Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 28, 1907, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    1
JAROBLAV VRCHLICKÝ:
} Duch písní přiécl ko mnž
! Dlicll pírtlií pfírtcl ko JliltÓ
I li 'ii rul ii mne v zul:
J "JWí lhostejná ti zeméf
I'm6 v uničí tvém jen žulf
i () rozhlédni m koleni f
I ož není hrdnu} svétf
J ' Nu sirmích jiiko polem
hi pru libo rdí k vři
řl'tl plllOII řlldoMt píli
j( ii it vrteho bril ples
i '"h pňjdeš Jen skrz kvítí
II pí íll lem li !
' J pyíný mže vilek
li ve oklikách stálých
lej řcdých vlnálovckl
' NÍV Kíímcl rozvlněný
i modrých vrohfi kruh
I holé skulní nlny
tmou Hnusil bízy pruh
bílá cesta hein
V dál íclých V liodííliecll
li motýlu shon vřesem
' fi íckou lodí spéch
A vcftkoiý shluk lidí
I velikých ment ruch
nhon jrfiír kl'řfi sklidí
co smynlil li stkiil (lin'li
1 iiiyji-ncU vzlet Miiely
' ji nž vesmír proniká
1 koni slední dníc Stmélý
Jldlt pév lÍHllikllI "
Já ícl h ním Ol li) doby
v! necítím se sám
) mt- otevřeny hroby
rneli yjiivfi smyslu klaní
' Vře Stíny V (líl KU vlekou
ba slyším hudbu sfcf
plané mojo lekou
od jitra i Večer
KAREXj HORKÝ:
O NAŠEM MOŠNOVI
Dne 1 hrpna bylo Moínovi
m-dmdi-Hát b-t l'ž mu jde na
OMmib-Hítku — a omd'Hálka je
zlá Stiíf-cc řta řecek To už )
hlava hezky zachumelená a íi-
m(' tichý jako polární nluní
t'ko
AloAna I'ž to jméno UHeřní
ktriavé tiincívé a přemb-te pfi
MolHím jnko ih obláek vádí
Ht karikatuře a vMiidil bych hrdlo
Že bude { r'Sb'ilO jako celý AloS-
iftv život A za pár duí až vez
meme do rukou noviny uvidíme
že i toto jubileum bylo zkanková
no Jiď' karikují vweko život
umfní í Kmrt
Nemohu h pomoci dojímá mne
' liluboce béh života tohoto ncdn
deMátíb'l'ho Marce jenž ii divadla
Mrávil přil kIoIcIí a hraji- hraje
hraj až hí zahraje najiOKled ja
ko ten C'cchovuv mim v "Labutí
píiuií" Není to jenom tak Četl
jnem před dvéma dny v "Národ
ních Línfcch" že v den wdmde
šálky mávne Mohou h úhmevem
rukou a řekne xí: "A teď zaw
VchcIc I 1 ! Kdož ví Huad je
v tom mávnutí rukou i nčco
Miiutku a Mtiíid v té chvílí láme e
cosi ve stařečkovi Na tluč wdce
véřím pevné že v té houževnato
sti j-ž htarce UŽ po padesát let
poutá k prknům je mnoho hlu
boké tragiky Stonal inedávno
t'žcc myslelo se že jíž ho neuvi
díme ab přece přísel zhh a brání
M rozloučení jako dítě Ach roz
luka to j- kruté smrtelné slovo
Vídél jsem nedávno Aíohiiii v Ji
ránkové "Olei" Hvéí podivu
hodný výkon ba zdálo se že Ma
řce hraj'' tam kun svého života
Když V posledním jednání odchá
zejí drníčky a stařce opiihténý a
lomený sedá na zápraží sám a
SUII tU se zdá jako by po jevi
šti vnnďa tucha skutečnosti tu
chu Miuť iué íly která nedá nic
na pří st rojení a podlina v kuli
sách i lo rce Neménil MoS
nu v niccin je stále tž ale pří
pudl mi že od ni jaké doby vy
pichuje ji jaksi st úsinévy a
j lni kni"-cj j b-i renta éiiii lo
jem jdo bv úzkostné clitil při
lnout i k piub" tni ní chodi jiko
by lukitliui se ibtťl pícs cdcití
Ži UíhU LwUlU etojí a li-JÍ j4Íu
lývnlo že i život h! antavil žc
kulÍHy vrkají živou barvou ja
ko řiil nleHÍiti Idy
J litu jako řlovřku který vi
di'! umírat v žívolř mnoho lidí
(KleAli jíž visii-litii klen' miloval
a nřktcíí í dvakráte umírali na
jevišti a v životř Po jri Ktolelí
ozoruje jíž tento zoufalý jiroceH
výboji' a loučeni lúva na vřuce
chodí na pohřby znjličc ní a
'iraje hraje broje fl za jnrnicli
Iriít vyhHva c na litvíAce u ná
rodního divadla lísluic wc ke zdí
a objímá- chladnou budovu jako
milenku jež mu ustala nejví-r
riííí Z teto !iříchylio(tí iďyru
Miiad í konKi-rvatmm "iNeKiiNlý
rova!" nikdy v cizin č jen kcmi
tam zajede hi na vcnek a příveze
tam kousek hvcIio uirířní jako
slupeček kvetoucí voníčku oe
prost' MoSnou — a to mu MaM
'onew až do hrobu vot holubi
'í nloviiiiHkou povahu tento vzáe
ný duehaiilný Mařce jenž zacnl
HVojí "kiríeru" jako lčva?ký
učedník a nám Knad ani neví ž
jeho Lakomec není dnen daleko
oi] (Vjuelina Tam nřkde dale
ko nad Hek vanou vydělávají (o
'ludinov' htatÍMÍec ale AloSia
(cdfM na vlak a jede nčkim do
Hořovic zahrát Charlcyovu tetu
m dví dvacítky Tak už je to
Nelze ani jinak CVchy jnou
Cechy a žít ne chcn
MAXIM aORKIJ!
