Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 20, 1909, Page 11, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    II
KaliMv
Obrat i podhoří-Npl:
"Tak Kaliím neberte u iuj
ďtt domu" v koutcích auijti ú
smčv povídal sta ruch u zatáhl si
katr
Vojta poutaví! ne rovníma nohn
tna u Ji roce otevřel oči
"No nedívejte ne a K)jriť uby
'Me ncniUHfl wiwinu tmou!"
"Kamaráde kamarád co já si
tady jcAtň čtrnáct dní počnu" -
zabčdoval Kurltati a hnědé vrás
čité tváře trpě se mu stáhly
"I mlčte dostanete jeítč dncK
druhého vc dvojce jnou tři 11 in-
Klají tuze dobrotu! Pojďte pjf
tc af to máme v tořudkti už nu
to čekáme!"
Vojta rozhlížel se jizbou
"Já rnyHlil až ráno — " podol -
knul h oři mři plny Minutku
"I buďto rádi No no snad ne
ncrozpláči te?" zachechtal se do-'
zoree
"Tak h 1'áiicmbohciii a vz
ineútc si takc nčkly na mne" lou
řil se Karban a rukávem utíral fi
oči j i
Kaliba h- vn l nui ruku
"I ani nevím i budu dělat —
"fen s" pamatujte kdyby řeka
la nějaká mrzutost jsou to je
nom éerináei" důrazné napomínal
jej Karban a za ruku vedl jej k
dveřím Vojta tupč vyvd
"Tak jeSté do kunei ]'ue" o
lal dozorce zamykaje — —
Mylo již i páté Itodiné kdjž
s- za Vojtou Kalibou zavřela vra
ta trestttiec: eiivřif hC Ktiil tlil llá-
mést i
Ohrnul límec zimiííku narazil
klobouk a vykročil
Mylo již hodně šero kolem do
mu v mlhavím zimním vzduehu
rozlévalo h žlutí xvřtlo pel rolo
jovýeh luceren a okna na čtver
hranném mtmČHti zářila
Na poďdníeh bylo plno tuimu a
dupotu VcHllého hllliehll etipl-
výeh slečinek a altových hlasu
studentských
Po obloze táhly popidavč it svřt
b5edí mraky mezi nimiž prokmi
taly prví drobní hvězdy Na ná
městí bylo notní Mičhu v němž
černaly sc vytlapaní na ket u
tuhli cesty a stezky
Vojta byl jako zmámen jjohy
se tnu v kolenou chvěly tlapal
těee až se zamotal
"No no vy jste se brzy namo
čil " smál se za ním vyčotihlý vý
rostek a od kašny přiletěl chech
tot dvou štěbetajících služek
Vojta ani s- neohlédnuv přidal
ďi kroku ub mehem ]t hrbola
tím kamení plním zmrazku šlo to
bídní
"O je o je ten půlnoci nedočká
" chechtal se za ním výrostek
1'řcbrouzdav náměstí a prošed
černou branou na Valdickém před
mřstí umírnil v kroku Ael klo
něn a ruce měl v kapsách burnu
su
Za čtvrt hodiny byl mi šiří bílé
roviní již přesekávala rozjezdě
ná silnice vroubená rozkleslými
jablončmi Ve vzduchu slabí kví
sfěl studený vlezlý van jímž cvrn
čely telegrafní dráty a hučely ty
íc Na širýídi ladách bylo šeré
mrtvo v dáli ve tmí kmitala sv
Jílka v levo z Kartou v právo z
Moravčie Poslední trochy suché
ho listí zaševelily zapraskaly
Hlavou Vojtovou táhla vzpo
minka na podzimní ráno plní stu
děných mlh kdy jako hošek zaba
len do starího tatínkova kožichu
vyhlížel i vozu a mermomocí chtě
proniknout! ty mlhy a vidíti Ji
Čín Mylo to v pondělí a vezli na
trh pšenici Stromy byly obale
ny jíním jeho dlouhé vlasy hon
pal v e a třásly na holých vet
vích Huňatý kúú byl na hřbet ř
jiním šedivý ale z bokuv a z tbt
my sc tmi kouřilo edic koně vy
kračoud nebožtík Kosák k tatín
m — v té chvíli Vojta ani ne
vximioně! že také tatínek je za
hrabán
Ticho dalekí krajiny jedno
