Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 8, 1908)
9 — 5f 4'1t+i v um Jan Václav i Finberfcas Pro klid duše MAUlMfiHTSKA HISTORIK ?1 llttvlovická li-lířka rozhodní An nu mřla k tomu aby odcpHala po níVHítž j t j'j''b poviiinoKtí když byl v jejich roďmí a hr'd také dodala že může e vyhnout! každé hťpatrnuHtee z níž Formá nek by mohl vycítili její k nčmu ttympatie Oidatně tetinka nfinu híla jí to říkali { yldtht Anna že by jen déle udržovala ubohého adjunkta v klamu Dopin její byl všední obřadní a krotký Níemřiié Formánek w alřival v dopíweh dfivřrnéjřií a duvřrnřjftl J)l"íve péval víeobeenéjí j jeho do pÍM týkal w 'dé rodiny al tmaul dali! byla jimmíih jiz viní pro Annu k ní Hf obrned a jí v dopiw nej více jmenoval 1'hívhí "miloKlívá Hlfířno" nékdy "drahá hIiW Anna jeho dopinu' leluila zvlá řlř od té doby ťo blíže ponala n proftHoreni landlcm jenž byl píítelfin uéitele Křižíka vážné za milovaného do její 'jítelkyné Ma řenky Patočkovy ' Jandl nékdy chodíval h Křižíkem v pruvodii hleeriy Mařenky aby neAli Mamoíni a nezavdali podnéťkii klepfun o iiéž v méhté -iií noiie Křižík byl muž kterému v'nt dvéete by la hvatá nepřál ní aby upadla v podeietií h- vyhledávají na moly proto brává! přítele uvého Jundbi w-bou Nékdy Ke Htalo Že leény náholoii Hetkaly m % obejmi pány kteří bavili m tuk živ'ř5jnkrby -m uvédélí poprvé zn "několik neděl Tu přidali w ke aleřnám a dopni vodili je k domovu nebo jinam Nékdy M uradili že ní vyjdou' do alejí nebo do léna tií ov'io Křižík obíral w Mařenkou & Jandloví ň Miilu Aiitia Hned pí-í prvním takovém výbté bavila wí h ním dobře v mysli zjV Malo jí mnoho dojmu které v ní vzbuzovaly přání 'aby hesla ko n Jandlem zase brzy Myslila najit' lio mnoho JJyl mladý sotva dva utřieítilelý v oblíěéji zdravě ble- dý be píídeehlj iemoeé Žlutí Za lesklým hkřipeem zářily sedě o"í které při smíehu se utápěly v hlzáeh Svižné pohyby- stálý ú Kinév it Ví-selá letojja působily na Annu velicí příznivě Hovořil ve liee mnoho o literatuře o emanci paci žen o českých spisovatelkách a tak dále Annu vypravování ba vilo měla Jandhi za' člověka velice zábavného J 'lávala se ho na mno hé věci Jandl měl radost Viděl v Anně ženu přístupnou i vědě 1'řemýslel o ní a vyjádřil se Křiží kovi že jest bystrá v hovoru a při svých otázkách roztomilá -i' x:„ u { itioíii enviiiii mi je n ni i"""'" o víem možném a dodal že líbí se mu velice Anna viděla v něm muže velice příjemného Na nějakou lásku pří tom ptmud nemywlila Vsak když Mfiřka jí pověděla co řekl Křižíkovi zapálila se (i1iih v celém těle blahé rozvlnění a počala ne před přítelkyní trochu styděli "I ndé Mařko dosud na nu j-4'iii nemyslila ani mně nena padlo" začala vymlouvali ale tu Aila že začíná jí být i nějak Hladko Plakala radostí "Vidíš Anninko teď není třeba vymlouvat i Ani nevíš že ho máš ráda To je pravá láska přijde "dovfk propukne poznáním v pláé hamou radoKtf Tak co? Mm ho ráda?" Anna chvěla Chvatně utírá la ly plaknltt a smála zároveň 'Mám málu Mařko poiiávám íc ho miluji velice" Objaly s a políbily vroucné NrtZejlM všichni byli opět ponpo bi Anna již eitilu že všechny řeči o věcech n osobách vdálnvcn o lik ji nczrfjíiuaji toužila aby mlu vil o fcnbé Ptala se ho na jihu doby stu dcnUké a pHvi-tlU si ho lot íáda- li i omítl Pak VJpriiVoViiia o ém omdiu picne o lét li do tm h n11' in h kiiiiila w a b lu j iiiíiiihi!