Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 19, 1910, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK
PUBL1SHING CO
POKKOK ZÁPASU
a míttai TjJáfit
Crt pro rWHti okre Ntb v Srbyo-
Ur a Clarktoo pro Colíaz okre Nb
VUo Km pro tt&t Kantát
Clif EtpiJi la pro ttit Iowt t 8t
Paul a Misneapolii Minu pro ttit
Míantotn r Trudall S D pro ititj
South a Nortn Dakoto
Pft4pUt&4:
Pro Spojené Státy 1100 Tro K-naJu
1150 Do Evropy 1300 roín
Zániky peoíinl Uéjtei pomoct po
aéinicb poukázek (Money Ortlera) ti
prMBÍck pookiifk (EzprcM Money
Ordřrt) bankovních poakizck (Uank
Draft) anebo t registrovaném dopita
OxnamujřU li avé prettebováal odej
it atarou i botou aiireato
Dopity a kniha éteeifatra ochotní o
vařejaíma Mu ti býti aluiné ptaoi bex
omyalo někoho otobn pékoiiU a po
depáány plným jménem af jii mi býti
? redakci utajeno anebo a dopitém uvo
rejnéno 45
Mysli i že zrut í ženu nejlépe a
v jsi ji pochopením ncjhližši a za
hy shledáš že ji vlastní' neznáš a
že je ti wj vzdálenější
Neodsuzujme hned a buďme
vúíi druhým u2 proto shovívaví
že musíme doznat i že přísnými n
jsme v první řadě samí na selte
Zima konečně polevila Jsme
tomu hlavně rádi pro naše chodní
ky na kterých Šlo po celou dlou
hou dobit člověku skutečně o ži
vot Raději méně mluvení a víee -pravdovosti
a vážnosti v jednání a
Joniňžeme se alespoň jx-stavení
kterým bude každý hledět i na nás
s úctou
Na sklonku starého roku mnozí
ěinili různá dobrá předsevzetí aby
táž v Xovém roce nejen nedodr
želi ale aby si počínali ještě hůře
než v léteeh předešlých
Kdyby ženy naše již v divěieh
letech tak často m-stíraly se sebe
t-l toho skutečného a tak krásné
ho žcnsví žili byehom v daleko
lepším postavení a v utěšenějších
poměrech než v jakýeh žijeme
Plodná společná práee kťrou
vedlo by nás výhradní jenom vě
domí národní zavedla by nás k
většímu a bližšímu eíli mž ku
jakému nás vede jalová a mali
cherná práee rozcštvaných stran
lž dosti dlouho jto Novém ro
ee a Ústřední Matice školská do
sud nedostala ten slíbaný jí novo
roční dar jednoho milionu korun
A mohla jj už mít i kdybychom
my Češi — i zď v Americe ne
byli tak liknavými a lhostejnými
vůči svému nevětšímu nejzaslon
čilejšímu a nejnárodnějŠímu pod
niku
Lidská puvaha často už bývá
taková že chce býti jako ten va
noční stromeček šperkuje se zá
sadami právě tak jako stromek ba
řevnými cetkaroi které ve skuteč
nosti nejsou ničím víee než trefa
mi kterých užívá pouze pro pád
potřeby pro který vyndávají se
— uschované — ze starého hara-
burdí
V Boutínově hoiírné hned za
dveřmi je tmavozelená bedna kte
rou mčl by každý z uvědomělých
fchu často otvírá ti Jeto koču
jící česká knihovna (odbočka kni-
hovny státní) a není tam pro pa
rádu CH snad jsou krajané kte
ří o tom dosud nevědí? Ano-li u
pozoróujeme je tedy na to a vřele
se přimlouváme za to by si Čecho
vé zdejší v Boutínově a Dopitové
holírně nedávali často holili jen
bradu ale i svou duši touhou po
dobré knize a horlivým čtením
S radostí je nám tentokráte
přiiiéati zprávu o úspěchu kon-
írresníka Adolfa J Sabatha z Chi
caga V právě minulých dnech to
tiž přijala byla v domě zástupci!
