tium
KABEL LEOER:
Pan Salaj z Cifry
Historická povídka
Van Siilaj se zamračil stiskl
matiě rukojeť kordu pod šedým o
bočím se mu zablesklo Ani ho
nezahlédli ani kroků jeho nesly
šeli tam pod třešní Nčjaká vese
lá byla písnička kterou mladý
Ktudent prozpěvoval Anička se dí
vá na zpčváka a smřjo m Teď
oči zvedla potkala se h pohledem
mvčIio muže zlým výhrůžným po
hledem V očích jí vyhasla zd
ře se rtů zmizel úsměv ule nepole
kala se nezbledla
Vykročila manželovi vstříc obé
ručky malé bílé ručky mu podá
vala a vesele řekla: "lile pan Jin
dra Orehthalu bnkalářství kan
didát k příbuzným nvým na ná
vsi ovil přiáel"
"A jak m — do zahrady!"
otázal se suSe pan Salaj
"Jak? přes zeď!" odvětila pro
utí Oči nesklopila ačkoliv pan
manžel pátral v nich podezřívavě
Nenašel v nich viny čisté byly
jako oči dítěte
Oddechnul si ulevilo se mu
divná 1íeň která sevřela srdce
panu rychtuři mizela Podíval
se po mladém Jindrovi Student
neděl na zemi v trávě na loutně
pobrnkaval zuby v rozpustilém
úšklebku pod černým knírem vy
cenil a zpíval t
' Anička (lóvťfka modrýma očima
liluviťkit nakloní nu mne nn umívá'
'Míli děťátko moje domů!"
řek) pan Salaj své choti "mamič
ka na tě čeká z požehnání se vrá
tila ze svatého evnrifHia cosi jí
prectes
Anička tiše a poslušně odpoví
dala: "Je pravda zdržela jsem jc
tu již dlouho"
"Jdi děťátko 1" Mladá žírika
pokorně políbila mu ruku kostna
tou modrými žilami a on zachy
tiv ženušěinu hlavičku poceloval
ji na čelo n po tvářích pohladil
Odcházela klidně ještě cestou
květy po záhonkách trhala Van
Salaj díval se za ní — na vše aa
pomněl na cel svět
Ale za ním hlasitěji a jízlivěji
ozývala se písnička:
"Řkoda IC Aničko ékoda jc
moula jní o mnou jít do ráje
Uu( U má ilíWtk akuhrnjň
Když to tn& ut i niá
budo žít týden nebo dr
kontu U'í po utrirtí zanechat"
Pan Salaj e obrátil zuby stiskl
Pravicí v bok podepřel a pohle
dem zabodl se v oči zpěvákovy
Student vydržel pohled
"Podifj mi ručinku svou — "
bezstarostně dále znělo
"Co tu hledáš!" ptal se pan
Salaj
růžičky bubii" ky Hladké jaou — "
snad maně písničkou odpovídal
student Pan Salaj sáhl po kor
du "Vstaň!" vykřikl zuby zaskří
pal — očka tvá blankytná farujon — "
Opravdu mladík povstal alo ne
aby pokorně před rychtářem hla
vu sklopil Vzdorně se vypjal a
s drzým úsměvem taky po svém
Uíiiuli-ku m} Loutna odhozena
ležela V zelené trávě
Tak proti sobě stáli měříce se
planoucími zraky Panu rychtáři
zmodrala stará jizva na skráni
zbrunátněl
"Proč ře kradiU jako zloděj
d- má zahrady!" vyslýchal
"po vonní kytičce se mi zates
klo MvalíMi urozený paae rych
táři l jenom pro tb kntou!"
vysmál se hjvk
"Chraň ke!" zasyčí pan SaUj
a kord vytasil V tu chvíli nebyl
rychtiUcm JMC hyl ae divo
Jcvm Mjikm ip-'}ňH in ďV
stojnot svou na stáří své krev
zakypcla v něm Přímo se rozeh
nal hrotem po drzém hejsku Jin
dra odskočil ale jeho kotalinko
třpytivém paprskem mihlo sc
vzduchem ocel na oreli zasvištěla
"Chraň sel" křičel pan Salaj
bodaje Mladík chytal a odrážel
zuřivé výpady Se rtů nezmizel
mu úsměšek ale nebyl patrně do-
brým šermířem starý voják jej
udolával Zakolísal ustoupil o
krok krvácel již zasažen hrotem
v zápěstí V okamžiku třeská
ocel po oceli studentovo kordisko
odletělo A pan rychtář namířiv
kord řekl temně: "Zemřeš!"
