Na dvoře
Vévodském
BOMAří
"Vy mo usmíváte" pravil zit
mračené 'mládenec' '"ale vím že
mnoh4 hlava se nad touto knížkou
rUní' zamyslila že řádky ty
mnoho strašlivých n hrozných
myňlěnek vzbudily Podívejte se
ty obrazy jak k smíchu a zároveň
jak děsně ii oškliv' ! Tu tnu nahý
spoutaný zatraeenec! Každý vlas
h mu ježí a ten výklad k tomu
není to k zblázněni jro takovou
duši když každému slůvku každé-
literce jako evansHiu věří?"
"i:iohý lidi"
"Ano ubohý! Takovými a po
dobnými knížkami krmili a krmí
náš lid a co stnrěho a dobrého to
hubí a ničí Příteli zoufal bych
někdy když tak mezi lidem eho-
A l't ť
(Jim a loiiit iiuv a pověry iuim
Vidíte co jsem těch knížek už
fckoupíl Nashromáždil jsem ji
hezkou kupku a tak dělám
"Slepý mládence" hodil knížku
mi prve Ml do ohně a živější
zář za kmitla se na zdi
Venku hřmělo dešť rachotil
střechu okna časem zasvítil silný
blesk —
"Kéž bych nebyl samoteu v toru
to díle" povzdychl Kochan
nebo kěž bych mohl zniěiti těchto
jezuitských knížek tolik jako ten
íezuita Koniáš našich stu roce
fckých!"
"1'říteli" pravd Hlasivce nedá
je "dobře tak ncbudc-li těchto
žkvárů mezi lidem Ale musíte do
jiti tam aby lid sám tak se jim
usmál jako my aby Nám se jich
zbavil — "
"1'ravda pravda ale tam je
daleko!" '
Kochan přiložil opět knížku u
sednul na stolíčku proti níxtějí a
klonil hlavu Nastalo ticho
I'lameny syčely venku ozývalo
%e hřímání
Hlasivce upřeně hleděl na sivého
mládence jehož zamyšlená tvář
byla ozářena
a lil n se ze lv s mm ran ncco
udělil
Koneční se rozhodl a sáhnuv do
nápn-ní kapsy vytáhl malou hio
dlitební knížku po nebožce matce
Nachýliv se vyňal z papírově
schránkv k zadní desce přilepené
dobře složený nevelký papír
Myl to nežloutly lí-t jehož pKlllO
vybledlo
"1'rimllll Vrtí pectete (íl toto
f f '
pHUllJ
Kochan hledě udiveně na tajem
níka sáhl mlčky po papíru ně
hož k ohni si' nachýliv jit 1 se či
stí Pročetl první druhý řádek Hla
sivce hleděl mní iiaiiejvýí napjatě
Mládenec mImiII lihl 1 k prudce
se k mladíkovi obrátil tád se
k H[tně a kkfru drsné :
"Od koho lni t ten lí-tt k!"
"I lite — jeli dál "
A K han četl 1 1 J na jeho
tváři pa(n Že jej to pu)í do
jili Toím trthl by In šv (i'ue linu pito
Clni Š!chtni mni obivititf vá
teri ntjmtUjíi po mém panno
Roirkot
i lciut-ii Jtrtmr- tt
itkťotiii Im !il'c tui ltti árnmt ku
OpotiiiiMl jm-iii lit iiedt gKii h i n
Iifiit t! k npuA lřjitkýlt!
zanevřela abyste několik těcdito
s[)rostých íádeěků nepřečetla
Vždyť to jsou poslední má slova
co h Vátni mluvím a Vám svflj
zármutek pián Jlůh Vám to od
pusť že jste za mou věrnou a u
přímnou lásku falší a nevěrností
se odměnila
Neměl jseni nu metě nikoho tak
rád jako Ván a taky už mít i nebu
du Viak se ještě toho dočkáte a
vzpomenete že nikdo tak dobře n
Vámi nesmýšlel jiko já Nevin
'šoval bych Vám aby se Vám kdy
tak vedlo jako se teď mně vede a
proč žádné prospěšné medieiny
není
ustávám Váš bývalý upřímný
Aniiint V Kochan
Valentin Kochan dočetl
Koce list držící sklesly mu na
klín a okamžik hleděl zachmuřeně
před selte Husté jeho obočí se
stáhli nvé oko v zem se upíralo
I Hlasivce byl rozčilen Otázka
chvěla se mu na rtech však mlčel
'A daleka hučela bouře a bylo
slyšeti déšť jenž v tu chvíli šuměl
tišeji
Kochan obrátil se k tajemníkovi
a táal se znova odkud to psaní
má
Od své matky — "
"JíUo její?"
