p M i
CftS Iť'- ! V ' ALOlH JIllXfíEKs
Do Josítka jakoby udeřil Nežli
se x překvapení svého vzpamato
val zmizela dívku u nebylo pomy
šlení aby ji následoval l'ž dlou
ho se žárlivostí souží! dne chtěl
aby vše ne vyjasnilo uby jÍHtoty
a pokoje nabyl a lile zase vše
eko zamotáno a jemu ještě horší
rntika zůstavena Teď ji ještě roz
hněval! Mařenka ne hněvá ublí
žil křivdil jíl Chtěl za ní — al
dnes už jí neuvidí — ó kéžby ji
slovF-ko rnohl n ní promili viti kéž
by uslyšel že ne nehněvá! Co I
vyvedl 1
V lom ne od tmavého houští o
délíl Min a před ním na chodník
Klál měsícem ozářený mladý muž
"Znáte mne?" pravil usmívá
je te Hlasivce
"Ano pane sekretáři"
livlť jej v prfivodu vévodském
řed hostinou viděl
"Hezdčky stal jsem se svědkem
vašeho zármutku Huďle ujištěn
že budu diskrétním Kdo pak jste
vy!"
"Já prosím — jsem — Josi
Kořínek — poduěifel náchodský'
"Buďte dobré mysli! To by
jen mráček přeháňka Ckvspi
jste se alu všecko m: dá napraví
ti Hude-lí nutno promluvím a
vás — třeba í no itiilsku Jen
mějte důvěru! A ještě něeo
KdyŽ jsem tolik náhodou vyslechl
povíte mi snad také kdo ona éi
perná dívka!"
Josífek pověděl
"Je pozdě už pane Kořínku a
rád byeh n vámi ještě leccos pro
mluvil Kměl byeh vás požádali
abyste mne zejtra navštívil?"
J'an Josífek jsa jako vyjeven
ochotně a hluboko se uklonil Hla
sivee urěiv ještě dobu podal mla
dému učiteli ruku iíozešli ne
Josífek k mentu Antonín na zá
inpk zamířil
J loiiK unes o tom italském
zpěvákovi slyšel! Holub mnoho
o něm vypravoval a zavadil také
jako by Arnoldi požíval zvláštní
přízně paní vévodkyně
Jak o hostině nan hleděl ! A ten
mladý učitel árií pouze ěi by
dobře viděl? liuď jak buď —
dnešní náhoda neuškodí
Zabrán v myšlenky prošel hra
nou dokořán otevřenou Šel ná
dvořím aŽ je přešel až se na dru
hém ocitl a bezděky pohlédl na
horu tam kde se v záři méNÍění le
skla okna direktorova Však mar
ná cesta! —
Teď a Kliška tiše spí kdyby
věděla že tu pod jejími okny sto
jí! Ohlédl se — vše tieho starý
zámek jakoby usnul Po dvoře
rozlévala se jasná záře mohutné
starožitné budovy vrhaly obrov
ské stíny Zdálo se že všechno v
nich v) mřelo Ilhisivcovi hvlo
jak by v jiný vék byl unesen v
onen lepši světlejší éa kdy všu
de ozýval se hltthol jiný veselej
ší kdy v zámecké sini i na baště
IVIlVIu slovu české Ale slyi! Z
daleka zHívuět-l utlumený chvějí
cí se nuk lesního rohu Idas —
mí umírá - n leď zajásal itno
Vil Hlasivce prohnil se xe svého
vidění
Skutečný to vnk a ní dosud
Řr 14 hluwnt i přišel k bra
f# vedoiiei do s! roltiof alli Myl
ot-'ř l)íi Uhelii tu Vábila jej
ne!ii!l a vjiel Vstoupal jmd
šerou klenbu titulmlitýt h lip ju-hl
kronini pronik! bledí ctné
jiel se psprwky
ViiVrrd Ítr SMiitiml butýri
hrtlmíchi jtuk t h nikd-- ni
ťlniAj Hittlhn ÍHit i háje ta
kt relitf bti
Tď a '!4 dnih p h r
IUitii( ďllsl fortiK Ulťe
Na dvoře
Vevodskem
né bolné adatfii tichou jasnou
nocí
Hlasivce pln udivení naslouchá
Kouzlo noci a hudby zajalo mu
Veškerou insl