á "A #hlt im' m iilciin někte rý f" JaU it m i ter ué "'fA jiilř Iílúll m tlti UMIO-Í IUviU j ii % niítn " "litkm te ml dtčiiu nu U Jt t nu h iiéktrr ho ridrt f " 'iii-doi klu i n!i bí KŤUik j tjJS t U4 lilrvhrm íhro!tt Ht kdiiti tit Méí kin s itdil ZíhiiI ii„ vrtl Milku 4 ruku á l Im j m Unt k JnlK kt i i-li ' ll i oi všem možném a teď již seňe} až k hovoru o sríleěnowtecíi" žertoval Křižík "f'ím srdce vře a tak dále viď te pane Jandle" usmívala se Mařka "Vy mí do něho vidíte slečno?" "Na očích to vidím" řekla Mařka "A co vidíte na ocích?" tázal se Jandl jen by Ni připravil pudu k dalšímu hovoru "Vy to víte a Anna fakéí" potutelné usmívala se Mařenka a odběhla mezí stromy 'Au nf pu slil se Křižík Viděli že je tře- ba aby nechali Jandlu Annou o samotě "Vy to víte Hleéno?" Jandl o- tázal se fíše Shéna sklopila zrak a neodpoví dala Krev zbarvila jí líce "Slečno! Anninko!" tiskl jí ruku 'm několik 'okamžiku: povstalí Dívali se na sebe dlouhým pohle- cm' a ohlíželi se kde je Křižík s Mařenkou Neviděli jich Jandl se ohlédl ještě 'jednou očí mu za- plály oddychl a v iiejvétšíui chva tu přitiskl na svá prsa Annu a po líbil ji na tvář Anna se bránila Když jí pu stíl podívala se naú bez hněvu ii usmála se jakoby mu chtěla říci že neučinil nic zlého Vzal! m a ruce n odešli 'za Křižíkem a za slečnou Patočkovou kteří někde hile právě zanotovali známou pí sen ijanui zavedl tec o mchij jez vyplývá z obapolné lásky dvou li li kteří se do sebe zamilovali Oba při tom cítili vlastní uspokojení třeba Jandl mluvil o štěMÍ jiných mysle 'na své vlastní - " Když přísli ke Křižíkovi přídíilí se k jich zpěvu a cítili všichni ž poutá je k Hobé vzájemná lásku "Již jte ní to řekli'" žertoval Křižík "Nebylo třeba hlov viďte h!cc no?" obrátil se k Anně Tii M- u-málaW Mařku' 'rozbě hla se k ní a objala jí Mařka vy tušila 'celé její Štěstí "Výborné} Výborné příteli! Drž se slov básně Nikdy slovem iicvyzradíiii co spí v srdci přehltí boko dost na tom když v chvílí štěstí mluví tvář a mluví oko není liž pravda?" rozmarné 'lpivo říl initel Křižík ' "Tak jext Naé mnoho slov tam kde řekne více stisknutí ruky' 0l tohoto okauliku připadalo Anně že je teprve na světě ' Když přišla domfi byla vf-Ncbi zpívala a chytla matku k tanci "lilázníš li děvče nebo eoť' u- smívala se matka s tetou která na zej tří měla odejeti "Poi ne maminko ale jsem ráda na HVěté" řekla vesele "lo lne opravdu ichi VmiIí Jsi byla již podivná" "Nevzpomínej nu to" škubla ji sestra za rukáv Anna svěřila se tetičce v pokoji a pocítila nevýslovnou radoKt u blaho když jí šeptala že má zná most že ji miluje Jandl do