Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 20, 1907)
8 KAREL CEECíUÍKA: SLADCE SPII Jlumorftka Fořt Myka vrátiv se ze sjezdu čekč IcMiickč jednoty v I'1iií do ínfi do hor byl všechen vymčnčn lakoly jej nifira dusila Chodil po Jcc zarnHlri hospodč vy hýbal lidí s- stranil NYiífastná láska fo nyla — kdepak fořt byl čtyřicátník nevelká postavy a značnč obtloustlý Když ]] bor do údolí jako když se lavina Vidí A o lánku nič) dostotcčnČ postaráno manželka jeho Eleono ra byla aspoň o hlavu včtsí nežli on ruce její překypovaly masem mohutná její prsa vlnila se jfiko oceán— dvanáct dravých détí u tvrzovalo tento pevný svazek manželský! Kdepak neítastná lá nku I Ani peněžní starostí nemohly to hýli Manželka držela celou domácnost v tak pevných otčzích že bylo vždy všeho dostatek Ani služební sekat ural Kdo by ho chodil vysoko do hor kontrolovat? Každý byl rád že je tam že jím odtamtud neutíká ha dokonce že j tam mezí horáky upokojen 'm netlačí nčkam na Jepňí mi ni o — "Sí'0 provedl na sjezdu" uva žoval adjunkt Doleček "a je to v nčm ! Kdyhy sí ulevil svčřít e ! Liská stará!" I DoVJ-ek hyl s horami spoko jní Nebyl chudák v M(- když ho kvinty na gymnasiu vyhnali protože na pna 1 profesorce milost ný dopis — hyl už dvacetiletý ! do praxe a do JeMníekč? Školy se nedostal Adjunktem jej iec jmenovali ale poslali ho do hor v nichž eívél už patnáctý rok Mnoho učeností iiemČI hyl jen dohrým myslivcem a opatrovate lem Jesa í'hefa miloval jako rod ného starAího bratra Htravoval se ve fořtové domácností a byl pokládán skorém a člena rodiny Mezí fořtem a jím nebylo nikdy tajemství Proto Polcčka poně kud zamrzelo Že se starý se kvou truchlí vostí tentokráte nesvčřuje "Provedl asi nčeo pořádného" uvažoval ustavičné "je jako dítč když ho jkiiií pustí dohledu zpropadený elovčk! No já se mu vtírat nebudu když mé neuzná za hodna bv se svéříl af jen se trápí!" Fořt se skulečnč trápil dále a nesvěřoval s( Dobráka DoJeřka tím nesmírnč pohněval C'Ám ta jemněji se thef choval tím bedli věji jej Doleček pozoroval A vy pozoroval že dostává J')znč psa ní a že je když dostane psaní za smušilejší nežli před tím "I ty Jížko stará" ulevoval si Doleček "jaké to tarn asi máš spády! Je to pletichá řl Jen aby to nebylo se ženskými!" Doleček bydlil v hospodářském slavení na dvoře v nřmž mři mlá denecký pokoj s předsíní ("hodil se tam jen vyspat jinak byl když nebyl v Jese celý den ve fořtov ně Sedával nejraději v kuchyni na lavicí u kamen choval fořtovy détí a pomáhal í pří vaření když bylo potřebí Všichni ho rnčli rá di a détí nejvíce Jednoho dne vrátil se Dolcéek pozdé večer domů a právč si zou val boty když k nému do pokoje vesel fořl Hyl wnračejj jako zoufalec "Musím s nima mluvit i mezi čtyřmi očima" začal bez okolku a zavřel za sebou dvéře na klíč "Pro Krista Pána co se jím stahií" vyjekl překvapený Dole cek zachytil Židle aby e lfk nutím neskáeel "Dají mi cenině ho že niko mu nie iifřeknou a jestli nřkd' jiéco pěknou tak zastřelím vč dí tak se xttdtMím a oni mé maji na uvédoml a mou h un h ilvaitávt íipMpatřiliýli détl také hudott ittlt im svědiuull" "Pro Krista Pána co se stalo co se tó jen staloí" blekotal Do leček a nohy se pod ním třásly "jei to řeknou do mne když to dají jako kdyby to do hrobu ulo žili A sednou sí ať neupadnou ftf se jím taky néeo