i
i
POKROKZÁPABU
PUBLIEHED WLEKLT '
IJntered st th 1'uit Otltet at Omaba
Nb m tecood dan mail inittef
lulli-hd 1 lkrok 1'ubliibing Co
1301) 1311 Huward Ht~ Tel 213
Bubucřlptlon ly mail — $10') ir year
V)14vAi
VYDAVATELSKÁ 8POL POKBOKU
VÁC BUBKft ředitel
130ÍM31Í Howsrd Ht
Trlcun 2913
Předplatné tl-00 ii a ryk
Dg f ':! $200 na rok
AdrMtijU jedoorluic
POJCKOK ZÁPADU
OMAIIÁ NEB
Omaha Neb dne 30 října 1907
Našo nová povídka
1'pozorňujemc čtenáře naše tia
znamenitou ii v každém ohledu za
jímavou povídku Karla Legera
Pan Salaj z Cifry
již přinášíme nu obvyklých romá
nových stránkách Spisovatel o
vídky této ač řadu let je literár
ně činným není většině česko
amerického čtenářstva znám Je
však jedním z licjlcpsích součas
ných českých spisovatelů u práce
jeho jsou všude se zájmem čteny
h teší w! vcíké oblibě Karel
Legcr který také někdy jwdepí
suje mi pod své práce K Bcnský
je řeckým sedlákem ovňem sedlá
kem větším jemuž v Čechách ří
kají statkář Narodil se 21 září
]HÍI v Kolíne Již záhy jako stu
dení byl literárně" činným Dobít
známa jsou jeho básnická díla
"Český román" "Pohádka z na
ší vesnice" "Povídky veršem"
"Vsedni život" "Přeludy" 'Bal
Jada o jedné tanečnici a jiné bán
it?' dále jeho dramatické spisy
"Slepý" "Podzim" a konečně
pozoruhodné romány 'Tetr a Pa
vel" a "Hořký román" Karel
beger v poslední dobfc napsal ně
kolik drobnějších historických po-l
vídek jež vyznačují poutavo
stí neobyčejnou barvitostí a la
hodou hlohu Tyto dosud v kni
ze nevyšly Jsou roztroušeny tu
n tam po "časopisech Karel Le
ger je též dopisujícím členem Če
ské Akademie Doufáme pevné
že touto ukázkou tvorby jednoho
z iiejzajýnavějších novodobých
Českých spisovatelů se čtenářstvu
našemu zavděčíme
Na míně jiném zmiňujeme se o
příjezdu žurnalisty a spisovatele
Karla Pelanta do Ameriky Ta
kových návštěv je nám zde potře
ba jako soli Pelant je jedním z
nejnadenéjích a nejudvážnějšíeh
bojovníka za jokrok a volnost
smýšlení a jsme přesvědčeni že
bude nám tu jen ku prospěchu
Onehdy četli jsme v kterémsi
časopise že mnozí lidé Kiiaží se či
sti jen mezi řádky a často pro to
též zapomínají na to co vlastně
Čtou Čtení mezi řádky je zejmé
na u riMM velmi roiíéeno n Tinozí
rozhorlené protestují proti toruu
to vlastně nikdy napsáno nebylo
To ie mírné řečeno mčlkoht a ob-
inezenofct tliiie Takovým lidem
byli bychom tou radou aby nan'i
li se nejrrve čínti a Vtenému ruz-
iiini-ti Polom Miad nebudeme
Švédky tak čaMveh a hodnč ve
kvh kotrrneleň
Pří příležitosti naroenut llav
líčkov'ch melo by biti v iiaftch
vdélavaeícli upoleích vpnienuto
Vřáené památky jednoho z nejlejv
Meh českých lidí O Havlíčkovi
bb iil mnoho nje4nn a jfho
j-ržce ih kolikr&tr c'nua
již i v tomto lHtě Jako doplněk
k dřívějším našim článkům přiná
Jíme dnes zajímavý pohled do
Havlíčkova dětství a dále Článek
o vděčnosti českého národa k vel
kému bojovníku naSemu jež vy
zněla v opatření věna milované
jeha dceři Zděncc Čtenáři naši
zajisté obé bedlivé pročtou
Ve Výkonném svuzn Hvobodo-
myslných stále dochází k srážkám
živlů nokrokovÝch se živly znate
v w m
