Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 13, 1909)
Rozmanitosti Pamttnice první pkvby po pa rolodi dotud žije — Pani hm l'YrinKonciá cestovatelku na rv ní pand 1'h1í plujici m ]iuU'iii dosud žije v Albany N" Y Ve Waíhínjtoté odhalen lml v ncjhiižších dnech piimiiík ná rodního hrdiny polského Koszei usíka Antoniu pomníku je lvov ský sochař Antony Ilopcl Památ nik ohrniij Koszciuszkn v kroji důstojníka Spojených Států je to bronzová N'" ha v nadživotní veli kosti na moli iitiu' tu prnnilv'ni odtuvcí jenž se dvou strun o zdohcn reliéfy znázorňujícími a pothcusii v obody Devitílibcrní doutník — (Jme rád Kdvvards ve Washingtone ob držel v těchto dnech jirvní o něch JóO milionů doutníku ktré dle nového celního tarifu mohou hýli beze cla z Filipín do Spoj Státu dopraveny — Tento první iloutnik jest obrovský exemplář jst M palců dlouhý má objem lt pahů a váži devět liber Test to dar z j"din' dotitníkářské továrny v Manile ýi rtem prohlásil gene rál Kdvvards že vzhledem na řis né zákony které zakazují bczú--1 1 1 vyvinování množství kouře říká se požit kti kouření tohoto doutníku 0 Svcn Hedinovi slavném švéd ském cestovateli pronikly v po ltdní době četné zprávy sotikro iní na v řejunst Věď-cké výsbd ky svojí druhé cisty po Tibetu vydá v ol'j" iiitu' kniz' kterou dopisuji- v svém vt nkov sk'm zátiší u Stockholmu O knize která bu-d- čítali na H m mí stráň I leiko nového formátu bvlo již oziiáme no že ii'sc název "Tninshiiiiala ja" a poéla vycházeli začátkem října Miiiéusné švédsky dánsky! německy francouzsky a česky f nákladem Ottovými Sveu Ib dm začal pracovali na kitiz" tepr ve končeni května zaneprázdněn byv celého pul léta před tíiu — od svého návratu z dvouletých' cest — přednáškami a pořádáním vědeckého materiálu Zločinnosti ubývá dle poliecj nich statistických záznamu tam kde k vykonávání služby bezpeč nostní přibírají jMilicejní psy Zlo cinci necítí si' v lakových obvo dech dost bezpečni Mněvndž sko ro Ve všech případech psi je či chem vypátrají třebas ukryté v houštinách připoětedi se k tomu že policejní psi jsou vycvičeni vy pátraného zloéinec prozradit šté kotem zadržet jej od útoku zame zit jeho útok na průvodčího psu konat ostražitou hlídku il předmě tů přešplhat se přes zdi aťd pa trno že zločinci brzy uznají z:t vhodné z takového rayonu se vy stěhovat Arci úbytek zločinnosti je při toni pouze lokální zločinci právě stěhují s" jednoduše tam kdo policejních psu m ní a tak na jiném místě objeví se opět vzrůst kriminality Zisk sociální je při tom jen zdánlivý skutečný byl by teprv kdyby instituce policejních psu byla zavedena všude Mělo by to mimo důrazné snížení krimina lity za následek i to že by nákla dy na policii ho zmenšily Samberk o hercích a ochotní cích — Nebožtík F F Karnberk pravil jednou ve veselé sjíolcčnu Kti: "Lidičky kdybyste znali di vndrlní bandu tak jako já ~- to byste koukuli co je to za holotu! IJ tyátru nestojí nikdo za nic ) pravdu nikdo dá také nestojím za nic Ale holečku to už jinak nejde Všimněte si: když si ně kde ve Zlámané Lhotu pár "o chotníkú" postaví několik prken uby nu nich hráli divadlo hned jsou tam rvačky A přece před tím než začali trápit ctěnou paní divadelní musu byl u nich pokoj jako v ráji — milovali se clili na vzájem ct ectera Je to sakra mentské Jak potom se mají po hodnout herci velikých divadel kily ani ti zlámanolhofáci