tvárný dupot io zmrnzcíeli tvrdí
silnice brzy vypudily vzpomínky
z dětských let
Prošed malou dědinou brzy ze
silnice zahnul na Rtezkn rovina
týeh lánň
U černí obory ozval sc vraní
krákot krátký řtíhot sojčin alfi
hned ztichlo všecko
Vojta fcl tupí pohyboval n ja
ko starý stroj — myslil nemyslil
zločin
K V Ui_
Chvílemi kuiy my41"iiek prolí
taly mu zutemní-Iuu mysli Bylo
mu jako človiku který jtó již c
bysta UNiiouli
Vyí-i na malé návrší u vida
v dohku planoucí hvčtla vpo
mně! ni že je jmsIi dui den v roce
V téi chvíli VÍdil St! V osvětle
ném mhiďivskéiu kostde Nu oltá
ři planuto po h'-sli svících na ka
zili" Mrané uvatoHíánku svíčky zá
řily též na skleněném luntru je
hoJÍ fklciičné ozdoby byly plny
tu
planu nú
Kostel hvl nabil bdm lavice
namačkány On Vojta kl Či I prá-
(ve na ktaji lavici- a vedle mho
luiaininka V Mpjatých na lavicí
!položcnVh mkou či rnaly jí
ělánky ružeuee staří líce vyhlíže
lo z hnědého květovaného Halu
pn a úzké rty tiše se modlily S
kazatelny zněl hlas šedivého fa
ráře jenž vvzvval k niollítbí za
všecky toho roku v Pánu '-snulí
1 tlaturníky je polí tu jmíiioval
'e VZjHMllínee sví Vojta liobj-o sly
šej kněz ke konci jmeroval ta
ké Almu Kahbovou al nenapadlo
mu řc lo leřitokráte nebylo třel
no protože mamitika byla jctě i
va V chrámě zašuměl šeMt hi-f
lllMfiell cli jeli po sloV ' il ílei
v'ch "jako v le-bi lak i na — ''
ZIIH llil Ke hlasitou jedioililasicei
modlitbu Vzduchem rn Inily w
mlhoví oblaky sloupaly ýš a vý
še a svíčky planul prkah a roz
lévaly ílutou zář
Vojta těžce kráčel po plalii a ' ií
jedradilasiiá jednotvárná modlil-
ha hlasu dětskvidi ženkch i mu
keh zněla mu hlavou v ní se
br opět měnil Viděl jak v siui
oduí jejich chalupy stojí rakev
niž zami-i iia j' t stará matka -
Svíc hon i hlavách hoh-m
(ojí ženy a dětí km pred síuí
ini sepjaté ruce a lid v -nu i na
M řc odříkává modlitbu za e-oiu-i
lednohlasiiý soiui n Mče
niís zni - - uoznua -~- —
ii hkí odpočinuli de j jí t Pa
A sVČllo ěěllí ať jí sítí -
Ať odjiočívá v svalem pokojí —
Amen
Po VooVe cestě ďs l k bsll a
sto-ovil v jeho hlubiny Tu b)la
zase M-tM nim vojiovi imiia pres
evíli lín rážela do yčoiililýeb
ividvi h kořenu jež prorážely čeř
inu hrbolatou hteku Velle foje
cesty lest i
ivoše starých mih ku borovic u
lt oM hviy i pojeny j iiinuoii sire-
hoii jíní a chuchvalců suěho-
4 t'1
Wcli MiireKy na pascKacii Miny
jako lesní mužíci jimž na zádech
visel bílí huňatí pláštíky rozvl
ně ivili okrajů Kolem cesty byla
Mti MOC V 1)1 plno SDíiloVcIlO líc-
h í de dále byla černá tma z níž
stt l jenom jemný tajemný dech
Nohy Vojtovy zvolna tlapaly na
Union pudu hul duněla na koře
nech jež duněly n praskaly vrza
li a skřípala na ostrém kamení a
Mihrollžela Se do mechoví Zvuče
li to ozlíhabi se a zmlkalo v ( v-
m
Vojtovi duchu objevil Se nový
bia Z
(lpít byl v kostele
Svíce planou na oltáři jenž b sk-
I ' s
lělé íaíem tlva vznášející se un
1 k v ni očima hledí mi že
lín i a li levcsiu Ji Kieci na v
vím slupťi -le to VojtH i Kar
lou
Perete si ho z dobré vůle m bo
Z prillIlcciilT táze se ncioviasj
klič? jehož pluviál je plu roztřep'
nvch zlatých nitek
