Strana 8
VQK WK VtiK 11 LKDNA 1011
POKROK
PUISLISHING CO
a wirtoi tdisl
▼ ít# e Hm kfs řfb- v by
W ft CJafksos ff CVIfsi or Nb
ve Wítw Kunu- F v
OJř Uu(iň la pro
J'l Míbb[íí Vina pro etát
Mlnwt a v TyIll J" t7
tfewtb Jřtb lkHti
Ie H mty mO- Vn Kaaa4a
Z00 t Kvi#jy ♦ZJEQ roža
Btoirb poukiMk (Mooy Ordr)
protek poukiwík (KfjřM( M©ay
Or4r) Ufik#vBkb puk4í!k (Kas
prsft) aaebe Mgl#tWM4 dopise
0nsiuu4i é jfiUbe4nl ndj-
L0pir krobft ťUnifrtvs eebtttaé a
TtNJsíme Moirf býti luío J b
6)Tla níkobo wwbní poékoditl a p
d#py j'o ař Jí býti
▼ r4kei tJno bo úoyímm urs-
verejMao
Úhel nespálí-lí alespoň poSpi-
A stejné je tornu í klepy a
klevetami
Oklame-lí H někdo poprvé způ
sobí ti bolest Druhý klam vlak
je ti jíž dobrodiním
Kráaa účinkuje na všechny
pouhým pohledem Pravdu tepr
ve dloino zkoumatí
Zevní krása je doporučujícím
listem jenž byl napsán bodně vy
bledlým inkoustem aby jej čas
zničil
Jsou lidé kterým je uzený ja
zyk vepřový miljí než jich
vlastní jazyk mateřský A tako
vých vlastenců máme u nás dosti
Dobré jméno v nejčastějSíeh
případech bývá jen prázdným a
nanejvýš klamným přeludem Rez
zásluhy se často nabývá a jeStě
častěji bez víny pozbývá
Přesvědčení jednoho každého z
nás je jako zlato Méj í bo kaž
dý jakékoli množství ale vždy je
nom k tomu přihlížej aby to na
hromaděné přesvědčení bylo ryzí
a tvoje vlastní
ZvláStní je že přítele který se
ve svém životě jakýmkoli způso
bera domohl nějakého úspěchu
hned méně" milujeme abychom se
za to tím více nadýmali a nafuko
vali jeho přátelstvím
Aby člověk moudře jednal jest
ge rnu dáti jednou z těchto tří
cest i buď musí přemýSletí což je
nejíleclietnějsí nebo nápodobit!
což je nejsnadnějSÍ anebo zkusí-
ti což je nejtrapněji!
Národní Rada v Praze a chysta
ná Cesko-Amerieká Kada Národ
ní byly by iinad nejlepSími nej
zdravéjSímí a nejzánlužnřjSíml in
tioueemí celého uvéta kdyby do
ktor ISka byl jejíeh prostřední
kem a zde v Americe respektova
ným a uznaným vůdcem řeského
lidu Ponévadž vsak jírn není je
chystaná Národní Rada nesmy
slem a brakovinou Inu sladké a
plné hrozny byly lifice taky kyše
lými Uécný pan doktor a slovutný
oratoř lilia libuje si patrné ve
vSern možném jenom ne v tlfhu
pokoji a v souladu jakým by zde
bylo možno žiti a pracovat! sku
tečné pracovat! ne pouzu jísli
pít! a spáti — kdyby nebylo t
kových svřUl jakým jt ou sám
Kniiiit-e svár hořkost a polemi
ky jMoii mu patrné fiiilcjllml Da!
