JMA
1'OKItOK DNK 4 LEDNA 1911
f o
i
i
í
j
I
I
'I
l
v
i
4
I
5
I
ŽIVOTNÍ NÁZOR L N TOL
STÉHO Nh1 Fraiit lirtina
lí ftt ilxřum roky kotul me
yiniiiodní ajed filosofický v llei
delheree který byl také í oeskeho
i slovanského uvitu řettié obeslán
Mezi tf It-irAty slovanskými jedna
lo m o íúv-rhu by k hliíefmn w
jubileu osmde-útýrh nnroemn
velkého myslitele Tolstého stal se
1)4 Sjedll jllléfielll fihmofiekého
avéta obou xloknIÍ blahopřejný
projev
Men Slovany byla shoda sym-
pntieky o úiriynlu toni vyslovil se
též řraneouzsky Houtrcux a Ame
ričan Canis alf přeer- nit byla
taková ž od iHMlAtu' návrhu jsme
rftdeii ustoupili: Ovzduší bylo
zvláštní: bylo nebepeM ze pro
jev nebudu jednomyslný ozvaly
e hlasy poukaujíeí k toinu ?e
Tolstoj vlast ité filosofem není že
ju moralistu kazatel a'áto
řftnto proti oficiální filosofii vy
tupuji' ba že by "nad v Ku
ku projev takový vzbudil na ji
litých míateeli odpor neboť jak
známo oficiální Huško zakázalo
oslavu Tolstého K projevu tedy
nedošlo
Nue na tém sjedé prohlásil
při slavnostním slirotiiAdéní za-
atiipee university prof Troeltseii
"íivit i vět Jí mí mvib-nf kéž
myslíme abychom mohli žít i "
na tomtéž sjezdu předmětem nej
íivřjíích rozhovoru hýly spory
prapmatiiM ve filosofii směr to
kterv vvehňí ze základního ná
zoru i" filosofii niá sloužit i živo
tu ve filosofii správnost neb
hodnota nějaké myšlenky má w
posuzovali hh]]i' toho k čemu ve
de jaký význam má pro život ja
ké jsou její praktieké důsledky
Pragmatismus ehee být i filosofií
života a činnosti
A tento ráz má pravé filosofie
Tolstého ba neznám filosofie ži
votnější nežli práv? učení h názor
životní myslitele jnsnopoljiuiského
v tom smysle že život lidský jeho
smysl úkol a cíl jeRt tnu středem
a základním problémem vSeho pře
mýšlení Tolstoj nní ovíem filoofem v
tom smynlu ? by ve umřlých me
tafvMÍckýeh pojmových konutrnk-
cíeh o jtOílstató jiottena "ytnýSIel
nové theorje tle v tom ž pře
liýílS o živote1 lidském že žije sám
ve shodř hf KmýSletiím svým že
ukanje možnost pokroku na dra
zí sebezdokonalování že stanoví
jako nejvjšší cíl životní práee u
Sleehtilý velebný ideál lidskosti
Tolstdio filomfie je filosofie hu
manity Tolstoj je stále jeden a týž ve
svern vývoji Záhada lidského ži
vota jeho smyslu eíle úkolu ti-j-outávA
jej od počátku
Hmysl života dle něho jest "úi
li býti a eítiti m Šťastným " Ale
Štěstí jest jediné v láe k druhé
mu V iivoté jxmvécpn' ni blahu
bližního Sjednocení víeho lidstva
v jedinou apoleéjtost rvnwti a
bratrství a plněni lák ona božího
tof njvyiÍ efl této 14ky
V "Koá -Mi" Oljenin uvěd
tnuje sí tíny molerní ri ilie
dieekt j4itmt vltiií žáď
tívft Náhle viťháff mu v
tlo umyslu Iívot a pravit "Attí
lilrii f om liti pru druhé t
jput jno {4k m oddot
mohou nskuteéttiti t jakýrh
kH tnlj4jh Mttm(it4k"
V "Koaíeh" fí proti - M
TfUtoj JoU 4i'Uitěi j h-i
xdio]tti a prof4ho muilli
j#S MAvttm V "Jitni UII
fn4" pždMuj ttkm mní
tib Uif- f rd ott-
t! hUkn ftHillk- TUI
$JkkMi po(ti4 i
Ulitím) pmdm-t Hí T"!'h'
iiét" "Třfe í