"' tlohrí vide" hlasité odpoví
bt Karla
Vojta tlivá se na ni stranou a vi
li plnou míněnou její tvář hlad
kí čelo dví veliké oči
"Šlibitiu rám — věrnost a lá-
sku manželskou -- chci s vámi —
všeeko dobří i zlí — í protiv
né - HTiášeti a triěti K tomu
mi dopomáhej — Bull Otec Syn
-- i Duch svatý A nu n" Karla
po knízi jawu? a určití odříkává
Vojta se při fíeh slovech narov
nával a zdivení oci rozhlížely se
tmavým lesem Ačkoli byl unaven
a ptocen jeítí přidal do kroku
Mlhovité páry ploužily hc inu ko
hun hlavy
Vyrazil z lesu fcbčhl h kopečka
prošil dolíkem v nímž brkala
bujná stružka jenom po krajích
zcmrzlá křaplavým ledovím
"Proí to říkala? ťo c to s nl
Hioiil Stjthi — co jsem jí udělal'''
troudilo mu b bkou
V prav o na vzdálení neviditeb
ne HilailoVsKe i l ZHMUIM UI o-m
a hlaholí rány rozť hly ne kra
jem Neb hilu tmavo bílí plání ztrá
idy sc v šeru — v temnu — v čer
V dědině na bvo od cesty Utí
kali a vyli jMplasioií hafani Mylo
shší hukot dveří i lidskv hlas
sc ovnl
Vojta ipěchal by opěl byl v li
ni Všechny bolestní vzpomínky
jež v posledních dobách jej mučí
valy rdonsíly které tak často roz
bíral zmna proháněly se mu hla-
VeU
"Proč proé ti 1o udělala"
Zafatí pinty za rý valy se mu
b
dlací srdce klokotalo hrdlo so
tva Mpalo Vojta cítil někoho Ve
ie sebe -- měkká ruka ovíjela se
mu kolem hrdla
"Proč jsi mě chtěla" drtil mezi
jby a ropáh u uháněl do vršku
Kriste b íši Kriste Ji žíš! —
toiiu bude koiiea!" vzdychal
U'IIVI 11
vtál na posledním návrší
liž viděl kmitající hludieo oá
e i'eh ostruinovskýeh oken
Kolem dokola všecko se htla-
! Návií jež jako věnec lemu
ji dolík uchyl" iděli tratila se
Ime
Vojia C ilboiha' éji i každou
' ' ' ilkll J'oslál
"Mlllli"! lotna ' dělají'"
'-! top id v i kn i blíil ve
I 1 1 ' í pod boi o itikoll
I Vtrd hi 'ahi!vb'io siieh- ln po
silietei lybhíka se t k u 1 ý
pinii ý už lnil piínio k milio
nu Z- -iilýna in" ) ji dnot 'iťn
lo -hol
eí
zase
llílá pole
oi i
lil po
v pra '
la ř- v
I
o
tl
b la
mé
t-j
"( 'o li ni ' I 'o 'a ni budu ď lat '"
dunělo oiivoi hlavou b-ihio-Ivárnv
bin-lni! iil nvK strojů
slábl - mlkal
"lestli ume či I 1 ji '" 4
A při té otáee proeV ívilll j"j
mrazivá bázeň
loidavým krokem zašel na slu hovou
hladillll pole sníh boře se
chrupal mu p"d tčkv'ma nohama
Hlava Vojtova opět byla lupa
iako lv v ní ta nma
do cela
esie nvia iiuucm
-ii i -1
Ií 1 tak una en e sotva se táhl
tkalo jej aby ji neudělal kro
ku aby raději padl tady na sníh
Zrovna cítil jak bv klesl do měk
ká a pěkně si odpočinul
1' kolem zapadaných zahrad
hrabal se dále
Hehunielení stromy stály mlčky
jako (iiichove e vsi zasicKai pes
jiní se přidali a již celá obec byla
lna hafli a vytí
Vojta stál za svojí chalupou
Tu je slodoja - - linu probělává
stěna tatínkovu výminku
Kamenem opřel se o kmen staré
jabloně a jen jen že se neskulil do
sněhu Mvl lak zmořen udýchán
rnlítostlléll —
Mžikem proběhlo mu hlavou ně
kolik obrazu: -lak sc tatínek vleče
chalnpv jaK umírá — jiu jej
vvmiul ti vynášeli — --
Teti vvmMicJ j'" tak sinillliy — - :
tiiiii a na ilrulu straně sta
vení bude beztoho taky tak"
Popošel až ke stodole — a za
třásl se Div ze divoce nevykřikl