Chtěl stromořadím dále ale so
tva že popošel několik krokii sta
nul znova jakoby hudbou přiinra
Zen
Veselá lovecká fanfára zajásala
tam v háji a pahorky kol a mo
hutné lesnaté stráně ozvěnou ji o
pářily
Teď zvuky se mírnily tein
pravidelnější do kroku Z bcdlí
vébo vroucího naslouchání vy
trhl Hlasivce štěkot psa jenž na
jednou se kus před ním objeví
l'nk ozvalo se několik psích hla
sfi a již hnalo se tryskem několik
chrtu proti mladému sekretáři
Rázem však zarazili a přestavš
štékatí vrátili se U tomu jenž slo
vetu jimi vládl
V hloubl aleje bb-dym svitem
ozářené zjevila se vysoká posta
va mužská Mla všecka tmavá
poněvadž světlo měsíce jí padal
do týla
Měla třírohový klobouéek řas
natý plášť splýval se širokých ra
men Muž ten kráéel zvolna zhu
sta se zastavuje Zdálo se že jd
procházkou Těsně při něm drže
lo se pět různobarevných elirtfi
nichž jeden byl éerný jako ha
vran
Na jasné pfidé míhaly se jejích
pit vonic dlouhé stíny —
Lesní rohy zvuéely dosud l'o
horskou krajinou nesl se lichotný
laŠkovný menuet
Hlasivce ustoupiv do stínu ko
até lípy hleděl na neznámého
jenž tak pozdním časem se tu pro
cha zel
Dlouho vsak v nejistotě nebyl
Ta veliká složitá postava — hud
ba v háji zvučící a ehrtové z nichž
toho černého ráno v předsíní vé
Vodové spatřil to vse utvrdilo jej
v domnění že muž" ten je sám vé
voda Snad to jeho libůstka v mě
sH'ní nocí za zvuku lesních rohu se
procházet i Nechtěl jej rušiti a
proto se k zámku obracel Ale '
tom zpozoroval že vévoda tiaťi ky
ne a hned pospíšil k němu
"Znáte-li rozkaz že touto dobou
nikdo na stromořadí nemá vvchá-
zeti?"
l'řekv8[Mný Hlasivce ujišťoval
ze nezná a omlouval se
'Nuže dobře zůstaňte" Hedl
na lavičku na blízku u lípy Chrti
e uložili kolem
Chvilenku hleděl vévoda svému
sekretáři do tvář pak ětl
'Hekněte ruí hned a upřímné
tmě jste nyní myslil ?"
Podivná oták i !
"Výoti stál jscni před tím na
nádvoří h tictie Imdovy starozit
něho zámku budily ve miié vzpo
mínky na minulost až lahodná
hudbu mne probudila a skntiio-
ti navrátila vlastně — "
"Mylil jsetti miimv Vaši '-
sot juk šťastným být i ráčila — "
MAJ né?"
"Vipouinél js''ii i' neilávnu na
omtii rnístě sputhl jsrm ubohnu
enn bědujíc! a ntý ranou Ale
iie jíj nepláče dnes má muie
itělto i dětí a sprošiěiii jviti din-
ni l#rotí"
"A mé stčtif"
"Vsše VýHti nnld Jm ih 114
o jaká to M-hkA radoat a štč-tl
lirt uIhiIiúh slv uiirtiit jejich
Jal a iliUti je "
líuii ím "
V tnul I4brhl IjMV jeni ť
dát- 1 trioinifmli l'v) Í4
bil # -( é U% It lluoiý pUA
r"ti ! djetniii
ř i iní Jut'1 i' ral ' ]
"Nějaký venkovan" oznamo-
val Hlasivce po zvuku se ohléd
nuv "tam kráčí přes alej Nese
na ramenou nástroj snad to ro
bot nik jenž nějakého dvoru na
blízku domů se vrací"
"Tou dobou? A Zpívá si vesele
Buďte mým tlumočníkem Hád
byeh věděl jakou ten zpívá"
OImi miilouchajíce sklonili hla
vy Mylo slyšeli slova :
"Ten direktor f n ru ki'i ř
hAiii iiťjvélNÍ i!eťh'li!if
Mje nň
jiikn run
uliMiil liy (tm priřVíi
Phih1 Hi iíc velik(!
