9
— 5f 4'1t+i v
um
Jan Václav i Finberfcas
Pro klid duše
MAUlMfiHTSKA HISTORIK
?1
llttvlovická li-lířka rozhodní An
nu mřla k tomu aby odcpHala po
níVHítž j t j'j''b poviiinoKtí
když byl v jejich roďmí a hr'd
také dodala že může e vyhnout!
každé hťpatrnuHtee z níž Formá
nek by mohl vycítili její k nčmu
ttympatie Oidatně tetinka nfinu
híla jí to říkali { yldtht Anna že
by jen déle udržovala ubohého
adjunkta v klamu
Dopin její byl všední obřadní a
krotký
Níemřiié Formánek w alřival v
dopíweh dfivřrnéjřií a duvřrnřjftl
J)l"íve péval víeobeenéjí j jeho do
pÍM týkal w 'dé rodiny al tmaul
dali! byla jimmíih jiz viní pro Annu
k ní Hf obrned a jí v dopiw nej
více jmenoval 1'hívhí "miloKlívá
Hlfířno" nékdy "drahá hIiW
Anna jeho dopinu' leluila zvlá
řlř od té doby ťo blíže ponala
n proftHoreni landlcm jenž byl
píítelfin uéitele Křižíka vážné za
milovaného do její 'jítelkyné Ma
řenky Patočkovy ' Jandl nékdy
chodíval h Křižíkem v pruvodii
hleeriy Mařenky aby neAli Mamoíni
a nezavdali podnéťkii klepfun o
iiéž v méhté -iií noiie Křižík
byl muž kterému v'nt dvéete by
la hvatá nepřál ní aby upadla v
podeietií h- vyhledávají na moly
proto brává! přítele uvého Jundbi
w-bou Nékdy Ke Htalo Že leény
náholoii Hetkaly m % obejmi pány
kteří bavili m tuk živ'ř5jnkrby -m
uvédélí poprvé zn "několik neděl
Tu přidali w ke aleřnám a dopni
vodili je k domovu nebo jinam
Nékdy M uradili že ní vyjdou' do
alejí nebo do léna tií ov'io Křižík
obíral w Mařenkou & Jandloví ň
Miilu Aiitia
Hned pí-í prvním takovém výbté
bavila wí h ním dobře v mysli zjV
Malo jí mnoho dojmu které v ní
vzbuzovaly přání 'aby hesla ko n
Jandlem zase brzy Myslila najit'
lio mnoho JJyl mladý sotva dva
utřieítilelý v oblíěéji zdravě ble-
dý be píídeehlj iemoeé Žlutí
Za lesklým hkřipeem zářily sedě
o"í které při smíehu se utápěly v
hlzáeh Svižné pohyby- stálý ú
Kinév it Ví-selá letojja působily na
Annu velicí příznivě Hovořil ve
liee mnoho o literatuře o emanci
paci žen o českých spisovatelkách
a tak dále Annu vypravování ba
vilo měla Jandhi za' člověka velice
zábavného J 'lávala se ho na mno
hé věci Jandl měl radost Viděl
v Anně ženu přístupnou i vědě
1'řemýslel o ní a vyjádřil se Křiží
kovi že jest bystrá v hovoru a
při svých otázkách roztomilá
-i' x:„ u { itioíii
enviiiii mi je n ni i"""'"
o víem možném a dodal že líbí se
mu velice
Anna viděla v něm muže velice
příjemného Na nějakou lásku
pří tom ptmud nemywlila Vsak
když Mfiřka jí pověděla co řekl
Křižíkovi zapálila se (i1iih v
celém těle blahé rozvlnění a počala
ne před přítelkyní trochu styděli
"I ndé Mařko dosud na nu
j-4'iii nemyslila ani mně nena
padlo" začala vymlouvali ale tu
Aila že začíná jí být i nějak Hladko
Plakala radostí
"Vidíš Anninko teď není třeba
vymlouvat i Ani nevíš že ho máš
ráda To je pravá láska přijde
"dovfk propukne poznáním v pláé
hamou radoKtf Tak co? Mm
ho ráda?"
