y
10
ri i
I
BLUDNÉ DUSE
lílHTOIUCKÝ ROMAN
"A co i-ti
li!i panv pořad
pány pořád
Marné utrá
?náí I'"1: ni mi nrii
'Í:4 pelí" t ř-'lji'lj'H !!f !'
ho tlllé-
jdilíii kdybys v" jffifři
riidjí o
1
ď'ií!"
"Ml' eflO )!)!' )Hi"'í ř í' f I
tářkou n Vavřiti pojde na voj
nu" K''H:j m- okunidé zarazila Ze
by j"jďo nejeta Kího na na voj
nu mohli rhvlilí na lo ii dávno
mysliiu toho "i- bála více ne Smr
íí f ' i í arci pokoj vojny nedáv
ilo dokouřily !i králové s císaři si
rřípíjclí iiíi X'l'!'-í ři v'"'jiý mír
'A t ' m !i ' lo rychtářství
onpíl?" i'- ! ji i j 'i í i I - vstoupila
Oijéadovi do ' ty' "Slyšíš mne
wní'"
"Co l! polom zeno jii když ii
bude právo" - íi miUítU u'
[Vúí't jako když zasyčí had
"Jdfí Zaxe M l(''''íl!l piolí néflll
vidím fí (o duve nezapřeš mí fií-
řf'10 JJ'i 1)0 „! Čcmít ti
pnmíoáí c je jo fvfij švakr mfij
'ít y Yi'v zapomínáš c ně
kdy" Hdlák Ouřada dal do Mírď
í'ii0 hřl)('ll!i
"MOj S vi I r ívuj j-odný f r í r !
Vyroifií j lc ►pólu pod j"íiou
rifci-iihM H JíiiVítO j 1" hí hpollíí
A Jí fi 1 i! o r r'i'l]'y '' minu uí-cn
díili jít v JíÍ'!'')i ji Hyn
!yov fnrMi! 1 H mC jn
fíiícci Jiiliivívíí! l'hwi mít friřifkfi
viní li j' 'li'il í ! 1í t!"i)iu ii vy
rj k o v ' f 'I ) ? í ll' )odr(fvíí
'(! íihy viH níkilo ikvíI'1 S I
ji'h v lrijí lepíí híinik )(' t'ly
z-jfiifi'-!'ý (!' órř íi j-'i OhÍ'íi'11 "
j" hl in'ifii po]íMff)j I ' Ca já
'(ii)!íi V ř?ii!íi ícliiají oni v
v'f'h I } lolroiri'iy í'i-
A zafOM(-{iííu v' ii'hit oIV'l
jiko í'o(''pi jn )) holioíM l'íjfií
jiií!ii iicíll hí iii folí'í il l'a-ň(-n
K"pjili iiwf o řH-víi(''Ii íilií
Io íiÍíoii ji! i" jí zriiíy lilíly
Kol i hnít jí )'!: ►o'li co i ()u
f'i'Íii ví!-í Ixc (M"-hy n lo!íkrál
oi íc)i i' jí iiapndlo ' už m
)ut J'-pc a v jirolíi' AI ífil'
('(líJ fi"Kt'OVíi! fl ílikoinu a h]y
v 'ír)t ji-jfh vMfil íříálo kdo
Jlylít v!ím(íiÍ Kc-ifrou ryclitář"
K ví-J porx-jpry iiví'i'L'i Oufíidu
o poulí íií 'j'uři!!'"li jo flrulil v
LoMrif ll í:'l třlíll i po ifiťi příňcl
ř-j:iro Víií 0(''í' brání! ní Ih]i
írillii iiv-hti-lu o krajákovi Jiní
hlv-l! íic Líluikf ř-í [ionlavíla
lilíiVH í-'í:OSVíltí Jllluvilí íl t ÍhÍ-
!('!) íJíííMífU hory doly a kdy
pí'ÍM'l na náíiiiivy Oíinidi řekl
c o kií''v ri"toj!I ži hi Líduíku
odvc" do íi'j - iiy jediného ví-
( 'Ti I í )()'( (I! f:(lllVÍtí lltl''l
-( ld: lichotili piflíloví íc )y
' ty] řliry Jo-onr moil o íiMio
tii'ÍL cíiv ti h-i í I xl nrlí a cliodiki
jitko hy lyíi v houin-rii íia trlui
ii'i'!iíi'i ditii ! lilV Oilňtdi oi
ji I -i iii'[iorí"r i dili st do us'-
ď V' iio
i ! 't é 1
iejrdia nepila a
o j-jí ivot On-
t '" I i"přise po
w t i polt-dním
t p'i ! dotít-a vcetu
i Uíi ' I ' dcera
in
!'''! v
i
:iďl f-o
to rln
% i ' I !
