Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 14, 1910)
Strtna 10 POKROK DNE 14 PROSINCE 1910 JAN Km:mai I Maloměstský Apoštol f KUS HISTORIK Z + mt+i+ H- H-+ H M- -♦ + '++ XVII Káno po valní hromfelč záložny til kuj'- Illaícj Jarolímek mr jtut a roztržen přcl vým krá mem Mrzel to nejvíc? na sebe Hint že e dal jireuiluviti a nešel Á A ti I ii"fil ni i 111 uťilll írt '11 i nu iei tak dlouho do lu no mluví-' 1 proti zalozmí sočila až se ko necnč přc-ee rozhodl ž%? zustano doma i Vyhlídka na starostenke ntJto ii„ t záložně I Házeje přece jei laka- i f la Přes všecko hartuscní pani Terezy kupec chápal ponc řllí :út V iivoté malého městečka mohl by hráti velikou úlohu a od ataronty záložny k purkmistru byl pak už jen malý krok A Plá že j na to purkmistrovat ví stonal třeba že jinak pro veřejný život neměl mnoho smyslu Io nedáv ná ovsem málo si tou věe$ hlavu trudil Zdálo se mu že samo e bou se rozumí až starý Jarolímek úřadu toho se vzdá že tm Imdc je ho nástupecm To bylo tak jisté a při rozem že hylo jen třeha vy žkatj ai starý pán půjde na ěas ný nebo věčný odpočinek Lee od tí doby co vrátil se Václav a co arou éiiHrHtI obracej k sobé nejen r fll' 1111 1WIIJ im lirtll 11414 lil pozornost ale i duveru občanstva! r jVseeko je jeilulll rotl liaill (lve- poznával Illazej zc vynwta mu ' 1 ma ale ov-mmii — pa-ri soused buile neneztxicny' sok irzy iijhi příliš patrno že obliba Václavova! rome- v ieo si urnír jexii: váemu aetll na starostenské mí- tO V Záložně! IMaŽej dozvěděl Kfl o tom hrseil ěaane t rána od sou nla jenž si pospíšil aby mu i jHartranním šťuchnutím adélil i to o nénn včera také mluvilo a 2e ty byl aám Václav jenž jeho 'epHtomnoirt oiaoudil Z mrmtého rozjímŠTií o tora ▼Sem byl IMaiej náhle vyrušen pozdravem Hyl to Sachsl jenž kráčel kolem náhodou nebo úmy ténft a viila kupce státi před krá mwi stočil e k nrnu Ulařej jindy se Saehalem mnoho iftři newadělal ba kde mohl ne fnápadné e mu vyhnul lei dne 'vyčkal jeho přiblížení & docela o- ebotně vztáhl ruku po nabízené tou pravici Všaktž tou záložnou utalo se nejen jemu ale i Sachslo vi cosi nepříjemného n zdálo ae mu že to je oba jaksi sbližuje Zchytralý Sachsl vyznal e pří liš dobře v lidech uei aby byl i hneil ncMznal že ilnea vane pří znivěja vítr iwž jindy a vycítil také rázem proč Nedělal tedy Telkých okolku a zatočil hovor hned tam kde ho chtěl míti- "Jen abychom brzy necítili ná sledky toho naděleni " nadjíždél -hytře "Nu já nebudu cítit nic proto že jsem twt arněnkjr nepůjčoval" olliyl ho lllažej jchoí se přece jen flotilo troehu nepříjemnč fa e lil stavěl ním takto ti jedné řady "A dovolte pane oue(cJ" u leřil se Sachsl rozhorlenč v prsa "Myslíte snad U ťdio íelírnt J4 jsm tomu rád U mn jánoví Jř5aili télito startsiti l iitek iám bratr?" lohi whyl věru íádný a clovřk "fi npraít m í ftkl to jen tak 1 oeholy aby vy„a nrei? 14 j n mysiíiii dle Iwvřl atým lákaínikůtu Al tojfh n j Mi lak lyd otiit fl- mm mrÍ a tm Ukí nebti'1 Iho-Uut — d iiuhi e pan bratr i lejnu l# p4t l?edjr