nim I-U dobu pokoj sl po n
Sein vinoéníin éUlu ikm vmII
na svoji bojovnou ícrku a se svým
roukHpsnym prrnn jako itta
éem vyjel proti ixktn jako Don
(juiehoU v HMlm!nlm řUI "Ve
míru" tímto fliukem ktorý pro
lefti tnfortnari svýrti řtfiiářft u
váiHtiltt V di)ilHirin inřitli V
"řeinrali Cisda" jsou také pro
IVCTMSt a vclrbný pin Vránrk v
aJoupel vánoénlbo fUla tohota
"wlKMlomyslnéko0 listu mhUví
'V4noliil pruaba" v nU tiduvl o
betUmakýrk jrl svitu
IÍMsIj tpal DttiMÍfk jol
dob tyta e J4sot ivoaft ehri
c?4K i k—lt UkUi H!H
Ttz l~i lektat mlr iUJ
3gJL_
zaplaé avárfi ryk af o itktuvkh
vzejde mít svorností avétlý oka
mžíkí" Pokrok Zápald naivní
prvnrmifa U ta obmýšlená avoř
Host v éesko-ameríekýeb Mfnh
ink tán víwky bez "sváru ryku"
pékné tííe dovéstí do — JJetlem
Podotýkáme U list ti zpftbem
až byzantínsky lísavým njvřel#
jí uvítal jako "Hpasítckf" toho
j-Ž povéřen jest ze staré vlasti
aby náoi zde založil "Česko-Ame-ríekou
Národní Hadu To véru
mohlo by staéítí by svobodáří vé
délí ua éew jsii vůéí takovým
pokusům" flanek ten až přílíé
patrní ponévadž je psáa naivní
prozrazuje svou tendencí — Štva
ní Nás vSak nerozeítve Nás sa
motné nechá v to mže klidu kte
rým jsme slovutného orátora
knéze— samozvance lží — knéze a
mélkého domýSJÍvee ignorovali po
eelou dobu jeho désné dlouhé u
íjavujM a neplodné řínností- Mfi
že pak býti jeho slovutnost pře
svřdécna že bychom sí Článku v
posledním číslu "Vesmíru" ne
povSímlí ani tenftdcrátc kdyby se
týž obsahem svým dotýkal pouze
nás PonévadŽ se víak dotýká
přátel naíich a to přátel kterých
si a opakujeme to poznovu —
jako Udí majících v českém žívo
té kulturním význačné místo ne
malým významem vážíme dove
deme již vzíti za né do rukou
dřevce a dovedeme se za né biti
ne pro dollar slastní prospéch a
užitek ale pro svoje vnitřní cítě
ni a přesvědčení Pan dr ISka v
článku svém zase drze a sprostě
oťírá se nejdříve o českého spiso
vatele a básníka Jana Vránka pro
jeho vánoční příspěvek do "Po
roku Západu" časopis náí ve
snaze přínéstí čtenářům četbu pů
vodní nikoli vystříhanou požádal
celou řadu čcsko-amcríckých lite
rátů za příspěvky do svého vánoč
ního čísw Dostal je a je w nč
vScui autorům povděčen Uveřej
nil je Jedinému p dr Iňkoví se ně
které z nich nelíbily ZvláStě pří
spěvek básníka Jana Vránka pro
jeho obsah Slovutně učený a u
Čené slovutný doktore! Měl jste
někdy v rukách "Zlatou Prahu"?
Minulé ročníky! Nenasel jste v
nich příspěvky J naSích nejpok ro
kovějších lidí které se obsaho
vé náladou svojí odnáécly k tí
muž námětu skoro stejnými pro
jevy myílenekf A bylo by vám v
fVehách kdy napadlo ňtoČítí pro
to tu "Zlatou Prahu"! Umění
pane doktore je umění a to si
předpisovali nedá VyZlařuje-lí
krásnem a dýchá-lí citem v ji
ikrách zdravé a poctivé mySlen
ky zůstane uměním i přes tak tria
lieherné protesty jakými jsou ty
VaSe které jisté nediktovala ne
vědomost neboť za takového hlu
páka přece Vás nemáme — (učí!
jste se přece základním pojmům o
umění a poesii již na (rymnasiu)
— ale jen a jen fanatická zasle
penost a VaSe pofouchlost Vy
víte velmi dobře a musíte vědět!
