Rozmanitosti
Pamttnice první pkvby po pa
rolodi dotud žije — Pani hm
l'YrinKonciá cestovatelku na rv
ní pand 1'h1í plujici m ]iuU'iii
dosud žije v Albany N" Y
Ve Waíhínjtoté odhalen lml
v ncjhiižších dnech piimiiík ná
rodního hrdiny polského Koszei
usíka Antoniu pomníku je lvov
ský sochař Antony Ilopcl Památ
nik ohrniij Koszciuszkn v kroji
důstojníka Spojených Států je to
bronzová N'" ha v nadživotní veli
kosti na moli iitiu' tu prnnilv'ni
odtuvcí jenž se dvou strun o
zdohcn reliéfy znázorňujícími a
pothcusii v obody
Devitílibcrní doutník — (Jme
rád Kdvvards ve Washingtone ob
držel v těchto dnech jirvní o
něch JóO milionů doutníku ktré
dle nového celního tarifu mohou
hýli beze cla z Filipín do Spoj
Státu dopraveny — Tento první
iloutnik jest obrovský exemplář
jst M palců dlouhý má objem lt
pahů a váži devět liber Test to
dar z j"din' dotitníkářské továrny
v Manile ýi rtem prohlásil gene
rál Kdvvards že vzhledem na řis
né zákony které zakazují bczú--1
1 1 vyvinování množství kouře
říká se požit kti kouření tohoto
doutníku
0 Svcn Hedinovi slavném švéd
ském cestovateli pronikly v po
ltdní době četné zprávy sotikro
iní na v řejunst Věď-cké výsbd
ky svojí druhé cisty po Tibetu
vydá v ol'j" iiitu' kniz' kterou dopisuji-
v svém vt nkov sk'm zátiší
u Stockholmu O knize která bu-d-
čítali na H m mí stráň I leiko
nového formátu bvlo již oziiáme
no že ii'sc název "Tninshiiiiala
ja" a poéla vycházeli začátkem
října Miiiéusné švédsky dánsky!
německy francouzsky a česky
f nákladem Ottovými Sveu Ib
dm začal pracovali na kitiz" tepr
ve končeni května zaneprázdněn
byv celého pul léta před tíiu —
od svého návratu z dvouletých'
cest — přednáškami a pořádáním
vědeckého materiálu
Zločinnosti ubývá dle poliecj
nich statistických záznamu tam
kde k vykonávání služby bezpeč
nostní přibírají jMilicejní psy Zlo
cinci necítí si' v lakových obvo
dech dost bezpečni Mněvndž sko
ro Ve všech případech psi je či
chem vypátrají třebas ukryté v
houštinách připoětedi se k tomu
že policejní psi jsou vycvičeni vy
pátraného zloéinec prozradit šté
kotem zadržet jej od útoku zame
zit jeho útok na průvodčího psu
konat ostražitou hlídku il předmě
tů přešplhat se přes zdi aťd pa
trno že zločinci brzy uznají z:t
vhodné z takového rayonu se vy
stěhovat Arci úbytek zločinnosti
je při toni pouze lokální zločinci
právě stěhují s" jednoduše tam
kdo policejních psu m ní a tak na
jiném místě objeví se opět vzrůst
kriminality Zisk sociální je při
tom jen zdánlivý skutečný byl by
teprv kdyby instituce policejních
psu byla zavedena všude Mělo by
to mimo důrazné snížení krimina
lity za následek i to že by nákla
dy na policii ho zmenšily
Samberk o hercích a ochotní
cích — Nebožtík F F Karnberk
pravil jednou ve veselé sjíolcčnu
Kti: "Lidičky kdybyste znali di
vndrlní bandu tak jako já ~- to
byste koukuli co je to za holotu!