ííK4 t t#4é l4mjr i-tí
%ktA máti fc4lť
klř# i fc4 imO
f4 tjt bUkU
n4 tfetel ( # 14-s-í H'# t
Víii 4 4 4 p4t i4íÍ
# l immiw4 mil tWNt
tento květ lásky veěiie roíviji e
i r
v duši jeho naplňuje ji nadlid
skou slastí zlavuju ji bázní před
smrtí "která uení hrozná led ne-
lostatkem lásky"
Stejně lVtr Meiubov v němž
Tolstoj obrazil sama sebe je na
počátku naplněn náoretn o bex
významnosti života a vyznává fa
tulisticky niliilistmis Teprve pří
Islnd ehtid'-ho KaratajevH zjedná
i t (_ i
VII III 11 IUHU (HISIMIH lllll min
odobné vyznává: "?ivot je vše
hiio život je llňh pokud je život
je požitkem poznávati jsoucnost
božstvu uiilovati život znamená
milovali Moha" Zase zde tedy
spatřujeme že smysl životní spa
třuje Tolstoj V tom Zříei se všech
Hobeckýeh žádostí potlačiti ejjoi
mnus propraeovati m ze soliectví
k lásce překonali překážky lid
ského bratrství
V "Anně Karenínč" je to Le
viti jenž představuje nám zase
Tolstého sama i v něm na kom-i
románu probouzí s osvěžující n
ohhžujíeí víra
"fest třda" tak volá "žiti
pro Moha podle pravdy a pro svou
dusí" Tato slovn prostého rob
nika stala se levinuvi zjevením
stala sc pravdou
Tolstoj vyznává v "Zpovědi"
že byl to životní názor prostých
venkovanu mezi kterými ži po
dvě léta jenž zpusolil v něm pro
nikavou měnu mezi lidem
chudým viděl pb" upokojenost
jeho odezdlllost do Vub' božl
jiik chápe smysl života jak trpě
livě snáší všechna jeho protiven
ství jak plni vůli tioi i pro-
stých těch mužiků nalezl velkou
životní moudrost která budila je
ho údiv a úžas a touhu státi se ta
kovými jako oni jsou Tolstoj
touil po jejich víře která činí ži
vot spokojeným i obrátil se ke
křesťanské církvi církvi pravo
slavní' ale viděl jen Mvěrn a pře
tvářku vnější obřady přistoupil
Ke kritiee theologie dogmat ieké
jal h- překládali a vykládali evan
tjelia a lile tam v kázání Kristově
na hoře nalezl konečné odpověď
uspokojivou k otázkám svého ni
tra odkryl smysl lidského života
O cvHntHium opírá svou filosofii
hvč učení náboženské i sociální
Myl to vývoj důsledný prvků jež
jsme nalezli v prvních jeho spi
eeh a přece hyj to převrat my
šlenkový dalekosáhlý v jeho ni-
tni "Nerozuměl jsern ničemu z
tohoto života zdál se mi býti hroz
ným Náhle uxlyíel jsem slova
Kristova porozuměl jsem jim a
'i vot i smrt přestaly se mi zdát i
'iýti zlými Místo zoufalství pop i
ťoval jsem radost h štěstí jichž
nemohla smrt zničili
Tam v kázání Kristově na hoře
oučil se Tolstoj se stanoviska
pravého křesťanství že je nemrav
ná in-jen vražda ab i hněv nejen
eioloŽMtvi ale i žádost jeho ne
jeti křivá přísaha ale poznal že
přísahat i se VŮbee nemá — i vidí
jak Kristus naproti právu msty
(oko za oko zub za zulu dává
přikázání bychom neodepírali zlé
mu t j nepřekonávali zlo zlem
poněvadž to vede j-n ku množení
a sílení zh — nalézá konečné jak
tam Kristus naproti PW V §oj
kmeiioveuft! a souvěr um fpří nU
bylo dovobno eizine nenáviděli)
hlásá lásku k bližnímu jimi j
každý člověk př!M nerMtel ne
uznává rozlSI-i který I nírne mezi
