J V BLADEKí
' PIĎTE 81 JAK CHCETE
Vidtfí 1 jak t hiu if
ty své noviny
8dlík své iúy
pHUl jediný
vfrtehno J io Jež
každý od aedlékt
hleo cJicfl — vy H
Vy jt clJ jemu
on j ílzi vérn
véechno flo dne Jelo
fn 1 doby) 6 f
Hedlék Vdíí voliont
ťhépat toumí
on iti o svou hrudou
nejlíp rozumí
Jeho voleont prá!
draví je klí'!
nechej víc než y vlntní
pMy volné lit
8 i i 1 1
OTAKAR CHAEVATí
Cesty a cestičky
VuUňy
Soukáme přízi šedivou
NVivíin Mkutwljjč riíívím komu
iflím díkovatí m tuto myřlenkti
A rád ďwv rád bych to vřdčl
1'odfkoval bydí mu A potom
bych mu celá svá roztruobbíiá
rdc otvřVl n řekl bych mu Že
jho slova jsou pravdou tak
jasnou jako den
JVn tak jaksi mimochodem četl
jern kdesi slova m£bo neznámá
ho Nevím kde hovím pří které
příležitostí Vím j-nom že v
paměti mní uvázla a dnes zatami
Já mne znovu před oéima IJa
dokonce ho mní zdálo že vidím
slova ta napsáni před sebou na
Redivřm podkladu krvavým pís
mem Soukáme přízí Sedívoumy
dflníeí mySIenek takovou Éedivou
přízi klfrá nic krásnějšího nepři
náíí krásy neprobouzí bolestí ne
působí jo chladná matná íímrá
nás spokojeno" Jací jxrne to no
vínáří spisovatelé básnící f"
Nevím zrovna volíblí jsme ta
táž slova fllft v tomto smyslu mne
to v pamčtí uvázle
Ve slovech ihh i'i mnono prav
dy a pro nás žesko-amerí ká no
vináře jako by byla objednána
Jdeme pohodlnou cestičkou vyšla
panou naSímí předchůdci kteří
však než jí vyšlapali mnoho za
kusíli KmSno velmi krůsno bylo
prvním česka-ameriekým dčlníkům
myálcwk A přece jenom cesti
čku nárn vyňlapali a my pomalu
pomaloučku pohybujeme ho po ní
dále snažíme se myšeti co nejmá
nč nebažíme po novotách nesna
žíme ho tu cestičku vyšlapanou o
zdobiti oknWIiti aby krásu pror
bouzela časem radost časem bo
lest bez níž život zdá ho přece jen
nudný jednotvárný přinášela
Koukáme přízi šedivou stále
stejnou všední jednotvárnou A
všichni to dobřo víme! Nesnažíme
přinesti v naši práci nový ži
vot spokojujeme so jen tou vy
šlapanou cestičkou
Všímm"me si důkladněji našeho
ovoce celodenní nebo celotýdenní
práeel Všimnme si f snfišky rfl
ných myšlenek a aC u2 j posuzu
jeme tak ři onak zhsc přijdeme k
tomu náhledu U jo to přío šedi
vá matná krásy neproboiuí
vnitřních pohnutek nepřináší
Jací jsme to novináři!
Jdem pohodlnA vyšlapunýml ee
stiékainl starých n snad ti kteří
přijdou po nAo pojdou téiniií re
statni
Málo J kráiy v tiu co tvoří
tne A prmM 1'roto nennaílme
n ji tam vbiiiil jnme pfilil po
leidltil nei abyehoiii imIIhhIUIí
ho k zápasu hh zastaralý-)
mí předsudky Naše práce nepů
sobí radostí jiným ani nám Ne
působí bolestí oné vznešenj bole
stí jíž tolik je třeba aby vzplamv
lo nadšení í chtif k obrození naše
ho života Nedovedeme roznítit!
