
nozou Pravdy on řekl jest možno dosáhnouti jenom svobo
dou — Člověk musí mít i právo mysliti i nesprávně tak dlouho
pokud činy svými neohrožuje život a bezprostřednou bezpeč
nost jiných
Pro lid jehož každý krok jest ovládán stanovenými zá
kony není možným postup Chyby jsou šprysle žebříku po
němž dosahujeme oblak zkušenosti Člověk který dovolí by
mrtví řídili jeho život přijímaje jejich myšlení za konečné a
za rozhodující a jsa spokojen opakovati to čemu jest učen jen
setrvá povždy v nížinách Perutě takového člověka jsou za
tíženy Židé — nejvíce zákony spoutáni a kněžími ovládáni ze vše
ho lidstva — jsou doma všude poněvadž žádného domova nema
jí Židé se mísí s životem každého národa a zůstávají přes to po
vždy zvláštními a sami pro sebe Oni si dovolí s vámi běhati
mluviti obehodovati 'ale ne jisti ni modliti se Oni nestaví dra
hocenných oltářů neznámému Bohu ze zdvořilosti k návštěvní
kům z dalekých krajů — Mohamedáni uznávají božskost Ježíše
Buddhisté naň pohlíží co na jednoho z mnoha Kristů Universali
sta vidí dobro v každé víře ale žid hledí na všechna nábožen
ství vyjma na své eo na mor Kdyby náhodou aneb vinou ob
chodníeh záležitostí octl se žid v pohanském chrámě aneb v kře
sťanském kostele musel by se dle nařízení v Oemaře dostaviti
do chrámu své vlastní víry pro očistu Přečtěte si Levička
Numbersu a Deuteronomu a shledáte se na každé stránce s pro
klínáním spíláním s hrozbami a trpkými úšklebky pro všechny
jil žijou mimo lůno židovské víry Rozkazy Jahvého páliti srnr
titi a úplně nižiti jsou časté A tu jest dobře si pamatovati že
každý lid si tvoří boha ku svému vlastnímu podobenství Clo
věkův bůh jest člověk sám v jeho nejlepším a jeho čert jetit on
sám v jeho nejhorším
Samotný výraz "vyvolený lid" by byl urážkou každému
člověku mimo židovství nebýti toho Že jest to jen nestydatý a
dětský chvast jehož vážnější rozebrání nás donucuje jen k ú
směšku Dobře praví žid Mendelssohn "Ghetto jest zařízení
zcela originelně vymyšlené židy k udržení nevěřících z jim za
svěcených okrsků Avšak když nevěřící dostatečně sesíldi
obrátili opatření toto na rub a zakázali židům opouštěti Ghetto
mimo jistou odměřenou dobu Za mizérii chudobu a nečistotu
Ghetta nelse viniti žida — tento kdyby mohl by učinil Ghetto
místem přepychu krásy a všeho co směřuje k dobru Každou
nežádoucí věc by věnoval těm na venku V zacházejících dnech
židovské moci žid svým pobožnůstkářstvím a svou nepřekona
telnou nesnášenlivostí reguloval nevěřící a stanovil pravidla je
jich chování tak důkladně jako křesťané nyní řídí žití jeho a
žid by tak opětně činil kdyby k tomu měl moci Žid se nikdy
nemění — býti jednou židem znamená jím býti povždy"
Toto bylo napsáno mužem jenž nebyl jenom židem nýbrž
i člověkem On byl židem hrdým na svou rassu — z pudu plémě
— avšak byl dosti velkým aby věděl že všichni lidé jsou bo
žími dítkami a že pokus stanovití nějaký ustálený dogmatický
'řád jenž by řídil každý počin v žití má své vážné pokuty a
tresty On byl židem tak velkým že věděl že ukrutnosti a ne