mulini i-'llíikyi
illÍil Je
ilu nelie —
H ilinv ni ti-tt veme! '
Zpěvák dal se MMircm přes stro
mořadí a zmíel na to ve stínu
Zpěv vždy slabší bylo ještě chvíli
slyšeli slova však splynula V
nápěvu
Hlasivce přeložil první sloku
"Je to Všecko?"
"Druhá je ostřejší Výsosti ~~
"Jen věrně -
Když vévoda obsah písně osly
še iislllál se
"1'ékué to s námi smýšlejí Teti
ubohý Vrána!" a znova se po
zasmál
"Je to stará píseň svědčící ž
lid — " mínil sekretář
"Snad se také nyní dobře hod
í'ojďte!" a vstav zamířil k zám
ku Kmlha před tím uniknuvší
ozvala se znova ale tišeji Zněla
lahodně jako sladké "dobrou
noe"
Vévoda cestou mleel I cpl'V
když branou prošlí pravili
rripoiiieniil Jste Uiie prve Um
Krnmoluii I'řetil válejte abvst
mi mohl podali určitý návrh'
Sekretář radostné byl překva
pěn licitoval vévodovi a pozná
tnefud Že až Jeho Výsost poril''
skromné míněni své přednese
'Co by mi vyneslo kdybych j
přijal? ' náhle optal se vévoda
"Vaši' Výsosti tisícové by vám
děkovali tisícové by se milosti va
ši-povznesli z bídy Vaše Výsost
by otevřela jim bránu k lepší bu
doueiiosti"
Vévoda nepromluviv vážně se
podíval na Hlasivce
Lesních rohň hlas dozněl jen
bledý paprsek bloudil stromořá
díui a iioéní vítr tichounká sou
inil v tmavých korunách lip
Stráň les i dolini dřímaly a starý
zámek náchodský pohroužil se
hluboký spánek Luzná červnu
vá noe
Všecko usnulo: stará sláva lnul
era ctižádost dvořenín i sluha
Všecko usnulo
Všecko?
V třetím pokoji bytu direktoru
va spočívala mi bílých tsiduškách
shena mlada dívka Nespala
Ticha srdečná radost po prtid
kém dojmu ubytovala se v mladěni
srdei Antonín je tu a zůstane
neodloučí se od ní Jej viděli bvlo
y jí blažeností a nyní bude mu
na blízku bude jej vídali a s ním
rolu viti !
VzjMimněla na strýce mrzutou
tetu která ji dnen všeijMk zamést-
návala že ani přes práh ba ani k
oknu nemohla Kdvž pak večer
tiše z jMstee se k oknu přikradla
již tam z druhého lože ozval se te
tiu přísný hlas co prý u okna hic
dá !
Co mu řeknou? Jak jej uvítají?