m-hož také se zamilovala Kdvž jí svěřila všechny podrob iiostí teta pod pi řiiiuii radostí pla kala a objímala Annu a níž spala poklcduí nocí na jedné posteli "Taková láska je pravá Annin ko po takové jsem také toužila lile fikalo se mil Že jsou to hlou posti Přála bych si abys byla šfntoějii než tvá tetka" "Ni pbié tetičko já bch se nad ledoii trápila wdvť tuňi-4 býti ifastna jinak" "Ityla bc) kdbch nulit ale Mň ilčti" řekla tiliiuie v pláči a tikla k solič Annu h libata ji Csnuly teprve u pd noci Nu ejtři tetu odjela do llatltivic KdJ Aiiita se uátda i nádiai mntka cclhi dopis od adjunktu Annu pí" Ido it sulce "Ten iiboák !" řekli H pi % lb k lorttťe Pii pin lil dt pisU h bi JÍ ! tib lir tito Teď Mih la cil J'! pltIVti sk a šti ti! Fi-rtiirtUi k d l i ji Jroti JíitdbtVt in pulMtý iť liV lidtuoiiK vi!i' Pnčitli l p Málku -biríl Ja k u t o i a if-tii ♦ i ' S Istdi i In i J-rtU ? Mii4 tfř ' ' A A p- j I jt" ( i š ' i Atoi tprtU ti' Miíitloí 1 '! hitlit k i ! bitu A (' kl k - Karoví že má Annu rád a Ž ni ji chce vzítí za ženu Ten lo rád u slyšel "Jen se vezměte budu V á st mílí rád jako dcera" Pan! Pekárková zaslzela blahem kdy říkal o dceru a hladila oba po tvářích místo slov jichž nebyla mocna Anna by snad Formánkovi ani nepsala ale malinká jí připomné la a řekla že nemohou chovat! se k němu rázem tak chladné Koneuié Anna odhodlala se k psaní Uylo velmi krátké a dosti chladné Formánek v něm nena- ezl po ěem toužil a byl všecek nešťastný Anna se nepřiblížila k jeho srdcí za lij dobu ani krokem zvala ho v dopise " velectěným panem Formánkem" Odepsal ihned á prosil o brzkou odpověď pravé že v očekávání dopisu od ní je přímo zoufalý V dopise onom poprvé napsal ku konci " Mi lující Vás Kare!" a doufal že ko neéné Aiuia-zví na ěem jest Ale když mu odpovídala podepsala se jako vždy důsledné "V úctě Anna Pekárková" Vystřídalo se mezí nimi několik dopisu rychle za sebou Anna chtě la ten poměr rychle ukončili od povídala hned ale darmo dobu neprodlužovala a mohla v těch do piseeli poslaných rychle ya uchou říci po částkách vše eo by se vle klo snad několik mésícfi V žádném dopise nenašel ani stopy její lásky chvěl se o ni báz ni přemýšlel nejedl nespal Jen myslil na Annu a éetl její neob sažné dopisy Trápilo ho to ne smírné Chřadl rychle Stárnul vlasy počaly proběhl vat í Pvl lu ševné chorý Poznával že píše marné V po sledních dopisech hleděl jíž napo dobovali ve psaní téoi Anníii Cbí ral z dopisft jednu upřímnost za druhou zatajoval svou šílenou k ní lásku lhal- uklidnění duše vzpíral se napsali "drahá Anno" když ce lá bytost ho k tomu nutila a za měnil 'lo oslovení za " velectěná slečno" jako na počátku dopiso vání Bylo mu při lom k smrtí ale doznal Ž'1 je vše imirno že opí sem nedokáže nic když nepodařilo se mu to za jeho přítomností Wo zchíral Annino jednání a řekl si že dosud jí nvná a jí nerozumí 'a: všeh tušil hrozné přiznání že ho nemiluje Ocitl se v žalostněni po stavení Neměl chutí do práce a do ničeho Myl zdrcen