lidskosti páchané na žKlech křesťany byly prvé těmto kře
Bťanům židy vštípeny — vždyť to vše přece stojí v starém zá
konu "Hanebnosti jimž jsi mne naučil provedu Půjde to
ztěžka ale já předčím své poučení"
Křesťané kteří pronásledovali židy byli v pravdě ortho
doxnl lidé v zakuklení byvše k brutálním svým činům přivedeni
vlce židovskými zákony nežli příkladem Ježíše který jKjstavil
Člověka nad íábes a učil že dobro jest to co koná člověku služ
bu A tak Benedikt Spinoa rabín vlídný duševní dobrotivý
dědic židovské víry vyučen ve všech strojenostech židovského
zákona znající dopodrobna dějiny své rassy jsa seznámen s
tím pm co byly kletby židovství uchovány pozoruje i čistým
zrakem blbmt a pošetilost vší dogmatické víry poznenáhlu upu
stil od vykonávání a náuledovéní "Zákona" dav přednost své
mu Miumu Následek toho byly vyhrůžky pak pektiny úplatku
a pak opětně hrozby a konečně vyobcování a kb-thy tak hrozné
že kdyby byly uskutečněny človík by tw mun-l piahoěiti m
větě co vyvržeme — uenám svým bratrům a sestrám a štitj
U by ho matka jel mu dala íivot a svým otcem byl by po
valován řa morálního malonmeníka a byl by nenáviděn odmr
itřu vybnáa a poplván každou by tmi I ou'aého jemu ikl
iit
Zd máme pruhUien! Spinunn vyobcováni)
"Ortekrn andrUkt výnom v Wh svatých my dávánu v
Vatbu iHlmrifujeinc nkt(nám a tnaeujm lUrtteha Spino
id ti přitom nmr i třVhto j-viritaích kn'h leii ty a třinácti
naM'ími v nieh vptunými a utracením jimi JoJ(l iMdfil
Jri hn pkM!m jimi KUU yrlUU v4 dítky aul
kletbami jfi jm vrpnány v knii úkoml prokUt tutdiJ t dn#
proklet bud I ia nwii proVbt kdy i k odjinku p J ut a
proklet kdyl vtnci prvkUt kdjé i dM vyjde prolili
kdyl a vraktt řil#s Pán ncwd-tfij jrj nikdy vitrk a mři!
vtt Pán rhf 4á nad Itirto řloa# prináirj MA
prvikUtt ji ir4n( jm % kni TMmU Pah t %vJ# jfta
jmM ffI ifUt pán ~hr ykrti Jj U kmnl lr
U k anlcVnt vlmi klťttuwt r+ j rpiy v knii
fik4 Nckf ntkd npntluv( Jidnjř #lvc kr n
iti M Jáday llovlk mrrht n#prkAJ# mu kijat totrla
JAdni UvX iwkf i4t jtiMa tfkm nim 144
ný člověk nechť nepřiblíží se mu
' Když židovská kongregace vrhla avoji klatbu na Bpínozu
tento upustil od židovského jména Baruch a přijal latinská Be
jjcdiktus V tom činu jevil stav svá mysle j bylo zřcjino ž
rozhodně mínil vytrvali v studiu latinské řečí a jméno jeho stá
lo tu co znak míru a požehnání jež také představovalo jsa pod
statně toho významu juko slovo benedikturn Záměr jeho byl
pevný K zdokonalení se v latině počal Bpinoza se studiem De
skartových "Meditací" a to jej vedlo k utvrzení se v kartézské
filosofii geometrickým způsobem Ve svém tichém domově mezi
prostými Mennonity pět mil od Amsterodamu ponenáhlu vy
vstal okolo něho kroužek studentů jimž Hpinoza Četl ze svých
spisů Kartézská filosofie se tocí okolo tvrzení že jenom všeo
becným pochybováním jest nám možno dosáhnouti konečné
pravdy Spinoza v brzku šel i dále projeviv se úplně pro víru
Všeobecného Dobra
Pět let uplynulo — léta to práce na čočkách a na polích po
