Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 20, 1907)
V í 7 í l 1 r 1 f 1 -i ti 'ť I 1 J1AKT II JASOlí ZÁPADU HVÉZDA lUtíorVu 0 ivř(jkm zuřAtkcia a ftinc rlehýin koncem I j V salonu advokáta dru Jíystré- íu byly rozestaveny kbelíky barvami několik "štaflí" stálo i tu po různil u v jednom koutí 'v byly pohozeny malířské "patro- - ny jvíj MiiiMnrjo figury ma řň pokojů — však známo každý -n jejich uniformu — lezly no vy- 7ř ✓wokých étuiJIuh a třetí míchala barvu ve kbelíku í 'kvílí bylo li- byl ebo jen když "popošel" iifkiť' rý z malířů se svými štaflemi roJfJilo se to táhlo prázdným vel mí prostranným pokojem Pojed nou dal se jeden z jiíck do tichého hvízjláuf puk si dušení začal no tovat až" náhle krásným tenorem zazpívali "Když jsem k vám chodíval pics ty luny ach íóYuvej pře ty Jesýýý " Melodický 11 plný hlas není se zvuční pokojem I níklcří chod eí ni ulicí e zastavili pod oknem bylo vídíti žo poslouchají ja kýmsi požitkem Tok o povšimnul mí náš zpěvák a jsa sobí vídom vího kiíaného hlasu s včtším zápalem pokrmoval Tu se rozle líly dvéře n do pokoje vrazila ku ehařka "Přestanete mí už jed nou h líni kokrljáním!" pronáše la přitlumení se zřejmou dávkou rozčílení "milostpaní má vedle návštčvu h vy se budete lady producírovat!" Dvéře se zase zavřely kuchař ka za nimi zmizela a zpčvák u stal Jako m odmínu ozval se z protějšího okna přes ulicí labý pottehk několika dívdeh ruček Xpčvák mi naklonil k oknu u Hpa fřiv že nfkolík Svadlcnek nadHenč radoHt Hvojí projevuje Hmeknul kulatou řaku uniiiAI hh a lekce kývnul Leč v tínž okamžiku s otevřely w dvčřc vedoucí do jra- eovny advokátovy a čístč ohole ná tvař hercu hv v nich objevila "Který pak jle to zpívali" tá Z(d ho Malíři mlčeli Ale pohle čIy jejích mluvily velmi zřetelnč "To j!e yl vy — mladý mu- r Ží?" - Ohlovený roziačítě xe rozhlížel a po krátké přcMtávcc řekl ncKiiič le "Ano!" "WM— zpíváte pčknč Jak pak Ke jmen ú Jeti: ?" "íhm Fintula" "1'am doktore" obrátil m he rec do ovny "ten mladý muž má zniřienitý blan Děkuji I" mlu vil zae k malíři- "Očkují vámi" A VHtoupíI k advokátovi zavřev za uchou dvčře V pokoji zavládlo ticho Fi 1 uloví htřáxly ue ruce a ehvčl h rozčílením Oba kamarádi hleděli naň jrtkNÍ tázavč až xtarší z nich promluvil Nahnul hc Mtoje na ňtaflíeh k Kiht uloví a polohlasně fieptal : "Jeníku vín kdo to bylí" Jeník kroutil záporní hlavou "To byl vrchní režisér yerwkč ho divadla Znám ho" H I''Ut uluii mí 'a(iéil Hvět Pře kvapením nebyl hbiva mocen II Tenlý den pu poledni navštívil Ira Hvhlrčho vrchní režim-r zeni- ynkčlm ilivadla po druhé a při h % vedl m nebou vlaxiitého pána v ey- f f i lindru Snli' li 11 kuřúckčhu ktob ku a řlvč rohovali Po chvíli o tevfvl advokát dvčře k malířům "Povídám pane Fítulo ntpb 1 l b'vite nám se ličcof" táal tKlovu m innuú a váhal "b '- jřltíviilil jeu Sf "To ne l 1 1 I' Volili Vil vadl zpívejte jen tak!' hni itUčr pí 'i 1 auto I li olukAtoo "My kí necháme otevření rlvčře Tak budeme prosít l" Fihtubt stále jestč váhal Ale starfií kamarád dodával mu ku ráže s "No tak — ZpíveJpítomčo Ne styď se jako