nickými Je mnoho těch kteří
nedohody tvto odsuzují my vaak
jsme pinč přesvědčeni že jsou
zdravé a prospěšné Pokrokové
hnutí svobodomyslné utěšené razí
sí cestu ku předu a za krátko bu
de slavili vítězství i v těch mí-
gteeh které uejdéfce vzdorovaly
těmto zdravím a novvm nroudům
- - - - - ------ v — - v - a
Že vítězství to zároveň značití bu
de porážku směru 'nnRroTsko
íSkovského netřeba podotýkat
bíd zařma přemyslet tivažovat a
Domalu nahlíží že tak jak postu
povali jsme v minulosti dále po
kraěovati nemůžeme Volná my
šlenka není obchod ' Volná my
šlenka je něco daleko vyiíího a
vznešenějšího nez to co hlásá Iika
a j:ho stoupenci Ignorování dvon
prvních iřednasck Inkových po
příjezdu ze staré vlasti konaných
vfiemi poctivými gvobodáři je to-
ho nezvratným důkazem
Masarykovy přednášky učeřily
vln v česko-amerického života Ma
saryk řekl nám zejména jednu ve-
liee důležitou věc totiž abychom
nezapomínali myslet Náhledy
všech poctivých lidí shodují e v
tom že přednášky ty zanechaly v
životě našem mohutnou ideovou
rýhu To nikdo nepopře ať už a
Masarykem souhlasí docela anebo
v některých bodech se rozchází
Proto a radostí vítali jsme krok
Vvkon svazu svobodomyslných
k zachování těchto přednáSek tím
že ytUuy budou v brožuře u mezi
lidem našim rozšířeny Zdá se
však že k vydání těchto předná
šek nedojde hned V poslední
schůzi Výkonného svazu svobodo
myslných Iška prohlásil že s ně
kterými Masarykovými větami
napros(o nesouhlasí a ty že
prý by měly být i vynechány Svo-líodoniv-dná
censura! Není třeba
podotýkati že takové a podobné
nešetrné jednaní a Masarykovými
přednáškami eo nejrozhodněji od
suzujeme Volná myšlenka hlásá
že lidská myšlenka ma zůstati svo
bodnou že jedině rozum mi býti
vůdčím v životě bytosti rnyalícich
X tu přichází člověk který také
se zve "volným myslitelem" a
inaži se myšlenky poctivých a
upřímných lidí poutati a předělá-
vati podle své chuti Nikdo nám
neupře že Masarykovy předná
šky obsahují v sobě hluboké prav
dy a že kterákoliv z nich má ce
nu daleko větší než deset a více
takových v nichž přesvědčení ji
ných ae hrubým zpú-sobem sesměš-
ňnje a nieim rozumným nevyvra
cí Ale rozumíme! Masarykovy
přednášky nutí k rozumování a
přemýšlení a to snad některým
pánům se nelíbí
To bylo iiějwkého křiku n tím
odstrkováním Uky na světovém
konsensu Volné Myšlenky v Pra-
ze
Jak se zdálo Iška podle sta
rého svého zvyku cnici vystoupili
zase v roli mučedníka Pud to
iiiamenitě u2 od dřívějška ještě t
obv kďv býval starokatolickým
farářem Jak se % dopisu který
do New Yorku v minulých dnech
aJl sám předved konrenu dr
Hartošek a který otikly "New
V
Mrské Listy dovídáme Inka
od
slrkováa nebu Na ajeidu mlu-
vila
řadA vynikajících lidí i xwú
kal
h? nvňj rffprit měl jíl předem
bylilpřinnvený Kdekoliv Hk ie k
slovu hlásil byl poznamenán ale
poněvadž nebyl um odborníkem
ani referentem v plenu k slovu se
nedostal a poněvadž aehůzc vzhle
dem k večernímu proranni bylo
nutno vždy v určitou hodinu uza
vříti nedostala se k slovu celá řada
lidi Ačkoli tedy Dr Iška neměl
příčiny obrátil se nejprve jako
