4
POKROK ZÁPADU
rUBLWHED W£BKLT
Entered at tl Polt Office at Omaha
Neb as tecond claee mail mitter
Publiabed by Pokrok rubliahiug Co
1309 1311 Howard St~ Tel 2913
SuUcription by mail — $100 per yenr
Vydivíi:
VYDAVATELSKÁ SPOL POKROKU
VAC BURE8 ředitel
13Q0-13U Howard 8t — Telefon 2913
Předplatné
Do Čech
$100 na rok
na rok
$200
Adresujte jednoduie ''-
POKBOK ZÁPADU
' OMAHA NEB
Omaha Neb 13 listopadu 1907
MATICE VYŠŠÍHO VZDŽLÁ
nu
A JEJÍ NEPÉÁTELE
(Podává B éiínek)
f" J'odotkl jsem již v předcházejí
] eím článku Že osobní zášť byla
1 hlavně nříČinon ňtnlťft nn AtíMípí
l Vyššího Vzdělání
„ r „
Abych výrok tento odůvodnil
budu snad nucen do jisté míry do-
týkati se osobností těch kteří jsou
za útoky ty odpovědni aěkoliv
jest mně to nanejvýš nemilé Sta-
ne-li se vsak při tom těm pánům
něco nemilého nechť jen pamatu
jí že (sebeobrana jest prvním zá
konem přírody u že 'činím tak jen
po dlouhém snášení útoků na pod
nik který ve svému významu da
leko předčí vše eo pánové ti kdy
působením svým v jakémkoliv
směru dokázali Ha do té míry
jsme byli zdrženliví že se někteří
rodáci domnívali buď že pánů těch
se bojíme aneb že nad přec je
něco pravdy na jejich tvrzení
Dnešní článek patří stručnému
přehledu 'činnosti' Časopisu Svor
ností a jejího vydavatele p Aug
ÍJeringera Pán ten jest znám co
obchodník který vždy z "národ
ního života" těžil a jemuž byl
vždy dollar hlavní zásadou a stá
lým vodítkem Po léta vnucoval
českému čtenářstvu hrubé "krvá
ky" ohlašoval ve svých čítánkách
nemravné spisy těžil z prodeje
náboženských spiů zatím co ve
svýdr časopisech nejsurovějším
způsobem dal odsuzovati vše co
bylo spojené h náboženstvím krát
ce neohlížel se na prostředky jen
když se peníze sypaly
Konečně po několikaleté "bla
hodárné" činnosti zbohatl dosta
tečně z toho českého lidu že si
mohl trošku neodvifile houknouti
a tu sprostým způsobem napadal
každého kdo jemu byl nepohodl
ným K práci takové ovšem po
třeboval pak lidi kterým by svě
domí nepřekáželo a během let
stala se redakce "Svornosti" do
jisté míry střediskem stvůr které
se daly k takové "čestné" práci
použiti
Od samého začátku chovala se
"Svornost" velmi chladně k M
V V ačkoliv z počátku neodvá
žila se na ni útottiti a konečně
snad očekával p Ueringer že jemu
z toho také může vzejiti zisk Že
vuk jíl těfcdy pracoval proti Ma
tici dokazuje dopin který mně
dne 11 listopadu 1WJ poslal J J
Hájek jedna ze atvůr Oeringero
vých již tehdejší drby zpravodaj
Svornosti" z Ccdar lUpids a
takto pfeař výkonného výboru
Matice který tenkráte ještě paua
Severu potřeboval Podávám uá
'♦Jedující oWirníjii výňatky i do
p'u toho pra jejich zajímavost
nejen v spojení tímto ale i ji
rsvan Ixxly i
"ltudrta jiMí fctejné překvapen
jrtko jvr byl ji ! víte ta eo
tvt-ří pohnutku k těmto řádkům
Ihl iiU r nlli p Zdrůbk
a sdělil íui soukromě prícmu proč