V oken padaly na zási-p žlutí
pruhy světla
-Isou tady — jsou čekají
Srdce roctřáslo si! mu touhou
Rychleji přešel dvorek opřel
sc o starý strom jenž kloní se ke
střeše nad světnicí a která jako
na přivítanou Kypu la na něho chu
melici bílého kvítí sněhového
Vojta vystoupiv na špičky na
klonil tělo ku předu a znal do
světnice
j — na lavici jmu oknem do
návsi sedí panímámu a směje se
chtaví se siníjc a oči jí svítí
Krok stačil a Vojta stál u samé
si en v
Světlo petrolc jovky žlutí pro-
kmitalo tabulky okna zrosené ve
likými kapkami jež po dolejších
krajích proměnily ne v bílí zmrz
lí květy
Vojta na okamžik zahlédl Kar
lu — níeo hovořila ale ne k pa
nímámě deští jiíkdo tam byl
Skrčil se hlavu přiklonil az k
rámu a oči div mu z důlku nevy
letíly "I nechoď už dne — ledu bys
bláznil — počkej tady do rána
ttk pň jde ut ichni najednou —
toř iš že ho nedočkáme — do
Hradci! mužeš zejtra otljnOcdne"
svým křaplavým tahavým hla
sem olala panímáma
"Komu to jo vídá — kdo tam
jo jiitlana Msti I vojtovi pře
kážela tllk e do leví části světili
co uoiie ite-vulí j rliil ne k dru-
hému oknu
Teď sevřel pěstě — ohjgH llltl
prohnuly tílo skrčilo a hrdla
vyletěl dušený ehrapol
Karla seděla na židli u stolu a
smála se hlasitěji a hlasiteii —
Vesele vesele — jaktěživ ji tak
lieviilcl H IlesIVS I
Za stolem stál voják — mí l čeř
in- lasv oei mu svítily pwj no
sem plynuly knírky - - blůzu měl
ropjalou a v druee držel —
Voj li olevíeiiými úsly lapal jm
vzduchu
Voják držel ď-i ko vinuti hlavi
čky tlustých buclatých nožek
děné jenom v košilku Ibuipul dí
tětem výše - - dolil - -
"Kadlíku Kadlíku křikni: tá
ta ta la ta — ta la la ta — "
křicei Moučková a smála sc hla
sitě ropUstie
Vojta se ehtil oběma rukama
a la jako by je chtěl i s ko5
s IČKtioulí s hlay a zachrčel
"Tak pioio - tak pndo — "
lom vilku b Ja hrozná bolest
kie i'lii olt'al-H Í i lli jděsliejší
in ii na
1 1 i skok -laěil
Prasoii nohmi kopl do dveri u
silu" až klapka odletěla
hladový rodÍidý un d
ěi vrazil do iiič a pravicí hrábl
za dvéře
" ! íš Marijá snad j-- tady"
e weinii-i zaječela Moučková
a vri-ué okno lKiuhlo i aern-
lo ni násí
X
lli v " ih i i telí skloněn
pro
ii-v hlavu maje nachýlenou
pr bi očima pod obočí vy-
ku
kul
i iiCma I
la! pru
I po svilinei
ise lni" líhal
V V I ]
li- Jal
i člověk
a) kiik v pred a uliv ma
I !-
ji- iiťaiv je i v" ni zrakem pásl
po ojáko i Pravice dríc moty
ku v p'ilí topinka švihla do vý-
S' -
" Nezabíjej '" zoufale diVic- vy
křikla Karla íi vyděšena zdvihla
proti lletiill ple
Vypouklé oi-í Vojtovy zatékaly
s vojáka na Karlu —
Páž dosud vipjjtlá j-hlč výši'
se vyšvihla a silná prudká pra
sKiivii rimi pa-lia Karle iio leine-
Hil M
Svídila se ráem
Motyka v v b téla mu z ruky
Zafíité ruce maje svisly hlasi
té chropte vyjevenýma očima lile
dél na skleslou
Neviděl že Voják košíčka polo
živ mi postel chytil šavli čepici
i plášť a utíkal ze světnice nesly
šel že Moučková na návsi jekot ní
svolává lidi
V tom sc na Karlině skráni ob
jevila tmavá stružka jež zvolna
stékala do líce
Pustém ve Vojtově hlavě pro
kmitl svil myšlenky: Já ji zabil
— Kadliěku jsem zabil !
