8 VÁCSLAV BENE TŘEBlZSXtt
BLUDNÉ DUSE
IIISTOBICKÝ EOMÁN
ni
Věznice rakouské v krajských
městech podobalyNcjcStčna Nutném
sklonku minulého století nomnoze
mučírnám Císařovna Maric Tere
zie nice patentem Z loku 177b' Ink
ZVHlKítl loilliril Vt VŠceh Zelních
I - i w f T
IOI IV Cl BVyOI I 111 IN II J'
' M
i 4 1
Ul" "rni !? " 1 T'
iW JII-tlUYIHl III JHIinci Hici II I II
Hlarci devadesátiletí od kterýchž
im vlastní uši mohli jsme v dové
děti eo to byla mučidla j lk vy
padala jak nebožáku nejdříve ko
lem lámali a potom teprve věše
li ("'lovčkll přechází sluch kont í
přejíždí mráz a nechceme ani uvě
řítí té strašlivé děsné pravd' od
níž dělí min pouze nějakých deva-ih-nát
či nto let
Ve ničste kiimž odvlekli Kvítá
( „ - f ¥ y t í
oKun o oyiy u i n
e po „„„ yv
via jaao vs-cay
vyi i mi i Mi- iioiionuy iiiiuAiii
'
teclilile HKlepcnicii iiuovany jnei
ub'Kion paprnck naděje přece j'
W jednou Bozí nlinice uvidět i
nž ho vyvedou na popra visté
1'ředHtavte ni temnou kouifnkii m
klenutým xtropem h okěnkcm tak
uzounkým že by h těží pronla ruka
nevřená v pěNf podlahou zemi
tou po níž rozložena jewt otep pro
Jinilé a zpiichřclé nlámy! přimynlc
le kí hluboko do země zaražený du
Jiový sloup na němž zavcíen těžký
řetěz a k tomu ke váemu jeStc
vzduch že zaclitělo-li by e vám
návňtévy hroz'lo by vám na Sl
iním prahu nebezpečí zalknutí a
vidíte před Kebou donti žíve Šatla
vu v níž AcNtý týden na nohou i
rukou ukování tráví mu1nč dny
Květ a Skňra Zavřeli je každého
- -
nichž uvčznéici přeil rokem unmh
konce Nvému životu než jim byl
tiZV UKlllnll IMl tkt Va IMO '
t mi # w
ortel pronianen
Nechci hrůzami žalářovými po-
dráždit! vaSi obrazotvornost O-
pomenul jwm vám vylíčili jnk
někdejšího rychtáře liřického vy-
iiutiti chtěli zločiny o nichž -
Květoví aut nezdálo S-livalncza-
halím zrakfiin vaiiiu výjevy jež
udály -hc když Hiiojikáře Kkfiru ftž
ke mdlobám utýrali aby ne přiznal
k nejmožnčjáíin přcěiiiňm
Nahlédněte v oblié-ej Květoví na
několik okamžiku Kami
Slunce vniká prvními paprsky v(í"pU'n a rychle odkvapil
néjhí jeho obydlí Těžké knipé-j "Podařilo m- vám toí" oslovil
nynejhi
je dopadající hc zčernalého pr
viblého klenutí na hbunu mění m
jimi v pehtré periy Šedivé pavuči
ny vléknoucí w místy po stěnách
jMidobají se tímhle oHvělbMiím hed- stid vělěti? — Máte vy také pa
bá vitým záclonám hliněný džbán měf !'
na dřevěné dvounohé lavici hc "Tuhle chvíli obyčejné j-Stfi
strany drahocennému poháru a dřímává Probdí celou noe a te
sáhodlouhý řetěz na mnoha řlán-prve z rána přichází na nebo
cích zčervenalý řezem klanečníkil spaní"
z rvzího ziata 'ovsem již hezky za' žalářník přistoupil těsné až k
ítlému kterým v pohádkách "
bují ei-stu svatebnímu průvodu
I
Všecka příšernost žalářová alespoň
tin ilku m loilj " Vi'4 UitUIiUjiC
obraúm a dojmům klamavým
Paprsky n předmětu na předměťstáli !
