Y
I
V — "
w 1
8
-i
i
í
'i
1 i
) i
i
i
!
i i
s
1
i
Í
1
š I
—
když pak mi probrala ze ž i v 1 1
umí doplnila nviij přístroj Mé-li
tmavohnědé hedvábné šaty rtiovou
pentlí lemované ]ih"4 tmavohnědý
kabátce h malými knoflíky zeslono
víny zelenala ne těsná vesta litlý
gázový šátek nalíčili bylinní ňadry
v umělou kličku uvázán S j I h t í"-1 1 -ho
kloboučku vlála lílú a clenu
péra
Venku již netrpělivě hrabal ítíli
Ion nožkou krásný ušlechtilý bé
lou jehož dlouhou lil f Vrtil pťlltU
byly propleteny
Vévodkyně již chtěla ht-ntoiij-it
tu oznámen jí ředitel panství Vrána
jenž dvakráte již o předpuštění byl
žádal Mrzutí' povolila I vatou pil
direktor mu 2 letitý vynoké nucbé
poutavý
Hyl v nejlcpšlni nvém rouchu
kudrličky na prnou i u úzkých ru
kávň byly naškrobeny a nal padlý
t4tiíli bělejší Tvář jeho zářila od
daností Sotva bvl několik ulov na
uvítanou nvé vrchností proiienl již
ho vévodkyně přerušila
Děkujeme vám lnu tu ne
dávno?"
"Osm rm-HÍcii Výnonli
Slvíela lnem e tu lid rál
bouří Tu vznikla před lety nelnku
revoluce"
'Výnoiti tak jest Lid velmi
potměšilý Žalář není nikdy
prázdný"
'Nuc (starejte ne dobiv"
Hluboce ne ukláněje odešel
V predMliii potkal městskou depu
tací jež píiíla holdovat vévodkyni
I tuto přijala Tvář její prve
váíná ntaU e přísnou a chladnou
Purkmintr Zeman a ještě tři mě
šťané ontýchavř vkročili před příu
nou vévodkyni Ale za okamžik už
zane vyšli zamířili k bráně a tu
teprv oddechnuvše ni zastavili ne
Měiramí na něhu pohlédli purk
iniHtr čelo přťjel modrý in Šátkem
Byl jeitě v tváři víecek zarudlý
Teď ne viichni ohledli
Vévodkynř v nedal a na hvčIio bf
louie a hned na to přijely na pěk
ných konících princezny oděné v
oblek jenž ne podobal matčinu
Deputace ac ni to vysloviti ne
troufala byla lienpikojeiiu
"l'r)t nÚH tuk ' králka odbyla"
mínil jeden z koneln "chtěla ni
vyjeti"
"Vévoda také byl v j rtK i a jak
nún přijal! Tu je jinačí člověk"
"llleirte bledte jak priticena
Johanka na lm kont ředí Mi"-Í
j£ to ta % nl'h je ntjhdiiíjf"
"'u ní není al po vh I íM
To ui a Kítly víun niiti- po
dobá"
Včera b ivla Juhanka ki(ěnť
kovo dítě a klířnici IU ntribr"i'k
1'iine kiili!" ivdit uUkuiě "
"At li - " A měifciii i tfl lvihl
Ta toln k ut !rM ( jal e
— Vtdile j ik ho pevné dri! ta
IHČU bt vlítej" ťiH"
MjHi bí tiěV't Ut ííit M
I to dal pti ! b-!itil "
t'mlknuvt hUlťil t Mkvnl
A jejiilii K r HU jfí prt44l)
jnf dn on Ji ttti ! ií l aiky
V U4'f hic id l!l 4 r hntl
kU!v ll-lt j I i I - 1 f d dlthl
faiJiH Kdyi 'Uní iř
wiim! b iiik t I !