IJ tyátru nestojí nikdo za nic )
pravdu nikdo dá také nestojím
za nic Ale holečku to už jinak
nejde Všimněte si: když si ně
kde ve Zlámané Lhotu pár "o
chotníkú" postaví několik prken
uby nu nich hráli divadlo hned
jsou tam rvačky A přece před
tím než začali trápit ctěnou paní
divadelní musu byl u nich pokoj
jako v ráji — milovali se clili na
vzájem ct ectera Je to sakra
mentské Jak potom se mají po
hodnout herci velikých divadel
kily ani ti zlámanolhofáci se mezi
uchou nedovedou srovnat bez "a
fér" Zkrátka: jak někdo při
čichne k divadlu už nestojí in uie
Já byl dobráckém do chvíle než
jsem poprvé nalil divadelní lam
pu Herce je pot — rozum čj
tc mí dobře povídám: potrefený
člověk"
Albinismus jest rozšířen po eelé
zemi a u všech plemen Čím po
drobněji bádá se o tomto zjevu V
zemích kulturních tím vzácnější
jsou naproti tomu vědecká pozo
rování n národů přírodních Sym
pathický učence n Ale5 Hrdli
čka uveřejnil pojednání o albini
smu u Indiánů jihozápadních Sh
jiných Států ("PhysioloKical &
Medieid Observntions amonií the
Indián of Southwestrrn V S and
Northern Mcxieo" Washington
1!HH kterým mezeru tuto věcně
doplňuje' Mezi Indiány kmene
Ilopi inold (stzorovati 11 u kmene
Zuni f Hlbinotu (běláků) takc n
prvějšíeh na lisíe přijde ''- u
druhých I na tisíc veškerého oby
vatelstva Albinoti tito odlišovali
se i] Mouk meiioveů ihned barvou
kůe massiivoii neb biloii barva
Iisii měnila se m lněné až do žlu
ta neb světle hnědé do červena
nebyly vla-y nikdy zbarveny oči
byly světle šedé neb šedomodré
bezbarvé (zdánlivě červené du
hovky jaké bývají u albínů krá
líku se nevyskytovaly Ani u Zu
mi ani u llopiů kd ž běláky na
zývají kolo kocháte t j bílé lidi
ncby i na ně hleděno jako na mé
ně cenné ženili se mezi normální
(liány a nejevili se též duševně
méněcenní tnžli ostatní Pokud
to šlo snažil se té dr Hrdlička
sledovali rodokmen albinotů že
by zde hrála dědičnost nějakou ú
lohu o lom nemají pojem "Jsou
známky" praví autor "činná
původni příčina idhiniHnU podmí
něna jest centrálním m i vstvein
povahy degenerované a že šííí se
vlivem dědičností'"
Cikán poeta — Londýnský pi
Hovaťl Maře us Wnudvvord vpin
voje o prazvláštním anglickém
básníku eikánov i který projíždí
ni voe Anglií a prodává za pár
grošn své básnické -hiiky Jme
n ie h- K W iJaivlíiv a ťředivá
se )U Coliu ťlollt Verše jeho li-
stěny jsou v malých sešitcích na
hrubém papíře a autor sám je po
Anglii se svým chatrným koněm
('aravau Joshem prodává Odbě
ratele má 1'arelav hlavně tm-zi
děhiietveni a prostými venkovany
kteří jeho Verše rádi si poctou
L"m j vyprodal Harelav úhrnem
7"'l(M exemjdářú tedy ěílo při
jehož přečtení sběhnou se sliny i
nejpopulárnéjšíiiiit českému spisu-
váleli Itariday sám muže jibč
směle ři'i že putií k miláčkům
Velké liritannie nebot jeho kníž
ky jdou na d ra' ku u jeho verše
zpívá si po venku zamilovaná mlá-
b Ž Kdy byste chtěli koupit llar-
cbiyovy básně někde u knihkupce
nedoslaiiete jich Uásiiík má vý
hradní rozprodej čeho výhoda je
hlavně ta ze čtenář který' mní s
obsahem koupené sbírky spoko
jen muže ji autoru vrátit a ltar-
elay ochotně vyplatí peníze nazpá
tek Solidnost zrovna ideální!