iHilctuvalv iakobv chtěly V téhle' "A
komůrce všecko polatiti janem
hvm - M-cko zulíbati a setříti
- 1
vduínýma (torna se všeho lvf-
host děsivou len m jednoho cel t
chmur nevt My nemohly n
toŽe bvlo hluboi" nakloiiéno -i n
obličeji éňoU s Vvbnulv prot 1
bbíva jeho byla ivěen jik by
Wt sily bvt vlády n be iu4e
Vlny ioi hbué té byly til bílé jl
ku nníb ťb Uó'o Htili rá'a
J ti
mm m
obličej jeho rozbrázděn k nepoz
nání Kdybych vám byl nepove"
děl že tenhle muž nc jmmuje Kvft
vy byNU toho byli do Ninrti nt
uhodli
Odměřeným krokům mi eho
bách jí-ž navykl chřcslotu klíčňv
1 1 '5 ui lwll'uflllií Ilt'Ž Uí ItliVlIltl fttfl
Min ni in inniiri f nii f nr n řc [M '"
I 'i' iýf 1 í I ! 1 I tlí
bite dvéře vedoucí do jeho obydlí
'otevírají lilii Neboli nepohltej když
'žalářník okoralý chleb mnohdy
ani netknuly odji'jší a klade vedli
něho na lavicí jiný už tnlě tak
jako oblezlý nní pístem ort n i
vadí -- mnohý den
Asi před týdnem Ne jednou
rána také otevřely dvéře ab
prudčeji než j udy a Květ s
vzeliopil zapomnět na okamžik h
ma na rukou a nohou řetězy že je
přikován vrhl ku vchodu a ru
ka jeho tiskla ruku a hruď
IMIMI fll III iKHi nir im nni ni n- nu
ji 0(llr]dř vytřeitíl oěi a smrtelná
'jMhohí roMMa nc mu tvářen
vi(1 j„0 „„UlH již „„ ř(J0 by
ii ttr
I lil IllťMllllll-Illllll lf'íClll
r r "
" Květe I — Květe! ~ liž tdy
přece ni raím za živa? - A já ehe
jen po umrti jeílě jen Akůdec duí
liilnkých a těl lidských!"
A vysoký jimiž m vázáblou tváří
učinil dva kroky do vnitra
"Kd" by mne to bylo napadlo
vzílyt jhciii tu jenie ncimi ani
takový hen! -- Přichází mi to do
opravdy jako by to byl jen tvfij
duch!"
"Tak přece na mne háliui a pře
hVédČ Hej"
"Mňj Bože! - A co naíí dělají!
- (! ž"íia a lo HvřtluSknt"
"Jmou zdrávi a pozdravují tel'
Kďundovi tahle výpověď řla hl
ijak těžko z mi
"A jak jfU hc Není mohl dořtlntí"
"Vidíí nadarmo iní neříkají tu
il lam earoocjniK j cjovch
k(y UiM (() mt Ul]y
u i žalářníka orná
m„ 4 w 1 1
„ altJ fnrodějnik A člověk ni
bn
miámil
rřn)i 0 [)UiiU{lh „ž #fAvno
)Va 0 „„ slýchával že umím po
„láhaH k bohalntví a že jNcm už
nmx(ut ta Hvětč SťaNtným učinil
L - vťž nezbývá k tomu nyní mno
h čhmi "'
{f„n Hl naklonil nŽ ku hh-
„„'„„ „)„ Kvěťovu na chodbě
0VIIy K) kroky i zachřcNtily
ť {
Zatím trp — a čekej do tý
dmi!"
iVmlední nIovh pronesl Kcfiinda
jej žalářník poHtaviv hc mu v
cc-lu
Uefunda zavrtěl hlnvoti
"Neřekl jsem vám o tom ne
"Hioému líefoodoví
"Přijďte jetČ jednou —
"Budu musit dvakráte!"
"O dobří- np!:5 -"!!! mi- nr
"ti (!o!rť npiuf
'oe Ty cesty vám
budou
za to
Ale muí to být i dokud jde
měníe nahoru A víte iře nemám
aniehvile pokdyí Tam mne v oU-
I ! I _
ji tu pro mne vzkuj jmu ruse
mne nechtějí ani put t nejifpe
bv bvlo abvch
liitihl ml tlevt
ítoů roloitt
"AI- přijďte Kftitido! - Kdy
chcete! Jrtk jsi tu řekli dontaUrt
ti ru lnnk-te chtit"
"ťvidime!"