'Svornost" chová e k Matici
Vyššího V zdoláni tak ledově Mají
prý podezření že by p Severa slí
beny ohnou — Jiodal I í Je-li pak
— m 1
možno aby někde v jiném národe
xistovala podobna bezmezná —
ani věru nevím' jak bych to měl
správné nazvat! I ran fíevera je
doufum nad neco podobného da-
leko povznesen v našich ocích a v
oéích lidí kteří sami nejsou takoví
a Kronie lono mnme přece jeno pí-
semni a závazný lib vysvětlil
jsem ovšem záležitost p Zdrňbko-
ví a zdal se pak uspokojen a sli-
bil že (Jeriiifíerovi st věc rozloží
Pravil ovšem že ve veřejnosti ne-
ní než amé nadšení ba že uz
Svornosti lidé v Chicagu promi-
ueutní a dobří vytýkali ze pro
-
Matic1! nepůsobí ale chytili se kle-
pu soukromého aniž je kdo s to
nby Mf mohl" proti takovému zpú-
sobu boje u takové krtci prací brá-
niti Uzuáte-li za dobré a vzhle-
dem k tomu že by se podobné ohlášky Ze si však p Severa ne- ním projeveni vyžaduje od ivých
utrhaČníviti mohly šířiti na úkor chtěl něco podobného nechat líbit stoupenců činné úsilí při uikuteč
vznešené věci myslím že za dobré rt ohlášky p Oerintferovi vzal bylo noviní humanitního ideálu huma
uznáte tak uciniti co nejdříve —
aby pomluvě té bylo nejen otu-
peno ale i zlomeno ostří Jest mi
osolme velmi lito že sklízí takový-
to vděk za svoji upřímnou vflli a
-snahu ale jak p Severu znám
vím že se tím od cesty nastoupené
odvrátiti nenechá Vždycky se o-
bával že mu budou jokládány
ne nežil cistě úmysly kfc neco ta-
kového necekal A nemohl toho
cekali neooi' není na sveie nnco-
ho kdo by mohl říci ze nedostal
nikdy vému slibu Některá ta
bzdina v Chicagu která patrně
badá jako eikán podle Hvé plane-
ty rozumuje že se sejdou tisíce a
ze p Severa jsa pokladníkem na
odporu chudých žáků pouŽívati
mde peněz wšlých a jeho nlace
že zůstane netknuta ležet Zapo-
mínají že by si mhii dftrci tecn
tisíců zvolit i a zajisté také zvolili
jiné úřednictvo a že by p Severa
musil každo'deročně svých $50000
nusil každoderočně svých -$50000
-yplatiti jim jako je beze všeho
mísu z dobré vůle vyplatí vý-
7míi Uů u
vy
musu
konnému výboru ZmiAte se la
skavě o tom že závazek pokladní
kův držíte v ruce ve f lánku který
ndetepsáti Ať musí i ti posled-
í krtci zalézti do děr" Potud
ni
Hájek a to samo o sobě do
stačí
Pan Cerinurer však později po
někud ochabl ve svém nepřátel
ství neb p Severa nabídl doda
tečný dar $f000 za účelem založe
ní české knihovny pro Céské po
sluchačstvo na universitách a kol
lejích amerických a jiní přispěli k
tomu samému účelu: Jakmile byl
dar tento oznámen hned se tu ob
jevila od p Zdrůbka pětka též na
ten účel aěkoliv mimo Dra Išky
nikdo od "-Svornosti" na Matici
nepřispěl f
KnČhkupec Geriner nepochyb
ně očekával že bude míti z kni
hovny výdělek neb kdekoliv slyší
o možném obchodě objevuje hned
velký zájem Avšak chyba lávky!
