HORKY ROMAN i
Ohrni! X iniiloiutittkélio 21 volu
on KAIVIiA IjKO KM A
Li
ff ttf C ttf ( tf (ttttf MtCtff (t § fc
Psáno ruku 1jí)'J
í
VSTIJl'
V ulicích města visely červeno
bílé prapory schlíple a nehybné v
rozžhaveném vzduchu srpnového
ilnc Na náměstí hrála hudbu —
innlý kapelník mával (aktovkou
celé jeho tělo bo uervosné zachví
Valo o("i pomžikávaly zdvihni ra
mena podupával nohou Křídlov
ka w rojeccla Třcpetuvé tony ne
rozletěly nad vysoké střechy a řití
ty Míirodávnýeh domů zapadaly
až do předměstí
"Miimál mamá! budím hrajo!
průvod ú půjde na ostrov u já
ještě — " naříkala Vrbovic Jler
ticha rozmazlené zavzlykala
"Ale děťátko děťátko ieAtě ic
„ — „ -
$ polovice měl prošedivělé vlaný
(til 1 V I V
!Kaiaau mtu ceiem naccsimc na
'pergamenových tvářích utkvěl mu
hezmyslenkový úsměv jeho pohy
by připomínaly bývalého kupce
velmi byl zdvořilý levou nožkou
Houpal h poklonou do zadu AI no
ho nemluvil odvykl po boku své
drahá Bubctky Jen poslouchal
Taká on zahleděl se láskyplné
za Berličkou Až inu oci zvlhly
"Jako andělíček Kmánku!" Se-
ptala mu manželka tisknouc jeho
ruku "Takové dítě jest jen jed
no na světě viď?"
Jako andělíček" přisvědčil
zbožně otce k trošinkou domýňlivo
stí že také on má jakési zásluhy
pokud se týěo přivedení tohoto
andělíčka na svět Vyňal pak dým
MM'
Iont času!" konejšiJa maminka— Im ''' l'lHt "'M'0"1'' lý"' n křikl sta
rostl iv za Jíertiěkoii: "Jen ty
rozkvetlé ber jen ty rozkvetlé! u
poupata poupat je škoda!"
"Já vím tatínku!" odpovída
la dceruška ze zahrádky K národ
ním slavnostem vždycky se dáva
jí darem rňže které už upadáva
jí" Vznášela se mezi záhonky
nůžkami iistříhnjíc nejvíce rozvi
té květy Ukládala je do košíčku
Kýlo v zahrádce růží! plno krás
Tak Jak ještě klobouček — ru
kavičky máš? Ob jako andělíček
jsi jako učiněný andělíček! Ty
bílé satičky ti sluší hned bych
se do febe zamilovala Berličko
kdybych hyla mužským celou
bych té zlíbala ručičky hlavičku
krček ramínka ~~-" A maminka
dala se do líbání (tvého jedináčka
"Nech mne pomačkáš mi šaty!"
bránila se dcera Zapínajíc nára
mek hleděla do zrcadla pozorova
la na skle svůj obraz Pyšnila se
vysokou štíhlou postavou hrdě
nesla hlavu Plavé její bohaté vla
sy nad čelem skadeřené splývaly
ných poupat! Ale pari Vrba všech
po zádech stočeny v mocný rulí
h růžovými pentličkami až po pas
utaženy a sešněrovaný do zalknu
ti Slušel jí tento ňčes činil ji
několik let mladší v krátkých bí
lavých šatečkách zdála se bvti
patnáctiletou holčičkou Ale
studených rysech pravidelného a
bezbarvého obličeje v blcdémod
rých ocích zračila se nuda odkvr
4 lít _ v l
uijiciiio poupeie roprusila jeni
iioufkym pudrem tváře spánky
hrdlo —
"Mamá pohleď tu bradavičku
je stále znát!" vyčítavě řekla a ho
vřela bolestné úzké namodralé
rty Prstíkem ukazovala na ma
linkou hnědou skvrnu na levé tvá
ři "Iíadčji bych nikam nešla!'