myšlenkového požáru který by
přinesl blahodárné" ovoce nám í
budoucím
tfe stará vlastí přinesli jsme í
km psí pokory a potom tu už pří
slovečnou řeskou nesvornost a
nevraživost Hamí dovedeme se
mezí wboii bití lát í si a neuvčdo
m lijeme l že tím páš me hřícíi na
kráse že tím jen vzbuzujeme nv
chuť tčch kteří přehlíží ovoce na
ší ňmorné práce Nesnažíme se
jití jinými cestami nechceme aby
práce naše radost působila krásu
probouzela
Od včků bylí jsme k zemí při
šlápnutí stále hnélení k tem již
bijí nás pokorní a jací jsme ny
ní? Nejsme jínil Houkáme přízi
šedivou A budeme jí soukatí
dál A snad wŽ jíní nebudeme
po veky vřkftv
SUřcífik Kalívoda
íílou takovou mulřcckou bí
lýnt vousem zdobenou tvář mU
stařeček Káli voda Na zádech
rníl osm křížku ale očka mu hrá
la samým čtveráctvím A upřím
nost mohli jste z nich vyčistí na
první pohled Dobrák byl staře
ček Kal i voda takový dobrák že
tčmčř každý dovolil si na jeho do
brotu hřešit Mčl poctívá u
přímnč staročeské srdee duše je
ho neznala falše a snad nikomu ve
svém živote" neublížil JJyl horli
vým Čtenářem a svobodu ducha
miloval nade vše %& tou svobor
dou před lety vypravil se do A
meříky A ten stařeček Kalívoda už ne
žije Oznamuje mne" to kratičká
zpráva českého týdenníku dva
náct petitových řádek čpících do
sud tiskařskou černí a obsahují
cích osmdesát čtyři všedních slov
Ten který je rychle črtal ja
ko spoustu jiných zpráv nemčl jí
U5 čaati nad nimi přemýšletí a do
brý muž — sazeč který je vysa
dil wotva sí uvčdomil co skrývá
se za tou nepatrnou zprávičkou
Já vsak jsem se nad tčmí dvaná
ctí řádky zamyslil
Ze dvou příčin Přednč pro
tože mč-1 jsem toho dne na to více
času než oba ti dobří lidé kteří
přičinili se abych se o smrti sta
řečka Kalívody dovčdčl a za dru
hé proto že znal jsem bodrého otce
Kalí vodu dvakráte jsem s ním
mluvil a poznal v nčra jedním slo--vem
řečeno — - človčka
A ponČvadž jsem nad zprávou
tou strávil přknou chvílí v pře
mýšlení mohu vám říci o staře
čku Kalívodovívícenež dočetliby
ste se z tčch dvanácti řádek kdy
by se vám snad jednou nčjakým
způsobem dostaly do rukou — —
Se stařečkem Kalívodou sezná
mil jsem se v české síní jež stojí
osamč-le v šírých polích a jež od
Oklahoma City je deset mil vzdá
lena Nepamatuji se přesné" ja
kým způsobem jsem se s ním se
známil ale tolik vím Že dostali
jame se spolu do hovoru a žo ote
vřeli jnino si svá srdce
Mnoho mnč vyprávčl Ve svém
živote- mel jednu cestu po které
se stále bral nedbaje útrap a stnw
dání neohlížeje so na to io kdy
by časem odbočil leckterou bolest
by si byl ušetřil lecjaké strádáni
hy lehčeji přeNtAl Cesta ta po
kryta byla hložím i bodláčím nte
itařeček KalivodM nemčl času o
hlížeti se na to krvácejí li Jeho
nohy poněvadž se díval stálo v
před kdrt kdesi daleko v Červán
cích videi svňj til který považt
val m jediný svftj účel íivotní
flekl jieni to ohrauč nb každý
čtenář jiite VÍ co jiřin elitél íici