'iO ' i
% nií r
d- i'
V!al i
i idu"
"dr f%
'!
i )! i ' ji o (i-i trhu
e!'i'i oijíinid alc ll
iiii in o ' á ' ii f a i )uřudi
i ' r 1 1 i mei im aám
e i i i
= !i ti- líbila Z
vjdi vše!uií ode
i!' ' smí ( hihida
' ! ' lid V o
' ' ti: 'i hol při
' ' f d d 'm o
j ! 'ii lni dc f 1 -f
i i a hoďtv di
i !v
lvt:i
ni aíc
II H
ti
8
ruda y vyhnal trolo7( i muži
l aojy pííví l hiMii I'o xvfttbř
d)t('l m Ivídiinkoii do kraj nic
KvYlovíím jí'íílo cikíit odkudsi
Vlažit parií jrjích ucjktarií
Myn na vojnř iiinícl n muWik řekli
"I5uďf' yfíMávťdí lamlil' v lom
řilalki) p vA4!M A druhý (Ipií to
tajmalí na (ířiid'' - Al Ouřidovi
rodí'' pcíu' M-jik dlouho jjpo
wylalí co xc ocnílf byl jíž 11 nich
dvídíál o jo Iřctí [)í'mf riv!iM
t I O É A
c (loiíoi vynořuji truniii h
tolary fihtala v plfiiicwodi Hta
rý Kvél m ním proto Kdirdlo
val t-liU lolíko hy byl liodným
k lidijM'1' A Ouřada jí íiiUd !
ulilioval i hlarcli rodi'ft h hhu
!'! AI- Kotva že píÍM-l vojny
ívakr Trokop iiyijHÍ rychtAř
ia) n- y Ouřady liolový krajík
S l'okopfri mrazili M' hut' na
ponejprv lif'lí do Uikovníkft na
tri-' iooilédrioulí c po íiřjftkých
koních Ounida mí vňak na Kvř
Iňv vTi iMM-dl dal hí dělali nové
koííny proutí jako prý mají u
nídi dona a I'rokop loubko
viny A polom prý ty herky Kvio
lovíc jhoii praví i'odlcSjcí Á
Icikrálc zaklel onejprv Oufada
na I'odieí ji pjJal kam ? ho ďi
le do jécli hyhlovín zanesl
Když hlaré rodíéř joehovlí
hrudami kteří hAzHí na jejích
rakev zasypali í dohrou vilí mni
lívélem ii Oiiřadou naproxto A
když O u řada odhodil koženky a
vyměnil je za soukenní kalhoty
t Viy odhodil panrolku a kou
pil í klobouk řekl Kvřt ku ta
rym známými "Věru br5íf Kty
dír mc za lakovího íívakra nechci
4 níiu mluvili n íieeheí ho um vi
děli" A když uěínílí piíní Kvř
la ryehliřem řekl zas Ouřada u
lěpíiěné "Víak on právo dlou
ho mítí nebuď !" 1'otom bylí z
nich nepřátelé na život a na wnrť
Selky hu-i' xpolu inluvívaly alf
iby jejích mužové nevěděli a (U
li H'' musily navzájem htranítí A
kdyby byl přisej k Ouřadoví nám
ďábel n řekl mu "DáS-lí rní avou
dusí já znícím rychtáře" byl by
neváhal říci "Ven si mou duSí
jen za mne na něm vymstí"
KcJku Ouřadová hhMIh už tak
hodnou chvílí jako Sty byla bez
sebi% í zapomněla že bude chána
chtít í v poledne (běd Náhle veficl
do světnice mladý hoch itíhlý
jako nejurostlejsí jedli ve zdej
ších lesích a hezký k pomilování
i prvním vousem nad hořením
rtem ve žlutých koženkách vc
tmavozelené kazajce a Čapkou
j"jíz okraj zdobila nasedí vělá ko
žešina "Kam odejel otce? — Vy jte
zase plakala
"Odcsej na úřad" zuhťptula
matka
"Zase proti Mrýckovit"
"Abys prý nebyl vojákem"
Mladý hoch se zamyslil nvčží
zdravá barva v obličeji ho mu
měnila jako by se červeň z ní ná
hle ztrácela a oéí měl upřeny do
oken ilo Keyci Olilalc JlStOpftdo-
vých
"Kdyby měl býlí otec rychlá
rem" ovnl se potom " kdvby
podivili na strýce pány víte co
bych maticko uóiuilf ftcl bych
a dal bych sc na vojnu sátu!