MATKA
Alél jsem přítele — uhas Jlo
spodiue žíznící duší jeho! Ne
boř proč by hořela tam u polár
níbo kruhu kam on nucené od
j'"l t
Uhi Hospodine dusí jeho
Neboť plamen její tam ničeho ne-
osvítí kromč pustiny nerozlají
Hiiéhy fiurtlin od platm-ne duse j
ho a nezmizí před ním černá
mračna smutku osamoceností ja
ko mizí dým před tváří ohnčl
AJčI jcm přítele byl mlád v
lom !časc když zahynul Jednou
jel kc muč na návstčvu ale mč
více než fiříliá rád přímá cesty a
tu iM-zajev kc mnč jiřímo projí
tam kde žije nyní a odkud už hi
nevrátí
řt se staříékou matkou bylo
jí toho času třiašedesát let a wiiri
stála jí za zady Čekal jsem nan
A v tentyz den obilrzci jsem
jedné strany zvčst o tom že už
ke mnč nepřijde a s druhá —
I ' 1 ! 1 _ li 11 „ 1
dopiH on jeno maiKy aicni se uo
lazovala zdali dojel prosila mé
abych oít říhal jeho duni i télo
abych jí psal — jak spolu čas
trávíme jak on se má
Přečetl j-m to psaní a před
stavil jsem si ji matku jak jsem
ji znal — nemocnou vychudlou
krotkýma očima hořícíma jen
bezmčrnou láskou k nymi Vše
chen smysl chorobného života je
jího byl v starostech o nčj v my
šlenkách o jeho štčxtl
"Aíám jí říci pravdu?" tázal
jsem se sebe
Jest pravda která je nutná
člověku ona ožahuje h jeho srdce
spinu a cynismus plamenem stu
du — ano uzdravuje I
A jest pravda která padajíc na
hlavu člověka jako kámen ubijí
v nčm přání žít — ano zahubí!
fíeknu li matce ze syn její na
vždy je ztracen v liejlcpsím pří
pade — zabiju jí najednou ale
neumřeli touto bídnou a st ras
nou pravdou — zmíl smysl její
ho života a poslední dny jej? bu
dou otráveny nesnesitelnou bole
stí a bcpíodnýin strádáním
Po dvacet osm let plných práeu
a muk neustále opatrovala dny
svého syna a tu picl smrti jí od
úali jediné "potí-Ariil vědomi
těřtl ifiřyiS její ikwpťl je icn
že bez matky svá opory mfiže
vytrvale zápasit se životem a že
— ona v to včři — bude vítč-
zem A já jí řeknu Že je —
mraženým
Ne raději selhu I
A tm celé tři mčocc aŽ do její
smrtí psal jsem jí dopisy rukou
lejího syna n:'inaje slovy
"Aloje milá drahá mama!"