Anna chvěla Chvatně utírá
la ly plaknltt a smála zároveň
'Mám málu Mařko poiiávám
íc ho miluji velice"
Objaly s a políbily vroucné
NrtZejlM všichni byli opět ponpo
bi Anna již eitilu že všechny řeči
o věcech n osobách vdálnvcn o
lik ji nczrfjíiuaji toužila aby mlu
vil o fcnbé
Ptala se ho na jihu doby stu
dcnUké a pHvi-tlU si ho lot íáda-
li i omítl Pak VJpriiVoViiia o
ém omdiu picne o lét li do
tm h n11' in h kiiiiila w a b lu
j
iiiíiiihi!á
"A #hlt im' m iilciin někte
rý f" JaU it m i ter ué
"'fA jiilř Iílúll m tlti UMIO-Í
IUviU j ii % niítn "
"litkm te ml dtčiiu nu U Jt
t nu h iiéktrr ho ridrt f "
'iii-doi klu i n!i bí KŤUik
j tjJS t U4 lilrvhrm íhro!tt Ht
kdiiti tit Méí kin s itdil ZíhiiI
ii„ vrtl Milku 4 ruku á l Im
j m Unt k JnlK kt i i-li
' ll i oi
všem možném a teď již seňe} až k
hovoru o sríleěnowtecíi" žertoval
Křižík
"f'ím srdce vře a tak dále viď
te pane Jandle" usmívala se
Mařka
"Vy mí do něho vidíte slečno?"
"Na očích to vidím" řekla
Mařka
"A co vidíte na ocích?" tázal se
Jandl jen by Ni připravil pudu k
dalšímu hovoru
"Vy to víte a Anna fakéí"
potutelné usmívala se Mařenka a
odběhla mezí stromy 'Au nf pu
slil se Křižík Viděli že je tře-
ba aby nechali Jandlu Annou o
samotě
"Vy to víte Hleéno?" Jandl o-
tázal se fíše
Shéna sklopila zrak a neodpoví
dala Krev zbarvila jí líce
"Slečno! Anninko!" tiskl jí
ruku
'm několik 'okamžiku: povstalí
Dívali se na sebe dlouhým pohle-
cm' a ohlíželi se kde je Křižík s
Mařenkou Neviděli jich Jandl
se ohlédl ještě 'jednou očí mu za-
plály oddychl a v iiejvétšíui chva
tu přitiskl na svá prsa Annu a po
líbil ji na tvář
Anna se bránila Když jí pu
stíl podívala se naú bez hněvu ii
usmála se jakoby mu chtěla říci
že neučinil nic zlého Vzal! m a
ruce n odešli 'za Křižíkem a za
slečnou Patočkovou kteří někde
hile právě zanotovali známou pí
sen ijanui zavedl tec o mchij jez
vyplývá z obapolné lásky dvou li
li kteří se do sebe zamilovali Oba
při tom cítili vlastní uspokojení
třeba Jandl mluvil o štěMÍ jiných
mysle 'na své vlastní - "
Když přísli ke Křižíkovi přídíilí
se k jich zpěvu a cítili všichni ž
poutá je k Hobé vzájemná lásku
"Již jte ní to řekli'" žertoval
Křižík
"Nebylo třeba hlov viďte h!cc
no?" obrátil se k Anně
Tii M- u-málaW Mařku' 'rozbě
hla se k ní a objala jí Mařka vy
tušila 'celé její Štěstí
"Výborné} Výborné příteli!
Drž se slov básně Nikdy slovem
iicvyzradíiii co spí v srdci přehltí
boko dost na tom když v chvílí
štěstí mluví tvář a mluví oko
není liž pravda?" rozmarné 'lpivo
říl initel Křižík '
"Tak jext Naé mnoho slov tam
kde řekne více stisknutí ruky'
0l tohoto okauliku připadalo
Anně že je teprve na světě
' Když přišla domfi byla vf-Ncbi
zpívala a chytla matku k tanci
"lilázníš li děvče nebo eoť' u-
smívala se matka s tetou která na
zej tří měla odejeti
"Poi ne maminko ale jsem ráda
na HVěté" řekla vesele
"lo lne opravdu ichi VmiIí Jsi
byla již podivná"
"Nevzpomínej nu to" škubla ji
sestra za rukáv
Anna svěřila se tetičce v pokoji
a pocítila nevýslovnou radoKt u
blaho když jí šeptala že má zná
most že ji miluje Jandl do m-hož
také se zamilovala
Kdvž jí svěřila všechny podrob
iiostí teta pod pi řiiiuii radostí pla
kala a objímala Annu a níž spala
poklcduí nocí na jedné posteli
"Taková láska je pravá Annin
ko po takové jsem také toužila
lile fikalo se mil Že jsou to hlou
posti Přála bych si abys byla
šfntoějii než tvá tetka"
"Ni pbié tetičko já bch se nad
ledoii trápila wdvť tuňi-4 býti
ifastna jinak"
"Ityla bc) kdbch nulit ale
Mň ilčti" řekla tiliiuie v pláči a
tikla k solič Annu h libata ji
Csnuly teprve u pd noci Nu
ejtři tetu odjela do llatltivic
KdJ Aiiita se uátda i nádiai
mntka cclhi dopis od adjunktu
Annu pí" Ido it sulce
"Ten iiboák !" řekli H pi % lb
k lorttťe
Pii pin lil dt pisU h bi JÍ !