Mladík se usmíval ještě strnu
lým smíchem pochopil že je ztra-
en Dívaje se pevně soupeři do
očí rozhalil na prsou kabátec pro
ti blyštícímu so hrotu nastavil na
há prsa a řekl: " Hodni l"
Ceknl ránu kterou dátí sám
dojíst a by se nerozpakoval
Alestarému zemanu náhle v očích
ne zatmělo hrot ocele zakolísal
- možno že to krev pobouřená k
hlavě se nahrnula Ucítil srdce
nepravidelně bušit okamžitá
mdloba jej přepadla Jako z dál
ky slyšel mladého lehkomyslníka
recitovat :
"Adiř tedy ur Anlíko mi!
Zemru)! zemni jfi —
ale ii i tuíerek vftle ti dů
komu l umriilt 'nheh(iV
Závrať starcova pominula v
očích se mu rozjasnilo ale hrot
kordu ještě se třepetal a srdce ne
pravidelně bušilo Zpod obočí dí
val se pan rychtář na mladíka a
výraz jeho tváře se měnil Vztek
jenž mu křivil obličej přecházel
v trpký a bolestný bezděčný
úsměv Spustil kord do pochvy
jej zarazil a řekl mladíku: "Jdi
běž pouštím tě! A nauč se lépe
držet i kord!"
Student udiven s nedůvěrou
otevřel očí ale nehnul e
"Jdi k studiu se vrať! Zkou
šku bakalářskou dělat máš —
jdi uě sel" hledě t ranou hovořil
zeman
Jenom rty se mladíku stahovaly
v úsměšek Nehnul se
Pan rychtář stále hleděl kamsi
do neurčitá očima zamŽenýma —
po chvilce netrpěli v se obrátil a
spěšn Ž odešel Ani se už neohlédl
Ulekli se domácí ulekla se mla
dá paní Anička pán se vrátil do
mů bledý a se rty zmodralými!
Pro lazebníka překotem poslali
"Hluboko tni!" poroučel mu
pan Salaj podivným a smutným
pohledem "mnoho krve mám
vzbouřila se k hlavě vstupuje!"
Lazebník starý a zkušený z bílé
zástěry vyňal blýskavé nožíky na
sekl Žílu v páži ale krev netry
skla rudým praménkem jenom
pomalu ěertiá a hustá prýštila z
rány
"Hlouběji 1" chraptivě kázal
pan Salaj dívaje se na temný pra
mének "Af vyteče nemocná
krev!"
Lazebník k poníženým úsměvem
v rozpacích pokrčil rameny:
"Půh mi svědek urozený pane
měsíc v poslední čtvrt vstupuje
a tu zle jeRt žilou pouštěti Uůh
mi svědek! ale prášek mám zá
zračný z kláštera v Sedlicích z
kamene který s nebe spadl je
dělán proti mdlobám a závratím
a proti všem jiným nemocem z
krve zkažené vyzkoušen jest
Přinesu — "
Pau Salaj mlčel zumyalm Pak
ahuMi "Zavíránu!"
Laiebník poIdd
" V nriíI'L ti ni'1-h V {in mi
je pro1! tV krev černi Uhým
praménkem vím jak říkají té
nemoci"
"í já vím jak sluje tento mor
bus urozený pane Bůh mi svě
dek!" na tenkých nožkách poska
kuje klonil se lazebník a pološep
tem cosi latinského drmolil
"Stáří se jmenuje!" vybuchl
pan Salaj "rozumíš! Dnes prvně
znamenal jseťn těžkou iuto nemoc
jako by najednou vypukla A
není uzdravení! nevyléěís ani
práškem z nebeského kamene Co
tu chceš? Jdi k čertu felcare!"
