Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 06, 1909, Page 9, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    9
HORKY RO
Vil- JnilT II
Otru
Ol)
Zokaslal několikráte nlo když
z druhého pokoje do něhož viděl
otevřenými dveřmi nikdo nepři
cházel ilodíil si odvahy a vešel i
tam Ani zde nebylo živ 6 duše
Hylyť záslony postele zataženy a
('elestina tiše spala —
Mladík zachvěl ne strachem v tó
osamělosti a byl by nejraději u
prehl V toni padl jeho pohled
na zrcadlo a spatřil lidskou tvář
při pohledu na niž se hrůzou o
třásl Ale hned zasmál ho — vždyť
byl to on jenž vyděšeným zrakem
vyhlížel hladiny zrcadla Při
stoupil blíže a prohlédl kí svňj vy
lniblý bledý obličej Zmocnila se
ho trpkořst při vzpomínce že hlad
a nouze takto lio připravily A
zde hledal člověka jenž by byl za
pudil hlad právě zun tak zuřivě hu
ozývající a ten člověk patrně ne
byl doma Všichni lidé posýjiili
ho sem jako do tajemného záruku
v pohádce A nyní zdálo se inu
žu je Hknteěně v nějakém zakle
tém od lidí opuštěném zániku
Starožitný nábytek i pusté ticho
tomu nasvědčovaly 15a i pokla
dy již viděl! Xa stolku pod zrcad
lem povolovala se lir:d! peněz mě
děných i stříbrných ba i baliček
bankovek Mylo to -— aspoň nyní
v jeho očíeli — - bohatství n on p
třiboval jen po něm niee vztáh
nout i Leč ruku již ji vzlažcfiá
zase poklesla když si vzpomenul
že sahá po cizím niajt 1 1 n
Ale pokušení ozvalo se nova
Proé vlastně váhá? Vždyť tei je
muž peníze patří jistě by inu dal
tolik aby aspoú dnes ncimisil h li
dověli a přespali za městem v
hradebním příkope Kdyby zde
pán domu ten šlechetný pan Foř
ti" l-yl jisté by neprosil marně
A má proto že měl neštěstí a ne
iiitšcl ho doma ztratit právo na je
lio [iliniižnu?
Mladík měP vyhráno aspoň sám
před sebou před svým svědomím
jež byl tak chytře zakřikl Vezme
si vezme ale jen tolik kolik by
byl asi jisto dostal od toho šle
chetného pana Fortina jak ho v
dtiijiu poněkud posměšně nazýval
A již smělo vztáhl mJui po pěně
zícli a vylovil z hromady zlatník
Okamžitě váhal Přeci- ještě se
rozpakovid přece ještě bojoval
Ale pak pojednou sebou trhl ncIio
val peníz do kapsy a měl Ke k od
chodu Zlatník dopadl mu do kapsy ja
ko centové? závaží Zdálo ne mu
že je to ďáblův závdavek na jeho
duši Prodal mu duši! Nuže tedy
větší cenu 1 Zlatník je přece má
lo! Náhle bez dlouhého rozmýšle
ní vztáhl ruku po penězích uchvá
til celý balíček bankovek a i ty
zmizely za stříbrnákem "Kradu
— - nuž ať to tedy stojí za to !" -—
Tváře jeho ne rozpálily krev stou
pla mu do hlavy Tu padl zrak
jeho na malou černou skříňku
pobitou zlatým kováním Nebyl to
již člověk jenž po ní vztáhl ruce
Nevěda snad ani sám c( fini pro
padnuv té neodolatelné síle hří
chu jenž zmocnil se člověka táhl
ho dál a hlouběji za sebou chopil
se skřínky a kcIiovhI ji do náprsní
kapsy
Když vycházel asi zu pól hodi
nv t domu z hluboká si oddechl
Spokojeně zamžoural očima otřel
červeným šátkem mm a bodaje při
každém druhém kroku lodí svou
do chodníku velmi bystře vyiur-