nestane!" Fořt usedl Hyl bledý a vážný Třesoucíma rukama sáhl do ná prsní kapsy vytáhl růžovou obál ku a podával jí í s dopisem Do léčko ví "Tady čtou a ostatní jím do povím" pravil hrobovým hlasem Doleček vzal obálku přelítl jda fie adresu í "Vážený pán pan Ar nold Syk a lesní" a rozechvěn vy balil dopis- Div mu rozčílením očí z důlkfi nevypadly "Miláčku drahý od té chvíle co jsem s Tebou nč koJík sladkých a mnč nezapome nutelných okamžiku zažila srdce mé nemá klidu nemá pokoje Jwm stále v duchu u Tebe na horách Pisci mí sice Že se nyní kdy už u vás vánice začínají nikdo z ftdo lí nahoru k Tobč nedostane Že jsi uplnč zavát snčhem a teprve nčkdy v kvftnu že cesta do hor bude schudnčjíí vsak moje láska neleká se žádných překážek Do týdnu najisto přijedu Hnčlicm budu se brodit i nahoru k Tobč vylezu a Tvou osamčlou myslivnu hluboko ve tmavých Jeních vyzá řím paprsky své lásky Hudu Ti vařili čaj až se vrátíš z lesa Ani loupežníku se nebojím n kterých píses že Ti Časem z revolveru střílejí do oken Ach jak ráda bych zemřela s Tebou jen když to bude v Tvé náručí Koupila jsem ni už JacjTovu kosili Hali nový boty a do týdnu jsou u Te be Jak se už zase téáfm na Tvoje objetí! Překvapím TČ! H Hohem miláčku! HPohcm! Tvá do smrtí vČrná Herta" líoleček n nadlidským přemáhá ním dočetl dopis do konce Pak mu klesly malomocní? ruc na hu bená kolena n dojús vyletčl z nich na zem Dopis byl z Plzné "J'ro Krista Pána co to pro vedli?" zahovoříl konečné "#c se nepamat ujou I Doma mají paní jako keř a tam takové) pletky za čínají! A prosím jích jnká byla?' "Hubená!" vydechl fořt zní čenč "A to ještč hubená! Heztoho že kost a ku že a s takovou sí za pletou! Xeřek' bych kdyby byla tlustá no abych tak řekl hube ná by po mém #uslu nebyla l — Když už nčeo tak af tlustá í A míJoatpariičku mají jako soude ček!" "Tak to právč povstalo! Ony tam byly novčjší ženské vedí jak se řekne ty moderní všecky byly jako chmelová tyč! A já sí poví dal kouknou jako bratru se jim svěřují Přeci ti lidé na tom rič eo musí mít' když jsou teď ty hubené v modč a už to bylo!" Doleček pochmurné zakýval hla vou m "A to jí musili slíbit že h' jí vezmou?" — "No to vědí to jsou jí slí bil!" "A neřekli že jnou ženat že mají doma Mnou rodinu? Ne do takové neřesti upadnou zrovna jako Turek ráčejí odpustit zro vna jako Turek" Fořt stydlivě sklopil oči "Tak co řekli jí že jou že nat?" opakoval Doleček dAnuué "Neřekl řekl jsem fa jsem starý mládenec!" Doleček si opovržliví odplivl "Ne odpustéjí takovou řeč! Oni a mládence! Vly mi nn hlavé vhtávftjl! t'o pak tu na nich in' požnula ?" "Nepoznala !" zahučel fít inu lič "A jrtk J stalá?" "F je sta rii Siiiiii řekla í péladviMct nb třicítku (ll lllrlil!" "A rozum neměla!" rozkřikl se Doleček vztekle "Pííe jako šest náetílctá! Ani loupežníku se ne bojí ne to jsou ženské to dřív nebývalo ráčejí dovolit nebývalo 1 Dřív jak se řeklo loupežník žen ské už byly pod peřinou A pro sím jích jak to h ní začali?" Fořt sí poznovu utřel pot na čele "To by ani neřekli jak to tcř je" pravil tise "to není jako a naších mladých let ('o dříve bý valo rok teď je v tomhle minuta Teď je všecko jinačí Ani by se v tom nevyznali!" "No nevyznalí! Taky bych se vyznal! Ale to bych z toho mčll A co sí teď počnou? (!o budou dčlat když jím sem přijede? 