10
g VÁOSLAV BENEá TftEBÍZSKÝi
I BLUDNÉ DUŠE
I
Než pan farář těchto několik ve svátečním M'kiř pozdravovali
Kulek přečetl jTDusii ú dvakráte z sca vSíehní zamířili k chaloupce
pan Slyšíte Ouřado? — co- ncznpovídá? — Proč pak oui mrt- prudkost plamenu nni slova není
styl" voly zavírají v rakve křišťálové UlyScti-
Vy rakev odbedmle nebožtíka polom cínové a potom dubové? —I "Neviti1 co jste přísahali císaři
zaolmlite do platná naložilo J10 Jarku miizc-Ji někdo uť 1111 na to pánu vojáci — Světoběžníka ho
HISTORICKÝ ROMÁN
hluboká oddechnout! Ke konci
se mu papír v rukou nějak chvil a
před očima tvwřily se mu mžitky
('hrámem rozlehl se nezvyklý íu
mot bylo lze slyšeli i tlumený po
lohlasitý hovor A tohle se panu
faráři nepřihodilo od třeli dob
na konci dčdúiy Bii Adamcovi na
svatbu ale 11a takovou na které
se lidí nemileji na které nevyčká
jí a o kleré komůrku nevěstina je
V zemi sest střevíců hluboko
1'řcd Ouřeckým statkem zaskří-
pal pod saněmi sníh Přijížděl pan
[na vuz pňjčím vám koní síím"
"My vám Ouřado děkujeme
— SIyšítc-li¥ Vartě z cesty!"
' 1 Viní vojáci I"
Venku mezi lidem rozlehlo bc
reptání
Xn svou povinnost za
— Přičtete to hoIjč sa-
odpoví! A ja potom víko nad A- bojíte? —
diimcem odbedním sam já zaoba- pomínáte
lim nebožtíku do plátna také huiii mými"
ju iídunda Ale neodpoví-li mi llychtář Oiiřudu div že mí íazylí
nikdo na me otázky potom jdete Vzteky nerozbryzal
vojmci odkud vmh poslali! Ne- Vojáci stěží slyšeli jeho vÝčit-
co ho vysvětili nikdy Když ká- iWiř s kantorem Ale sotva že se
zával kdykoliv něco ohlašoval bý- oetii nu dvoře už tu byly zase jí-
valo vždycky ticho — opravdu né sanč V těchto sedélo několik
jako v kostele Ozvalo li se nřkdy mužil v bílých pláštích' Sluneční
z nčktcré lavice poněkud siliřjší mi paprsky zaleskla se vedle kaž-
l)o světnice vstoupili dva vojá- jste tu pranic platní l — Lidem je ky A kdyby bylí zaslechli jeho
ci h napřaženými bodáky zima vy pane faráři mohl byste slov možná že zle by se mu bylo
Vy rakev odbednítc J" se zastuditi pane kantore začne- povedlo Stáli dosud s bodákv
jr_ _ I ' I"
"Ze nedas ani nebožtíku poko- te! zabodnutými do sněhu jako by
jer hoJio že tu budete poslouchat byli opravdu zapomnělí naprosto
Keluudu pokročil před rakev mne rychtáře anebo jakéhos " proč že dnes ráno do Jiřic přijeli
jakoby chtěl Adamce i po smrtí "Mlčíš ty hlavo psí! Zalezeš že měli stůj eo stfij zamezit pohřeb
obhájili proti rukoum bezbožným ty štckalc!" Adamce když by ho chtěl v rak
"Jdete vojno s Paiicuibobem ! "Pani vojáci!" i pochovali
J inle vsicliii jsou věrní poddaní I Vezmete si své flinty na ramc- "Přimrazil je!" pomyslili si
vašeho císaře! — A ty rudé jí si na! Nedokážete proti nám nic I Podlesáci a jen některý tak se
11 I! 11! „tX ÍMl 1 1 i „ ! II I 1
chnWmí „m firiVř lehounká délo ručnice u nasazeném hodáw"v"' " 1""""" ™ I " iuii uio vi"c mu sírany zavaui oaem o vysonou
pousmál nahnul se na kazatelně kem HyJi to vojáci
trochu iud obrubu rozkřikl o o "Jcdele páni zrovna v čas I Hu
poznání dole sebou několik hlav de vás tu potřeba!" hovořil rych-
zu trhlo a ve chrámě nebylo sly- tář 11 váděju císařské muže do svět-
setí opět ničeho jiného leda uvol- nice kdež jim uchystala — totiž
říčný jednotvárný hlas kazatelův musila uchystali — - panímámu ně-
Pan farář se na několik oka- eo pro "ohřátí"
mžiku rozhlédl kostelem Zraky "Těmhle zdejším kohoutům mu-
jeho zavadily o zachmuřený obli- síte ukazati hezky z ostrá eo to
řej Jiřiekého snopkářc na chvilku zákon co je nej vyšší nařízení —
spočinuly na nějak příliš zváŽně- l'Ž jsem skoro myslil že vás tu
lém obličeji Květové a potom c dnes neuvidíme- Ale jak jsem již
svezly no usměvavé tváří rychlá- řekl: zrovna v čas!"
