Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 08, 1908, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    K denním událostem
VESMÉENA
Otéc! Mmiioosobnj? ťuno!
Jenž Met v nvi:íb rozlívůS
Tvoji m í lu v ví''i stínu'
Víak Ty níkily iiťiUlváí
Hlovo Tví jut rit-tíi vunc
V kilí hvtrzl' stftin-k má
AI§ icj(kvť'li'j r''j'lii m
V Jiirjij v néat j myslívá
Neeíteliiý tvor hy l'tl
O!fiviijo xAkou Tvůj
ťuliiiu rfiíti mui žíVikII
Chv&li vyMl tiia tivňj
ř'třťilnf jí ruzvilimtl
'ikon Tvůj živu tku
Zřetelněji jí Uhtl
Zvfřo k TaW In
Věloid vuk Tvl tvorovi
AU-hi l inyxl M%MitttA
Jírnž J"l v 'mUrinUt ijiiehuvý
Ktroimi )oM(íiil dul
Tí hí JeAli iicmotnrnň
Nil NVIliOll6 JwlftVt
Mlt síet strumy nviirní
Mnohé v ríijl jMkArí
Mnohdy řlovřk vy(i í$mh
Vřrf)ýc!t k dílu povolnil
Krvi zliiwjív rnořsl
Víuk neřemí kulili Míly
Ať KJiOilll('l l Jifí-řtoHJ
Kýž iiA voffi6 % líto Ulily
Wkví-H skutkivé vyrvou
U41mir Klácol 1887
liiulifiiír Kláeel ví! článku "Ves
mírnost" otištěném v prvním Čí
sl "Slovana Amerického" napsal
"Po obraní již poznává se Kkuleé
ná pravdomilost aneb jen bojcebti
VfSt a Kpozdilost poubi aě iioi
„Rouškou pokročilostí jako jest jí?
dávný příklad Sofistův Komu jd
o védu po vědceku vědecké ná
íiítky i ra í když ne neshoduje ko-
mu jde o křik inu ten to dělá ji
liáěl" Slova ta dobřit přilehají
k nedávným událostem
Redaktor Karel 1'elant mešká
tčehto dnech jíž mezi námi Tížili
fcí! fiafi ze xrdee vňíební krajané na
západé a z bojnebo poítu příhlá
Sek z rfiznýcdi íenkýeh owud lze ou-
díti Že pniee jeho í zd vňerni vrut
varní j plní uznátána Nic nepo
mohly lživé pomluvy na nž odpo
VÍdatí bylo by ponížením lid náS
nřeHlal už véřití tem kteří h ním
nemínili to nikdy tipíímnř Vími
dobře proí tak t-talol Slo tu o
obchod u o ten nHÍm vobodomyHl
ným jolilvárftm jde vždy v první
řadí ftlo tu o ztrátu poxíee jed-
nomu téeh HVobodotnyHltiýeli po
lilavárů a proto ten poplach a ví
ření váleénýelí bubnň na vřieeh
Ktranúch Ale uvitá uvitá i zde na
západě I Dnes můži-me to již uméle
říci nebof i ti kteří druhdy Štvali
proti nám když psali a mluvili
jfflno pravdu dnes umývají hí ruce
jako biblický Pilát Možná že
zničnl tvář možná že probudí m v
nich tará rienávmt ku víemu co
přKÍ m té Hinutné pověstné třiceti
leté vobMlořnylnoKtí ale faktum
tu jent že dnen rolíí a5 jeíté fiřed
ineHÍcem xtatn nad hlavou mávali
váleíným praporcem Ná tíňí Že
Karlu IVdantovi dontalo na zá
padé vřelého přijetí a opakujeme
dnen už drive jirojevené přání aby
dokonalý -Aur ponlání páné Pclari
tova tm západe byl prvým hřebem
do rakve tí Iži-MvobodomyKlnoKti
která živena byla otřepanými kle
py pochybné ceny titěrnými trk
němí z nichž hálala neupřímnoNt a
pokrytectví té vobodomyKlnoMli
jež dovedla z lidí dílati nemyHlíeí
iládo a která hrozila x Ktáti nám
klethoii
JÍKlý lÍKt v vbmti vycházející
pojednávají o prohibiéní otázet