Vyhnal zděšeného lazebníka A
zavolal ženušku svou "Sedni
Aničko vedle mne a čti ml evan
gelium!" prosil n oddaným úsmě
vem Setmělo se v pokoji u lva
na stole kaliánec olejový plápo
lal Anička četla V ' staré knize
bílou rukou podpírajíc čelo Sta
rý pán hleděl na ni ale neposlou
chal nerozuměl slovům jenom la
hodný zvuk jejího hlasu slyšel a
viděl svěží hezounký profil mladé
hlavičky Vo vzpomínkách se
ztrácel Viděl Alenku Herzáno
vu první ženu svojí slabounkou
věčně nlekanou chvějící se upla
kanou Hrůzy bouřlivých váleč
ných časů jí udolaly vadla v úz
kostech a strachu v íasté bídě v
dýmu požárů v třeskotu zbraní
Viděl i Anýžku z Úpy která tolik
let byla mu družkou Viděl ji v
prostých šatech upracovanou
sluncem ožehlou rukama tvrdý
ma silnou jako muž odhodlanou
Vzácná to byla žena! Co přetrpě
la aniž si komu posteskla Pan
Salaj maně povzdechl Vrátil ne
dávných vzpomínek ke stolu
kde Anička četla Tak mladičká
h krásná! hebounká něžná jako
loutka v krajzlíku v Šatečkách
lehounkých jako z pavučin A o
zlatými vlasy neěesanými n bílým
hrdlem h měkkýma ručkaraa
Ano řekl si v duchu v jiné době
rozkvetla Tesknota jakási ozvala
se mu v srdci hlavu položil do
dlaní a n utajeným dechem na
slouchal zvonkovému hlasu mladém
své ženy
A na zítřek 2 rána Vyšel pan
Salaj z domu Ztěžka kráčel ča
sto oddychoval opřen na hůl Oči
jeho bloudily kolem smutně a una
veně Chladno mu bylo v záři
jarního slunéčka cizím nějak cítil
se v ruchu městského života Na
spáleništích zedníci a tesaři pra
covali ke gotickým přízemkům
pobořených obydlí přistavovali
barokní štíty ozdobné římsy lepi
li vysotoé střechy vyzvihovali
Nikdy ještě si nepovšiml pan Salaj
jak změnila se tvářnost ulice před
ním Maně se ohledl — jako v
cizině byl Včera předevčírem
tu šel proč teprve dnes ozval se
teskný ten pocit! Jako z daleka
netečně se díval na všechen život
Umdlen sotva došel kam zamí
řil K mistru kamenníkovi u bra
ný nové či Pražské jenž v poloza-
sypaném příkopu městském před
lety si dílnu zařídil kamenné
schody a prahy kříže a časem
pomníky řemeslně tesal dobývaje
pro své dílo tvrdé kusy bílého
pískovce z rozpadlé obruby hra
dební Těžce do příkopu vešel
starý pán o hůl se opíral ale pře
ce vzpřímen a z hlavou vztyčenou
Kamejjník překvapen nseha! své
práce přiběhl v kožené zástěře v
trepkách pokryt pískovým pra
chem "Slyš mistře!" o-dovil jej pan
Salaj holí ukazuje "z tohoto ka
mene náhrobek mi vytesej pěkný
— rozumíš!"
Miktr nedůvěřivé o usmál
"Nie ne nesměj hiwd te dej do
práce pro tnne bud!" zamračen
nřtrpJlivě nakazoval zeman "V
kotel hrotku mi připravíš A
popř i liecl ěaiiu!" Holí zakle
pal o kámen "A dej pojor aby
úřad neptal kd ti dovolil ká
kuun t hrdb ulamovat!"
Mistr kamenník překvapen oči
vytřeštil Pak za uchem se po
škrábal pohledl -na rozpukanou
zeď "Na nic nejsou už hrad
by!" pokrčil rameny "Sesjárly
přežily svůj věk"
Pan Salaj potřásl hlavou s trp
kým úsměvem "Máš pravdu
rozpadávají se přežily svůj věk!
Pospěš si!" dodnl ještě o hrdí
pokynul hlavou na ponížené po
klony kamenníkovy odešel
Mistr opravdu si popílil V dě
kanském kostele v kapli narození
Páně do zdí postaven náhrobek
se znakem páně Salajovým afl ná
pisem dokola jak urozený pán si
přál
Překvapil mladičkou choť ivoú
Aničku — rozplakala se když ji
do kriple zavedl a náhrobek jí
okázal
"Ne neplač'" téšíl ji "Co na
plat! sestaral jsem přežil jsem
Nvúj věk Je jiná dbn Aničko
milá Cítím to Můj čas už pro
šel v těžkých patáliích it v utrpe
ní — díky Hohu že jo pryc íiyla
to strašlivá léta krvavá nemilá
Tys jich nepoznala tobě už nová
doba svítí kéž by byla veselejší