"Její - "
Slepý mládenec upřel své oko na
mladíka a patřil naň doulio zkou
mavé
Je to vaše jméno? plul ne An
tónin
Kochan hlasité povzdvehl
mlčky pokynul sivou hlavou
Psul jste vy ten list!" ptal se
znova tajemník
A vy jste Koza re i u svn'" O
tázka mu byla odpovědí
Jsem — h mladík podává
mu svou pravici
za tovaryše v Jaroměři kdež si
Roárku zamiloval Hyl jediným
synem majetného měšťana náchod
ského a dědicem veškerého jmění
Rozárka byla chudá
Milovali se u byli šťastni Va
lentin pomýšlel již na svatbu
tom ubytován v městě nově přibylý
pluk a mladý jeden poručík uby
tován ii měšťana jehož schován
I ll 'I II 141 V
kihi uozai Ka nvu Malo se o cem
vypravováno
Valentin vypověděl práci a vzav
raneček na záda odfšcl do světa
Otec jeho byl zbožný písmák
syn byl po otci Navrátiv se po
letech domfi převzal Kochan po
zemřelých rodičích jínění
Ačkoliv ze světa jen s jedním
okem se navrátil měl přece nevěst
dost a dost Kdi' oslepl nikdo se
na něm nedověděl V počátku pá
tral po Kozárcc potajmu v Jaro
mčři Když pak se ničeho nedo
věděl ustal však nezapomněl
Nezapomněla litovala Koj za
niklých upomínek vzbudil se v je
ho duši
Rachot hromu ztichl bouře pře
klonila se přs hory Na západě
zaleskl se zlatý pruh všecku kra
jiná byla osvěžena
Nastalo šero když Hlasivce na
kus cesty Kochanem jsa sprovázen
k zámku se ubíral
Na listech stromu i na trávě
chvěly se dešťové krůpěje vzduch
hyl svěží vonný Hýchalo se mih
bylo příjeinno a volno
Slepý mládence dnes opět
dlouho do noci "čmolouhal" bvlo
už k půlnocí když do své jizby
vstoupil
Nevzpomněl ani na věčné peklo
nyní uz v popel obracené ale u
sednuv ii otevřeného okna zahle
dél do tiché noci
"Kd
1'fiH tul i i v -li ij i ) odejmu!
Mrý ť it in t k j-H iV Jem mtti--!íí
i 1 ifi khi j i i t ul
in ni i'-j 'Hiti ii-!jný ni n)
%í pí ! Ml (111 V I l' iu
" e i - Li' jMi ni n j :v I
I '!'"' H o! f t l t i i
i 1
k r -i
I
In' t i
I
I
Ui iv
t 1
k ' ipb - v -' ":!
I '
114
r v i _
Acinreia nedlouho před tmi
než jsem na Náchod odjel"
Valentin Kochan mlčkv hle
lo nístčje kde ohník dříví i knih
stravoval Neočekávaná zorává
é kterou hyl jedinou na své(ě mí
oval a o niz po to ik et mu k i
"í-'ka m-dyšcl velice jej dojala
li vili panoyiilo tichu Pak Za
al Hlasivce a vypravoval o své
natec Pověděl jk uvedena jninií
libý onoho ilůstojníka s ním
dž přesazen byl odj i rodišti
pus) i v"i jak potom zrazena a o
'iistcna do Traliv se odebrHlu
oiu'l m' nikdy navrátila Vvpra
omiI jal kloporm" jj vychová
ala jak jednou když po otci
tal še Iml MOV édi'11
" VzpoiDÍnala um ás a střílu e
rte v tolll psAlil pověděl Ji
vala hořce že vn Hmílfa a pru
IM Že (o ieií iedlllé lifání ni vf
kilvhy s lámi aspoú jen jei
0 llloldi pioidt itl "
"A Viš otec?" ptal se teď Ko
lan a Mé oko upřel nu mladíka
ui nyní hlavu id lutkloml
"Opustil lnut k i tt nikdv se ie
látd lokilv se k nám iti-litAjil
(k ÍIV jsCIU hn iV id 1
"T n bídník !"