HcfumU řrtVýval váíuž hUvuu
potom hc podíval na žalářníka u
řekl: "Než hc týden setká týd
nem budu zde zasej" A za nčko
lík okamžiků vycházel vysokými
vraty vedoucími do nádvoří nul
nice v krajském městě kvapným
krokem jako by n bál že by ni
tahle vrata nioliht před ním sama
pojednou zavřití a že by snad tu
odtud už nevysel
Žalářník přimetl j prohlédnuv R
llavy n vyjN-sklivitv dobrou póloví
cí véziiů vrátil se do své jizbin
roziiiivcii n mrštil klíčí o stůl po
sadil no na židlí k hezky hlasitým
zaklcním
Žalářník tli'c(íra byl Člověk k
lohlcdání nevlídnější než vězníci
které každodenně několikráte pro
házel n prohledal ž" mu ani pa
vouk předoucí novou síť neušel
čelívý jako staré dvé knihy vt
vcpřový'ch deskách na policí v je
ho obydlí pobožný jako by byl s
některého řádu — až na to klení
které mu přicházelo na jazyk jíž
ak nezbytné jako slina čtenář až
vášnivý Ntarýcli časů milovník a
velebíte! nadšený a při toni při
VN-m Nvým pánům ještě věrnější
než NÍIné zámky jeho starosti nvč
řeuých žalářů
Mimo Pámihoha pány 11 žalářt
vězela mu však ode dávných let vt
hlavě pověsť že slýchával od ne
božtíka otce Že v právo od cía-iř
-tké silníce pod kapličkou zasvčec
1011 paruátc" svatých lana a l'av
!a je zaktipán poklad uŽ od časů
tvédských vojen (Uchoval prý j
lam jeib-n z jeho předkův Ab
tvédské vojny trvaly dlouho ňvé
lům no z Cech nechtělo a než se
vyklidili napnuto předek onen o
Icšcl na věčno'! (Ii-eorftv ra
Ičdck byl tenkrále malý hošík To
ti však pamatoval dobře tří kro
y od vysoké meze dva kroky od
tapJičky k polední straně zrovna
lam kam Nvatý lan se svatým
Pavlem nc dívají — je poklad za
kopán Když v Čechách nastal po
koj n trochu povyrostl vídával na
'ěch místech z včera kmitali se
modrý plamének pokaždé ho pře
mdiJ hrstí chlebových drobečkňv
ile při tom přišla naň vždy taková
irňza že musil rhtčj nechtěj uté-
i Po pokladu pátrali ílrcjíorftv
léib-k i ot-c lile hledali marné
iž potom toho nechali domnívají-
'c Ne Že všecko má NVŮj čas a též
peníze Kdo z jejich potomků
e má najití ten je také jistě na
czne
Žalářníku (ircjmrovi Ne o jioklu-
lu pod kapličkou zdálo některý
r'aH každou noe Až neviděl ani
n-o lesk lata a stříbra A as před
lvěma lety viděl n"božtíka otce
irovna jauo ny uyi živ jak mu
ikazuje ve snách prstem pravé ru
ky ke kapličce a jak mu při tom
yhrožuje proč i nevšímá takové-
oj dědictví
S K'ďutidoii zrnili se ode dvou
et Pujčtl mu tenkráte kmzku
vzácnou Slánského někdy děkana
atia Ilaupilia "Posila k stále tr-
ičlivosti" A prohledá je knížku
tu našel náhodu starý již moli o-
ilodaiiý list na něm vytištěna by
tí modlitba lu svaté Panně Koni-
iomoeoiei v chudobě n mocné
ochrauitilce zvláště těch kteří
leda jí poklady (Iretfor každý
rrt "ti tč-h t!"b f!v!rát m'ldy i
třikrát píeříkávtil bedlivě celý ít
od slova ke slovu takovou vrouc
nosti h jakou klrkával jciiom na
Iký pátek 11 Božího hrobu Ale
modlíval si niiuuč Před rokem
trávník koh-m kapličky roondi u
oči svatým danu a Pavlovi s'lo hl
éšf a sníh
Ale tirek'o se j'št' lieVdtl lul
čje Asi před dvěma týdny své
il se rodinným tajemstvím líe
umlovi Slýchal o nčm ode div
ná je liiiMllrcJil líi'i Islťltttl
"Ustc idei co j jich po okoli
Stalo nc už leckdy ž tluše jím
zaříknné neměly přece pokoje ale
kterou zažehnal Jlefunda o t6 ni
kilo nikdy už ncNlyHcI Ale Re
lunda dělával ne Hvým urnčním
drahotu Lcdiikoinug m tak hned
iiepropňjěil
Onehdy sctlél žalářník re vra
lt ch na patníku zamyilcn jako by
jej páni bylí vyhnali ze wlužby
Příčinou záduměivosti jeho byly
pověstí že prý kapličku HValého
lana a Pavla budou boiiniti jeli
kož povedou (a nd udy novou sil
nieí
"Potčš ván Pánbůh (ircKorol
Pmřel vám někdo? — í!o tak mu
tenf"
Kcfiimla nemíval ve zvyku pou
tcti se tlo dlouhých řečí zvláště
ve mčslč a k lomu na "rynku"
Slovo dalo slovo a bylo po všem
Ale dnen stí zaslavil sám oslovi
Mrctforu a zrovna fřcd vraty vt
loiieími ku zdejším žalářům
"Inu tak — tak ! hedacon vrtá
člověku hlavou!"