li ii'i priiiáŇ! náhled ujíeí zají
mavý diMlatřk i Ve utaró vlasti
nejsme na tom líne 7Ai chodi
pamiu Spořivost obvázáným bíV
i lieiii Miiu vd2 ite oildaU piti ní
kterých druhů piv jel prňmynlu
pivovarskému dílají jen ostudu
žnludku řpňsobiiji obtíže Kdyi
tií litá pivo vařit ať vaří ze
fclwhi n i cbmeh Takové pivo do
kom l ftv't'i Alt horii jedu je
jiiprstck 'iv chutnajícího tuk
prsivláitně jaknliy Afeno bjlo t
koifat přelu"ky TakíMÚ piva
Iniui luké vAnoriťe a proti lnu
lUiU liV fUlltlik lídt y dut i tk
kolt iy hta'Vtt i 1'nktid im hrií
ký-h ťli a áeťl-j k"d dutéf
jsiiiň lny iVi hmé c tré tluxti
M Iia tunt i kraj i'' na) v A
loi riťť My iti4itt k(ii-( I kolu v
Prtcf j i t t j a o ntdmny nrj
rltu Hi tiU řiprktijť mít
ttt k-lo baliÁoi tu jMuSij' Uk
rllÁ'ji yr4 Irl-iS dťlatií libo
ílrný j t j iU Vidot d i Ur
d-t !íin I I i tíké tké
lU mji vtďly ťy i!lol k
šili jen kdyby ti páni h1 těch ko
tm nimté peněz prádlo brali Co
bychom za to my Čechové ve wtarí
vlasti duli kdyby páni ministři
pro Čechy dali nám sem takového
říuverníia Folku s komisařem Mul
vibillťiii s plnou mocí uby zaví
rnh především pivoviiry jež vaří
pivo jakoby z proutí ii z přesličky
uvařeni) a kdyby na 4H bodin za
vřelí každou bábu jakrnili by př
kročila práh budovy ve které m
berou záznamy na hazardní liru
sázecího kolu
LA Dl MÍR KLÁCHL
(K uiiiiáti'ii Hlýih Jidiu ii ii nm' ní ti)
Dno 7 dubnu VUíH bylo tomu
1W bf co narodil ku Ladimír
(FrnnlíŇek Mutoui) Kláeel v Cc
hH Třebové v Cechách Slo let
uplynulo od té doby kdy narodí
ko jeden z nejupříiiinějHÍeh píáte
("eebu amerických který do tiaSe
ho života v nové vbihti chtíl přiné-
htí více Kvélla více hlunee — —
Dnen na mnohých míntech pořá
dají h odlavy Kláeelovy památky
Velebí xe jeho Kiiahy Žehná Ke jidm
velikému duchu který jako orel
vynoko vzlétni nad moř vSednoKti
nadšenými Hlovy řeéníeí povolaní
méíii' povolaní opěvují jeho práci
— ale upřímné řečeno — v okIh
váeh tíeh je mnoho trpké ironie —
Kláeel žil mezí (''echy americký
mi mnoho let a věnoval odlomené
éeké haluzi licjlcpňí íly tívého
Ktáří í)n byl prvním který pro
není náhled že riepříSIÍ jsme wm
abychom se tu laeiníji a více na
jedlí to že by nctítálo ani za tu cc
Ktu ale že přiáli jmne za Kluneem
abychom hledali zem zaMlíbenou
duchu lephÍMiu Jíylo v tom ovAcm
miiotio 1'JealiHmu ale nlaeej my-
k!c to tehdy upřímně Snažil i
ze vSech kíI aby mezí Čechy ame
ríekými vzbudil touhu to životě
lepiííni iiíIechtíIejHÍm bratrstéj
Sím a Krdeénějíím Ale ti kdož z
bohaté Ktudníce vzáenýeh vědomo-
stí mohli hodně řerpati kdo byli
Kvédky Šlechetných jeho Himh ne
věděli že žije mezi nimi velký
ě„věk
U nás už kc chodí takovými ce
stami že teprve za řadu Jet vzpo
meneme hi že ten a ten Jyl vlast
ně ulaviiý a velký ílověk a že tře-
n ohlaviti jeho památku Putu-
jeme k místu kde on v žalu w