Aničko! Aby Pánbůh nerozhně
val se opět pro slabosti lidské"
A nezvykle měkkým hUnem do
dal: "Modlím se za tebe Aníě
kol" Pohladil ji po tváři a zaso
pokračoval klidně a rozvážně:
"Neplač Aničko! Až umru —
jsem připraven děťátko — vidíš
i nápis na kameni je hotov Vím
že brzy pod ním ulehnu ale ne
vím dne Až mne pochováš dej
doplnit datum nechť mistr kame
nník tuto vytesá rok a den kdy
jsem odešel Prstem okazo-'
val kde v kameni psáno "Nobi
lis ac íjcnerosiiH dominu Michael
Salaj de Czifra aetňti suafl
0 — obiít A líJ7 -i
llrzy umřel pnu Salaj z Cifry
JMU rychtář léta Páně 1G:Í7 lár
jsa 07 let Pochovali jej pod ka
menem v kaplí narození Páně
Anička vilová mužova veškerého
statku jediná dědička za mladého
Jindru z Orebthalu bakaláře wj
provdala sotva že proběhl smuteč
ní čas
A na kamení náhrobním v ko
stele kolínském dodne nedopsán
zůstal letopočet Neměla chvilky
mladičká vdova aby vzkázala mi
stru kamennikn _____
— Objednejte mM "Jouálftv Tlu
mné" fcHtlf to výborná pomfickft H
učení ři'Čl míglífikí
0-
ILERS PURE MALT WHISKEY
Dvanáct příčin
proč Horova bhiix Hladová wlilskoy zínkávn hI
přízné )Hh všecky Jiné kořalky ŘkolnM
frnké kanndskA neb domácí JcnI:
I l'oiCu(II Ht
řťtHioou koutblDftcI
vlcr tiei chjli kle
téuuHt f nicli
v JamttOBtl Uhod
nontl příchuti vlá
čku co bio (Itmud
vjrrubcnu Uvedeno
do trhu
S i'outvd£ o ni
mlonvá (rovna tuk
luilcfiin jko]ino4
chuti a luluilku Hen
a nerooconb
4 Ponívartí! nvoJI
tylM Jakontl chuti a
řiitotou RtaU
oblíbenou u léktfb t
rodluiob a nálov
nou Jiákol I ca kru
deact 8 Ponfrvari! p'cdři
vlckf imtainl kutal
ky nudřláiilhorich
nipojfla nvHalwiil
ůo todovky
0 l'onf vadí je tu
Jedlo eluiiuvi wLi
ky bfcbltrut iifiuio
cxl vluop%iii!k& tieiil
nikdy prodivána v
audiicb obrl víi) jr
V labvicb pod miiui-
kou vlnopuhillifi
Puríiy abow suspdon
ILERS PURE
MALT
WHISKEY
To ha A TAt ín ifif Iióui
i like fiavmímiMKíníní
hnuk tli value li amjanJ
m
9M í:
I
í p(nal£ Je vr
ríbřnar Jilln4iBJ
vitllch vluopalea
luuť Jejli udířanni
inámka jeet nejlepll
gárukou vtetn4 Ja
kOtl N Pootvadljetou
jedinou fcllfiky pro
dívanou pod podstat
nou rirakriu tiatotyi
ll fXjOvyplatt aa kal
rliiinu kdo objeví v
ni nfjk4 Ikoilllvl
lilky nbuml4 tbar
vetil pHchuťatd
9 1'onlvadlja ni
leCJtl vyribína i nej
lepllch lilek a nikdy
e neprodivl dokud
ve vlidnicb ikla
diílloh II) J'onlvadi ral
l CDItU k ObllbilVO'
Ji vlaetni hodnotou
bi vynaklidini bi
JiíDrcU mm ta otoa
movinf coZ rauti hfi
pfipofti-m tu_ ceni
íboii a a lei tpoite
bnvtttnl na kooeo
platí
II Vortivadl 1il
nablxena nikoli Jako
patentní leklvtr illbujlct vybojenl vicb neibojítelních nemoci nybrl aa to flíw eku
teíne Je - první třídy aillvy proatfi-dek pnvibuwivetel a abulUn pokrm nejvyll]
mo'n4 )aki) l
13 ronSvadlprodivinaJepri raalim' leuillmalin vdílku oprivnenvm Joll vro
bou a prodejem v ohromnim NinnXwtvI vinopalnou Jo poutě na vnltronennlch da
ních plati tU miliony dolarl rotní
OMA1IA
NEH
Vyrabitelé Golden Sbeaf činté žitnó a Hourbon Whkkey
WILLOW SPRINGS D1STILLERY
a llerovy Kaífle jalovcové
! HOTEL PRAGUE
ČESKÝ HOSTINEC U MÍiSTA PRAHY
liti rohu n Wlllinm ul Oinahii
Cistě a pohodlně zařízené pokoje pro ccatu jící opatřeni
úplni novotu nábytkem a elektrickým avžtlem jakol i výbor
ná čřbki itrava a tcorná obaluba V hostinci obdrlíto
tečný Etorz&v" laiik nejlepSÍ druhy vín a likéru a nojjem
cřjil doutníky
Krajané zavltáti-ll d Omahy návštěvou ubytujte aa t
hotelu I'raha a uSetfíte &jcn penči ale tbavite aa viclikch
neanáti O hojnou iříic5 krajanu iádi
TiL k 1814 25tf JOSEF MARUSAK
Přodplaťto so na "Pokrok" $1 rocno