Xejvétši obchody dělá Ihirclay na
jarmarcích na svatbách a při
slavnostech kde se veselí prostý
lid Leckdy přistoupí k němu za
rdívající se děvče podá lnu lístek
kde je napsáno: "Můj milý se
jmenuje John a má modré oěi" a
1'arcbiy už ví na čem je Vezme
tužku vymysli čtyři veršíky na
píše je dívce a ta plna radosti
spěchá k svému z liejmile jšíeh by
mu je přezpívala
VĚK PAPÍRU
Snažte si představili zivol na
naší zemi bez divadel bez drah
beze škol Je možný život? Ano
Projděte postupně celou škálu lid
ských zařízení a potřeb a budete
moci klidně vyškrtávati ze sezna
mu jedno za druhým Až na ne
zbytnou potravu a přístřeší mo
hlo by přemnoho nebýt i a člověv
č nst vo na nynějším stupni vývo
je mohlo by žiti i bez nich U
skrovnilo by se Ale bez papíru?
15e papíru si představili život je
nesnadno Pomyslete že by ne
bylo knih novin dopisů různých
listin spisů n fasciklův obchod
ních právně majetkových — a
přestane spořádaný život na ze
měkouli Právem říká se našemu věku
věk papíru Ale zní to nyní ne
již chlubně ani posměšně ale h ji
stým podbarveníin starosti a ne
pokoje Věk papíru vchází ve
znamení krise — imstává starost
o papír SKitivba je tak veliká a
tak prudce stoupá že pomalil již
nebude se poeítati kdy padne po
slední strom nu Výrobu papíru a
kdy lidstvo založí ruce a starost
livé vzdychne: Co tert
Když počátkem minulého stole
tí nastával veliký rozmach "papí
rové? éry" vyskytl kc neznámý
člověk jenž postaral e pro století
novin a žurnálů o papír Vyskyt
ne Ne takový tichý gr-mui i nyní
kdy ocitáme se v téže situaci ve
které jsme uvázli před hIo Idy?
V kritické chvíli rozpomínáme se
lili objevitele Z lllilllllélio věkll a
snažíme se vynést i jeho jméno ze
zapomenutí ve které zapadlo tak
jako jméno jiných dobrodinců a
pravých geniu lidstva
Pedřich llohuslav Keller jehož
Hinn!k v jeho rodném městě Hai
nicku v Hisku byl odhalen 18 říj
nu 1!MN převracel jednoho dne v
prázdné chvíli po práci listy póly
technického žurnálu Ačkoliv se
ii svého otce naučil jen tkabov
ství zaměstnával se odjakživa
zhotovováním různých předmětů
jako pravítek trojúhelníků a ji
ných ve škole potřebných před
mětů a rád čítal pojednání o me
chanice z nichž Miiičoval se jeho
čily' duch V onom žurnále byl
mimo jiné článek v němž se jed
nalo o tom jak spotřeba papíru
neustále stoupá K přípravě pa
píru tížívá se hadru tak se pravilo
dále jimi nelze však krýti stále
rostoucí spotřebu imisí hýli za ně
hledána náhrada musí hýli nale
zena nová surovina pro zhotovo
vání papíru
To byl znamenitý' podnět pro
Kelbra Ačkoliv nerozuměl vý
robě paíru a nebyl obeznámen se
záležitostmi papírniekými dal se
ihned do práce na rozluštění úlo
by jež se mu konečně dík jeho
nadání pozorovacímu a jeho vytr
valé píli podařila
Jednoho dm- všiml si roje vos
viděl jak malá ta zvířátku čelist
mi otrhávají blízké střechy Šinde
lové vlákna dn vová a je odnáše
jí ke svému hnízdu kde třísky
uavzáj in -pojnji a z nich staví
hnízdo Tnké stěny hnízda po
dobaly se papíru a tak vznikla v
Kellerovi myšlenka nemohlo li by
se lákei dřevových llítí Zl lile
lano-i náhradu surovinovou k píí
piavé papíru !o jen to pro
věsti prnktieké ikusy Nejprve
zkusil to Kelbr s pilinami rozře
ži! ili vo pibui v zil piliny a vařil
je v silném roztoku sody aby po
olinula soiiiininosl jednotlivých
vláken Ten í: i- však nevedl
k cíli
I vzpomenul si na dětskou hru
které se dříve f nyní bylo mu '2')
lei i naučil Jako hoch - si — !!!
