Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 17, 1909, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK
PUDLISHING CO
ronox ZÁPASU
a ml-tal vydiai
Creto pro Baliao okreo Neb T 8 hru
Ur a Clarkaoa pra ťolfax okrto Nb
O Vfiboo Knf pro Otit KiBMf t
Codar Bapida I pro itát Iowa ▼ 8t
Paul a aliaorapolia Mina pro Itát
MianeMta b ▼ Tyadáu 8 D pro Hity
tXiotk b WortB Dakotu
Pfodplatno:
Pro Spojeoo Blaty 1100 Pro Zásada
150 Do Errop7 $200 roÍBi
Záailky ponétai déjlei M pomoci po
Boiaica poukiiík (Moocy Ordera) oa
btobmícb pookaitk (Expreto Money
Ord tri) bmkoTnich poukitok (Baal
Drtit) asebo t ngiatrovaaoB dopioo
OiBamajHo-U pře-tihoTánl udej
to otarott 1 botoo adreooa
Dopity kraba čtoBiratTB ocbotnt o
oorejalmo Muai bjti aluiné ptané bes
arntlu nikoho otobaé polkoditi a po
dopoiar plným jménem af jii mi bytí
▼ redakci utajeno aacbo dopiMm uvo-
fOJBOBO
43
O Rooseveltovi kolovaly pověsti
ie již je mrtev Týž e proto bu
de moci těšiti že bude dlouho živ
Zrádcové a udavači jsou sice
všude ale zjevem nejsmutnějšira
jsou v táboře vlastních lidí
' O
To by tak byla švanda aby se
Kolonizační klub stal příčinou di
plomatické zápletky g Qregonem
Censtochovská diamantová ko
runa se ztratila a papež ihned na
bízí za ni jinou A pak prý nemá
peníze!
losů kterékoli cizí loterie ale úm
živnost tu provozuje Jeho lote
rie je sice poněkud jinou ale v
podstatě stejnou Oznámí že c
na těch a na těch reservacích daji
do výhry domoviny a již to jde
jako posledně v Aberdecn S J)
— Na domovin určených
k výhře vsadilo 'NUNIO osob me
zi kterými byli i lidé kteří v na
ději že vyhrají věnovali na cestu
a přihlášku svoje poslední ]H'itíze
Nevyhráli však a v mnoha připa
lM-h ani domu nemohli se dostat i
Kde zde je lepší a mravnější Účel
loterie?
O SVOBODĚ SVĚDOMÍ
Svoboda svědomí a přisvědčení
v každém ohledu a v každém smě
ru podmiňuje dosaženi toho co
chceme a využitkovávání dosaže
ného ve prospěch celku Ib-z svt
Inidy přesvědčení bylo by všechno
to něěím co našim sice by bylo
ale éeho bychom nikdy nemohli do-
sáhnouti Každý kdo by neměl
svoImhIu přesvědčení neměl by a-
rn svňj úsudek ani svou vůli A
bez svobody přesvědčení nelze si
proto člověka představili Přes věd-
éení má každý Jedná-li proti ně
mu pak lže A každá taková zú
myslná lež a přetvářka se mstí
Mravním rozhořčením druhého ce
lého okolí a celé společnosti která
pro člověka jednajícího proti své
mu přesvědčení nemůže rníti nic
jiného než opovržení Otázkou ny
ní je zda je dovoleno někomu a
by na člověku žádal anebo jej nu
til aby své přesvědčení neměl T —
Aby proti svému přesvědčení cí
til vynutili nelze aby pak proti
jnému jednal to zase pravý člověk
nesnese Toho je schopen pouze
Česká saisona zábav plesů a di-'t k(lo v#h S(bpvri(llllír
vadelních představení nastala
Hylo by proto dobře kdyby naše
mládež přestala navštěvovat i cizí
— šindyky
sebevědomí člověka 1'roto taky
všechny snahy naše nechybíme
nazveme-li je ideály směřují vždy
a všude k Volnosti přesvědčení bez
kterého nižádný pokrok nedá s a
Zidoričův případ měl by se stá- „ nV()iti
Ten pak kdo má pro jsikrok
—mysl nikdy nelpí na tradici a ui
íkdy nesnese omezování svědomí
jsvého přesvědčení Na volnost té
hož má každý právo a nároky —
JefctJiie se pak přesvědčení různí
nikdo nemá práva vyrovnávat!