ttAm říd l sátu n Imit ie é'l a fa U% nfm iih horníkům ktH slr í#j jm tak o ťli-i itrtií'l lve# lak hvobytl obhíjlme chlějl h lyl inJ[5-r aby 4m byU ít na r% kditirni'i " jb= r41k " "Jak t#t Kkř#Hí"Í niott Oj ' - n ji A t-í U -h tín j#ui mo w ne}y ií" n l-f" i dv- kf bí ti id l M k '! til k ě U] 1 I" t Iti 1 ' o td 4 -- -I-í " iill +4 1S b4-k}lit s k ÍH -th d i %ťt % i i ji i l e -Ul k I W 4 tte I l V M l d d p j " 4 I4J M ♦ ' Pa I - ( i i- i ixt ! i ni { í ív é tř f Pt i 4 i ti M 1 I I „--l t " !5 t 1 1 I ti ' I 4 v M I 1 I j li 1 i i t i t I I ! ř j i ' tu r ! I ' Pí li f t ♦ 1 v t % ti 4U !- I i v i r 1 N I ll íl M jl I 144 ) 1 f I Ši Í f MALÉHO MĚSTEČKA H - H- H-M- H-1 + 4+ H- ~f M- H- H- -f vámi inliivil nebyl dost upřímný AU ji už vím všecko! Ano ni kupní družstvo pru členy n tam bud? k ďstálií všecko "h jeli člověku zachce A vy i ji i Kra u budeme moci zavřít krámy n jít se iít mi zeleimu louku A to ni hvinvHii pan bratr! ' 1 "Ale co je tomu člověku ihi lomí Proč se nestará o svou ho "hm I u T " vyjel Itlažej zprudka " Kl- i t ! ' see ja varn to ihmmiviiii líto- ' ' nt i v rek hae hs "la nevím co ri iiucmn jimcii iruiifiio cíne nou iikmí zkazit ale to vím že to ji"iií hezké a že by to mezi bratry nemělo být a h my druzí dva chudá -i do toho při jdeme zcela nevinné ponévalž jsiii panu Václavu iini stéblo kří Zem nepřeložili" "A já snad linut? 1'ib'lal já mu kdy co na úkor? Víte vv rnVo na mni ?" "Kdež puk bych já ubohý co véil-l?" vvkrueoval m Sachsl — "Já sin lim v bázni boží za svým pultem v krámku a starám se jen o své A já také nic nevím že by pnu bratr zrovna nnl namířeno na vás To mi jen tak vyklouzlo a Ihit s námi To nŽ ani jinak ne ~ "Ale to se musí zakázat! To přece úřady nemohou povolit!" — horlil Jilažej "K čemu bychom byli my řádní obchodníci když by se nám každý světoběžník mohl s korikun-ncí jstsailiti na krk?" Sachsl se spokojeně- mmál vi da že Blažej již ter samovolně staví se s ním vlo jedné řady "Prosím to je tak světa běh! Tomu se říká "svépomoc" a vy myslili to páni vlastenci v Praze Sedláci budou dělat bankéře v zá ložnách fabrikanty v cukrova rech budou si zakládat velkoob chody a my my budeme suAit zu by Ale jak to všecko jednou skončí — nu my se toho dočká rne! Ještě kdyby byli do té zá ložny vzali aspoň ná zkušené ob chodníky! Ale to pan farář pan učitel pan divadelní ředitel ™~" "Nu mně nabízeli předsedni ctví' namítl Blažej "Nabízeli nabízeli" vyprskl Sachsl smíchem "Však o toni vím a také vím jak a proč! To byl chytrácký kousek ale jak by to bylo při Volbách "dopadlo?" "Jak — jak? Chtěli mne voli ti Sám Václav byl dvakráte zde ii muč" "Ano abyste se prohlásil za kandidáta A až by byli zvolili pana Váaa to by bylo vítězství pro pana brstrn Já chtěl tebe chtěl j se in ti toho dopřát ale když oni t nechtěli jaká pomoc! Ij'ttllníte tomu přee#?" Byl to lo%ti průhb iiý úskok ale Blažej jsa již jednou mthU-n Uvěřil VslltU S zle s durdil "Tedy Veřejné ostudě lliéj jsem i)! vyntaveii? A t o pravíte že ilm y it ví' si'' éUljtnhvu n rrl--i iil-iíui pftvl4 Hdmit '" imif bsl BUIjlu i Kfí #1 Sa- 3 o ifěil tt n bi " P o ) i I v i 1 li l J n ! h I i " íl ' čni ) i'ti ř- U Id " pr ! ( - ha ii-' -" i ' ťi 1 KA 4 ! t o 4 1 I V - M 4 i ! 