šfoval krátké nohy
Itvlo k osmé hodině venku je
šté den ale "V jelena" hořela }ú
světla Záclony v oknech staženy
pod těžkým starodávným kb ím
tím válel se tabákový dým v ne
VcJrané iiiíitn"ti fpčlo ikysnlé pt
v o ti všech tolA V koutech ko
b iu sloupu uprstivl nylo plno
hxti plno hluku Málo nádhery
málo ptihudlí málo čistoty ď ťik
nejak po h 'ii dko ňtubio zh' by
o Všichni kteři vš!i v bon k'u
i nikdy io v y p i Id tu tvoVi n
k Siv tlinl rrtiíMil ílldl sic li li
4 - -
Pí l tu ir '
lii i il C' ii tri-doi tcsliie e k
í l
i
04 t H i' b Vllv o itPc
i b iké dip! oi N4r"duiho di#l
dbv Ircbi M tlíc skeKk- rúi
i h ii !rdiit h jíďef L t
! ti-ťi -ki ki ré
(o tm)'b tf tt '' i' % I
!! o ii jb'i4' i ' h ivlpAr i
k ii OL I VvAií fV
MAN I
% niiil(mi''líK(ílio živnln
KARI A AAVM
"'1' tivba k k tomu nelit 1 1 In-
ZIlJit
1'iiu proÍHiir iwdl ve svini kou
tu nalezl KVoji dýmku n zapalu
jí" Kpokojejiii ohlížej ne kolem —
NiipnMi néiini sedél Kvžeu Josek
liatil lni li V nedhule noky kamsi do
nekoiieéria celým mineiiem opíral
se o stfil Zde mei dobrými Jidmi
m hledělo ku úzkostlivě přepjatč
etikety Kvžen kouřil roéeeliriuiý
doutník mezi zuby odplivoval do
dálky profeHora když přisedl té
měř ni nevňinil
Starý pán zadíval Ke h jakýmsi
zájmem na jidio temeno které ne
bělalo prořidlými vlasy Nepokoj
in" poposedl měl toho dnes na Hrd
ej tolik radostných zpráv pro Ev
žena který také býval častým ho
stem v jeho koutku I
"lile jinde vykráňlílí zahradní
renta uraee a jsou prázdné a pu
sté a zde v tom kouři — " zaé
profesor alty obrátil k sobé po
zornost zamyšleného soudruhu
který podpíral těžkou hlavu dla
ní Ale Kvžen beze slova odplivl
V tom řehtaje plechovou po
kladničkou přisel drobný pohyb
livý človíček s prošedivělou kozí
I rndkoii řeiiiesliií''ek nějaký do-Si-oyhi''
výbérčí národní dané:
"1'iřif (Vel ':"! ii plať! měli by to
jiní platit nV inu alM" l'an
pri''Vsor vpustil do pokladničky
i v íij kc-jear s věiíoiníiti že doKtál
pro dne:: své p'l' í : i t í í Kv
žen :-I-:nro se filíriíšl : Níe im !i-i
1 Zii-ykl eos IlieZI zuby
t líi" !'( s KDi li-ilíiMi v ii'
lédíy uklonil: "(tli pc-ivím -: I
lni''! 'ín } ráuti' míi tvé Vt
iy jíikn tiinilib- p ni doiuá"! Vni
(lery ze zaadv ueda ani t i'
ku li'"i:iiu i iiovt tsailii ! v
1'iináeiii 1 i -elmi u!h'i''i Vée
dvby !o le bylo 'ieiy bylo
by to obyčejné skrbli 'i í Ale á
ada je zásada odpustil'!" Clo-
víček se obrátil a pokliidníčka
ehtala u druhého stolu
Kvžeu odfoukl pohrdavě za ním
kotouček dýmu "Taková žebrota
není na eelém světé jiko u nás"
zahučel "A siuěŇrié je to"
Hyla rozkoš pohlédnout na pa
na profesora! Všechny žílky v něm
irály oči nervosně mžikaly Ire
solící se prsty oztahoviily a svi
novaly červený šátek Ne tohohle
lemohl snést i ten Kvžeu vždycky
tak —
"Dovolte!" řekl mírni jak jen
iovedl "])Nivíte: žebráctví ale co
je na tom směšného? Ten žebrác
ký Kro4 ke groši vydržuje nám ce
lé ústavy celou soustavu obran
ných pevnustek na hranici národ
nostní Vidíte že takový žebrác
ký groš má svoji váhu a moc!"