tý hladil často jádro z třešní na
obou hrotech aby je mohl provr
tali a aby tím působeni si zlobil
malé kroužky ' těchto kroužků
dělával ňtiky K obroušeni po
třeboval prkno s malým otvorem
Otvor byl pak utvořen aby v něm
vězící jádro kousek přesahovalo
ťdik kolik mělo bvli ubroušeno
Prknem s jádry pohyboval po pís
kovci a" vyčnívající strana jádra
byla provrtána Pak bylo jádro
otočeno a na druhé straně právě
tak upraveno Při této práci byla
pochopitelné také část prknu -
broušena a piliny smyty vodou
Keller vzpomenul si nyní na tu-
1o těméř před 20 lety provozova
nou hru a také na podobu odpla
vované moučky jež po oschnutí
podobala se papíru Kozhodl se
tedy ' místo posud prováděného
rozmělňování pilou jež nemohlo
poskytnout i žádoucího výsledku
rozdrobí dřevo brusem
Jedim odpoledne V l'Oee ls:{ j-
ěinil první pokus Vzal brus
táěel jim a přiložil naň dřevo Ká
meii byl částí ve vodě a voda po
zvolím nabývala podoby mlčka
Kelb r čerpal tekutinu i brusidla
do nádoby v níž ji potom nechal
stát prolož' musil odejiti za svým
povoláním a eo promeškal mu
sil tiahraditi
Při večeři vzal opět nádobu do
ruky Dřevěné piliny usadily si
ná dně Slil s nich vodu vařil hu
stou kaši a smíchal hmotu na sto
le Při tom vystřiklá tekutina na
ubrus Skvrna se rozšířila a u
brus ssál vodu z kaše jako pijavý
papír a dřevěné piliny zůstaly na
dně v jHtdobč malého tenkého ko
touče Tento kotouč 'podobal se
papíru Keller pozdvihl jej opa
trně nožem z ubrusu položil jej
mezi listy knihy kterou pevně
stlačil a konečně nechal plátek v
kamnech ješt? osebnouti Pak jej
uhladil a byl pevné přesvědčen že
nalezl cestu k zhotovení hledané
suroviny pro výrobu papíru
Keller dal ten první získaný plá
tek veliký jako dollar pod sklo a
choval jej jako svátost
Neúnavné pokusy Kelh rovy by
využitkovul svého vynálezu vyli
novat! tu nelze Vyplňují trud
nou dlouhou dobu a přece neve
dly k výsledku alespoň ne u to
ho který první mohl ciniti nároky
naň: u Kellera Nemaje peněz
musil $v právo na získaný patent
postoupili Voi croi řediteli Pii
dišínské továrny na papír Kelb r
prosil sice Voclleru aby vzpome
nul na mho kdyby vynález mé
Výsledek — peněz Vydělal Vocllef
dosti ale na Kellera sotva porny
slil a byla to zvláštní shoda udá
lostí že téhož podzimu kdy po
staven byl Kcllentv pomník po
nikolika nedělích padla Pudiííu
ská továrnu na papír v plen st
žáru Zásluha Kellerova je nezáporné
nuteluá ale také na nás má jeho
příklad vliv
Jako tehdy nu xěátku minulé
ho století Ink i dnes opět táž o
tázku po dalších nových surovi
nách k přípravě papíru stává se
palčivou Neobyčejní stoupající
potřebu nemůže být kryta už ani
dřevem Naše dobu znamení je