Tím cílem byla snaha aby ti
jíž po nim přijdou nalezli už cestu
upravenější lepší sehftJjčjší aby
užilí více krásy než užil on
Přijel do Ameriky v letech Še
desátých Nebyl už rnlád když
přijel a mčl za sebou píknou řa
du životních zkušeností Přijel
se šestí dčtmí a ženou která mu
po dvacet let byla včrnou spoJu
družkou Žil ve třech státech
Prožil mnoho a dovedl o avých
zkušenostech zajímavé" vyprávčt
Konec konců dostal se do Okla
homy jíž už neopustil a v jejíž
pftdé i kostí své složil
Mčl čtyři syny a dví dcery a
vš-eh tčehto svých šest dčtí usadil
na pčkných farmách Všichni rr
jí nyní spokojené a jisté často
vzpomenou si na zakladatele je
jích blaha stříbrovlasého dčde
čka jenž tolik přinesl jím občtí
Pozval mé k sobč ll&d jsem
přijal jeho pozvání pončvodž jsem
si jej hfied pří prvním fcetkání ob
líbil Zajel jsem si k nčmu všed
ního dne a zastal jsem jej v prácí
Htromky sázel Htošedcsát strom
kft vysadil na strání a asi stejný
počet mčl v ňmyslu ještč vysa
dit Kadostnč wé uvítal "Tu far
mu chystám pro vnuka Pčkné
mu jí vyzdobím aby se mu zde
líbilo" A pot sí chudčrka šát
kem stíral "To jem se zapotil"
omlouval se "Nu už to nejde
tak jako to chodívalo přece jen
stárnu stárnu"
Ani v posledních svých chví
lích klidu sí nedopřál Zůstal na
své ceste" až do posledního svého
vzdechu
A zajisté umíraje radost cítil
nad tím že své poslání životní vy
konal jak mohl nejlépe a že ceste"
po níž vytknul sí jiti zůstal vždy
véren
Co jsme my proti takovému sy
nu práeel Co jsme my kteří ne
máme přesné vyhražených cest
kteří potácíme se jen ve víru ži
vota! Nepatrné nuly a přece jen
myslíme Že my tvoříme život a
Že jsme jednou z ncjduležitčjších
jeho složek Malicherní jsme ni
cotní domýšlí ví
Tohle jsem sí uvčdomil když
dočetl jsem se o úmrtí stařečka
Kalívody A wlíte že je dobře
jití nčkdy do sebe a přemýšletí
Napsal jsem dost ale přece jeu ne
všecko Mnoho mohl bych ješté
napsat Hleďte co za sebou nč
kdy skrývá takových nepatrných
dvanáct novinářských řádek do
nichž už nešlo více smčstnatí —
než pouhých osmdesát čtyři všed
ních slov
Chicago 111 v proKÍncí 1003
Návrat
ňedivým podvečerem podzimní
ho dne probleskovaly se poslední
proudy rudých úsvitu umírajícího
slunce když na cstč od továrny
zdvihl se temný prašný mrak
A z nčho za hrozného hluku a
kvílení lidských hlasů vyrojil se
divný průvod Dva koníci hu
bení a vychrtlí h hlavami smutné
sklončnými kráčejíce těžkým kro
kem táhli starý polorozbitý ven
kovský vůz na nčmž na rozestře
né špinavé plachtč v kaluži krve
nehýbaje sebou ležel mladý díl
nik smrtelné bledých tváří očí
přivřených
A za vozem dav lidu" ne
dlouhý proud bledých vychrtlých
postav hledících ztrnule v před
zastřenýma očima pohyboval se
unaveným krokem Ve středil
zástupu rukama nad hlavou lo
míc potácí hc žena — příhrbená
chorobných lící í vadlých prsou a
vlyU Podle ni dvč dMh hošík
sní šestiletý a děvčátko nd čtyř