předloha jeho kterou podal spolu
jedním novoyorskym kongresni
kem Bennettem a která je namí
řena proti bílému otrokářstvi O
předlohu tu kterou kongresník
Sabath podal po odhalení hrozných
pf)měrů mravních ve Spojených
Státech o které získal si hlavní zá
sluhu dislriktní spolkový nivlad
í Sim nejen v Chicagu ale i v
N'ev Yorku a jinde zajímali té
mí ř vširhni záHtitjtei Proto také
jmi vnlém ixlporuěeni se strany
k"iiiresnilm výboru na piistího-
valeetví prošla velice hladce N'c
poehyltlljelne alli dosti málo Že
pro rvou zilravtiit a sdtiou myšlen
ku projde i senátem a dojde tak
k uzákonění Poněvadž pak tota
veni' mluičiho Camioiia bylo v po
slední dobé Sllllé otřepeno H V I í V
jeho v domě zástupců není již ta
kovým jakým býval dá se očeká
vat i že projde i jiná předloha Sa
bat hova a sice ta kterou jwidal už
přede dvěma roky a která se týká
uvaleni dané na věna bohatých
Američanek jež by se provdaly do
Kvropy za různé šleehtieké bejsky
z touhy po titulu Tehdy předlo
ha tato neprošla Vzbudila pouze
pozornost a to hlavně za hranice
mi Konřresník Sabath nedal se
nezdarem tím zabknouti ale ne
únavně pracoval na ni dále pří
padně ji doplnil a takto doplně
nou jMtdá ji poznovu podutý ká v
ní že americký lid velmi často
horši se na přistěhovalce o kte
rých tvrdí že zemi naši ochuzují
Přijdou prý sem několik nkú ta
dy zůstanou vydělají značné pe
níze i vtlvažc tak učiní zase se
seberou a odjedou do vlasti staré
i se svými zde vydělanými pe
nězi ze kterých Amerika tak ni
kdy nebude mít i žádný prospěch
a užitek Naproti tomu však koii
KXesník Sabath bystře a pádně po
dotýká že přistěhovalci nejsou
tím lidem jenž Ameriku ochuzu
je Oehuzuje-li ji někdo jsou to
v první řadě sami Amerikáni a si
ce bohatí Amerikáni kteří dcery
svoje s tučnými vény jenom pro
titul provdá vají za zbankrotělé
Zdegenerované a fiejskovité šlech
tice Tito z Ameriky způsobem
takovým odnášejí hned celé mi
liony proti kterým to co přistě
hovalci odtud odnesou je ničím
7 důvodu toho navrhuje by se z
každého takového do Kvropy ho
zeného věna zákonitě požadovala
určitá dan a sice ze věna ve výši
$1IMUNK jedno procento ze !f20
IKM) pět procent z $"KUt deset
procent z tlOOOlNK) patnáct pro
cent a konečně dvacet procent z
každého obnosu jenž by přesaho
val milion dol Ze věna jež by ne
věsta odnesla s sebou ihned má
se platiti ještě více Předloha ta
to je velice spravedlivou a je vý
tečným lékem pro mánii bohatých
nevést amerických kterým vystří
zlivěni neuškodí Pude jim naopak
k užitku poněvadž víme ze zku
šenosti Že je pouze velmi málo
šťastných manželství která byla
uzavřena mesaliančné snize pro
titul
Při své poslední návštěvě v Lin
coln M'h„ meli jsme pnieyitost
prohlédnouti si universitu kterou
s nejvčtší ochotou doprovázel nás
akademik p Bednář Mezi jiným
ukázal nám i oddělení slovauskě
ve kterém ovšem nejvíce zajímala
nás stolice jazyka českého řízená
pracovnicí vskutku nad jiné po
volanou a obětavon sl Šárkou
Hrbkovou ktwú se osvědčila býti
vskutku důstojnou náslupkyní své
ho bratra nezapomenutelného pro
fesora J Hrbka Jmenované stolí
ei vykázána jest v jedné z budov
úřadovna a pracovna sdu h jed
nou třídou Slečna Hrbková uka-
zujíc nám skrýši svých pokladů
které uložila v pracovně knihov
nou svojí — vlastně knihovnou o
kterou se postarala universita
kterou táž stále doplňuje trpce si
stěžovala na jednu věe o které se
chceme rozepsali poněkud obšír