zklamání zemřel řeěnící pronesou
nad Jirobem několik otřepaných a
omšelých frásí posliichaéí provo-
ajt památce jeho wlávu a zase je
ticho Jíní jdou a béřou Jirobu
jeho hlínu prohlásí ji za posvěce
nou a jdou mí n uí do světa dělat
reklamu Jiní brakují jeho pi-
hft prohlaSují j za vzácné doko
nalé a pozoruhodné al sami na
irvním místé při každé příležito
sti prohřešují se proti jeho zása
dám Těžko lze rozuměli těm na
šim oslavám Daleko lépe dala by
fi oslavit! památka takových lidí
evným vydáním jeho nejJcpsíeh
spisů v nichž odrážel by s ctlý
jejich duch v nichž patrny byly
jy jejich snahy a z nichž poučili
ychorn k více o životě jejich než
z řeěí našich slavnostních řeéníkťi!
Ale u nás m uznáním a uctíváním
1 li „ 4-1 - 1Í I
leží na osobě řeíníkové nežli na
tom jehož památka uctívá J'ro
to zdá se nám v těch oslavách kus
trpké ironie kus falše a v umo
hých případech duch oslavenou
ki spiši [(okořnjo nežli uctívá —
J-tot vyrukovali zase všichni
"Klácl náležel nám' volají ti
kleíj jH jeho života zapomínali že
nám náležel a kteří ní nudili ji bo
mm1íiu života tiíinití lepším pří
jemnějším radostnějším přece
tak neučinili -~ —
ladimír Kláeel vým iiíjplod
nějšínt iivotfiu náleží I ovšem nu
ré lasti ale i m ni m uinře píinenl
ovoen lé uvé dlotilmlelé práce po
ib-přeiié řad oi ŽIVotniih okušeno-
stí n vy kritttliowié dtUiiui stu-
ditltit
KlAerl Itnřodi! e V dxbě kdy
Ve vUstet ll li tin ll puliuVid ftrtpm
BlMlíltitlillin kdy eťhln Vtd
lllj-í Millý šlt-lii it piMlit' Hll V
íArixIl a kdy v lidu luUdným
fpiU"bi iit ti IrioMtm I li ŮíAa k
mtítralnt i (idiťi ptloiitit k
!kvm i elrkeviitui rrhin-tm
Pyly l tltďy init'íeniV A ípittníirť
dUlli m M tilU (oi'jÍMm iv-lii
s{-ii ' I
Klá I klie Vť líltl :dádl
líliir ldíhA tl"i ld t ťi!U! lt4 H i
l(lo il4lk rl" i Uá Híf Ota! i
ficktt studia V 11 letech vstou
pil do latinských škol v 17 roce
vstoupil na filosofii a jako lítletý
jinoch byl již se Kliidicmí hotov
Od roku 1HJJ měl na filosofii u
čílelciu znamenitého ucciiec Jt
Ituzka který nu mladého Klácelu
mé) veliký vliv Huzek to byl
jenž vzbudil v Klácelnvi Jásku k
svobodnému smýšlení Ifovněž ná
rodní uvědomění brzy nalezlo mí
sto v srdci mladého filosofa a pra
ví se že toho příčinou hlavně bvj
jeho strýe Antonín Amid a po
tom práce Kollárovy JtedJivé
procítání Kollárových básní učini
lo z Klácela dobrého a nadšeného
Slovana jímž zůstal až do mví
smrti
Podobně jako Jvollár tak i Klá
cel nadšenými básněmi budil lásku
k myšlence slovanské a jcŠté v ro
ce 1hiu nadšeně píše dle Kollára:
pěl a který potřeboval muže kteří
IIcclovy a tím i náhledy jeho by
ly volnější
MYivy yn U hnil rum iit m
v ty kraje iifnk
hriilr vlimtnl iiřiííc vdiVníl
mu tÍMkne ruky
ftff lei ill iMtnS ni' rlú
ii I vňí i nluvii owU-
nik lnu ii Hlovutiii
nliuli klu my Lciln ku1
Ni Ii tuk ph-hlllhuku lllliilfl
Hlňvy Klínky synfíiii nvýii)