"Siiid vy iiřeu o liriil!"
"ťlit l Im1 i Istcdat a L němu
přddif V
"ikil! i i iililn it
IMÍdW p-VÍ li Id "Soiiiii i Mrt vic
pífhuel tnt )4t - Ul se p
i h lil
' " ' u 1 1 -I ltf iMl i
StOi pf#Vii lit i i slh )'!) in
" N t „j ( trtr I h lid
' ImiI iími vti r
V o 1
VtHÍ ft 4' Slisl
7 i tli t tu riLI K íih i-
I 1 1
i l o I írv
XV
Ženichové
NVž Selieihová n Kliškou nu zá
mek se přistěhovaly než vrchnost
přijela trávil vrchní Vrána velmi
pohodlný život Liboval si Hyl
ncjvyššíin na vckcréin panství
jako král Vše sklánělo se jeho
vrtli a v té kované truhlici kte-
rouž sobě Huťárcl: ze všeho nářadí
nejvíce oblíbil také neuhvvillo
Kád si veéer poseděl popil a v kar-
ty zabral a lidé ledacos ještě vy
pra vo val i o milostných dobrodrnž
stvich o podezřelvch stínech icž
nočního času prý v direktorově
bytu mizely Nebylo divu: vrchní
býval důstojníkem a náklonnost k
něžnému pohlaví zachoval i nyní
a' nebyl už iiejmladším
Ale eo pnu! Marta s Kliškou
přibyly na zámek mnoho se u nich
změnilo Poznal že nemá ještě
všechno co by mohl mít i
A takové chvil- byl-li ve svém
pokoji přistoupiv ku dveřím dru
hého naslouchal hlasu jenž z ni
tra zazníval Hlas ten byl tak
zvučný míly ze prou na jme zapo
mínal Když trval ve společnosti svých
dam změnil se už se tomu Schei-
bová divila nevědouc z počátku
co toho příčinou
Ten pyšný přísný direktor lni
ii nich mímv už něžnv
A když poprvé nr"ité pomyslil:
'Kdyby Kliška tvou ženou byla!"
tu lnu obočí prudce zacukalo pak
!e hlavu do zadu nakloniv při
mhouřil oc a polootevřetiými útv
i i iii
prounti e íoii iiiiiimhv niazenv
vzdech
Pak opět a opět o toin uvažoval
i nebyl u s t iidy zapouměl ani
lieclitcl
A Voé by tak bVti nemohlo
I váil vňj pokročilejší včk a h
i:m i i i- - i
niwi iiiooiii in 'hueii ale Jakou
náhrailu m za to bv iKmkvtl!
Tak to u něho bvlo kilyž vrch
nosí na ' linek iiriicbi
- -
Klidné iliby išly uatitl život
ililV tilCIIII M Olllll
í vnlmí byl v ruš o
Tell m bhý sekretář !
Vitlniti iieiudtist ihnktnrovi
v elu st- ni j lei hlavu Vo
"tlili kti-ft lot on t retklti Initr'
tatí clittl lot o ol!! prtipnštčli
-ví tnuli jj uniiAlu Vévodu
'V lii( lc ! o i it nIikV I n
'' n í do í-iiis i kr""d Jetbml
"I n um '
Vr i dttt vé - h Vi!ii„'i v v
tf t a (! (11!dt
i v 'i V t ! i
rtt ot uřitikov l íiiiiUii od Id a
)í lllMr!l idšd 4 í( I „ ll l
l ' k t I id t
U ' li hí to?