vlnstiiím a eízlm imIsuiujh válku
a ví hno i4m1( vAbw Vlsuten
ftví liška k % 11 lun Í v soM
b%#bivti lilu ro přáliUlví k i4
'bi druKénoi touoi býti pdHe
U lSI KllU idri htliiiSIllty
ldí4hé p-dlt"Sll litu
d rij 4llU i V Š-k M 10' I 4
Atřjl atky I4rí4 ál4
b#M f i 1 M M entuhol
'o bicUky díh Jna if
ll bb l!Ui !! '
i ikr í"bj jťbu
bia díwMwi nbf ki# k kIH
í-IJí i:UI fit ld v Íf
b'li Mt#líjí
lt4 ♦ids-4-o-ii f #btný
- í i4tti -lfiif (ioa
tj
i r j-i -říU it
lw li rt{iÍ4t fc
# b:i U4 t# ibM
Us-4 ý t f ií iin
4 4(l ít -h-t
í M jbu-Nt t itiifc iit-tiH t
lis-P4Uifc' l-ié4 a 4 t
kik fc tri p4 hMAm--4
m t l4wwit rl
hee naléti ji zde ú'lné ttěiti
životní Teprve neiiáhle sznAvá
život individuální pokud ehve
l-ýti u'latněiiím mma srbe určité
sobnosti nikdy nemůže býti
Šťastným Život individuální ne
ní nie jiného li'ž neustálé zmen
šování našeho bytí a úzkostlivý
postup ke strádání a sinri neboť
všechny rozkoše a slasti kterých
lžíviime mají zh následek nnsy
ci tií ii bolest a - smrt neboť tato
ji osudný koni-c všeho V romá
ně "Iiilins" dí správně 1'amfy
lius:
"Kristus naučil nás že všechny
radosti které iiiizýváine Holostmi
nemohou býti radostmi jesilic
jen v nich záleží život že jsou
radostmi jen ti lidy když vyhledá
váme něěcho jiného totiž toho
abychom plnili vftli boí víra
naše záleží v tom že blaho života
nesjKičívá v jeho radostech nýbrž
v plněni vňle b"ži bez touhy po
radostech a bez naděje na rado
sti"
A právé boj lidí mezi sebou éiní
nemožným aby zde bylo štěstí
pokud právě považujeme život
individuální za pravé žití
o Stejný je klam kterého se
nutno zříci druhý pokud člověk
chce štěstí jehož zde nalézt i ne
muže vyhledávali v životě j
sinrtnéiii záhrobním řlovék věří
V existenci štěstí posmrtného a
popírá vůbec význam životu ve
zdejšího finto život není pak
život pravý nýbrž je pouhé zdání
ivotíi je klam je pnživost odní
má člověku lásku k životu tomuto
odnímá mu chuť k práci le však
potřebí žiti pro život tento h ne
pěstovali touhy po blaženosti po
sinrtne
Kde naléti výcliodiště Z těchto
sporů jak plnit i člověku vrozené
mu touhu po štěstí? Oilpov ("(" Tol
stého zní :
Je třeba hb-dati pravého Štěstí
mimo život irniiv niuaini v Tomto
světě tRiii kile si je představovali
největší duchové lidstvu všech vě
ků Konfiicius stejně jako Hud
ba ÍAiotse stejně jako Kristus
kde štěstí životní nalezli Sokrates
Stolkové velcí myslitelé křesťan
ští i slavní humanisté nové doby
Je třeba jivznéti se nad život
individuální Život individuální
sám je krátkého trvání v omeze
ném prostoru upoután na hynou
cí organismus tělesný trvání jeho
podobá se nepatrné knpee v tnoři
věčnosti je omezen narozením n
smrt! — a pravě tento život ne
tvořící sám v sobě uzavřeného cel
ku má mít i sin vsi vyšší tento ži-
vot individuální má býti právé
zrozením života nového neviditel
ného věčného nesmrtelného
Pravý život povznesený na
hraniei' prostorové a časové není
však mimo tento svět v záhrobí po
tělesné smrti je v každém životě
individuálním jakoby v zárodku
obsažen Stejné jako símě rozklá