iiiíkIo it jidi vyimiiit liikilu
ttfluMv fli 'IIK
luk lv' řeky iijilii kdyi
í jich Vody j'dll Ii-i-Mf
)cri j jt ifilon' rnló
hiirvu ji 1'
V roce J HJ7 vMoupil do hoJiaté-
ho kláštera Aiuuslíánu v Prně a
složiv zde v roce lHJO slavné klá
šterní sliby přijal jméno Mfitouš
V roce 1 híí vysvěcen byl na kněze
a ustanoven krátce na to prelátem
(' !' Nfippcm bibliotekářem veliké
klášterní knihovny která obsaho-
vala přes W(HH) knih Zde nalezl
Kláeel hojnost pramenu ku uvému
vzdělávání a příležitostí této také
snažil se dokonale využití Prelát
Napp si Klácela veJíee oblíbil a po-
slal jej tké do Olomouce aby tam
nabyl bohosloveckého doktorátu
Krátce však na to povolán byl zpé
t
ft ve věku 27 b t ustanoven byl pro
fesorem filosofie na biskupském
filosotickcm ňstavé v Hrné
V Urně v té době žílo veliké
množství probudilých vlastenců n
Kláeel horlivě vyhledával n nimi
styky Tí hlavně niažili se aby
našemu jazyku mateřskému zají
stěna byla jeho práva a horlivě na
l r i i ' I ' t t
oauaii miaoe k tasee k nemu
KlaceJ velíce ěinně KÚcastnil na
těchto snah uě ěasto bylo mu to
vytýkalo V té době byl pevné
odtioillan že stane se uěitelem své
ho lidu toho Jidu který tolik tr
pěl n který potřeboval muže kteří
y v mládeži lásku k mateřštině a
národní vědomí budili
V roce JS:5( vydal MatouS F
tfl? i i a t u
rovanuty byly duchem vlastene
v " r v —
ckým a volným a v roce následu
jícím vydal druhý díl Ve formé
zasní podával tu Kláeel zásady fi
osofie a lidskostí Pásně tv při
jaty hýly na mnohých místech
velikým nadšením a na mládež mě-
y veliký vliv
Vedle toho v té době Kláeel pil
nž p:al ilo ríioýeli ruských časo-
pisu zejména do "('asopisu re
skího Museu" Jako profesor míl
zvučné jméno a od svých žáku byl
velice ctěn Klácelovo smýšlení
provanuto bylo duchem filosofie
Jleplovy a tim i náhledy jeho by-
ly volnější
V roce vláda ziiháiilii roz
náhlé pátráni po péMittdíeh snah
vseslovanských a j-t Muhopitel
no že pozonumt obrácena byla
ku Kláeehni Jeho přednášky by
ly bedlivě prozkoumány a Metná
lio že je pfllitheifttott Že llíeld je
ho sk n b'?matikiot katolickou ne
srovnává N tom řákludí lmveii
bl v roce I m 1 1 profcfmry
V téiue roei odebral % Kbuel
A
M I I ' ll kilei lllUt I itrtll ini ll
tulku ll !tki'e Aiitoiiina Veilhii
V llbíťlio' é Zd iln IM'ti
firář tVriiollii a sut linfe tl l$rt
!' Ii trá il spk"jeliA chvíle
V ree sJ tkjř %ň
pH fdi
" I Míro édu'' 4
kbld líi Malii I rtkf
Tli lu lio N sptkoji lit bo 4 - t 4 IttU
pi prno l'tlo v Líh In' krrtt
Jliktip itiiin"j ívký xftrl
to aby Jitko filodlak liHi tri
t i M it i Vt itfj Kl i 1 i iJI
''' pf'P0Št!d # Si filid
idho #lt pl iítíl Jj lni i llH 'let i
I
báseň "Ferina Lišák z Kuliferdy
a na Klukově čili Kratičká historie
zloopvěstných kouskň starého líci
icke" '
v roce isii oilesei niacel jio
druhé z kláštera a zdržoval se ní
jaký čas v Praze Později povo