1 „ i ' t r I tt iř l !4Í I I ( ' 1 i 1 S I í 1 ' t I 4 1 1 1 i t 1 4 t f 1 v i ř t I í 5 i i l u k %e ' I I ♦ f íi r i : I ' 1 i i i S i ► 4 ' t I 1 1 pro dobro lidu" Však dosud jsniu neprohráli —a když tedy chce boj aC má boj! Uvidím kdo koho I" — t Lhotcéti sousedé Vávra a Bc nák když se po neděli prospali a když se jim pivo z hlav vykouřilo cili se na mezi kteroift jejich žUnosti smiIu sousedily Pozdra vili se jako obyčejné ztlstali pro ti sobě státi ale tak se jim oběma jaki nechtělo Jo řeči ci spíše chtělo se jun mluviti alo žádný t nu h m-věUél jak do toho "Iliu udělalo se nám dnes pěk ně po včerejšku" počal konečně Vávra ida že Bcuák nespustí "Opravdu tuze pěkně Ani bych to byl včera neřekl" odvč til druhý jakoby ospale "Neukazovalo to na pěkné po éaí neukazovalo" "A přece je pěkně" "I báť!" dotvrdil Vávra a od mlčel se "A co leda!" po chvilce zase ozval se Bcnák "No co pak? Co?" ptal se Vá vra přendavnje dýmku z jednoho koutku úst do druhého "Co' Však ty víš!" "A jak bych co věděl když ni-' nepovídáš?" "No já ihvhIÍiu — jako včera viš? Odbyli to tam asi bez nás" "Oilbyli odbyli -- ale víš li Vávro zdá se tni že jurne provedli něco ne tue kalého" Vávra měl již dříve něco po dobmho na jazyku nic přece se pobouřil "A co pak nekalého? Myslíš jako že jsme jim vypřá- bl?" "No šak! Bylo tam ai o nás řečí" "To víš ted?" osopil se Vávra na souseda "A včera jsi nevě- i i i Jel T "A po chvíli řekneš snad že já to byl který jsem tě zdržel abys tam nešel co?" bránil se B-nák A pomalu snad ne? Kdo to byl co řekl tomu židovi ze tam jdeme rovnou?" "A kdo to byl co první [xdoil hůl i klobouk a řekl mi: ani hni?" Vávra se zarazil "No to já?" obrátil w pak rozpačité na Bená- ka 'Jakž by ne ty Všiclmi ti to dosvědéí Já chtěl "Tys chtěl ale pořád jsi mne popichoval " Nyní byla řada na Beriákovi by se podrbal za ušima což také svě domitě učinil "A co se budeme hádat a strkat vinu jeden na druhého když to vlastně spinkal všecko ten žid?" řekl jo chvilce a oddechl si jako by mu byl kámen se srdce spadl "Kh ba že! Oba oba — jak Kraus tak Sachsl A my jim se dli na b-p a ted máme ostudu" trpce si zastcskl Vávra "Nehý vá než abychom se sebrali a pe lášili do Letiían "S prosíkem?" ptal ne Bcnák pohlížeje na souseda úkosem — "Omloinat se jako chlap i?" "No chybili jsme chybili Lep ší chybu doznat -" "A vysměje nám kde kdo Jako kluci budeme stát pud i- mi k!řl bylí nu dolejší " "lldt nei klucích bud ni o náa soud t drul kdvŽ se áloMté na dobro hneme" bájil Vávrsi n Ústllplx lepši xíuálif "Kdo pak se chce iliit? Mj f dluri ce roUlii Co jmi 4(( !sie dblitli S Ž I i de mi ino i nplsllme Ale proto není t ř I s sby ' lioni n i ce tříii né jaké j-iv íiuioti Však ji ' I ni til d táni itdilií LtroS F-fk s sícfim (4 jndnoho jf q i % vi ckyf to mim já pro C- i pár (líuhu t t tftu ti'w ť % on ' 1 t li !fi t ' j V b ' ! t Í i ! ! 