německý delegát na německého
předsedu Zenkra který vsak zau
jal totéž stanovisko jako DrUar
tosek ve příčině postupu řečníků
a pak na generálního sekretáře
Fiirnémonta Podobných radostí
bylo ovšem na sjezdu mnoho Je
den delegát z Ostravska na pří
klad chtěl mermomocí aby pří je
ho řcěi všechno posluchačstvo
povtalo jeden delegát ze sever
ních (eh chtěl stejně naléhavě
odříkali jakési říkání před kte
rým byla česká sekce již celé mě
síce napřed varována také něja
ké spiritistky octly se ve shromfiž-
Metli a cntciy svému iuiuseui ioe-
viti řečněním a pod Dr Iška tia
konec svolal na Dr Hartoska me
zinárodní soud Po dojemné zá
věreční scéně kdy Dr Hartosek
přijal od poslance Furnémonta
pro českou sekci sochu marathon-
ského vítěze a kdy se spolu upří
mně objali za jásotu všeho shro
máždění zbylo chudákovi DrJbir-
toskovi jen asi 15 minut na "Síbe-
niční pojedeni" a pak musil před
soudnou stolici Vzhledem k to
mu že i při jídle byl obklopen
honci podpisů na pohlednice a
pod nebylo to vlastně ani pořád
ných 15 minut Když se octl na
lavici obžalovaných slyíel hrozné
věci Kvým bezpříkladně nesluš
ným chováním znemožnil prý při
pojení se amerických svobodářň
(patrně nejen českých ale i ji-
nÝch) k světové Volné MySlence
a jiné zločiny spáchal ten nešťast
ný Dr Iíartošek Zejména také
se také dověděl mezinárodní sekre
tariát že Bartoškovi poslali sice
na cestu do Ameriky ale pak ze
se tento Bartošek obrátil proti
nim že američtí svobodaři nechtí
nic slyšeti o sociální (otázce nýbrž
že se obmezují jen na svobodomy
sdriost náboženskou atd Ale skon
čilo to dobře Žalobce spokojil se
prohlášením že Dr Bartošek ne
dal mu slovo jen proto že se na
něho po referentech již nedostalo
a že se totéž stalo asi 40 jiným při
hlášeným řečníkům ze kterých
vaak ani jediný nevydal utrmáce
ného předsedu soudu — Tak tedy
ukázal se Iška i ve staré vlasti
svárlivým malicherným domý-
Slivým a to všechno proto že chtěl
vystoupit i v laciné pose utlačova
ného
K NAROZENINÁM HAVLÍ
ČKOVÝM (K 81 Hjnu)
Letrs :M října bude tomu 8f
lét co slavný bojovník za právo
národa českého a mučedník za
přesvědčení své — Karel Havli-
cek — spatřil poprvé světlo světa
Vzpomínali jsme v červenci v
tomto listě jeho činnosti dneH na
hlédněme do jeho dětství kde již
vše eo velikého nim ranTfcal v
nem klíčilo a se probouzelo Ne
bude také zajímavo uvést i několik
jeho vlastních vzpomínek Ha
vlíček o sobe plse:
"Národu Jsem se v Horově v e
li) (který dům pak shořel a zcela
od úivnějšiho majitele postrojen
jest) dne :U říjnu lH-'l co druhý
yu rodičů svých První Filip
brzy zemřel Přišel jsem na svět
mrtev a jenom našitím utne ií i
vedli k sobě Musil jsrm být po
řádný klacek nehoř jsem dlůhoaí
do syntaxi míl na sobě jakúsj
ctverhrannost a neohrabáními
A ve :i nebo 4 roku jeni si
tu pavlaťi I Amal nohu pravú na
stúpiv iu vařený brambor ktffé
otce můj tenkráte veliký milov
ník holubů jím ke žrádlu házel
Odvezli mne do Přibyslavi kde
jsem au čtvrt leta pod dohlídkou
doktora ležel a stará baba mi no
hu v deskách převazovala Pa
matuji e dosud nu ni jak chodi