rif ji Jako každoročně tak i le
fos správa university povolila ur
čité obnosy pro jednotlivé fakul
ty a různá studijní oddělení na
učební pomůcky Zásluhou slečny
Hrbkové bylo pamatováno i na sto
lici jazyka českého a jmenovaná
dáma prostřednictvím obchodního
jednatele universitního objednala
pak z Nového Yorku od jisté če
ské firmy celou řadu věcí na pře
lem zaslaný obnos Ačkoliv od ob
jednávky té minula již slušně dlou
há doba firma ona nejtoslala ne
jen objednané ale ona se vůbec
ani neomluvila což v universitní
úřadovně musí púsobiti asi velice
nepěkně Při nejmenším ukazuje
jednání takové na obchodní nepro
zíravost která je tím neodpusti
telnější že je jí postižena univer
sita obchodní styky s níž každé-
mu jinému jsou ctí a vyznamená
ním A tak se i takovým způso-
em cmí překážky dámě která se
o českou stolici stará ne snad z
pouhé o ilitiosti ale svým crlýni
srdcem a celou duši vojí Slečna
Hrbková si toho nezaslouží Na
opak Její snaha poctivá a lásky
pln) úle bezpříkladná horlivost a
vytrvalost n úmorná práce které
lze postřehnout'! V působení jejím
pro dobré jméno české mezi Ame
rikány míly by hy a všude ob
zvláště šuk se strany nás tVchů
ochV ti nejn uznání nle i vSe
stranně sMlstry Slečna pracuje
rédu S )ákou a nadšením Toto
vycítili jsme z každého slova její
h: ku ré pronesla o činnosti čeké
stolice o své vyučovací methodč a
o Hkroku kterého stolice ne dodé
lává Isme přesvědčeni že si lá
sku tu i nadšení Midrží stále al
nedivili bychom se ani dost málo
kdyby za okolnosti za kterých je
jí pracova'1 mnohdy velikým se
bezapřením činnost její se jí zdis-
j:utoa!a Proto je na každém
kdokoli přijde s ní při působeni je
jim do styku by ji šin!c a vždy
spiše Hiniáhal a nepřekážel na mí
stě kde toho lli třeba Pro českoll
ěe v Americe vykonala již mno
ho a věříme že vykoná ještě i-či-
Ale hudmc ji xšiehni my Jiá-
jsuiioeni
BERNARD SHAW 0 AMERICE
Známý anglický há-uík a spiso
atej Itenianl Shaw který těší se
v literatuře skvělému jménu byl
pozván Charlesem Frohmancm
proslulým divadelním "řiditeleni
aby vánoční svátky strávil v New
Yorku Vedle Shawa pozváni byli
James Harrie Cmtnillc Parker a
jiní Shaw šak pozvání to za
mítnul odúxodniv svoji odmíta
vou odpoxěif následujícím Způso
bem :
"lak by mohl někdo kdo žije v
Londýně přijít i na myšlenku od
jeti do Ameriky Je jstchopitel-
no když New Yorčan přijede do
Kvropy neboť všichni Američané
kteří mají dosti peněz rádi se u
chxJnjí do Kvropy Snad bych
konečně nečinil výjimku kdyby
každý Londýňan snil o tom aby si
usjMřil dosti peněz pro zájezd do
Ameriky Za stávajících suněrů
však Londýn je pro mne zcela po
stačitelným Američané snad ko
nečné jednají správně kdvž rádi
cestují do ciziny ale praxdépo
dobnč neznají své vlastní vlasti
Aspoň když vyprávíme jim ameri
cké události a líčíme jim tamní jto
mčry jsou veliee překvapenými
Mnozí Američané ku přikladu do
smi neví že v Americe vlastně n
ní žádné svoltody lá ku příkladu
mohl bych re chvíli kdv octnu se
na americké půdě býti zatčen na
obvinění že ehei příslušnice slab
šího jwJdaví svádět k nemravnosti
poněvadž moje mužská krása bu
dí nebezpečné myšlenky
Jak možno Ameriku nazvvatl
zemí utnuly s ohledem na onu
obrovskou chudobu a hrozné vy
kořisťování malých dětí provádě
ně zejména v prádelnách v Jižní
Kar-tlině s ohledem na poměry
jež ve skutečnosti jsou horší nežli
ony pověstné poměry jež před
100 b-ty panovaly v Mauehestru?