Ifrúa i bob st jím zalomcovaly
Padl na kolena aby oběma ru
kama povznesl ženinu hlavu
Ale v tom zalopila ho hluboká
má usta ciireive zulilaiioUia i ho
ření pule těla svezla se mu na zem
íi hlava buchla do podlahy
Z návsi valil sc chumel výkři
ku těžký dupot na záspi Iřásl
již okny chalupy
o
Když třetího dne potom nesli
Karlu ke hrobu a celá inludovská
kapela hrála po zasněžení vysluň
ní návsi nejlepší svůj pochod po
hřební Voila Kaliba ležel v Ne-
dolillelově světničce v bezvědomí
Soudní komise dostavila se hned
ráno po činu k jeho loži ale při
šla nadarmo lékař poznal výlev
krve a pravil že Kaliba již sotva
kdy bude vypovídat í
Kukclka se po celé dni od něho
nehnul sedí skrčen na židli u
hlav Vojtovy posicie opatroval ho
jako vlastního A kdy tuk v tichu
o všem rozjímal a vzpomněl na ne
božtíka Mnrího Kalibu myslívá
si: "Dohfe ti tam Tozef dobře ti
tam "
Roučkovi! sehnala co mohla a-
by dceři vystrojila pohřeb za nějž
by sc nemusela stydět ale domá
cích lidí přišlo málo
Měli z toho všeho hrůzu ale tře
baže je Vojtův čin dčsil nekluuli
mu Hám představený povídal:
"Museli ho tuze mučit — mv o tom
ani nevíme Povídala íiedomlelkn
uložené v Lincoln Telephons
n'lll lieol
PROCENT ÚROKŮ ROCNÉ
Db bii Hity niilVeři) Jon kttJbli tři niť !i ii Za nioliti ))--(
-N
I L J 1 Ihviw IHMl UJillie nu i
S drkiiUriiM
1 ť IJcdnúř 2M So
Vyplňte tento lístek s
h Ihviw noi ujiliic i au í
sou oddělte a zašlete jej
fin'(ifn T A jifmiu umí Tíh ijniih f'o Linfitii ir
'riiiiím ml ví nk i} rirki'liii'r ' ktirt ut tm i i'in rťni
tlfin iti fut ďiii !rni iitiuii -'Hlmtuio k'1iittilii
Jiniiio
JVo
Stil
O llns
že ho je sotva polovička Nosil on
to všecko v sobě — tady mu snad
došla síla !"