"Děťátko děťátko jak to mlu
visí Což by se mohla bez tebe od
bývali slavnost? Nech bradavičku
vždyť ty jsi i bradavičkou o
pravdovým andělíčkem!" konejši
la maminka a obojmouc tenoun
1 t -i -
kou (icerusKii masnýma pazerna
přivinula ji na kynoucí ňadra
"Mamá mamá!"
Andělíčkem ! všechno se bude
jen za tebou ohlížet!" šeptala bia
zená maminka dcerušce "1'an
doktor Kalvoda — "
Do bledých tváří Berticce hrnu
la se krev bleděmodré vyhaslé o-
či trochu sc rozjiskřily "Ale
mamá!" zašeptala h výčitkou —
Pře oči zaklopila zahnědlá víč
ka e žlutými řídkými brvami
"Mlč děťátko uvidíš! Vzkáza
li jsme mu že dostaneš třicet tisíc
hotově — "
nau nci rro Krista pana
maminko to je — " zalomila Ber
lička rukama a vytřeštila oči —
"To je hrozné!"
Maminka se usmívala: "Nelekej
se defátko! V'ak já vím co sc
patří Tetička Bedrníková to vy
řídila staré Kalvodco — Jen mne
nech jednat! Oči by neměl ten
doktor kdyby takovou krásu ta
kovou růžičku jako jsi ty ne
elial jinému utrhnout! Je to hod
ný Movťk tomu bych tě přála
můj andělíčku má křepeličko mé
zlato!"
"Nech mne už mamá!" nevrle
e vytrhla lUrtiťka mamince i ru
kou "Musím jít — Boe muj!
růže! slíbila jm-in že přinesu rň
i % naší zahrádky budou se při
slavisti proilivat květiny ie pro
spěch 1'středtd Matice Mamin
ki nfuky! Na-itřiháfu si trohu
rfti ď košíčku lUlé šatečky
řnšďtily lli-rtekti v t"li! e
dt-H mihli v př húr rapadU
di luhrádky
M NilllflkH lt otjé ilt t lil "tVlt
di wíitč m yk"!i ) u'4 a vla tm
jmlač Opři na o b b íiié xábradli
iddilj jk iiuíi íihmiky in th 4
jko lí:ý ŮnAŠl její H-rtu-k
"jVi fch ínvk jk' !du
k!" š ptaU h tich) tu l Uíeným
Vah Vrl )! také e pvl
t trepkách I í ltil i d Mhei
dýjku % ru lU I yn' if v
ktl i vituota jkt j h tti Uti
ny měl spočítané nesmělo m mu
žádné ztratit Vykvctaly odkvěta
ly tady A bylo zde ovoce na stro
mech Í keřích že ho nedovedli mho
- t
třebovat jindíilo hnilo na pěši
nách ale pan Vrba úzkostlivě je
hlídal denně chodil zahradou ne
ukradli-li kluci přes plot nějakou
třešničku
Když přerub' ovoci- se kazilo
naříkal: "To je škody to je ško
dy!" A byla tu Berlička také už roz
kvétala také už dozrávala Ustřih
la pět šest velikých ťozčepejře
ných růží najednou zahořklo jí
nějak v hrdle koutky rtu stáhly
se trpce dolů oči zavlniv Koz-
trhala květ který právě ustřihla
a rozházela krvavé lístečky po pě
sine Tak se jí zdálo že se podo
bil těmto růžím příliš rozkvetlým
které už zítra či pozítří počnou o
padávut Bylo jí do pláče úzkost
podivná svírala srdéčko Odkvést!
opadat! hu! jednu naději jednu
radost po druhé vidět vadnout o-
padávat tak tiše a smutně jako
lístečky růžové padají na zem
Kdyby aspoň přišel někdo a —
Nu ano proč jsou růže na světě?