Kvžen obrátil zvolna k němu
hlavu a vy třeštil na něho oči za
rudlé kouřem "Milý pane!" řekl
odděluje slabiky "žebrácký život
je to!"
Starý pán zazářil nadšením
pravicí zatřepetal proti mladíku
"Ať! i žebrák chee žít! má právo
ita život!"
Kvžen hořce se ušklebil "Ale
stojí takový život za to? za to h
ly se prmiltižoviil 1 — "
Profesor kbsl nazpět jako zasa
zený zákeřnou zbraní Teď teprve
si povšiml že mladíkovy oči divné
SVÍtí Drtě V prsteell ntiMvIý t!')tt
nik Kvžen pokračoval: "A co je
směšné při t"iiií Ze se svým že
bráitvíni rhlubíine oli nejraději
byrli rodupul všechny ty poklad
ničky lýkoee vzal bych na ne
únavné v ý běréí iiárlníeh daní
VŠeehiltt by eli to Htintl do kulila!
Jo třeba všeehno vrátit všechno
rokopat in'brit le-prosít ale
brát chytit ty luoené henky ti
krk lyf iiiňme právo tuk!
itiskiMHit n pokladničky prvé!
i!e pěti ! "
1'iiit proícu"!' jiko iiiikropcvt k
n tb I íl lčlH'1' iipltdt V 'l di éh
didtl N "dv I' t t i 'IiikíiI I o
' i j'M( lf '! ilil p!( !i píitbt
"sl V lli lilie tibik 'l Ji!tl'
n ItiblVHu!" tt v lil bdi'" til
ttd! K ti í l 'ie-'U' :'p"ío
roitl i j ? k in! b i oustni!i
isčjík tiii' "tel ! K le-i
li li' H tí :
1'lifk'nb I !:' ' : i
-' iit! t ! ! isíiiul
l' i ''( I'k:íll I l t ! !
H( i J-P'l iH i l'i lit 4 íi-'tl
it i iJisi ' 't ( ei: nn -
í e druhému Molu nakukovat
do karet Dnes už nevyzradil Kv
ženovi jaké šlčnlí na li'ho čeká v
evnndulové kaneeláři Dra Kal
vody !
V
DO MOIK!
Jediudio krásného podzimního
jitra — bylo to asi k deváté ho
dině — iian Vrba majitel učko
ika domu v ošumělém županu
přcsívnl na dvorku sítem popel
který posluliovačka z kuchyně vy
nesla Neboť byl vyzkoumal že v
popelu vždycky zbudou iwdolioře
6 kousky uhlí škoda vyhodit je
na (smetiště Jsou zlé časy musí se
šetřil Proto zatáčel sítem až vy-
rudlo střapec županu na bříšku
mu poskakovaly vysáté kousky il
lil í opatrně sesypával na hromád
ku
V síni zacinkal zvonek za oka
mžik pnu Verner důvěrný přítel
domácího pánu vstoupil na dvo
reček "Počkej počkej!" křičel
pan Vrba zmítaje sítem "ještě
jen tuto hrolnádečku přeseju — "
Verner čekal mlčky ruce za zády
díval se na šetrného hospodáře
docela vážné ani brvou nehnul
lieiisinál se poletujícím st řapcíiiil
Možná že sám doma popel přesí
vá aspoň Vrba mu to horlivé do
poruéoval A šetrnost byla panu
Vernerovi jednou z prvních ctno
stí cenil člověka dle toho jak u
lllěl šetřil
"Tak tak!" povídal Vrba o
prašllje popel h rukou " I 'hlí je
drahé škoda každého kousku!"
