MÍ [ 7 6 íll v ' 1 r J 1 4 3 --ur a Na dvoře Vévodském iíoMAN V len okíKMŽik k'ly lllanivi-couil dívku Jí záblesku iliiin'ť)i(ni ia tříl MpoHMu-l tm vícehny llřtttiitla vy Karly limity Jiříky 0lvíl dívku a ve vzrušení v'in neužil obyrejnw mluvy konveritaíiií fiť-íiíóíny A putina ta uč dle íatu Kouilr z ďibr- níiiiy jiiííhúzi" inuiiiúli " ólirllivř alt o íťnkii odpověděla Kdy pak přenubi príetl pojed nou jiiko zlá búbi v pohádce jevila tirú paní kteráž vo Npěťhu do oim'iriíbo domu před tím e hýla ukryta a vyzvavší dívku jménem ry'- jí odvedla Odeíly pře uiont Od té idivíle ii-MifvaI jen o mimi' lé abj tíitíf J ívka zji-vovftla ne ma v dobú h jtho dmu Teď když nHi'jtfi'M a Htateřiíou Klííkil i představoval uríílíjší poutavá niti před oeima tanula hledíc Haň vel kým tmavým okem ntfmjétiým dlouhou ranou tím okem které lam v ()fijjeilu Harťho domu u in'iu bylo utkvMo Heícl ti n dívkou a neziiúmíl ne uí JÍŽ od několika týdnň chodila do téhož domu v némž bydlel aniž ní if t v 1 hrubé iiovšímí Potkal! jí jenom několikrát' a to na íer clioube towtvtóho j''jil uomii Jy dlela tam v prvním ]atře jtuní Vopfriarová vlova 'yi einkým inieíni uěila líyla tuké dohrou známou matky Jllai vovy jež ni kam jiiiam lě olěat k této jianí Voauaruvé ilo'házela Jednoho dne nedlouho po onom netkáni za de!é v íeiuilké uliet Antonín kollfje ni vrátiv matku vou u zatal doma a poněvadž mu hylo nutno ní mluvit) odehraje k paní Vojfíurové Tam uzřel u okna nad hěloitékm jláinem ukloněnou dív ku nvýfb julii Iflaivee ho n ní (n-známíl a po rozuměli i On na ni na Karlově' Hrnuté ěekával dáte jití reuněl pro tetu Kliéínu vyprovázd jí když ze nhí odrháztda lyl to prajedno duehý román al bylo v něm tolik kouzla a tétí Že Hlanivee první dohou na llniděan zapomínal Žil ony doby kdy jediný pohled ÚHiněy ntih nldvko inílvaiiá dívky Sratným cín! kdy kvítek od ní da rovaný jako vzáeni vútot e uschovává Ale život jct neúprosný Matka IIlaKÍveova byla dtudá a a věkem její mnotU e bída "e co měla dala vému xyno prueo vala dokud mohla aby ze tudií uběbnouti rn'iuuíl Dále yík ne mohla Neítěntí piílixiiě tumúhútif a bída ji přemohly tak ť imhyla $ Vognarová vyřídí a ona msiiiíi ia fini bude pnáti Nad tímto lÍHtcin neděl llhmivei OHidlO odpulilni' výie vzpomenut"' ho Jlhivu otiírul do dlaní Iiž chvíle o přťěell a pořád j'tě hlt dél na arSík drobného Nvabachovú ho tdaina "Klícka odjedí'" uvu- žoval ''kdy e ní hledá? A jak? ZíínitaiH-Ií mu lak oddána jako tyntr Venku zaraiihoiíl viíz Vjnkoéiv píintoupíl rychle k oknu Dole přd jejíeh oklM-in zatvil těžký venkovský koěúr Zahlédl Marií paní z něho vyi upujíef Tot jUtf Kliíěina teti A ona je n ní již je tu! Neklid e ho zmoenil ('hvatně oblékal Hviij h-p( kabát whán'd rozčileně klobouk a vyběhl