Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, December 16, 1908, Page 9, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    9
HORKY ROMAN !
Ohrni i iimlniiiftukého ílvota
fr KANILA IíKOKHA
"Ale hiíŇník! liíÍHiiík!' l)úmy Zabořil nu odlehlejší púSinu
m významně iiHfiiívaly — -- 'kdo bylo volněji kde neproudilo
Zatím ten ku k t ri' mu Hlétalo tolik lidstva nezvedal w písčitý
h! tolik vzpomínek právě přichá- prach Najednou pocítil jak
zel vťticl a bcHturoKlný Kcntra prudce mu etra tfoklia loket
Emilie zavařena na jeho lokti u- "Vyhněme ne!" zašeptala ''tam
Kinívala w půvabná h vežf na h' Evžen!" Mo bylo podo —
pohled jako poupě nedotknuté in přímo proti nim přicházel KtarSí
ňtfi žhavými papriky Kluneěnírni
Kotva jí bylo znút na tvaříeh le
hoiinký popraňek pudru Tělo
pružné rozkošných forem letní
ňateřky jako mha průhledné na
ramenou a na íííjí koleni útlého
pasu růžová titulní na vzedmu
týeh ňadrech kytice koketní klo
Ixiuéek na berných kudeííeli —
"Krněo!" pravil jí bratr přelét
nuv znaleckým okem od klobou
čku ní ke fipiékám drobných stře
víékň "jsi jako opravdový nndí
lekl Kouzelnice jak to dčláň?
Kde nabcrcH tolik krásy a kde jsi
mc nauěila vňemi půvaby tak při
rozeně podiu potřeby se vyšperko
vat ? H takovým vyškoleným vku
notní Obdivuji ne til"
Stiskla mu loket a pohrozila
prslcm: "Tyl nedívej se tak na
mne! Nechci oSklívýl Což je to
něco divného?"
Emil He usmíval "Hněvej se
nebo nehněvej kouzelnice jsi! ve
liká! Kouzelnice!"
Emca odhrnula rozpustile ret
pohodila hlavou "Nech mne! a
obdivuj se raději tfím těm — ko
mňrovským bohyním vidíS jak
všechny oči po tobě ho obracejí?
Mám strach o tebe opravdu ho
ehu roztrhají tě Pozor na srd
ce!" Oba ko smáli veselým smí
chem lidí kteří jsou rádi na svě
tí A vstříc Emilovi vztaho
valy e ruce hlarých přátel a hou
druhů "Na zdar! na zdar!" o
zývalo se Ao i onde hlásili bc do
bří známí Podával ruce v právo
V levo líbal hc h mladými hochy
a objímal kumpány š-dobradé
tuěné a červené kterými spřá
telil e někdy při veselé pitee
Dva nebo tři mu vešli do cesty
kterých neviděl rád g ironickým
úsměvem podávali mu ruce uji
šťujíce: "Nezapomněli jsme na
vás!" Byli to ti kterým ještě z
dávné doby dlužen byl cosi Ale
objal je dobrosrdeěnč políbil na
oÚ tváře poplácal po bedráeh a
zeptal se "Jak se mále? zdrá
vi? Jsem rád že našel jsem v
Komárově tak věrné přátele!"