papírového věku Hromadná vý
roba papíru na zemi obnáší kolem
100 milionů centů z čehož připa
dá na Spojené Státy kolem 10 na
Německo ]" na Anglii H nu Fran
cii 7 na líakousko-1'he rsko 5 na
Itálii i na Kusko 2 miliony centů
Podle zprávy generálního se
kretáře spolku něiiieekýeh výrob
ců papíru utvářejí se jMiměry na
trhu s papírem stále povážlivěji
Ořívi se zdražuje lesu ubývá a
nevysky tne -li se nový- nějaký Kel
ler ltetý naučí se vyráběli pa
pír f něčeho jiného in dřeva
Z Ilěei ho cello j(st daleko vťlní
množství než b su a čeho by vý
roba papíru byla ještě levnější
llež Ze dřeva IleVÍlIl blldelne li
míti tak laciné noviny jako jsme
zvyMi v posb-dníeb desítiletích
VÍDENŠTÍ ČECHOVÉ
Pnitáliií řádění vídeňských
Němců výšilo zájem o dolnora
l"iisloii českou menšinu
šee( ty štvanic? proti nevin
ným výbtum zábavám a zavírání
českých škol vy niknou teprve
jcstbe si IIV ěďoilime kolik " e-
ehu žij-- skniečiié ve Vídni
Přcdie"- nipočteiio v r 1!ihi ve
Vídni vedh isťll' Némeii p)2
!I71 rclui l ilii Poláku l !2!l Slo
viiieii ( Pum nu a 271 Srboehor
vatu V celých Dolních líukoti
síeh napočteno úř-dné 1 !2 ! ':
chů
Ovšem to je úřední sčítání
prováděné německými úřady dle
M(VČstlé "obeovaeí" řeči Za tla-
ku domácího i zaměstnavatele ne
ví věru mnohý ěhcý člověk eo
jest to obeovaeí řeč —- je-li to onu
kterou mluví v dílně na ulici neb
v rodině Kď vyplnil rubriku
"deulseh und biiehiiiisch" počítá
la ho statistická kancelář za Něm
ec dle ustanovení ž první slovo
platí
Nu první pohled je jasno že ci
fra lnjlNHi daleko neodpovídá
skutečné hile českého živlu ve Ví
dni Abychom mohli uréiti asisiú
přibližně pravý počet českých lidí
v sídelním městě musíme si vzíti
na potiew jinou rubriku sčítaeíeh
archů
Ze současného vídeňského oby
vutelstva je 2ol!ťd7 lidí naroze
ných v echách li ln naroze
ných na Moravě n 2t!:!0 narozi
nýeh ve Slesku Tudíž eelkem
l''ť7H lidi kteří narodili se v
zemích koruny české A z těch
hlásilo se i při úředním sčítání k
české lbeovaeí řeči ("'ech "i2sl"
osob čili asi oO proe z Moravy
nejěcŠtější země hlásilo se k če
skému původu pouze 2ó(i40 čili
17 proe a ze Slezsku 3St lidí čili
I a půl proe
Nejvíce inklinují ve Vídni k
odnárodnění Slováci po nich při
jdou obyvatelé Slezska pak Mora
vy a nejméně z Tvch Vlaslnč kdo
zná vídenské poměry ono to není
odnárodnění spíše vlažnost a ná
rodní m tečnost
Zvláště je smutné číslo morav
ské Ze země kde tři čtvrtiny
tvoří ("'echové ve Vídni hlásí se
pouze 17 procent ku své národno
sti To již je daleko potěšitelnější
výsledek z Dolních Kakoiis Sama
úřední statistiku doznává že žije
ve Vídni 910121 lidí narozených
v Dolních Pakousích a z těch pak
22244 (Vhů!
