Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 24, 1907)
' " POKROK ZÁPADU ruimniD wbklt lUrd l tht PoitOfřlít at Oaakt Iftfc m eond r (! mail mattor Fbllíkd bj Tokrok rublitbiif Co 1X09 — 2111 Howard Bt— Tal1111 Wor1ftloo bf mail — 1100 r 7u T jíárí : yyiafatflxtá Spi Filrcli VlC DUliHé fdill lt — 111 Howard ul — Talaa ttll Do Cách $200 b rtk AárttajU jtdoodut FOnOK JUíAWJ OMAKÁ XXB Omaha Neb dne 21 dubna 1007 Návštěva císaře Františka Jo sefa v 1'rawj mú bez odporu velký význam politický Jest jisto že eítiař nekonal cestu tuto dobro volně nýbrž že poddal se mohut nému vlivu Čechů proti své vůli Jedním uloveni řečeno: íiiuhcI Čechové v pohlední době vyšinuli mi na jednoho z aejvýznačnějšíeh činitelů Rakouska a nebylo mož 119 přání jiijieh nevyhověti Pro to cestu císařovu možno úroveň považovaní -za rpolitícké vítězství Óichů V Rakousku 1 Před císařovou návštěvou v Praze učiněna by la-opětně rozsá hlá opatření aby nezůstaly anebo nedostaly se do hlavního města Čech osoby podezřelé Děje se tak ostatně před každou návště vou panovníkovou Že stalo se při tom množství přehmatů ne třeba podotýkat Rovněž censtira byla přiostřena Týdenník "Ná rodní Obzor" skoníiskován byl proto žo přinesl o chystané ce stě císařově následující zprávu: "Císař při jede prý do Prahy již zaola určitě po 10 dubnu a po ce lé Praze kopají se již díry a staví se vysoké koly pro prapory a pi líře (slavobran" Národní Obzor poučen tímto prohlásil v následu jícím čísle že zaznamená příjezd císařův do Prahy jednou řádkou a odjezd z Prahy také jednou řád kou Kromě těchto dvou řádek nebude psáti o návštěvě císařově prý docela ničeho - Výbor pro ajezd svobodomysl ných oznamuje tištěným cirkulá řem že před časem obrátil se pro střednictvím -' spolku "Augustin Smetana" na Českou Sekci Vol né Myšlenky nebylo-li by možno chicagský český sjezd svobodo rayslných obeslati delegátem z vlanti Tajemník této organisace Julius -'Mýslík odpověděl delším dopisem v němž oznamuje že Če ská ý?ckce Volné Myšlenky byla by ochotna vyslati delegáta v 0 sobě Dra Theodora Bartoška kdyby sjezd svobodomyslných při spěl na značné vydání s tím spo jené Dr Bartošek by se nejenom sjezdu súčasUiilale po měsíce hjyl by ochoten pořádati předná šky po česko-amerických osadách Dotyčná sekce byla by volna při spěti 150 korunami ostatek opu třiti miwili by zdejší svobodomy slní krajané Z eirkuláře nemo hli jsme se dočisti jaké stanovi lo 7ijí v t''to zilfiitoíiti výUr sjezdu svobodomyslných l'raví m tu pouze že zastoupeni z Čeeh na sjezdu zdejším bylo by velice žádoucí Dále přináší eirkulář onen důtklivou vyzvu vem vu bodomyslným prueovníkům uby podali své návrhy atručným o důvodněním do kouo dubna Jed náni jezdu bud hlavně otá čeli kolem n4!edtijieíh otázek s 1 Zjasněni pmUtaty vohHlotuy' !noíti — - Duíbni jiluotného svorného podupu u vipruiení ěin tioti v fádilfh iujrmů i Pé H o svobodomyslnou mravní i ná rodní výchovu mládeže i dospě lých — i Dobro všech svobodo L v t 1 f w mysinycn eesKycn zaraženi-— o Navázání styků se stejně smýšle jícími jinonárodnimi spoluobčany a