Ai trc — eli liedoliiV o liém
smýšlí a teta? kéž bv s Auto
tiíneiu mohla promluvit aby mu
seeko iovědčla — -
juriiv pil prse K ptnlal VVSOKUII
n i- i it i
knein jehož záďony bsly oilhr
noty v útulnou nevelkou ložnici
princezny Johanity Kmitavé ne-
tsté tvěllo elivébi m nu holmtveh
měkkých kobercích na tyirř
koi u bělostného Ifiika ruloe
né
ivorie jasny pnut na chIouhu
tény pťoti oknu
V ritolliilé kioiillllee pitionlo
tajemné šero i bUstý d jsko
ve ftvaltiW Knéika jejl v I'Ih
něm itoeuitit řoiiehii seděla na kra
ji svého bít hh otťV řeiiými r
hrnutým neliev t lhté látkt
Itila jiLi rAit!a konvalin
ka jii íí háje pdprsek tuě-
íénl imíIiI Tvář i tavN še
tak krámci viuidMo i'i 'iin
prvitim rwkiétu
Toisté išfiií ě iřinieliiv J
lankv filkvéit Hi iJr krué a
HešťrfJné Vif t t Slitu „ ké
'#Couiiujiť mi ivid i ui
! iusl
ly a za to trpěla Rozjímajíc o
neštěstí té slečny viděla jejího mi-
lovníkii — známou milou tvář!
Za takovýchto nocí sedával ten
cizinec tam v priKope nou nezeni
i I t
toužil a zpívával — Tou dobou
Alžbéta stiad iiravé v těchto mí -
stech touhou mřela až přemohsi
se dolu sestoupila Jak šťastná!
Mohla se s ním sejiti mohla s níni
mluvit Ale ona ! Ani mt krok
není suma všude hejno koinor-
li vch iivcruatek a dozorců
Nechť! Což jí překážky což jí
iránénl? Což jl t itul co jí TŠecbno
bezláskv! Mvť i snad trpěla! Hy-
o bv to pro něho! Ach Arnoldi !
Vstala a přistoupila k oknu
Za toho tajemného světla v tom
vlažném opojivém dechu líbezné
noci mladá touhu ' jeli Palčivěji
vzplanula a ohnívá mysl tím lio -
rouciiéji zalétala h mladému tnuŽi
jenž jí byl jedinou touhou a my
šleiikoll
Luzná červnová noc
Xí
Audience
Záhv z ránu po celém zámku
roznesla se poél o včerejším ve-
ěeru Vypravovali si juk nižší
tak wšší z dvořanstvu a služební
ctva že vévodu nud obyčej dlouho
do noci trávil v stromořadí pro-
cházeje se tam Zit zvuku rohové
hudby Tak bývalo jeho obyče
jem kdykoliv tm panství dlel ale
to všechllV překvapilo Že ll selu
měl toho nového sekretáře
Jindv tou dobou nesměl nikdo
do aleje ani vltro''itíi tcntokráti
bavil se vévodu s lllasivcciu kte
rý jej až k vévodské ložnici dopro
vodil Vypravovali si jak nová
ěek ten milostivé byl propuštěn
jak laskavě vévoda s ním jed nul
Věděli všecko na vlas ba ještě ví-
ce než hy sám sekretář povědět!
mohl
Téhož rána potkal mi nádvoří
Arnoldi vrchního
"Náéil jste o včerejšku slyšet
pane direktore?" tázal se zpěvák
a hned jal se vrchnímu wnnivova-
li co bvl slvšel o Illasivci
"lim brzo kořínky zapouští --"
"Ale neručte zapouietioiiti že je
na parnkém dvoře a tu je pudu
hladká jako led pane direktore "
"Vévoda není tuk vratký ve své
milosti —
"áduá přízeň jiciná duhových
kořenu Ostatně mí potvrzuje co
jsem včera pozoroval Všimli si
toho i jiní jak jej dojal pohled
na vaši slečnu neteř " Oko Ar
noldiho pátrá vé spočívalo na tváří
vrchního jež se teď náhle zachmu-
řila
"Však to by nám prospělo" po
Kracoval Arnoldi usmívaje se
v t t t
neb punc direktore láska kalí
zrak — "
Direktor se usmál ale nebylo to
ze srdce Pozvav Arnoldiho na
návštěvu odešel Zaměřil ke kan
celari
"Jen milujte milujte!" myslil
Arnoldi mladému se hlava za
točí a tento starý — oh tiiiliiie-li
starý to híiře H ním nežli s totřc-1
vem" A vzpomenu v na svéláskv
"'I
usínal se
lolio ranil se Hlasivce
irobudil
Pozdě ulehl a Hidé usnul
Hbitě vyskočiv j ne strojili
a mysli tanuly mu včerejší dep
noc lolik toho zažil tolik se
ověilél a sznal !