To bych maticko učinil!"
1'otom vyinl prudk'm krokem
hvětiiicc Zapííižcných koni na
doie si ni-viiml n řehotu jejiílj
iicIvm1 - - riokn se po něm tři
krát ohledla ! VavřuiH dnes pro
ni neměl tuii jedmílio slova tlm
iiiťnc rdiy jí ji riouVsitfiá hřtM
pohladil — Měl ruměfftia pru díí
í do lu a chtěl s otep leptat i
do které paseky předevčírem mu
vypravoval že pan polesný dovo
lil aby ní vybrali v celé mýtínč
nejlcpAÍ bráh
Ze' dvora uchýlil ne za humna
usedl do vadnoucí trávy a zadíval
ne v levo ku Květo víc zabradč
ftlčpy v ní byly už nkorern holé
na hruSích listí zčernalé a nad je
jích hlavou nmutné mlhy Ani
čtvrť hodiny odtud černaly ne le
sy nad nírní poletovaly vrány
jako by ty zamračenee chtřly roz
dováděli Ale ve hvozdech nehnu
la ne ani včtV{ ntaré borovice Ir
čely k mlhám jako morousi a Čer
ní ptáci Měli dále ke vní 1'otom
se nneslí do ntromfj nade hlavou
mladíkovou
Vavřínoví tanul na mynlí vče
fejsí večer byl u Květu vkradl
se tam h ostatní chasou Květ ho
sice přivítal ale nepromluvil n
níut ani nlova Hoch ní usedl ve
světnicí do rohu odkud viděl nej
lépe ku krbu u když HvčlIuSka
četla ueodvážíl ne ani vydechnou
ti Nyní ne mladé hlavě: jeho zdá
lo Že jp zas večer ž opět nedí v
té nvétnieí ze oči jeho dívají ne
do jiných dvou a k uíírn že mu
zalétá zvuk jako ntříbrné rolní
čky jimiž knize řivarcenberk mívá
ovčňeié běloufie když ní vyjede za
sněhu na naníeh
Konč na dvoře zapřažení řeho
tali už o přítrž Mladý hoch ne
zdvihl h napřed do dvora koně
odpřáhl odvedl je do konírny
a opět ní plosky nevííml jnko by
to aru nebyl len věrný kun skoro
stejní starý n ním Když začal
chodili do žkoly byla ploska roz
tomílé hříbátko natna ni dvéře v
síní otevřela a Vavříua rnčl pro
ní pokaždé uschovaný pamlsek
potom rostlí spolu a bylí Jep&í přá
telé než lidé bývají Ploska na
sobe" jiného nelrtčla než Vavřínu
Mčlí sice oráče ale nednoutí ní na
ní nesměl Jeda Vavrouíek
Když přicházel v léta tatík
chtěl plosku na jarmárce prodati
že je už polo nlepá že je hnvw
bii že už jí podkovy v kopytech
nedrží Vsak syn ne zi ní přimlu
vil pří tom si mysle "Ty mi
plošíčko povezeš nevěstu kdyby
to mělo býti jen několik krokfivl"
I hladíval jí na čele po hřívč po
srstí a pIoHÍčka ne dívala jako by
tomu rozumčla a zařehtala jako
by chtěla říci: "Tu nejhezčí tu
nejmileji" u VavrouSkoví ne zdá
valo že vždycky ne dívala v tu
wtranu kde ležel Kvčtův ntatek
Ale dnen nvčníla hlavu a obroku
ne netkla ač jí mladý hoch zasy
pal do žlabu hodnž přen míru
Ve ntatku OuřadovS bylo ticho
jako by tam někdo pracoval k po
slední hodince panímámu nlova
nepromluvila chasa že tak leda v
polévce lžicí omočila a Vavřina
ani k občdu nepřisel Zašel ni od
poledne do polí podívat ne jak ne
zelená osení a jak té nvčží zelené
barvč černí ptáci odzpČvují pro
tože no už blíží zima a všecko za
kryj nvým bílým pokrovem
V
Hylo v neděli po ranní — Dnen
trvala dobrou čtvrť hodiny déle
než obyčejně A když řli lidé z
kostela nemluvil nikdo o jinérn
Uifi o novém panu páteru a jeho
kázání
Vsak jsem vám tuším pověděl
že nový kaplan Okrouhelský byl
kazatel rozený Za základ první
řeči $vé na zdejší osadé vybral ni
slova t evangelia svatého Matou
le "Mibtře víme le pravdo
mluvný jsi a cent 8 Doží v pravdě
učíš t% nedbáš na nikoho nebo ne
patří nu obobu lidskou!" Lidé
v kostele byli jdoo oko n jedno
uchu Kdyi jim pověděl "Na
rodil jsein pod ktřechou doíki
vou jako jsou y ydejfil vy
rostl jsem meíi lidem který my
sli u eltl jnko vy přicházím mezi
vás abych Id vámi abych vám
ukazoval eentii kterak ne nloužl
Uohu a kterak ne nlouží zemi ve
které jste ne narodili vy vc které
odpočívají vaši otcové ft ve které
si odpočinete jednou 1 vy abych
učil ván milovat! Boha a milovat!