se mezi uchou nedovedou srovnat bez "a fér" Zkrátka: jak někdo při čichne k divadlu už nestojí in uie Já byl dobráckém do chvíle než jsem poprvé nalil divadelní lam pu Herce je pot — rozum čj tc mí dobře povídám: potrefený člověk" Albinismus jest rozšířen po eelé zemi a u všech plemen Čím po drobněji bádá se o tomto zjevu V zemích kulturních tím vzácnější jsou naproti tomu vědecká pozo rování n národů přírodních Sym pathický učence n Ale5 Hrdli čka uveřejnil pojednání o albini smu u Indiánů jihozápadních Sh jiných Států ("PhysioloKical & Medieid Observntions amonií the Indián of Southwestrrn V S and Northern Mcxieo" Washington 1!HH kterým mezeru tuto věcně doplňuje' Mezi Indiány kmene Ilopi inold (stzorovati 11 u kmene Zuni f Hlbinotu (běláků) takc n prvějšíeh na lisíe přijde ''- u druhých I na tisíc veškerého oby vatelstva Albinoti tito odlišovali se i] Mouk meiioveů ihned barvou kůe massiivoii neb biloii barva Iisii měnila se m lněné až do žlu ta neb světle hnědé do červena nebyly vla-y nikdy zbarveny oči byly světle šedé neb šedomodré bezbarvé (zdánlivě červené du hovky jaké bývají u albínů krá líku se nevyskytovaly Ani u Zu mi ani u llopiů kd ž běláky na zývají kolo kocháte t j bílé lidi ncby i na ně hleděno jako na mé ně cenné ženili se mezi normální (liány a nejevili se též duševně méněcenní tnžli ostatní Pokud to šlo snažil se té dr Hrdlička sledovali rodokmen albinotů že by zde hrála dědičnost nějakou ú lohu o lom nemají pojem "Jsou známky" praví autor "činná původni příčina idhiniHnU podmí něna jest centrálním m i vstvein povahy degenerované a že šííí se vlivem dědičností'" Cikán poeta — Londýnský pi Hovaťl Maře us Wnudvvord vpin voje o prazvláštním anglickém básníku eikánov i který projíždí ni voe Anglií a prodává za pár grošn své básnické -hiiky Jme n ie h- K W iJaivlíiv a ťředivá se )U Coliu ťlollt Verše jeho li- stěny jsou v malých sešitcích na hrubém papíře a autor sám je po Anglii se svým chatrným koněm ('aravau Joshem prodává Odbě ratele má 1'arelav hlavně tm-zi děhiietveni a prostými venkovany kteří jeho Verše rádi si poctou L"m j vyprodal Harelav úhrnem 7"'l(M exemjdářú tedy ěílo při jehož přečtení sběhnou se sliny i nejpopulárnéjšíiiiit českému spisu- váleli Itariday sám muže jibč směle ři'i že putií k miláčkům Velké liritannie nebot jeho kníž ky jdou na d ra' ku u jeho verše zpívá si po venku zamilovaná mlá- b Ž Kdy byste chtěli koupit llar- cbiyovy básně někde u knihkupce nedoslaiiete jich Uásiiík má vý hradní rozprodej čeho výhoda je hlavně ta ze čtenář který' mní s obsahem koupené sbírky spoko jen muže ji autoru vrátit a ltar- elay ochotně vyplatí peníze nazpá tek Solidnost zrovna ideální! Xejvétši obchody dělá Ihirclay na jarmarcích na svatbách a při slavnostech kde se veselí prostý lid Leckdy přistoupí k němu za rdívající se děvče podá lnu lístek kde je napsáno: "Můj milý se jmenuje John a má modré oěi" a 1'arcbiy už ví na čem je Vezme tužku vymysli čtyři veršíky na píše je dívce a ta plna radosti spěchá k svému z liejmile jšíeh by mu je přezpívala VĚK PAPÍRU Snažte si představili zivol na naší zemi bez divadel bez drah beze škol Je možný život? Ano Projděte postupně celou škálu lid ských zařízení a potřeb a budete moci klidně vyškrtávati ze sezna mu jedno za druhým Až na ne zbytnou potravu a přístřeší mo hlo by přemnoho nebýt i a člověv č nst vo na nynějším stupni vývo je mohlo by žiti i bez nich U skrovnilo by se Ale bez papíru? 