hiÍW M 4 k- %iN A w ' it!ě
pa črka ' "Mil #'" litiy
ttfi!t rbti lBtik itntkl
Jii il tlaki lui-UoI k4'řlbl!rs ♦litlllfb M J4
I híW J1-M de! Vk -1 !infsl
MU wv Ihv fae-!{ i "-4 j i-4 a á'
♦UI MUMbt lfl 1 Li tác hrt ei i jk l-M
Na dvoře
Vevodskem
HOMÍN
korné pozdraviv Medlúka nutil dále
aby zraky vzne-cné vreliiio-t i ne
urážel a křikem MVÚII jí ncobtéži'
val
Tvář paní vévodkyně e zíh Ihiiu
řila dcery byly j iekvapeny 11
Johanka koně zurúela aby nlioú
ka edlúku vyslechla ale přfmiý
matčin pohled jinak jí porojčel
Muniladále: nkvělá společnost mi
nula Hedlúka kterébuž jak Johanka
ohlednuvii e viděla drúbbriiioii
Vedl di zámku
"1'otinéíilv lid jen e pietvařu-
je Netřeba hned být nerozumně
citliví in" vykládala vévdkyně po
francouzsku dcerám
Vyjely lo dlouhé aleje Hyl
jasný jarní dn Vy nok košaté
lípy po obou ni ranách přímé centy
Au lahodily nvou zelení Strojily
tu ku květu Hustou jich klenbou
padaly dlouhé zlaté paprsky lu
iieční (Mstjm lahodným vzduchem
ozýval ne hlučný a rozmanitý zpěv
ptactvu mii-ky rojily ne na vjHlunl
motýlové kolem poletovali a na
květinách ve uvězí trávě m kolé
balí —
S koní vesele klímajících viděly
dámy v právo i v levo půvabnou
pohorskou dolinu v níž mezi buj
ným ntroinovím dřeviíná ntaveiií ne
bělala Na výšinách j nantrúnfch
niodraly ne v janném teplém nvčtle
husté leny
Vévodkyni zmizela chmura čela
Johanka za chvíli zapomněla' nu
dedláka drábeiii vedeného a toužila
to jen že jí nebylo lze v plný
běh ne rozjeti Jely až ve vábném
řeru ntinuého ntromořadí počaly
mizeti Jeté jednou zableskl ne
ukvčlý ntroj koní v jasném papmku
tam proniknuv iím ještě jednou bílá
péra zavlála — a pak zmizely v nero
Zelené hloubi
V aleji ticho — větřík zišoiimal
ptactvo nveholilo
Toho ía-u HCKtupovali po záme
ckých nchodech měšťané kteří byli
u vévodkyně Daleko ještě nedo
šli a již se zase zastavili Ještě kun
jsa pod nimi pozdravoval hlasitě
učitel 1'odhájský jenž nyní depu
táce došed po namáhavé do kopce
i hiizi ne zastavil a hlasité ni oddv-
ho val
"Sluníčko nám notně zatopilo
láni ninnedé lz!rav líídi" a
itievniléelo modrým šutkem roze
v cl tibutěiku ui% občerstvenou
k podávaje
- i i -t i i
iv i purin: J it-i ractit
Iti No bude to běhá
Iií li t tu ěss co tJ p dud 11 ko
d žl ten hrtxný vnh tidik
' b d l('eašiiici j 1 in-sbtuií"
K japitV Luně učiteli?"
' ví Npoinmi i H4 inue mui
'' !' le i v opera Ioni
j'y jak víte v iti h-stru a
til Vět pť mne Víkíl!t Jeli e
le' iid pH bn le mnoho !!
Vtl 'm Itltlt U1 ftějikv -
j pr4 Táhnu a t iji-ornv pi
' "
Ah l Arnol ii" pí i íl Ze-
mn "Uif plivla ten je jako
kpo pti lni -rm Tu pří t
vt!k "
" Tm i jll ilku( Veltiti
tlHlll Uttdi % fv Í (-r
v U lni i I -'
"t im h'i h!pík ji Ifi Táli1
tt 4 !in k o!
r i i!t Al
a bude zae jako iniiík černtvý a
čilý V ná ne vždy pozdraví"
"Ale jnou tu léta"
Ibintld noiisedé ntúli ve ntíuil
Nyní na né zav(til žhavý paprnek
nluiieční
"Aj nluníčko mne iipomínú S
1'únem Ibdieni!"
