K denním událostem
Van Bryun jest mužem několi
kráte okradeným Anpoú on sám
tak tvrdí Již několikráte prohlá
sil že president Koonevelt okradl
jej o jeho zitnady a v minulých
dnech dokonce prohlásil že Taft
učinil totéž Smějete Ke? Chá
peme my Hit wnúlí též! Bryan je
na velkém omylu domnívá-li e že
jej někdo okradl Jest to řcla
jednoduché k pochopení V roce
18% hlavní bryanovskou zásadou
byla Bvobodná ražbu fetříbra v r
1900 byl to anti-imperialism a letem
je to skutečná jistota a zanícení
bezpečnosti bankovních vkladů a-
nebo vládní vlastnění drah L kradl
kdy Koosevelt anebo Taft někte
rou z těchto zásad 1 Každý poli
tický začátečník ví že nikoliv n
povídá-li pan Hrynn o okradpni
vzbuzuje jen útrpný iíhiiií-v ii ro
zumných lidí
t
Jedním z nedůležitějších poža
davkft za který bojovali eheu re
publíkánský kandidát president-
ký Taft jest rychlejší a lacinější
vykonávání spravedlnosti pro chu
dého Člověka V přítomné době
spravedlnost nelze dosíci v mnoha
případech nciii-h k tomu perie
Vťs věci této již dříve proneseny
byly různé náhledy a častokráte
poukázáno bylo k tomu jak těžko
dostane chudému člověku spra
vedlnosti zejména bojuje-li proti
straně" dobře finančně postavené a
nebo proti korporaci Taft jako
bývalý Boudce má ve věci té jisté
zkušenosti a zajisté užije jich v
zájmu své snahy Podobných po
žadavku ve prospěch malých lidí
nalézá se v programu j-ho innoho
a dle těchto lze soudili že lid děl
ný lid chudý má v Taftoví jedno
ho ze svých nejlepších přátel
Často pan JJryan chlubí se- uv
vostí svých zásad A budiž {o
jednou pro vždy známo ž novýmij
'i: x _ „ „ íi-v
iinovskými l'M ííl-yan óljiikživa
éaboy jako stíirý sup a není bez
j)odstatnou (lonuiénka že to má
Siž v krvi 'iínoho je těch kteří
línají politici é boje zvěčnělého wt
fleho krajana Kdwarda Rosewate
ra zakladatele Uce" Dobře známy
tison jeho oe li "drahami které
iyíý jt-ílním z' prvních kroků jél
%'yX - troti(lranám ' podniknuty
)o'saÍí' se' Částečného vítězství
iad panovačností drah pak zaji
Aité lví podílná tom má neúnavná
fliráce Kosewaterova To neupře
nikdo kdo věcí veřejných jen poy
někud si vsíma JCosewater ryi v
politice satrým kozákem a zásady
jeho podepřeny byly zkušeností
Nyní na bujném oři přiklusal pan
Bryan a hle mnoho z Koiewatero
vých zásad ocitlo se i1'hVPro"
gramu Je potřeba k tpma notné
porce odvahy za takových okolno
stí mluviti o nějaké krádeži zásad
V minulých dnech četli jsme vel
mi zajímavý feuilleton v jistém
pražském časopise Zkušený sta
rý novinář psal o novinářství Tro
chu fantasie ale hodně pravdy
Psal o žurnalistické výstavě kte
rá uskutečněna nebyla Proto po
pustil trochu úzdu své fantasii a
psal jak by si sám asi výstavu ta
kovou představoval Mezi jiným
píše: A co znamená ta sbírka vše
lijakých mur netopýrů a plazů í
Ta ž do výstavy žurnalistiky ne
patři T O pďtrí — tuze palíi vá
ný čtenáři! Ty na Špendlíkách na
píchané a ve Spirit isu naložené
potvúrky — představují lidi Rte
H jako děti "do studánky z ntt
se napily há'jí teď kamení a ume
tí" Totii takové jf-ntlemany —
a nichž by nikdo nikdy tievřděl
kdyby khovivavá iumalistika ne
byla jo zvěčnila kdyby nebyla ti
v řřjiVtvaU alavnA a iijUvtiíjil
jejich řeči — tUI takové jimi o
rhotou ttvuti n!uÍiU a MiřjVk
rw ttťuil im iyplhl al di teplého
koiidrvka ii pak ten JrbíKrk
fnlkopH a l lt!iUU illii plivali Je
til ttU0 IájiiliV ktilekťit — a H-
jtba duby kdy dupltiéti lude
ubirk ta jmény tím j nm
ii) mni — alf i %í v n í ti
niri I rLtij! — r ti
prvl I ldt byehm liťibii o tm
Vrhni itkiudxi jiivl Ut
114 l' k'l k Ut Ml l
V'ťt iíí f!rlitti til #
ilí t ttuMMh laujaU bud iiU-
Jtut lf kMnl U i J !