t t í f t -
l Pí Au
1 j1 IJařk
oiM
í
14
iťún-
K ! I
t-ř
I
o rw j1
n mu t v-
Li- !
i i i
Arnoldi dobře mladé ty lidičky
o vévodské hostině pozoroval
Scheibová mu oznámila že Kliška
nezapřela že sekretáře miluje
Teď teprva vrchní pocítil že o
pravdu vášnivé zahořel
Ale on už nebyl zvyklý pošlou
chat a se poddati —
Nechtěl a nemohl s mladým
svižným I Ibisi vcem o srdce zápa
sit — Ale zvítěziti musí !
Rozhodl se Vlastně už dříve
pomýšlel na to ale odkládal
I stalo se něco o čem nikdo ani
zdání neměl což paní $chcihnvou
velice překvapilo
Toho času kdy nad Náchodem
bouře zahučela a Hlasivce u Va
lentiiia meškal seděl vrchní Vránu
s paní Martou ve svém pokoji při
uzavřených dveřích
Dokud ještě vrchní byl hejtma
není hyl úslužný Kulantní a pln
ohledli
Nyní se věci změnily Neziichá
zeje daleko a neodcházeje dlouho
oznámil paní Martě že se ožení
Pronesl to takovým hlasem
něhož bylo zřejrno že to pevní a
nezvratné jeho předsevzetí
Paní Martu zpráva ta nejprve o
hromila I pokusila se panu hra
t ranci ženěni rozniluviti Však br
zo ustala pozorujíc že by jednání
výsledku nemělo
Došlo až na slzy pitičky postě
žovala si ze hc Ji chce zim vit i zi
mu obtížná — ale vrchní ujišťoval
že by se nic nezměnilo že by zíísta
la tím čím je kdyby se oženil A
tu s dověděla eo jen tušila — Jej!
ticť měla se stati jeho manželkou
direktorkou paní
Toho teprve nechtěla dopusliti
Jakmile vrchní by se oženil pře
stala by v domě býti tím čím do
sud byla a na konec stala by st
zbytečnou Musila bv ustoupili
byť paní direktorovou stala se i
tichá a poslušná Kliška
Scheibová řekla jen: "A sekre-
tář?"
Vrchní byl podrážděn Poznovu
slyše) jak se Kliška ze své lásky
vyznala a teta neopominula dolo
žili že je to děvče ti hé ale pevné
že jak pozorovala z celé duše toho
mladíka miluje
Nikdy nedovolím nesmí se jeho
ženou stát a kdvbv! — " Hrozivý
das umlkl
Paní Marta už neodmlouvala
Proto však se nevzdala měnila
jen taktiku
Vrchnímu se zdálo že odpor její
slábne že povoluje
ádal nby Klišku na jeho slovo
ířipravila
Nedůvěřoval však ještě z plna a
proto s obalem pohrozil aby ucpu
mýšlela potajmu odpor mu klásti
"Nesvolí li Kliška bude to vaší
'mou — pak — vy ii ní všecko
zmůžete
Když měla se k odchodu znova
ujistil usmívaje se že byf se i ože
nil že zůstane při starém To pro
mluvil důraznějším hlasem aby
paní Martu upokojil
Plna neklidu vrátila se paní
Scheibová do své komnaty kdež
Klišku nezastihla
Jindy by se po ní lnuta sháně
la -- teď nedbala
Pohled j'iN obrátil se ku dveřím
jež do bratrancova pokoje vedly
V pichlavém tom pohledu bylo
pramálo laskavosti
"Jo je moje odměna taková
vděčnost ' 'a všecko inělíi by ch se
tál zlyte"nou obtížnou? Aj pane
bratránku !"
ka za vzpomínkou a každá budila
mnoho jiných přítomnost nové
poměry to vše chtěli zahrnouti za
krátkou chvilku najednou
Zapomínali tm svět a své po
měry
Klíška také vzpomněla na onu
chvíli lťdťž poprvé Antonína u
vchodu do jízdárny spatřila
"A vrchní strýc?" Ptal se lila
si vec
Stín přeletěl přes blaženou tvář
dívčinu
"Antoníne varuj se ho! Ty a
jej rohněvnl žes tomu ubohému
sedláku svobodu vymohl I"
"A tetu?"