leté hledíce stačili kroku starých
rychle ťupajl bosýma noŽkama a
pláčou
llilcstný pohltil
A v Mdl x temného juKeH v-
Čera vystupuje začouzená továrna
Chrlíc poslední spousty dýmu sto
jí a mlčí jako ten jenž v zápa
se raní v soupeře rozradostněn ví
tězstvím hledí n klidem na nčho
aé tento v bolestí se svíjí
Htará historie — ošumčlá po-:
hádka
Zhynul človčk — zhynul jsa
stržen strojem za řvaní chvalo
zpěvu kapitálu jenž jako Šílený
otřásal továrenským ovzduším a
dále se nesl roztřásaje všude stej
nou monotónní píseí — práce a
námahy Velebná píseň" 1
Nuže tedy shasl jeho Život l Ni
kdo sí toho hrubě nepovšiml -— a
továrna dále řvala šílenými zvu
ky — neboť kdož všímá si ovšed
nčlýcb historií
Dyl ješté mlád ten jenž žívot
obětoval prácí a mčl Ženu otce
dčtí V posledních chvílích své
ho žití stále na ně vzpomínaje
volal je zoufalým hlasem A ne
přišel nikdo Jen jakýsi stín mihl
se mu před kalnými zraky a vtiskl
mu do ruky cosi snad kříž — ale
on umíraje ani sí toho neuvčdor
mil
Umřel ale duše jeho bude
zářit velkým světlem tam na vý
šinách — kde není žalu ní bolu —
jen radosť věčná HlyŠle bude
hořet jasným ohněm — protože žil
životem pokojným a střídmé —
velmí střídmě — neboť jen jednou
denně a dost špatné — se na
jedl A ti jíž přišlí podívat se na
soudruha němým pohledem dívají
se v před — a jakoby neslyšeli
slavných těchto slibů — mlčí a
teskní
Přišla žena přišly j dětí — plá
čou a naříkají V udéšejiých
zracích zračí se otázka j Kdo nám
nahradí živitele! Kdo se nad námi
smiluje? Co bude z nás?
Ale začouzená továrna nevidí
slz Hledí ledově a klidně tem
nýma očima do neznáma a sní
Hnad o skvostných víllách a letě
ních sídlech svých pánů zahale
ných v zeleň stromů jako v rou
cho poesie Hnad o palácích jež
shlížejí ho v modrých vodách v
nichž žijí život krásný ničím ne
kalený ti pro něž hlomozí a dý
chá Hnad í o něčem jiném kdož
vil
Žalostný průvod pohybuje se
dále V myslí Ženy rýsuje se o
braz příštích věcí — dob hladu
bídy — snad í umírání vysílením
A duší její prolévá se palčivá
bolest Jak budo?
A dětí aČ jsou ještě nedospě
lých duší zdá se že chápou smut
nou tu skutečnost Vzlykot trhá
hubenými tílky a ony nedbajíce
zkrvavěných nožek— běží běží
Pří cestě hledě kalnýma očima
na zvláštní průvod stojí staříček
přihrbený bělobradý hromádka
kostí šedou kozí potažená Sklá
ní starou hlavu v níž roztekl se
smutek
Plakal by ale tvrdý život odňal
mu slz červené krví podlité oči
dávno už všechny vyroníly Pia
kal Vy kdyby mohl neboť ten
jenž zhynul byl jeho živitelem
Nčmě o hůl se opíraje dobclhal se
do smutných řad a přivřev oči zor
skuhral stařeckým hlasem s
"Ilňh nás potěší"
Všichni přisvědčili Zahýbali
vozovou cestou kolem kříže na
němž v posledních paprscích svíti
la se postava Kristova
Zadívnv se na ni stařík otevřel
široko oči a pozdvihuje ruku ko
kříži ravyl smutně i
"Proč Kriste to všechno na nán
sesíláš! Pročf Jsi li ty spnivedli