Výkonný výbor se většinou roz
hodl že objedná knihy přímo z
Prahy prostřednictvím dobře zná
mých hpittovttteiú českých a hned
tehdy zpravodaj "Svornosti" p
wiř Hájek prohlásil le m tím p
íJeringera rozhněváme 1
Jsou však jiné podobné po
hnůtky Veškeré tiskové práce matiční
které od založeni Mttioe stály
mnoho aet dollarů platil p Seve
ra sám mimo svého přispívku
tak aby celi -částka darovaná na
půjčky mohla býtt k tomu účflu
ufivána Následovně ovšem vý
konuý výbor dovolil p Sverovi
aby si tiWové práce zaopatřil tam
kde sí přál eoi nebyla u "Svor-
nti" Pan Hájk po tblíl dobu
přičinil aby tlak byl placen i
p klainmat"''nl a i nairMíu-
hc tomu že očekával v tom přípu
dé ic výkonný výbor sám objed
návky učiní a tu že může p Oe
- ringerovi také něco ukápnouti
I
tom vsak promluvíme ještě po
zději
I Ne nejmenší vliv též mělo na
"Svornost" již známé obchodní
nedohodnutí mezi p Severou a p
Oennícerem ran Severa ohlašo-
val v chicagském vydaní "Svor
hosti" pro Chicago a v jiných
en-
sopviecJi tiťnniíerovyeh pro ven
kov Pan Oeringer však z chicatř
Litého vydání vynechal innohokrň
te ohlášku (snad více nežli po tře
t inu roku) za kterou dostával plat
n později se omlouval že jí dal v
těch dobách do venkovních odno-
žu "Svornosti" což nevyhovovalo
i i
smlouvě Pohnňtky jeho nepo-
chybně byly ty že má v Chicagu
přátele v podobném obchodě a
nechtěl jim snad škodili aneb do-
konce zpeněžil mUo které již ine
h Severovi zamluveno za jiné
zle a vše čím byl p Severa spo-
jen mělo trpěli za toto úplně sou-
kromé obchodní nedorozumění
Xení pochybnosti že skutečnost
že p ÍJerintfer nemohl Matici a i
Ke veru využitkovuti byla příčinou
že se ěasopWy jeho vrhly na Máti-
{ v V a na každého kdo je n ní
ji-Lpojen že přijímaly nejhrubsí ne-
pravdy a nejsurovějsí utuky na
nepohodlné osoby že zřízenci ÍJe-
rinyerovi donoustoh se úmyslné
nepravdy a že ani tím nejnepři-
jemnějMÍm zpiWbem nešetřili sluš-
U0M a poctivostí
Jednání toto nejlépe jest zobra-
Z(„o v činností nejjizlivějšího al
těchto třerinerovskveh zřízenců
jemuž věuuju trošku pozornosti
v následujícím článku
- - -
co JEST V0LnA MygLENKA?
í A '"' "" ' J'-
nvě oveho usnilo se v IJrnsselu
ni tom utvoř svaz který by ee-
hl "'" "a v'lll(- mydleni pachn-
líoku 187Í) několik iilí jména
Jírnsselu
nein isyu lo iierneri peiicer
a tf i a i t
Charles Hradbiiigh Louis línech-
"ť'r '1 'lm laebknecld Jakub
Moleschott a jm hlouček poměr-
ne maiy který si nvi nie uooro
vědom cíle vytknutého mužové
kteří se zápalem podinlí e zápasu!
s hydrou zpátečnictví a neodst ra
šeni poT-átečními nezdarv budova-
h na myšlenkových zfiklndech pro
pristf všesvetovv svaz
A obrovské jejich úsilí tak spo-
ré v začátcích na plod v neúmorná
práce velikých těch duchů koruno-
vána zdarem hnutí Volné Myšlen
ky se šíří mohutní zachvacujíc
povlovným sicf ale tím jistějším
postupem všechny národy a všech
ny třídy společnosti lidské
Volná Myšlenka zavrhuje ve
škeru autoritu založenou na moci
káže nevčřiti tradici a zázrakům
prohlašuje že myšlenka liďká
jest ft musí zůstat i svobodnou že
jedině rozum má být vůdčím v ži
votěbytostí myslících zavrhuje ve
škeré pravdy tak zvané 'zjevené'
n'ná jiných krmě těch které
odkryty byly rozumem zdůvod
něny vědou a prohlašuje za lež a
klam vše eo hledí se vyhnout i