jich organisaeemi ku společné 0- chraně občanské 1 duševní svobo dy ' ' Čowká Sekce Volné Myšlenky v Praze byla by ochotna poslati ku chicagskému sjezdu svobodomysl ných svého delegáta v osobě Dra Bartoška Dr Bartošek je zname- nitým řečníkem a spolupracovní kem časopisu "Volná Myšlenka" a není tudíž pochyby že jeho pří tomností sjezd by wlice získal Obeslání sjezdu delegátem z Čech bylo by skutečnu prospěšné a do dalo by sjezdu ceny Pokud je nám známo sjezd řízen bude lid mi kteří ukázali se špatnými hla- aateli svobodomyslnosti a jichž přesvědčení tak často se měnilo Že ještě dnes těžko lze soudnému člověku věřiti v jejich upřímnost A z této příčiny také nevěříme fe chystaný sjvzd bude touženou spá ou svobodomyslných Čechů ame rických Delegát z Čech jistě sna žil by Mi dostáti svému poslání a vykonal hy kus prospěšné práce Jak se nápíyšak zdá yýboVjpí-ni íjezd svobodomyslných"' nechopil dosti příznivé nabSdky ěewké sekce Volné Myšlenky oběma ru kama Aspoň tak lze souditi dle posledního referátu onoho výbo ru ('0 se nás týče přáli bychom mí aby delegát z Čech sem zaví tal a řekl shromážděným upřímně Že svobodomyslnost a hovění ní zkým choutkám davu jsou pojmy velice rozdílné ' ' -X V nedávných dnech uspořádány byly péčí České Historické Spo- ečnosti v Chicagu přednášky o Cechách u Češích Přednášky ty konaly se v Chicagu a obstaral jo Dr Jul v Bernauer Jak známo i naším čtenářům staly se před nášky ty předmětem četných no vinářských rozprav v nichž jd- na část žurnalistiky je odsuzovala jako nedostatečné Pokud nás hc týče : nemůžeme rozhodovati o tom byly-li výtky některých Ča sopisů na místě Neslyšeli jsme přednášek těch a nevíme co pra vdy je v nepříznivé kritice kte rou strana jiná prohlašuje' za ne pravdivou a zlomyslnou Leží před námi připiš Dra Bernauera v němž tento blíže seznamuje nás se svými snahami Soudíme že naši lidé měli by aspoň oceniti do brou snahu a místo nemístného odsuzování šmahem všeho měli řečníku vyjiti vstříc raději s přá telským upozorněním a upřímnou radou Dr Jul v Bernauer píše nám mezi jiným: "Muž jenž ne hájí svou čest a zvláště kdyí mu křivděno jest chuďas 'Ne mám mnoho na tomto světě ale kdybych musil postrádati pověst i čest neměl bych nic a takové chudoby velice se střežím : Má siiHha seznámiti širší obecenstvo h dějinami českého národa j" - na a nutná a ja jMm prvn!'jtJž své úspory ochotně a schopní-Ho-muto účeli obětuje Konám pří pravy v jiných městech podobné přednášky uspořádat" Ze za Nlané resoluee jíž bráni se fVská Ilistřrieká Kpolcěuoftt v Ameriéo proti útokům časopisů vvjíniňnie: "Anulieký a německý tisk se vy slovil velmi chvalitebné o řeční- kovi a psali mnoho pěkného o na ií národnosti Americká HUtori- cká Spolfčnot u jrořeMřÍ i-ame riekýeh škol píšou mnoho b dů $ dějin éefckýeh bylu jim ob jisfiěno H lidem a hmbou muf m donat ž některá é(řké f pity wtaidy se úspěch xlřhíti řeč níku i účinkujieleh Prě? čř ská vftřejnost řtla Články jež v podstatě jsou nepřátelské — ne pravdivé — a jeví osobní zášť nechť česká veřejnost skj dozví proč ! Z důkazů nám podaných 'u: niversitou můžeme dokázat Že jíž i měHÍce před přednáškami Jistí řečníci snažili se potupit Dr Ber nauera snížit Českou Historickou Společnost a přimět universitu k zrušení přednášek přepuštění jim obrazů v ceně $1000 (ktieré jsou vlastnictvím Dr Bernauera) a když vše selhalo počali štvát a překrucovat a chtěli se zmocnití řečiištč Hanobící články v pře kladu byly pívdloženy profeso rům kteří přispěli k spracování přednášek (Jejich úsudek ne-chce-me opakovati) Tito znova prohlédli zá[isky a nenašli ani je dnu chybu Tvrzení historických fakt moderního bádání které s posměchem hýly citovány jsou po mnoho let učVnírn českých učitelů a řečníků Co se týče angliéiny Dr Bernauera o tom svědčí uve dený dokument university Jsou ce si vědomi že jsme vykomli na ši povinnost vůči naší národnosti lodlame horlivé pokračovat na dráze započaté ale pod t žádnou lodminkou ncbudenie na řadjié tt yoní a uráŽkyodpovidati 7 1 ZA "EDWÁRbm ' 'OEŽOEEM "Pro velikého muže se netru- chlí — těch se jenom vděčně nebo chloubou vzpomíná' říkal dr Cduard Círégr kdykoli jsme ně- kterého z českých národních veli kánů k hrobu doprovázeli A měl ravdu: mužům kteří životem svým splnili" úkol jenž vývojem věcí jim byl přidělen mužům je jichž činný a na skutky bohatý život stopu zářící po sobě zůsta vil a zejména těm kť-ří svůj zá služný a úspěšný blahu národa zasvěceni život takřka nlne do- Žili 'nesluší věno vatí slz ani smut ných vzdechli těm dlužno vzdálí — najmě v den jejich pohřbu — už jenom hold vděčnosti hold 11 přímného přátelství hold srdce a ducha hold povinné úcty hold plynoucí z mysle jasné a světlým příkladem jejich slavnostně po vznesené Dne 16 ledna 1861 napsal dr Kduard Orégr v "Národních Li stech" úvodem ke zprávě o vel kolepém pohřbu Václava Hanky jehož jméno tehda u nás ještě o- becně bylo ctěno a slaveno: "Po hřeb velkého muže zejména do- sáhl-li tento muž vysokého stáří není o sobě ani smutným Jest to národní slavnost arci slavnost s vyloučeným veselím Okolnost že celý národ smutek sdílí a ve slav nosti se účastní působí že jedno tlivec snadno snáší co by jinak těžce jej schvátilo " Nuže: muži který takto wny- filel a učil sluší v den jeho pohřbu věnovali také jenom hold vděčné ho uznání jeho čiiuiosti hold u- znání jeho velkosti a hold přátel ské vzpomínky na jeho nám li chvařenou milou osobnost Eduard íírégr byl tedy po hřben jako velikán ducha slavně zajisté ale přeee jakož bylo jeho přáním hez vší okázalosti a nád hery V uerui"uém majUtu prí- rodv v níž nejraději dlel a proste jnk se zálibou žil a v středu bud- rého prostého lidu jejž tak u přímně miloval Bude tak po hřbetj dle vlastního příkazu — - ve likán také ve smrti! t Ano Kduard íírégr byl velikán Teprve ztrátou nabýváno plného vědomí jakou cenu měla vée kt réi jnmt pozbyli nebo jak táe ným a velkým byl muž jmi tu vidy ol ni byl odvolán rdtunU (íréra cenili jnv iiei jií 1 živu ! teprve po jfho odťhodu vy nořil se znaší paměti jeho pravý celý velký u sálavý obraz f Kduard Ciégr byl velikán 11 ne ní iiduo rozsoiidití bvl-lj vělfíní junu itii 11 voiNirncr nvt jaty