My xíak našli prostředek k oiIjmi
moci Američané jej také znají
ale nechtějí jej použiti poněvadž
vůbec nechtějí býti svobodnými
Neuvidím tedy sochu Svobody v
iicxv-yorském přístavišti Bylo by
to však pro moji posměvačnost
příliš mnoho Amerika pokud
kultury se týče je o eelýeh 100
let pozadu Americký způsob ži
vota podobá se onomu z osmnácté
ho století ale je poněkud okrášlen
'vymoženostmi' průmyslového Ion
pežnietvi vlastního dvacátému
století Cestovati do Ameriky
znamená ubírati se do jtoměrů zpá
tečniekých já však milují pokrok
Konečně mám ještě jinou důleži
tou příčinu proč nejedu do Ame
riky Kdybych přijel do Spoje
nýeh Států nešlo by to tam pravi
delným chodem Lid ztratil by zá
jem pro obchod politiku a umění
zkrátka pro všechno Nicaragua
né dle tamního práva mohli by po
stříleli libovolný počet Američa
nů Hluk těchto vražedných ran
zaniknul by úplně v planém kle
paření o Bernardu Shaxvovi Stal
bych se škůdcem všeobecného bla
ha brzdou národního života což
zajisté žádnému Američanu vhod
by nebylo Proto v zájmu Amerí
ky zůstanu kde jsem — v Anglii "
Názor Shawůx na Ameriku je o-
pravdu zajímavý Shaxv odnesl si
z Ameriky dojem velmi špatný
kterému dává průchodu pří kaž-
lé příležitosti V jeho dopise při
vsem HHikasmu je mnoho pravdy
52 Hospodářská Besídka
LÍHNUTÍ KUŘÁTEK POMOCÍ
LÍHNE A ZACHÁZENÍ
S TOUTO
Lihnurt kuřátek pniiox í líhně
není tak snadnou véef jnk by se
na prvý pohled zdálo Zacházeni
s líhní abychom docílili pokud
možno nejvítších a nejlcpších vý
sledkft vyžádá si bedlivou pozor
nost drůbežtlíkox 11 Není to řeme
slo kterému lze se naučit i za urči
tou dobu Hlav til věcí je líheň do
podrobná vyzkoušet i zda uvnitř
po xx hřáni panuje všude stejná
teplota a jmh Pro famn-ra a pro
každého kdo chce míti pokud lze
ranná kuřata pro trh jest líheň
strojem Velice cenným
Libně vyráběny jsou dxtije : ji-il-
ny xyhřiváuy jsou teplou vodou
druhé teplým vzduchem Někteří
používiitelé odpornčuji ony druzi
zase poslednější (tboje jsiMi dobré
a jo mocí obou mohou se dobře ku
řátka lihnoiiti Nám zdá se z vlast-
ni zkušenosti líheň na vyhříváni :e teplotu v lihni tm-zi 11 a lo{
vodím prospěšnější již z toho dů- tedy na loj stupních Po prvém
vodu že kdyby náhodou lampa u týdnu lampa nespotřebuje již to-
líhně vyHtxěděla službu teplota bk kerosiuu tmiž musí býti vyta-
vodv neklesne tak rvchle jako v žen tuk knot vvsoko V třetím
"T "
líhních na teplých vzduch itýdnu jestli jest počasí teplé se
Pro začátečníka který nechová někdy stane že lampu musíme
mnoho drůbeže jest líheň na lOOjtakřka úplné zatáhnout i však lé-
Vajec přiměřené velkou lest sice JH- jest liadzv cihlou! i pokličku nad
pravda že to vezme stejnou práci lampou aby teplo vyšlo
opatrovat i líheň na U'0 jako na
1ik vajec avšak jest tu možnost
úplného zkaženi ee)é násady a
kdyby měj líheň mi více vajec by
la by to citelná ztráta pro začá
tečníka Při vybírání líhně nekoukejte
na lácj Laciná věc pravidelně za
mnoho nestojí a u výběru líhnéby se tím líhnutí třeba ale při vy