Ona mnč na né odpovídala
llouhýmí vzkazy ve kterých do
kazovala nezbytnost nošení kami
zolek h vetší výmluvností a zápa-
em než íaither svoje these Po
vídal jvem jí íty synovými o
tom jak šťastné a vesele se mu
žije podrobná jsem popisoval je
ho ílspčchy v práci a společnosti
podroboval se za nčj jejím naří
zením souhlasil n jejími radami
byl jsem nČžným pozorným
šťastným
Ona jásajíc mnč psala:
"AíiVj drahý hochu 1 Nikdy jsi
jestč nebyl tak milým a laskavým
jako nyní ve svých dopisech na
mé l'laze ti muj drahoušku za
to že obohacuješ poslední dny
moje poklady čitého srdce své
ho"
Sesiloval jsem jasnost barev
své fantasie a psal jsem jí o lom
jak jo dobře žít když mám tako
voii podivuhodnou svatou mat
ku ona mí odpovídala - jak je
kra sne umírali když má takového
překrásného šťastného syna A
zemřela H vírou že její syn j'
šťasten on pak v tu dobu s'
dél v žaláří kdesi při cestč na
daleký sever
lile jaká to slavná historie
ÍHkoda jen že - je ode mne vy
myšlena
V MRSTlK:
IDYLKA
Drobounká malá ale ve své
privíloli nevýslovný miJá idylka
provází mč na procházet k večeru
koro den jak ď'ii
Kdykoliv jdu kolem Kocmánku
--- tu xv vratech nebo na blíz
ku u studné pozdravuje mč čísi
hlas srdečné duvčřívč ale po
zdravení jen a nic víc
A onehdy byl sníh - zrovna
napadal
He jsem se jím prohnat a vše
chen jsem byl sněhem zasypán
jak Alikuláš
Nebe bylo zataženo ale měsíc
svítil tak že bylo modro vůkolí
Jdu až na konec AÍlnice a zase
Zpět
Tak příjemné se mi to brouz
dalo v měkkých závějích zimy
Ještě mí to nedalo už u domu
zatočil jsem se znovu a zase
zpět
Jdu kolem Kocmánku A ten
týž hlas který mč vítal už často
krát ozval se od studné i tento
k rút
"Dej Pán Puti dobré v'ír"
"Dobrý vkht"
"Že se jim chce — tolika sně
hu!" "T
J'o já rád"
To já ! To se jim má co li-
biti"
"A líbil"
"Ti
To bod') spát!"
Co z toho když jen ám"
Pž žádná odpověď jen hlasitý
hrdclný smích
Vw chvíli zaskřípěla vrata a ti
cho po dědině - - vločky sněhu
"nášely se dolinou
A o té doby každý den kdy
koliv v určitou chvíli jdu pro
eháko'i v pootevřených vratech
jakoby někdo byl
'Dej Páu Ituíi dobré veělc"
"Dobrý večer"
Čilé iiiiíc podravciií všechna
naše rozprávku
Nenám jí neviděl jsem jt ne
vliujuil jak se jmenuj'' 4 i
Ale bavilo mč rozkošné to in
coDÍto venkova
Znám jenom ten hlas a smích a
skřípot před ní a za ní přivírají
cích se veřejí
A už joem byl připraven vždy
na milý pozdrav večera a pravi-
lelnč jak volání vracející se 'dob-
rou noc
Idylka íiémá tichá a krátká
bez nároku obou stran prohřátá
jen tou srdečností hlasu neznámé
z t my
Kdo jen to vola kdo to ma co
dčlat vždycky před statkem aby
mč [ozdravil slovem Božím a tak
krásné" mí přál "dobrou noc' '
Tak í dnes
Jdu už zjičt a zase ten rvh
vracející se už jako vzpomínka
"Dej Pán líiili dobré večír"
"Dobrý večer"
"liž se vrátili?"
"Jak to vMf" ptám w po stud
ní " Viděla 's mé jít ?"
"Viděla"
"Tož tak!"
"Dobrou noc!"