'a týden jí tu mají!" "Ano a týden!" řekl fořt ma lomocné "A nie jím nenapadá?" "Nenapadá!" "Mně taky ne! A dovedou sí představili co bude za rámus až ta Ženská sem vleze?" "Dovedu!" "No něco se musí stát!" pra vil Doleček temné 'Jenom ne ztrácejí hlavu! Tohle je strašně zapletený případ !" "Jeden na 1o metači" řekl fořt "ale když budeme dva tak už se něco dá provést Pro Moha jenom mne neopouštějí do smrtí "ejdejíí jím toho nezapomenut" "No já jích neopustím vsak z toho mám rozum" pravil Doleček "A což kdybychom tomu čertu telegrafovali že se zastřelili ?" Fořtovi se mžikem rozjasnily OČJ "Safra porte tohle je dobrá my šlenka" pravil rozechvěně "kdy by se dověděla Že jsem mrtev tak už mí dá pokoj" "Myslejí? Já znám ženské že nedají ani po smrti člověku po koj Dylo by dost kdyby posla la dolu do vsí panu farářovi pět ku aby za nich sloužil zádušní mší je to venku! Nebo kdyby jim přijela na funus!" Fořtovi opět klesly ruce malo mocně do klína "A pak taky běží o to jestli nám uvčří" pokračoval Doleček mrazivé "Což kdyby neuvěřila? J to vůbec nějaká podnikavá ženská ta jích tak hned neopustí! A prosím jích čí je dcera?" "To sám Pánbůh ví na to jsem se neptal Ale nčeo ouřednieké ho to bude protože když jsem tam byl pozván na kafe říkala stará pořád { 'mftj nebožtík pán" Doleček vyvalil na chefa očí "No ráčejí prominout" pra vil zmatené "to zas jednou vy váděli I do rodiny vlezou mfij Hože ženatý člověk u doma dva náct lUlíú To si jích dovedu představit jak jím bylo když po tčch mázech plzeňského pílí zkrou šeně kafe a přikuHOvalí bábov ku!" Doleček vypuknul v nevázaný smích Fořt klopil očí jenté hlou běji "A prosím jích jak se dostali až do rodiny?" vyptával so kají cího hříšníka dále "Mladá me zatáhla ífeklu že nikdo není doma abych jí navští vil A poněvadž když jsem tam byl h ní poprvé skutečně nikdo nebyl doma tož jsem se nebál u vlezl jnem tam A stará už na roň hned h bábovkou a knfem A to všecko níe není ale nejhůře mní bylo když jsem odcházel fjekla mladé aby mé řlu vyprovodit a povídala i Jako oko v hlavu jsem jim ji opatrovala tak ji neubli žujout A nežli jM-m se nadál po líbila mě dvakrát na tváři" "No láčej prominout" pravil Duli-érk kuckaje m smíchy "jich trtkhle iiekitm pustit! Kdyby byl sjezd trval týden dél% byli by se liiijislu jritA jednou oleliíli lil jich vidim jak jich tu bába hu híčkiije beztoho byla ráda Ž mla dá ulovila ženicha Nic naplat zítra časné ráno musíme telegra foval jinak sem přijedou' obě ty ženské a ty by jím tu zahrály I Já bych myslel abychom telegra fovali krátce "Fořt Syká se vče ra z nešťastné lásky zastřelil Po hřeb zítra v devět hodin ráno IcMní ťiřad Dolcéek" — "A co tomu řekne poštmistr?" zaúpěl fořl "Toho sí vezmu já na starost jsou bez starostí" odpověděl Do leček rázně "Hudeme li Iclcm fovat z nešťastné lásky bude my slit Že sí to míčlalí k vfdí ní a nepři jede A že bude pohřeb zí tra Ji úplné přesvědčí Že to není žádná finta Já zítra časně ráno poletím a budu Čekat na poště nebiide-lí něco telegrafovat zpát ky A jak bude dále to už uvidí me" S tím se rozešlí Druhého dne časné ráno odešel adjunkt dolu do mČMta Fořt jej na ku cesty vy provázel a pak se nejisté díval za ním Dylo mu jako odsouzenci před popravou Dopoledne ne klidně běhal po lese a vždy se za se vracel na vrchol nejvyfiší hory odkud bylo viděli celou