"šťastně pořídili" volala depu
tace za učitelem jenž dále do vrchu
po nehodách ne batolil a branou
projed na prvním úvolc nedaleko
zámecké kapie oeítil
1'odhújxký opráiiv i fticvíee
zuntavil jednoho z lokaju nem tam
pobíhajícfch a ptal ne kde by pan
Arnoldi bydle! fduha ne obrátil
nbv rukou -měr ukízal ale hned
dodal: "Tu jde nám"
rv nehodu ni:llipoVai Alllooli
vkusně !l číntě jsa oblečený Hena
skvostně vázanou knfku s'erveiioii
ořízkou 1'ihb'dlHIV bjnlre lia llei
lile rhtčl jej lliiiioiiti )le ten za
sta1 il italského zpěváka jemuž m
představil Armddi odjiovídal po
ěesku ale bylo patrno že ne pří
tom namáhá Mluvil zvolna opa
tmě hlasem jakni zamlklún
reka! jsem na vás pane učiteli
Chtěl jsem vám jen oznámit že pan
vévoda ní přeje abyste pl i operách
pomohl"
'Ať poroučí vévodská Milont
"1'ak iii-niáiue dost zpěváku ve
nboril kdybyste tedy nějaké pli
vedl Znáte nuad — "
"1'iivedu m'ij pomocník í má
dcera dobir zpívají
"Ano dobře tak I'an vévoda
poteimi Tedy dne po čtvrté
hodině Ale niiéchúm tedy o
čtvrté Na nhledanou jmne učí
teli!"
Ckloiiív ne lehínce a pokynuv
ňvižnm krokem zamířil v tu ntranii
kterouž vévodkyně dcerami byla
odjela -
1'odhájnký jet chvilenku hleděl
za Aruoldirii až pak když dole v
! "" "" poieone vyvuneii usiysc K
! 'loinovu obrátil
t I ►! I I 1
"Zrovna ještě hošík a ji takové
postavení Jak ni umí po patisku
věstí lnu přeje li štěntí člověku!"
rozvazoval učitel "Ten bude ani
všemu rozinm t í takový neopeieiiý
— ale — ale" a zavrtěl hlavou
jako by jm-iuýňlcl o něčem nač ni
vzpomenout! nemohl Skřížil rm
na zad svěsil hlavu a tak vzpomí
naje a přcui šleje volným krokem
dostal ne domu kdež ne na ntole jíž
kmiHla polévka a drahá jeho po! i
vice netrpělivé naň čekala
Na třetím nádvoří potkal Arnohli
vrchního Vránu Vrchní mínil
dále jít ale Arnoldi jej zantavil
Direktorovi to bylo n podivením
Takový zpěvák vlastně komediant
onměluje ne — Ale hned povážil ze
ten Talián je prvním it opery a
pak Že jak patrno bylo našel mi
lont před tváří všemocné vévodky
ně Proto vyjasnil zvadlou nvou
tvář
"Ji vidím pane ďnektore Že
jste ráčili úplně nu mne zapome
uout Zdá ne mi myslím ano
vím na jisto že jste ráčili v Praze
být a tam -"
Obočí direktorovo nilně do v j še
ne posunulo téměř úhel tvoříc až
čelní kfie ne pohnula a vráskami ne
pwkryla
"Trváte Že jte mne tam viděli
To e mýlíte Zajisté mi byl ně
kdo nápadně podoben"
"Ah možná ale že Jein ván
patie direktore u modrého zajíce'
pii 'baa dieti viděl ni to bych
pi (sahal "
Věru lo v ím - "
"Aplk ten boj V Tllirleí Uliční—"
Obočí direktorovo asc nad tiby
řťj VVstoupilo ale hlid te ntle
iiuvni rotulilo i" ml o pan vrthní
pf imhoiiřil tn i k iini'a Pll
Ariiddiuiu ruku
Ah ah jak člověk napomíná