máhánim v práci přátelům a na několikahodinné práci denně
věnované studiu a jisaní Hpinozovy rukopisy byly vypůjčová
ny jeho žáky On psal pro ně a zjasiíováním pravdy jím činil tu
to srozumitelnou sobě židé v Amsterodamu jej hlídali a učinili
protestantským úřadům udání že Spinoza jest vinen z velezrá
dy a že jeho přítomnost jest nebezpečna vládě Byli stanovení
zvědové jichž přítomnost v brzku byla Mennonity seznána což
mezi nimi zavinilo nepokoj K vůli vybavení svých přátel z
možných nepříjemností tichý tento filosof složil svůj skrovný
majetek a odstěhoval se Odešel do Voorburgti malého o mě
stečka asi dvě míle od Haagu Zde žil po celých sedm let mno
hdy za celých šest měsíců nejda dál tří mil od domova Studo
val pracoval a psal a spisy rozesílal mezi své nečetné přátely
kteří je přiváděli v oběh mezi své přátely a po čase přicházely
tyto zase zpět pošpiněné a rozedřené důkaz to že je někdo1 četl
Persekuee váže lidská srdce a v této době stávalo bratrství rny
slitelů v hlnvních městech i na universitách celé Evropy Spi
nozovo jméno stalo se poznenáhlu v těchto známo — navykli si
a očekávali jeho měsíční příspěvky a v mnoha místech kdyžjc
ho rukopis došel seskupily se malé družiny studentů a spis pak
dohromady čten a rozebírán Interdikt vržený na svobodné my
šlení činil toto vábivým Spinoza počal býti uznáván stávající
mi málo esoteriky za jednoho z nejvetších myslitelů svčta ačko
li dobři lidé s nimiž Spinoza žil jej znali jen co vzorného ná
jemníka který žil pravidelně a netropil nijakých nepokojů Ob
čas přišli z dálky návštěvníci kteří setrvali n Spinozy několik
hodin rokujíce o hlubokých předmětech jako na příklad ó svo
bodě vůle anebo o vlastnostech nad-duše a tito návštěvníci vzru
šili ve venkovanech zvědavost pro kterou shledávám Spinozu
stěhujícího se do města a tam pronajímajícího sobě jedinou
světnici Zvláštní náhodou jeho nová hospodyně asi padesát let
před tím byla služebnou v domě Grotia odkud jednoho dne vel
kého pána svého pomohla dopravili v uzamčeném převráceném
kufru přes hranice Švýcarska aby unikl slídičům po-kacířích
kten pásli po možných lidských pochodních Tato dobrá žena
nyní sestárlá a žijící po většině již jen v minulosti viděla člán
ky porovnání mezi svým filosofickým strávníkem a velkým
Grotiem a proto v brzku se stala vychloubačnou před sousedy
Spinoza zpozoroval že byl označován lidmi na ulicích Pověst
jeho jej předešla Židé jej nenáviděli poněvadž byl odpadlí
kem křesťané jej nenáviděli poněvadž byl židem a katolíci i
protestanti se ho stranili zrovna kdy jim mohlo býti prospěšno s
ním obcovati a častovali jej hanlivými poznámkami na ulici mí
sto aby jej nechali na pokoji
Tu opětně Spinoza odstěhoval svůj byt do předměstí kde
bydlel s rodinou Van der Spijcka bodrého to holandského malí
ře který pokuřoval ze své dýmky v klidné lhostejnosti ku vší
vyšší kritice Pro tichého a hloubavého nájemníka Van der
Spijck i žena jeho měli hlubokou úctu Oni ho sice nechápali
ale věřili v něho Mnohdy s nimi šel Spinoza do kostela a na ee