dá se v úrodné zemi a hyne aby
i něho vzklíčila nová rostlina - -
tak i člověk ehe-li býti ífitstným
musí se jřleí Stéstl života ínďvi
duálního jež je klamem a zdá
ním jež nrma trváni a musí v pl
nění fie boží spatřoviti vlastní
své povoláni
linka V bližidiMii niž je ob
sívžctm také liská k M-hip jrt
jedifi4 roii'iiivá éíitfmt člověka
při idi vSWfiiiy striuti iiirrnaké
jmij rielby'loo pidmllikoíi íívnl
rdho lésť
fen řl"Vk prsujlcí j ro lidstvu
hj liviitrm pravým ilslfio stí
nim iitiirfřlt]íin žij ikÍiío Im
t-l:t íjj pn vřnimt Vfctll
poje v on ř k nliti(ítii I )
k ě lil J'
tr4 Uk j h is i r-
'"C i i4itk A Iííiuoi sotrli ú
o f j í t í d4l li o I r-
l'k'-'l I tl byl
bfd-=IVl I H 4 Uk i l
pík i = ibř Utkk
ť- bí
i
t#i uř [tixt iy f b
-ullíl ) 4ta4i(i4 1nÍ
ioiřlf lle-ttil ♦ f44í h
% r# ulit #jí#řd tt"Mt 4
'í'4 %ii%tm%%% fř t íikM -4 iijUÍjs MIm a-lí-: I 14 1 U P't
ÍÍ'I4 Htémt 4 twtltf4# řt#lv4 !J:4iH Jij ís t # ' dli Um 4Ii4 'oi4
iUdi tl I né faaj-lw t # i# 41 i-1! i %-t ut-#ijt i
41 íi tit Utf %t í':i -ilMiii 4w ít) ji t
í Ukt 4S4 i -! fe#H S#li4kl t4 lil-ist4 'i4 4tk ♦ lk -# li
t b )dwlltst iwtfc""ífeiif Hflfc" p4 4 kUv4l kjHHfil M ašr? M
i i 4# f ♦! i 4-IH# I f4H-$í fcl-4 4lkH$4l'l# lmú 3tllMfíl U#í-fe4lt íih 4 1 l
V T ~ V m n ™"w #
#-4 %UH 4aiM li-i4
}r4tjl -vtl líiv4rM4 k
4't! farf i"fcj1 } 44'-t a
4 iVt" ' ' ř-imJlě e4
l#ti'#Htt
Církve změnily h zvrátdy ss
st utu učení Kristova emancipo
vali se od eírkve a eírkví je nut
nou podmínkou všech kdo chtějí
křesťansky zíti
A příriNlovédci materialističti
rovněž pokud jednostranné po
čali filosofovali a všechny zjevy
životní vysvětlovali zákonem boje
o život Způsobili Že vědecký "
krok který je nepopiratelně nač-
nv ma v zhm I pici e j n lluPOK)
úpadek mravní
Tuk divá se skeptíeky na ny
nější eivilisnci Tolstoj podobné
jit k iičínd Uousseiiu před několika
věky
Slyšme jeho vlastní slova:
'Všechna horečná a složitá čin
nost lidí s jich obchodem válka
mi drahami vědou i uměním není
častil nic jiného nežli nesmyslné
rozčilování množství jež se tlačí
na prahu života -- a pravého živo
ta nepoznává "
Kilo chce podle Tolstého poZliati
život pravý musí znovu žiti v du
chu Kristově a učinili nutné lo
gické důsledky Z přesvědčeni O
významu lásky pro život důstojně
lidský pro obrození lidstva ve-
šken ho
Vlastní positivní názory Tolsté
ho i této změně života jsou vylo
ženy v díle z r ss: "Co máme
éiniti" a v jiném spise z r 1"á:
" Mé náboženství"
Hrozná bída hmotná i mravní
kterou Tolstoj nalezl r 11 v
Moskvě byla přímým podnětem
jeho přemýšbní Mída tn budila
jeho rozčilení: "Tak nemožno ží
ti'" to poznával stále určitěji
V této chvíli život inéMský ve vy
soke společnosti počal stejné lie-
návidti jako všechny ty rozkoše
života v niiíbvtkii r poživačnosti
změnilv se v jeho názoru v bez-
měrnou duševní trýzeň Mídé ne -j
pomůže sc filosofií almužnou pe
nězi dobročinností ne zde jest
třeba jiti n ke kořenům zla trctui
sesoupiti až na dno společenské
ssedliny je třeba zjednávati ná