1 if t t ji i1c- r t 4 I t ) ( 0 i í '' i 1 i jf j S I i ' # ! v 1 i j I i ( 1 l I mt t ' t i ( ' i 4 $ %' i 1 ! i Ir - 1 ) í 1 St t l-l-tt s s 5 t s 1 ( r i - r - -( i ) In -1 ' V „ i se do řeči s ostatními sousedy lho teckými dovedli jim záložnu zhy zdit i tak že kromě jediného jenž Mtřcboval peněz jako soli nepři hlásil se ze Lhoty ani jediný Však také po Lctúanech se o záložně příznivěji nesoudilo Od neblahého příchodu pana okres ního obrátilo se tak zvané veřej né mínění proti mladému závo du Okresní byl přece jen skoro polobohem Hcin těm dobrým li dičkám Co pak tukový páa r to ho má nebo iiemáT A proč by pro ti lomil byl kdyby to bylo něco dobrého? Marno bylo všecko uji šťování že okresní byl vlastně po ražen a proto tak rychle z Let nan ujel Biulejť takový pán dá se někým "oraziti" A k tomu učitelem jehož míl že kdy chce u adit přesadit nebo docela sesa dit ! To oni by se páni učitelé po malu naparovali! Když pan okres ní tak rychle odejel mílŽe stejně rychle přijít od úřadu nějaká zá povéd iicIhi rozpuštění záložny jako se stalo poslední dobou V ně kolika případech na Moravě Zprávu o tom po Lctíianeeh roz šířili Kraus a Sachsl ale to ovsem opatrně zamlčeli že stalo se z pouhého nepřátelství k českému živlu aby nemohl se vymanit i z hospodářského podměí židli a re- liepit U Brzy vrtěli povážlivé hlavami i lidé již jinak z počátku stavěli se k novému ruchu dosti přátelsky Bylo jim toho všeho příliš mnoho najednou Vždyť již počínalo se mluviti o hospodářském spolku o řemeslnické besedě o jakémsi "konsumu" a o velikém rolni ckém družstvu jež bylo by mělo opatřovat i všecky své potřeby společným nákupem a zpeněžovali své plodiny společným prodejem "Ten člověk chce z náa tuze čerstva zbohatnout i" počalo se říkoti po Letúaneeh Kilo to prv ní nadhodil hylo asi těžko zjistit i ale jednou prohozeno rozletělo se hned po celém městečku "Nu on ten Blažej není zrovira dvakrát dobrý člověk ale vlastní ho bratra chtít kazit není také nic ěkného" mluvilo se o konsumu Scverovy Rodinné Léky vykonají co jiné toliko přcdHtírnjí vykonati Opatfte se proti plicním nemocem Pouhý kašel mříže býti předzvěstí záludné plicní choroby — Každý kašel usnadňuje cislu chorobám dýchacího ústrojí Proč kašlali! j 4 4 H-t H-H- H- + -( + ♦+ H- H-M + H- A- + v Severův Balsám pro plíce léčí kašel každého druhu Pište si o knírku "Plic ní iiemoec" {t tUtéiiioi ti vsi jeéi Je (darmá Lékárnici rn il h4tfcM U fcU Uhf Sevcrova Severnv Žaludeční horká Silllol lodvin a jator Iffp ti - č#4 pf4Md!ii l ( i- t t' '' J v I WNi p#l $l' ll Mni mU #df4 fef )t Jidia RtW jtř bditfl mastil a4(ro)l 44Í í:St 411 ia lét fri#lt M b!M]l telviínSiU Ulí )4 řřvd fU!i il4M 4SÍ yt W' d4t V #ltl i 4'ít!i H4t4ttt VTV7 f YA n ťn fel jehož poiUtatě nikdo nechtěl roz uměli 1'časteuslvl farářovo při zálož ně ovšem posud mnohým impono valo Pan farář to přece jen ne může nedobře myslit a rozum z toho přece takový učený pán la ké