' I lLll'h illťnltiilrll inu 11 nu iti iM n 1 1 ' I v t 1 w
" '"""'7' - " ' „ :{ I 1 ui :yx r
Pan farář si odd-chl - už po obřadní roucha Vzal také pluvial ' J "vvma y""" r"" I"""""' z "°v6 wradili
' I ' lili I'im l'lo IF Vtttjíiittn lii lihl I J I I m t m vv
třetí nějak m'dl se mu ulehčilo Ouřadu si toho všiml nebylo mu t' ' " ' i T "!"r'm lv"TK' M" z "'"' ivtt u dva V celo
IM dAnov-dl „ním Uln u„ to vhod Ab iiiřikl iiúVlm JTI g „ pvac jrezpivali sotva UVC Vscm kničcl Jícfunda a Kvřt
"' 1 ' " i - i 1 i f 111 11 i- i- -
h iřiďnllť-m l]iMm "A snolo llirh V lc til ii bnli nlivíalv iro B "' '"""'" unJKi fSnopkíiř Skfiril postavil se V sa
- " 1 - 1 1 1 tá 1 i' in nti 1 i' :i 1111 1 1 f
mu ni- iiiiiii "iiiimuh i 1111 juiiii hnusili: iirnimmi vi iutri
- ' "
Venku roidial lomoz vzdy Iimdiis clamavi ad te domino" Vojáci stáli před chaloupkou ia
prudčeji Smířlivého chlácholí- V desíti minutách byly obřady ko přimraženi h hlavou sklopenou
vého hlasu páně farářova nebylo pohřebií vykonány rakev vykro- ke hrudi 11 s bodáky zabodnutými
a11 slyšeli MíiU) se ze o za pra z) pěna okourena a Květ a Skfira s do sněhu
řinčí zbraň a že cvakají kohoutky Kefundou chystali se ji naložiti Průvod byl již daleko za vsí
Vojáci nabíjeli před očima lidu na sáné čtyřmi koňmi tažené když zahoukl desátník cosi po ně
napalovali bobky a natahovali "Ve jménu císaře! — Ve jméjiu mecku Ručnice octl v se rázem
ručnice milostivé vrchnosti! Voiáci ko-
Jiomoz na nekoule okainžikQ u- nejte svou povinnost!" cké zahouknutí a vojáci kráčeli
tiehl Voiaei tuVnažili cestu ku
w # I "
ran larar icio cnviiuy rycnie ručnicemi Saně čekaly jestč na dvoře Alo
poiin Jíyclitar Ouřiida tiostavil se me- vojáci už si nesedli a za několik o
( i jeetele ve svatyeli evandcli- zi dvnka kamžikú octli se také za Jířicemi
ích že i Pána Ježíše zaobalíli do "Ci došlo už v Cechách tak da- Ouřada jím nepodal ani sousta ne-
" lv'st % tll Vt ) I lil W I '
I Jiní li I i i lilltk wti ' 1 - t ' l I I 11 f 1
řunda s rukama sepjatýma a hla- "Cž jdou !" ozvalo se z několika ' 1 fT ' Mlnn BV! ""mKy ne- ponnn jej1( aby se posadili a nedal
vou skloněnou Co Adim za- !m!l „řl ohAnnn numivni mastmi drahým u také smme pochovat podle vfIe své? jim ani s Páneébohem Seděl za
vřel oči z Jiříe s nehnul Chtěl {ťlll)(a h( skurou cl vstal i se mV' ' :TA zamračen u rozdurdčn vleo
ho vypropodítí do Okrou hlíny m-iíví í „„i aí {! ' TI " u " mu u "u H'Jou: co nez Krocan když ho červeným