Lichotilo mn ze oči všech se po
něm obracejí Zachytil mnohý
pohled kterým dávná přítelkyně
hajní mu oznamovala: "Pamatuji
dosud!" Usmíval hc v odpověď
Oh je rozkošno po časo potkat
no n tou která vám věnovala ně
kolik sladkých chvilek a h kterou
jste 80 rozešli jako přátelé bez
hněvu bez trpkosti! Vidíte jak
úsměvem rozsvítí se jí v očích i
vám poskočí srdce milou vzpo
mínkou Tři tom Emří šeptala zlomyalné
poznámky o těch j-z cestou po
tkávali Najednou stiskl jí Emil
ruku "Kdo to v právo před ná"
mi?" zašeptal
Proudem zástupu prodíral RO
malý čilý a hovorný pán čistě
oholený n dlouhými prošedivtlý
mi vlasy které vzadu zpod vyso
kého klohruloi pndňly mu a? přes
hrdlo Po boku kráčela mu mla
dá štíhlá dáma toliko lehounce
jko neMfí! řavřsma v jh- lo
ki t Byla to krasavice černooká
r jakýmsi trpkým unaveným vý
razem kolem svěžích rtíkí oči
ma přimhouřenýma
Emilie lhostejně se ohlédla —
"Ti? Die tvIfótnuW PndYssor
Doulrava n pani Hnad ani pro
řessonm není byl prý jen učí
tělem kreslení v jakém sonkro
mém pensionátu — ale UvA i
tak říkat Nedávno se přUtěho
valí íijou z maličké jMne At'
ona
"la lji!navU
"lítl ti? divný ku ''
pvíni vU i-hud-l pvťh j" tf-j-l)rí
a hraje i ri nepíMupneu
llhď '! ivediic d'niý!i
iV
Viní ntWJ e pohledla p4iw
prf utr vé u-bl v tm
v'ťh Mi - I k! p)mi trvá
nu hl lhAé p!im'uk Kdl
i ts ii thiť it j-ité A
i ! pjtd jr f -crt-v tké e o
MMU ? r)ld k!'i-iU M-vu
m uti d
bratr ruce v kapsách ošumělého
kabátu klobouk vmáčknutý do
čela Knad bylo Evženovi asi tři
cet lot zdál se však mnohem star
ším svojí schnutou postavou o-
bličejem nějak chorobně odulým
pU:tí švadlou bezbarvou i resij?
novaným omrzelým pohledem za
vlhlých věčně očí
Po rtech Emilovi přelétl krát
ce ironický pohrdavý úsměv Bla
hosklonně pokynul z daleka rukou
na pozdrav "Na zdar jak se
máš?"
Evžen zastavil se překvapen
zvedl hlavu Zahleděl w na bra
tra jako by ho nepoznával "Tys
opět doma?" zeptal se lhostejně
aniž by rukou z kupes vytáhl
"Jak vidíš" ušklíbl se Emil
"nemohu se nikde jinde aklima
tisovat Jenom zdo v Komárově
jo pro mne půda cítím to dobře"
"Možná' řekl na půl slova dru
bý a zahleděl se kamsi stranou —
"A co ty?" tázal se Emil prohlí
žeje bratra od hlavy až k patě
"Htále ještě se nemůžeš smířit se
světem? Ještě filosofuješ? kam
jsi dospěl ve svém duševním vý
voji?" Evžen ucítil výsměch odplivl
mezi zuby "Myslím že jsem do
spěl k samé pravdě Jsem dů
sledným anarchistou!" a bezbarvé
jeho rty sevřely se vzdorovitě
"Teoretickým — ovšem!" srnál
se Emil "(íratuluji ti tvůj du
ševní vývoj pokračuje Vidím
jdeš stále a důsledně hloub a —
níž!" zněl krutě jho výsměch
Starší bratr zasyčel "A ty
ovšem dojista — výš!" Uukou
naznačil oprátku kolem krku a
otočiv se odešel Tak se setkali
bratři Emilie jenom se smála
rozpustilým smíchem
A zase zapadli do proudu roz
vířených davů Věru řekl Emil
pravdu že jen v Komárové pro
něj je půda Z ní vyrostl zde se
cítil doma Ke zájmem sledoval
vlnící se množství cítil že patří
mezi ně Nakroutil si výbojné
vousky plul vc svém živlu Smě
le díval se dúrnám do očí a sám a
klidným úsměvem snesl zamrače
né nevlídné pohledy několika
vážných pánů
II bufetu řekl s nadšením se
stře: "lile paní Stajucrová!"