"Máte tu s těmi delikventy kříž
horoucí peklo! Svezou to sem
W 4 A á
ze všech koutu nvcta a nym
zvlášť! Můžete nc těšit í na celé
oiy V Podlesí už to začíná!"
Ale (lrc{ora jako by neslyšel V
každém ryHii dosti dobře krmené
tváře jeho bylo lze čistí mrzutost
'A fičí to tu až tlo kostí! Slyší
le Urctrorol — Píchaní v Místech
je velmi nezbedná nemoc"
"Arciťžel Tak jsem ne nějak
zamyslil! -- Nepospícháte Ile
1'iimlo?"
"Nemám co zauyškati!"
"ňel bysto na chvilinku?"
Kďiindi Hit podíval k západu
Slunce bylo ješté vyHoktt
Potom ne okamžik rozmýálcl u
zadíval se tlo hrbolovítého illáŽ-
lení
"liž jsem chtěl beztoho dávno ní
h vámi o něčem promluvit"
" Arciť ještě dnen dorazit tlo Je
lenici"
ueiumni nc zase podivní ke
iiiinci
"Dojdete tedy zítra liedojdcte-Jí
Iiich!"
"Skoro mále pravdu I"
Žalářník (IrcKora blahoslavil v
uchu nápad svůj že vy&el ní neli
nout na patník V příjemně vyto-
ené jízhiei a pří korbelíku "říz
ného" městského pivovaru vyjw
větlčl dopodrobna Hefundoví vše
o zakoiianém jiokladu ze švédských
ojí-n
"1'omňžcle lí mi svým uniČním
nulu vám za to do smrtí vděčen
)ám vám tolik že na ntará léta
uničte moci žití bez NUtroKli n n
lokojem Povídají o ván že prý
locházíte z knížecího rodu sly
šel jste to bezpochyby také Ale
á tomu nevěřím Kdyby vy jsi-
yl z rodu knížecího jaktěživ nc
lahočil bysk' ne ode vsi ku vsi"
{efutida upřel oči na žalářníka
ílrcoru tak ostře žV tento ve
troudu řeči své náhle umlkl jak
v uřízl
"Jestíi jste si mne (Jrctforo jo
zval k sobě k vůli těmhle ře
vni — — "
"K vůli vašemu umění Kefiui
1 Přišlo mi to jen tak na ja
zyk Nemyslel jscui ván tím po
Hit f{eM jtmt řeči Chytejte
mezi litlem!"
Kcuinlii svěsil hlavu a kost na-
tu pruviet položil si na čelo
" Vlm reiť prostředek ktuý by
vám mohl k pokladu pomoci velmi
snadně Ale — --"
' rčitií-M í -tío odvážím
tejhoi im r r ui !oiM 1 1 dl hu
ti svému prudce tlo reci iidWuík
"Jak rhette! PnslechnčtP te
yl Musím mfU Neilml lam a
tUvy řlovíka kterébn řeká nirt
tu Ždenii-i Must to bvtl řbtvřk
terý nikoho neokrudl nikoho n
zavraždil který tm nikdy neiuba
Pánubohu "
"Takového tu zrovna máme! Je Jti
to Ncdlák 7 Jířic Byl tam dříve
rychtářem a jmenuje t KvtU r
Přivezli nciii h ním ještě jednoho '
právč ktlyŽ zvonili na jitřní"
"A čím nc provinilí?"