ven ani Meavři'V Ale na nehodeih e zaHtavíl "K'ii bězf?'' tázal v duehu "'oeÍHf " K paní Vogna- rové rozioněít xe Kliikou Ale teta! Mnžedi k vo I í ní tam jít aby Ktíice lienblfil pi-ed tetou'" N Veda het uiioval zvolna m- nehodu až ntauul p'ed bytem paní Vogna rové Kozhod! ne že vejde ' tom ne víak otevřely dvéře a jitní vy běhla Klika Zapomněly ve voze nějaký balíéi-k npé hala pro něj A UŽ ji drze) Iílaivee za obě ruee rohnut nenouvinle ''í ozna iiioval eo chtěl právě uéinic AI tiedooiluv i! "Ne iiťoKÍm ván ne!" tíňe ab naléhavé pronila Kliňka "léta íie-nii ani tumt vy ani nevíte oh iak lnem ráda že ale jon fen okamžik Věděla juem ht ván uvidím tile že bveh mohla h promluvit " Ale pojednou tra ( hem pojata chvatně dodala: "Ab už iiiuním dolu pro ten balíěek" Iflaiíivee eljtěl pro něj uběhnout alt xiiftiul když mu Klíika přípo Klenula ž by mu ho koef nevydal Na to aní ve avém vzruíení nevzpo mněl Než ElUku doprovodit také ticmel líaia ne líyťhlé její drrdjné kroky záhy zanikly dole pod nehody lllanivee na ieré ( hodbě onaměl Na dvéře rjarií Vojzijarové zapomněl Hleděl j#n dolu po tmavých nehodceh a íe kal oLla Kliíěiiiých krokíi Již byl netrpěli v Ale v tom HlUku zahltidl Chvátal jí naproti S hora iadlo nt ni nvětlo na jejf ítíhlou lOntavu kvítkovaných íatech na flé hrd! na tvář k němu do výíe o!ráeťieij uuiívajfeí e Již jí byl po boku kráěcdi nahoru ipolu zvolna volna Pravici položil ko lem je- pau a ona chvějte e opřela mf u jeho ramvno V po4ědlJÍho nehodu Nt Kmlavíli díka ne v v vinut i II laniveovv ru- Ve Smečkách na Novém Měnt pražském ntál nevynoký dňm honti nee "u koruny dome tom neházívula n npoleěnont lidí mla dých i Hlariích upřímných vltcn cii Jinde toho řanu ozýval m vi veřejných minulostech namnoze jen hovor německý ale tu "u koruny" aneb jak npoleěnoit dodúvuli "u ěenké koruny" hovořilo ne v zadní jibé od plic ěenky ba iiMtauoveii i i i ueM m npoiwove poklíMiuce za hrubou jazykovou nenjrvnont a za kažlé cizí nlovo které by ne na jaskěeiký jďctlumoěiti dalo Na ntole ležely -K rameriunov V c k vlastenecké Noviny" a mapa K v ro py Sedala tu njíoleénont uvědomě lých jež každá ěetká kniha kaž- dínké htovo u veřejuoHti po éenku pronesené najdfiovalo radonlí jížto každé éenké předntavenf v divadlo bylo nvátkein C npoleělio-tti té neděl Vavřinec Amolt učitel od nv N Y'pá na jenž první byl do ňkoí uvedl dílo "hěd oavuw h červu' a za to od vltnh Joncfii zlatým penízem bylobdaro van jfiiž po éan zdarma po dny prázdné ěeikéiSui jazyku vyučoval a mu to zakázali NM l( nieifíin Jiřík herec Svoboda Jim ilopl- "Ují e ntudenti líaloím i cký vypravovali o dneíní ěeké híe V (Iiva-U u Hibermi kdež vi'lěi "Odlěhlec z láky nynovnké" "J iipuda mi že zpěvohra "bout- llíei" je bezěf ( (ij ittlHj