že u nás v Čechách ani v nejpřed
nějSích listech nedělá se naprosto
žádný rozdíl v umění Tam není
možno by se — jak zde — třídilo
na svobodomyslné a na konfesij
ní svým obsahem a svou náladou
Tam prostě Umění zůstane umě
ním a jako takové se přijme a po
dává Hpojovati je s tendencí —
ne směrem literárním — je hlou
postí C' myslíte že poctivá a u
přimná česká moderna katolická
neuznává umění Macha ra a j je
nom proto že jsou lidmi protivné
ho jí smýSlenl f Uznává poně
vadž uznávat! je káže jí chápání
K rá na — řnedi obsahem tož jisl
alespoň formou) a přesvědčení k
němuž vedu ji Joifika Ta víak je
Vám věcí veilUjfcí Vy poněvadž
jtn svobodomyslným podl re
ceptu ěenko americké svobodomy
slnontl dovede (lehěíti xtuplti a
fprofanovatl riejhiiiixiiěj&lm pů
obem nejkrásněji! a nejlidSféj
SI eo itánt dala ěpuká literatura
samotného VécUva ItetietVTřie
IUtkf bo a to jen proto le on sám
by — knřem Co Vám ji srdci
jeho a p j hii řté veliké a vsue
ieiié (Inil! Vy jako na sta ji
ných odchovanců Vaiitli dre a
prté kdykoli v Vhli — svUltl
divadelní — přijat- n slovo —
bůh — I kdyby bylo v díle n#j
větilhu iimélre proté je vyškrt
nete Kdo Vis k tomu oprávnil
a praAujf Neut to hanba! H
llnthl tiiVnlm a témltu nimry
eheets td# rsfurmoval! Ilere Vám
aékdo v ta vlHie! Pro4 ledy Vy
áaa Mpoaeekile kaidéMti jek
přesvědčení víaatní? WusíU j
Spíftítí tupítí a nrážetíf 1 v lite
ratuře kterou právé t Jan Vrá
iifk stojí mA Vánd fiak vyaoko
jako jolední aíwnee naJ zmí! A
nevíte kdybyste byl Jíkou jak je
Vránek Vránkeo) že by kažlý
musel mítí pro Vás úctu '! za
sfávajíeícN poměrů že kažVJý musí
pro Vás mítí jen oSklivost pro v
řejnou činnost Vaíí kterou místo
abyste zuSlechťova! a povznáíej
znemravůujete v nejííríím toho
slovo smyslu a významu! Ci si
myslíte že vzdělává se zde jenom
ten kdo se ohání "zkrvavenými
koSílcmí" a kdo nestouJnž veřej
ně před poctivými Ženami a div
kamí mluví a (fusfem o "převálo
vání do trávy o poutích" a o tom
"kam c dostanou duíe tří popra
vených vrahů!" Přijďte a zasmě
jete seíí Pro bobyj To je vS%
eo ve Vás dovede vzbudit! touhu
po poučení a vzdělání těch jimž se
vnucujete jako vůdce & učitel! C'i
takovým způsobem Vy sám osví
cený muži a zasloužilý česko-ame-rícký
vojvodo chtěl byste v lidu
budit í vánoční náladu! Vám v
Článku VaSem nestačilo otříti se
jen o Jana Vránka Vy jste u
dále Nepřímým způsobeni na
padl jste Í druhého v Čechách a
ve vědeckém světě uznávaného
člověka spisovatele a cestovatele
K Ht Vráze dm U n Vám ublí
žil! Jenom tím Že svými vědo
mostmi noblessou svého ducha a
svým čistým pro vSe krásné až
dětsky zaníceným srdcem stoj'
nad Vámi tak vysoko jako atří
lík za jásavého zpěvu poletující
nal dole — bodně dole — zane
chaným orlem! "Uyzantinským
lísáním" prý jsme Vráze uvítali
jako spasíícle české Ameriky To
mu byzantinísruu lísání nerozumí
me Přiznáváme se že jsme tak
hloupl a nevědomí Vítali jsme
jej vSak nikoli Jísáním — nám to
ho netřeba — ale upřímným u
poctivým přesvědčením že Vráz
jako naprosto nestranný upTíro
ný poctivý iutellíffcntní pří tom
pak — a na to hlavní váhu klade
me — sluSný člověk a nuž od
hlavy až k patě na něhož i fo ton
a vážností hledí se vSude tam kde
vystoupil byl by jediným schop
ným člověkem který by byl a to
vnést! do ponurého a neóyb&č-Vj
života riaSeho trochu svétV n ži
vota Vítal! jsme jej jako Člově
ka jenž jediný by rnobl a bJ'o
právněn vzbudit! duíe naSi h Jcp
ííi t„ zoravějSímu a sílnějSÍ-nh ži
votu A stejně vřele vittíinc!
mySlenku jeho česko-amerícké
Národní Rady do které slíbujcm'!