přlti by i ii ImIí i1u1i
Ítiťji)Mi k bti kliiMi tip
Mwui trdi fa ] lu přdti h
politiky ale pravdou jest že je jí
málo Lidé všímají si záležitostí
politických méně než všímati by
si měli Neříkejte že jest mezi ná
mi mnoho politiky ale věřte že
potřebujeme více politiky My
bychom měli býti politicky vyspě
lejšími a žádnému z našich kraja
nů neměl by býti nastávající poli
tický zápas lhostejným Stále
mluvíme o uplatnění se v této ze
mi ale zapomínáme že pomíjíme
nejdůležitěji pole kile bychom se
uplatniti mohli V polit ic mohli
bychom se uplatnit! Hudeme-li si
vsímati více záležitostí veřejných
a pozvedneme-li svého hlasu proti
bezpráví anebo naopak projevíme
li souhlas s věcí prospěšnou bude
me řádnými občany kterým osud
země není lhostejným Tím získá
me českému jménu úctu a respekt
Jsou místa v této zemi kde kraja
né uplatnili se v životě veřejném
v plné míře a tam jsou živlem re
spektovaným n nímž vždy jct po
čítáno Pro příklady nemusíme
daleko Máme je v Nebrasce Jsou
zde okresy kde český živel má ve
liký vliv na utváření záležitostí ve
řejnýeh a to dlouží českému jménu
ku cti že vlivu toho používáno jest
vždy ku prospěchu všeho občan
stva Jsou místa kde přÍMlusníei
našeho národa tésí se úeté a vážno
stí a jsou míta kde panuje proti
nim předsudek Naším úkolem
iext předsudek onen odstranili
Jedinou cestou k cíli tomu jest vší
maní si záležitostí veřejných 1!
blatněim se kď je to možno a
hradby předsudků shroutí se tá
zem
TfeíSTALETÍ QUEBEKU
Konečně probouzí se i v Ameri
ce historický smysl 12ďíiní sla v
nosti jimiž byJo nwlaveno třistab-té
trvání Quebeku poskytly v živých
obrazech a průvodech zajímavé di
vadlo s historickým pozadím Dů
stojný rámec k témto obrovským
obrazům jež vykouzlil Frank Las
eelleí z porno"!' tří newyorských
divadelních ředitelů poskytlo
mo město Qiiebtk r " ' £ '
Jméno Quebek znamená y in
diánské řeči "zúžeuť j proudu"
neboř na výšině Oapo Piamond po
sunuje se staré ''skaínifiňízdó"
daleka do prtmdu Pozadí tvoří
hory nv Vavřince které město
strategicky ovládají a pro něž bylo
prolito mnoho krve V osmí vel
kých obrazech byla ( znázorněna
slavná historická minulost města
Vlastním hrdinou dne Jyl Samíiel
de Chamolaíň jenz 'drťe 3 ledia
16Ó'á"měšto založil' "'" 'Ovšem fed
XjueWk j'íte pjři jeho smrti yés
nieí asi se-Jíjíi -'obyyatdi ale jeho
význam pro kolonisaci byl nesinjf
ný O jeho bojích s Indiány" Vy
pravují posud malé kulaté "indi
ánské věže" jež jsou tu a tam roz
trouSeny Šetnílta ' ('liamplaina se
vznešenou Shakespearovou hlavou
představoval sir Francois Lhiikc
lieri bvalý kanadský ministr a
krvežízniví lluroni a InKewn'é
byli zastoupeni svými mírumilov
nými potomky
První velký obraz představuje
přistání Champlaina Také vlast
ního objevitele Kanady Jaquesa