ji hráli pravil Svoleda "Ach ano - zpěvohrv ne líbí — ale jnme v nich poailj vodních her divadelních máme několik ale Oper - "ťiroŇ jrroi pane Jiříku!'' volal venele ivaloin "My vlantenei ří káme zpěvohra!'' iiehni ne málí Nebvlo ztvtí I an Jiřík vvtani vaěck co ne mil lič to abv dni iraeov i! i llvlo ter n ivnovi aby matce ne odhHižií fv "3k hltAt llú '"'' k neum vcuiciia aniy n- ji oěj íil taiiií Chytl ji na nic nedbá je p líbil ět b líce hladil v IMV c[tjj# nouvinli urvaná ulova 'itrlda ne mu a chvatným krokem byla na nífu u dví-řf Ji ti i hviltii ku!" Žebral vášnivé Uvlo nátt ii j jitu lohUdu jak Cljooil toho lunkytbi Stal e vjehov ttt-Um Havelkové Kdyi e vrátil ztrjtil m ttku i KUikoU e Itenerl JUlař jík )IIU oj pan! 'eurct v i ineiiH t lot) pfd ltl'l( ílll "dejcia 4 VtOSnk k i i ui i i in li v miwiiu i dřít r(dií do! litek í lf-v r b '' Jk U Klchí tí d rrtv núuiu u fiutAMl " "Síuu ! u dbuhi a 4 1 niví lr il Vltlf wljídť V třc iUf) 1 - ( IW lib lV k lél(l SJU Sr!i„ tetnu jfbkuí ni ii i oi u "U I m ' 1'aitiaiuj!" !' ♦ lu S ]bdtem! " "' iil-t vt dmltft Jk % ovtiy e 1 iii v olp i"' dl hUy A iť licho Na io-Hm) nlai HUtitrc silu ne J tul tb% )Mt c jlki álttiiUelif it t t teii' !! l! i ' i - i i t ni i : lun iáiiti uiiiiiiaii tt-f í t í i 1 pň-b) k al ifiM U e k„ -u %r ttL„ líto ! - i lín niio- lecn' Oolíladlliekv llěené fiil il'- vaje pravil: "JWud mne vartu- jet : A Hoví jánot 1 nový hlahol " "Ždyi' jem nic nelekl — ' "Vartujete! Vart ujeté!'' "Ale to říkáme ode dávna" "A plece to není liatc!1' ( htěj nechtěj í ičfk poznovu npolkoyé jmění groMm inunil roz množití "Tedy abych dopověděl: my mánie tolik dobrých hudebníku ale žádný z nich domel iiepoiiivnJÍJ ubv nám původní o cí zpěvohru nloŽíl!" "JVIálo jich je uvědomělých a či zim za chléb nlouží A pak — kde míře divadlo? Jmiic v podruží' a nemáme na-cenánii a těch je třeba -" dovozoval Aiiiott "Tak jent" uvědéil Svoboda "JJez podpory není možná něco podniknoiití Škoda že tenhle vú voda Kuroimký nemá iium-Iio nmý íilenf! Ten by nám tuze ponloužil jaký (n jet milovník hudby a ví- 1 1 -A ' 1 ' ' li y niu-uciio riZUje NI na nVelll paiHtví viaituí zpěvohru považte on nám jediný vydržuje nobé zpěvá ky a zpěvačky Před týdnem miij kolb-ga VI I xiuomiuvn eujronnv a velice přínný ntrážcu ěinloty jazykové- Ka lou ihned na zpěvákovi pokutu za !ovo kollíiga'' jakož neěeké vy žadoval Naatal malý njjor Svo boda ne hájil že to nlovo není ně lueeké- a že není oni ně v ěeitině významu Bylo to za doby kdy Minueni novu ntova ne tvořiln Sjf) lecnont "u eeke koruny" zahrála nobě na filology rozumujíc jak by e 'kollejfaMzěťiiti(Ul až Kaloň rythl) "lovotvureew jak mu říkali "noiizpěvák" navrhl což přijato a nyní již ávobodt neodmlouvaje po kutu nvoti zaplatil "Ted mňj oiipěvák Holub" pokriémal svoboda — a tuně opět zamlčel - hledali' patrně řeiký význam pro ensífiijeiiieiit __ "bvl njt od téh2 vévody atéclito dun jii na vtotrk di Narhli tutíž d l"ře" "Takhl# obrátit jej na kuu víru!" pravd Annrt "J# to iioii-nire i Kmit přité hovalv a víiiia ni na v lne ir kdo jbif tíii it" Itiíliit PÍM-ik) ♦TaV jet Vt bli jte ty !ai pěni tu i na #n vm ( #hn u4nf dl nn mii IVb l í a D'U !" "Ja j- tiiél" d 'b'oV mott "IVu 'f rud nedávno pan IM 1 k W- Má i i h tlkoii r {jt l j wi Jk byl b lot jit liVautikiilr rttti piia" "MíU tfAH tr! Kuf ) " "Oh představme ai kdyby tak hle nám vyatavél divadlo a on by to mohl ěkné upravetiéi kdyby bylo jen nám určeno a lam aby každého dne aneb apoíí několi kráte za týden večer a ne odpole dne n hrálo a zpívalo po iVuku oh což by to bylo!" Starý Amort hlavou pokyvoval Svobodu opřev pak čelo do dlaní ZHiiyMeně před ne hleděl "A my ne ntěhiijeme z kouta do koutu podruhové ve nvém vlantním domě odfrkují nás zapovídají nám nevinné hry protože jou ěeky -- jako by — " "l'nt" jemně prudkého Kuhiiina okřikl povážlivý Amort pint na nvá únta klada "af ná nikdo ne nlyií' Vňichtii ní to mylíme ale což naplat nedejme jim příleŽi- 1 t toxt i "To by n vámi nán Kninill lunou- hlanil pane učiteli" mínil Kulou fen by jeitě více pověděl ii uká zal by nu miuulonl a taré právo" Ach lián lúllllill! 1'l'Ve jnti přijel mluvili jnnic o něm Neviděl jnem nu tak iluvno pravil Amort věc zamlouvaje "Snad je zae na Venkově" Oh nikoliv! Je teď aí bez mínta " "N" Praze je" oznamoval Ple ký "Minule jnem el n nvýmí nvěřenci a n panem radou po kamen něm montě nu Mabm Stranu Na druhé nt raně npatřil jnem Kumílbi Je Vnechetl chudinka přemiH" "A velebníček také nejdu " "Je on ai někde pozván íce by jej všecko doma pálilo" "Pi b I ho má rád jnoii nnad kra jaué A pak mu velebníček kde co ntarého vyiťourá poví a do- liene Co tak o páterovi Zeleném ka planu n nv Štěpána mluvili nianul u dveří mladý ňtíhlý muž "Ah Kiímille! Náí DeMiiouliti! Vítáme tě!" a Kaloni i Písecký chvátali vntřío mladému muži je muž upřímně ruce tínkli "To jaou k nám honté!" "Vítáme vá!" n vmcIhiÍ vítali Antonína lllanivee mdečně rukou mu potřáajlc lltaniveo — Kamilb- Denmoiilinn jak mu npolečnont vl mteneiiv "u čké koruny" pro jíiio náhledy prudkont a nadání řečnické přezdí vala uneill za nfiil "Již jme inynleli }v odrodil a "cenké koruně" nevěrným ne atal !' vytýkal Kaloim "Nebylo možná Vnak já doho ním co jnem pro páni Co nového?" "Nemnoho Neuman vydal "lilu upřímného Čecha ke vneru milým vlanleuciiiii" a pak jnem jeite v "ex pedieí" dnen víděl "Ch VtloZpě v na nlaviiěho reka Suviirovi" "Také má Kraineríiin "Kralickou biblí" na prodej Sám jí koupil v Židech" oznamoval Amort "Vňak ne v