lan byl moravským Hiémem za re
daktora "Moravských Novin" do
Hrna Tyto redigoval od 1 Jisto
padu roku 1818 až do roku 1HÓ0
V te době napsal Klaci I "Slovník
pro ětcriAře novin" a "Listy pří
tele k přítelkyni o původu socialí
sinu a kommiiiiisinu"
V letech padesátých učiněno by
lo opětně konec zdánlivé svobodě
Tím učiněn byl konce í Klácclově
novinářské činnosti Kláeel po té
zabýval se vyučováním dětí zá
možným rodin n dále věnoval nu
sl udiu věd přírodních
Končené se odhodlal odejeti do
Ameriky pro mž ve svém srdci
choval vřelé nadšení a jež vábila
ji j svým zřízením demokratickým
tí době pilně dopisoval si s Ja
nem Páriou Kctovským Tomu
psul také o své touze po Americe
Není pravdou že Jan Pária Jw-
tovský jej do Ameriky sám vy-
zval ale naopak zakladatel "Slo
vana Amerikánskího" od cesty té
rej zrazoval předem líče mu m
utěíené zdejší poměry To však
Klácela od úmyslu vystěhovali se
a moře neodvrátilo
Pne 2 června 1M!) se rozloučil
se svými pražskými přátelí a ode
bral se společně se svým synovcem
Karlem JJauerem do Ameriky J)n
7 července K la cel vyplul z Pře
měn po lodí "Amerika" a dne 21
července dorazil do New Yorku
Do Iíaeiua Wis přijel krátce na
lo a odtud společně s Janem Pár
tou Pefovským odebrali Ke do Jowa
Cíly kde založili časopis "Slovan
Amerikanský"
Pne 5 listopadu iHCf vyšlo prv
ní číslo 'Slovana Ameríkánského'
Kláeel hned v úvodu prvního čísla
klade otázku: "K čemu jsme sem
přišli?" A na to píše Přišli jsme
abychom se laciněji a více najedli f
Ach to by nestálo za tu centu —
ano celý svět nestál by za nic kdy
by takový účel měl K lomu by
byla příroda tak uměle snesla vSe
chny smysly city a myšleny své
aby učinila skvostné jeviště a ná
činí a úkaz ducha a k tomu by pak
uložila: Jez a pí Kploif několik o
brazú svých u umři T Kdyby tomu
tak bylo vyzval bych přátele své
na chatrný prám ploulí bychom
po -Mississippi kde jest dosti hlu
boký již a zvolali bychom : 1'bohá
země když to zamýšbdas tvoříc
člověka vezmi sobě také nezdaře
né dílo své k čemu bychom se vlí
kalí tím marným životem 1 Ne tak
tomu není a každý kdo ám své
volné nezarývá se v ničemnost cí
tí povědom Kobě jest vznešeného
povolání učiniti ze země město bo
ží přívtěliti se do jednoty člově
čenstva syna člověka a založiti
pod vládou lásky na světle pravdy
pořádek Vselady tekněle vy jež
to jste již zde přišli k oddechu
zdali nepoháněl vás ku vystěhová
ní jistý ijesehopcMiy takřka zá
zračný hla vždy opětující: "Se
ber se a jdi za sluncem tam na-
jdeS zem zaslíbenou duchu lepší
mu tam jdi a připravuj cesty pří
chozímu "spasiteli" Když před
17 lety stěhovali se našinci z (Vch
a Moravy do Ameriky jmenovitě
do státu Texasu měli následující
píseň sebou:
KvrujMi m )!nlu'i fnliil
hlfr tolik irí d'tf tvtVh
nwlii jíl k Vdié mátl
lilnli ni Ut vlnUi ilt
V rit fi á liiVnll Vi-a V tjd
jn dál jViUI!