Zvláště lleniělí bychom býti příliš soké teplotě lilílcllie všecbllo po-
sMiřivými jkaziti
Prvou věcí začátečníka jest po Vejce prohlížena mají býti si-d-siati
si pro několik katalogů k vy mý neb osmý den JO každé líhni
rabitelúin líhní a po bedlivém jich přiložen jet tvrdý papír s dirmi
přečteni jednu z lihni si objcd -
nati
Když máte tedy již líheň kou
penou možná že budete ji chtíti
lát i do sklepa! Nedělejte to
jestliže máte jen trochu příhod
nou místnost nad sklepem Vyža
duje to mnoho běháni několikrá
te denně do sklepa na líheň se po
dívat i Nejlepší místnost pro lí
heň jest taková která dá se dobře
provétrávati musí býti však bez
průvanu a taková by se tam te
plota za noci valně nezměnila
Máte-li již místnost postavte lí
heň pod níž jest dohře položití
nějaký starý karpet nasazujeme
li v zimě a vyzkoušejte jestli lí
heň stojí rovně
Čerstvá oplozená Vejce jsou
nutná k dobrému výsledku Tato
měla by býti pokud lze od jed
noho druhu slepic a stejnoměrná
Máte-li vejce připravena za
hřejte líheň Před tím však měli
byste míti ohřátou vodu na kam
nech jMtněvadž se tím ušetří na
petroleji Dostoupí li teplota 10Í
stupňů upravte regulátor však
vejce do líhně ještě nedávejte až
druhého dne Budete jisti že te
pluta jest stálá Když jste se pře
svědčili že teplota druhého dne
neklesla vložte do líhně vejce
však regulátor neměňte
Nepokládejte teploměr v líhni
na Vejce Jest dobře tento pověsi
ti abyste mohli v každou dobu
bez otvírání líhně o teplotě se pře
xvédčiti Jestliže teploměr nálns
dou položen by byl na vejci ne
oplozeném bude nkazovati ne
správné Dále nepoužívejte žádné
ho obyčejného teploměru Jest do
bře také když mánie teploměry
dva jeden pověšený a jeden polo
žený mezi vejci avšak kulička v
níž jest rtuf se vejce nedotýkala
Buďte opatrní naplňte lampu
však nedolijtc a očistěte knot ne
jméně jcflmgi denně ráno neb ve
čer však v pravidelný čas Knot
po očištění jest dobře na stranách
sestřihnouti aby světlo v prostřed
bylo vysši
Líheň opatrovali má pouze jen
jedna osoba a ta má se řídit i dle
návodů nechť jsou již tyto od vy
rabitelů líhně aneb z odborných
listů Třetího dne večerzačnemc
h obracením vajec Nejlépe je na
vejcích po deb-e inlčlati tužkou
čáru abychom byli jisti že každé
vejce jest obráceno Buďme dba
lí abychom míli vejce stále jed
ním směrem otočihiá a sice aby by
la uzkym koncem ku přehi líhně
Obrácení má se díti co nejrychle
ji zvláště v zimě však nebuďme
pilš úk stlii vejce se
mim
zastudi V létě naopak iiiuíuic
po pátém dnu ještě vejce oehlazo
xati a sice pátého dne můžeme vej
ce h řešetem vyndatt a isuiceháti
venku pít minut n následující dny
můžeme přidávat jedné minuté
xíce až do dvaceti a í třicet mi
nut ochlazování v posledním tý
dnu vejcím neuškodí jestliže te
plota v místnosti v níž líheň se na
lézá není pd "0 stupni Oehlazo
vání činí kuřátka silnými a čilý
mi Přistaňte obraceli a oehlazo
xati vejce II Večer osmnáctého dne
poněvadž % čerstvých oplozených