ěcxké f petlici (( bě několikrát ptali a ntčžovalí ní že tidie donln i nelze" "A nnad mne tak hned tam ne uvidí" "Jak to?" a viJchní e na lllanivee láztivě podívali "V Praze pro mne nic není Moje práce nemá tu žádného únpě iliu leda že bych žaludek nvlij jakž takž iiacjtíl a životem ne protlou kli! Nikomu bych nepronpél Co z toho iiítuéíni lí několik chlapcův a děvčat po franeotiznk u žvatlat! ? Ilozmynlíl jnem Chci někam na pan-lví za nladníka — " 'í hni h velicw podivili "Na paimtví za vrchnonf ennkého óřadníka? Státí e karabáěníkem!" zvolal Kalíni "Jakobyn neznal jaký je pauký chléb Sebe lij mimil převrátit!" iiajoiníiiíil Písecky "Viecko jsem zralým rozumem a n dontatek rozvážil a doufám ž udržím Jen kdybych brzo něčeho donáhl! Oh vy jaté vníehui Pra žáci měnťácí a znáte lid jen z trhu Niiznáfe jeho bídu Zkormoutilo by ne vám M-doe aneb lodkontl žluěí naplnilo jako mně zpočátku Každý z nás ne zavázal ž buds pimobit pro v lont nim níly jeho jsou Vy učíte nebo hudci cl učit u vlulenectvf vštěpovat Já jinou centu fifintoupjiu Kde j éenký národ? V palácích? Tam jnou cí zim i V ménlech? Tam obnku rantí odrodile! a opice V donko vý( h hliněných chalupách je Tam Je dobrá ryzí ruda ale znesvářená a zablácená Neprolilíilne-lí lid vnecka naie práce marnou bude Kdo jej nejvíce přes vícohny tínaf ské patenty mučí a tísní to víte znáte ty dítky vrchnostenského úladniel víi Chci také ieuienem v těch důlkách býlí lile řemenem který nebije n nebolí který chladí a (hráni a dá lííih že nadarmo pracovat! nebudu" "Výborné! Výborně! To je náš Kamill! To je ná Desinoulins!" Volala bluéiiě společnost a po zdvihne džbánku vých ťukli IIU nívcoví a pípíjeli jemu na zdraví a zdar Ncnlyňelí líni že v první jizbě ozval ne hlas tlusté honoodnkií ně 1 koho uctivé vítající že tam žídlo zuíriímotíly a pozdravy ne ozvaly Mned na to do svatyně "české ko runy vstoupil nevelký zavalitý muž v černých šatech Nejsa po zorován stanul u dveří a tenkým pronikavým hlasem promluvil' "Aj inedle! Klemko jej shledá vám? Staré Město jnem proběhal jakož i Menší darmo im dvéře kle paje a ne vyptávaje až Všecek mdlý a jako stý raný nalézám Jej an ho duje li ne venelí!" i'tkl mmrnmwmmmmĚmnKMmumau NEJLEPSÍ LÉKAŘ Pro Nemocné Lidi Téměř každý najde tu uzdravení Nikdo nemá zoíi fat neboť i pro něho je pomoc V AMERfCC v tomto kraji pokroku nikdo nemusí zoufat příjdclí ni něho cho roba pončvadž jestvuje tu jeden znám l'Ccbný ústav pr-d jmťntin The COLLINS NEW YORK ME01GAL INSTITUTE 1 iO Y„i Mih St ?s"v rrk IV V KDlí KAŽDÉMU POSKYTUJI-: SIC NEJLKPŠÍ LftKAKSKÁ POMOC j {'á'" r"'Vn h"hír 1 f-íullí mohou být léCcnt vdice uCcnin íi kánením proíckorem Když obvejm MkaTi nemohou jun pomocí vVŠUtf fi' iJé í:Uli ''ydi v tomto ústavu vyleni Titícóm