si vSechno a nejvíce v ohldi kul
turním a vzdělávacím Roziwíme
Vrázoví dobře a poctivou snahu
jeho hlavně vidíme v navViní
bližíích a častějších duVvií h
styků se starou vlastí Ju' vnf
život tamní kontroluje NŽ'
nechť život ten kontroluje i riís
ÍJudeme-H rnítí tu kontrolu nad
sebou pak se snad skutečně vy
burcujeme ze své ospalosti a ne
tečnosti pak nový vzduch t nový
život vneseme do síní svtfch řkoi
a svých spolků ze kterých vidíc
místností sloužících jedírě Vc
krácení dlouhé chvíle zaopatření
před úrazem pojiífování napáje
ní a trdlování jednou koneční u
děláme i stánky a chrámy DuSi a
zastydíme se aby se už nikdy na
příítě nemuselo o nás říci lu jíme
s dali věsti osvěcovat! a vzdej
vat! řadou lidiček neznajícíh nic
jiného než hrubé urážky sprosté
výpady a hnusně oplzlé anekdoty
KU hUÍÁÍU VZTAHŮM SE
STAROU VLASTÍ
Spisovatel a cestovatel K Ht
Vrá roitetilal před nějakou dobou
na redakce ěcukých lixtů zlejílch
a na jodnotliven jakési uxirtiě
ní h v nejbllžil dobé přistoupl k
ior(ranl(ivini Česko-Amerieké Ná
rodol lUdy ku kterémužto úkolu
byl povířeii Národní Kadoti če
kou v Praxe Til krokem tlin
eben ukiAti in 1 sama přej" na-
váiftti bliil styky a Ut duil kte
rým by s kulturou uménliu vl
don hoipMliřkýiid a j poměry
dala uréit formace NaMl II
nim něco ď-bnfho pak jl mual
um býti is to povdééni a k tuku
teéitěnl toho sami jl muniina býti
t# vlech sil liiOinorii U vědomi
In krok ten směřuje k dra ví jil
mu duievnliuu ilvotu nalétnu
kUréko tu doaud buď vAbee aiby
l anebo který v ůloiarkh pou-
kýtk pru rvtkiraaé pnnlry nikdy
ncpravioval k naléjím jst4 ti'
ecJeností a programová práce sy
stematické A prácí iu jak sí
činnost nové příští organisace
představujeme Národní Kada
chce Hlíboje si ol ní mnoho a
my samí věříme že je k tomu o
právněna Jediný dr láka ve
svéfo smutné proslulém "Vesmí
ru" nevěří a tropí si z záměru
toho výtrysku uváí ho ze snahy
ncjpoctívéjsí posměch Hovoře o
pohřbu sám stává se hrobníkem
dobré věcí před samým jejím vzni
kem Tvrdí že ve Školství v ži
votě společenském a v kulturních
fomérech C'es Amer Národní Ka
da nemohla by zde vykonatí pra
nic To vsak pravdou není Prá
vě v těchto a jediné v těchto smě
rech života vlastně až dosud ži
voření naéeho vykoná velíce intun
ho Podotkli jsme že život zde
těmito cestami dosud nekráčel
KráčeMí pak za to děkujeme je
diné čiko-ameríckému délníctvu
a jeho orKanísacím a ku cti če
ských dělníků a socialistů v Ame
rice budiž řečeno že oni to bylí a
jsou kteří tvoří uvědomělejší sa
mostatně myslící a inteUígentní
třídu našeho lidu l'rokrnitalo-lí
kdy chmurami a mlhami života
naScho jakékoli světlo pak toto
vždy vycházelo jedině z řad děl
nických ze vzdělávajících odborů
a klubů které poslání svoje ni
kdy neviděly jen a jen v asseku
rací v laciných iindycích spol
kových banketech v "supraís
partách" na jednotlivé "zaslou
žilé" Členy v pitkách v karbanu
a v j ale vždy jenom přednáška
mi debatami akademickými ve
čírky koncerty a jinými ušlechti
lým! zábavami rozsvěcovali vSude
tam kde až do té doby byla —
tma Oni nás přivedli alespoi ku
svítání a není-Ij dosud jasné svě
tlo ve v&cch naSích poměrech ne
ní to příznakem snad jejich sla
bostí a bezmocnosti anebo vyčer
páni vSÍ energie Nikoli Je to
pouhý oddech k němuž ta dosti
četná řada mladých zdravých a
naďSených pracovníků donucena
byla poměry a okolnostmi Zbra
ně svoje vSak nesložila Těmi ec
stu k pokroku a duáevní vyspě
lost! razí s nadšením dále a chví
le kdy vSíehní Čechové v Ameri
ce práci jejich sledovat! budou se
zájmem a vlaatní účaatí daleká
není Je tím blížSÍ čím větSÍ pří
ležitosfl naskytne se mu iniciati
vou nestranného poctivého a in
tellígentního člověka jenž spolu
s uznáním svým tlá jím i svojí po
mocnou ruku A tu ruku nepodá
žádný na titulu si zakládající do
ktor žádný slovutný a učený o