má? Ale hned tu laso byli po štíváékové již nemohouc! nic horšího i velebníčka udělali vy líčili ho Hspoú jako oběť vlastni Ichkověrjiosti a Václavova špeku InntMvf Ostatně i o že si farář ve městečku zaliosHdařil taková veliké kapitály vyvolalo u mna hýrh závist a příkré posudky I ti kteří před nedávnem chválili farářovu obětavost dnes mlčeli poněvadž uvěřili že svěřil záložně jen část jmění jež bylo jistě dale ko Větší Nehorší na celé věci ovšem bylo to že všecky ty řeci se tak po straně a HohIasuč po městečku trousily a k uším těch jichž se nejvíce týkaly se nedostaly Naši přátelé cítili Že vane jakýsi ne příznivý vítr cítili že se půda pod nimi nějak třese ale přičítali vinu jen nedůvěře k novotám vů bec a opatrnosti v peněžních zále žtostceh jež konečně slabí se o mluvit i u malých lidí maloměst ských jimž zlatka byla již sluš iiým penízem "Nic se toho nebojme" povzbu zoval pan farář když druzí věšeli hlavy "Pomalu záložna zapustí kořeny získá důvěru a právě ti nejopalriiější budou nám pak pe níze v nocovali" "Neztrácím naději" říkal Vá clav Jarolímek jenž jediný sdílel farářovy ríižové názory "vím že na konce ilobrá věc musí zvítě-ziti i to že z počátku nemůže se obe jiti bez obtíží a nepříjemnoNtí Jen to mne mrzí že vlastní bratr ne chce jiti s námi a tak škodí zá ložně v očích lidu a pak to že jsme se v těch dvou lhoteckých tak zklamali" "Nevděk černý nevděk" za broukal mistr Kubík kdykoli při šla řeč na Vávru a Benáka "Ale já bych s těmi hlaváči zatočil!" "Netočte příteli netočte!"' iiiímil ho vždy pan farář "Vy- Dv)i vtíikot 'M a VI rntV ittMjí 11 ta mKImUó Suverovy léky ftfy tUU kUof K4imI4I 4 Ukit te fcJ4 iiiííh !n!:4 t44iíí4 4 íl4řlH# = LA ' JI Tl I V W ft — ' ' 'ř ' KiS ékánie až se oni sami otočí a pří jdou Niihuéeli jim kdesi cosi a tu je nejlepšl vyčkat až se jim to v hlavách samo srovná Nebudete mne uéit znát nás lid: Jděte na ně a postaví si hlavu nechte jt a oni přijdou k náhledu že se neza chovali jak na poctivé muže sin al" "Vaše jsou v tom peníze veleb u ý pane" oiljmv (dal k tomu pink mistr Jarolímek "a tak vám do ♦ oho nechceme mluvili Ale ne mělo by se to tak nechat — — " "Tak lak!" notoval Václav — "Co jste půjčil půjčil jste vlast ně záložně a měla by se vČo při vést do pořádku" (Pokrač) Z (Wh Sitniit kťtmtM lfillttm mam II IrultiU Tr- fnll ltlHÍIM ltjHlMttkfilll "t 1'riaikv f0 Ih- 1111 lilat) fV Criiirliii fot Imril U'l (lir)" tll-l-e 1 1 viu-iiiit aiMi u f Iř4 tl v ih'- 1l Ceski poita 16 a Williami ul nuiicacaczacsmiKza Di-b rikinly uMfita irnír loljri S i ituplArtř o ri-nniliy n w?nmjr 9 rrkoriia M lu vlr( itrojp a rřkor B ilr (SRlI&m vyjilneřn (kí n konly vMy kdyl vvjlou noví nim na kld HiMllirit nét(rf)# drbH bia km rrrtin Iiraimn in l tlul Wfii rny m-h# hiíitvtininv pť ptmun Tun" l(niAt (rtn vylirm illn i'k tm kM meto) u nin k-ifof ruílni i- nit iu rvu kirnu lrl k-ni V a JOSEF JIRAN H ml nástruji s hulrbninami 1111 g fá IS ul Cbirst!) III II 13 Eaaamnmniiinuii !r t£L W ' iusí s i 1 a 1 ttmlé r n v _ i-™----f