stě zpět dopodrobna s nimi rozbíral kázání jež slyšeli Lutho
ránský pastor který navštěvoval rodinu vyzýval Spinozu aby
vstoupil v jeho stádo klidně mu vykládaje výhody křtu a zno
vuzrození vírou ale genius jest pochopen jen zas© geniem a
pastor vždycky odcházel mystifikován Van der Spijck nevy
tvořil žádné práce velké ceny a přece jsou nyní jeho obrazy hle
dané poněvadž byl dobrým přítelem Spinozy a srdce jeho ne u
mění činí mu místo v dějinách
Ve své skizze Zangvvill opisuje jak někteří dobří přátelé
rodiny Van den Ende vyhledali mladého filosofa v jeho skrytém
obydlí aby mu učinili přátelskou návštěvu Bylo to tehdy co
Spinoza zbledl a zajíkavě se pokoušel skrýti své pohnutí při
zmínce učiněné o žene jediné to již kdy miloval Obraz tohoto
jediného jeho vzplanutí v posvátné vášni jej doprovázel až do
smrti Byl mu tuze svatým k rozmlouvání o něm — on s vyhý
bul ženám zdržoval se společenského života jelikož po
vždy v smutném jeho srdci plál oheň k jeho ideálu A tak žil
odloučeně samotářsky Postačila mu jediná malá světnice —
verpánek na kterém u okna brousil své čočky a blízko u ruky
stůl pokrytý rukopisy kde psával Keňan praví že když ze
mřel stár čtyřicet let odchod jeho byl jako jediný vzdech ježto
žil tak tiše — tak málo lidí jej znalo — že nestávala žádná po
zemská pojítka ku přerušení
Zasloužilí Van der Spijckoxi jej jKzvali by nimi šel do
kostola On s úsměvem se omluvil —'-měl myšlenky jež bylo
nutno napsiiti dříve nei uniknou Kdy I však dobrý malíř se že
nou se sm a hodinu navrátili strávník jejich byl již mrtev
Tabulka na domě jmaěí místo kde zemřel a jen málo odtud
v otevřeném náměstí sedl postava jeho v ncmrtflném bronzu
zamyšleně vypisujíc ideu kterou jegt nám možno jen představit!
si — aneb jeít to snad poledni milostné gani ženě které věno
val své krdc a kterši dar ten odstrčila!
Spinoia měl odvahu avšak Kvahy byl velmi mírné Způ
d jeho lojsl- byl mírumilovný j byly ly vydoveiiy v jeho
přítomnosti prudké náhledy tíkají i m některé nwdy aneb věci
on vidy líAŠrl něco dobrého k projevml o sobě té aneb nějakou
omluvu o vévi přetřátané 4 tu ly jJen a ltjn-wdrětřeh
mulu v dějinách — jVnUc pro něho byly ničím vyjma kd mu
jly to N„ul(ti v j hn málo tpiWrrdnýeh potřebách aneb
v ibtateí h jiných S ůmév m odmítl pni nabídnutou mu
jdhlni řraneounkým dvořanem ta la aby iritoval jrdm U
králi a odkti fand-haný mu jdidm clitclfm jrhit Aiinontht d
Vrb-arm byl ndmltnut přKmy i byl now vrlikým a nu i
řii o něj príovsli lVdéji vlak uvolit brili od dMh-a itn
prtadvaert dJUrft rwřfté "Jak ncriuinnM ivoUI "ani
rktjl dbyrh přijal jt rt lUlích rěi — ji jim Ml l
přijmu tři U ! nrvbivollm sbvch U[ lllrn iwlidm hl#řm
vW
Mu b k-My byl fitncné ivot-lujrn n nutného du
M iui !tt lif obiti řciurkUíM by byla jrha tpadibl k
wy4Jřh{ Mřm "lidný hrmil mytlili napjati a klubka
Wi přrttlal Ti jil # U pokouleji nikdy ncj4 a t vnik
kUulky iW 4t da ýlm kbrá trátHit
vyžaduje jistá množství Jirnb5 potravy — jemná a zhuštěné po
krmy samotnj umrtvují ČJověk má pracovati a zaměstnávat!