cestu do údolí po které sí} musil adjunkt vrátili V poledne skorém ní neobědval "Cti ti je?" zeptala e starost lívá paní fořtka "I nie to není" zalhal zarputi le "jen mě žaludek trochu pobo lívá!" A hned zas byl venku Doleček se ještě nevracel Tepr ve k večeru po páté hodině když byl už devětkrát na své rozhledné Tyto brány jou nejlqSÍ v trhu nový druh jeho juitunlovBiiého oce lového riuiu mfjžo kdy třeba zntlíítl Ony kotoučové ot4řl o v llýcli lfižkách jfiž jsou uspořádány tuk o (to čepy mohou Nrindně ole jovatí no uhorn Ložinka jsou chrlučna před hlínou r rychlém opotře bováním Nfiruzniky mezi obřnrm skupinami kotouíů zabraňuji páícní na utruny ímí no iib hÉuJo chod těchto bran Kitždíi ukuplnit kótou t(i má dvojí tiuklánčci páku tak&o do rnfiXo dlo potřeby naklonit! jedna Htruna víco tul druhá což má velkou dAI-£itoiti při řezml půdy na stráních I'áky oíkrubovníS přilehli jících na kotouče od třcdu 8Ž po okraj řídí ho nohama Urány "Pílwn" prodáváme v cciié ed ♦1(100 do ♦'JUSe a ponilárne jo přímo z továrny Koupíte U boHjiodifuké (troje u ná ušetříte od 20ti do 40tl procent protože Vám uáetřime co na vin vydéli agent a to co firmy itroje pro dávající platí i nájem ze ikladUC PIÓTE 81 rEO PODEOBNOSTI A FRO NAfi VELKÝ KATOLOO jej vám poílcmo ZDARMA Uílfite tuk jcfttň flnra! U S MAIL ORDER HOUSE MarshallBoul and 21st St OhioagoIll K0H0l0ll0K0ftl0l0l0lt0lt0l00l0l00a0l00l0K00l0l0l0IIO O á~m "W w r m t -" fy % E I rlT íV L 'I 1 VCIK00DCD03 UQOYlOimiÉ a jonu u w vMiiwAUKnc wisI Jou jediní I)r A Svobody IlořkcSho Yfiiu I'tlpravea4 dl ptedplid tohoto prtuluUho lékaře ctdnerufeno ode vlnch Mtaitifco autorit v nvumrftit laludku a ? nltřaoiti Tolu 'teín4 léflfj Kno uílávll v praTi b dávkách mole bytí ulítánu ru Uk UI alaboili a ludku uti hull k lldlu iietálifBOlU a Vtech nudobnfrti utinuilc h 1'rodáváun 1 ! v idafrit kmttivi l l-J-í__l l "iJl_l il- lL flt tHMI MM4 i Ml ÍWI %IF tWM síh ni itt iiMi oxaiiá mu rirf i0ttta stu zahlédl Dolečku dalekohledem vycházejícího dole v údolí ze sos nového lesa Srdce v něm nedo čkavostí a bázní zatlouklo Vy skočil a chtěl mu bčžetí naproti ale kolenu se pod ním zvláštní slabostí zatřásla a musil usednou ti Doleček vážné tlapal nahoru Fořtovi připadalo že se schválnfs loudá jen aby jej hodnS potrá pil Fstavíčné jej dalekohledem prohlížel a čím dále se nafi díval tím více se mu zdálo Že jde Dole ček nčjak sesmutnčle Konečné byl asi na dostřel "('o je?" zahoukl na něho "Povedlo sel" vykřikl Dole ček Za nčkolík okamžiku byl na hoře u fořta a podával mu tele fWi Fořt rozbalil třesoucíma rukama telegram a četl "Na po hřeb nepřijedu Včnce odeslán Zádušní mši dám sloužit tady Hcrla Wocaxsek" "A co říkal poštmistr?" vyhrkl nedočkavé "Cuje čertovínu ale čestným slovem slíbil že bude mlčet Vě nec pošle zítra odpoledne ke ronS po posluhovačee" "Tak sláva" pravil fořt rozja řenČ n UŽ jím zase rohatí hráli "a jím to do nejdelší smrti neza pomenu" Hába h věncem přišla druhého dne tak opatrně že jí ani fořt ačkoliv byl n Dolečkem celé od poledne k vůlí tomu doma nevy číhfil Večer teprve zavolal jej Doleček k sobě do pokoje uzamk nul dvéře spustil záclony a vy táhl věnce ze škatule "Sladce spí! Tvá vČrná Merta" četl fořt na stuhách Kotoučové brány PILSEN T majitelé U takt teb 74dr]ii u tuto vluo Ul lni a " " _ -X v i