tib lir tito
Teď Mih la cil J'! pltIVti sk
a šti ti! Fi-rtiirtUi k d l i ji
Jroti JíitdbtVt in pulMtý iť liV
lidtuoiiK vi!i' Pnčitli l p
Málku -biríl Ja k u t o i a
if-tii ♦ i
' S Istdi i In i J-rtU ? Mii4 tfř
' ' A A p- j I jt" ( i š ' i Atoi
tprtU ti' Miíitloí 1 '!
hitlit k i ! bitu A (' kl k -
Karoví že má Annu rád a Ž ni ji
chce vzítí za ženu Ten lo rád u
slyšel "Jen se vezměte budu V á st mílí
rád jako dcera"
Pan! Pekárková zaslzela blahem
kdy říkal o dceru a hladila oba
po tvářích místo slov jichž nebyla
mocna
Anna by snad Formánkovi ani
nepsala ale malinká jí připomné
la a řekla že nemohou chovat! se
k němu rázem tak chladné
Koneuié Anna odhodlala se k
psaní Uylo velmi krátké a dosti
chladné Formánek v něm nena-
ezl po ěem toužil a byl všecek
nešťastný Anna se nepřiblížila k
jeho srdcí za lij dobu ani krokem
zvala ho v dopise " velectěným
panem Formánkem" Odepsal
ihned á prosil o brzkou odpověď
pravé že v očekávání dopisu od ní
je přímo zoufalý V dopise onom
poprvé napsal ku konci " Mi
lující Vás Kare!" a doufal že ko
neéné Aiuia-zví na ěem jest Ale
když mu odpovídala podepsala se
jako vždy důsledné "V úctě Anna
Pekárková"
Vystřídalo se mezí nimi několik
dopisu rychle za sebou Anna chtě
la ten poměr rychle ukončili od
povídala hned ale darmo dobu
neprodlužovala a mohla v těch do
piseeli poslaných rychle ya uchou
říci po částkách vše eo by se vle
klo snad několik mésícfi
V žádném dopise nenašel ani
stopy její lásky chvěl se o ni báz
ni přemýšlel nejedl nespal Jen
myslil na Annu a éetl její neob
sažné dopisy Trápilo ho to ne
smírné Chřadl rychle Stárnul
vlasy počaly proběhl vat í Pvl lu
ševné chorý
Poznával že píše marné V po
sledních dopisech hleděl jíž napo
dobovali ve psaní téoi Anníii Cbí
ral z dopisft jednu upřímnost za
druhou zatajoval svou šílenou k ní
lásku lhal- uklidnění duše vzpíral
se napsali "drahá Anno" když ce
lá bytost ho k tomu nutila a za
měnil 'lo oslovení za " velectěná
slečno" jako na počátku dopiso
vání Bylo mu při lom k smrtí ale
doznal Ž'1 je vše imirno že opí
sem nedokáže nic když nepodařilo
se mu to za jeho přítomností Wo
zchíral Annino jednání a řekl si že
dosud jí nvná a jí nerozumí 'a:
všeh tušil hrozné přiznání že ho
nemiluje Ocitl se v žalostněni po
stavení Neměl chutí do práce a
do ničeho Myl zdrcen poznáním
že není milován Netěšilo ho nu
na svélč Však posud konejšíl se
naději v dohry otírat Psal zas
několikráte ale s úzkostlivou oba
vou aby psaní jeho nevyzněla
zbylečnč zamilované
Anna z toho soudila že jeho du
šc jest vyléčena Teď jí Šlo o to
aby opatrně mu' oznámila že má
před svatbou
Jednou níezi jiným mu napsa
la: " snad někdy duše má a
srdce se zachvělo sladkým citem
ale to byl jeli ševel listu který si
utišil když duševní bouře pominu