Vzpomímd na Kliškn na vrchní
ho na Arnoldiho a tuho htied
na vévodkvui a pečlivě se ohlěkttl
Vazal iřevazovaI upínal ni na
něm v še bv lo jako sklo
Chutě vyšel
Dnes proto se tak eělivé stru-
ll JMMIcwii HICI pielsloupitipled
i _ i
liimv
Mylo všíik ještě záhy aby k vé-
ouawii se oiicnru n nad to volala
ii i i
jej Hiviuuie k veviMjivi hily i k
lilo kiilllllilllilll přiil lllliillli
mn l Jeho VýsiKit níed hiidiuou
míjel ven
Itv I tedy sluby prost
IVušed koriidorelli M-tiMl pil se
sehiMpjv a mil e n nádvoří kdei
"ndékv mířil m bránu do tro-
luořadl Ale jmáotý Idss jej m-
Uv il
Ojbl U4 raoiiÍMi slniH'1 st'd
liJub ještě iImoim pány kte
rýmii jej ihned i#imiiii
u vévmLky ItHlx luík a Tobiš
'mlloijský ri'ifeui Iiri liátlusl
kv Tolio st vláštť- lllnilee
šiodj V #oiilii Iť l M4 j dui ileern
i 'it e
' Mšlell ikdi Miltiiďle Mie#l
o Vmeie íi liili in (! e
ruiišh "o duj i li bímn
ll III lnu ttiilel ítíJjt ílirM
Hlasivce ochotně nabídnutí při-
jal vyzval však společnost aby
se odebrali do stromořadí kdež
příjemně prochází
I Ol ' !' I I _ _ _
nu voiuyiu KroKcni a an re-
Ufcnschori jiosiltiiv se šňiipeěkem
opakoval to co již byl před při-
ehodein Hlasivcovym vypravoval
Mylo to historie o mši tříkrálo-
vé a ztinmenitém zpěvákovi a zá-
rovďi pridiuaném šibalu Meudovi
Lícil živé sve rozpaky cizince msi
samu na kterou dosud s hrdosti
vzpomínal a pak jak se ten slo-
vutný tenorista odměnil
1'odhájsky znova litoval ten
hlas a nadání jaké ten mladý muž
mel
Všechny ta historka zajímala a
zvláště veselý kapelník smíchu se
neubránil
l "Na událost tu jsme skoro a-
i
pomněli pokračoval rejícnscho- Vsak na tváři pyšně pani tie
ri "až najednou mne někdo na bylo žádné změny pozorovat! Má
toho prožluklého Mcndii tipiimato- jestátně pyšně obrátila se k Hla
vni" Tu se zamIVI a kolem se
ohlédnuv na své průvodčí jaksi
nejisté se díval
"Nuže kdo pane učiteli?" ptal
Holub
"Ale zlatí panové" pru vil jak-
si valiave rodhajslty "za to vis
snadné žádám to jen vám in poví-
dám ostatně je to jen mé domnění
Pan Arnoldi
"Aj!"
"Ten?"
"Vida!"
"Prosím jen připamatoval Ta
postava i také tvář zvláště puk
ten hlas — "
"Jméno ovšem by tu nerozhodo-
valo Ten Henda byl asi takovým
příbuzným slavného toho mistru
jako já jsem Mozartovým" pravil
kapelník "IUI Cech?"