nevčstal" Fistula ní konečnč orlkaslal a začdi "Když jiem přísel včera k ní ona smutná u okna sedí — — " Oba kamarádi přestali pracovat a dosud Jiikíly h takovým zájmem ho neposlouchali jako dnes íívučný tenor nesl se lahodní pokojenu "Matička to nedovolí bys k nám chodíval — — " Dozpíval Krev hnida se mu do tváří a k mozku Vstoupil vlasatý pán a pravil { "Pojďte sem mladíku tro chu!" Fistula sle1 a vstoupil a vře lí dvčře a vlasatý pán pokračovali "Jsem kapelníkem zemského divadla Myl Jsem upozornču na váá hlas a shledal jsem že vskut ku krásní zpíváte Hozumí se Že potřebujete jeitč cvik Ale hla sový materiál jo tu Míl bysto chuť k divadlu í" To bylo už přílíS mnoho pro Fí stulu Vytřefitíl zrak 11 musil se přidrželi skříně aby nezuvrávo ral "K dí-dí-va-dlu? Jak živ jsem na to ne-ne-myslíl 1" "Nevivlí! íícknete cht1 byste? človíčku vy máte zlato v hnile řkoda vás k tomuhle řemeslu! — Tak coí" "Já jewtč nevím já — já — "Dobrá! Jste rozčílen Zde máte mojí navštívenku Navštiv te jfine zítra kolem pňl desátí v divadle" Fistula přijal navštívenku po děkoval a vyvrávoral se ven "!o ti říkal? Ukaž co to máí?" nalčhali kamnrádí "Mám jít k — divadlu!" vyhrknul a ukázal jim navstí venku Obíma kamarádům vystouply očí z dftlkfi a hloupé h otevřenými ústy hledčlí na zamazoního Je níka III Jsou lomu čtyři lita kdy opu stil Jan Fistula nyní den opery zemskčho divadla vysokí ítafle a kbelíky s barvou kily naposledy svlíknul pestře pomazaný režný kabát — aby ho více neoblíknul Od tá doby kdy mecenáš umíní známý boháč advokát dr líystrý na svůj náklad dal Fístnlii do o perní školy otevřel se mladímu muži zcela nový svít Jsa vnímá- vího dueha a při tom vskutku na daným zpčvákcm absolvoval ry chle školu operní a pončvadž sám ehcf opery se oii zajímal míl dví ře "zemská opery" otevřeny — čekali naň Divadelní buletiny jíž předem ohlašovaly nový zjev v operním umíní a pří prvním vy stoupení Fistuly bylo hlediště v pravím smyMlu slova "natříská no" Puk rostl včhbíM níšelio u mélee každým duem (''asopisy přinášely jeho podobizny kritiko vé se rozplývali chválou a jenom tomuto nadšení máme co dekova li £ naše frnscolfitflo bla obu liaeiua několika novými vzletný mi slovními "obruty" (neřeknu to slovo: "Íráne" — umínil jnem si že ne) tiskly se pohlednice di vadelní agenti mohli si nohy ubí hat slečinky ba i paničky vzdy chu ly za zády svých milcnen a mu žfi uničlci diletanti nosili kabáty dle ného vlasy si roeuchali tile licho napodobovali jeho chod krátce celá veřejnost byj novým uméleciit unesena oiuáineutt A divHiblui správu IiIiovhU si při tom jak so jl řuse hubená pokbub na pěkní spravuje NÁA tenorista 4VŮII byl ilo liejpíedličjiídt dolili linii "sjíolečriiské smetánky M v br#ku stal m' miláčkem všech ptá dl opetniho umíní a kdyby bd i 011 sáni o mu pocli bovati snad chtíl vnutili mu lidí přesvídíení že on má zlato V hrdle že 011 byl jest a bude prvním nesla vníjším "tenorem" pod sluncem Toto yčdomí zvedlo mu trochu hlavu vzpřímilo mu záda a spustilo mu dolejší ret který doplnín pyšným pohleděni' dosti hezkých OČÍ dodá val