vajec někdy kuřátka se líhnou de
xati-náctým ro b dxucátým dnem
[Jestliže jsou Xejce úplné čerstxá a
oplozená lihnutí nastane v stej
jmni dobu jako pd kvočnou Jsou
li všechna Vejce čerstxá za deset
hodin po vy líhnut í se prvého ku-
ťátka mají býti všechna kuřátka
z oplozených xajce vylíhlá
Prvý týden o nasazení udržuj-
Jcstlie teplota dostoupila by
Io"i stupňů stáhněte knot a vyn
dejte Vejce z líhní a ochladte je
na loo stupňů
Hrubým týdnem t plota v líhni
bude stoiipati a tu j- st dobři- knot
stáhnout i spiše nie Myla li by
tí plota příliš nízká prodloužilo
jii prostřed ktervž ostatně si i mv
můžeme pořídili ku proJdiciii
ftešeto nejlépe položití S Vejci na
líheň kdež také máme lampu
Vejce Itciy iloi-né jest průhledné
vejce Oplozené jest černé jstc-lí o
některém vejci v o-hybiiosti po
znamenejte si ho a při druhém pro
blížení které díti se má asi za i
dnů jistě již Miznáme je-li oplo
zené neb ne
Vejce s bílými skořápkami daji
se lehko prohlížet i Jinak však s
vejci které mají hn'dé skořápky
Začátečník neměl by vejce prohlí
žet i až desátého neb dvanáctého
dne (Pokračování
Pročišťujte semena
Pěstitelé semenné kukuřice vře
le doporučují farmerúni aby sá
zeli jediné liejlepší semeno koHIV
ale zajtomínají na setí jiného obilí
bez plevele
Jest dobře též připravili sitflcno
pro půdu jako připravujeme pů
du pro semeno Statistika doka
zuje že farnieři ztrácejí ročně mi
lion dollarů jedině tím že přísné
nedbají aby seli semena pouze
nejlepší hodnoty prostá vší ple
vele Dejte Zpět púlé nejlepší co ona
vám dala Jestliže sejete travná
semena plná plevele sklidíte též
seno s plevelem a skrmite seno ta
kové svým dobytkem semeno ple
velů přijde na pole zpět v hnoji a
čím dále tím více máte pole za
plevelená Všechno obílí i traviny nežli
přijdou do země má býti všeho
plevele prosto
V zimě jest nejpříhodnější čas k
takové práci Jestliže a čistěním
obilí budeme odkládali možná že
polom až obilí budeme potřebova
li nebudeme míti již na to času
proto s čistěním m-odkládejte
Dobrý mlýnek na čistění obilí za
platí vydání za sebe v krátkém ča
se Jest to nezbytný stroj na kaž
dé farmě
Dvocetiakrová farma
(Z Mitmmri sud Karmu Furiner)
Vládní pokusná stanice zeměděl
ská ve Washingtonu nemálo zají
má se o úspěch kteréhož dociluje
každým rokem rozumným a pro
myšleným farmařením na Arnold
Martin blíže Parnice City Xeb
Mr Martin zakoupil dvacet a
krň nevzdělaného pozemku před
desíti roky po tPJÓo akr Do far
maření zdejšího šel vyzbrojen vě
domostmi kterých nabyl v rolni
čení ve Kvýcařích a n: svých dva
ceti akrů dostává nyni ěistéi t roě
Iiihu Výtěžku ijillSNIlM'
Tajemství jello Úpec!lU sjj ívá
v tom že všechen jeho jm tr -k k
obděláváni určený obdělává V do
bě vzrůstu po et loti sézollll
Pii posledním ooravšní brv nimr
ku příkladu sází korun nu řád
ky Velkou úrodu brambor do
brou úrodu korný vypěstuj" na
jednom a tomže pozemku A To
bušlů brambor a T bušlů k tmy
doeilí t jednoho akru Když bram
bory dozrávají korná zabruňuje
vzrůstu plevele a když tato potře