rator ohánějící se ať už oplzlost
mí nebo íloskulemi a f rasem! žád
ný samozvaný biskup a řečník
žáldný vtírající učitel žádný
redaktor ale člověk jenž po svůj
celý žívot pracoval aby pratí
svou v citu vyhránil í srdce svo
je člověk jenž nikdy a nikde ne
blýskaj se svými tituly a pocta
mi a vědomostmi člověk jenž ni
kdy nikoho neurazil a nikomu ne
ublížil člověk na něhož můžeme
býti právě tak hrdi jak hrdými
jsou na něho lidé DuSÍ a ftrdcí ve
vlasti staré a konečně člověk
jenž pro svůj vlastní zájem vlast
ní pohodlí a vlaatní zisk a slávu
nikdy nezměnil svoje přesvědče
ní aby vždy vSude a za vSeeh o-
kolností zůstal svým každým cou
lem A Člověkem tím dle našeho
soudu je K St Vráz Národní
Kada rná i zdi jistě své zpravoda
je tak aby alespoň částečně znala
poměry zdejSÍ a v těchto jotře
by naieho lidu Proto také ňko
lem navázáni IdižSíeh styků s
starou vlastí pověřila nikoho t
těch kdož s! na vňdc učitely a
nformatnry zdejilho lidu tuhhn
hrají nikoho se samozvanců ale
člověka kterého k úkolu tomu
puneuje jeho celá potavadnl čin
nost a osavadním livotem Vrás
k vykonání úkolu oho má nejen
sílu ale hopfioH nobleiMU
duí Podá li psh vilm tím
mocnou ruku svoj! tenkému dl
idetfu které na tom lepSlm a du
ivnějilm životě čenké Ameriky
načalo praeovatl první a tv
' v čelo pk touto orvanb
a v tendenci NiroduJ Hady v
Prám vy koná daleko v I trj
mynHdr Hka a J jemu rovni Dr
Uka hlavní naráil na to j# Sk
rtMlitl Rada mi skoro výluční
sliní -litlrké a # y ir0 ft0to
wai M v ilurhti imU lHiy
bylo Uivýinamaým a beeftětlným
Přiwuitl# ale ne doeela Kdy
by sem i zatáhla tu českou politi
ku nikdo přec nebude tak zpo
zdilým aby se domdval že zde
mk zarazifí jakousi ííiialktt če
ského samostatného království Po
ukazovat! proto na néVjo podobné
ho je nesmyslem a děfJnskoslí Ala
učiti nás i zda ecaké polítke a tu
ve svém vlastním zájmu k lepší
mu uplatnění m prováJétí r ame
rickém duchu zpozlílým rozhodnu
není A proto ! v tomto směru da
la by se (mí (fasAmar Nároííní
ÍUdy očekávat! více než očekává
dr ISka Kadou tou by prý svo
bodomyslnost zdejSÍ nezískala Na
opak Kýla by prý ohrožena 'a
změlčena Pan doktor má pravdu
mluví-IÍ o svobodomyslností zdej
SÍ tak juk je zde zvykem na ni ne
jen nazírat] ale i jí chápat! HluS
ní svobodomyslní inleiliffcnti by se
jí vSak ani dosti málo necítili o
hroženýmí a to u vědomí že stejné
svobodomyslnými zůstalí by i po
tom očekávajíce že Če-Amer
Národní Kadou hlásané učeni o
svobodomyslností bylo by učením
které by na prvním místě hlásalo
sluínost a úctu pro přesvědčení
každého jednotlivce v ohledu ja
kémkoli Pro lidí druhu páně 1S
kova zmélčením a ohrožením by
bylo poněvadž v první řadě proti
nim rozkřiklo by se tím rozhod
ným "Quousjue tandem abutere
patíentía noatra"
DENNÍK SPISOVATELŮV
Podivuhodný Dostojevský! Je
ho romány jež jsme čítali 4 úžas
ným napjetím jíž dávno nám uka
zaly ž je víc — jak to praví O J
Kíerbaiim — než jedním vrcholem
mezí vrcholy že je celým johořím
Čteme-lí nyní jeho "Denník spiso
vatelův" t j statí revuální jsme
neméně stržení hloubkou Širokostí
a vScstranností jéra Dostojevské
ho Ne ž bychom vždy mohli jití
s ním nebo za ním — spfSe dost ča
sto i naopak ale jsme tu tváří v
tvář geniálnímu člověku který žil
plným celým životem národa kte
rý měl zázračnou schopmmt do
vSeho zasáhnout vSude projevit
své mínění být resonanění d"kou
která se ozývá na každý popud
na každé hnutí v obrovském té
obrovského Ruska Mám-li učinit
přirovnání je tu u nás v Čechách
jen Maaaryk který xi této stránce
Dostojevskému je fodobci Ale
ovSem Masaryk je silné jiný než
Dostojevský skrz na skrz pok ro
kový a ucelený
D(jetíjevský za mládí byl čle
nem PetraSevcň Stál na popra
víStí čtyř! léta prožil na Sibiří To
jest Dostojevský byl t hořeli-
ekym revojiieionářeiii a měl za to
tKlpykat svou hlavou Povážíme-!!