15e papíru si představili život je nesnadno Pomyslete že by ne bylo knih novin dopisů různých listin spisů n fasciklův obchod ních právně majetkových — a přestane spořádaný život na ze měkouli Právem říká se našemu věku věk papíru Ale zní to nyní ne již chlubně ani posměšně ale h ji stým podbarveníin starosti a ne pokoje Věk papíru vchází ve znamení krise — imstává starost o papír SKitivba je tak veliká a tak prudce stoupá že pomalil již nebude se poeítati kdy padne po slední strom nu Výrobu papíru a kdy lidstvo založí ruce a starost livé vzdychne: Co tert Když počátkem minulého stole tí nastával veliký rozmach "papí rové? éry" vyskytl kc neznámý člověk jenž postaral e pro století novin a žurnálů o papír Vyskyt ne Ne takový tichý gr-mui i nyní kdy ocitáme se v téže situaci ve které jsme uvázli před hIo Idy? V kritické chvíli rozpomínáme se lili objevitele Z lllilllllélio věkll a snažíme se vynést i jeho jméno ze zapomenutí ve které zapadlo tak jako jméno jiných dobrodinců a pravých geniu lidstva Pedřich llohuslav Keller jehož Hinn!k v jeho rodném městě Hai nicku v Hisku byl odhalen 18 říj nu 1!MN převracel jednoho dne v prázdné chvíli po práci listy póly technického žurnálu Ačkoliv se ii svého otce naučil jen tkabov ství zaměstnával se odjakživa zhotovováním různých předmětů jako pravítek trojúhelníků a ji ných ve škole potřebných před mětů a rád čítal pojednání o me chanice z nichž Miiičoval se jeho čily' duch V onom žurnále byl mimo jiné článek v němž se jed nalo o tom jak spotřeba papíru neustále stoupá K přípravě pa píru tížívá se hadru tak se pravilo dále jimi nelze však krýti stále rostoucí spotřebu imisí hýli za ně hledána náhrada musí hýli nale zena nová surovina pro zhotovo vání papíru To byl znamenitý' podnět pro Kelbra Ačkoliv nerozuměl vý robě paíru a nebyl obeznámen se záležitostmi papírniekými dal se ihned do práce na rozluštění úlo by jež se mu konečně dík jeho nadání pozorovacímu a jeho vytr valé píli podařila Jednoho dm- všiml si roje vos viděl jak malá ta zvířátku čelist mi otrhávají blízké střechy Šinde lové vlákna dn vová a je odnáše jí ke svému hnízdu kde třísky uavzáj in -pojnji a z nich staví hnízdo Tnké stěny hnízda po dobaly se papíru a tak vznikla v Kellerovi myšlenka nemohlo li by se lákei dřevových llítí Zl lile lano-i náhradu surovinovou k píí piavé papíru !o jen to pro věsti prnktieké ikusy Nejprve zkusil to Kelbr s pilinami rozře ži! ili vo pibui v zil piliny a vařil je v silném roztoku sody aby po olinula soiiiininosl jednotlivých vláken Ten í: i- však nevedl k cíli I vzpomenul si na dětskou hru které se dříve f nyní bylo mu '2') lei i naučil Jako hoch - si — !!! tý hladil často jádro z třešní na obou hrotech aby je mohl provr tali a aby tím působeni si zlobil malé kroužky ' těchto kroužků dělával ňtiky K obroušeni po třeboval prkno s malým otvorem Otvor byl pak utvořen aby v něm vězící jádro kousek přesahovalo ťdik kolik mělo bvli ubroušeno Prknem s jádry pohyboval po pís kovci a" vyčnívající strana jádra byla provrtána Pak bylo jádro otočeno a na druhé straně právě tak upraveno Při této práci byla pochopitelné také část prknu - broušena a piliny smyty vodou Keller vzpomenul si nyní na tu- 1o těméř před 20 lety provozova nou hru a také na podobu odpla vované