lit li ]ul!i-lké liiiiic
kl flovik U
tulil lnu puriiálirjiiie lal hnut lij
I°'tíiiiný tu ni úd ku ňlu
1'fMvdn V vlf krutí
v rtvií ui tam ilnil4 iruudit
ri riiikti túli
llnnuhí -luii r-('
iďiu 'ti juie fimij nu -
V"řió tý lu v I V M
ktmi Uk v lnuti mm'
Af k omisí it 1 rtř
11 ) luiii 1 i (Bitm'
1" ' t 1 Tnu
Z ťltudliiho t lánku ldi(i tc
oildlí 14 J4k'i líleltt pf)l d
Aioenky KU I iKmfdl J dm h
J b bude M' ltui t hImhh jie
tul I V Itl-llt lltll'lě a i' t! -
I in til
r u tn it !ik'íu'
ho nu mnohých inístoch byly hltá
vě čteny ale mnoho bylo lěch ktu
ří jim neroziimčli a jimž zdály se
nepřístupnými
Po tří a půlletém působení u
"Slovanu Ameríkánského" nechá
se přemluvili svými chicažskými
iřattdi a odejel do Chicaga
Pne P února 172 vydává Klá
cel první Vislo "Hlasu Jednoty
Svobodomyslných" s heslem "O
smělme se zmudřelí!" V Úvodě k
bratřím a sestrám praví: Jménu
jeme se svobodomyslní ale zdali
pak každý z vás ví pronikavě ne
tak jen dle zvuku slova co jest
pravý smysl svobodomyslnosti
Jsouť hejna slov v nichž poěáteí
ně žádného jádra nebylo neb ča
sem spráchnivílo aneb do něhož
spozdilost neb potutelná lest neb
zloba něco jiného podstrčila ano
snad i jedem naplnila takže lesk
Iostí a zdánlivou plností svou oko
neostražité Sáli Taková slova
jsou před jinými "bůh nábožeii
siví svědomí právo pravda lá
ska" a jiné a jiné která všechna
lučebné probírali budeme žádné
slovo nemá nám proklouznout! bez
osvědčení toho co v sobě pojímá
íl pojmu svého Mezi těmito jest
1 slovo Svoboda Jest to velmi zda
řílé slovo jako vfibee náš český ja
zyk jest celou soustavou svou prft-
Idednějši nez mnohý jiný a pro
cházetí se po líto zahradě plné
rostlin kmenů květin působí vzdě
lanému nejen obzvláštní radost
nýbrž otvírá í průhledy do tajné
dílny ducha národního Jaký ko
řen má slovo svoboda T Patrně
svůj svobodný jest tedy kdo jest
o sobě pří sobě kdo jest svým
jako praví starý verš: "Ten žái
něho nebuiT býlí kdo jest v stavu
svým!" Pále Kláeel podrobní
pojednává o osvojenství a končí
heslem: "Osmělme se zmúdřeli
V článku následujícím "O vzni
ku Jednoty Svobodomyslných v A-
rncriee" stěžuje ní Kláeel mezí jí
ným: Dne 5 lutopadu lMift počal
Slovan Amerikánský pouť svou co
archa osvojeneň na tom pustím
moři jíž v prvním jistu ziiél z
článku "Waměrnost" duch osvo
jený ale přisel mezi své a nepo
znali jej nerozuměli lomu "cizí
mu hlasu ano siulano zpáteční-
kfl Jesuit (1 a podobně nastala
trapná doba umrznutí až jaro v
čísle osmělilo se vydali článek
"XemýlenstVÍ" ale ještě nebyl
Slovan" prolomil kůru novoty
a ještě nedávno ptal se jeden kra
jan eo jest to nciiiýlenst ví I
Po té redigoval Kláeel Svojana
jehož prvé číslo vyšlo června
1873 Časopisu toho vyšla vsak
touze 3 řísla V Chicagu Klácelo-