"Ovšem"
"Arnoldi je Vlach" tvrdil ku
pelník "Jest to tedy neobyčejná
podobnost
"Divno dost" mínil Holub
Znale pane kapelníku Arnnhiiho
déle?"
k dva měsíce Přibyl jsem
Němec dostalo se mi toho mí-
tM' Mái"l jsem zpěváky a zpé-
vačky pro operu na rozkaz vévo-
o!ňv Dostavil se ke mně Arnoldi
pazpival a rozumí se ze byl přijat
ěru lepšího byeh vévodovi byl
nemohl vyhledali Ptal jsem w
Arnoldiho kde před tím byl " U
vlašské společnosti" a více jsem
se ho neptal
Hlasivce až dosud mlčel bedlivé
naslouchaje Náhle se ptali
A kdy to bylo pane kapejní
ku?"
lk V dubnu'
"Pamatujete se Holube na Ar-
iiokiiiio! v mih jsie jej snad v
Praze—"
"Možná že jsem jej viděl ale to
snad byl choristoii věru nevím —
"Divné věci!" vrtěl Podhájský
hlavou "litu Talián ale ten byllchotné překvapení Pokynula jen
( ech to viru % řeči Ale jak po -
vídám ta podobnost!"
Hlasivce podívav se na hodin-
ky oznámil že musí odejití Na
ht"' ('HH' H'v odebral k vévod-
Stisknuv přátelsky ruku
"ovym známým a příteli Holubovi
'"I 1 1
praní se uo zarniíii aby vyprosil
Hudebníci volně hovoříce krá
Ičeli dále stromořadím Hlasivce
tušil věděl že nebude u vévodky-
rte tak přijat jako u jejího mati-
zela
Aé mu nebylo úplně volno krá
čel nicméně oilliodlaně k jejnu
koinnatam
Vévodkvné bv ! vévodou odby
ta odstréena tak se sama ihuiiní
vala Myla tak vlídnou a laskavou
k tomu starému muži prosila a
ou dal přednost nějakému profet
fcuniVI Její pí m UVII oslviev
Ilrvbi ii In iieinúl i Klii
odvetě Neméně ji také nolioKi
Mu že vévísla svolil ahv tři hosti
- i
ně prineessy rodiviilv kuldee iiihjÍ
clnidy lul jako uradnické dei rkv
Srdce jejl v i liketě a rmhivé pvše
iiclde Iiepuroiiiu lo t mu 1 1 šle
rhi-tiiému hnutí mlsdvili dtišíi
ZelKtká její smJi'uihI lieiiiHimi-
hlilit ji dlles sdíllti h vévodil
Idiot ho do um i pí vým mkretá
lem e 4diie Ou tek pitini' hiiiivl
jl illrlll ua jen dává fa lnu J
llrtliiilMlt
bohy Arnoldi NisUiie e
kr tii'eiu ux luk dojemně prinil
Al V vhI i mu Ječ rád sml Jl
IMitl mí hstliotl llsIlM-lť
Ten kriaý ip vák tutne m i
si iulh! mU siui jl hu In
I'V4!
llM lul b i #íi l jlM"ll
liřoi tiraiéiicv pni lv píe jeli
projím iUniii
rn a na okamžik jakoby se roz-
mýšlela
"Prosí o audienci
Zvědavost rozhodla
v Komnaie íiani vcvoiiKyue nyní
I II I I 1 1 - I I-
též dvorní tláma starší slečna dce-
ra nějakého francouzského tnar-
kýza který na počátku veliké re
voluce z vlasti se vystěhovav brzo
na to ve Vídní zemřel
Vévodkyně byli překvapenu O-
čekávala nějakého zaschlého po
slávou nepatrného člověka a to
proto poněvadž n-cný professor
lYld kterého si taktéž podivné
představovala jej doporučil
A tu stanul v uctivé vzdáleností
vysoký pěkně rostlý muž píijcm-
né tváře důmysl jevících oéi
Pohyby jeho byly volny mužný
reverencí jak náleží Že nebylo
možno nic vytýkali
i š
siveovi a chladný zkoumavý zrak
její jej změřil
V tom ohlášen byl Arnoldi ktc