poznáním že není milován Netěšilo ho nu na svélč Však posud konejšíl se naději v dohry otírat Psal zas několikráte ale s úzkostlivou oba vou aby psaní jeho nevyzněla zbylečnč zamilované Anna z toho soudila že jeho du šc jest vyléčena Teď jí Šlo o to aby opatrně mu' oznámila že má před svatbou Jednou níezi jiným mu napsa la: " snad někdy duše má a srdce se zachvělo sladkým citem ale to byl jeli ševel listu který si utišil když duševní bouře pominu la a když jasně mohla jsem o všem uvazovali nejsouc opanovaná am útrpností ani lítostí ani ničím eo v jistých okamžicích mé k druhé mu na čas poutalo — nikoho j-em opravdu nemilovala " V celém dopise bylo rozhozeno několik vět jimiž chtěla Formán kovi nepřímo říci že ho nemiluje poněvadž opravdu nemilovala ni kiho Nicméně jemu byla útěchou vé ta že psala jakoby duše její ně kdy se zachvěla a na čas hla pou tána ke druhému Vpomínul kdy lo bylo pří jaké příležitosti a těšil se Že snad hs I někdy přece od ní milován " Co v jistých okamžicích mé ke druhému na čau poutalo nptikoSHl si stáh a byl veselejší psal hrjty Dopis jeho byl opět s lidný a !rný Nedo-itávtd n ni dlouho odpo Vidi V lom ěiiSc áně nnslil ři j-r k Aoné A'i pi-vné odhod lán kdí p(ilo psaní které lo íiilíilu ! PsttU lUi" podivit) lidé ď miUMtli Jsem se Je n li!tl iiif lo Im ji hni bťh iolii iiui echu) ilo ť Ale jem ildsílííjsi lící )em iiitihU- Nkoro lišliiolou x t i 1 lit se pl i(i reli) Jmiilli ln J i i ti tu íiltiiíhi a tibdwikělm V p-i ijííc U'tlee KtUkd Jelii J %t ielu loni iné príhikMiě Mařkt Oij pl Hol ké pil! íll fiikthkti te ii!la M'i11 in sn í I i tiftil ív tbt}U Po ) ) lo l U'S M H t 'lu fxlVVfU I I ll I f Ol i- #i i i i Hi1 j ' i-kli ) -ki Híilni jSelU t) ( ' I vila Nepsala bych Vám to ale jsem ve svém Štěstí lak sdílná že bych objímala celý svět " A vedle jiných vél které nu mé ly význam a netýkaly se ani Anny ani její lásky k Jandloví bylo v dopise ješlě toto: "Mftj nejdraiší Jandl který se jmenuje náhodou Karel jako Vy požádal již za mou ruku Jsem šťastna a doufám pevné že budu šťastna po jeho boku celý život!" l1ormánek dopis sotva dočetl Na poslední slova neviděl pro slzy Dopis vypadl mu z ruky a byl odvát k psacímu stolku na němž IokiiiI ležel koncept předešlého do- lisu zadaného Anně Chyt! m za hlavn Ve spáncích ucítil žhavé píchnutí n v celé hlavě sucho a paléívo II srdce stáhlo si mu vse- ko nevýslovným bolem krev dra la se do hlavy Vrhl sebou na ži dlí svíjel se žalem a jen táhle lloiihými dechy stenal jako v smr telné bolestí Pak vstal zalomil rukama a při tiskl je na zavřené očí Chvíli stál uprostřed pokoje s hlavou nachý lenou do zadu Jíž se potácel za- vrávoral a klesal k zemí Narazil prudce kolenem i podlahu ucítil bolest v celém lée pozbýval vé- Jomí Setrval v tom postavení llouho Tělo umdlévalo klesalo a skroutilo se na levou stranu l'bo- hý Formánek padl na podlahu Hlava dopadla na dlaň levé ruky 'ravá noha se natáhla h leva byla stočena pod tělem Tak Ježe) bez pohnutí a bez