tváří jeho zvláštního výrazu v nčmž mohl každý čistí myšlen- km "(Jo jste proti mní vy kdož mne obdivujete kdož uma zbožňu jete?" (toobnl krejčí každou saí sonu dodával mu obleky dle nej novčjších střihu a z nejmoderníj ších látek kloboučník objednával mu klobouky jen dle vzoru paříž ských a obuvník níkolíkráte ío roka plazíí se u jeho nohou aby proí zhotovil dílo nejlepší Než kteréhosi dne se stalo že náš tenor podepsal bez včdomí sví divadelní správy kontrakt opeře v Nčmeeku Místo rozvířila zdr cující zpráva že zbožňovaný tenor zmizel V novinách objevily se dlouhé ílánky o uprcblčm umčlci a jak to vždycky bývá utvořily se dvě strany jež se pro případ Fístelfiv úporní potíraly Uprchlý tenor čítal v Nčmeeku polemiky novin jež mu znánu do ciziny posílali jen se usmíval A když šel po uli ci vážní upjatí mohl čísli Ifwždý v jeho tváří myšlenku 1 "Co jste vy všichni kdož mí spíláte co jste vy všichni kdož se mne zastáváte? Pro mne Jste jen pouhý vzduch l" IV Léta míjela noví tenoří příchá cházcli staří utíkali (nebo na opak) 11 náš tenor nečinil výjim ku Vt Nímecka utekl do Anglie a koneční do Ameriky V Nčmeeku nazýval se Hans Fístd Nyní pod jménem "John FlaKÍolcttí" pod manil si prvním svým vystoupe ním v Americe celý divadelní svčt Čdnčjší časopisy v jeho doinovi ní dostávaly tímčř obden nadšení telegramy o vítčzství "našeho ne zapomenutelního tenoristy" Vý slednicí všech dojmů jež kabelový telegraf svými zprávami o zaoce ánských triumfech našeho umílco v domovíní vyvolal byla všeobec ná touha opít ho jednou spatřit! jeho hlasem se nechat unesli Přítel umíní n Kístulův mece náš dr Bystrý dopsal svému ní kdejšímu chráníneí aby přijel do vlasti na pohostinní hry Vylíčil umčlci celou situaci pádní jak pouze advokát dovede vše odů vodnil a podotknul že bude v do movíní upřímní vítán Dopis byl odeslán a niistala doba čekání V Ve svém pokojíčku v l'Í uvenuí v Novém Yorku přecházel rozči len tenorista "John Flngiolcttl" Nu stole ležela roztržená obálka a vedlo byl pohozen dopis IJinčIce se náhle zastavil hrábnul rukou do prořídlých vhiNU (už opravdu prořídlých! prosím vás tolik stu dováni tolik oper tolik starostí tolik krásných žen tolik probíle ných nocí!) Pak skleslo jeho lélo na pohovku a hlava "nejvíUího tenoristy svčta" sklonila se do bí lých rukou které od té doby kdy zahodily natčračský štítee dotý- kuly se jen partesů pohárů h perlí cím vínem a tel vnadnyeh žen — Vzpomínky táhly duší Probíral svoji minulost a v duchu zástavo- val se u kaJdč důleitčjší události Slyšel bouřit tu slávu jel jako Klorioht svítee hlavu jeho vínčita neduti sit jít mimo 11 sám stál vysoko nad nim vjsoko A opí- jd se svými taktními triumfy Co nevidět bude j íie jdiu slávy tuk veliká tuk roísáhlA U v nl slm ee nebude mpadat aui vyeháiH rak vrl o v poknjt mi vyso koti pevnou sknťi jíl byhi poule vřena líuiiř vrskfrí přihrádky byly vudnčny d'kttini pru kth ueďoii Tam Joi ulocuo vcU jej ho jmční Jest tam uchována víř ná kopie celého jeho umíní Mylo to v poíátcíeh jeho kariéry když ho navštívil zástupce velkí továr ny na gramofony a