různost tu hrubými útoky spro
stotou urážkami a jakýmkoli ná
silím Pravda a mravní zásada je
diné muže v případech takových
rozhodovat! přesvědčováním těeh
kteří se přesvědčením svým různí
od mého že toto moje přesvědčení
j" b pším jejich 1'řesvědčování to
však musí vždy a všude dít i s"
způsobeni iiejslušnějšim a nejdu-
stojiiějšim jak to už smna pravda
pn kterou se v úkol ten uvazuji
vyžadtijf Lid sám právě na zá
kládě té svobody přesvědčení vy
nasnaiije se stah vie a více aby
i 1 1 i i
vvoreni ze vseno lolio V eem 1)H
základě svého rozumu a svého via
_ ? 1 I a
sinino mravnmo eitcni zpozoruje
nepravdu a klam YymaúujcJi h
však z těchto obou pomalu jenom
a zvolna pak tím není vinen sám
ale Cf-oismus — sobectví a prospe
chářství — druhých kíerv lid o
piavdy a lásky jen oddaluje —
Epoismus jejich jde tak daleko ž
se Oíivazuje sahnouti i na tento
největší a nejcennější lidský sta
tek
ti jednou pro vždy smutně vý
stražným přikladeni matkám na
šich dětí
Snad se přece jednou dočkáme
úpravy naší 13 ulice a zmizení
těch kamenových kbelíků kter
mají nám nahradili patrně stro
mořadí
Vysloužilci prý vymírají Če
stí jisté ne Zvláště zde v Oma
ze Každou chvíli slyšíme o Ha
deekém a dokonce i o Marii Te
režii
Chicažští ochotníci hrají letos
ve prospěch pomníkového fondu
Karla Havlíčka Borovského Zda
si na týž fond vzpomene i Oma
haf
Jakkoli to byla třináctka kte
rou president Taft zakončil svou
tisícimílovou cestu přece jen si
ji libuje a je přesvědčen že je to
pro něho číslicí svrchované šfast
nou
Německý císař přislíbil své cho
ti že nikdy nevstoupí do žádného
aeroplami Je mnoho žen kte
rým se tak snadno nepodaří muže
né tak jisté udrželi dole v téch
nižších sférách
Ve schůzi městské rady dobře
bylo poukázáno na srněšnost peti
ce zavrhující snížení jízdného na
pouličních kárách Podepsali ji
většinou lidé kteří na dopravu tu
poněvadž sami používají soukro
mých povozů anebo automobilů
ani nereflektují Proto petice
první podepsaná 5£53 osobami z
lidu skutečného má daleko větší
cenu a důležitost
o
Vyhlídka Omahy na snížení
jízdného je dnes pramalou Otco
vé města jak se zdá v otázce této
náhled svůj většinou změnili Pou
ze čtyři zůstali při náhledu pů
vodním který zvláště v době vy
puknutí stávky zřízenců poulič
ních drah zdál se býti míněním
většiny pánů radních ve prospěch
levnějšího jízdného Dnes pak se
proti návrhu a požadavku stávku
jících zřízenců postavil i sám rad
ní Davis Učinil tak patrně z
vděčnosti ku svým bývalým kolle
frflni (těmže zřízencům) bez je
jichž pomocí nebyl by býval ni
kdy zvolen Ale tak už svět od
plácí
Strýček Sam je sice velice přís
ný na všechny osoby o kterých
by se dověděl že ne živí prodejem
než má sám a že přesvědčeni ta
kové jsivaiije za přímý útok na
náboženství při kterém ě neprá