známky života Jen tichý dech a zvedání prsou nazna- íovalo že žije Po dlouhém du- i i sevnim ziniiveui promraia se známka vědomí v jeho nitru Mylo mu hrozoo Teprve propukl v zou falý pláč a wdcervoucí výkřiky Viděl své štěstí zničeno Prudce vstal sepjal ruce diodil po poko jí zakryl si dlaněmi obličej pak stiskl hlavu v spáncích a opět klesl na židlí V zoufalém tomto okamžiku přišla paní domácí oznamovat že jdou na procházku a nechávají mu klíc aby pak zavřel domek kdy by snad odcházel Formánek sebou lihl a vstal Chtěl cosi proiti! if vít í ale hlas mu uvázl v hrdle Díval se -na pan domácí oéíma ustrašenýma ne určité a vyjeveně byl plachy a roztrži! l ani Kolvlkova ulekla se léno iileoosii rozcucnaiiycn i i vlasíí a hned postihla že ala la si s ním nějaká změna Stanula II dveří a neodvážila se promluvili Adjunkt bledě! na ní upřené a ne věděl eo říci Nemohl Nutil si aspoň olevřití úta však jen po- livboviil bradou a nachyloval hla vu ku předu Na paní domácí padl strach' Formánek působil na ni dojmem zdešence bála se v tom okamžiku že nevěděla nic moudřejšího než uléci Dvéře nechala nedovřeny To adjunkta trochu vzpamato valo Přetřel si obličej a usedl u stolu hlavu podepřel rukou a tu pě díval se v prázdno ' Konce šeptal si 'konec je všeum !" Na chodbě uslyšel šepot a kro ky Někdo slabé zaťukal na tu dovřené dvéře Adjunkt zvedl hlavu Do pokoje vešel slařiéký pan domácí ponsiovaný úředník ber ního úřadu byl manellíoii pra ven o adjunktově hrozném vze zření "Hněte odpustit pane adjunk te snad lieni vám dobře'" přišou ral šu k němu Formánek pohleděl na něho smutnýma očima a uvrtěl hlavou "Nonoiio" staroušek nedl u kiizováček své ruky "koukám že moje má tmlré oči pouruji také bledost ve vašem obličeji n šinut til v nějeh málu poslu ti pro íčka feí Je dobře hned se poradili lékařem " poriiiHiii li ni iubníl jen arlťl lihlVoU nikoli Slrtit i k Usedl plotl II inu ilinuhéiit U ňťató jeji hrávul na piH-lhukn u sltde jen radil aby dilikil se rtosbiblil pro Irkttíe Piiid d"0i4 jtitsliou hidti lit ihrinii ibvéjnlni e idi-m a piik se ndttťd! V Ui!jMiutl ÍH llilUelll ibi pukaje "Vdť 3eii s' 10 kli té IVU re a luhu jdilnlti iioímÍ' ni o ď Ul J itli- ítdjuoMe ebi t Hrll [milí do lu !! I ' Kde m Imli kde í X f ť j eo s b Mu mál lul % piiiié r im p I t :!l k íll a ti 4 L i l piit" ) ni Piluj iluil se _ 1 i: ') s j ( :" i I' : t li i it I J é j t l-d tlt9-! 1 "To přejde děkují" adjunkt řekl wptern - "Jen dej panu adjunktovi ma mínko trochu ikoúák u ! Já se od straním a pobudu lu n vámi m lánku na procházku již nepřijde me" "Ne ne jen jděte prosím vás jděte chci býlí namol en-" trhané ze sebe vyrážel a položil ruku na rameno starcovo "Tak lu je kapánek koňáku" vrátila se stará paní a podávala ho Formánkovi "Děkují milostpaní bylo by mí horko jsem beztoho jako v ohni Nevezmu děkují" "Pro Moha jako v ohni?" paní položila skleniéku na stul "Tak snad led na hlavu nebo tudený ručník Tatínku svlcu kabát musíš lady zůstalí!" "Ulehnu milostpaní