Moučková nad hrobem lamento
vala že bylo hrozuo poslouchat
ale jiní oči neuronily slzy
Kostička jsi cestě z hřbitova po
vídala tetkám: "Ta dělala — ale
sama má nejvčtší vinu Teď když
je ji til ollko půjde s dítětem ďl
Viovie "
"Modejť by ji tu nechali -- při
pravila by toho malého o posled
ní!" "Nemohla jíl dři '" hubovala
Svčraéku
"A Smrže měhi vzít sebou — "
"Mamomiře ! T-ď chudí schlíp
ly - - l hiidák Manka - co ta
se napláče !" -
Vojta ji toho pustého temna
mprocitl Ale trvalo ještě řadu
dní než smrt plnou sv ou silmi zdu
sila j' ho tílo in-i ústa vyjekla na
posled a Kukclka otevřel oknu
světničky aby dušička mohla vy
letět
KONKI
Zdarma trpícím spolusestrám
Nemocné ženy a dívky život
Váš jst tuze drahý- aby se jím
pohrával' Nabil se am ztie na
zkoušku ne patentní ale zaruče
né levné domácí léčení pro všech
ny tak zvané ženské neinoec kte
ré se užívá od tisíeít žen a dívek h
nejb-pšími výsledky v každém pří
padě Všechny trpící slabé una
vené předčasné šest a rané ženy a
dívky v jakémkoliv stáří toužící
mi jistém levném a úplně bezbo
lestném domácím léčení z jakéko
liv byť seb" bolestnější zastaralé
íi nepříjemní ženské uemocc ať se
ke mně co přítelkyni obrátí y
tiché trpitelkv neztrácejte nadě
li dříve než dopustíte aby na
Vás provedenu byla operace svěř
te se péči té která Vám rozumí a
má soucit se svými trpícími sestra
mi a věnuje s výhradně léčení
' 1 % V li J „
zen a ilivei iuaiKy a acery pro
blaho a štěstí Vašich drahých ro
din zachraňte Vaše zdravil Zkou
ška Vás přesvědčí a zdraví síla i
krása bude Vám odměnou
Popište s důvěrou Vaši nemoc
a obdržíte tiejeii rychlou odpověď
ale i upřímnou poradu a lék na
zkoušku na několik dní a kníže
čku o nemocech en a dívek úplně
zdarma Přiložte kolek na odpo
věď Adresa: Marie Votýpka
North Bcnd Ind 11 IF
Jos Vopálka
řezník a uzenář
tit " ti AVilIifim iil
Tot Bd 7241
M& v ffeeibě vfil} tlcjlepM VVlllT ícr
tvélui niai vm'I)i( ilnilm jako? i f
tťénfťh vyrulikft ucnártkvoh Ktipto u
nřbo nn 'kouku a ujihťuji'!iip vis ie
poilrulié přijilcto zaso
pro rolníka a dčlníka a utřcvícc označeno hvězdou a pftluičsíceni
jsou nejlcpřl obuvf pro neiltdi 45x26
ČtyH sta tisíc párů střevíců vyrábíme ročně
Zálejt je u VaSeho obchiKlník a fa-mí-li jkh dopISt? iíímo tím
F P lUrbcndall & Co
Tli !
and Telegraph Company
m imisi iuforiiui' I jas'e jro ieihj
l'M ilulsl luMrillU' I plsO JifO lcly
stí I
14 St Lincoln Neb i
Vaším jmcnctti a adre
ttáttt:
TR1UMPH BOTTIED BEER
Brevvcd from thť finest vvrstťm
barlcy maltlmportetl Bohemian
HoDs and snarkliné arUsian
water Aícd f rom fourto úx
L - Jl _ 1-4
monins in vjíass rnaiocitu
tanhs Vť cu a raníce us
puntv ncaimiuiness ona
kuentious mt-iiow narvi
i i - íi ii
HADE IH OMAHA
BT THt
I Fr J Kolbaba 1
uuici uiy uuumuyc t„
Ys-
Obydlt: )20 Homer ulice
Telefon Hed Sri47 ť
OMAHA MKB
Žák V v Omaze
v iilletl
CVS-
: Ke skoiv na i- a vianua ui r
♦' t4
l V Su Ouiae kazdó soboty v
I síni p 1'rafika na "Jit a S ul J
I
♦ Honorář mírný
í Prakce dlouholetá
'J Nlethoda prof Ševčíka
2
I
Dopišíe nim
a Bilůlima Vim j:
múiet vyrítbii
ponty a mnSlůl
kamene nob len'
kr$Xu Výr-
tí'ClitO JIOUl
pouzí) asii 12 '
a jcilcn Ukf vy
ilríi paitcsit :'t a
více Uítme WÍJř
til i jediutťtsťí
pro pro ti j tí-Jn)
forem
McElroy Post 6
Pole Corap sny
Vi33-lv
Cnínr Kupili Ií
--18224!
v i lllllXk
ti Soiilh Omílat"
Zavolejte: Duuglas 2 Coutract Dcpt
i objednejte si jeden pro
ovuj domov
V naší továrně
vyrábíme nejlepší letní
obuv
Sta obchodníků pro
dávají iiaío Htřevíce po
nívalž vyráběny jaou s
nejlepíí kftžc a nivjf nej
kpřl podeŇvc K Z ima
mená ncilepíf ntřevíco
XT1 fiv