vem ihned se dovolává plněni k
vinností se strany úřadů pro rou
báni se a zneuctivání náboženství
a nišeiií veřejného pořádku JI 4
li platiti svoboda svědomí každé
mu musí býti jasno íím se kdo
může a snil cítit dotčeným Proje
veni přesvědčení vlak které se ne
srovnává jeho přesvědčením ti
raženým býti nesmi ftcknu-li ni
komu jako svobodář své přesvěd
čeni katolík nesmí e proti tomu
ohraovati urážlivosti stejně jako
svobmlář při projevu přesvědčení
člověka věřícího Podstata kleri-
kalismu není bájení víry ale zne
užíván náboženství ve prospěch ne-
náboženských zájmů čili ztotožňo
vání zájmů náboženských zájmy
kněžské organizace které se snaží
zájmy církevní vždy a všude po
staviti nad zájmy státní
Proto také stát a církev jsou
proti sobě Lei náboženství a cír
kev také mní totéž Náboženství
je někomu vniřní potřebou která
v životním boji posiluje a jeho ni
tro vyrovnává Věří v to v co vě
řit dovede a nemusí se starat a ta
ky nestará pnř vin Má nálxti-n-ství
pro sebe kdeto pro jiné má
náboženské zásady Knězi však ná
hožcnstv! vnitřní jMticboii býti ne
musí Jemu j" potrefní vnější
zdrojem příjmů jeho existenci —
Proto mu e vlastním zájmu zále
ží jedině na tom v co věří jiní a
nikoli na tom v co on sám ale na
tom co on ftotřebujc a čemu pří
padně on nám ani — nevějí Dneš
ní vzdělaný kněz sotva sám věří
všemu co druhým k věření před
kládá Nevytý ká to Tolstoj kně-
žíui pravoslavným! Nikdo přece
neřekne že by Tolstoj své lidi ne
znal Knéž odjakživa dělal pro
středníka mezi Indiem a n knězem
odvolávaje se na božské posláni a
vžily si láal za to platit a právě
v tomto prostřednictví je základ
společenského postavení církve --
Proto má každv věřili tak abv
na cis tvrdí školách v Americe
můžete prospěli věci tak Šlechet
né Vysvětlete dětem ve školách
Účel působení j léžký Imj MrttilC
připomeňte jim ty krásné příkla-
ly jako ten o onom chlapci který
přinesl vt- Vídni na škole Komen
ského Šeeky své úspory by ško
la nemusela býti zavřena připo
mníte jim další všem Vám zná
mé případy obětavosti a vyzvete
je ku stálým sbírkám ve Škole pro
Maticí v Praze Nemíníme však
sbírky tím způsobem by dítě ře
klo si doma o cent o pěfák na Ma
tici Nechť dítky sumy po nále
žitém vysvětlení z vlastního jmi
chlípeni skládají své centy do pO'
klailniček k tomu určených ty
centy které by jinak vyhodily za
kdidy neb jiné marnosti které
jen na škodu jich zdraví jsou Co
děti naše vyhází těch centů za
hlouposti jest to hž hrůza Nechf
se učí touto cistoll Sctřití liechf
se učí citům vlasteneckým a obě
tavosti pro tu vlasf naši Doufá
me že když by všichni čeští učit"
lé na našich školách upřímně se o
věc zasadili že by během jednoho
roku pěkný dar mohl býti zaslán
Matici v ÍVcháeh Nue rin-e k dí
lu! Zahajme činnost jmmI heslem:
'Dětí dětem!"