Nalévajíc kávu stála tam krásná
imposantní dáma patrně orien
tálka a plamennýma očima s ru
dými rty Nádherou zastiňovala
druhé dámy "lile" šeptal E
míl "v ní hoří krev to je život
to je síla vášně! Ne jako chudo
k řevné loutky okolo které koke
tují milují objímají s takovou
maloměstskou rozvážností ne
spouštějíce nikdy se zřetele hlav
ní cíl ženského života: vdát se!
Pohledni na její rozkošné rty jak
sálají! Chtěl bych — "
"Ty!" přerušila jej sestru po
hrozíc prstem
asmal se "jenom sau-k kávy
zatím z její ručky"
Kolem Emilie shlukly se známé
dámy odvedly ji Emil opuštěn
zašel k bufetu a skutečné paní
ňtajnerová se sladkým úsměvem
nalila mu šálek kouřící kávy ve
proMpťťh českých škol I slečnu
Jlertiéku navštívil která dnem n
měla nějak štěstí málo prodávala
Mrutě his rozhlížela (doktor Kal
voda nepřijel!) a opravdovým
potěšením uvítala Emila Dovedl
ji rocMiút ži i odmúm mu vě
liovulii j?e svých zá-itdi mandlový
VÍlies t k - -
Hudba lirálj "Mi-ravo Mora
vo!" záktupy M' roílndv vih
tm e Jii)id jedním tttiorem —
Vťíoid husté átujxMvé druMé
Mrivťiiky r!iiieí a 1 latií při
ťtoWťli ved-ni purkmistrem n
iui'nt kni ri bu vit tni r l"tiMu
l"KfileM núviiiiíoi rtik"tt a -it
kV Yrikrfi purnit tiltoviitit
j i ii A k lvi hudl'4 d-hrivU
vťnipd 4 neprav ev ané fem
všech stranách budila výbuchy
souhlasu až dozněla v jediný já
sot: "Nedáme se!" a "Svůj k
svému!"
Purkmistr sám nemluvil (byl
špatným řečníkem) ale hluboce
dojat stiskl tajemníkovi obě ru
ce Nadšení stoupalo hudba hrá
la bratři Moravané zahrnováni
dojemnými důkazy upřímné lás
ky Zásoby v bufetu vypleněny
kytičky doutníky pohlednice roz
prodány Chýlilo se znenáhla k
večeru
V té době teprve když poklad
na byla již zavřena a nikde více
nevynucovala se národní dan o
patmě vstupoval na ostrov pan
Vrba Hledal svoji Berličku ale
nenalézal dávno již byla odešla
z prázdného bufetu omrzele blou
dila mezi množstvím Osamoce
na neboť neměla přítelkyň a ta
ky Emil když snědl mandlové
věnečky opustil ji s lacinou o-
mluvou Ale ona bezděky vzpo
mínala naň ohlížela se nevyno-ří-li
se odněkud Jak by to bylo
hezké kdyby chodili spolu jak by
jim to slušelo I Všem na vzdory
by s ním chodila nic pranic by
se nestarala co si kdo o ní pomy
slí — třeba to bvl doktor Kal
voda A nějak cítila horko v
hrdle
Pan Vrba bloudě sem i tam na
jednou se zaradoval uviděl dů
věrného kamaráda svého ředitele
"Všeobecné záložny" Vernera
"Hej hej!" zavolal naň vesele
kam spěcháš starý" švejdo?" Ale
Verner spěchal ku předu jako by
přítele nepoznával Tu teprve
všiml si pan Vrba změněné jeho
tváře zesinalých rtů vytřeště
ných očí "Co je ti?" tázal se
chopiv jej za ruku a hlavou kmit
lo se mu ošklivé podezření že ře
ditel někde z přílišné obětavosti
pro vlastenecký účel vypil o skle
ničku víc — tak divně jako skle
něné hleděly jeho oči Těžce od