ví nevedlo se Valně a i pří pilné
iraci trpěl často hladem V té
Jobě jeho upřímní přátelé dopo
mohli mu k místu katolického fa
ráře v ('oopertowiiu Wis Osad
níci tamější nalézali s pravé ve
sporu k biskupem který faru ne
bal neobsazenu Zde Kláeel za
váděl různé novoty jež nelíbily se
valně některým katolickým horliv-
ftm a Kláeel byl nucen faru opu-
stiti v březnu v roce 1874 ode
šel do Kossuth Wis a později do
Manitowoe Tam rovněž nevedlo
se mu valně a jednoho dne nalezen
yl prý jistým V Simonkem na
schodech u kteréhosi krámu Hvl
hladov a slzel Simonek přijal jej
do svého domu a Kláeel nějaký
cas zdržoval ko mezi tamními evan
ladíky Později vybídl Kláceb
Vojtěch Stránský 1 Kewaunee
Wis aby byl učitelem jeho dcery
Nabídku tuto Kláeel přijal radost-
ně Dne 1 října 171 přijel Klá
1 1 i 1 1
!! rr-vaiiiirc híí tionUio se
mu vřelého přijeti Stránský po
stavil mu pěkný domek uprostřed
zahrady a zd Žil Kláeel se svojí
llimptidyili pl MoloVotl dout i po
kojeně ib setrval Kláeel po 4
roky V rce lt7ú bl také něja
ký čas pont III ist řeiil v OHHilé Krok
Wis V rot' 1H78 pít-ntí hoVttl se
do Mihvatikt-e odkliiU dne 17
května lisí odved jej jako rho
rťhu fcUieťka p l' W tlesk y do
Melle PUii 1 kd Klác I lil ftjj
do é mih li Dno 17 dubnu ss
iiufl v kti 71 bt
?iMfid iody Kláielovy lly
ttpké Ivlietl liejit tU alf i e
stillé l-tt IttiA lliledhl jrtlu M bo
I'ti A Mtad proto íi l yk
lýiti Irpťti lontíitid e upozornili
lit svnj teiké psUírnl Ui při
im tlím h k r t ' 1 1 1 1 V lit
Din li j bti I ''tnttťiu ěl d p
slední rhí!o StiU pt m lim
to-Miio i ťlliit íi ilrtU ti
ze na novinářskou ale Kláeel byl
Činným také v oranísaci Jednoty
Svobodomyslných vyřizoval kor
respondenei povzbuzoval k práci
kde povzbuzeni bylo polřcha Vy
konal pro Cechy americké velmi
mnoho a zasloužil by si aby pamá
tka jeho uctěna byla lepším a dů
stojnějším způsobeni než jak stalo
se až dosud
Otakar Charvát
VZPOMÍNKA NA LADIMÍRA
KLÁCELA
Prohlížím 4 první ročníky "Slo
vana Ameríkánského" a zažloutlé
listy ty vyvolávají vzpomínky 11a
Ladimíra Klácela prvního redak
tora dotyčného listu 'Ak se mi
že je to teprve nedávno co k nám
ze staré vlasti zavítal ten stařeček
n hezky prošedivělými již vlasy
Pylo to ku konci července v ro
cc ÍHC') v Kueme Wis když po
prvé spatřila jsem učeného muže
jehož stoleté narozeniny právě če
ský lid oslavuje Otec můj znal sj
Kláceleni hned ve staré vlastí
tam často se s ním stýkal a po od
jezdu do Ameriky též si s ním do
pisoval Sledoval bedlivé jeho tam
ní život jako vfibee všech vlastcn
ců a bojovníků za práva lidu Do
konale sblížil se s ním však nž když
přijel Kláeel do naší rodiny
Kláeel zatoužil po Americe tt
usmyslil si sem přijeli 01 tohoto
svého úmyslu nedal ko odvrátit!