'yš I jte mí p'Mly iihi niti
mv a ttk t% t„ (jbu Shí
j(tim! vy Taliáne l Jri ho
„i i „ „etojihf buoc
r„ l( p j Tta iumju
o'ai ]ik jindy pdji j
„ jiě )k io ho ttjMiklo
j í„1 "
j rtid li dkuj oitiUvtl 4 liji
tii 1 o ♦ tld l paiU Vř hni U
j hnilí nt im#tb Uon ilt
j iét!k aalt lir
Si il# ubluVl luwafrtív k' l
řul d l U UU Imw la
jvk4dc ď ik4hb Uk i
p-H JS4 '
lAlf jk- U)l lmM#h„
mraku nu zableikne Hyl nad míru
roznirzelý a všecek nenpokojen
Ale Arnoldi veaclé my ml i nám
sebou spokojen vykročil branou u
bral ne dále lipovým stromořadím
líylo pob-dnl ticho Sluně' hřálo
a v lesku jeho jako by vrchy a leny
kolem podiiuily Ani vétříčck
nezašoiimal v košuttjch lipioh je
jichž stíny nehnuté ležely na prozá
řené pudě Mladý zpěviiK nňav
klobouk otřel ni pěkné bílé čelo
j 'in m mi šátkem Kráče) dál a dále
Nu knihu ani nepomyslil ani ni
všiml krásného stromořadí anebo
půvabné pohoinké krajiny Pie
lilýšlel o ibllcžit jeli věcech počítal
a stavěl do blldoUcnontí Štěstí
nan usmálo a hříchem by bylo
kdyby tuk vhodné chvíle propálí
Z aleje zabočil do leníku kdež zl
za krátkého svého pobytu na Ná
chode jí si milé' místečko vy
hledal Na pokraji nevelkého palouku
leem lemovaného staly dvé staré
kosité břízy Tou dobou ležel tam
tmavý studený stín 1'sediiuv pod
sttoniv opřel hlavu o bílý kmen
jednoho z nich Kniha i klobouk
ležely Vedle V trávě Za Ariloldilll
otvíralo ne lunu tmavého lesa z
něhož příjemný chlad vanul V
předu kol palouku mla1}' len a nad
ním jmiié modru zářící oblohu
Chlad a ticho Arnohli zadíval ne
do výše kdež nad ním zvolna kolé
bafy ne dlouhé jemné haluze biiz
jako hebké bohaté vlasy mladé
ženy a šuměly tak tichounká a
jemně e ítiřiiot jejích zněl jako
ukolébavka jež tiše a tišeji zní nad
děckem jížjíž usínajícím
Arnoldi npúnku zpolehoiička očí
mu zavírajícímu ne nebránil I'
padl v diííuotu
Hyl v příjemném sladkém žasnu
tí Ale pak v právo — nlyš
křoví zachrastilo mžik nul tam a
jíž zase oči u vřel Zvolna a po
klidně oddychoval-- Spal tvrdé
V trávě a metlici jedva bylo jem
né kroky nlyšeti Nedaleko npícího
Manula vévodkyně Překvapení a
to milé bylo na jejl tváři a v očích
zhjmo Zadívala m na sličného
mladého muže Tvář tak kránná
postu v a tak ítíhlá ii nouměriiú a
přece nic zženštilého nic titěrného
na mladíku tom jehož tělo plno
bujaré nílyí
Sáhla k fiadriim kdež ne červe
nala kytice notva rozkvetlého pol
ního máku Vzala jeden z květii n
již padl z její ruky až ne za rděl na
niiěhobílé kadrličky zdobené nápr
aeneB mladého muže Na to rytdde
odešla až ohlednuvší ne ještě jed
nou za křovím zmizela Arnoldi
otevřel oči Zahlédl ještě jak
jasně zelená a bílá péra nad křovi
námi zavlála- — zahledl ji prve dob
ře— ano byla to vévodkynč!