řečhík 11 veřejný" činovník anebo jako člověk' a"charaktcr B veikým jako Čech' '--"kdo jest jenž by tomu odepíral uzná ní? Čím byl cel v život VÁ Crégra ne-li ustavičným osvěd1o váním lásky k české věcí stálým vyzařováním j"hi horoucí oddáno sti k národu? Popíračů ani po chybovačů tu není Každý kdo novodobé naši' děje zná hlásá o cliotně: Kduard íírégr byl velký vlastence! '' Neméně velikým byl Kduard íírégr jako politický řečník a tri bun lidu Tato jeho zářící veli kost stala se nejvíce známou a do cházela všude plného a nadšeného uznání Kduard (Jrégr byl oratoř opravdu slavný a tato jeho sláva nikdy asi nevybledne Avšak těm kdož měli štěstí se známiti se h ním blíže n důvěrné byl Kduard íírégr ještě něčím ví ce: on byl laké velikým člověkem Mezi jeho přáteli jesťíiejedeii na nějž větší ještě a trvalejšídojem než brilantní a oslňující dary Kj dtiardova ilncha MČítiíly jeho řistě liduké' vlfiKtist4'u předností V"' ' Dr Kduard ("Jrégr byl — což každý na něm nerozpoznal — muž živého snadno vznětlivého í "ih' ce hlubokého citu Vše co ko lem něho se dělo a jej zajímalo nebjo jeho srdce se dotýkalo pro eiťoval celou duší a tato jeho di sposice sváděla jej leckdy i k to mu že věci pojímal a posuzoval vím dle citu než chladným roz umem Zásadou jeho odvozenou1 z jeho přirozeností bylo: že cit a rozum jakožto mohutností u funk ce stejně důležité mají postupo- vati společné a že je zrovna tak chybno či vadno říditi se jenom citem jako vylučovali cit — také z politiky — a jednat proti němu jenom dle mrazivě kulhajícího roz umu On byl přesvědčen že po-1 litické akce jenom zpopudu citu vzešlé sice mnoho zla způsobily ale také v dějinách národů veliké činy vykonaly a záslužné převra ty způsobily Proto že jest tedy potřebí udržovali rovnováhu me zí citem a rozumem což arci ne bývá vždycky snadné Dr Kduard Orégr byl muž je hož vzdělání a celý duševní vývoj měly kořeny ve vědách přírodních On vysvětloval vše přirozeným po stupem věcí prostým i složitým působením sil přírodních on vy kládal různé zjevy — take po litického života — přírodními zá kony a objasňoval při tom své mínění oslňujícími příklady a du chaplnými vtipnými porovnáními z různých borň věd přírodních V politických otázkách snažil se ovšem svoje naturalistické nazírá ní na věci uváděti v soulad hi storií a s poučkami jež vyplývají v dějin národů Však u něho jakožto přírodo vědce kterýmž skutečně byl pře kvapovalo a dojímalo mile byl také idealistou opravdovým a ve likým idealistou že byl pln nádše ní pro všeehny iď-ály krásna a dilra a že prcce nebyl ani tam ani zde nikdy fanatikem nějakého směru ba ani svého vlastního mí není On jenž jako anatom vše pitval jako zoolog nebo geolog vše přesně roitřidoval a jako chemik vše rozebíral on jenž se také zálibou koMnogunií čili naukou o původu světa n jeho vývojích a býval a luUledkeiii tJio na Nficfh uy veliké události a zjevy vy vtkého světového hlediska se tli val byl niitláii zvláštní okamžitě pňvi jblfi Vřllětiivtmti a byl cchoptll til i lomně vřelého roniceni nebo táborové řeči vynikaly mocným rozmachem fWasíc