dychoval Konečně zdálo se po
znal přítele Vrbu slabě stiskl mu
ruku
"Vlci!" zasyčel
"(Jo se děje s tebou?" znova
ptal se pan Vrba
Verner otřel čelo a prudce u-
ehopij soudruha pod paží "Pojď
tedy!" šeptal táhna jej za sebou
Hlas mu selhával a v jeho těle
třepetaly se rozechvěny všechny
žilky Spěchal ubíhal skorém
přítel sotva mu stačil Teprve
když vyvázli z vlnícího se množ
ství daleko od slavnostního ru
chu ředitel záložny trochu okřál
"Vlci!" zakřičel skorém Jíz
livě se zasmál odplivl a strnulý
dosud obličej zkroutil se podivné
v sarkastický úsměšek
"Slyšel jsi?" najednou stanul
a široko rozkročil se před soudru
hem V očích zasvítila mu zloba
hlas se chvěl "Slyšel jsi? Mla
dý Josef má být i přijat v naší zá
ložně za příručího Purkmistr to
slíbil starému Ha vidíš: vla
stence? Nu ovšem zásluhy! zá
sluhy! měl jsi dnes poslouchat ten
příval frásí! chachachá! a za to
má se mu záložna postarat o sy
náčka! Nikde jinde ho nechtějí
ale náš vlastenecký ústav — cha
chachá 1 Já to znám! jenom dvé
ře maličko pootevřít jenom dro
bounkou skulinku co by se pro
táhl a uvidíš usadí se v teplou
čku jako doma poctivé pracovní
ky vypudí — Ne dokud já jsem
tu nedopustím — !" slavnostně
zvučel jeho hlas "nedopustím!
Chci chránit dobrou pověst ústa
vu i svoji! já mám čisté ruce!"
A pan ředitel roztáhnuv všechny
prsty se zálibou si je prohlížel
Potom schvátil opět pana Vrbu
pod paží a vlekl jej dále Naklo
niv se k jeho uchu syčel: "Čisté
ruce slyšíš? podívej se! Ano já
si udržel čisté třeba by člověk
bezděky dotýkal se denně na
všech stranách špíny a kalu! Ne
ní to maličkost zůstat poctivým!
tolik let! Kdež by byl jiný — a
já pořád jen jako mol v poctivé
práci jenom za svou povinností
— nic jsem se neohlížel jak v
právo v levo se lehce bohatne —
Vlci!" znova výhrůžné zasykl a
zvedl hubenou pěst'
Pan Vrba celý trnul nikdy je
ště neviděl přítele tak rozvášněné
ho Opatrně ohlížel se na všechny
strany neslySÍ-Ji někdo'
"Hladoví vlci! všechno roz
chvátit o cizí se dělit! bez práce
dobře žít to jo heslem všech ! a z
cizího krev neteče? U nás — "
najednou sám Verner snížil hlas
"u nás — důvěrně řečeno — kaž
dý krade a nekrade jen hlupák
který nedovede! Všady protáh
nou se dlouhé prsty tak! Obecní
jmění? každý kdo jen se o ně o
tře urve co může každý nikoho
nevyjímám ode zdola až nahoru
od dlaždiče až k pokrývači Tak"
Panu Vrboví bylo jakoby se pří
tel dotekl tuze citlivé struny v
jeho vlastním srdci ZazvuiVla
stejným tonem hlava v souhlasu
se rozkývala "Ba žef! ba zeť!"
řekl s povzdechem "a kdo to za
platí? my — poplatníci Špatné
dláždění vodovod bez vody celý
ten šlendrián ! My — my — " Pan
Vrba otřel šátkem zavlhlé oči
"Pojď!" pronášel energicky
pan Verner "mám všeho po krk
Složím svůj úřad v záložně vzdá
vám se veškeré zodpovědnosti —
Ta! Chci si zachovat Čisté ruce!"