SPOTŘEBA ZLATÝCH MINCÍ
V INDII
Ve Francii v Mslcdní době stá
li před těžce rozluštitclnoii otáz
kou kam děly se zlaté mince
jež před několika lety dány byly
io oin nu iauni mincovna u
po několik let snaží se aby tyto
úhledné milice stáhla z oběhu ale
lostll za !!(( HK)IKK jich chybí
Dobře bylo známo že mince tyto
nikdo nesehovává a přece v ze
mi nebyly Na záhadné zmizení
zlatých pětifmnků vrhla světlo
„nedávno vydaná kniha o Indii od
L Roiiss-leta Spisovatel v této
Mipisiije různé zvyky indických
Hrahmínú a rozepisuje se též o
l i íi : : i i t-
bez kněze bez kterého se nikdy k!V V umí na
ueiiiu mriveioii orive ne leio je
ho j' spáleno klade se zlatá min
ce na jazyk což považováno jest
Ejfoismus ten af už vystu
puje v jakékoli jxIobe a pod ja
kýmkoli heslem národním nábo
ženským či sociálním všude ničí a
utlačuje jsa nepřítelem svobody
vidného přesvědčení proti které
mu zalei-h nam na pokroku
vseosvete bojovat! nutno Zápa
sy které svád íme dnes o národní
svou existenci nutí nás uvědomit i
si bychom se nedali klamati ani
nadějemi ani sliby h!c vždy a všti-
Ie neohrožené přímo a poctivé a-
e vzdy jenom slušné vystupovali
proti svému nepříteli největšímu
kterým je klerikal ismus Poněvadž
však pojem toho slova bývá dosud
velice často nesprávně vykládán
iluzno si znovu a znovu uvědomí
ti co clastně ten klerikalistnus je
Merikalismus nikdy nesmíme zto
tožňovali s náboženstvím a vírou
en odpor proti klerikalismu ní-1
kdy se netýká člověka zbožného
zaníceného upřímnou vírou Pokro
kový a skutečně svobodomyslný
lovek nesmi nikdy zazlívali a ta
ké nezazlívá druhému že věří Mu
sí naopak přesvědčení jeho etíti
protože sam chce aby bylo ctěno
respektováno jeho přesvědčení
lastní Nikdy nesmí konati nie ta
kového čím by se druhý cítil ome
zeným ve svém přesvědčeni To je
právě známkou klerikalismu že
sám nesnese nřesvřdčení íínéhn
— — # — — _f
bohll nedostane neobešel přece
zakladateli náboženství m-bvli kně-
ží iSiiilha a Kristus nebyli církev
ními organisátory Jejich nábo
ženství bylo v původní formě bez
kněží bez kterých dá se myslili i
v nejkrásnějši představě Kněží
jsou teprvé pozdější institucí
vzniklou v době orjíanisace církve
Ta však může býti věřícím pro
vlastní blaho zcela lhostejnou pro
lože náboženství bez kněží nijak i
by neutrpělo Církev však toho o
existenci její píidnimujc se nevzdá
a opírá se o vlastní autoritu a pik
o autoritu státu jehož jonioei se
dovolává v rdíc že každv m-věrce
je státu iicbcziM-éný Kb rikál pro
tít musí býti zpátt ěnický Dojí se
[tra vity i o mu není po chuti je
blud On sice uznává pojmy spra
vedlnost a volnost ale jen k své
mu prospěchu vlastnímu Samo
riňUženství které se skrývá a
o jelmž umravúujíeím vlivu není
pochyby má v klerikáleeh svého
úhlavního nepřítele poněvadž kle
rikalisnitis nesnese v první řadě
náboženstvím hlásanou — pravdu
a tou l oocfivv nroiev nť-csvčl
ení
za jakousi ochranu ducha zesnu
lého Dříve užívali bohabojní In
dové í tomu účelu zlatých angli
ckých peněz ale od té doby kdy
dostal se jim do ruky zlatý pěti
f rank a oni seznali že je to nej
iiienší dosažitelná zlatá mince v ce
lém světě nahradili touto fran
couzskou mincí z úsoornvch dů
vodů fM-níze anglické Z počátku
bylo velmi těžko dostali v Indii
zlaté mince ač nabízela se za ně
cena převyšující jejich skutečnou
hodnotu Ktcrási čiperná hlava
však počala je z Francie importo
vat a provozovat s nimi obchod
jPěhem několika b-t za OOíiOílOO
A í A 1 1
iiecnio ziaiycn minci přivezeno
ti i
iivio io irniie
1 2211 Hospodářská Besídka
Zimní vejce
Ink dostali v zimě sikud možno
uejvíee vajec od slepic f Tuto otáz
ku předloží aneb předložil si již
-Uljisló každý držitel sl pic Drů
henietvi na farmách v dřívějších
dobách bylo téměř Vedlejší Věcí
kterému nevěnovalo se dosti po
xoniosti Za nynější doby však je
ten obor na řariuě nejlépe se vyplá
cející Jsou li sb pb e dobře krilie-
ny a dobře opatrovány dají nám
dosti vajec i v zimě Každý může
drž ti slepice ale jo každého hu
len slepice vydržovali JínozI v
zt oě nedostanou od svých slepic
vajec ani pro domácí spotřebu ta
cí měli by hb-ílati příčinu v čem
to vězí Slepice nenáležejí k unii
ale vyjdou na stávku nenesouce
když jsou špatné odměňovány —
Krmení přezimování a opatrování
jdou ruku v nice Slepičník ne
musí býti' nákladný ale čistý su-
ihncd že sedí na ' nepraví stra
ně" a také po pozdravu ptám se
proč dojí x 'nepravé strany" a
nemá-li snad kráva na té "pravé"
strum struk bolavý "Ani to ani
ono" odpovídá soused "Dojíd
t té strany kterou mám příxtup
nějši Také jste viděl" pokraču
je "že tele když chce krávu ssá
ti stojí vžly na "pravé" straně!