"Je přísná a ví všechno"
"Zejtra k vám půjdu"
"Jen prosím té nakloň si strýce
a především tetu — "
"Což jsou tak hrozní?" ptal se
Vesele Antonín "Neboj se duše
má" doložil "o mne se nestra
chuj h tebe nikdy nedáni — tys má
nevčsta! Chceš li?
Mlčky sklonila hlavu
"Tuk už se loučit nebudeme ja
ko tenkrát visí" a Antonín při
Žehl k sobě chvějící se dívku
Z nádvoří bylo slyšeti brčení
kočáru a lidské hlasy Klišku vy
vinula se Antonínovi z náručí Za
lekla se Soumrak už nastával a
ona bez dovolení tel inu vyšedši
tak dlouho se zdržela
"Zejtra!" pošeptal Hlasivce a
vroucně políbil ručku odcházející
dívky
Hleděl za ní až mezi tmavými
křovínamí a loubím zmizela Pak
sám odcházel {' branky zaslavd
jej Holub
"Ani nevíte jakého přítele má
te pravil směje se "Byl jsem
teď vaším andělem strážcem a zá
roveň vnikl jsem do vaše tajem
ství vy tichá vodičko!"
svěřit" a Hlasivce podal Holubo
vi ruku kterýž ji upřímně stiskl
Od té doby si tykali
"Ale teď mílcS-li pojď se
mnou Mám mnoho eo bych ti
rád sdělil"
Toho večera oba přátelé dlouho
seděli pospolu Když pak Holub
odešel Hlasivce ještě iieiilehl Doj
my toho dne byly příliš čelné a
živé než aby klidné mohl usnout i
Kliška doiml se vracejíc očeká
vala výéilky a přísná slova paní
te'y
Než zmýlila se V pokoji bylo
šero a Scheibová seděla na pohov
ce oddána přemýšlení Když neteř
svou spatřila pokynula jí aby
Ve IV usedla
Mluvila nad obyčej vlídně ba
laskavě a za nedlouho začala o
Hlasivci
Vyptávala se naú bedlivě a dů
kladně a divila se že ještě nepřišel
Když se pak Kliška na lože u
bírnla liše lelince přála dobrou
noe a upřímněji dnes jí ruku po
líbila —
Piikriii'ovlí(ií
"Jak to?"
"I'Ž nemfiežte zapírat Viděl
jsem vás jak jste se z města vra
cel jak jste vklouzl do zahrádky
za tou pannou když tam vešla
Ncšpclioval jsem vás ale vím že
jste n ní mluvil Chtěl jsem sáni
lo zahrady poněvadž jsem věděl
že pn dešti nikoho tam nebude ale
tak jsem zůstal jen u vchodu a-
tyčil kdyby někdo přece přišel"
Mát piti vodu?