řeč kterouž ne k tornu liohu mé
mu í nvému modlíváte" — tu roz
plakalo ne všecko v kostele
Tento kostel býval před bělohor-
hornkou bitvou kalifiníckým farář
foval tu knčz utrakvistHpotom při
ňly vojny a vSecka jsotfl která
jen mohla na zemí přijití Hvcdo
vé kostel vypálili faru už dříve
císařští rozbořili a teprv když na
stal pokoj vyntavčlí nový kostel
a u aamého kostela novou faru
ale eo Mojí tenhle chrám dozajista
takových nlov nebylo v nčm nly
Jetí
Kostelník vrtěl povážliví v zá
krístíí hlavou taky con pošeptal
jednomu nounedti za chvilku opČt
jinému a při tom ni vždycky urov
nával pečlivé uhlazený vlas a 11-
tíral ústa čistým bělounkým Šát
kem Ale nedlácí jeho poznámek
neslyšeli v uších znčla všem nlo
va kazatelova o zemi a jazyku je
jích jako nový zákon do dneška
neslýchaný V jejích hlavách v
nichž měli pokoj eo jsou Živí u
takové ticho jako v lebkách po
kontníej rozházených začínalo ně
kolika těmito nlovy nvítatí a zdá-
lo ne jako by ne oč! jejích leskly
jasněji h tváře jako by ne zardí
valy Mladý knčz dovedl mluvi-
tí k nrdeím prostého lidu Jediné
mu snad kostelníkovi bylo dnešní
kázání dlouhé a pří tom také tro-
ehu nvétské Ve nlužbč záknnti
ána pří chrámu pánČ v Okrouhli
nč ntrávíl už hezkou řadu let Co
jen njezdil n panem farářem pou
tí — ale takhle nekázali ještč ni-
lc a bylí to také dobří kazatelo-
vé Do Slaného na porcumkuli
zvali z okolí vždycky nejlepší ale
každý to jinak bral Když kázal
na příklad zdejší pon farář málo
klo v celém kostele poslouchal v
zákrístíí povídali ní nedlácí o ro
botě panímány v lavicích podři
movaly děvčata mynlíla na odpo
ledne a hoši ní prohlíželi parádu
Pan farář kázával vždycky ntejnč
z dnešního evangelia na příklad
nevzal ijíkdy jiný text neŽí "Dá
vejte co jest císařovo císaři a co
jest Božího Jyohu" Byl už v
Okrouhlínč farářem přen třicet let
a o tom výroku kázatí třicetkrát
jest umČní
"Včřte jaktéživ jsem neslyšel
něco takového I"
"Ten bude hnedle velikým pá
nem I"
"Nebylo by to ze zdejší fary po
nejprv nebožtík otec mfij říkával
že jeden kaplan ntal ne bisku
pem" 'Nestydí ne za nás slyšeli jste
jak řekl že jeho kolébka stála
zrovna pod takovou střechou jako
jsou ty zdejší"
"Ale co jen n tím chtěl že má
me milovat i tu svou řečve které ho
k Pánubohu modlíme 1 Kdo pak a
kde pak mluví nyní po česku? Nu
ňřadc ne za to stydí ne j poslednč j
ší mušketýr v panské nlužbč ni
zančmčí rád i každý nkoták a ne-jdou-li
se z kraje dva nedlácí a u
mčjí Ji tucet cizích nlov dívají ne
na nás jako páv u kalence"
Tak hovořili ti eo zaměřili z ko
stela ku Bdínu 1 mezi tčmí kte
ří zabočili k Jířicňm byl mladý
kněz předmětem živé rozmluvy
"Dej Pánbňh aby tu jen mezi
námi hodnČ dlouho pobyl" pově
děl rychtář Květ
A snopkář Skňra uč byli Uiekní
nu rauul s nezdržel aby drněni
kúúnl do slova odpoledne u mi
stra krejčího neopakoval Hkíira
nu'l zvyk ještě vždycky přidali
soli mIu dijcs solil o přitti Byl
jfď"H t nejbedlivčjšírh křesťanu v
osadě Ale pan farář k ho hal
protone si pamatoval co kdo v O
krouhliiié tu třicet let a sond jciě"
déle kázával Kostelník no Bkfi
rovl vyhýbal na nto krokfl a říkal