Jest to zkrátka zvyk Máni li Má
ti íe krav pohromadě lu jdu do
jit krávu z té strany tu kteří
bych se nemusel mezi kravami a
neb u zdi mačkali Mlékař nemá
času na vyhledávání "pravé" stra
ny li krávy Kily by kráva ona stá
le po pravé slraně dříve dojena
byla aneb má li bolavý struk tn
ovšem dojím na straně druhé"
0 0
Ušetřeni na zimním krmeni
Stoji to kolem 20e denné v zimř
kriníioe-li koně ovsem a timoto-
chý dobře provětrávaný bez prů-ivým senem Však dá na krmi
vanu cí íh-i k jmu Munce jesi nia-iušetřiti v měsících kdv koně ne-
vníiii činitelem zdravosti drůbeže
Krmení j-st druhou věcí které
hrBjc velikou úlohu v získávání
hojné vajec Jako my máme rádi
změnu v jídle i slepicím je nutná
Farmeři mohou nejsnáze slepicím
krmě měnili Mimo toho jest nut
no dáti jím denně čerstvé vod v
lostatek drcené skořápky ústřieo
ve a suché otruby Hlávka zeli u
vázaiiá ve slepičniku ai 'J stopy
od podlahy přijde jim velice vhod
jsou používání k těžké práci krmí-me-li
je kornovými stonky oves
nou slámou mrkví a kornou Krmě
tatí nebude stát i více jak 8 centů
denně pro jednoho koně a není
jen pouze laciná nýbrž i udržuje
koně v dobrém zdraví Mrkev je
nejlepSi krmí pro koně a může se
jí krmili ráno i večer pravidelně
denně Timotové seno prodává sf
za llí tuna mrkev má cenu kolem
tuna a kukuřičné stonky % Na
uři i i i- : :
Koiirnim ne-imn nigansKe poKiisne stanici po Jl
klamte slepice Ony vědí kdy je j týdnů bnské zimy krnu no bylo f
ks jejich krmení proto krmte jc koní Iři kornovvmi stonky oves-
v pravidelný čas
ristou suchou hrabamu na po
a ze dosti drobné slámy kam zr
ní za špatného počasí má se báze
ti měl by mít i u sh picníku každý
ližitl drůbeže Drůbež pak bude
'dá a zdravá n jen od ěilveh se
pic můeme očekávali vejce Ve
pouštějte slepice VCII kilvž je sílili
aniž za velkého větru a nezapo
meňte že h'dová toda íst jim ve
nou slámou a mrkví a Iři timoto-
vým senern a ovsem Podrobným
záznamem ukázalo se ž krmě pro
koně krmené ovsem a timotovýrr
seiieni stála více o iVIlii4 tedy
že na druhé straně ušetřen na jed
nom koni za 10 týilnů
Drúbežnicki výstava v Omaze
V Omaze konána buď- ve dnech
mii:' !': i - _i
1 Velk-u I rn lín li i L 'i
- - - - " - - IIIIV IV
prosince do '{ ledna 19K?