la v červené 'čepičce a jak já vě
da že mne když spím nebude bu
dit k převazování (co bylo bo
lestné) naschvál vždy dělal jako
bvch spal Později jsem byl ještě
jeduú velmi nebezpečně nemocen
ležel jsem tenkrát na faře proto
že jen pan vikář tolik moci a dů
věry u mne měl že jsem na jeho
slova léky bral Tenkráte tetin
ka schovala moje boty kdybych
umřel na památku"
Doma dostalo se Havlíčkovi sta
rostlivého vychování zejména od
matky jeho již vroucně miloval
Větší však vliv než rodiče měl na
něho farář Prňžclí kněz vzorný
mravů přísných ale lidumilný a
ii svých iwadníkň velmi oblíbený
Havlíček vzpomínal v pozdějším
věku s vděčností tohoto vzorného
kněze přičítaje mu zásluhu že na
pravil mnohou chybu jíž se na
něm v domě otcovském dopustili:
"Když jsme byli malí" — napsal
svému bratru Františkovi r 1851
— "dával otec a taky ostatní v
lomě tobě ve všem přednost pro
to že' byl čipernějSÍ a pohybli
vější škoda pro tebe z toho byla
ta žVh byl tak rozpustilý a ulič
nik a pro mne by byla z toho pov
stala zase Škoda ta že bych byl
zcela ochabnul a tak k ničemu ne-
byl kdybych náhodou zas nebyl
měl na faře svůj vlastní domov
kde se mi také proto více líbilo
než doma Pak když se objeví-
y následky jejich (rodičů) vlast
ní chybyi pak zas já jen byl o-
ád chválen a ty pořád haněn
Z toho by zat pro mne bylo nevyh
nutelně následovalo to zle že by
ze mne byl býval brzy nadutý hlu
pák kdybych byl právě zas 'na
faře skrz nebožtíka vikáře nena
šel přísného a rozumného posuzo-
vatele!" '
Farář lírůžek bystrý znatel li
dí oblíbil si malého hocha pro je-
ho schopnosti a předpovídal ze
z toho dítěte bude něco neobyČej
ného" Přítel Havlíčkův (Jabler ocenil
později zásluhu tohoto šlechetné
ho muže napsav o něm že byl by
bez jeho působení národ český
Karla Havlíčka snad vůbec neměl
Kromě faráře byl i kaplan Ker-
housek malému Karlu velmi na-
kloněn Havlíček miloval jej rov
něž a napsal později že otec fa
rář Brňžek a kaplan Herbousek
byli mužové jež ve světě nejvíce
miloval Všichni zesnuli v krátko
sti za sebou a Havlíčkovi nebylo
přáuo ani s jedním před smrtí se
rozloučiti —
Krouiě obou vzorných a lidu
milných knčží měli na základní
výchovu Havlíčkovu příznivý vliv
správce školy borovské Antonín
Veselý a učitel Antonín Linek
oba vzorní vychovatelé mládeže
Havlíček přiveden v měsíci říjnu
r IK'2Í do školy Hy lo mu pět ro
ků Pčitel Linek praví o něm že
jeho Khled byl více škaredý než
příjemný a niady jej nvvidél
se smáti což mu podivné bývalo
poněvadž školní dítky všeliké ne
patrnosti s zasmějí O jeho
schopnostech pouamenal že m t
Mčátku těžko zjevovaly K da
ué„otázee neodpovídal hned ný
brž aŽ si vše na mysli sosnová! h
spořádal dal určitou odpověď
V devátém roce věku svého na
potlťim r IH10 opustil Borovou
Dnu jest na hlavní školu v Jihla
vě a od té doby přicházel jen zříd
ka do svého rodiště které víak do
oiiirti mu růstalo milým a které
i v pod'-jii'h dobách nul navště
voval kdy jeho rodič jil v Né
mevkím Brvdí byli usedli
"Bylo to pravým štěstím Hav
líčkovi" — píše V Zelený — 4Ž