Aby jo lidé trhali Jenom ne od
kvést a opadat mezi těmi těsnými
ploty pod dohledem maminky a
tatínka jako ty růže!
Bertiěko Bertičko!" napomí
nala maminka h pavlače "pospěš
si přijdeš poslední 1"
"Alyslíin že už budeš mít růží
lost děťátko neseber všechny !
Tu ěajiivku jsi neměla trhat je jí
škoda ještě nebyla přespříliš roz
kvetla 1" starostlivě volal tatínek
Berta pokrčila rameny Jen kdy
by někdo přišel ! Kdokoliv Je-
ště jednou s jakýmsi vzdorem o
pakovala: Kdokoliv! V mysli jí
kmitla podoba mladého doktora
Kalvady Byl sympatický mladý
muž advokát nedávno teprve u-
ftdil e v městě vš"jh!!a děvčata
o něm pokukovala A Iťrtiekn
vi ze maminka na nclio um nau
čeno že by ho ráda pro dcerušku
ulovila —
"Bertičko Bertičko!" Mamin
ka se nemuze dočkal !
Kty se Bcrtiéee zachvěly vžily
la z hluboká a div nevykřikla:
vdokoliv ! Ještě jednu růži hodila
lo košíčku
V tom % vedlejší zahrady oddč-
tu' vvkoKuu n ozval se hlásily
ženský smích rozpustilý iieváza
ný klu se nejprve že někdo se
osmhá jejím imšleiikáiu umně
dčdh Nic ť nebylo ji-u tam
a dí iiikďi se směje 1'hndhi Ml
e to b)U Joskovie Kiniite je
to uh iin uv Miiícii rrtiny
yývavý smjehf ZiunnoiU e
klfpiU oči ti 'iun!n olťhiiIa
tvými r"krtlymi rňh mi v k
i ku iVmu Um uměje U k
kr t? Je t n t i kanut Jn to ťkv
vý netydtý rnobh Myt-kv
tikk Mllříi jť li p!ťčltití lič
kUrrhí piií A H ťbraií při
tm 1 mul &m pMi ťr"
hal A Jhiři l tměje tirf púobh í
h l ř-ii B rt'k4 iř J I!
I
krík hřka ji l yl v Jk j u tn
h l'!U- A !!Al! A k i l Je tl!
nit J ió i blrťí U irmky
nepronikly kamennou zdí
Kmča byla odjakživa nestyda
tou koketou (Jo historek se o ní
po městě vyprávělo Od tčrnácti
let je takovou! Afaminka říká
že pořádné děvče nemělo by h ta
kovou tmí mluvit a jenom proto
že je pan Josek městským tajem
níkem trpí se íJmča ve společno
sti ale opravdu jen pohoršení pů
sobí Ne jdi vnější je že se všichni
mladí (i staří!) muži za ní blázní
Těžko uhodnout co je vábí Tatí
nek Vrba jenom kývá hlavou a ří
ká: "Jo jo takové mají největší
štěstí jo jo!"
Ale proč? proč:? vrtalo Berličce
hlavou Skoro by záviděla
"Tak tak děťátko pospěš si!"
pobízela maminka "Budeš také
na ostrově něco prodávat?"
"Ano maminko v bufetu"
"Jen hezky se usmívej děťátko
vždyť to umíš jsi jako andělíček
když se směješ Iíeky se usmívej
a přimhuř takhle tak drobátko o
či když přijde nějaký pán kupo-
viit to je pikantní!" Ktará [mní
zamžourala očima "Přijdu za te
bou přinesu ti pláštěnku abys ve
čer nenastydla A jen sc šclří ne
běhej mnoho ať tě nebolí nožičky
Počkej ještě křížek ti udělám na
čelíčku míii andělíčku! A bude-li
um pan doktor Kalvoda všímej si
ho děťátko! Nesmíš být tolik ostý
havá!"