la a když jasně mohla jsem o všem
uvazovali nejsouc opanovaná am
útrpností ani lítostí ani ničím eo
v jistých okamžicích mé k druhé
mu na čas poutalo — nikoho j-em
opravdu nemilovala "
V celém dopise bylo rozhozeno
několik vět jimiž chtěla Formán
kovi nepřímo říci že ho nemiluje
poněvadž opravdu nemilovala ni
kiho
Nicméně jemu byla útěchou vé
ta že psala jakoby duše její ně
kdy se zachvěla a na čas hla pou
tána ke druhému
Vpomínul kdy lo bylo pří jaké
příležitosti a těšil se Že snad hs I
někdy přece od ní milován
" Co v jistých okamžicích
mé ke druhému na čau poutalo
nptikoSHl si stáh a byl veselejší
psal hrjty Dopis jeho byl opět
s lidný a !rný
Nedo-itávtd n ni dlouho odpo
Vidi V lom ěiiSc áně nnslil ři
j-r k Aoné A'i pi-vné odhod
lán kdí p(ilo psaní které lo
íiilíilu !
PsttU
lUi" podivit) lidé ď
miUMtli Jsem se Je n li!tl iiif lo
Im ji hni bťh iolii iiui echu) ilo
ť Ale jem ildsílííjsi lící )em
iiitihU- Nkoro lišliiolou x t i 1
lit se pl i(i reli) Jmiilli ln J i i
ti tu íiltiiíhi a tibdwikělm V p-i
ijííc U'tlee KtUkd Jelii J %t ielu
loni iné príhikMiě Mařkt Oij
pl Hol ké pil! íll fiikthkti
te ii!la M'i11 in sn í I i
tiftil ív tbt}U Po ) ) lo l U'S
M H t 'lu fxlVVfU I I ll I f Ol
i- #i i i i Hi1 j ' i-kli )
-ki Híilni jSelU t) ( ' I
vila Nepsala bych Vám to ale
jsem ve svém Štěstí lak sdílná že
bych objímala celý svět "
A vedle jiných vél které nu mé
ly význam a netýkaly se ani Anny
ani její lásky k Jandloví bylo v
dopise ješlě toto:
"Mftj nejdraiší Jandl který se
jmenuje náhodou Karel jako Vy
požádal již za mou ruku Jsem
šťastna a doufám pevné že budu
šťastna po jeho boku celý život!"
l1ormánek dopis sotva dočetl Na
poslední slova neviděl pro slzy
Dopis vypadl mu z ruky a byl
odvát k psacímu stolku na němž
IokiiiI ležel koncept předešlého do-
lisu zadaného Anně Chyt! m za
hlavn Ve spáncích ucítil žhavé
píchnutí n v celé hlavě sucho a
paléívo II srdce stáhlo si mu vse-
ko nevýslovným bolem krev dra
la se do hlavy Vrhl sebou na ži
dlí svíjel se žalem a jen táhle
lloiihými dechy stenal jako v smr
telné bolestí
Pak vstal zalomil rukama a při
tiskl je na zavřené očí Chvíli stál
uprostřed pokoje s hlavou nachý
lenou do zadu Jíž se potácel za-
vrávoral a klesal k zemí Narazil
prudce kolenem i podlahu ucítil
bolest v celém lée pozbýval vé-
Jomí Setrval v tom postavení
llouho Tělo umdlévalo klesalo a
skroutilo se na levou stranu l'bo-
hý Formánek padl na podlahu
Hlava dopadla na dlaň levé ruky
'ravá noha se natáhla h leva byla
stočena pod tělem Tak Ježe) bez
pohnutí a bez známky života Jen
tichý dech a zvedání prsou nazna-
íovalo že žije Po dlouhém du-
i i
sevnim ziniiveui promraia se
známka vědomí v jeho nitru Mylo
mu hrozoo Teprve propukl v zou
falý pláč a wdcervoucí výkřiky