zvedl prst a potřásl hlavou pfi
ZaVedl přítele svélio do pokoje
líedilel záložny šij néjik jako au
tomat ruce ) zády
"(V je li'" lázill Ht' starostlivé
domácí pán pohlédnuv příteli do
'váře kf-ni dála se strnulá
"Vi"!" odpověděl Ú'ii''i' 'e-
i' r :de -loodrijli se nespokojil do
lri' i: "(!o se stalo Po
''roji )y í poslední čas nějak
i '"i il1 j i!liv č sfarostí hry-
'! ' I ' s'i 'Íi(i i " še)hd "co
je ' Knad v zá ložné —
ba tm I I ie t I isíe v i
"' Pan Vr-
Všeobecné
zaiožně i io'i jednou zi den pro
lělla mu hlavou myšlénku strašli
vá: "Kdyby tak nedej Moc !"
(-'ílil jak mu běží mráz po zádech
a brada se mu zatřepetala
"Ne níe!" pravil ředitel oto
čiv k němu oči mdlé a nějak una
vené "Dokud já tam budu ne
boj se!" Opakuji ještě "Dokud
já tam budu!" A smutné se u
smál "Co je fí fcly?M
"Kli lakovou únavu v celém tě
le cílím Je mí jako vojáku na
stráži pořád abych bděl pozor
dával cítím nepřítele n nevím
kudy se přikrade ~M
"Kdo?"
"Víš přece -- mladý došek
Mám ho tam - Kdyby niné ne
leželo blaho ústavu mi srdci dáv
no bych se vším hodil u šel — "
"Um!" pan Vrba zamyšlen po--1
i i i
siwmai se pou oranou toz je
tep mladík tak nebezpečný'
" leif ne — jdu mu v patách
všechno přepočítávám nepouštím
ho k ničemu Ale důvěrní
sepiai priieii o ueim jen Si
všimni jeho prstů má je takové
tenké hladké s průsvitnými ne
lity i l ~ !" pan ředitel význam
né : irkal očima "A kůže na
konci všech prstů je rýhovaná
'i - i ! i
právničině no koiccku — t'o-
hled jeho byl velice ustaraný Své
siv ruce zadíval se kamsi do kou
ta vytřeštěnými zraky jakoby
tam viděl vystupovat strašidlo Až
e pan Vrba skorém vyděsil "A
co dělá Že jsi tak Znepokojen
'Nie vsemu se v v hne — a to
je nejhoiši Kdybych někde i
něčem jej postihl — mám naú na
líčeno hned bych se h" doved
Inivit Ale on to ciU v hicem
so uceliv ti — kuna! Vyčkává!"
(Vrilé chllilirv shlllklv se řediteli
liti cele "b ho místo měl slíbené
mladý Konvalinka syin k ze fád
né i-oibny byl by !l"uil n pn"át
kil tichu i b z platu j n aby ď
ťáb'ziiy dostal jtle to je leif 11 tlás
Ulkuvá I' 'V 1 V Vide j' II ie 'l
t o o p :t Iťivilci a ' )e b b li
št iiy J"iM k tlké 'ICt ' kil
- IJctv ! i ie I l"e ioiim
tiky liitoupit kliue-Mi TuW
( tť spr'uy %ti toi 111'Hiuií se i
l k'HÍ kť li = l'=it il i K"
i il I pni ktii -! r
o b ' !" i "s i''i v %t i- j
b j iei i! p-b„ n -ik!u i
dlllij i!ol"C ll h Vim"' il IO
-bi'-i ' ii4i!i #t:0'ti'i I tke i!