Ale mama! končeno se povt
lo Berličce vypravit z matčiny
náruče vyběhla ze dveří a drobný
mi krůčky spěchala přes ulici už
é šatečky za ní vlály a silni
vůně parfumu si rozlévala v hor
kém vzduchu
Jako andělíček!" šeptala nu
iinnloi pohlížejíc s prahu za dc
ruskou Pan Vrba odfukoviJ ol
á'"ky dýmu hlavu trochu domý
šlivč nalmiil do zadu a prsty pra
vé ruky bubnoval po bílé nápr
Hence e-ii lierlieka mule ie tem
pan Vrba je otcem toho andělíčka
A přece nemá štěstí děťátko
zlaté!" za vzdychla matka vrat
jic se oJe dveří
Tatínek překvapen vytřeštil oči
"(Jo? nenia štěstí? a proč? Babet
ko?"
"Proč? Proto!" odpovídala Ba
betka trochu ostře "Dvacet let už
dávno jí uběhlo a ješlé nczakl
pal žádný opravdový ženich"
latinek odfoukl kotouč dýmu
"A Berlička má přece třicet ti
sic" řekl s opravdovým podivt
ním
"A taková hodná a hezká -
jako andělíček celou bych ji zuli
balit ramínka krček ručičky no
zicky ' — " rozplývala se mamin
ka
"Proč tedy chodí na tyhle ná
rodní slavnosti když na nich ani
ženicha neuloví? Já to pořád ří
kal že je škoda peněz teď to vi
dis stará! Ale to u nás všechno
jen musí jít po ženském rozumu a
mne se nikdo neptá!" resonova
pan Vrba a mračno čpavého kou
ře obklopovalo jej že jenom pěk
ně přičísnutou kakadu bylo vidět
nad šedivými oblakv Maminka
potřásla trochu nervositě kulatými
rameny odhrnula spodní ret al
nepromluvila Co pak -Emánek to
mu rozumí!
Bertička drobnými krůčky spě
chala ulicí zastíněnou prapory V
daleka zaznívala hudba a nožky
děvčátku jenom hrály podle tak
tu Také oči se vyjasnily Těšila
se veselé pňldne zajisté že se
těšila Snad právě dnes přijde na
chvíle — Bertička sama nevěděla
jakou to chvíli iKckávala už dáv
no očekávala Ale zdálo se jí žc
jednou přijití musí ten okamžik
který docela zvrátí její osud a ce
sty života jejího promění
mihu u uneHT Nevědomky při
mhouřila bledé ziivlhlé oči a zahle
děla se bez cíle do dálky
Když uhnula do druhé ulice
potkala mladého elegantního mu
ře Nesl přen loket přehozený
s retuňk cestovní kabelku po bo
ku snad přichAe $ nádraží pod
kloboučkem švihácky na strunu
posunutý in černaly se htwté ku
Irny které činily mladíkovo čelu
to jak iiepum rtie nlksiu Mi l h t
ké vou-ky jaké se deltám libí ve-
!é čtVi-rá ké o' i V koiilkl h ú-t
trochu pohrdá t irotii Krok j' ho
byl pniiiý a knídý pohyb idravé
ho i'U Jikt y po'itié uhlaii ttý
"Sluibnik fcličtMií" podratl
tUbki B rtt k rch!e e etni
la usmáli tvářičky jl ime
ndy rklotit! v odmč f tro
chu iitdirwtně pftl 4 hluboko
l!-rti-!" hovořil lohotuč po
I ji jí ou n!o! bibm rukd j
jt ho tui I ni k-- a nul U
hodným přízvukem zamlouval se
uchu i srdci "Pamatujete se na
svého souseda? Už jsme se dlouho
neviděli!"
"Jak bych se nepamatovali! pu
nc Josku!" odpověděla slydlavě a
klopíc oči dotkla se podávané ru
ky Uchopil její prstíčky v bílé
rukavici a políbil je
"Jděte vy — "
"Mám velkou radost slečno! —
Jako bych se z vyhnanství vracel
Ale těší mne že rodné město vítá
mne s lakovou slávou! Prapory
hudba — věru že jsem si toho do
sud nezasloužil ale vynasnažím se
pokud možno" — a zasmál se iro
nicky "A teď ještě vy mně při
cházílc v ústretv taková snanihí
bílá družička s růžemi v košíčku
opravdu slečno srdce mi plesá!-
Dalc nu jednu růži?"