Kcfiinda ptal se tak lhostejným
tak chladným hlasem Měl ještě)
hlavu Nvěšcnou a kostnatá jeho V!
pravic tionuti Hpocivaiu mu na
- - í i 1 1 7 t I T' "
ele
"Zapomněli poslouchat nejdří
ve námi a potom tomu učili jiné
Jsou prý původci lá ohavné re
belie v Podlesí Však jste o tom
už slyšel dozajista Zbrousíte bez-
1 1 „rt 1 io 11 éV
ny nim nv mi i jiiiimihi u iiovíi- f
A žVf by mohli přijít na ňibo$
níei?"
Itefumla nc otázal ješté llmslej
nějším hlasem a hlavu naklonit
ještě} níže
"Přijdou jist) pni strach a hrů
zu těm ostatním 1"
Světnicí zavládlo hrobové tí
ho Kicfunda opřel ní nyní celo
oběma rukama (IreRora zapom-
ičl touhle chvílí naprosto že je
i krajského Mondu zdejšího dosti
líiležítou osobou a Že jak míval
vyk nc chlubit! "u kriminálu
platí!"
"Jářku líefumlol — Zkusit o ✓
loj"
"Vydáváte se v nebezpečí Žo
byste mohl přijití o klužím! Mo
i!t by m vám přihoditi ještě eo8Í
loršího!"
Žalářník (írcora nc dal lo hlo
nozivého Niníchu
"(Jož Nlužba!— Potřeboval bych
í potom? — —Vypověděl bych
4vuj íihnl panům Nitm — íhk
nňžcte míti jen takových Moro
lí!"
"Ncjatvěděl jsem vám ještě vfi'í-
ko!"
Kcfiinda se náhle vzpřímil jak
to vždycky Činíval když chtěl
tromluvíti cttHÍ závažného a upřel
ostré očí na Oreom že žalářníko
vi na okamžik krev v žilách Ne-
stydla A ten nc přece tak leda-
čeho iiHckal Nezhntzil ne ani
ncjodpornčjšího výrazu ve tvářích
zloNyna
"Se Nedmí vlasy dvou takových
clikventň musím dvakrát ml dva-
nácti tlo jedné ke kapličce a po
f-ctí musím přivésti oba vězné na
místo kde poklad je uschová n"
Kcfiinda ae zamlčel a ostré očí
jeho-zpytovaly v žalářníkovi' o-
liře ji každinké pohnutí
OreKora se zahleděl do rohu ve
své jizbě s očima zatriidělýma ss
nichž mohl Uefunda vyčisti že ho
vztlá veškeré naděje domoci m
kdy pokladu rodinného
"Jinak je marná všecka řeč a
eště marnější všecka práce!"
U fumla ho měl k odchodu 4
Žalářník dosud nc díval n okem
zasmušilým do rohu ve své jizbě
jako by byl posledních slov svého -k-t
ionte nadobro přeslechl x~:tK!Í
A jincno ze ny prostřen ku no-
bylo?"
"Není!"
Uefiimla bral už za kliku
"Víte liž že při tom jde o umu $j
iavu?"
"O cizí hnilo se nestarám! —
Neeheeti' li nechte tak!
Nenu-
m vás k ničemu !" i li
Uefunda mluvil zase tak úseí-tC
tak odměřeně jak to mí val ve
ťvvku už ode dávna I a% í'
"Snad se domluvíme!" s
Y f
l-funda na tato slova žalářní- i i
kova ani hlaw neobrátil
"Snad si to romvsiím! Slyší-- u
e HeiumtoT - rrivcude mt Ji
1 1 napěl í
lítďumht se ve ilveřícli zastavily
"Jak chcete na nitiv ato bo u:
íini t keňského ocasu!" f J -
Vy že byste i tohle dovedl !'
Pukfll'ilVÍMl
V
1
4
4
V
V'
í't
v
f
t ?
I
{v
v
i
V'
i'