m -
II ťt l!'H"1 h u i Alt -
jmi roztíH-í-h (initcHi ntb tito jsou ! K A „
rHjVf-tMiui fnipjtfli IruU !ntřřiriíl tfwA „ (- fc
'Při loňské výstavě v vstaveno tu
27X) různé drůbeži- a letošní má
tuto ještě předěiti Mnoho skvost
ných en mimo peněžité budu
'"'"'I rozdá no Kdo bv se z nišieh Čcs
krmeiií a irnk t'! um!
'"inu tlKiatU IUIC
Nedávno ectli js8e o prcl-L: -
na I- ( Abpust Seev Omaha
Neb
PROVOLÁNÍ
RICKÝM UČITELŮM
LITERATURA A MANŽELSTVÍ
V měsíčníku "Siieecs" objevil
se v minulých dnech zajímavý
článek jenž pojednává o manžel
ství spisovatelů Je tu snesen bo
hatý materiál který dává nám
nahlédnout! do soukromého živo
ta duchů námi velebeních a ienz
K CESK0 AMZ i ie za iimavvm nřtuWCí
ukazuje že spisovatelé kteří avý-
" iio uii isnnu ni oouir RVťia
nedovedli v většině pří[ialň vv
hlcdati si družku života s níž žili
by život šťastný a spokojený N
inene než 'St ze bM nejznámějšíeh
anpliekych sisovatelů statečně
odpírali jhu manželskému a zů
stali mládenci až do své smrti Si
kteří jioeitajc v to Miltona Hu-
nyana Southeye a Hazlitha né
kolikrát'- pokusili se získali druž
ku životní a níž kráčeli by živo
tem ve štěstí Shakespeare Drv
den Addiann Coleridife Carlyle
Ruskin a Diekens náležejí k Uou
hé řadě těeh kdož byli v manžel
ství nešťastni "Proč literární
duchové nejsou způsobilí pro
slastný život manželský?" ptá ae
pisatel článku "Jsou literáti mé
ně schopnými pro manželství než
právníci a plnmbaři!" Patrně
vysvětlení spočívá v lé okolnosti
že manžel— spisovatel tráví příliš
mnoho easu doma tak že se všemi
domácími záležitostmi nalézá e v
úzkém styku Je tu velký rozdíl
mezi spisovatelem a člověkem ji
ného povolán! neboť dvě osoby
jež den ze dne po plných 21 hodin
mohou společné trávili' bez srážek
hádek jsou opravdu vzAeno-
Napájení koní před ranním kr-
měním
Mnoí držitelé koní domnívají
ie ze Je lo Zakolieni lllV h
lostali ráno dřív
piti
Ulétli tomto delší líoiednáiíí v čas
'a nu and Home" od II !
Cartni-y-ho Och- ('„ JH j(de tvž
lokazoval že napájení koní před
snídani jest velkou výhodou jak
pro koně tak pro jeho držitele
K ii konci svého pojedná ní píše
"Mnozí ti považují za zbytečnou
práci ale jestliže koně dříve kr
míme a pak napájíme tu mnoho
krmě přijde k spláchnutí vodou
ze žaludku dříve nežli je stráv
ila Kdyby jen toto byl jediný
důvod ale ranným napájením u
šetříme i na krmeni což vyváží
trochu lé mimořádné práce"
Hudc asi známo z denního ti-
sku že Matic' Akolská v rechách
která jst nejúěinnější však také
jedinou institucí na zachránění dí
tek českých pro národ náš tam
kde vláda rakouská proti všem po
jmtim spravedlnosti odpírá jim
školství s řečí mateřskou má v
posledním roce na půl milionu
kor deficitu Stav naší "Matičky
školské" jest smutný ba nebez
pečný právě v nynější dobř kdy
císař rakouský sám hlasem svvm
dodal váhy zběsilému řádění ne-
přátel národa našeho rozhodnuv
rotí českým menšinám v Dolních
Jakousích i jinde Následky tohi
mohou bytí dalekosáhlé však my
neměli bychom leniti a přiložiti
[Mmioenoii ruku právě tam kde
její moc byla by nejznatelnější
Zajisté puk že nemůžeme lépe vě
cí naší národní prospěti více ne
jako když získáme "Matici Školské
podpory nejhojnéjší by ona mo
hla vydatně čelit í všem těm úsilím
f-ermanisačních choutek N'epo
ehybujem že spolky naše učiní avé
povinnosti zadost m i tělesa re
prezentační budou pametliva by
akce ve prospěch Matice u nás!