Usmála se rozpačité nevědouc
iieeia-li si žerty ale růi inu po
dala Políbil jí ještě jednou prstéč
ky uklonil se zamával kloboukem
a zvolal: "Na shledanou slečno!"
A Berlička odcházela celá uzardě
lá v srdéčku se jí ozývalo: "Jak
je hezky a zalaním ! "
Když mladý Josek zašel za roh
zahodil vyprošenou růži na zem
červené lístky rozsypaly sc po
chodníku Zakroutil vousky a tiše
pohvizduje pospíchal svým pruž
ným krokem s hlavou vztyčenou
pod červenobílými prapory
Na předměstí vedle domu pana
Vrby pěkný domek obýval měst
ský tajemník "Je li pak papá
doma?" myslil si mladý Josek
stanuv ii dveří Sc střechy domku
splýval široký prapor Zadíval se
chvilku na jeho barvy hořící ve
žhavém slunci Krvavá červeň už
oči oslepovala přimhouřil víčka
a oli'cj jeho w jaksi přilrpkle
zkřivil Pak zvedl ruku a prstem
dotkl se knoflíku ve zdi I 'vnitř
ozval se zvonek za chvilku ote
vřely sc dvéře
"Maminko!" Poltruřovíuií
NAŠI NOVÍ JEDNATELÉ
1'rt) mínťt Edwardsvillo lil uštu no
ven byl jednatelem iihmíui p Jóg Ko
hout P O Ilox 4s:i Pro Eant St
LoulH 111 OHtíiooven by) p Jog filocll
ta Wínutnnlcy Av Oba knijanC
jsou íoiAiiií jako niuíi chiiruktorni n
nutit níím jich třeba 9ivlahtfi utimm tfíi-
telftm doporuSovati Každý uorbt! o
brlH no li ním I Qpinou ilQvérou a oni
vo viseli vřc(!iíL listu do tykajících
mileradi mu vyhoví tř
uanm
PEOÚ JE TO
ía tuk mnoho chorob ktorí zjevafi vzdorovaly zručnosti proslulých
liíkařft podávají bo klidnému vlivu obyCcjnčho domácího líku
DRA PETRA
ES
Protože ono Jdo přímo na kořen rla nečlBU)tu v krvi Jo připra
veno z ílstVch zdraví prosívajících kořínka a bylin a Jo v užívánf
po víro než sto roků— doHtl dlouhou to dobtidCikladnČ Jeho bodnutu
ZlíUHití
No jako Jiní Itky tvfon lio (lontatl v líkilniilch nýtirí! (lodava se Hilem
pMmo od J(iinýi!h vyraMtoln a rnajlt-ia liíito
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
112-118 So Hoync Ave CHICAGO ILL
1
Zaručená kuchyňská kamna S20J
pi" MrfH?a
Prodáme VYun obyčejná anebo kiuhyřihká kamtia za
tovúriií ceny a iihjioííiik' Vám peníze
Depinle hI jiro ná típlny HOOhI rán kovy katalog vnřie"
! Í'M d) !„ 1 '[ MIBI 1 J I 1 1 1 vy t
cf i' ?''!' ? utctienjf jwmi vciKounriiouiii ceny za uey ouorzire zu i
f-iAW vy PohIc
um vám tento katiilu na jiožádání zdarma
Tato ocelová kiichyřinká liiimna líjilnáti nádi
kou a u velkou vytápěcí vytrvalosti m velkou pe i
18 fiale íl řlrolíou 20 plilcíí blubokoil a 1'f palcíi
vyHokou prodáme vám pouze za fíoHri Taková
kamna Mála by ván $1001) v obchodě v iiiabím
Zaručujeme vám tmpukojctií unebo vrátíme vám pc
ní" plňte nám o velký katalog 41x2')
JOHES BROS riERCAflTILE CO
1300 Wct Oíh Sírcct - - - KANSAS CITY MO
Bydlíte v prohibiční krajině?