viednímí věcmi odj)Očinoutí sj pro vzlet když okamžik traus
figurace nastane má se uchopili příležitosti a co nejvíc 2 ní vy
řískati"
Vfie co Spinoza požadoval byla příležitost k práci a myšle
ní Co vyjadřování jeho náhledů se týče lze zaznamenatl ž
dělal žádných veřejných iřednáéek a po dobu celého jeho žití
jen jedna z jeho knih byla tištěna A knihou tou byl spis "Trak
tátu Theologíco-Politicus" vyznačující se slovem "Hamburg"
na titulní stránce autorovým jménem moudře vynechaným —
Dnei již jsou položky v knize této kladené dosti scvšcdnělé —
žo bůh jest víude a že člověk jest bratrem stromu balvanu kvě
tiny Kmerson dokazujo tuto okolnost ve své "Nad-Duší" a v
"Duševních Zákonech" v pravdě klidném Spínozovském slohu
jako kdyby mírný žid opětně byl přisel na svět a nadiktoval svá
myálenky vytříbené zjemněné a uhlazené jako kdyby to byla
jedna z jeho čoček muži Concordu Benedictus ÍJoncordía po
žehnání a pokoj Tobě I
Avšak ostroVidní censoři brzo odhalili tuto osamocenou 4
neobyčejnou knihu Spinozy a aékoJí nebylí s to naléztí autora
Spinoza dosáhl toho zadostuěínéní že viděl svůj spis vpraven na
Index čímž byl proti němu vydán všeobecný interdikt celým
křesťanstvem stejně jako před tím celou Judeí Kniha tedy
měla skutečné důležitosti Poptávka i ní byla tak éílá že i
nadále se nalézala v oběhu s klamným titulním listem V Lenox
' knihovně v New Yorku nalézá se výtisk prvního vydání krás
ně vázaného a ohlaveného takto: "Pojednání o plavení lodí
proti větru" což ukazuje do jakých úzkých byli knihkupci těch
časů dohánění u vyhýbání se censorům a současně to zjevujo
nádech vtípnosti jenž nepochybně byl oceňován těmi Vyvolený
mi jimž bylo umožněno knihy té dosáhnouti
Jeho skromnost trpělivost dobrota a jeho vzdálenost od
všech malicherných rozmarů a předsudků označily Spinozu co
zvláštního Člověka Při tom všem byl ale neobyčejně pobožný a
zmínka o něm učiněna Novalisem co "Boho spífý muž" zdá se
bý i obzvláště vhodná na člověka jenž viděl boha ve všem —
Renan pravil při dedikaci Haagského pomníku Spínozovi "Od
dnů Kpiktcta a Marea Aurclia neviděli jsme život tak hluboce
naplněný pocitem božskost i"
Při krácení ulicemi Haagu když drsné hlasy volaly za ním
z plného hrdla "Zftbte odpadlíkal" Spinoza odpovídal klidně
"Musíme pamatovat) že lito lidé vyjadřují takto podstatu své
ho bytí zrovna jako já vyjadřuji podstatu svého"
Spinoza učil že lásku k bohu jest totéž co nejvyšsí dobro
že cnost jcKt sama sobě odměnou a pošetilost sobě svým trestem
a žo každý má ctíti svých sousedů a býti posluscn občanské trio
ci
Mimo pro své náhledy Spinoza si neudělal žádných nepřá
tel On byl nekonečně trpělivým mírné povahy — měl úct 11 pro
všechna náboženství n nikdy neurážel parádováním se svými ne
věreckostmí v obličejích svých bližních '
Nic než neustálé úšklebky a hrubosti jež byly na Spinozu
vrhány bylo s to jej osvoboditi do tak velké míry z Jude jskýek
pout
Spinoza měl žáky kteří mu říkali "Mistře" a kteří mu ne
prospěli nad to že jej naučili trpělivosti v odpovídání na jejich
námitky člověk musí žasnouti nad lačností myslí Spinozovy do
by Muži odvažovali se mysliti a nebáli se sahat i po "Nových
Myšlenkách" v rozsáhlých mírách
Spinoza praví že "zlo" a "dobro" nemají žádné předmětné
skutečnosti nýbrž jsou pouze vztažná ku našim citům a že