pravu radikální výtržením zla ze
samvch kořenů
Duc h Tolstého trápil sc v době
té mnohvrni otázkami
l'roč jsou ehudáei ve světě kte
íí nemají nni bydliště ani šatů ani
jotravy? 1'oněvadž patrně mnozí
lidé nepraeují tolik aby vlastní
praeí opatřili si vlastni výživu a
přeee země- z níž všechno bohat
ství x hází je schopna ještě
dlouho opatřovali s dostatek vše
chny xtřiby lidské společnosti
1'říéiuou té bídy jest Že každý
délnik který něco vyrábí musí
vyménovíiti své výrobky za pení
ze které mu opatří teprve ostatní
nutné otřeby Kdyby peníze by
ly pouhým výměnným prostřed
kem a nesloužily k ničemu jinému
nežli k výměně čili kdyby m iněly
ceny samy o sobě bylo by dobře
a život mohl by býti šťastným
Ale majetek peněz nabyl v na
ší společnosti absolutní ceny a
veřejná moc chrání ho Jednotliv
ci mohou peníze bee všeho hro
madit a peníze tak stávají se
sinluviioii známkou která osky-
tuje it!ožrtt by pak tí kteří
nle nají podíval i práee jiných
bi pi ie- vlasttii a duli si od nich
sloužili
1'rfiie a boliHfsfvl dávtvjí ji d
notlivrůot právo na prá- dru
hý h lo bo ttii výsledek pfácif é
I'li e kd tlají p níze js H pá
ny ló h kdo pi'4 tietoa d J to
iiibrr-í otroctví horši jtde T !
stélo o t lt lir plěva li je
fl 41tbij sp'Vdllt l
til fa o i }" tu ťhifliita kt r
lun Jll k l t tt 'i čilH Ší
nHia!i n-(d- i4 urťti ji In
líni řoípMbtj' siílíi dojobíSiU bti r iil # ajih prsou
iitif#it iiikd t jl n ) 'ifiij iikwj Al mu pth tak lMit přivykli
♦ M:ťi itm '-id řwh-ulédll'! ! -' !' lo-' li dl Ij l iíi Míl íA4
svádí s křil- ha iítii-1
i ttt„íi U„
ti !4t io iibř) ě-fui
aM i i i b-tfl4 l
i- fil#M m
lií'!- jř4 I t p--
I-- w riáj#
-
tHíi4 tim-w4
JIÍH IÍV4-4 Mlwaiii M '♦ ťt4 f přit#!t
N'f if-44Í4 ai4 ft h-Mí- f4 m i TmWííí at#)
114 HU4# 4S i44 l-'!!- Ík4 tt IMHV4 - Wrt-H
y --U# ih jfcUnit ili4 4-i%l4 lkát 4i4 t f Uwt
je rub celé tělu Věcí pělha práee
způsobila také vývoj velkého prů
myslu vznik moderního probli
riátu bezprávného a všechnu bídu
velkých přeplněných měst
Doglmt o dělbě práce je podle
ToUlého the-iií ifábdsky zchy
tralou — vždyť umožnila člověku
aby penězi ovládl a zotročil celé
zástupy lidí pélbft práce měla by
blahodéjný význam jeli tehdy
kdyby celá společnost jinak byla
ustrojena kdyby nerozhodoval
jednotlivec o způsobu své práce
dle vlastní chuti a obrazotvorno
sti nýbrž kdyby společnost sama
ustanovila dle tři b svých zvlášt
ních i-oněiů i dle povahy jedno
ilivcow en kdo má pracovali a
bděla zároveň nud tím aby praco
val každý Jen tak bylo by mož
no aby élovík každý žil způsobem
důstojné lidským aby pěstoval
stejnoměrné činnoM svalovou na
máhavou pnící éinnst prstů a
dlaně' v dovednosti řemeslné čin
nost rozumovou a obrazot vornoii
v přemýšlení a uměleckém tvoření
a posléze nby každý moh ukájeli
potřeby vlastního srdce ve spole
či nských v ztazích Společnost sa
ma nechť určí ekonomiku práce
celého lidstva Ale změna základ
llí lllllhí záleželi v tom :
1 Aby každý člověk viděl v
blahu druhých své vlastní štěstí
2 Aby neodepíral zlu t j ne