PiiIJÍ iino (lopifite nám o cemiík výlcčných lihovin a kořalek Má
mo tÍHÍc Kiol(ojených zákaník ft jio colýph Hpojunýeli Htáťsch Naífl
í-tMfi Hiirimžíliiá bílá aiinbo červená liohcniian UcHcrvo Hlock i plné
kvarty it'i!n 1'J kvart fi $1000 C-galonový Boudek IH500 Zdarma lá
hev líoik mol Ityo a Hlílcniíkii Jiovoz vypláceli Jovonť) na řidtý Jih
a pivo ncpředplácíiiKi Výtečnou koíiilku jirodáváino od $200 do $f!00
Híiloti Xa vefikerá ')myí ručíme Objednávky poňlíjto Dli
CENTRAL MERCANTILE COMPANY
C04 Maln Bt KANSAS CITY MO
(Největší ryze Český velkoobchod lihovinami na západě)
Cufitav Benda přcdHcda Fred II Erais řiditel
LGcBuíaoS-nriuiccocii naiunaiu UUi
prodává ve velkém
Tlačenc vyrábčné a lakované plechové náíinl — Cínovaný plech
íekizný plech a kivovó zboží — Oatnatý drát hřebíky nožířské zboží
bicykly ntfolné zbranfi nábojo a iportovné hoši vSuho druhu
9th and Harney Str Omaha Nebr
' 1 J iujm- u miiL!
1
1
3
ty
S
tm
Zmírňuje zánět—
odistraňuje bolest
Toto ve čtyřech hlovcch jest poslání přípravku který přináší ji
stou úlevu při reumutisniu jedné- z- iiejricpříjomtiějHÍch eliorob
SE7EEŮ7 OLEJ SV G0THAHDA
jest jméno tohoto proKtředku Jest to líiiiment ohdivuhodiiých lé
čivých vlastností iiejlepší prostředek na svčtč při vyinktiutinách a
nadmíru osvědčený při ulevoviíní bolestí reninatických a ncuralgi
ekých Jloudrá hospodyňka vždy má v domě láhev tohoto pro
středku ('ena ó0 eentň
i ii J r
mě
mm
i'W 14
O 5
rtli
Si
SrC(tHiIhl
ml
mí mň
'now "
('těte eo praví ]aní A ují Musil Mowinaii N D :
"Musím Vám sdélit jak výborné účinkoval Váš Olej sv Gotharda Je tak
výtečný že jsem vymazala jednu lahvičku a zbavil mne velkého píchá
ní v nohou a které jsem mčla dlouhý čas"
lži
I
►1
SLABOST PLIC
í'o eeiýcli téměř TiíK KT KoKt' krajané v léto zemi odporuéují
Severův Balsám pro plíce
intt kanli ápttlii plic slabýni plícím a jiným pliením chorohám len zkuste láhev pří
ště už dostanete silný kašel (Viia ''" a '(! eeiitii
Jest Vaše zdraví pojištěno?
Ne li tedy jnte iiúehyliii kil kuidé téuiéř ťhi'nlé
h':ď'ji pojixlte si řdntvi a méjte po ruce
v
Severův Životní Balsám
J t t ten NIMIKťM n iiu t i pro tn nej!itti itdudek Ileuj" píi i í'Ium-Ií mil
!hé putnAíiA přirthU jnwnligV utáři Motky chválí ťnto lk tV "5 ontu
NA 1'KOHKJ XV VšIU II lťKAUNAVl! ITWTK SH JVS t SKVKKOVY IfKV
lrKAfiSKA l'AUVlV XMAKMA
mm
IWVD