děkují nechci ničeho jen se upokojte u vidíte že bude dobře " adjunkt odporoval a přál si hýtí šamotem Paní domácí rychle rozesílala poste] a se stiiřeékem odešla Formánek neulehl usedl int po hovkil a přemýšlel K Večeru při šla posluhovaéka Od paní do mácí již uslyšela že adjunkt je ne- Založí-nu roku 1SH0 NřjvySSI Vyeoaaiftiína řlutau WESTERN kožc&nlctvf vc VHZt A L Kolovriítelí mailtel Ul%fni Ioiiřla C570 51 Kt Omaha Klliils v Hwiti Omiizei pí„0 4 1 o tnrui H uJIr mcxl M V Klcí lze koiijiltí frpícc za 10 ctft l %M) a kíobooky a IJ00 ul $200 lete Bro's 7V?fMifi!'HÍ plvovni' v OnuisA T3EIXarCXT 116 'íi yM im milú i likmt ia celera s?eie Pro stůl Ti kdož dovedou ocenili výborný utoln! oípoj oblíbí il Mjisté oúe "GOLD TOP' lahvové pivo Jett lehké perlící tt řízoé a jako jeit zdravé jtt 1 chutné Vyrobeno jeit z ncjleplíbo chmele vybrané ho ječmene a Čisté vody— neníť v nim ani jediné pHia ůy tl by byla škodlivá neb modravá Není to laciné pivo v nižádném imytlu ale jeit to jedno z nejlepSícb a ti kteříž je jedlou okusili Halí e řídnýrní nařimi zákazníky Dodává le v bednách a sice v lahvích kvarto vých neb paintovýcb Objednejte i! u ivého obctjď nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8 JETTEB BBEWIKG C0„ SOUTH OMMIA B f ú Willow Springs Pivovar ZELENÉ "TRADING STAMPS" $150 uciť ných Trad I ok taropi kuJdou bctl nou KTARS tt HTKIťES (3 tucty plntofjcb l)ii M1Í25 mm K PamatQite ! 1407 Huniej stmi U ObjrarjU l pultua arb t-lrfoři HvufUt (Ut neh 1HN& ti A I Mok & Sqr Cq CVeU:otcbo4oícl i ImpertéřlO LÍg[QV'IlSr a LIICSHTJ JtátisfclttrHit L IlrwM Hr fríl HnWu Tfl 1001 Frn ul„ Uninlm: Itiloy IJrotliors Co VlíLKOOltClIOUNÍCI Likéry a doutníky Ulit Mllltary ItK - IMumoiul H t)t X II Artinr HourtHUi mocen Vk radla se dl pnkojé í!i'-" šu a pozdravila sotva slyšitelně V šeru rozeznala adjunkta schou- laného na pohovce tichoučka rozsvěcovalo lumpu a opatrné jí kladla na slul' iiby ho nevyfrhovala Ohlédla se nuí-lí ve sklenici čerstvou voduí přípra- vovala vodu ráno U mytí a lak ty drobností práce vykonávala jako obyčejné Když byhi hotova stála opodál stolu a přemýšlela má li na něho promluvili aby jí řekl co má ob-' jednali v hostinci k vcěeří Zddlo se jí že dřímc 1 Po chvilce zvedl hlavu n roz hlédl se kolem ' "Jste jíž zde letíěko!" otázal se hlasem bolestným ' ' Posliihovaěká byla roztesknéna ' "Nejlépe se vypofit" pravila když položil hlavu na lenoch' a za řnhouříj očí ' ' - ' ' 4 ase chvílí Čekala a hleděla tmi do tváře "Mftj Može Može!" propukl v zoufání a zykrýl tváře - Posluhovaéka dívala se naň pře ' kvapené ' - Neut íšil se dlouho -l'okrwíivíní Irťrd ien e pluli z nitrovl kMe niřilallí v Kvropf 101 FUR CO velkém I imilóni liewin NKB Za 1300 Ztrlenýt-h Trud i niar Htampi 1 kkMnu bed nou !) NTAKM h HTUIťEH g Co m 1 n 11 4 — ri (S tucty hrtoYcb Ubví) Kréme tolio t$ dimutiisUi neja-pM Ulito pivo iiou li ulil Xíl dvojnA#tluon lioiJnolu t řdionícli "TfhiI InK Hlumpi' J r rif íil ií ":f' !('' U'l -1 ti 1 I 1