žádnou výstrahou Chtěl zde 11
plalníti své síly a Jid avňj probou
zeli k činností Otce můj mu ten
kráte vylíčil život Čechů americ
kých u zvláště život zdejších noví
nářů o němž sám měl jíž trpkou
zkušenost Profesor Kláec) však
psal že neleká se ničeho že jen
touží po svobodě by volně mohl
rozepnouti ducha svého Přijel sem
lobrý a nuly stařeček ten z nej
epšími nadějemi a dobrým úmy
slem jako většina Čechů kteří v
lé době m sem stěhovali Asi tu
ším v září roku ]K0!) odstěhoval ko
s rodinou naší do íowa Cíly Ja
kde s otcem a bratry založili časo-
pís "Slovan Americký" jehož prv
ní cikIo vyšlo dne 5 listopadu 18b'!)
íyl prvním jeho redaktorem 'Au
žil do sytá slastí novinářských iež
jou skutečně nezávidění hodné
V té době byv u nás v bytě učil
sestru a mne čísli a přednášet i Ze
jména mne si vybral a musela jsem
vžily přednášet! jeho básně a zpí
vat mu písně což jseui vždy ráda
nula Aě bylo mně teprve 12 ro
ku přece mnoho mne to prospělo
a s radostí vždy vzpomínám na do
ni co meh jsme jej mezi sebou
Trvalo to asi :j a % roku Jenom
toho lituji že nebyla jsem starší a
rozumnější a nevyužitkovnla jsem
lokonale této vhodné příležitosti
svému prospěchu
Dobrý a pro vše ušlechtilé nad
šený ten muž dožil se zde zklamání
jako mnozí jiní byv sveden oši
zen oklamán a to právé těmi kte
ří z jeho Jiráci) na polí svobodomy
I nosil teži
Pylo již mnoho napsáno o Kláce-
ovi a jeho činnosti zde al iinimá-
no bylo také mnoho nepravdy Jest
nepravdou tvrzení že proř Kláeel
vylakim byl do Ameriky mým ot-
em a pak po krátkém z
dakce propuštěn Naopak oteo
můj nevěděl eo se za jeho zády
kuje a že Kláeel odejel do CIiÍchkm
dověděl se otec můj nsi 1 dui před
jeho odjezdem To mohou dokáza
ti osoby které dosud žijí Můj
drahý otec odpočívá již 10 let v
Zemí ale jnoti dosnil Jidé kteří ho
na vše dobře pnioatují Ti líz do
svědčí že Kláeel byl za krátko svý
mi přáteli v Chicaiíu řiictictču luk
že byl nucen liledati útiMMŠtě 11 ka
tolíků jimž nějaký čas jako farář
sbnižil Mnoho ústrkň prožil dří
ví než se ho p Stránský t Kcwhu
líce W'U ujal
Ýi nebylo mu ulili no nk strany
míliu nice tomu liimědíilje dopis
který krátcí př- svou ti„rt{ ií
mu otci nstal Jjj„ t tt ho cit o
že srlei mu krvácí rČ udilo ne ž
llltl lile teebál Jit hoř rv pij
ti l Zálcský dkoiftl k m' Mami a
Miaiil SprijillUiili Poslední
uiJiky žituU dep D11 puttmhi
ji si tolik í ku konci i nil Ut
t "líál bych tlkm'd Um
kde ji lit rttl" Z tho je ifrj
lito fa 1'nkhmI kdo bt j ho ttpf int-
11 1 mi přiiti h Prtt 'mu otři t ť t u
kanuly l pij fifid IdoU dopu
y littHiianu m Ukati lh u d ipi
limb lu íá ti4 pamilka m nU
tde iillrf přtkta l t t budil
prtltíÁt Idilli((4 Kbf !
jpo linu m4 pra í u t tit
jn'h Ty J--S iv y ly ti Sipf!
jk'Hí iute4 V Pte
j l''t ♦ j bo Im hlit-vb kí poli
lrl KUil it í 1 u! rtkti
lil !! til I„fMno% kile s fxfť ii v ltpoku
ji ) i i tfitmuitenhil řdo( : joí i m J p J-rdiii ti:vfei
Sl t ti M
ťll l: 't (V
l"iit hi) int 1
lik
Miloitin llurriovi
fníeUii Uřt4 ll nkJt
'i4 r o 'i -e