VČeru ráno bvl taktéž v kostele s V " T ' hrHlwnui '1 v n( J?f "'0' byva sousedé? - Vy šátkem rozškáUÍ V ruce držel
' " fl známce! lam musí nyti pro nas velebný jjoio jediného péro a před sebou mČl rozložený
v v "-" nwuumni uui-1 „ bim u iii-mih ic arcit rcznciio paiíru : psal bezno
punuii — i sin -apreu i{(iOK: Zl yj'1K(mill n!1J111 wri Pin furiř r i t
kant u s několiku kluky-zpeviky wKristu jVum ltlkC lrním koruno- noma ale nčiak prudce trotože dMl dn „oJn-! A! „ iL
7 I " v u v™
j)roti vší kázni
hnedle postavili na
"o se mi opovažuješ tykati? jednu Je nás tu ke stu a my by- vzpřímenou postavu Hefundovu
Ty poběhlíku — ty tuláku — ty li skorém všichni vojáky když Panu faráři bylo samotnému nř
svetob-zníku! vy jsle byli jestč na houbách Mv iak úzko kdvž utkvělv zrnkv iclm
1 - ' " " v w f - - - ti ' - — y
Jíelunda sevřel Wmw rty a od- se bránili dovedeme j vy nás k to na vyschlé nesmírně vyzáWé tvá
vrátil se ale v očích mu to sviti- mu přinutíte Poteče tu krev ale ři starého muže o němž od mnoha
lo až strach se podívat Dnes do- bude jí škoda 1 — Poslechněte vo- let slýchal nejpodívnější povřsti
stalo se mu poprvé pohanění od jáci!" ft 8 „fnž Betknl se dnes tak nena-
sedláka joncjprv od muže z lidu Sedlák Květ postoupil až k sa- dále
u to mu rozpěnilo krev v ocích mym granátníkum Jiříccmi rozklinkal se opět zvo-
„ jimví iyu uiiunru iuiuor n Mimy zacui msei } neee f vvzviricl Ar umpovi nn
jen násilím a utlumen nesmírným "Cas můj vyšel z světa toho — " poslední cestu Pohřební průvod
sebepřemáháiím Dostalo-li se Ale vypadalo to jako by zpívá- vinul se skórem celou dědinou Že
nin takových příjmení od pan- ci byli ohluchli jako by jeden zdejší vsi zůstal doma málokdo a
Ukých služebníků jen si vždycky druhého neslyšel eo sešlo se iieh nřese všecku ne-
podotýká že ustanovení toto v Ča dlákfim a tady i ponocnému
se potřeby provede s mocí a ná- žebrákovi
sílím!" Je už tam cela ves a jsou tu
Pan farář pronesl posledjtií slova i ? okolí A sami skoro muži -—
hněvivě u opět se tak rozhlédl Hojím se aby mi neuřkli statek
chrámem po osadnícíeh Ale ten- Podívejte se jak se sem zadívali 1"
tokráte spočívalo v tomto pohledu Půjdeme
jeho ostré pokárání protože pod Panu faráři vydralo se toto jc-
kruchtou začali hovořili už hezky diné slovo nějak těžce z hrudi nai
hlasitě níz se skvěla stříbrná sponu plu-
Druhý (b-u večer přivezli do Jí- víalová
říe přes připomenutí pana faráře "Nevím nevím velebný pane!"