že po 40 ete h johřbu Jeho účast
níl se ! carský dvůr podiopíme že
během času stala se s ním veliká
změna Jeho )mhřbu aúSaatnil se
i celý národ neboť "když zemřel
lidé cítili že čími velikého odcSlo
se světa a jeho slovy opakoval! t
spravedlivý odchází ale jeho svět
lo zůstává"
Jaká to tedy byla změna která
Dostojevskému získala nHeň se
shora i lásku zdola! Dostojevský
sam o tom píSe v Denníku s "Ne-
'zlomila nás léta vybnanatví ne-
zlomilo nás utrpení Nikoliv ně
'co Jiného zmf-oílo rvÁrluA uuíi
'naAe přesvěVIčení I srdce rraíe (do
jvoluji si ovS m mluvit! jen o oněch
Z nás Jichžto změn th-yíMui
veSIa už ve známoNt a byla jroká-
zana jimi samotnými tak či onak)
To bylo něeo jiného bezprostřední
styk s lidem bratrské sdružení s
ním va sH)éném neéléstl pozná
ní fe jsem s stal tím co on Že
jsem s ním srovnán ba přizpůso
ben k nejnlžiímu stupni jeho " Ta
to změna liyla tak trochu ťmčna
jeho Vlaa o němž vypracuj v
Uennlku tak trochu histori toho
seNkého hocha který měl v sobě
pýchu I viMiiru zneuctil hosti)
svitont náriMlnl ale pak se proher
(kaj se a chopí MU božího Htej
lil I II Dontoji-vského dostavila se
'doba okiní Mitři-ba irpétl (-0
jw !) Iirho liejMMiitjnéjí vliwt
lioat ninkého liiřinU— ) sitřeli4
jelmty s riikím lidem a tak Indy
Vlvrhl 'ikiMv fsnlssU riulikil
ni ieh ti tento imstek a hrůnu
hystsné 1111 u jako obroienl a
vikřlnenl jeho" a stává iní
eein SMiuodériiitl iifbir "
vanrWjlho nle avatéjilho nel
Jeho lll sa eelé iM-é trváni
Kuaka"
Ala ovfem Doovaký aemohl
MU jm ta oly4Jaýn sUupm
cent reakce Dostojevský měl svůj
Meál života I Japéíbo žiověka a
tak pří blížéíH nahlélnutí tm xAk
jako by samodéržaví a pravoslaví
byly jen forwáml v nichž ideál by
m znenáhla uskutečnil Výsledek
pak jistá rozdvojenost ktrá je
patrna I v jeho Denníku Na jed
né straně ftta#nace na druhá po
hyb Odtml V jisti kolísání vblí
tnu jak Dostojevský hor Jí proti
pkrokářům proti západoevrop
sk4 cívílísací ale zaae i vidíme
jak sám je mezi pokrokáří a jak
tu civilisaci přijímá ovsem n ji
stou výhradou Da vzpomene-H
na jeho romdny rAk se jako by
ten duch vzpoury který j"j uvedl
v mládí mezí Pef raSevce žij v něm
současné vedíe Vlaaa který se po
kořil a činil pokání a ýako by s
tím duchem S7mry stále musil
zápasili a jako by i jinak nebylo
vSecko zdráv 'o v jeho hyUtnÚ spise
někdy i ehorobno Jistá rozdvo
jenost je i v tom že Dostojevský
ve svých románech nepřímo veliký
hlasatel ronihAi a shovívavý o
mlouvatel ve avém Denníku silně
horlí proti nauce o prostředí A
Díytojcvský ve svých románech
svým způsobeni moralista ("uštu-poval-lí
v TurKoněvoví myslíte)
před umělcem v Dostojevském u
mělce je zast íněn myslitelem 'a mo
ralistou") má v témže Denníku