"Dobrou"
A kolem letěla tma
LITERATUKA
rřÍHtéliovalec v Anmrlco Hlrucný
iiiryu jf'ÍMléioviili'ekýi'li n iititiiinlí'
aiď-iiíi-li ziikonQ Mjioj Hi lilii NftpmU Ku
rd rorjíliir Hiíwe( tento Jesl novým
krokem řeskyrll Norlnlínlíi iillierickýeli
nhy Ho křiijiiníiiii Ho Hiijeii(yi'li Hlňlii
HI' slřliiljleílll m „ v eini ) po liéjllllý
eilH byiťíeilll iloMllilo nuly II poorflií v
otízkňeli o jírtl dovil !' ví i iiiiliylí
oléjiimkýcll pri V Hlriioié ll i(ece
elisiižiiň ji-Mt v iitnhilf t' vynli
žen ilncAnf Hliiv ňkonoilirnl vl jiÍímIí'"
liovilcclsělii í jiiitnriilUiiéiiílio ve Mio-
jjených Hlilei-li 11 iielive jmii-o vil ní
pibřiiill lilliořollje tiby íiflidt ílilieil nu
Jící uréílý bod o lišili jířcjc ní jiih''i-
iií Knírku tu v rené llď jest í velice
vliodiioii ruknjeli í íiiforinnéiií vrtem
kdož lioillují se do Ameriky vystehova
li I 'lobroii jiomňikou lem kilož nemo
hon rerxilí jiHino z nimcnii nnglí
cky jiMiniýcIi n dosti nesiiinlno ilí
ntiijniycli i Blriieiiý uhnu relkovyVli
onier(i Hjiolcrciiskýcli lnele iiM(n
zují ni lití - - Hjinek tento le ululrželí
v iiiliiiíiilslntci ''HjiruveillnoMtl" (iH'í
Mo IaiiiiiiIh Htf ííliíeiiK" I" a n jednu
telú jejích m IOií Portlou J2e
£lllflflllIlttfllltllllllltIItflll:ifltfIlltfIIIIIIIlIfltl1IItiriffIItfII!llffllIIISJIflIIIIIfllfIllllIlllIJlllIfIllfI llllf llttllu
1'rvní
HOSTINEC
a
VLAHTNÍ
1 Číslo 1516-1518 Doóp Dlíce Onialia M g
jjj V inoduriift žufízitió jiiloloS bndo Vám vždy a kiíždoii hodinu ochot- ~
2 tíh [iohIouIíhio tňml njlépo připnivonými jídly zvéřiiiou a rňznýinl tu-
3 lifldkaml jnk6 jun motno bélinm l nždého ohdohí ziiopittřitl E
5 Mimo t-loulHský "LfttnpĎ' výborný leták uvÉtoznllmó 'Tlzeft-
S ké" stálo nu fcpu 3
vTiuil itiiiiiiisitttttiiifiiiiitiiifiiiiiiiiiiiifiitiriiittiii(iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiitii:iitiiiiiiiiiiiiiiiriiitiiiLiufiiit
LÍHOVIN a LIKXJ
Siástupcl firroyi h Klmht Sr Vrhl IfibcU
Tel 514=— 1001 Faraa' xih Ornnha:
Riloy Brotliors Co
VKLKOOUCliOUNÍCi
Likéry a doutníky
Old Militnry Uyo — Diamond K Kyo
N II Archer Hourlmn
111H Kttnmm Nu 1 A C ! A
Fřodplaťto so na
Sta omařfikých čtenářů védí co
to míní
Ledviny jsnu 'íel ieny J
miijí príli4 nniolio co ih'Síti j
HiKdnjí lo v mnohých choroh&ťti u
holesteeh
Holení 'iu holení V hocícli 1olelJÍ
h In vy
jirvní ií'í)niky leilvinovi' chorohy
Moéové chorohy l"iduvíi'e nioéová til
JíHtfhloVíl nelnoe niMlediljí
OmidnUk ohéiinka vvjn h vtijii zde oi
jinlém vyléčení
'í Juliím JieilHteíii z ( {iiol Klíní
ni Omiihit Ncln niví "Na iriíntó
hy cum ymciiMÍl mou vlnost jn'o J)oiui'm
Kiilney 1'jllM on jí zvétwil Na jnío
H!l!l (loHVéiléíln j-iem jejich ohdivu-'
hodiiou K-civon hodnotou když mne hy- '
ly vyléčily chorohy ledvin která?
Ilini) MUíOVílIll VC ZjdiBohé holeni li 11
jirudkýcli holeMll mi kříž mých ledví
iiiriímnc krutých vednlii li jnein néco'
teřkho lest lomu již sedm lei co
jsem dovolíln nhy mé míiďiil o J)oiin'i
iíidiicy Píli hylo iiveře jin'110 v niiŘích'
lliíslllícll řllMiilecll II 'jelo hehelll líto'
uplynulé dohy hýlu jscin prostu víechi
pHziinkii inúni píiroeni') jc(lň víru u
díivéru v tento lék a jest mi jmlésiiiiíiin
uvéstí tuto idf utcéiioMt Miij muž níí"
vul J)ouii 's Kídney Píli 11 mluví o ni cla
niiiiejvýrt líznulo"
Nu prodej v vfiech léklrnieh Ccrutt
r0 centfi FuHter MÍJhiirii Co Puffiv-
N V výhrinliil jcdnutelfi pro típu
Hlily 1'iimutujto jméno JJouiCi i
iifthořlo jiných
Oí James W Novák
teký zubu ř IMai
Jest trvnlo UHiizen v pokoji čí 4
Coiilineiitiil lílocli 15 a Doulni) ul
rohová iiřuilovnii nud Dcrj{ Hwuimon
Tel Doiiíílim C077
moderní
Restaurant
Pokrok" $1 rocno
B V f-vw- mK
n „ % řV - mm