Adamcovi rakev Hýlu dubová Kantor zašeptal jesle něco pa-
světle iiatřená s blýskavým Pá- nu iarari do ucha
nemkristeni Na rakví seděl Ke- Pan íarař pokrčil raiiienoma
ale cestou zpáteční se uejposled
nčjší a s nikým ani slova uepro
mluvil A když si usedl ti Květů
za stůl upřel očí na sedláka a
řekh "Byl jsi už ve LstiboH?"
"Zrovna na to myslím !"
"Půjdu tam sám!"
"Dej dělat pěknou!"
"Puď bez starostí!"
)" " 'v} -Krsta Pánu také trním koruno- noma ale nějak prudce protože dal dnes poliřoW
za mm nunslranti s panem fara- V}lli( bi0Ví)]i n potom ukřižo hy H() „m Ia hiFlhnú u Zil(lovali w
řem po jeho evd vykračoval s vaii A když nás s ním už po- pluvialu rozpjala & bv se bvli hn
rychtář Ouřadu a po obou stra- rovnáváte velebný pane povím "Co mohu učinti jiného než stranu' buřičů -
uacn ctyn vojuci s ručnicemi na
ramenou
Mezi lidem zavládlo hrobové ti-
my všichni už dávno že nám ji
haši dědkové odkázali a že nás
bičují už také dávno Hned naše
1
dědky bičovali — Schází k tomu
I V é i r v s v v
kli všemu ten krizovíini Kťizo 11
llrelnnky Jim spadávají" pro- ] mám a nesenif io ro rnmo
1 i- 1 1 1 " - 1 ~
uoiiii juiKioiuv se k panu iarari :'ri
Ifcfiwida se Skfiroil se obrátili lne kndv co ie ní in — i vv!"
vzali víko přiklopili je nad nebož- "Máte pravdu sousede Květe
tikem světnicí rozlehlo se šest svatou pravdu! My pod těmi
temných ran a Adamcovi ořestalo kříži k Ironií L-nJdv' den — Xtní
v 1 m w I I -
unii n uuse v iiavaiem siieiiu NVitit slunce jež vn ku u
t I
J vny in a lam pouze stopy za- km přímo do uvadlé ztrnulé tvá-
jice jejž ostrá zimu vehnal a? k r0 Ilrt věčné čmsv
lidským příbytkům Ale liefun
varn ju ze korunu trnovou nosíme upomenout vas abyste poslechli Po pohřbu zavolal si pan farář
viaste vas sousede Květe!
Keřundu se za chvilku zdvihl cho
zašel do chaloupky v níž na po- llychtář Ouřada se posměšně u-
steh lezci v čistém 'bíleni rtibasi šklebil
nebožtík vzal na něho míru podle
t % % ' iit t 11
sve nou cnviiKii oslal vedJe n
pptom se [itistil do Jvstihořo k tru
hláři
lilie uo isiii)ore neiiyia ani
cesta ražena nešla tudv ode tv-
da vykračoval si v závějích jako
když si vyjde mi luku kníže
Svaneenbelk
lstiborky truhlař bvl široko
daleko rohlášeu O svých rak
vích říkával že sn to v nich od po
čivu lépe pcií ve svatebních poste
lích A pannám i mládencům je poloprev v bok
uměl ťvlášté vydobiti Iidé sil "Co m po tmu Ouřadol
poUdalí ii je zron i radost nu pekl 8kúr
mu okén Jdinký velebný ptin vy t° nevítf
vy ten život náš neznáte schází
nám opravdu jen aby nás už taky
křižovali jako Krista Pána — — "
"Toho nechte h pokojem a jmé
no jeho neberte nadarmo!"