Cartiera který již sto let před tun
zaujal zemi pro krále francouzské
ho bylo vzpomenuto Střediskem
obrazů byl však Champlain které
ho Indiáni jmenovali "muž se že
leznými prsoma" Jeden výjev
ukazuje příchod misionářů kteří
N i v Kanadě chtěli dobyti koruny
mučednické} lakó "iu rický Len
nidas" Adam Pullard jenž se lf
Hiiiidmliv v úzkém průinvku u
Ottawy tři dni odolával zástupům
Irokesů jakož i národní hrdinovi
Ouebekll irenerálové Monealm H
Wolfe kteří padli ve velké bitvě
roku 175!1 byli uctěni (Vlé pluky
franerů biwblanderft a lnÍHlur
nkích trranAtnlků v kontynieeh i
polovice 1 století vytuiipli v
hraze-ťh bitev
Jiné xtrá výjevy iUnf hi
sturiekfin dekorem odrhrávuli
im dvorech Krtiíitiik l a Juelři
rh IV IVU kUv 101 prj kto
vAna bla v niobu r inoJnA nej
Vttiliíl k iČtleld Klátit b! JU
í t i ai Mt'ni ftr'ib ib ktri
řkích íArovek a J r ohromný při
b V řUi!i í l bl iřielul at tufrt
prsvtrnl h hotelů 1'vállli e
ít rbi k inuíe fbv)kb Jnb ti!l
ai ' urilů é í řdt
ti últ litvl dblj'l e t
krie' KiJuénftH b-iltbl I 5 ibu
dnimt ]'{ l li li U ! I V
''tu 2 til-ili pfiři u '''
dl !ta rrUwriitv t Ir ták
t
r falU i" H
HHibbl lijtduú jltt
1 ' 1 b
Slavnost třistaletého trvání (Jue
beku o nějž Francouzi a Angliča
né tak houževnatě bojovali stojí
úplné ve znamení eteiite cordiale
7 Anglie dostavil se princ Wales
ský s velkým lu-íivodfiu a rovněž
dostavilo se francouzské poselstvo
% admirálem Aubem v čele Ovšem
hodí se sotva které město lépe pro
takovéto slavnostní sbratření jako
právě pod anglickým vrchním pan
stvím se nalézající (Jjuehck jenž v
iiejntarší části městu má ráz fran-couz-kébo
městečka Až slavnotní
nich pomine zůstanou dvě trvalé
upomínky na tyto památné slav
ností a sice velký pomník zbudo
vaný společně generálům Wolfeovi
a Montcalmoví kromě toho pak
stane se proslulé bojiště "Abraha
mova rovina" národním majetkem
ROK SVOBODY
Nnpwl A Ml
Přišla přece ta zlatá svobo bi
nad níž by človék neměl znit
dražšího přišla přec třebíis '
lé bory hradeb jí bránily třeba
ž tÍMce chladných žalářů ji věul
lo třebas že miliony bodáků byl
proti ní namířeno Zadupáviilí jí
mocní a zbožní tohoto světa za
bíjeli jí proklínali jí — a hle ona
ožila vzrostla zazářila jako za
září paprsek který ze slunce vyle
tí Kdo jej přemůže kď) jej e
světa zprovodí 1 (žívá a zá"í vžd"
znova n znova
A rok 1HH je rokem svobodv
zvlášť Pude jínté jednou velikým
vátkem v kalendáři lidstva pa
mátka na ten kiánný mladý m I
šený rok kdy tolik krve bylo vy
lito aby měl dost vláhy strom
svobody
Velká revoluce francouzská by
la jen odpovědí fraijeouzslíéh ' li
du na nesmírný útisk Jako Mraí
líyá bouře sífjctbi vše rit nii jí po
stavilo v cestu Sniejla krále yy
línala šlechtu odstranila ducho
venstvo a na prapor svobody
psabt íovnoiiťi bratrství vicch'í !