Tedy 2224 1 (''echu narodilo se v
'Dolních Kiikousích a hlásí se ku
svému původu daleko tedy více
nežli jo všech Nímeň a židů v
Praze dohromady n přece nej vyš
ší tribunály soudní uznaly nás za
živel Ktěhovnvý ii naši ře za ne
obvyklou Je ncRpomo že obrovská větši
na z 430744 lidí narozených v ze-
Měco
Illinois Central Railroad Company dá ihned
k používání všechny vozy s pohovkový
mi sedadly n vlaku I a 2 mezi Oma
hou a Cliica'!)! Vlak č 1 opatřený
touto ocelovou vyliavou vyjíždí Ojna
hy 0:00 hod do Chieatfa a všech míst vý
chodních "'i-
LUtky a podrobná Informace v
CITY TICKET OFFICE
1402 Farnam Street Omaha Neb
líotz Bro's
Í M I 1111 pivOVftl V i ll!
n neiíeDši éo mM i lalro na celém mi
Za v (tule li d o Oinaliv :itavte e ni jedna ti starého zni'm'b
Jožky Marušáka tnu
Zli:illieii í é Kril'_'oVo pivo vdy tll ěepu V) tečné ° lihoviny a
dout niky ty nejlcpšl stále na skladě lt f
llliell Koniny I ee sKCIlO 'll-
vodn Kdo stěhuj" se io Vídně?
Isoii to v ystě!mvab'i vchudlýehjla šjMdehlivým a rychle účinkují-
kraju éeskě h i moravských
Aby se však nedálo pracuje
zde pouze bojovná faiitisi'' opírá-
uie se npét o úřední data
7 lidí iiaroetiýeh v ("eeliáeh a
žijících ve Vídni narodilo su v všech chorobách spojených se fila
ských okn sjeh l j takových kte jbostí tělesnou a s nechutí k jídlu
ré vvkaovidv opět db- úředního
sčítání více jak óo proe ("echů —
'A Moravy uarpdilo se v českých
okresiel ltvVJ2 osob a ze Slez-
ska narodilo se v českých okre -
sích iHi2 osob
Pvázíme li že tak zv něme -
ekveh okresu do Vídně stěhují sej
io většině rechuvé jako chůd V lid
nekřivdíme jisté Netucutn ha na-
onak noeitaine-li zaokrouhlen" zi
českých více jak io procent okre
sů všeekv lidi žijící ve Vídni za
("echy a za to Němcům k dobru
připočítáváme všecky Cechy kte
ří pochází uzavřeného úemí a
usadili se c Vídni Dle tohoto od
hadu z ("'ech Moravy a Slezska ži
j" dnes ve Vídni :!l'i72á (Whú
Tím však dab-ko le iii vyčerpán
skutečný' počet Přední statistika
in hb dě k neurčitčiiiu jiojmu b
ovaeí řeči je velmi nepřesná
Protože v roce PMhl žilo ve Vídni
lti7 t!ló7 lidí neudávala se u 170-
WlO oby vatel jejich obeovaeí řeč
Db- statistiky proť H L Hiek
manna vydaného nákladem měst
ské rady vídeňské není u 211tóí
osob udána obeovaeí řeč
Že tyto diference nejsou v náš
prospěch je poehopitelno
V Dolních Pakoiisích narodilo
se li k obeovaeí řečí české přihlá
silo c 2221 1 ťcehů Ve skutečno
sti je jich nejméně počet trojná
sobný Přidejme pak k tomu do
bře na óotHMi Slováků kteří žijí
ve Vídni a jako příslušníci uher
ského státu vedeni jsou eo cizinci
a dojdeme k zajímavé cifře :
rechů z ("'celt Moravy n
Slezska 31 072-1
("icehů z Dolních Pákou fiG000