vým!"~
Ilylo žulno divati se na staříka
Kolem retů tekl úsměšek ~ šílené
ho člověka a kalné oči divoce se
vyboulivše řtrnule hleděly na po
ilacený jev rAHci v proudu sla
buUiikýťii iiinírajíclch fážchft ucti
niho NVetla
Kuee starcovy se opět pozdvihly
a zahrozily a on ho rozchechtal di
vokým šíleným smíchem Vy
dávaje nesrozumitelné skřeky po
tácel se poslední
Dav umlkl Hukot stíchnul
Jen tiché kroky a rachocení vozu
zní na silnící Ani žena nepláče
ani děti
Všichni soucitnýma očima hledí
na stfirce jenž žalem a dulcvnf ho
leští ŠÍJÍ
Skupina rozbífýcb dVobných
chatrčí rýsovala no před nimi v
temných konturách Tu ft tam
zářilo světlo a intensivně} derouc
m (]q tmy wypaío žlutavé skvrny
do změti šera
A noc znenáhla teče do kraje
zatápějíc svým smutkem celý za
dumaný obzor A v její náručí
ztrácí se Žalostný průvod #
Moravák 4 Ostravo v (wtvůu Wft
Jednejte rychle
Odklad byl netezpečoý v Omize
('Áhia dobré v pravéa íiícm
Tft(lni!fjt rycjilo v doMdi uc-bezpoíí
Boknt '(ni j!t ledvinové ntbMpntU
on' Kldoy 1'íll úíínlfojí tytíiU
MM vteebny trapuh nrímycAfííi tb(i
rohy l'Jv!a
HojnoKt důkazů k dokéxéaí toho
Ví Anna Oorbamové i h 1100 v
11 uL Omaká Neb praví t V t iH'St
kdy jm poprvé %v(-At-% o Poan' Klď
my 1'ÍIIk a jírJi použila trpíla jnciň
ehoriAmi Jfidvía fcí po tři roky Jíkou
íeJa jwm M-kaře a rozmanité Jíky víak
[ihc jen bolení zé'J homi hhvy a r-4-vratl
do inno mvhIM) litMy K&yí
m pořftla užívatl J)oan' KIAmy
1'íUn byh jnem tak ttfabí a vyíleo
Že jítm nemohla pranic dllatl Zb-yfa-íií
jež přivodily v m(m stavu v méko
líka dnech byh obdivuhodné ÍAUbi
to iiftvrétllo ml dobré zdraví eoí do
uvhUiÚ mĎže ktrkolív z mýcli pít
tel iivíik Jiko dCkaz í úleva íyU
trvalou mohu u vín ti }e jem nernélA
nikdy iWny utíkat! nu opétné k Uka
tomu před několika m&lo tnémld
Tehdy navrétílo s ml slabé tolnl
iM a uívaje bo&n Kidoey I'íJl irhle
dala jnem jo zrovna tak účinným Jako
když jnem jích použila ponejprv pravé
před nedml roky
Na prodej vo véecb lékárnách Cna
50 centů Fotr-Milboro Co UoV
Io N Yr výhradní Jednateli pro 8p
Htáty Pamatujte Jméno Doaa '$ a
nebef te jiných
JVKAŠPAE
„▼lMtnt
íIzoíi il a restaorant
1245-57 již 13 ul Omaha
TEL DOUOLAS 7417
Výborná řeská kuchyně a Silté
postele výborný Metzfiv ležák
dobré íeské doutníky a prvé třídy
lihoviny domácí 1 Importované
Objednávky z venkova vyřizují 10
přesné a rychle
CHAS H STILLER
vlastní vzorně zařízený
Hostinec
ni leverozáp rohu 13 a
Iloward ul r Omtze
M4 na skladě vždy nejlepií Im
portouné doutníky i domácí
TÍna n likéry
Storzůr ležák vždy na čepu
Chutný tákuaek vidy po ruec
Zutavte le na jednu 43
OMAHA
Loun & Building
-A-aaociatlon
přetřhovaU sq % Dco Ilulldiuf do
jich nových úřadoven
ua jiho vých roh 10 a Dodg ul
kdet viicUl tiH i nov) pudltniel bu
dau irvl(nt vítáni HwUéaei Ute
pletl 0 iirufiitt vi úpury t etttft
Njíky m domevie se mUM4
ntdaé llátkvt
Ote M Kettlnier tejtneia
a W teesUe pr4Je