Ale panwníci se z ní ničemu ne
naučili Netfíiiťěílí he zejména 'tri
mu co stálo Ludvíku XVfWflií'i
a život: že revoluci ' 'neodjí ťaíď M
bodáky a násilím nýbrž spraviv
dlností a pravou svobodou j
A proto když mocnosti zavezly
Napob-fia daleko hodno daleko
už na osamělý omtrov V Heleny v
okeáné 'Alwntkfi'r- zátázaly m:
především pot lačiti ve stítceh "íií-f-cko'co
bý $ťfj i Hh-y m' rtioliíir
podobat s volod a j'o l-ý jcť z 'U
íckamobio noomíriat na rwoíuťi
č'ili stručné: Panovníci se po pře
možení revoluce rozhodli povďiij
vat poiblané opět zaaIoží za ma
jetek jenž byl jim dán "z milo
sti boží" jehož jediný a svatý ú-
kol je ten opatřovali jim a jiným
páriům živobytí Dál pak už měl
lid povinnost mlčet poslouchat a
uctivé m chovat
'Au to však se mnohému naučil z
francouzské revoluce lid Viděl
kácet se trůny sesazovat krále
poznával že takoví páni jsou ne
"z milosti boží" ale z vůle lidu —
a do duší jeho hluboko k nevyhla
zení zapadla slova: svoboda rov
nost bratrství A všichni ti mi
lionové kteří se cítili spoutáni a
utlaéeni dívali se k francouzské
revolucí jako k zářivému krásné
mu červánku lepšího dne 'Mla
dá Evropa' — tak se jmenovali
všichni ti nadšenci kteří se nele
kali ani koulí ani šibenic ani Ža
lářů h uniovali rolííhknl pouta
na rukou a nohou národů evrop
ských — "Mladá llvropa" dtala
ne stálým postrachem státníků
12 r vypukbi revoluce na Si
cílii u několik dnu putinu v Ne
apolí ale veliiioei udtudy všecko:
Zejména Iťakousko koiub) při lom
sbuby přímo katovoké mh) miiiů
bvlo v Neapolí Hri mo ia ti-
íce jit h jmsk utrašiič potrestáno
a jinak tiilee hynulo v hrUnýeh
hrobech }n!th (fncUkých -
Al ť p íár iteuih rá(il VÍ
ditbi v Pieiiioitlii Loiulutrdoku
JimIi uč "Svubudi i ťo tmtrt!"
ďbi pn lulu líanbnbli Mtíi
lit tt v či lu linuti - "Mírtd i
tlie" Vaštiivé r tnii"Jije tiny
Mlíe-edniků b tskA tf tj íi
íiihtýťb in přid t t r t v 1
ťitabl ji ilě h!c'mh tv i
vítěiťdi a jfejMsťn ipěl lítkietku
VVb 'tlil tdly pi"kl t btil t
Miti rM b hn ilot n cLía
Prt!(tka I a Fi t J naň li V bvl
hiilov učinili ftpíi $ rl'hi
bibtl' l I vdili li&fiubtia i
f) H vdiiií j- v l"l" A r V
laliř ptiidjf a iiettaťjy j li
IiN tlli ab mní é j i j
diný zločin byl ten že chtěli svo
bodu svého lidu vlepeni byli na
ftpilberk do Szejíedina na Kuf
štein tisíce jich zhynulo na po
praviítích neslýchaná mučení v
žalářích byla obnovena aby z věz
nil dobyli vyzrazení společníků
Ale heslo "Svoboda nebo smrt"
nczachvaeovalo jenom Itálii znělo
v Němcích Kusku způsobilo vý
buch na poloostrově Balkánském
proti zvůli turecké: národové chtě
li žít pouta praskala
A Francie ta krásná a podivu
hodná země svobody šla opět na