moučky jež po oschnutí podobala se papíru Kozhodl se tedy ' místo posud prováděného rozmělňování pilou jež nemohlo poskytnout i žádoucího výsledku rozdrobí dřevo brusem Jedim odpoledne V l'Oee ls:{ j- ěinil první pokus Vzal brus táěel jim a přiložil naň dřevo Ká meii byl částí ve vodě a voda po zvolím nabývala podoby mlčka Kelb r čerpal tekutinu i brusidla do nádoby v níž ji potom nechal stát prolož' musil odejiti za svým povoláním a eo promeškal mu sil tiahraditi Při večeři vzal opět nádobu do ruky Dřevěné piliny usadily si ná dně Slil s nich vodu vařil hu stou kaši a smíchal hmotu na sto le Při tom vystřiklá tekutina na ubrus Skvrna se rozšířila a u brus ssál vodu z kaše jako pijavý papír a dřevěné piliny zůstaly na dně v jHtdobč malého tenkého ko touče Tento kotouč 'podobal se papíru Keller pozdvihl jej opa trně nožem z ubrusu položil jej mezi listy knihy kterou pevně stlačil a konečně nechal plátek v kamnech ješt? osebnouti Pak jej uhladil a byl pevné přesvědčen že nalezl cestu k zhotovení hledané suroviny pro výrobu papíru Keller dal ten první získaný plá tek veliký jako dollar pod sklo a choval jej jako svátost Neúnavné pokusy Kelh rovy by využitkovul svého vynálezu vyli novat! tu nelze Vyplňují trud nou dlouhou dobu a přece neve dly k výsledku alespoň ne u to ho který první mohl ciniti nároky naň: u Kellera Nemaje peněz musil $v právo na získaný patent postoupili Voi croi řediteli Pii dišínské továrny na papír Kelb r prosil sice Voclleru aby vzpome nul na mho kdyby vynález mé Výsledek — peněz Vydělal Vocllef dosti ale na Kellera sotva porny slil a byla to zvláštní shoda udá lostí že téhož podzimu kdy po staven byl Kcllentv pomník po nikolika nedělích padla Pudiííu ská továrnu na papír v plen st žáru Zásluha Kellerova je nezáporné nuteluá ale také na nás má jeho příklad vliv Jako tehdy nu xěátku minulé ho století Ink i dnes opět táž o tázku po dalších nových surovi nách k přípravě papíru stává se palčivou Neobyčejní stoupající potřebu nemůže být kryta už ani dřevem Naše dobu znamení je papírového věku Hromadná vý roba papíru na zemi obnáší kolem 100 milionů centů z čehož připa dá na Spojené Státy kolem 10 na Německo ]" na Anglii H nu Fran cii 7 na líakousko-1'he rsko 5 na Itálii i na Kusko 2 miliony centů Podle zprávy generálního se kretáře spolku něiiieekýeh výrob ců papíru utvářejí se jMiměry na trhu s papírem stále povážlivěji Ořívi se zdražuje lesu ubývá a nevysky tne -li se nový- nějaký Kel ler ltetý naučí se vyráběli pa pír f něčeho jiného in dřeva Z Ilěei ho cello j(st daleko vťlní množství než b su a čeho by vý roba papíru byla ještě levnější llež Ze dřeva IleVÍlIl blldelne li míti tak laciné noviny jako jsme zvyMi v posb-dníeb desítiletích VÍDENŠTÍ ČECHOVÉ Pnitáliií řádění vídeňských Němců výšilo zájem o dolnora l"iisloii českou menšinu šee( ty štvanic? proti nevin ným výbtum zábavám a zavírání českých škol vy niknou teprve jcstbe si IIV ěďoilime kolik " e- ehu žij-- skniečiié ve Vídni Přcdie"- nipočteiio v r 1!ihi ve Vídni vedh isťll' Némeii p)2 !I71 rclui l ilii Poláku l !2!l Slo viiieii ( Pum nu a 271 Srboehor vatu V celých Dolních líukoti síeh napočteno úř-dné 1 !2 ! ': chů Ovšem to je úřední sčítání prováděné německými úřady dle M(VČstlé "obeovaeí" řeči Za tla- ku domácího i zaměstnavatele ne ví věru mnohý ěhcý člověk eo jest to obeovaeí řeč —- je-li to onu kterou mluví v dílně na ulici neb v rodině Kď vyplnil rubriku "deulseh und biiehiiiisch" počítá la ho statistická kancelář za Něm ec dle ustanovení ž první slovo platí Nu první pohled je jasno že ci fra lnjlNHi daleko neodpovídá skutečné hile českého živlu ve Ví dni Abychom mohli uréiti asisiú přibližně pravý počet českých lidí v sídelním městě musíme si vzíti na potiew jinou rubriku sčítaeíeh archů Ze současného vídeňského oby vutelstva je 2ol!