vychován jmt v místě kam neje
nom nedosahoval vzduch rozličný
mi parami nezdravými nakažený
ale kde šťastnou náhodou shro
máždilo se několik mužů mysli
jasné u srdce zdravého pracují
cích v klidném zátiší skromně a
bez hluku poctivě a neúnavně o
vzdělání a mravní povznesení zu
loženého lidu českého Odcháze
je desítiletý z otčiny odnášel si
na mysli obraz muže silného muže
nesklánějícího před nikým šíjj
své muže bez bázně a bez úhony
a obraz ten nesetřel se nikdy n je
ho paměti Vzácnou mravní O
pravdovost horlivou inahu o vzdé
láni tebe upřímnou lásku k lidu
odnášel si co dědictví z otčiny své
Cítě 'čím mu jest rodiště nazval
se jíž mladík u nazýval se po ce
lý život hrdě Borovským"
ČECHOVÉ JAKO CESTOVATE
ht PŘED STALETÍMI
Že dechové už před staletími rá
li z vlasti své si vyjížděli cizí kra
je navštěvovali a o nich známost
mezi svými krajany činili jest do
statečně známo Málo vsak je
známo že Cechové pouštěli so i do
krajů zámořských Tak Čechove
už před dávnými a dávnými lety
znali Island známý to ostrov kte
rý patří Dánsku
Již asi roku 1 íí 1 M zajel si Daniel
Streye s bratrským knězem Janem
Kalmonem na Island na moří zku
sil dosti Na Islandu byl příto
men zrovna sněmu který se jednou
za dok scházel předsedal mu hejt
man královský který sem schválný
Dánska zavítal
Daniel Streye též Vetter Fetter
a Veltrus zvaný byl synem Jiříka
Streyce žil v NVimčSti a Králičích
Osobnost již tím znamenitá že učil
nejstaršího syna Bedřicha Falcké
ho Češtině Htreyc řídil také bra
trskou tiskárnu v LeSnČ byl bratr
ským knězem konečně v Bréhu
conseniorem 8 Komenským byl
v důvěrných stycích zvláště když
za choť pojal Kristinu Poníatow
skoti visionářku Streye popsal
svou cestu na Island
Český spis 'Islandia neb Krát
ké vypsání ostrovu Islandu' opět
na světlo vydané bylo vytištěno
od Daniela Michálka 1GU7 Vzácný
tisk tento znova vydal prof dr Zí
brt r 18í)4 ve "Světozoru" a sepa
rátně opatřil jej úvodem Spisek
tento také vyšel polsky lfi38 ti ně
mecky v Lešně r 1640 K 1859
vyšel dánský překlad od Thorsona
pořízený podle polského
Ale ještě dříve lze uvésti Island
ve spojení s jménem českým
Na nejstarším globe pocházejí
cím od Martina Behaima z roku
14!)2 jest již Island vyznačen a na
něm tento nápis: Na ostrově Island
se chystá štokfis který se do naší
země přiváží
Martin Čech — Martinus Be
haim byla osobnost také velezají
mavá Jméno jeho přichází velice
často ve styk s Kolumbem s nímž
se jednoho léta narodil 1 430 (V
kraji plzeňském) h moo! téhn ri?
bo následujícího roku jako Kolům
hus zemřel (15O0 15(17) Jak
mnozí prohlašují tvrdili docelil
někteří souvěeí učenci že Marti
tmíš Bohcmus již před Kolumbem
některé části Ameriky objevil
Nemotorný vídeňský "vtip" do
kazuje že češti muzikanti přivito
li již Kolumba pěkným "Má tl
ela !" Půvh jeho snad spočlvA
již v těchto zprávách ač ho l
sjíše odvoatuvati ie známé roto
milmti staré generace Vídeňákň
kteří viděli v "Bochmovi" buř
odějc nebo imuikantn
O Martinu Čechovi se říkalo
le projel jil roku MHO uJinou
nyní Miíc11huu vanou ktrrA
hh naivina "fretum hohřinb
i