před Červencovou revolucí r
130 sesadila Karla X a jeho ná
stupce se dříve optala budc-li si
vážíti práv národa Neboť národ
je svrchovaný soudili ve Francií
A král Ludvík Filip vážil si z po-
čátku těch práv Žil jako občan
vycházel h deštníkem v ruce při
píjel si s dělníky tiskl ruce gar
(iitiVu (národní stráži)
Jinde však pořád národové
ht rušné úpěli i Ludvík Filip vc
Francii se pokazil - a tak koneč
né přišel rok l MIS ten požehnaný
rok který heslo svobody rozvál
do všech koutů světa a který nebe
i zemí vzbouřil bojem proti otro
etví a po něm už nikdy ncmůž
příjíti doba která by chtěla zno
vii a trvale vzkřísit to co rok
lH pochoval
A Francie šla opět v čele úno
rová í"jí revoluce r l H l S byla sí'
iiáleiu Kvropé Paříž padla do
rukou lidu davy zaplavily Tuil
r'i" královský zámek král prchl a
p rostý muž z lidu vysko'ÍI na krá
lovský trůn a mávaje rudým pra
porem zvolal: "Ať Žije republi
ka!" - Sádrové poprsí Ludvíka
Filipa roztříštěno trůn vzat a na
náměstí zapálen
Potom M lid zmocnil zásob krá
lovských sklepů a královým šam
paňským připíjel republice Bylo
to lil února 11S o WL hod odpol
Fdálosti pařížské rozlétly se po
Lvropě bleskem Na panovnických
({ytm-fU způsobily zděšení i náro
dů oživily naděje lakoneq 'ioro
b' PÍ!'čly i do Vjdué — tairt
opět Mctteniicl' ' postavil #u: jirotí
každé poyojjuosti k přáním lidu
Byla to slabost řekl
U nw v Praze zpráva o fran
couzské revolucí a o prohlášení
republiky oživila všecko obyvatel
stvo Národ náš zásluhou budite
lů probíral se od konce století 18
ze svého téměř smrtelného spánku
a teď by) líavJíčkm Palackým a
jinými muži uvědomován tt'probu
zen i 'pó1iti-ky'y
Pryto zprávy o udájoštejh fráií
eoúzských ssál dychtivČ 'jako' vy
prahlá vypálená půda první kap-
ky deště i(fl
Hned na 11 března bylo v PraZe
svoláno shromáždění občanů — ně
co neslýchaného! — do svatová
clavských lázní v Podskalí Tam
usneseno podat císaři žádost zvo
len výbor (Svatováclavský výbor)
kterýž žádost vypracoval "Chtějí:
1 Spojení Cech Moravy a
Slezska
2 Zodpovědné politické práv
ní a finanční nejvyšší úřady (ja
kési ministerstvo) v Praze
3 Doplnění stavovského sně
mu poslanci svobodné volenými z
měst a venkova
4 Rovnoprávnost češtiny s
němčinou ve všech českých zemích
r Opravu soudnictví
íí Vykoupení z roboty
7 Samosprávu pro obce a prá
vem zřídili Kardu (obranu)
M Svobodu tisku
!) Opiu o UxoviS a k:!5:v:!
daně a zrušení potravní dané
JO Svobodu šhromaďovací o
chrním listovního tajemství za
tknutí jen z rozhodnutí soudu
11 Svobodu liáboelihkťbti V)'
Zllúllí Náritd či nký po 'Jmi letech no
va Vystupuje tm jeviště politické
a vstupuj' šťastné neboť vystu
puje pro svobodu a dprnvelliioit!