žádal aby ve zpíval níkterí významuíjší partie do stroje Umčlcc požadoval ho norář neobvyklí výše a zástupce odešel s nepořízenou Dcí podob ní návštívy byly častíjší a přes výmluvnost ncnlů rozbila se smlouva o tutíŽ překážku jako po prví A teď to počalo snmého zpívá ka zajímali u v jeho uuičle ekém mozku zrodila m zvláštní myšlenka ku jejíž provedení ne prodlení přistoupil Dohodnul se h jistou americkou firmou kle cíuŽ sám vyhledal u uzavřel pí semnou smlouvu v tom smyslu Že mu liiubt dodána vedle originálu (vezpíviní partie) ještč jedna de ska a ]okud bude živ Že nesmí se vfee kopií zhotovili A lak uklá dal poklady a zbito svého hrdla do mrtvých desek n rovnal je ve skří ni k tomu účelu zvláští objedna ní Ovšem že obsah skříní této zůstal pro každého tajemstvím A proto bylo pří každém jeho přesí dlení tolik údivu i Veškeří zařízení bytu mnohdy prodával Jen ta ta jemná skříň všude s ním cestovala A tyto poklady hodlal odevzdali jednou svému mecenáši Proto na psal kdysi dru Jíystrému "že vdččnost svoji prokáže mu dílem jež bude pravým unikem" A dnes psal mu zase dr 1 ty sirý a vo lal ho do vlastí zpčl Zahloubal se do myšlenek ti počítal V duchu kdy dopadá jeho smlouva Roz hodl se koneční Že se vrátí až vy prší smlouva s divadlem A ne leniv sedl a napsal sví rozhodnutí svému mecenáši VI Jako když před bouří se zdvihne vichříce a zalomcuje korunami stromů zatřese nám okny poráží malí dČlí a starce a do očí nám metá písek a prach tak zalomco via veřejností náhlá zpráva že bý valý tenor dvorní nČmeekí opery a nčkolíko řády vyznamenaný 'náš rodák' Jan Fistula (doma vždycky Fistula!) již za mísíc vrátí sc do vlastí Tisíce plakátů rozletčlo se místem a obrázkovým časopisům nastaly zase žní Obchodníci a na kladatdá pohlednic nemohli stačit spouští zakázek a fotografovi vy zdobili sví výkladen zase podoben kamí velikého umčlee Ale zatím stalo se v Americe ní co eo pozdí ji ohromilo mysli všech kdož lačnili po jeho zpčvn John Flajrioletti loučil se s Ameri kou zemí volnosti a prodčlav v posledním mísící nčkolik důklad ných "večírků" jež končily tak že chodíval obyčejní z bytů hosti telů neb hostitelek rovnou do zkou Sky Kteréhosi dne když se dosta vili žurnalisté do bytu jeho nby po důkladném interviewu mohli se s ním v novinách rozloučit nebyli vůbec připuštčni nelřoť tenorista sotva šeptni nemoha jasného zvu ku z hrdla vypravit! Trvalo ní kolik týdnů než se mohl poprvé doslaviti do zkoušky aby se a vděčným publikem rozloučil v čest ném večeru Ale to překvapení I Onen nesčísluekráte vyznamenaný zpčvák tenorista svčta ta hvčzda operního umíní ten věhlasný nad človík nemající soupeře ve svém umčnl n"i:iohl do vyšších poloh S velikými obtížemi vyzpíval pou Ití obyčejní "f " při černi ho nu- chvátil kašel a na to čistí ideální vysoké "e" nebylo ani pomyšleni! fíedítd spinal ruce kapelníkovi vypadhi taktovka i ruky n kolo nové zpčváei byli jako opařeni V- mílee odebral se zase it lůžko m livaddnl lékař vyjádřil e iiditřli v důví-ruém r#hovoiui " Tru člo vík j pr oprru ztracen navldy itiMcen! Jrho lilai mu novtáti