rnu "ntarý furiant" Hkfiru byl
sedmdesátník a jeSlč jako mladík}
ne nvou ntarott rnčl nčkolík dčtí
ale ty ne k němu tuze nehlásily A
a t té II fl A I
on k nim tane ne aici ivniou
hlavu a lidé s ním neradí nčeo za
čínali Hkfira nikdy nlov nevybí
ral a zdvořílontí byio u ného jen
na kvíntlíky Za mladých let bý
val novřstný hráč búll M ho 1 hu
saři kteří ve zdejším okolí ten
krát bylí rozložení Později vík
když musili živili několik krkfi no
inii bujná krev usadila Z jara u
na podzim poSívnl ntřechy Cho
dili pro nčho zdaleka neumři to
tak nikdo urovnali ušlapat! a ti-
Česali jako Bkůra z Jiří o Nfl nto
kroku bylo zrnití kterou ntřechu
on rnčl pod nvýma rukama A
kdvž tak neděl na latích bylo ho
slyšel na čtvrt hodiny Jak n vy
zpčvoval V létč chodil za vodu
na žnč a když ne vracej říkával
jak ne ti Nčmci o něho rvali pro
tože nod jeho Jirabid znntíivalo
strníšté jako by ho umetl A vrá-
lil ne pokaždé n hezkým penízem
— A kdvkohv eo dokázal podíval
se po posluchačích jako by ehtčl
říci "A Že to neumím?" Na
hlas nak nrohodíh "Hkoda vččná
že ne neznám v knihách pak by
ite nepotřebovali chodit do Okrou-
hlíny"
1'rvní školu odbyl ni Hkfira u
Pozdenského nlouhy ontatní nčkde
prý ve dvoře na Tuhaní
"Ale nvní nám U) bude za to
stát abychom vážili kroky do O-
krouhliny Tenhlf pan páter nám
tu cestu vždycky zaplatí Když
dnen začal nkoro jsem mu neroz
uměl však potom rozvázal až no
nám třásly duše až ne nám třásly
hlavy až ne nám kalily oči" —
Když zasedali na faře dnen k o-
bědu usmíval ne pan řaríř' eo nej
přívětivěji
"Aíěl jste lam mnoho lidu?
Vždyť jsem řekl že tu máme hodné
osadníky Nemohli ne vás ani do
čkali pořád obléhali faru n otáz
kami kdy přijdete" Pan farář
vybral nvému kaplanu nejehutnej-
ší kousek výborné zvěřiny Na O
krouhelské faře' nebyla nikdy nou
ze o nrnce IV) obČdČ přincnla pan
na Kačenka dobře zazátkovanou
láhev
"Na vaše zdraví pane bratře J
Nu naše přátelství!"
Pan farář nřipiv panu páteru a
unednuv nok do lenošky upíral
naň příhnědlé očí a rtoma pohrá
val mu opětní! nejvlídnřjšl únmevj
potom začal vypravovatí o nouned-
nich farářích
"Však ván n nimi eo nejdříve
seznámím jsou to hodní pánové
A pouti ala vi vn jí ne v našem okolí
hlučně: bývají to pravé bratrské
jezdy přijíždívá i Tuřanský Už
je nlarý pan ale zásoba jeho vtipu
jest nevyčerputclna A jsou per
livější než tohle mčlnícké ačkoliv
jest pravé 1 ozdeuský zná ve
zdejších lesích každou kvčtinku u
ří tom je hluboký myslitel Mož
no ne od něho ledačemus přiučili
- Jen jednou sc nám tu pokoj u
láska bratrská zkalily už je tomu
nějakých dvacet let Bohužel Žo
rušitelem svaté harmonu byl npo-
ibratr na jedné z nedalekých farj
nikým nic neměl knčžím ne vy
hýbal jejich npolečnosti učinilo
val Nejspíše bynte ho byl ještě
nalezl mei sedláky A tu vám jim
vypravoval čeho selské mozky
snést! nemohou A když kázával
čnsto hlovo Boží opomíjel mluví
val o národě o lásep k otČiuč o
lásce k Pánubohu jen tak mimo
chodem Iidé ho arci rádi po
slouchali a viděli v něm svého zu
Mane' ale páni viděli v ním lu
íiČe
Pokrač
Loni tiltni ůrkvttR t lll
bttf pra d?l run t ptt
tV9 ! ftttj A U UrliH
-"-w-"ist"SĚ4 fr