p !U (li: t I i! j I 1 Ti ' ' oe
ei t i I ''" ! I- ! ! V v i s
vinen' my my! nechali jsme eizá
ky po vůli řádit — My domácí li
dé kteří tu mátne domy a role
my nedovedli vážně ty politické
tlachy okřiknout!" Verner dlou
hými kroky jd ne přecházet po
koj pod luiehmuřeným šedivým
oboV-ím v náhlém výbuchu marné
tlumeného rozhorlení těkaly pla
noucí oči "Tato neteénost liunií
přestat!" dupl nohou "my dolinu
cí lidé musí se vzchopit jednou
h celým důrazem říci: Až sem n
níe dále! nedáme už cizím rukám
hospodařil m naším jměním I"
Pan Vrba souhlasné pokyvoval
hlavou a časem poškrábal se pod
bradou "Tohle ---" promluvil
rozvážně "tohle říkáme všichni
už moc dlouho ale ~~"
"(''íny! ne slovní" vzkřikl Ver
per zvednuv obě ruce nad hla
vou "Musíme ho vzchopit! vši
chni! utvořit jednou šik pravých
přátel města proti rozpínavosti
samozvanců! Než bude pozdě!"
vydechl ještě — náhle však ruce
mu klesly oči se vytřeštily Zdá
lo se mu že na stole vidí spočívat
tenké hladké prsty s průsvitá-
vyiui nehty Olý se otřásl za
vrč oral Otřel čelo prsty ztní-
z" Jesle onemocním I řekl
si ulekán a ji'li kolem stolu plaše
naň pohlédl nejsou li lam otiště
ny konečky prstů - "Nežli bude
o(č!" ještě jednou jaksj zou
'ale pronesl k panu Vrboví
Ten zakýval hlavou zvedl oči
e stropu ji utahuje střapce ko
oni županu stejně zoufale řekl:
'Ano myli bude pozdě!"
Ale len ilmil kďrý děsil až
10 lleííiceni ubohého ředitele
Všcob-ené záložny in! zalíiu do
čepí lilie k a rostl A lakc I Ne V
zaiozti" lam oyl jen ncpatrnyoi
né ja kým kolečkem výpomoený m
přínc-ím z protekce přijatým a
ješjé jej ředitel až nápadné vzda-
oval všech duležilých prací Za
edal o jednoho nlolu ia starým
účetním líyncšeui kterv před le-
y zrovna jako on protékej stiil
e takovým výpomoeiiýni příru-
čím nle časem vyvdél si tu pé-kné
míto účetního a odejde li je kdy
ředitel Verner nikdo jiný nebude
jeli nástupcem Kyneš byl vyšlou
žílýiii šíkoatcoin navoskovaná
Voiisislía ještě bojovné' IrčeJn pod
iiOMcřu prokvétajícíni modrými a
nachovanými žilkami Ničemu
nerozuměl o ničem nemyslil vše
chno konal jako stroj ovládán
ředitelem Ale oblíčji svému do
vedl dodali nadmíru vážný a dů
ťjny vyraz — nakloniv hlavu
trošku do zadu svraštil vysoké
clo a zpod obočí blahosklonně dí
val se tm ostatní lidi K tomu ji
stě povytáhl spodní ret přes ho
řejší a od ř ukoval do výšky Toho
to účetního Ryiiešo niněl Kuiil
výtečné parodovat nápodobil jc-
o pohyb každé důstojné zamrk-
tintí víček
1'okraííovíliií
Véří v nč — Velp J (b Kot ze
SebrinejHville ()nť píše "V u
plynulém roce prodal jsem asi dva