Viděl své štěstí zničeno Prudce
vstal sepjal ruce diodil po poko
jí zakryl si dlaněmi obličej pak
stiskl hlavu v spáncích a opět klesl
na židlí
V zoufalém tomto okamžiku
přišla paní domácí oznamovat že
jdou na procházku a nechávají mu
klíc aby pak zavřel domek kdy
by snad odcházel
Formánek sebou lihl a vstal
Chtěl cosi proiti! if vít í ale hlas mu
uvázl v hrdle Díval se -na pan
domácí oéíma ustrašenýma ne
určité a vyjeveně byl plachy
a
roztrži! l ani Kolvlkova ulekla
se léno iileoosii rozcucnaiiycn
i i
vlasíí a hned postihla že ala la si
s ním nějaká změna Stanula II
dveří a neodvážila se promluvili
Adjunkt bledě! na ní upřené a ne
věděl eo říci Nemohl Nutil si
aspoň olevřití úta však jen po-
livboviil bradou a nachyloval hla
vu ku předu Na paní domácí
padl strach' Formánek působil
na ni dojmem zdešence bála se v
tom okamžiku že nevěděla nic
moudřejšího než uléci
Dvéře nechala nedovřeny
To adjunkta trochu vzpamato
valo Přetřel si obličej a usedl u
stolu hlavu podepřel rukou a tu
pě díval se v prázdno
' Konce šeptal si 'konec je
všeum !"
Na chodbě uslyšel šepot a kro
ky Někdo slabé zaťukal na tu
dovřené dvéře
Adjunkt zvedl hlavu
Do pokoje vešel slařiéký pan
domácí ponsiovaný úředník ber
ního úřadu byl manellíoii pra
ven o adjunktově hrozném vze
zření
"Hněte odpustit pane adjunk
te snad lieni vám dobře'" přišou
ral šu k němu
Formánek pohleděl na něho
smutnýma očima a uvrtěl hlavou
"Nonoiio" staroušek nedl u
kiizováček své ruky "koukám že
moje má tmlré oči pouruji také
bledost ve vašem obličeji n šinut
til v nějeh málu poslu ti pro íčka
feí Je dobře hned se poradili
lékařem "
poriiiHiii li ni iubníl jen arlťl
lihlVoU nikoli
Slrtit i k Usedl plotl II inu
ilinuhéiit U ňťató jeji hrávul na
piH-lhukn u sltde jen radil aby
dilikil se rtosbiblil pro Irkttíe
Piiid d"0i4 jtitsliou hidti lit
ihrinii ibvéjnlni e idi-m a
piik se ndttťd! V Ui!jMiutl ÍH
llilUelll ibi pukaje
"Vdť 3eii s' 10 kli té IVU
re a luhu jdilnlti iioímÍ' ni o ď
Ul J itli- ítdjuoMe ebi t Hrll
[milí do lu !! I ' Kde m Imli
kde í X f ť j eo s b Mu
mál lul % piiiié r im
p I
t :!l k íll a ti 4
L i l piit" ) ni Piluj iluil se _
1 i: ') s j ( :" i I' : t
li i it I J é j t l-d tlt9-! 1
"To přejde děkují" adjunkt
řekl wptern -
"Jen dej panu adjunktovi ma
mínko trochu ikoúák u ! Já se od
straním a pobudu lu n vámi m
lánku na procházku již nepřijde
me"
"Ne ne jen jděte prosím vás
jděte chci býlí namol en-" trhané
ze sebe vyrážel a položil ruku na
rameno starcovo
"Tak lu je kapánek koňáku"
vrátila se stará paní a podávala
ho Formánkovi
"Děkují milostpaní bylo by mí
horko jsem beztoho jako v ohni
Nevezmu děkují"
"Pro Moha jako v ohni?" paní
položila skleniéku na stul "Tak
snad led na hlavu nebo tudený
ručník Tatínku svlcu kabát
musíš lady zůstalí!"