Vzav planý rudý mák zakíyal nu
do něho už pak stonkem jej vložil
do knihy 1'amúl ac
Přeje mu a nemýlil nu prve ve
nV)ch počtech na ni počítaje
Ten planý mák! Planoucí čer
vená barva! Zplane li ona žárem
aneb již planula? Vévoda ta
řee A ona — není také již mla
dou — ale vévodkyni — Zas opřel
hlavu o kmeti a skloniv oči dumal
dále Ze zpěváka komedianta bude
tajný mílontiiík a z mílostiilku —
i viděl znova krásnou budoucnost
itkvělé postavení — direktorem byl
yšech vévodski ll plimtvl bohu
t}lil tiiocnúil muelil
Nedaleko zaslechl Volání Svěží
ZVIlčli hbls Pohledl V onu ntťUUU
Na palouk tam jako lau v v le hla
stihla dívčina v ptelkasaiiém jlzle
ckém šatě
"Kitty! Mifyí Já vím u kopreti
nách!" N ikdo f HeoíVsI
Hotběhbl st- šimlem % tllinl tu
klene IIUy I i" lil) I tm se u
Priu i-íiit Johanka nvsoiie v
IU k)lii kopu lin teprve nvnl
Armd Ido alil dU Červené vč
ti Ui )ii']'Iio nilmi i- tr lín
Vrlké íivé ie i ae bkly a #hb-
tťly v nitěnou v ar ve ui ne Jcmuě
in ml v jí cl ho Arnol líh
Plte kul ' [xhb-biUV ti trl
U li"tlMilt Voplet ill Kil 4 I Mi
tiH 1 na pi pk ploioM I mi
pH bil iu d l4
Afioldl hned e pr 1(1 a ip
tmi bib I lj íl Jet' b
hllml pk díle tť kbt hl
pruotoiv a v '-lk_ ně eU
btl tl"tiné Vttijr 4idtiii
1'tiit rtuť Ihh kvvtiu ot
i' a'
Přcjť mu ISrdce tnu blažetumtl
zatrnulo Takové krántié dítě mi
lovali býlí jeho první nladkoii
myšlénkou a touhou Povzdychl
blaženě --
V tom zahledl planoucí mák
líudý jako havj květ
Knihu z níž ne na zeji řek cvičili
cl li l ntrěíl do kapny Ničího ne
učinil ultt přece byl npokojén
Když pak na okraji lesa nt unu I
viděl hluboko V filcji jíŽ nedaleko
zámku kněžnu i dcery na kotlích
Touže cestou i on ne dal
V ilír-e na límci hnědého jeho
kabátu rděl se ktvavý makový květ
a v ruce drel kyticí bělostných
kopret in
VI
Zkouška
Tcho dne když nliincc ji xc k
horám nachylovalo Antonín llhmí
Vce kráčel nlcziiíkim jenž od bii hu
Onpy vede pifs vynočinu k Ná(ho
dij ne uchylujíc Hnědý kabát pře
hodil přen rameno vestu rozcpjal
Static' a veselí- kráčel o hul s(
opíraje
Nebe jasiio vzduch éíntý u la
hodný Časem zimtavil ne aby ne kraji
nou rozhlédl Iíce jeho ne rděla
juna dychtivě vdy chovala pohornký
vzduch prosáklý vimf drobuolisté
mateřídoušky na mezích kol bujejí
cí liudý mák í koukol kvetly v
zeleném donud ovne í v zrajícím
Žitě jež vítr v jemné vlny vzdoii
val Vynoko v povětří zvučel jána
vý hlas nkřivauliv
V právo před xiladm ioutníkem
nu táhlé výšině bělalo n několik
chatrčí Kramoleimkých za nimiž tu
lučinu tu vlnící no obílí tam ltnf
ky a dúl dolina ntráně vrchy
lénem porontié a za nimi modrající
nu hory —
lllasivcova mynl byla povzneše
ua JJyl jako pták
Hlahá naděje o které že ne vy
plní píesyědčan lýti mohl krátila
mu mimáhavou centu z Pruhy až do
thoto zákoutí jehož pftvaby vní
rnavyn mynl jeho vkouzlily Tu
auad konečně í:fh avčho donáhne
tu ne a Klíškou nejde!