Zatim l' břena tlošU piávn
Metteriiiťli e podťkoViil a I
je V lliíi !iu k"list it uče v I m la
liku a povobím !iováiil t'rd
Játwit v PrrtA bvl ohromný Pra
b jako rájem " poěeilld tiiilll
v o(l'iil leb' pl-Ali rad ti nu
Mloitb ! pudih tbt iiáru"i
"H bfrlia ud li 04 bU Sluně
%ln íaliře lot Sptlb'tki MiiiVa
i i K'tft jni e otfvřly a pnpu
t s S y itvé oběti IMui'1 in ly ne
fn I r v iiipluiU triui jich k-U
ky tbrmi r- kt ivubilv rku
lM
Hi a ptal- bntiU e VI
I- a I t V t lt h4r d v tví
dt b!av
V Uhrách stal se vůdcem sně
movny Ludvík Košut v Pešti vy
pukla revoluce Volalo se po svo
bodě po ' právech A skutečně
Maďaři dostali ihned vše podařilo
se jim ze své země utvořit stát té
měř samostatný Maďarská pova
ha projevila se však i tenkrát ne
pokryté neboť svoboda měla pla
tit jen pro Maďary a ne pro Ne
inaďary V Cechách odebrala se již po
druhé delegace Svatováclavského
výboru k císaři s požadavky če
ského i německého národa Odpo
vědí byl konečně kabinetní Jist cí
saře Ferdinanda V ze dne 8 dub
na 1818 jímž uznána rovnopráv
nost češtiny s němčinou zrušena
robota povoleno zříditi v Praze
ona ministerstva o něž žádal Sva
továclavský výbor rozšíření sně
mu o zástupce měst venkova a u
niversit a vše ostatní vyřízeno příz
nivě Měsíc březen postavil na
ráz národ český na práh jeho nej
vrouenějáíeh tužeb jeho svoboda
a samostatnost visely už na dosah
ruky
Dno 2 června JHl byl v Praze
slavnostně zahájen Palackým sjezd
rakouských Slovanů Bylo ho tře
ba aby Slované rakouští sesli se
na obranu svých práv proti Něm
cům a proti Maďarům Nadšení
bylo veliké "Z otroctví nelze bez
boje k svobodě — buď vítězství a
svoboda národa buď čestná smrt
a po smrtí sláva" tak ohnivě mlu
vil Šafařík
Bohužel že užitek ze sjezdu měli
Slované pramalý
V Ba kousku přešel první strach
z revoluce a svobod kterých se ná
rodům rakouským dostalo bylo že
leno Zejména některý kruhy šle
chtické reformám zavile nepřály
— věděli páni že u svobodných
národů špatné pokvete pšenice je
jich zájmů
V Praze byl fehdáž velícím ge
nerálem kníže Wíndischtrraetz a
místodržiteíem hrabě Lev Thiýi
Oba byli práv z tVh kťH vc
svých kožených' duších nemohli
pochopili k čemu je' třeba náro
dům svobody a pro' 'se nespokoj'
tím abv poslouchali sloužili a m!-
čcii :
Důítójníctvo a vojsko Win
dischjraetzovo dobře znalo smý
filehí svého Vojevůdce a právě t
těch' dnech červnových jsěalí vše
lijak' dráždili pražské občanstvo
12' června byl lid napaden voj
skerrí w první krev česká krev v
roc' lH4i zabarvila pražské u!Lc'
Po několika dnech bila pak děla
WlndÍHchffraelzova do Prahy Ti
a'tam postavili 'sludeiiti i iněSfa
né barikády i ženy ná nich b jo
valy ale všechen ten odpor
který byl vlastně- jen obranou at
může omluvit surovost a krutost
níž se chovali ku Praze Win
dischtfractz a jeho vojsko Byl tc
úklad proti českému národu hle
dala se záminka zatlápnouti už tu
květinku svobody která ještě ani
nerozkvetla ' i -
22 července zahájen byl říšský
sněni ve Vídni Z Čechů byli na
něm Havlíček Palacký Itiecr a j
Sněm nevykonal co měl nevy
pracoval říši ústavu neupevnil a
nezabezpečil národům jejím ústa
vu ale co zůstane v dějinách za
psáno zlatým písmem že konečně
zrušil robotu
Konečně tedy rozřešena byla