"Ulehnu milostpaní děkují
nechci ničeho jen se upokojte u
vidíte že bude dobře " adjunkt
odporoval a přál si hýtí šamotem
Paní domácí rychle rozesílala
poste] a se stiiřeékem odešla
Formánek neulehl usedl int po
hovkil a přemýšlel K Večeru při
šla posluhovaéka Od paní do
mácí již uslyšela že adjunkt je ne-
Založí-nu roku 1SH0 NřjvySSI
Vyeoaaiftiína řlutau
WESTERN
kožc&nlctvf vc
VHZt A L Kolovriítelí mailtel
Ul%fni Ioiiřla C570 51 Kt Omaha
Klliils v Hwiti Omiizei pí„0 4 1 o tnrui H uJIr mcxl M V
Klcí lze koiijiltí frpícc za 10 ctft l %M) a kíobooky a IJ00 ul $200
lete Bro's
7V?fMifi!'HÍ plvovni' v OnuisA
T3EIXarCXT 116
'íi yM im milú i likmt ia celera s?eie
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenili výborný utoln! oípoj
oblíbí il Mjisté oúe "GOLD TOP' lahvové pivo
Jett lehké perlící tt řízoé a jako jeit zdravé jtt 1
chutné Vyrobeno jeit z ncjleplíbo chmele vybrané
ho ječmene a Čisté vody— neníť v nim ani jediné pHia
ůy tl by byla škodlivá neb modravá Není to laciné
pivo v nižádném imytlu ale jeit to jedno z nejlepSícb
a ti kteříž je jedlou okusili Halí e řídnýrní nařimi
zákazníky
Dodává le v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintovýcb Objednejte i! u ivého obctjď
nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8
JETTEB BBEWIKG C0„
SOUTH OMMIA
B f
ú
Willow Springs Pivovar
ZELENÉ "TRADING STAMPS"
$150 uciť ných Trad
I ok taropi kuJdou bctl
nou KTARS tt HTKIťES
(3 tucty plntofjcb l)ii
M1Í25
mm
K
PamatQite !
1407 Huniej stmi U
ObjrarjU l pultua arb t-lrfoři HvufUt (Ut neh 1HN& ti
A I Mok & Sqr Cq
CVeU:otcbo4oícl i ImpertéřlO
LÍg[QV'IlSr a LIICSHTJ
JtátisfclttrHit L IlrwM Hr fríl HnWu
Tfl 1001 Frn ul„ Uninlm:
Itiloy IJrotliors Co
VlíLKOOltClIOUNÍCI
Likéry a doutníky
Ulit Mllltary ItK - IMumoiul H t)t
X II Artinr HourtHUi
mocen Vk radla se dl pnkojé í!i'-"
šu a pozdravila sotva slyšitelně
V šeru rozeznala adjunkta schou-
laného na pohovce
tichoučka rozsvěcovalo lumpu a
opatrné jí kladla na slul' iiby ho
nevyfrhovala Ohlédla se nuí-lí
ve sklenici čerstvou voduí přípra-
vovala vodu ráno U mytí a lak ty
drobností práce vykonávala jako
obyčejné
Když byhi hotova stála opodál
stolu a přemýšlela má li na něho
promluvili aby jí řekl co má ob-'
jednali v hostinci k vcěeří Zddlo
se jí že dřímc 1
Po chvilce zvedl hlavu n roz
hlédl se kolem '
"Jste jíž zde letíěko!" otázal
se hlasem bolestným ' '
Posliihovaěká byla roztesknéna '
"Nejlépe se vypofit" pravila
když položil hlavu na lenoch' a za
řnhouříj očí ' ' - ' ' 4
ase chvílí Čekala a hleděla tmi
do tváře
"Mftj Može Može!" propukl v
zoufání a zykrýl tváře
- Posluhovaéka dívala se naň pře '
kvapené ' -
Neut íšil se dlouho -l'okrwíivíní
Irťrd ien e pluli z nitrovl kMe
niřilallí v Kvropf 101
FUR CO
velkém I imilóni
liewin
NKB
Za 1300 Ztrlenýt-h Trud
i niar Htampi 1 kkMnu bed
nou
!)
NTAKM h HTUIťEH
g Co
m
1 n 11
4 — ri
(S tucty hrtoYcb Ubví)
Kréme tolio t$ dimutiisUi neja-pM Ulito pivo iiou
li ulil Xíl dvojnA#tluon lioiJnolu t řdionícli "TfhiI
InK Hlumpi'
J
r
rif
íil ií
":f' !(''
U'l
-1 ti
1
I
1