tucty lahví lloboka iřátelům a
soiiseduni laUe Jio užíváme v ro
dině a po léta užívali Věřím v
líoboko neboť bych ho ncodporii
co val"
Dra Petru llohoko těší se po
věsti o zásluhu jakou má jen má
lo léku Vždy prospěje Je do
bou zkušeno a dobou osvědčeno
Tisícové dosvědčili o jeho zdraví
dodávajících vlastnostech Ne ja
ko jiné lékv Iiele je ibt''t v lé
kárnách nýbrž dodává se lidem
příiiio od místních jednatelů u
stanovených nd majitelů Dr Pe
ter Kiihruey & Sons Co 112
I1S So Ilonyo vc Chieniín III
obdrite dvn pěkné obrazy horské
ncrntTH' piikované v licdničeii
límlov arskeho béčivťho Hořkého
Vínu Medového Pan 1 Trávni
ček Jucksop Minu pišej "IMmii
hý éie hciiiěl jícní chuť k jídlu a
juknul jsem vyumal tvé láhve
Vuši ho výtečlli lio léku JMViml
jsem h j st lícte ďbié pro íitii
b k "Iptručiiji j-j kiď'iiti "
Píst" i pro bcbu ku I J lahvi f
$t pilino řade VJlábllcl
A V K0U11A 2319 Laiimcr Bt
DťUVfr C1J leiiVsiíám i v ni
c ll bl pt fl ttiditil
RICHARD DUnilELL
ttdliř I íiminár
1110 So 13 1 Pltrci St Crnihi
bbré pivo jest lék
Plzeňské pivo v láhvích
z pivovaru
FREMONT BRWG CO
Jest vařeno z nejlepšího sladu a z Českého chmele Toto
pivo obsahuje pouze tři procenta líhu a proto jest vScobccnS
oblíbené n odporučené lékaři Pakli ho chcete posilnit olijed
nejlo si jol 4r
Itiloy Brothers Co
VELKOOIiCHODNÍCJ
Likéry a doutníky
01(1 Milltary Hyo — Diamond H Kye
N D Archer lioiirbon
1118 Fitnmm Nt I1A1jV
k&bsV
! vv " i&núv
f tíP0VJ "v:r vliiT
Výborná vína kalifornská afcimportova
ná vody minerální brandy a všeho druhu li
hoviny zasílají se do všech částí Spoj Států
Pište si o cenník! 8-
Jos Bernard Cl ne Island Avenue
CHICAGO ILLINOIS
i t 4 i
ÍTpT T IVIODP 'íu'h (r"h whlik Mli 2
ý X JL-l_JLwlTXll_ Tílirttdníml rozcHÍ'atell Ju Z
% -Atlnw Wino unci IJ[iior Co„ Z
'Í VBLKOODCHODNfCX A IMťOKTÍCŘI jj
Z 659-GI BIuí Island Ave CHICAGO 1LLS $
V H J _ _l _ ' W
potravinách a lékách
44tf
[tttx1
Ists Brn?®
TVcíjHturwí pivovur v Onuixc
TsaEarctT sovoixa ne
kíí Pifo mM i labTDVó na cel sfíiň
t-í x _k _ _nn
ítjnvnBl a urjli-l
ED rlAURERA
t fíl ISOil ťarnmii tilh-c
1'ravi iiiiinrtuviin& elv n í im IIJKŇfiKÉ i Miiťftukíhn iln
U viru v l'!ul V Crťh&i b Ituhriiu
'I Hnali h v' liřiiAiué Kaiint tlkkli
A Kkvirut vro ůknxt oIii m d
TIUUMPII A BLIJE IvIDDON PIVO
Nilii4l
OMVIIA m:ii
JETTKR RKEW1NG QO
Itt Ufjlt pií phu
i&ť' '
1 r
'AI' ' W
JOHN J FLORIAN
ccntujícl jednatel
Biewin
inmiu jro PCUUíKU Jťll
_ t i i
Ji™1
Muhl U l!itvri i4u ťiva AuLeuf
MťiMou rinilud
druhé doJUi jmf
GOmPANY
n iiiil
Co
b!
k'-!v j f
tM
i
i n