ťd7 lidí naroze ných v echách li ln naroze ných na Moravě n 2t!:!0 narozi nýeh ve Slesku Tudíž eelkem l''ť7H lidi kteří narodili se v zemích koruny české A z těch hlásilo se i při úředním sčítání k české lbeovaeí řeči ("'ech "i2sl" osob čili asi oO proe z Moravy nejěcŠtější země hlásilo se k če skému původu pouze 2ó(i40 čili 17 proe a ze Slezsku 3St lidí čili I a půl proe Nejvíce inklinují ve Vídni k odnárodnění Slováci po nich při jdou obyvatelé Slezska pak Mora vy a nejméně z Tvch Vlaslnč kdo zná vídenské poměry ono to není odnárodnění spíše vlažnost a ná rodní m tečnost Zvláště je smutné číslo morav ské Ze země kde tři čtvrtiny tvoří ("'echové ve Vídni hlásí se pouze 17 procent ku své národno sti To již je daleko potěšitelnější výsledek z Dolních Kakoiis Sama úřední statistiku doznává že žije ve Vídni 910121 lidí narozených v Dolních Pakousích a z těch pak 22244 (Vhů! Tedy 2224 1 (''echu narodilo se v 'Dolních Kiikousích a hlásí se ku svému původu daleko tedy více nežli jo všech Nímeň a židů v Praze dohromady n přece nej vyš ší tribunály soudní uznaly nás za živel Ktěhovnvý ii naši ře za ne obvyklou Je ncRpomo že obrovská větši na z 430744 lidí narozených v ze- Měco Illinois Central Railroad Company dá ihned k používání všechny vozy s pohovkový mi sedadly n vlaku I a 2 mezi Oma hou a Cliica'!)! Vlak č 1 opatřený touto ocelovou vyliavou vyjíždí Ojna hy 0:00 hod do Chieatfa a všech míst vý chodních "'i- LUtky a podrobná Informace v CITY TICKET OFFICE 1402 Farnam Street Omaha Neb líotz Bro's Í M I 1111 pivOVftl V i ll! n neiíeDši éo mM i lalro na celém mi Za v (tule li d o Oinaliv :itavte e ni jedna ti starého zni'm'b Jožky Marušáka tnu Zli:illieii í é Kril'_'oVo pivo vdy tll ěepu V) tečné ° lihoviny a dout niky ty nejlcpšl stále na skladě lt f llliell Koniny I ee sKCIlO 'll- vodn Kdo stěhuj" se io Vídně? Isoii to v ystě!mvab'i vchudlýehjla šjMdehlivým a rychle účinkují- kraju éeskě h i moravských Aby se však nedálo pracuje zde pouze bojovná faiitisi'' opírá- uie se npét o úřední data 7 lidí iiaroetiýeh v ("eeliáeh a žijících ve Vídni narodilo su v všech chorobách spojených se fila ských okn sjeh l j takových kte jbostí tělesnou a s nechutí k jídlu ré vvkaovidv opět db- úředního sčítání více jak óo proe ("echů — 'A Moravy uarpdilo se v českých okresiel ltvVJ2 osob a ze Slez- ska narodilo se v českých okre - sích iHi2 osob Pvázíme li že tak zv něme - ekveh okresu do Vídně stěhují sej io většině rechuvé jako chůd V lid nekřivdíme jisté Netucutn ha na- onak noeitaine-li zaokrouhlen" zi českých více jak io procent okre sů všeekv lidi žijící ve Vídni za ("echy a za to Němcům k dobru připočítáváme všecky Cechy kte ří pochází uzavřeného úemí a usadili se c Vídni Dle tohoto od hadu z ("'ech Moravy a Slezska ži j" dnes ve Vídni :!l'i72á (Whú Tím však dab-ko le iii vyčerpán skutečný' počet Přední statistika in hb dě k neurčitčiiiu jiojmu b ovaeí