"zlo" zvláště není nic určitého ale zápornostl jenom anebo ne
jsoucností Dále že láska soustřeďuje vřochny lhostejné po
drobnosti sjsijené s předmětem náklonnosti Dobro jest to c
určitě víme žo jest ku našemu prospěchu' Zlo jct to co s jí
stotou víme že stojí v cestě našemu ovládání dobra Dobro jest
to co pomáhá Zlo jest to co brání našemu sebe-uchování a na
sim činným schopnostem Výtažek z jednoho spisu Spinozy do
bře jeví jeho způsob myšlení Jo to ten který uvedl censory na
jeho stopu a zní jak následuje t '
Konečný záměr Státu není ovládati lid držeti jej v me
zlch a zastrašováním jej donucovat i ku podrobení se přání ji
ných ale naopak jeho záměr jest zajistiti každému tak daloce
jak možno bezpečné žití To jest uchovali nedotčené přirozené
právo člověka nažití bez páchání jakéhokoliv bezpráví na něm
anebo na jiných Proto pravím že úmysl Státu není přeméniti
lidi ve zvířata anebo činiti z rozumných bytostí automaty zá
měr Státu jent uspořádati své záležitosti tak aby občané mohli
vyvinout! své mysle a těla v bezpečí dovolující jim současí
volného použití jejich rozumu Pravý záměr Státu tedy je
Svoboda Ten kdo míní držeti ve vážnosti práva svého panov
nika neměl by nikdy jcdnati oproti jeho ustanovením ale
každý má právo mysleti jak se mu zlíbí a vyslovovati to co si
nyslí pod tou jK)dmínkou že se omezí na vyjadřování sn a uče
ní jiných ve jménu ryzého rozumu a že neodváží se vo svá sou
kromě schopnosti uváděli do Státu novoty Na přiklad obéaa
dokáže že jistý zákon jest odporný zdravému rozumu a věře
tornu mysli že by měl býtj odstraněn Jestli předloží vňj ná
hled k jHmouzcní panovníkovi jemuž jedině patří právo stano
vití a rušiti zákony a jestli mei Um nespáchá ničeho příčící
ho se zákonu tu zajisté zasluhuje uznání od Státu co příklad
ný občan
Dejm tomu že jest možným potlaěiti svobodu lidstva a
uvalili na ně jařmo do takové míry neodvál nn ani reptati
jakkoli slabě bi svolení panovníka Přes to však nemůže mu
(lidstvu) nikdo zabránili v mj&lenl dle své volné vůl Co ná
sledujo potom f Že lidé pak mysli jink a mluví jiusk l ná
sb-dovně důvěra tak podstatná hodnotě Státu stamt so koř
ruptiií ž jrfM bbbovánl tak tklivé a ňskoéuost vejdou va
váinost eoi mámená že f svém vleku přinesou dekadenci
všh dobrých m ídravýih obyčejů Co můi bjtl ! StáU
osudným nr j li V)ovíi! poetivých občanů eo nespokojeneft
jenom proto i nejsou stejný h náhledů eo dav a protni jsoi
ncmsli Nlivěh isikryleehll C může býti vi-e Hiátu osud
ním neli nepřát Uké Mcháinil a odpravovánl mulů kteří
nepá IimIÍ jiioho iběiiiii mimo onen mysliti svobodné! ' 'uta
ledy šibenici to strsidl darebáků která se nyní stává veleb
nýin jeviiiém na něm! iiAi-ivt a rnost v svých krásák
planou by lak vrffjiié hanou ssslM panovnickou vřihnU
lfcnjota jt jn jrdna vV klerá náa výjevu lakovému můla
přiueiti a lo j st abv booi náisHbbiU tyto hrdinná luuéenniky
surbt stra huj m li s smrti abychom sídlili sc v mrU
rbli-lMvaV iiMM-iiýrh Nb- pak nnd Nk nclM-!'!!)'!! aby bU
tyliiéwvánu a icHMÍrboUni bUií„n práui prmšlrn(
kol nic sikuUtivnlol ir# ialéovaU áViny ná
"'y j-J ju sorln ři njmniiin jc br nMy bti jM
duhrými přclmíly ku přcnitinl ku diskusím mni (idrm
Kdyby právu Státu bylo itbmnrna na -lU'vánl skutků
mluv b)la udřena bHf%tnl kntrttira y s k fasl
nezvrátily vilMtuřval KONKC
i
1