"Kam mne vlečeš?" ptal se u
dýchaný soudruh
"Hledám purkmistra — řeknu
mu pravdu a — dost! Jen ž — "
dodal tišeji Verner "taky je ta
kový inu ehce-li mezi vlky žít
musí s nimi výt Tuším že bude
v Sokolně při banketu na oslavu
Moravanů Tak to máš hochu
samý banket samá sláva a — "
"— my to zaplatíme!" s bolest
ným zavzlyknutím dořekl pan
Vrba
Pokrnfovfinf
Právě vyseli
Severů v český kalendář na rok
!!"!) jest již hotov Obsahuje o-
pět (i4 stránky praktických rad
a vysvětlivek potřebných v každ
domácnosti prázdné místo pro do
máeí zápisky Žádejte o výtisk u
svého lékárníka neb obchodníka
s léky Kdyby je neměl pište na
W F Severa Co Cedar Kapids
la Jest zdarma
PROČ JE TO
že tak mnoho chorob které zjevnň vzdorovaly zručnosti proslulých
lékařů podávají so klidnému vlivu obyčejného domácího Íčku
DRA PETRA
HOB®K©
Protoíe ono Jde přímo na kořen zla neřlstotu v krvi Je připra
veno z čistých zdraví prospívajících kořínku a bylin a Je v užívání
po více než sto roku— dosti dloubou to dobudtikladnč jeho hodnotu
zkuslti
Ne Jako Jiní W-ky nl7 ho dowtatl t Iřkírnitoh nýbrl ňoň&vá ne Hclota
pMuio od Jtxilufch vyrabltoln a majitela 1'lkt
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
J 12-1 18 So Hoync Ave CHICAGO ILL
4 i 1
SEVERO-NEMECKY LLOYD
Pravidelná pořifoviií a paroplavební dopravu
z Baltimore do Brómen
přímo po nových dvouiíroubovýeh pojttovnfcil parnících od 7500
do 10000 tun Hiiosríosti:
Rhein Main Neckar Cassell Breslau
Koeln Hannover Frankfurt Brandenbuxg Chemnitz
II kuj ii lii z Ilaltimoro do límnon od $5250 nahoru
Tyto parníky innjí pouo jednu třídu kiijutní kterí oznaňciia jest jtko
II k nju tii
Výfio jniciioviiiió parníky jsou výhniiliié noví výluční) budováno u salony
zařízení pokoje kajulnl nu piilubíí Elektrické osvřtlciií v víocli prostorách
iJalňí zprívy podlívují gwicrulní jednateli'':
A SCHUMACIIEK & CO No 7 H flay St Baltimore Md
II- CLAUSENIUS & (JO m Deadliorne Str Chicago Illinois
aneb jejich zantupci v zemi
Holtzermann Chicago Store Co
417-425 Cedar Avenue MlnneapollN Minii
Imporlíři a obchodníci v mal'in velkém 40 oddělení Přímý dovoz
ecHkčho broušeného sklu a ríizné druhy zboží střížního Čeřití a jínf
slovnnAtí klerci My nedáváme katalogy PířSle si o ceny a vzorky 18tf
50000 = ZDARMA A
v o
TAJNÉ N EMOCE MU2U
fe Mi
mm
v
O
ťorada zdarma Úřední hodin y od 011 do Cil VncdělI od 1 Otl do 2H odpolcdae
DR JOS LISTER & CO
40 oarborn St tl A 7 CHICAGO ILL U 8 A
I
z
The Gonservafive Investment Go
OF CRETE NEB
ANTOf DItKDLA sekretář
U C B ANDKKHOV president
I
Půjčujeme peníze na farmy
Půjčujeme peníze na městské majetky
Kupujeme a prodáváme majetky
Kupujeme a prodáváme bondy
Píšeme pojistky na oheň
Píšeme pojištění proti vichřici
Konáme práce notářské 15 tf Navštivte nás
LtkaísLi kniha
VŮDCE KU ZDRAVÍ
Krajané l Prv nc2di te ďrátíte na
jiného likaíe tu I I7clný úitav do
piJti fi pro knihu "Víidce ku draví"