jakž takž otázka selská Od kon
ce století 11 vleklo se to hrozné
ujařiněuí selského lidu opravdu
hrozné Tři sU let "hrabivá těž
ká ruka ! i lty spočívala ra lidu
selském 7 jeho práce šlechta tě
žila z jeho úpadku vyrůstal její
htať k a důchod" tak oceňuje ro
botu zemřelý čchký ministr Kai1
Jaké podivné cesty 1 Fplynulo
10 b t od bitvy Lipauské v niž padl
především lid v těch slavných hu
Mtských dobách sVulMdiiý lid če
ský — ar 1H7 rpečeténa l i
koněm poroba selského lidu Ji
liom otroctví mlské před Bílou
Hor-oi bvlo hrnu proti tomu otro
ctví jak je připravili našemu lidu
ti růříd etiíci po BiU Hoře Vy
pláe 1 4 s nám ktmšné reforma
Slký člověk 4Vuáu bl vrch
iiosii věrnosti jMsluiittMti úct-m
mt a o U rdiiu j' ho A b)l
phbvt k půdř jÍ nenabili y
Ititl K j lei piliU 1W vúb pV
InVj 0I VťdUt ne Ifslitrl N
útt k e #ciu l trt smrti bl vy-
mrlt! Sběhl 1 roboiník bU ll
nťht iin'i jt b ib jkt V ano ri
kýtb jUttt4li'h b'inhli řtrm
i by I j y n' li jm viě nó ku bb
Util Ui-rrťlilA
A lí livot rbitnik lúlívl
iri bitt I j lni iiib í I II tlí
Dr G Rosewater
ČESKÝ LÉKAft A EANIIOJIĎ
Úřadovna: 222 "Bee Building"
Úřadnt hodiny: Od 11—12 dopj od
2~n od 8:30—6 odp — V nedůli
od 10 — 12 dopol
Tcleplioiifí — Bell — V 1217 ItesidoncB
D 501 Office
Independent — A 1317 KcBidonc
A 1504 Offico
Obydli — 2417 Jones 8tr
Dr £ H Kučera
českf W a raBliDjiC
VE VEEDIOEE NEB
V knidé ďtlté a do okolí jede na za
voláni 39l
Farmorský telefon v úřadovně
IfHt hotov posloužiti krnjunflrnl
Dr J F Ktílul
Český lékař a ranhojič
Úřadovna v Karbach bločku íLslo po
koje 303 — Tol 17(U
Úřadu! hodiny: Od 10 do 12 a od 3 do 5
Obydli 2808 Chicago St
fjfední hodiny večer Tel Harney 1719
Omaha Neb 18
Dr Geo F Šimánek
český lékař a ranhojič
v tlale 1262 jižní 13 ul Omaha
Úřudnl hodiny: Od 2 do 4:30 odpj
od 6:30 do 7:30 večer — Tel 3769
Bes Tel Douglas 1964
Dr Edw Chaloupka
český lékař a ranhojič
V 80UTH OMAZE
Úřadovna: 21 a M ul Tel 773 Úřad
ní hodiny: Od 10:30 do 12 ol 2 do C
Doma v:fvr od 0 hodin
Obydlí: 275 Jižní 22 ul — Tel 351
Dr J V Koutsky
Český lékař
24 a N Str South Omaha
úřadni hodiny Od 9 do 12 hod dop
Od 2 do 5 hod odp
Od 7 do 8 hod veéor
Telefon v úřadovně a obydlí: 142
ilr James V7 Novák
ČESKÝ ZUENl LÉKAfi
Jt trvale utiawn v pokojí ř 4 Cnti
nenUl Illoek 15 a Douglaa ul' rohová
úřadovna pad BcrK-íáifaníOD
: Tel Doogla 0077
lé
vyMíí ucinoce oiUopatické
Dr M E DONOHUE
603 New Brandeia Bld I
- l-OMAHA ÍEBVj-jl Jlíí
Navitívto jej ntb díiíte piu 38tf
Oeaký lékař a ranhojič
Též věnuje zvláštní poximoat nedu
hům oíníra a přizpůnobujo brejlo
Úřadovna a obydli 1317 Wllliara St
Telephono Doug 3729
F NI Scoblílt
český právník
a obhájce
VEÍtEJNÁ 1'ItAXE
Semity Biock TYNOALL S 0
C H Kubát
právník a v iřijn notář
V oboru Mvťm řku5'iiý Sjlt-hli vý
ílúlU' ii Vht-t li notitlA
403Drker Block 15 a 1'arnam
Tel IkiuiřU Ht7 i lina ha Seb
LOUIS J PIATTI
rádet právník a vařtjný notáf
507510 Brown Block
jihov )iIim roh ti a I loudím ul
OMAHA NKll iUii
TKIKFONV
f f lil Htttlf ítV
LOUIS BERKA
ieiký právník a veřtjný notiř
it N V Life Bldi Otoalka
Tr:il IINV:
í tm luvaa l'5i Utjtli Sť3
James G Kinster
„ruAvxíK
él éM BroJtllIljf QmtU
Ml
4' nfcliail a4
e'4jt aé iinittulit i!e
kkW4 llkk k
A CECHY
Bez léku a bez nože