Všechen lid náhle umlkl jako
by se tu byl cistu jasna objevil
tti SÍ t t il ui ♦ I fi l iti : £í vf viMil ik n
kyelitur Ouiadu vypjal prsaUv-u- ií s
vpiimil Ida 11 vykročil si pni-L 1 1 - 1 -i
1 ' rukou pozdviiviou utijeviln se 1111
zápraži Pan farář ustoupil o
Ouřada vešel do světnice
Pan farář zůstal s kantorem a
vojáky před chaloupkou Vojáci
Uláli "k noe braňl"
"Hvli j4e v neděli v kostele?"
od
Inkovou truhlu se podívat
V úterý k deváté hmlnč kdvi
slunce íthářilii m k mřjívůdníjií-
mu iHuiévu nad íhbviým krajem I
íoklinkal s Jificrmi ívon1
"Jářku slvšeli jste naiíťení
e
'Co Vilm imi ion (hiřttdo
"Já rychtář uftUtwvfnv'—
"Vříieu vám Otiiado! A ne
A
irK ávMuy v novem iramci piťit se im U ťt-sty nf iiiaifiim
před Ouřrrkym stíitkem Iidcliu boitika vviii't nt mín Vciku krabit d sv iv itcbntíkúnt nudlu r
1 Mháítli íc sfitkih 1 vh"íojí'k jje imi 4 ni farář — UiVkýln byt by a pru"' jím t!ii mklo
dva kroky pět a vojákům Ke v ru
koti ručnice lai livěly
"Ale nu tohle ať mi někdo od-
'vi! Proč pak páni nepinho-
vďvaji vé mdmiUky v plátně jíi-
ko V pt!l ťftsité! A llťjsuil jejich
l o zr-lU I#pt ncl tuhl Adam
covo Pročpak sliiv 1 ji kniiata i
si
do fary Květa Sedlák se u něho
neposleehneme-li!" zdržel hezkou chvíli a kdvž od-
Pan farář pokrčil ramenorna po- cházel stály nu hřbitově ještě zá-
znovu ale tentokráte zvolna a stupy rokujíce nad míru živě o
VáŽUe dnešní nddrmli
Zpátky vojáci! — Ohlédněte "Mohlo bv ie jednou namol
Jak jsem řekl vystřelíte jen houti abvste tv své jiebofíkv
jednou ale potom z Jiřic živi ne- topili vt-'struhách abyste je po
odejdete!" Iidioviviili irn- tl
zapailne abvste ie ze svvch do-
kolem nich mužů jako tmavý- les movú krom té drahé duše odvlé-
IVHffiáei ívírrll v iiaících tě- kalí jako 'pudhnu!"
ké sitkovky A s tváří mohl jim Hefuudu kterv tato sbva rdti
vyčisti každý "neboiíniť se" vil L- 'i '! m ! iin:'L-
Květ ucítil bodák nasazený zrn „přel se o vysoký dubové kři
vnu nad srdcem ale postačilo pou- vtyčenv uprostřed hřbitova rod
hé hnuti jeho pravice aby se yba- nímž ia dušičky v pondělí o
vil studené oceli heknou hodinku no iVi-né Krt
Í 1
pan farář modlívá za všecky v
na uko jeho pod hustým bílým l anu zesnulé osadníky chudé i
řasovím spočinulo nu obličeiích bohaté hoibié i nehodné
vojáku a tuk podivným pohledem
že bezděky sklonili ručnice k sně
hu jako by jim ruce byly náhle
ochromly a h% se rocstoupilj aby
I I: 1 1
nnmi jironesu niKcv a „Mamm i
bez překážky Sami Podlešáci u-
Mnpovali přťd ním jako bv to n
h l tím člověk i kosti H nusa očím
jeho ftp vyhýbali u vé zrakv kb"
p I) píed nim di suihu protože v
těch jeho to ŠK hdo jako kdy i
H- huhoil nejprudčeji n pi j
(Pokrajováni)
Dr C Rosowator
Ct&Kt ttXAX
ClJl U4iai (M li—II dep) 1
8-3 o4 3i— i ojp — V t44U
4 19 da 11 Júul
TL f (Lfi4dTé bdi — Til t brta 1117
UyJUt CUla UM Jea nk
Z144ul itirkat 4miJ mkýai
uturtut UlkojlMtk
!%---(