siováků noooo
1'hrncin 2(772~i
Ano nejméně -llí(ífKn rechů ži
je dnes ve Vídni a při tom ve
svých výM)čtech darovali jsme ně
meckým statistikům všecky ť'e
chy naro7i'iié v okresích více jak
z ói) proe německých a darovali
jsme jim počet f'eehů obsaženy' v
té záhadné sumě 170000 lidí u
nichž nebyla obeovaeí řeč zjištěna
Panika
V každé zemi jednou zu čas do
staví se panika čili poplach Li
du emoční se postrach buď o jmě
ní neb o život Takový postních
muže k příhixliti í v každé rodi
ně a sice onemocněním některého
člena její de-li příčinou takové
ho onemocnění nějaká ncpravedl
nost v zažívání pokrmů postrach
brzy pomine poněvadž všechen
lid dnes již jest přesvědčen že v
nového
Ocelové vozy s pohovko
vými sedadly
tiPulImanův výrobek
Brewing m
takových pří[iadech Trinerovo
léěivé lbřké Víno jest lékem zce-
iďm Ono účinkuj') hned první
dávkou přinášejíc úlevu v bole-
sfi povzbuzují" všechno ústro-
i ji k práci sílíc nervy a čistí-J
'krev proto jest tak užitečným VC
s mrvosností neb vyrážkami V
lékárnách Jos Triner 1333 —
5 l-ÍHfl So Ashland Ave Chicago
-ill
j D4-íV
1 i VH£ll
i Sta čtenářů Pokroku Západu vědí
j co to znamená
fehínv jsiiii irt-tifiiv
'"i' l-rllift imioln ráo
n I'::
Uliv livají ti lei jevi mnolivmi be
1 1
I tel '-lilii
lilav-
Tu j-"n
I -Ivin"
iJtN-ii stran:VU u "
ťíish
ijtiiky in-niooDýi
Mii-' tisnúe iiilii-c moíovi
l!riilitiV!i neiiiof následují
Níe iivcleii jroliláňťtlí likáín VÍPl
restu k jutélIlU V yléivllí
Viieljiv lnula "isij íVuUt ave 'hf
ciirt III niví: I n!itvúui Do'U:
Kiilney piii jsou n''jl' 'šíia lékem y1
rxinliijr proti rhoroli&tu K-Jvifl a uví
l' jr své zkušeností myslím io ani n
iiikIiii jej iorhváliti tak jak by si ť!
zailiiliovu) Měl jsem ynaénA nesu
)) ví mim i ii ilelší řas u nemohl i-
luilézti nířctio en by innfi pons-Tr'-I
jeni bdlitini v zádech téuie
ulálo a Isilyi jsi-m vstával ontr') txiefi'!
jirojrly mjm ledvím IMlvínovó výmě
šky liviy vt-lmi nepťiruz'Dí a byl jsc! i
skuteřm"! ve íiianéni stavu kly£ jsem
zural uívati l)oan' Kiiluoy Tills Vy-
aluvňlo to níkolik krabiček přesvíu
řiti mne ia lék mi pomáhá a kdy"
pokračoval j-m v uiívání stav měj
stálo na lepšil v kíútlém smOru
Xa prodej u víech prodavačů léků
fena V) rnntů Fonter— Milburn Ci
liuffal') Xcw York jediní oprávnřnl
j"dnati'16 pro rpoj Ktáty
Paiiiatujlo na jméno DoanV ti ne
berte jinveli
C H Kubát
právník a vtřijný notář
V oboru svém zkušený SjKdehlivv
zásttipeo u všech noudíi
40?Barker Block 15 a Farnam
Tel Douiílas '7 Omaba 5'eb
TR1UMPH BOTTLEDBEER
PťRn- SPARKUNG-HUlTHiUL I
i
Insístonhaving ii
MADC H OMAHA
storzeÍreWingco
pwfl
If I Nemaji li ďniiicí b I j
I litiilšli pivu iiuhii li:i priil j j
I dej tiisté nám o epny 1 1 I
i ? W if -—