žád ný pivďfMir" RnliM vytřeštil zitk Nedivte " pvkraivl hMouUvu polj kař "Hýření zábavy pilky ne střídmost!" "Tedy — je konec!" řekl přerývaví a oddychnul si z klu boka hékař namáhal se uehádiolítl ho Ale umčlee slabým zlomeným hlasem pravili "Nechte toho pane doktore! Jaká pomoc! Tedy konce — konce!" Zahledčl se smutní na tajemnou svojí skříň kde byly jeho pokla dy a v tom pohledu bylo tolik tolik bolu Pak zavolal sluhu a poslal do vlastí telegram i "Vážná nemoc nepřijedu Fistula" A je šlí týž den poslal dru Pyslrímu obšírný dopis Vil Telegram Fislulův způsobil v Jeho domovíní neobyčejný roz ruch Mnozí nevčřílí obsahu tele Krámu a tvrdili Že to jest pouhá výmluva Nešťastný umčlee zůstal v Ame líce a když se uzdraví) míl už svůj zámčr kterak se nyní uživí hotov Opustil JSovy York a v čelnčjších a 1 menších místech He věrní a Jižní Ameriky pořádal koncerty ve "Voríétés" a v chan taiitceh Leč nezpíval on ale zpí val jeho — gramofon Obyčejní přijel do místa a po ameríkánsku (dohodnuv se h ředitelem divadla- dal nalcpítl plakáty ze vystoupí "nejvítší tenor svčta" Opona se zvedala a na jevišti objevil se vy chvulovaný tenorista Mulva po tlesku zabouřila mu na přivítanou Poklonil se pak zaujal písu před nášejícího ' pří čemž hlavu sebe vídomí držel zpříma a pravou ru ku vsunul za vykrojenou vestu Zraky všech byly upřeny na jeho ňsta a nikdo nepozoroval že v zadu vystoupil livrejovaný sluha ku velikému stolku sejmul veliký poklop dřevíný a že pod poklopem jest veliký fonotfraf Až teprve když zavzníl síní zvučný tenor a v popředí stojící "zpívák" ústy nepohyboval zraky všedi svezly se na stroj KdyŽ doznčla píseň promluvil teprve "přednášející"! "Prosím to jest můj hlas který jsem umíní víno val fl který jsem v umíní ztratil Itačte to přijmou ti jako bych to i dnes zpíval zno vu Ukládal jsem svůj hlas do stroje abych i na dálo pro milov níky zpěvu zachoval ten dar kle rým mne příroda obdařila a kte rý mní i příroda vzala" — "Vy horní!" hřmílo v hledišti a bouř livý potlesk otřásal síní Umčlee se poklonil po svém způsobu na řídil sluhovi aby vložil novou de sku a zaujal zase svoji bývalou pyšnou pósu Obecenstvo ztich lo a gramofon zpíval znovu VIII Povzbuzen svými úspčehy opa koval umčlee sví koncerty a pod nikl "tournéc" se svojí tajemnou skříní "Amerika jest veliká" rozumoval "však mi poskytne ještě živobytí ale domů do vlasti za těchto okolností nepojedu" Ale zub času jest zlý Příjmy našeho umčlee se velmi ztenííly a stále ztenčovaly tajemná skříň se rozpadávala desky gramofonovA se časem otřely a jako mu hnilo kdysi vypovčdčlo službu lak t gramofon počal "chraptčt" až u mlknul A tak přišly doby že u mčlee zřídka kdy se objevil před oliceeiistvcm Nadšení pro jeho "bývalý hlín" ochabovalo přišli uovl tenoristé a náš John FtauioU b t i vultfo Johanu Fistd lecte lan Fistula zapadl nikde za oce- Hitem zapřeli jako knídá hvčzdíi upadá A dnes už o učni nikdo nic neví Prti chorobám iidudečním inh jakýmkoliv nepořádkům zaJiviť ddl Ústrojů loud níe ciho lunl Dr August Koení'it Hamburger Tropím Tyto vyléč! a tčleMoot