a žhavým tí pak vyznačovala ířitká vsak iui vtipem nepovrh ujíéí kritičnost pří rodozpytee ' ' V méně veřejných stycích v už šfch společnostech a v osobním ob cování se známými a přátelí dopl ňoval jeho základní rozpoloženi vzácný humor kterýž ho — když Kduard ílréiřr nebyl rozhorlen nikdy neopouštěl Činilo jej čet ným jeho přátelům zvláště sympa tickým Že ačkoli jakožto badatel ve védách přírodních vše po pří rodovédecku analysoval přece í V jiných směrech a čistě lidských věcech nejvyssino nadsem xcnopen byl a vedle toho — jak už pravé- ě š t no — takfe vzácným naprosto mi- lým humorem oplýval a různé zje vy veřejného i soukromého života pokud tomu jejích vážiiost nebrá nila veselou dravou satyrou n- )i komicky perným sarkřismem jako lučavkou skrápěl t ť Dr Kduard íírégr byl člověk nad míru dobrosrdečný Jej dojí mala mocné každá věc tklivá kaž- da lidská útrapa kazila 1 Jenonj nehoda jež koho' kde jStíhla h froíeínií trřěí a s veselými mj vesel)' ' K ni1?i4jí cHrríťvťMl íqgftt jií?- bó" křivda o hí slyšel) po)uróva-f la prudce jeho cit pro právo 11 slušnost a každý nevděk o němž Ic němu lylo mluveno naplňoval jej prudkou nevolí A tyto afek ty byly naprosto lelíčeny docela přirozený a skutečny} Kduard íírégr neuměl se přetvařovat a každý znamenal s naprostou ji stotou že jeho pohnutí mysli je pravé Jinak vyznačovala jej ne- obyčejná upřímnost Vlídnost 'sdíl nost a družnost Koho m dobré ho slušného a moudrého člověka považoval tomu byl skutečným přítelem Svýnrpřátclůrn pak byl věrnč oddaným kamiiřád'ni''íý'-i chy' ani samolibostí žádné 'fíežiať ' mčl-lí skvělý úspěch byl upo kojen ale nikdy se nad jiné nevy pínal nikdy nikým jenž menší jeho byl nepohrdal Zášť nená vist a nepřízeň do jeho nitra pří stupu neměly on nebyl nikomír nepřítelem on nečinil také ba anV' nepřál nikdv nikomu nic zlého'4 Člověk šlechetný opravdu velikýl'' 1 r A tohoto velkého muíp tohoto' čackého Sokola tohoto slavného člověka uložili už do lůna země Jaký slovný doprovod dáti tomu-''' to smutnému — ne: tomuto slav nostnímu ději 7 Nebude asi lepší- o než jaký učinil dr Kduard 1 íírégr sám před katafalkem svého ' přítele a soudruha dra Miroslava Tyrše ve velké dvoraně pražské Sokolovny dne 9 listopadu roku lHHj an — v oděvu sokolském jejž s Iiruostl nosil — ke konci své pohřební řeči povznešeným - v ' — hlasem pravil: "Pro hojovníka tak statečného pro povahu tak antickou nesluší pláč a kvílení Doprovodíme jej ke hrobu h hrdým pocitem který naplňoval prsa matky spartánské když syna svého spatřila mrtvého přincM-ného z vítězné bitvy na' vlastním jeho štítě I naše tnatkA vht naplněna jest hrdostí u hrobu syna takového neboť i 011 klesl v tuhém boji ži vota za její čest a tilávu Nuže bratři! Zdvihněte již tě lo mrtvého Sokola a ode vídejte j oněm věcným moenoHtem v je jichž tajemné dílně irt nové pbKH životy r_SVnr A e_H e 1 1 ř r rrljtnou m ikúirnl pruanYríuM I inuhou wjmthU 6J vlminl uUt ů k ruU4váfit bjirlbl tékA eřtmíl4 jru (tim4iii tttmtttm t% km'uuě v liiu NbroUj vbky m kr % hmilnf k j„t Mříe V ůc4 Tk# Ilttitr 1'řijflUi rř 3n ftlr Nb