iiživnl zla a násilí na mUt raněni
zlu a iierozmiiožov ni zlo zlem ný
brž překonával zlu dobrem
"Tuto zásada základní "neode
pírnt zlu zlem" sk správné u nis
vvtvká prof Krejčí ve své "Kilo
sofii přítomnosti" istr 117 "je
nejpodstiitriéjSí vyjádřeni veškeré
filosofie Tolstého je zářivý boi
ve vývojj mravnosti všelidské vy
stavuje lidstvu ideál ukazuje liálll
lověka takové dokonalosti a ivo
lidský v tukových podmínkách
Ze in-prati m ho nezitouit I p'
něm znamenalo bv za přít i vešk
rý dosavadní ývoj " I 'snteéné
ním této zásady naprostým bv I
bv odstraněno do znaéué mírv zlo
pokud od člověka pochází místu'
by nový věk lidstvu vstoup li bv
chom do říše spravedlnosti a l'i
sky obnovili bychom království
boží Ma této Želili
Ano pak by i dělba ptáče nu In
blahodějné účinky lidem urid
tým zvláštního výjimečného na
dání by la by ve společnosti tul t
organisované poskytnuta pomoc
aby se věnovali výhradně své pr'i
cí Tím by ovšem teprve nabyla
plného významu ve společnosti
zvláště véda a umění
Tolstoj vytýká umělcům a učen
cúm naši doby že z povnnosti
vytvořili právo že zjednali si pri
vilegované jsistavi ní l'ov inuostí
jejich jest jiti ku pravdou jiti z-1
krásnem Ale učenci a umělci vy
nalezli si jakési tajemné zákony
véil m umění přestali sc starati o
zájem ncjvySSÍ o zájem lidstva
véda a filosofie přistaly míti k ži
v otu a jeho vznešenému úkolu
hc prost řidni přímý vztah I "mě
ní neobrací se k nejSirSím vrstvám
lidovým al" stává se luxusem vel
mi drahým přístupným toliko bo
hfttým Ve vědé a umění naši do
by je mnoho kuriity arísfokra
tiénosli estet ismu raf novaného
požitkářství
H trpkou ironii vyjadřuj e
TiJstoj takto i( ié a umění
str 21 1 'Třivykli jsme tak těm
houlostitvm a e!áblv'ín nšim
jřicdslav ít Iftnt rounioé pr4e
s nátu nk olivn'm aby ič
liřC lirbo lirtiélťe orI in bil VOill
hnůj Sim s $i i ihfMi
#t% a v 4 ho iiiomiost jeho
O Vi m roftř -- a j t#
huoji tip id ony trliké u(p ká
)shiiiífc j sbíMittik
!' I l-ll' bilt imě dílall lfo
!oto f t 4(ti ilrUti % id
hi íl- ltu tr4 í llrM jí
l4-UÍi p '!
11 ' iv %
I !♦ IhI -ÍmÍ Sid 4m
jtif i k-hi 4 tA m1 ti
-srtiU lt bati t ilH y
NA PUODEJ
MA PRODEJ ilM jilMtfl s vipl
fJlet m řeSý sitiUnný obrliuJ e %}
rhoilnt Ni-lirswi Zauls okulo ti
l M6e (k fil snítens Mnl
lijti riMtn ihncil l'rU te Ir v ne A
lrm- Idu 7 e nř pkrk PuMislosí
fo iimslis Nebr ťtlf''
NA PRODEJ 'iol s'oi "lihver"
iiulivlín Ml pmize I nélr Zi'V"a
mlirkiiii nlieceilim Kilo lv
IA
(oliln If í "p' liť lK-ir il"
pl
— -
KKI nr 1 !
liuisv lile Nď
LI 4V
PRODÁ RE velmi iblr ba v "solli
Omsre nn '4 ulici - t: 7" ''
v almlnitnKl I I '
"lrBj£Írt DÝMKU rl'
plp Mřg 'o tl ""'
Omhs Nrb Tslo )♦" je' ""
Hlřsvast mVs vvrr jteiiio
0bim finft Mipsl n )szSm
uoks aemílc ptjlt 'to tt Zru
4m ílsř a MUm- H vri-tsi-enei
pfiKNE ZAŘÍZENY s I"M I"
liiiirt
rrororni iitohol lfínii"ký rlvinl
v
dotirfm lt roU zs vrlnn vý
boilnýrb ilmtnrW neb vvmřnt se tn
maHN luif v Omsze orb Hi Oiimz
meb sa vmkove IlliMt lelt Huf-
Bir Ralitoa Neb 4 "
FARMA o skrc-l na nli)'!'