kritice zdravého rozumu lidského
Ona hledá konečný cil ť lov ku
ne ve světě ittdpizeiikélU Hesta-
ví mu před oči ideál odříkání a
trpělivého očekáváni věéné odpla
ty cílem člověka jet ji život
práce zde im zemi odplaty za něj
nejkrásněji dojde člověk v něm
samém v tom blahém vědomí
h MYoji prací přibliuje den y
koupaní šeeh trpícivh
Zásady pUtatu Volné My
di-nky vystihuje defiuiee jeji při'
k iúrhu prof Krrd lttiio
na r VMt v fiíměj
Vuliiá Mvstenka není doktrínou
__ I
- nýbrž methodou 1 j způsobem
- jak visti t myšlení u tím i jed
- nňní ve všech oborech Života mm
O llečcnskcho i jednotlivcova
f ' I I
- AMhoda tnt nevynaěuje se
tvrzením určilých jednotlivých
pni vil nýbrž všeobecným závaz
kem vylil -dávat! pravdu v jakém
koliv nulu jednotné přirozenými
prameny dueha lidského jedinými
- světlv rozumu u kii tui1 i
Púle dvě pravidla která ji ur
euji v radu inteicKtuainem :
Pravidlo první: Volná Myšlenka
ncnuizc přiznali zadně autoritě
práva aby se stavila proti rozumu
lidskému anebo dokonee nad něj
vyžaduje tudíž aby její přívr
ženci vvslovně zavrhli nejt-u kaž
dou vnucenou věrouku afe i kaž
dou autoritu jež si osobuje právo
vnucovat! věrouky
I Pmvíllo druhé: Volná Mv-
ílenka nemohouc se spokojili
vzhledem ke každému dogmatu a
každému krédu h tímto negativ
nítními prostředky
Zpěčuje se vsak tomu aby její
inu vlastnímu pojetí tohoto ideálu
Mával absolutní a nezměnitelný
ráz jaký mu neprávem dávají ná
božciWví kterýžto však neuzná-
vá ani věda ani svědomí lidské
íei ohnít iodrobenv isoii íoměr
němu pokynu a zákonu pokroku
Daleka jsouc toho aby podleh
la pokušení seidrojiti konečný
svs cm navrhuje Vo ua Mvslenka
lidstvu by — jak tomu chce při
rozená povaha věcí— domáhalo e
pravdy védou dobra morálkou
kráiy uměním
A je-li v každou dobu svého vý-
voie ochotna snrávu o t)íítomném
vivwledku svého bádání jest též
vždy ochotna jej doplnili a opra
vití nf iooiuiíe k obievům dnešním
objevy rftřejif
í) tyto zásady opřena vědoma
í"' ' " 1 N R)UIM
J 1 I I í it I
r 11 3 H P"vu'mu
ale nedogmatiekemii ideálu svému
jde Volná Myšlenka v boj který
pro ni bude bohdá vítězstvím
UM JI 1 UMKULIilJiaaJ
V Oinnze dno 10 lintopndu
Dnes ráno když ze svého lůžka
vyhlédl jsem oknem viděl jsem
jak okolní střechy a římsy halí se
v matnou bělobu Hučel hrubý
jedovatý vítr a holé stromy tetě-
lily se jaksi užasle v prvních znám-
kách přicházející zimy Oči sve
zly se po cihlové rudých fetěnáeh
protějšího německého kláštera a
zatoulaly se dále kde z ranních
mlh znenáhla vystupovala jehlan
covitá vČž radnice A všude ležel
ten matný bělavý poprašek do
očí násilně se tlačil svíjel se a tan
čil v dovádivém větru
Tak mimoděk myšlenkami za
toulal jsem do horského kraje ve
vzdálené naší vliwsti kam jsem
jednoho listopadového dne přišel
abveh na tři dny odpočinul si od
hluku velkého měVita Ulehal jsem
za tichého večera v podkrovní
světničce a v duši těšil jsem se
jak těch zítřejších chvil užiju v
horské přírodě napolo připrave
né k zimnímu mlčení A když za
časného jitra vyhlédl jsem oknem
své mansardy do 'í udeřila mne
běloba napadlého sněhu Všude
kamkoli jen zabloudil rak bílo
blo všude ležel takový svěže bílý
sníh leiy jakoby opředeny byly
stříbřitou příťí stromy kolem
ebalup phty roháctjá polní uá
řadí vše invJo na bě vrstvu bě