Hylo dokázáno že mnoho těž
kých nemocí jest přímým násled
kem pití nečisté vody ba zazna
menány jsou celé epidemie jí vy
Vídané Protože pak rádi jdeme
do krajnosti navrhofal kdosi by
lid vňbcc vody nepil ale zapomněl
říci čím by jí lidu uahradil Opa
trní lidé vodu převařiljí ale ču
sto setkáme se s okolnostmi ze
kterých jest to zcela iieiiiožiiým
Radili bychom každému by bedli
vé sama sebe pozoroval nalez-
ne-lí že mu voda začíná pdsobíti
nějaké obtíže nechť bez odkladu
vezme Trínerovo Léčivé Hořké Ví
no Tento lék veškeré nřekážkv
I řádného zažívání rychle odstraní
a uvede všechno ústrojí tělesné v
pravidelnou činnost užíváním je
ho nabude tělo nové síly neboť
jím vyčistí a obnoví se krev Mů
žete na účinek tohoto léku spolé
hali ve všech případech s nimiž
jest spojenu nechuť k jídlu a té
lenná slabost berte je přj bledo
sti nebo ažbnitlosli pleti nucení
na vrhnutí nastuzení iiervosno
sli zkrat k a vždy kdvž potřebu-
wcKuju za přátelskou službu jete sílv V lékárnách Jos Tri-
Teď už' příteli koriináří víš vše- ncr lilii j_ So Ashland Ave
ko Meztoho chtěl jsem tobě i lo'Chieai0 His
Nojlepší obuv z nejfrvanlivější kůže
vyrábí továrna F P KIRKEHOALL & CO Omaha Nib
Ziiuitictií ZH naznačuje riejlcpíi nfevici pro rolník neb dělníka
Jelikož maji poiicíve a vrKy z něj lepší a nejtrvanlivěji kňže n střevíce
naziiičVní hvězdmi a jifiliiičiccni Junu nejlepáí utřev ít o pro avátek Ptejte
se m nich u nekupujte JM - ptf
50000 EE ZDARMA
TAJNÉ NEMOCE MU2Ů
PO
POŠTl
v-
Á
1
vivV- í ar - -u
jlt
Na křuv inách a lnobí piecnlo
iiduskc zahrady stkvěly se krůpě
je v pMsIedni záři dne jenž hasí
lul je liapusled Se vyjasnil
Vše by In ZlliiV Ul'"''0'i cisty
vzduch byl voní prosáklý PUek
p lci' Kái h deštěm nav lid hIc
i Kilo se i pluci4 e ty
1 K a bvia to turtli iinkrt
] tudy kráéeld Slépřj ti% šlépě
ji tt se obrací a latu n křovím
lodateko titiibi lit li e šat
lIV kli
I' dt stál Kamenný vykl -luk
velikou škebli Vc y klenku ob
rostlém 1'Íe'faneiii riUIIVIni U
poiikuv ity na rislliiirtiiii bt Úlu m
sni lirt rudoé liinv li h íit hi iu
liu liré U i podiUtio it i vcd4
ďt brt-Ml
Ta 10 SIAI4 ! -k 4
1 1 1 ' 1 ftt l i 1 V 1 lipi 11 1 t
1 ii t ' tmivci'{ i 1 1! iaim
li i-i 1 j ' -i' i 1 1 - 1
1 I I 1 o 1 i M
!- í bt-t! t
-1 í ! 1 1 in! 4 i 1 t j
'k Ví ": k !
!í!V" Ml '- v -t
íl I f „ t i i
t V tt ' 1" 1 t m i 1
I t tu 1 1- m a í 1 r
Toraila vdánu I řediil Inelln w nti d UI V neděli il 1 0 ! h+ (elpl'i!-u-
DR JOS LISTER & CO
Q jarborn St CA 7 CHICiCO ILL U S A
K44444
m
"TFT T MHDP jcstíiinjdrmi fcukjjii 2
J X lllwi'lVIL líliradaiml rfatcllju í
uVtlfíM Wliie and IJmr Ci„
VFLKoojlCIKiDNkl A lMpoKTČÍíl
1
id j
1 1 1
t
653-61 BlualilandAvi CHICAGO ILLS 2
aruicua dle vliduthu liltdna o I
iMiiravináiti a Uk4k li
JOHX J MUKU!)
(řilujkl Jetliial
t
m
X MMi
SEVERO-NEMECKY LLOYD
ťravUelal puiul a prulata( dipia
s Baltixnoro do Brómon
ffl mi iatd ltiutfMuUij(a iaalk iaUUk tl T3J 4
l 'víiJ ta aa -aau
Ehtis Miio Htck &r Cu) BretUu
Ioln JUooovir friukřa ft HrndDburf Chimniu
II knjutii a HiUlmnre ilo ltrtMiu n ut $]JJJ atthurii
X?t ř kf aji jtaa tli 14 kwial J ut( u( u4
II lj-U
V r' k u a t(i44 iu„t t u
ah4 sk l4Ul a i Jhm it mii i w r(4 t
x Sit urMAí umu í Na : s uv st iu :t„ř# mi
II ťtACSKNU H 4 Í U 9% IW lborn SU ťhipcu !
iH ipih it( ui-! tt„t