řeči je velmi nepřesná Protože v roce PMhl žilo ve Vídni lti7 t!ló7 lidí neudávala se u 170- WlO oby vatel jejich obeovaeí řeč Db- statistiky proť H L Hiek manna vydaného nákladem měst ské rady vídeňské není u 211tóí osob udána obeovaeí řeč Že tyto diference nejsou v náš prospěch je poehopitelno V Dolních Pakoiisích narodilo se li k obeovaeí řečí české přihlá silo c 2221 1 ťcehů Ve skutečno sti je jich nejméně počet trojná sobný Přidejme pak k tomu do bře na óotHMi Slováků kteří žijí ve Vídni a jako příslušníci uher ského státu vedeni jsou eo cizinci a dojdeme k zajímavé cifře : rechů z ("'celt Moravy n Slezska 31 072-1 ("icehů z Dolních Pákou fiG000 siováků noooo 1'hrncin 2(772~i Ano nejméně -llí(ífKn rechů ži je dnes ve Vídni a při tom ve svých výM)čtech darovali jsme ně meckým statistikům všecky ť'e chy naro7i'iié v okresích více jak z ói) proe německých a darovali jsme jim počet f'eehů obsaženy' v té záhadné sumě 170000 lidí u nichž nebyla obeovaeí řeč zjištěna Panika V každé zemi jednou zu čas do staví se panika čili poplach Li du emoční se postrach buď o jmě ní neb o život Takový postních muže k příhixliti í v každé rodi ně a sice onemocněním některého člena její de-li příčinou takové ho onemocnění nějaká ncpravedl nost v zažívání pokrmů postrach brzy pomine poněvadž všechen lid dnes již jest přesvědčen že v nového Ocelové vozy s pohovko vými sedadly tiPulImanův výrobek Brewing m takových pří[iadech Trinerovo léěivé lbřké Víno jest lékem zce- iďm Ono účinkuj') hned první dávkou přinášejíc úlevu v bole- sfi povzbuzují" všechno ústro- i ji k práci sílíc nervy a čistí-J 'krev proto jest tak užitečným VC s mrvosností neb vyrážkami V lékárnách Jos Triner 1333 — 5 l-ÍHfl So Ashland Ave Chicago -ill j D4-íV 1 i VH£ll i Sta čtenářů Pokroku Západu vědí j co to znamená fehínv jsiiii irt-tifiiv '"i' l-rllift imioln ráo n I':: Uliv livají ti lei jevi mnolivmi be 1 1 I tel '-lilii lilav- Tu j-"n I -Ivin" iJtN-ii stran:VU u " ťíish ijtiiky in-niooDýi Mii-' tisnúe iiilii-c moíovi l!riilitiV!i neiiiof následují Níe iivcleii jroliláňťtlí likáín VÍPl restu k jutélIlU V yléivllí Viieljiv lnula "isij íVuUt ave 'hf ciirt III niví: I n!itvúui Do'U: Kiilney piii jsou n''jl' 'šíia lékem y1 rxinliijr proti rhoroli&tu K-Jvifl a uví l' jr své zkušeností myslím io ani n iiikIiii jej iorhváliti tak jak by si ť! zailiiliovu) Měl jsem ynaénA nesu )) ví mim i ii ilelší řas u nemohl i- luilézti nířctio en by innfi pons-Tr'-I jeni bdlitini v zádech téuie ulálo a Isilyi jsi-m vstával ontr') txiefi'! jirojrly mjm ledvím IMlvínovó výmě šky liviy vt-lmi nepťiruz'Dí a byl jsc! i skuteřm"! ve íiianéni stavu kly£ jsem zural uívati l)oan' Kiiluoy Tills Vy- aluvňlo to níkolik krabiček přesvíu řiti mne ia lék mi pomáhá a kdy" pokračoval j-m v uiívání stav měj stálo na lepšil v kíútlém smOru Xa prodej u víech prodavačů léků fena V) rnntů Fonter— Milburn Ci liuffal') Xcw York jediní oprávnřnl j"dnati'16 pro rpoj Ktáty Paiiiatujlo na jméno DoanV ti ne berte jinveli C H Kubát právník a vtřijný notář V oboru svém zkušený SjKdehlivv zásttipeo u všech noudíi 40?Barker Block 15 a Farnam Tel Douiílas '7 Omaba 5'eb TR1UMPH BOTTLEDBEER PťRn- SPARKUNG-HUlTHiUL I i Insístonhaving ii MADC H OMAHA storzeÍreWingco pwfl If I Nemaji li ďniiicí b I j I litiilšli pivu iiuhii li:i priil j j I dej tiisté nám o epny 1 1 I i ? W if -—