rý ihned vkročil
Uylat věvokync poručila aby
ihned jakmile by přisel byl před
puštěn
Zdálo se že obratný zpěvák ítal
ský soupeře svého nepozoroval
jakoby krom vévodkyně nikoho v
komnatě neviděl Však Hlasivce
bystře postihl jeho kratinký ale
ostrý pohled který naň úkosem
pudl
I vévodkyně na Hlasivce zapom
něla Laskavé zpěvákovi kynula
hlavou a milostivým laskavým t-
nem pluh se co přináší Odpo
věděl že kdyby Její Výsost dovo
lili a milostivě vyslechnout i ráči
la že by přednesl plán který na
venkovskou zábavu vymyslil My
la mile překvapena a svolila I
hned jal se vykládali jak by na
blízkém letohrádku Uatiboříckém
možná bylo zřídili velkolepou
pravou venkovskou zabavil n vy
ňav svinutý papír upozorňoval na
jednotlivá eisla programu
Hlasivce pořade stal a plula jej
pod nohama pálila jako žíznivé
unii Vidci patrné že vévokyné
'i úmyslu jeho přítomnosti nedbá
viděl ze obličej Arnoldiho září taj-
"on radosti a škodolibostí hrev
lnu prudčeji se rozproudila nez
opanoval se Zdálo se že jest klid
'iy ze ceká trpělivé už se Její Vý
sosti iiraej jej propustili
Vše by bylo dobře ale tu pod
číslem prvním a posledním vidím
prázdné místo — což hodláte?"
'Výsosti ještě jsem se neroz
hodnul — in řís'íi jsou dosud po
chybná — " n usmívaje se vý
znamně "ale doufám h budou
velkolepá dfistojná a že nejmi-
lostivéjší rrotektoika celé zábavy
"spokojenost svou vyslovit i ráěí
Porozuměla že strojí nějaké li-
1 "pokojené hlavou
Náhle probudil se z lenivého
spánku psík paní vévodkyně jenž
vedle ní mt hedvábném polštáři na
talsiurctu ležel Protáhl se a za-
štěkal svým tenkým pronikavým
hláskem
I !
Vévodkyně hned se k němu o-
brátivši jala se mazlíěka svého
hladit oslovujíc jej íiehotnými
přelaskavými jmény
Illasiveovi vstoupila krev do
tváře a stiskl pevně rty To trvalo
však jen na okamžik Tvář jeho
zase se vyjasnila n zdálo se žc je
klidný Myl jen trpěliv Arnoldi
učinil vhodnou poznámku jaké
moudré oči tm rotomilý psík má
Ah zasluhoval by ahv bvl
oslavován básněnu jsko ncapome
niiteliiý PufN pani ďKpimiy pro
kterého by se jak jsem ěetl p
nové Chevrette a Oramlvall tuá-
eni setkali v souboji Mimo to
jeHf Hidobcii velmi MHobcn isí
ku kterého uiebl prineessii Conti
Viděl jMUll jeho 1mhiIiÍi h Vť
mi zdařilé médirv tiné"
"A bv ik prošla uý ?"
"Svého éasu bvl velmi obdivo
ván Mimo jinč v cvičila jej priu
ce louh i koulil nohou
jejihu miiniela kdvknliv se ni
V blldniru ťieV lI "
Vévolkvné jii Uti 'e tml ml
ru baviU srteiié e immiiíU
Psik tut liut 4as ulehl a vévml
kvné hlsdíe ib"ud levni hebkou
Jeho rt pmvii rhiipiU se pru
wraiint
"Midoi e!" invsld v iIm hu bi
iviH bukU oki jeho iilktči na
liMilkťiu Ar otb bio
Sic lo ni iM!uť)lhi V Ú l # „„
i lu rv v a In phvmlt iieurt-
Trplo iskjuie m ltťuii St i
kln lk prmiki iimA u
r j-)i ' y n h-ku a o- r( i
1
1 1 I 'ie kinlH i iln hettoťO
lv šut t#ř } j jf k l!4 rkiua
k"luje a h iji liello lii l ín!