nepřestávala Ale i Vy učitelé stí"
Vysazování stromků
Práce s vysazováním stromků
nemá se odbýti ledabyle Ovocné
stromoví se těžko ujímá nepočí
námedi si při tom onatrně Dírv
pro stromky jest lépe udělali asi
o týden dříve než chceme vysazo
váti Tyto musí bv ti dosti široké
ahy kořeny mohly se dobře roz
ložili a lak hluboké aby stromek
asi o palce přiš'l níže než původ
ně vysazen byl Na kořeny má se
láli pěkná vrch tií hlína která
musí býti dobře zpracována a u-pěi-hována
Pak li půda jest su-
chá jest dobře naliti bsti vody
na hlínu když máme díru a do
poloviny zaházenou Ncupěchová
ní hlíny kolem a na kořeny jest
častou příčinou neiijuiutí he strom
ků a dosti velkou ztrátou pro to
ho kdo stromky vysazuje Na
povrch kolem stromku jest dobře
ještě dáti vrstvu proleželého hno
je a stromek as na stopu ovázati
kolem slámou čímž ochráníme ko
řeny před mrazy
Dojení krávy z kterékoliv atrany
Snad všeobecně převládá ná
hled že dojiř při dojení krávy má
seděli na pravé ntraně této I já
tyl toho náhledu a také vždy oři
lojení jsem se dle toho řídil Při
nedávné návštěvě však u mého
souseda klerého právě zastihl
jsem pri dojení zpozoroval jsem
Kohout kvočnou
"Následující bude zdáti se ně
komu smyšlénkou" vypravuje O
IJ Packard z (irecnville Me v
čas American Ponltry Journal
"ale jest to skutečuoii pravdou
tak jako že noe následuje po dnu
že kohout (Muff ("ochin Bantam)
patřící muč vyseděl tři kuřátka a
pěti nasazených vajec
j "Asi po tri neděle viétal do
hnída a vyseděl tam dvě až tři
hodiny denně a někdy zůstal v
s hnízdu i přes noe Na ť k vokál
lak že seděl celý týden jen co m
najedl a napil Nasadil jsem je
ho malou společnici v úterý 8
června a když viděl jsem že ko
houtek j-st v sezení vytrvalým
nasadil jsem ho také k spokojeno
sti jeho na pět vajec bílých Ply-
mouth Uoek
Prvých několik dnů pozoroval
jVni ho bedlivě ale v ničem se ne
změnil Každod-nně seskočil ku
jídlu a napití až dvacátý den vy
liržel sedět celý derj a ku mémn
velkému překvapení n radosti vy
vell tři malá kuřátka kdežto jeho
malá společnice vyvedla ětyry
Páreček tento který vychován bvl
společně byl spolu obeznámen a
tu rozhodl jseru se že převezmu
sam výchovu malých kuřítek po
hromadě "Od té chvíle vidím je zaae stá
le sríolu af 7n d rif rw1 r -rt
t s-- y y J
ei na hřádu jako párek milujících
h mladých lidí"
0 0 0
Krmí-Ii se kráva dvakráte den
ně v pravidelnou hodinu docílí a
lepší h výsledků nežd krmi li sr-
třikráte neb i čtyřikráte
O O
Hřády na způsob žV-liříkň ve
slepičniku dané nejsou rozhodní
lohre Slepice tlačí se všechnr
na nejvyšší hřiol kdež nastane
přeplnění a slepice v zimě wnadno
nastydnou'
I