lost něho diiěhu
Zo íflinvšlenl vytrhly tnne roí
rdtněiié deUké hlasy a ktaHt
malých dřrvá'kň A jk vvhlédl
jeiu oknem viděl jsem několik
- drobných děcek chvatní kamsi u-
- líhajících K potoku Šli Vrátili
se po chvíli n každé z nich noslo v
rukou kun tenounkého ledu iako
to sklo v oknech líadost sálala
- jim h očí u a) kamsi do lesů za-
- Héhiil veselý jejich iníeh
A když sešel jsem dolů do svět
nice hospodářovy zastal jsem jej
v pilné práci Hýlu neděle a usta
raný chalupník jehož bvl jsem
Inwtem asi před hodinou vrátil se
z kostela A sotvaže jen trochu
ve světnicí se ohřál šel do staré
květované truhly a opatrně vyn
dával odtud duševní svojí stravu
pro přicházející zimu Každou tu
knížečku pečlivě od zitfcátku až ku
konci přelťédl prolistoval položil
vedle sebe na zem a sklonil se pro
jinou V té práci jsem jej zastal
Nebylo mnoho toho jeho bohat
ství Několik starých kalendářů
několik svazeČkň "Mbuše" a 'Ma
tice Lidu' a něco starých Časopisů
IVmiál se na mne "Itád čtu"
povídal mi "ale je na to málo ča
su len tak v neděli v zlmcl A
řekněte člověk přece musí něco
číst aby nezhloupl "
ííckl málo řekl to prostě ale
přece řekl velikou pravdu
Zimu a dlouhé večery máme
přede dveřmi A tu příhodněji
nei kdykoliv jindy lze uvésti na
pumět slova red K Beránka kte
rá pronesl na sjezdu svobodomysl
ných v Chicagm
Ale 'čeho jest třeba jest
abychom takovou slavnost Volné
Myšlenky takovou neustálou slav-
no-st si zavedli doma ve svých ro-
linách ve svém bytfi mezi svými
Iruhy a přáteli nejbliŽšími třeba
i v dílnách kdekoliv neustále za-
ývali se otázkami jež tvoří ten
to život pokud jest nám to mož-
I W Ml
no a když uprimne to vezmeme
vidíme že jest to možno ve znač
né míře možno Když poohlédne-1
nic se po literatuře české — jaké
skvosty umění a vědění možno si
zjednali domů pro tiché chvíle
studia — tu můžeme míti každého
lne doma tichou slavnost Volné
Myšlenky můžeme pracovati na
svém zušlechtění na svém sebe
vzdělání"
A až příliš pravdivá byla další
jeho slova: "Tohoto se příliš u
ná zanedbalo"
Buďme upřímnými a řekněme
m 9 0 V A 0
si: u nas v cesiu- Americe vyjí
maje časopisy mnoho se nečtej Z
toho půlmiliónového zlomku če
ského národa poměrně hmotně si
lobře stojícího íčefcká literatura
valného užitku neměla! A dul
řekněme si že valnou část viny
na této lhostejnosti k české lite
ratuře mělyřeské časopisy A
proč? Protože domnívaly e že
altovému českému 'člověku časo-
is štaci ze více nepotřebuje
)aly mu román po případČ dva i
tři všechny ovšem obyčejně po
chybné ceny literární jednou zu
rok daly mu kalendář světe eo
hceš víc ? Na nějakou významnou
událost v literatuře anebo v kul
turním Životě vůbec upozorniti
to je ani ueuapadlo
A mnozí z těch dobrých českých
id! neměli ani tušení že existuje
t-ště něco lepšího a krásnějšího
než to co četli v časopisech Ne
měli ani tušení o bohatství naší
krávné literatury nevěděli že za
několik centů opatřili mohli by si
ramen jMiuěeul a zábavy že za
ěeh večerů které věnovali by
četbě otvíraly by se jim před oči
ma jiné světy že by svého dueha
rdee mohli zušlechťovat i že by
mohli hodně a hodně těžiti t prá-
M-lkých našieh lidí
A nedivte ne že když jHtom jt-
ka ciiwrna mava vnuitkovaU
ndy českými časopisy ikypřené
ačal obchodovat i literární
rasivinou krváky rwchbneho