vníl najdete ddd Kpiaiuui sou ne
moc jakož i ptííiny z kterých stala
A zrujiVe toho tui s jxUoiu lln'i ia
dlívo vyléčíte Knihu původní napekl
1'roř Collins pro dol i trpíckh a iid-
tX jm4 kniha se ji m v)ivni ToMito
? ío centrt miinek in jxíatovtií dep
T4VU a oLdríítc ji j-darnu
00 JE ČLOVĚKU NEJMILFJŠI?
POKLAD ZDRAVÍ
Zdravf ?st Zajisté ni-JdraSSÍ poklad nu tomto svítě Je-li řlovřk nemocen nic jej I
ne$ř?í nic nt'iní pro ní ho reny dravý ttovik tlt-ba chudý muže být íťasiný a blažený I
Proto si nii kaídý zilraví chránit Kdo md zdraví nechť si ho chrání kdo ho ztratil nechť I
si ho hledí získat Toho lielň dosáhnM' kdvŽ donÍMte slaviieum ní tm i dr Miiun„ H
I
do ústavu The Coliins N
It:kafuvó prohlásili % n
š V Medical Institute ku rý Již tisíce a tisíce uzdravil jti jiní
vlet'm hifi ť i' !t íakákiIiv tíe n nioc vnniní i i( ?vnv iif
ni Srut cm jaurni hrtvm a vuu c jakákoliv j n pitt od ktert? doby jste nemocen
kdi vás bolí atd a zas t? to h kali d v ? jnii-novaneho listavu který z popitu určitě
poiná vSI nemwc a vylt-íl ván jako vvliVil jíl tUíee jnýcb lidí Tedy nezoulejte Níže
inedmýi h l ír dopiuft 1'lt swMCi vás o pravdivos ti tuho
Veřejnosti k povšimnutí
Mf farm tu a t UH
nnhmi k i i ti( o ui u
Itwl I'" Lil" 4 i ť 4dt f-rit
' i' ' - ! 1 h CullMi MrJh
Inlllul u „ „ ii
Biá i ha iiij it
ic n „ n j
b ' ll likluiiliil t
b 'Kil-cVua i-i)mii
JAN Skl i NAŘ umU
K ' I' i v
lti NU
Pravdivé doíivedíení
CliKř SCO M11R
Mr i-inJn tilr li I dtit
lm pliři Lnu 11 m iilik- vcuy
k i iin ) 'i i a uuum
I' h hvtlt tl ri 4 ! ft4
' "'"lín tf IH ! t lllllt Ca
IIHMV V KcW tk '!
! hl ' % c i
i ilitinli mu il i
l—fitt ilUl itni tn
£) I- M I 'I 4I
H S 1 l SM t SAŘ
M mi 4i4 (ikUit
likař v CiUnsou I tčt luuni ůitavi t
tM n pti in i N r i tu fi 1- a 2 1 1 ypuiuj
niv i i c iu i : i nu kf i v a oov iu i ni
svo j%m( i'k-y kt rt nikil iinde nekouťítr Irkv tM i no ik kKi !
id i k ťinnoMi j iiviUji vthnv tMMui Utfe i numoíuji iivotnl iťivu
i I I I-'tl t íit l b ku 1 i ni i ilí tu- bti ítiniLifHi nuh
Kda %0 rátl m lenta útav i-T }tv A vtuUu iikajUhj uCmko lkil 4 io ' 4Am4 mu Ivly ímhi nejen ty
ravi! a!? l íi f st tl o lu n-ii silu (4 ir i í ' '
Ať trpttt kterákoliv mn - Ui J- -i v4 druí UUH n mohl n Ju Ji vt tedy daUidn mZf vaU chorobu
tcuki ivJ kUfhM4u jihvuav U Mi a uU- -iU Vlilny píunakv ali mnixi d pil dn-uHej
The Collins N Y Alcdical Institute
tlj tln'tSlj[ ti Jť UUlík
Vliljiinl
' V J v'
liatvrvkv ťi Viní ni
1 Ií AV :i Ith Ntrot
Aiw Yrlť V
Im íii h t U uvítl ittU t ri
try 1 1 h j t t v f ! ť i i haivA in