a tísfcfim bylo navráceno zdra ví i tem Mo již zoufali ponSvatlŽ Jinde byli marné léCtní Zpťisob léěmív tomto ťí tlavu je ob divuhodny Vy Jen popíSctft svojí chorobu a vysokončený profesor prozkoumav příznaky dlo po pisu pfcdpiSe a db vím připravit zvláStní leky která ti minou be cite Za léčívost jejich b3 riiíí Kdo trpí tuze na nijakou chorobu nerhť nevvhaztij-í penízu jiným lékař nm nýbrž tt ob rátí sw na dole uvedenou adressu a obdrží poradu zdarma Pamatujtu vkk U toto ) t judíný ku ťfcny útav kde vháním svým způsobem uzdravttí mm9cná i ro nedostatek nnsla iihíiiic uveřejnit pouze nčkolilť dosvudítní z tiiícri duiÍi(l ku-rá docházejí do ústavu proí Oilllnse Slyšte co náš národ mluví o tomto doktorovi: Mži boleitl v křlžnl kostí M5I jsem kruté bolesti v křiční kosti skoro c lý jedn rok a ani nemocniční lífkaí i nedoved li mnfi pomoci aí jnem s obrá til na r!ra Collin Idčebný ústav odkud přišly mí léky jmj iicn uni zosin jsemzarav)"! Mike Novák 1351- Mohlen Av Pucblo Colo Uzdravený z choroby krve Následkem zntčiMťní krve trpíl tem silným vrblním pi clrm t'l a lícní zkusil V-'ii VÍťliWlrkv mv-tlt l jrm im pr ní 1 kale kt-rý y mu vjřl?íii Alf my lit jvin - helMiťlky i úta vu prut tullin4 ti jmuly it maft HfmQ tu jakoby klmn da v idy hdi!' Stany VhíiU II 6 jWt ChrlonVV'V Uzdravena z matičně choroby Stonala Jvm dellií Cai ma- tižnou nemocí avíak poulila jsern léků Pr Collíns a jsem dnes zdravou a vyléčenou íenou Mri Ajtnc (Jařnik R- F U j Johnstown l'a Trpěla 2astaral0U komplikovanouj Vyléčený z revmatUmu nemoci Za foil'dníth nfkolik roků o tihlo mna tiinuho chorob jmenovitá "tíla jnn vtlkit txih-sti v jatrá&h a v (odbf iď t!ž tri la js m allnou ?ádu chou JNVvím Jak dlouho byeh bjla m trvala v tum LruWm postavvoí av 4k dupsala jkm {!ro{ ťťillinsiivl uiKjcfehihi ji hu ra dy alko a l rpro huuile jbnin o pl ní zdravá a %) h M)vinnotf fcrhopni muje pJ buna Mri J J Wáiha U f O I lWirwo4 N Dik Byíjsem tiíen rev inatismffn ve vkeh koti'h a m-jvíre v nohách a t tipolřfbil Jjfm umo' ho ru?ltí- c h patentních lkft at U výsledku Klíněné dbráttl jtt-m w nx prut CUlIin d fbný úíUv a pumíitljrhti ví dy léku uídiavil juin trvale frank NdlC 7 inttuli'i h idíeinnVrh twxlAkovánl t ř-r-vito li nrivhn nrmrvnvV li lilí 1'M Thii COLLINS N t UT a i tctliftv irril rud ziú!ltid vvktVui t ikvt U llllllltll Ir i ttlIIIIA tla l tVnl ať jii trp! tn akutní hrome U aneUi t mtaraU itf tiw i ÍAjMiHHIt„UNUmKUíiV Mtiktil ÍINSkl] 4k s ttrav ktvw hi dtulm (ru'uj 1 vjlittiidN uliMi „'iiu{ „u h itinr vl'íi v ktáikrm f 4 ttdyl Vtut itantte a Uit lofÁHviMUM tr ny vU) tb ti a uttrl udejte v4 Stilí jk dlouho jtt rmHi a The COLLINS M Y MEDICAL INSTITUTE 1 40 West 3-lth Street New York N Y 1ř A i t ' i UVidl" ! U k M l t 'i t j v f