ZLTojlGp&l Ďlzola aa Z&padó
jent iluznjínta Freinoiit ('olleyo V Uln výborní tkola vyučují Vaí
Acfry a iiynové ut ítclntví obchodnínui vzdělaní lěkórnltví budhí a tía
tuijiími l'uk!i j polete do této Skuly datu jim nejlepíl vzdělání za
niulú výlohy O obrákový ceonlk iíslo !' dopíšte na 8k3m
lroxxicrLt Ccllec® Pramcnt ISTo "b
Dobré pivo jest lék
Plzeňské pivo v láhvích
z pivovaru
FREMONT BRWG CO
iiiiíMOMT rvici
Jest vuřeno z nejlepšího sladu a Z českého chmele Toto
pivo obnahuje pouze tři procenta líhu a proto jent všeobecné
oblíbené a odporučené lékaři Pakli ne chcete posilnit objed
i
tiejte ni je
j HOTEL
CeskV hostinec u mésta prahy
i n foliu a WllUftm ul Oiuiilia
fiinti ii pohodlné zařízené pokoje pro centujícl opatřen
úpím novým iiAbytkem a elektrickým nvčtlem jakoi i výbor
uá éenká utrava a vzorná obluha V hftitinci uMrkHn vý
tečný Storsův Uíik Dňjletiil druh vln a likřrft a nejjuai
oější doutníky
Krajané ravitátn-li do Omahy nivátévou ubytujte m v
hotflti Praha a utřit tmjřri nn'i a! (bavíte vírllkých
nesnáz 0 hojnou přiletí krajami lík
Til A 1814
SEVERO-NEMECKY LLOYD
a Baltlmoro do Brómon
('l f avýa ifvbva fiwtia aílk 4 Tfitf 44
Ebta Hala Hack ar Caaial Umlao
Koaln Hannovtr rraakfa rt Braadtaburf Cbawalta
11 Vajutit llaltlmnrtMio HriMitiMt ml $J j iuh'rti
TW fin i Jt ! IM knuiai mí ' 4
ti IlJtlU
V jnai I lll ! m tflts b4Ut(t Wř
1#IM4 f i lijstll twlii C Uilfi k 4 iiOal m iifiu!
[il il faáa m -asi4ial )sv4aMé
A KCIIťMAťtlKK A (t) N ? H lity Ht ÍU Um r M l
11 Cl Al'HKS'11'H A ťt) t U-a lUrn Hlr Chie U
t-fmq "IH s)i jih Utlui mí
Jíž dřív? z vypravování Vognar
čina dověděl ne žb Kliňčin ntrýo
jest direktorem panntvl náchodnké
ho Tehda nlyše o Náchodě nepo
niynlil žc by kdy to město uviděl
že by kdy v úřední nnad ntyky při
šel ne ntrýcum Kliščiným škoda
že před nvým odehodeni z Prahy
nedontal od ní odpovědi na nvdj
list
Nedoufal před tím že by tak
hned milou avoii zase uviděl tcT
mu jí-tota kynula A zej tra nnad
bude tím čímnobě bjl i přál' zejtr i
nnuddojeje postnvení jež mu příle
žitost ponky tne uby tak pilaobil
jak o tom sníval a jak ni předsevzal
Zejlra vntoiipf na dráhu kterouž by
tiché šťastné domácnosti po boku
Klísěínč mohl dojití
Vděčni- vzpomínal na pmíessora
Pelcla S tím v určenou dobu jak
páter Zelený tenkrát "u koruny"
udal u Karolina se nešel Velice a
mile byl tu překvapen neočekává
nou zprávou Oznámili' mu pro fen
nor že vévoda Kuroiiský a Zahálí
ský pán na Náchodě atd na něm
zadá aby mu mladého muže odpo
ručil jen by sekretářnký úřad za
stati mohl Žádaný ten tajemník
měj dobic francouzsky a německy
mluvili mimo to přiil ní vévoda
aby i v časké-m jazyce byl sběhlý
tak aby když by toho potřebí bylo
tlumočili mohl Pelcl vévodovi
ochotně slíbil a hned pomyslil na
Hlasivce kterého znal jako nnai
vého mladíka a upřímného vil
ntence
Páter Zelený volbu tuto nanejvý
še nchválil Pelcl na) 'dl tedy úřad
tento Antonínovi jenž šťasten ja
a nrdečně děkuje přijal líyloť to
mínto daleko nkvčlejší než na jaké
kdy pomýšlel Kynula mu pěkná
budoucnost a nad to mohl více píi
nobítí než kdyby ne byl "řemenem
V látkách vrchnostenského úřadrii
ctva"4il íšlyšclť tolik pěkného
o vévodovi a toho spravedlivého
lidu milovného pána měl býlí tajem
níkem! A puk ne měl dostali tam
kde Kliska byla
l'nkrii"'váiií
4r
PRAGUE
JOSEF MARUfiÁK
I '