kde je uveřejněna žrtto "Hoéík u
JeŽÍSkova stromečku" celou stat
v níž mluví proti utilítaríamu v u
méní ač na druhá straně nehlásá
zcela umění pro umění a jen věří
že čím svobodnější je umní tím
že je i "užitečnější pro lidské zá
Jy" V Dostojevském jako by
byl stálý příliv a od Jí v a zápas- vln
které těžko bylo utilit a uklidnit
v hladinu
Ale i když ty rozjwry a nearov
nalostí postřehneme přec zaee &
tak mnoho nesmírné' zajímavého a
nabádavého v těch jeho statích f
Na př hniA jeho stať o umění v
níž je uloženo celé bohatatví my
Slenek nebo jebo úvaha o knížjín
vzdělání a znalosti písma a čtcnl
z níž mluví jeho láska k Jí4u Do
stojevský chce být co nejblíž© li
du nebýt od něho odtržen "Nut
no si lid zamílovatí nutno otrpé
ti si s ním nutno přetvořit! se veft
zcela Ruská sjxdcčnost musí se
sjednotiv s půdou lidovou a při
jmout! do sebe Živel lidový Jed
ním slovem musíme so sklonití
(před Jídem lidovou pravdou) ja
ko zbloudilé děti jž dvě sté let
nebyly doma Ale druhé strany
musíme se sklonití jen s jednou
podmínkou a to sine qua noni aby
lid přijal i iH nás mnohé z toho
eo jsme přinesli" A pro ton pří
pad hlásá Dostojevský "mikrosko
píckou" éíniioMt "kroky střevíco
vé místo sedmimílových" Ne títa
nism ne obří činnost ! "Naučte a
sjmú jednoho chla[w čl nl -a psa
ní!" A vlwtně tím svým Denní
kem Dostojevský sám tu jistou U
kovou činnnost realísuje na ni u
jzornujo a sám nazniěuje kde a
M nutno zasáhnout! Ukazuja
na alkoholism a jeho Škodlivý vliv
na bídu lidu na výchovu nedoapž
lých zločinců ujímá se trýzněných
dětí a to v konkrétním případě
jistého KroneberKa který bil svá
dítě trnitými pruty sflejné jakosa
ujímá v jiném přlpadé mladé ma
cwhy Kornilové ukazuje na vý
střelky individualismu několikrát
se dotýká ženaké otázky ("kdyby
Rusko připustilo upřímná a úplně
vySSÍ vzdělání žen so vSeml právy
jež ono skýtá učinilo by před ce
Ion Kvrojou JeStě jodnou olirom
ný a tmoutiiý krok na velkém
díle obnovení občanova") pj
krásně o dívce jel SU !„ Rrhk
oSetřovat raněné vojáky aahuj
au literíruíeh otázek studuje co
lj chorobného eo zdravého v ru
ském životě obírá k iúLíV
j vraŽ4dnoti vtími a jak se pra
lij" v iitisMit a Jak v Nflmacku
zkrátka má #Wi pro v Sedmo ote
vřeno a sleduji Život v celém liro
kéiu j ho prouděni V Jmlnotlivo
stech J to ta "mikrlakopilk4
činní! kterou dojoručujii ala po
vAJfuutll vftiitt tu svým pé
rt-m svým slov nu VMahuja vlast
né jwh n a lýi řhvík — j to čiu
liokt obři
Denník otojivkkého J kniha
ktr ré m iiiůíriiio mnohému vel
ml mnohému nauéiti
— "č#ako Amřlký Vaakav
Jliný hoMNlArský sborník v A
meriea PUts s e éltlo aa uki
ku d adresou i ČMka Amtrieký
VmIv 141711 Ha ISia Htf
Oiaalu Ntfcr