Voiif ilvř a pfil míl- fl inMeks H
iikrA je vřllAno Pi skrň "ero
ul ró lvinv 20 skrň voličsky V
In poimll eloii řnrmnii v itně k-l
tiike v tdiito ohleilti j'' nilcMtZ- po-t
ríito i n Inlvtik Tú-lrt je iclkein vlili
tA orniet vesměs éernV Htsvml
ume (voilil tí Vrvciirh řltul
l'úlíva s nviMnti- s iil elm min
letnili N- lsemetit Manl H' lak
li n-W w-lk-li 1'i'ijrl s vywsa
l' -I n Ví (kll villie' vfc-ek
stio kOili tfftui ioii rvitc%
i„k mi'IiiiI )iiki I I""!'""1"?
I clil M- tlil ""'l'l " '
Mi ti-f ToliiU
24 íf
Virle! SMoskii
PRODÁM cM nhbytek tt póloví
ní ci l Ym--Iiio nu jeilieiti m pn ku
sc -I ti'i oioi ii proIe i ilřlvl t iililí
niko i ksnirv 1'Méiiiim pruleji-
ni vnek K l"trnl u Violrkvu
š!:ll V rl-le l 'Ji:" ji-
w i Um i 'IS lV
PftIJME SE
TRACI HLEDÁ mlnlý ku-tiý
llář Kilo by mop Knlomo xtř
IkviiI Uř'r íiisksvř ilopiii- lili ITTnmU
llrlelo 4S - H n V Htr South l
mulin Nřbf
22 fP
PŘIJME SE ihned folný trkj i
Olk Mr}t se vyzná il"bln v svém
boru Musí uměti anglicky !o)tž
muU tle r-amřstn&ol pro itofcrífcs
třřntks Přihlášky artremijU: Jsn Ko
tttlik líimer Nebr smb "1'okrok
Z&pslu" Omaha Neb tf-
TRIJME BE slsríl iens kospa
clyni na mnlou farmu anrb mui s
no ii
Ur ilílek IVknft nabliiaa ru
lille bni'l
Alie Nibruska
Václav
IWihatt
23 2pl
rRIJME 8E ilruhá sliitebnfc na }
lnnr kil víeolieiii ilomAei prdri fi
V rrxliii MAmw ilvft ulujj-blió K 4"
pláni it P Hfhwsrtí e oř Nbraks
(loihmj fompany jmu -
PftlJíifE SE itívfn na v'ibeif
prari lomáct nejmdjl řeAka neb Ke
krnř v msl rmliní Dobra kb
lilntK i v Muto flun Ho 2! íti Til
Itsrnrv I2fd
rOzné
KOMCHT A KOŽEálNT muUkí
lnkf vjršbimr I spravujeme
lr ril'oilím ksilíinil wtlv
niíf# t ívimi práci M4ma avMl
ířkiil ko#siku ililou Hpesýk
mlik Nsvttivle nk Sh biiii
ř p„krk# koMnlk f'U ta
pidu t "Jj
" tSoBlÁ PŘÍLEŽITOST pra bbM
rkíhi I!A PřU f il"b# rl'
t iwl v li#w v W
i Mis oik i'k"l
ti' Vlili f'-Jr " !'♦ flsM
Imitl mlrbs'ii !' li Vési
I m kiif aJAlaKlrsr "Ptikrvk JÁ
ťiKt VLAaBNSAI NJilAl 4
f iisktHkt b'k't HPjif#
SUlrk rrk sÍ4ké I lské 4%m
k# tt t a laky rt - r
In ! lUI pk r' WliUfc sjl
%? Su ! a atl
tstii ! i4 T k '
i ! a #fcif t#H
i im Kll JOaUli a - li
! ! 1 lr HiU la II
vfl(WlJ-rtijS1L™fcl-i-™ína'1 ' —v - 'Jwi's--'W'ttllSM4
toK41IM 4M kt a l fka
mí aí-4 # t"
ífcwii H # 4 aat
í-4 4 í í'l H t '
HtMOltaKtfKIAII
Maw t iJ}t lwU4 4All
fk 4 rUaavfsil i 4li4-il l
fa 4 i IrfNítJwísál
Mé!! t ii#4ilm tt%mi
i%ěm T444 h 4 +f i M
um mkt
mm 1 mf 4 s44
tm li&itii k44f ?m
ti m
lailíí4lt M 44 Ii44 im4M
II lil 1444