buje všechnu sílu ze zemí bram
bory jsou již dozrálé Něco bram
bor oseje mileloii při posledním o
oráváuí čímž docílí dobrého kr
mení pro dobytek aniž by tím
bramborům uškodil Dýně pístu
je stejným způsobem Mezi ednilí
pěstuje melouny a kornu v řád
kách V zahradě má něco dr dmé
ho ovoce a pěstuje V llí X š-i ílllll
zeleninu
V ox iM-né zahradě má !Mio hrušní
Uoo xišní nhi broskvoni a n kolik
stromů jablek Stromy vv-ázeny
jsmi v rovných řadách a mezi ni
mi má angrešt ryvíz a pěstuje tam
rajská jablíčka sladké bran bory
a řepu
Na jednom akru má vojtšku
akrů jest ovocná zahrada jeden
akr má osetý timotoii a jetelem
tři akry pastviny a asi pět krú
používá ku v šeobt-enéuiU ťirma
ření _ I
V době sucha zavodňuje celý
svůj pozemek Voda rozváděna
je tak rychle j lé farmě jak
větrník ji vx pumpu je
Úspéch v drůbežnictví
ti 20 průměrného čistého ytěž
ku docílil v minulém roce Kinest
Kellcrstrass z Kansas Citx" J!n a
sice od 'ÍO bílých Orpingtonek —
Během ' minulého roku prod J id
nich 1021 vajec po Ý2(0 íedno
Ičili za jednu násadu o vejcích
-tjn00 a vypěstoval 41 kuřat j-ž
cenil si na t-Voo jedno což činí
příjem tlPK Potrava opatro
vání a oznamování stálo ho
Kellerstrassova drůbežnická farma
jest nejlépe zařízenou v Americe
jím pěstění bílé orpingtonky ma
jí světový rekord Oněch 41 ku
rát přineslo mu ovšem VÍce než
t-"00 za jedno než jak ceuu jcjii-h
inventárně odhadl poněvadž £" m
jest nejnižší cena za jakou kiuV
k chovu prodá Minulého jara
manželka slavného polského tui
sty 1'aderewského koupila ] Mr
Kelli-rstrasse ítyrV slepice ko
hnuta za 17000
Rekord tento jest nejvítši až
dosud v drůhcuictxí doeíle u
stojí zajisté za uvážení jakého vý
těžku lze docílití pěstováním čisti
krevné drůbeže
4
Jrving Kansas — ('tu rád "Ho
spodářskou Besídku" ve vašem
čaMtpisu a přál bych si aby vši
chni ti kteří pérem vládimuti mo
hou také do iéto statě přispívali
— Máme zde nyní hojně zajíců
kteří jsou největšími škůdci nově
vysázeného ovocného sadu třeba
stromky byly obvázány už přes
dvě stopy od emč Sníh kterého
nám napadlo zde spoust v zvlhl a
zmrzl a zajíci po něm běhají jako
po podlaze Někde okusují strom
ky až ke korunce a pomoc proti
nim jest pramalá — VአK S
Jestliže nezačali jste sami
pěstováním čistokrevné ' drulice
neb jiného dobytka dejte svému
synu příležitost aby on tak učiní-
ti mohl
Pozorujte krávy abyst- védě
li jejich požadavky Nezapomeň
te že každá kráva má svůj vlastní
žaludek
Krniíle-li své slepice nouze
jedním druhem zrní nemůžete o-
čekávati ýe vám ponesou hojně
vajec
J-armer který v zimě přemý
šlí a na jaře dle plánu pracuje
dostane více než průměrnou úrodu
v příští sezoně
Mladý člověk který opustí
farmu v domnění že život ve mě-"
sté jet příjemnější udělá nejvčt
ší chybu v svém životě
Velká zima
jest příčinou mnoha plícních ne
mocí kašle a nastuzení Ncjlcp-
ším lékem jest COLORADSIvft
PLÍCNÍ BALKAMOVř: TUK je
hož jtoštou za nOc balík zašle %
vlastní laboratoře A V KOUBA
2Hpt Larimer St Denver Colo
rado
oř