yutuxszp wtsžlt
Eatmd at th ťoit Ofíles at Onuba
Wb m Meond c1m mail nuttw
PsbUsfed by Pokrok Foblishlaf Co
1109— 1111 Howard Bt— TtLSIlS
Cakaerlptloa by mail — $100 pr jrtar
Tydrá: VjfiiiMsM SM Pikroki
VÍC BUBES fdlUl
UOt— 1811 Howtrd uL — Tolofot 1913
Kadlata! f 100 b rok
Do Oocb 200 o rok
AdmuJU Itdooduio
POSKOK ZÁPADU
ouámá xn
Omaha Neb 16 ledna 1907
Jistý čtenář náš který již drah
nou řadu let dlí v tito zemi a je
dobrým pozorovatelem současné
ho života píše ním- Ctěná r
dakce! Je tomu právě rok co na
pnul dr Rudiš-Jičínský v Sokolu
Americkém následovně t "Ano
doznáváme že jsme učili Spatné
musíme začítí novu" Netrvalo
dlouho a pan Havláta napsali
"Hyena!" Právě čtu v Osvětěco
napsal p Palda Týž píše s Ano
prutů je třeba které svými Šlehy
hnaly by nás v před" Tomu jsem
se skutečně zasmál Ani býko
vcc pánové by z vás ničeho ne
vyšlehal Načicbla-lí jíž nččím
nádoba těžko lze jí vyčistili í
kdyby drhla se po obou stranách
A tak bude p Palda začínat zno
vu a bude-lí míti pomocníky vy
staví 'budovu která bude zvedati
se až k nebesům Je to přece
jen ku podivu! Pan Palda kte
rý dle "Svornosti" první začal
fedrovati svobodomyslnost dosud
nemá o této včci ustáleného ná
zoru A o něco b'ych pPaldu
prosil Aby totiž byl tak laskav
a sdělil nám má-H ČlovČk duží
Byl jsem na přednášce dra Išky
u nás v Crete Pan IŠka předná
šel na théma "Zář osvěty" Mezi
přednáfikou byl to pan F T$eM
la který žádal dra ISku aby po
věděl má-li človčk duši Pan
Iška na to odpovčdžl "Nevím
novídám jen co vím!" Dále jsem
neposlouchal Ano ctčná re
dakce když človčk na všechno se
dívá a uvažuje není možno aby
nad mnohým ne nezamyslil Co
záhad zůstane nám nevysvětleno
K čemu věc začínat! neroáme-lí v
sobě dosti schopnosti a síly aby
chom ji dokončili! — Otiskujeme
bez poznámky
TA NASE PROSPERITA
(Míe J F Drábek Florence Neb)
Po přečtení mých nedávno uve
řejněných úvah týkajících se ži
vota i prosperity na farmách
mnohý ze et ětenáků pokrčil asi
rameny a pomyslil si: "Zdaž ne
čteme téměř každého dne v roce
a zejména v této roční době o
přehojné té úrodě kterou farmá
ři sklidili! Nejen že sáhodlouhé
číslice nám vše určité podávají
ale makavé důkazy toho máme i
na sýpkách a hromadách jak po
venku tak i ve mčstech Veškerá
doprava jest témčř ucpána ná
sledkem množství obilin bavlny a
jinýcn plodin a výrobku rolní
kůl" K výše uvedenému jct opráv
něná otázka "Kdo že se tu opo
válí pochybovat o veliké prospe
ritě venkovanu 1 1
Na otázku tu odpovídám: VSe
jest pravda jak shora uvedeno
ale pravda ta jest pouze jedno
tt ranná jest to svřdectví jen jed
né strany které nemá valné ce
ry dokud nevyalecbneme i stranu
rimhou A tuto druhou stranu
dovolím si sám zastupovat a při
lam lidim ej čtenáře za trpiU
yett ahyti mým náhNslůin i dů
vodům popřáli nestranného a ne
předpojatého sluchu
Jak již řečeno jest svatou
pravdou že všude po celé zemi
jeví se přehojnost božských da
rů Také ale jest pravda maka-
vá že tyto vzácné přírodní dary
kterýchž jest nevyhnutelně tře
ba k zachování veškerého života
a zejména človčka nespadly nám
nebe jako mana aniž je rolníci
na celtách nahrabali Zde máme
ten kámen úrazu na který národ
ni naši kapitáni buď úmyslně neb
nevědomky zapomínají
Každý buši obilí každá libra
masa každá libra bavlny atd
musí pomocí pilné ruky rolníko
vy dobyty býti z ruky naší StČdré
matky země! Kolik to stojí
každým rokem peněz a námahy
tyto úrody vydobyti to nám do
sud nikdo ani přibližně nepodal
Zde máme i tu křiklavou okol
noHt že též náS vládní několika-
milionový hospodářský aparát na
tuto veledůležitou věc zapomíná
Tentýž ale vládní aparát každo
ročně prohřeňuje se tím že poufití
do celého světa sáhodlouhé čísli
ce kterými se poukazuje na to
kterak bohatneme nejen těmi ú
rodami ale i stoupáním cen na-
Sích pozemků Po mém náhledu
klame americký lid a snad i
lidi za hranicemi
Test ovšem pravda že každá
úroda zastupuje velké bohatství
ale také jest pravdou že každý
buši vypěstovaných obilin zane
chává za sebou na těle mátí země
stopu chudoby jinými slovy tam
kde se stéle béře a málo nebo nic
nevrací tam ubývá Sebe delSÍ
píseň sebe větší hromada" vše
má svůj konec A tak se děje i
při zemědělství '
Způsob rolničení v naší slavné
Americe jest snad ten nejhorSÍ
nejhanebnějši a nejhříšnějŠÍ na
celé zeměkouli Jako národ jsme
marnotratní synové rozhazujíce
přírodní své dary se zběsilým
kvapem Nás kapitalistický sy
stém nás tak žene Na rolníky
volá se stáles "Jen více více
pěstujte 1 Čím více tím lépe tím
dříve z vás budou boháči I" Já
však na podobné kapitalistické
volání odpovídéms Na místo bo-
léčň budou z vás na konec chu
dáci zrovna tak jako onen bibli
cký marnotratný syn Tí kte
říž toto čtou se toho třebas nedo
čkají avšak potomci jejich mó
dou
Také jest třeba vzíti v úvahu
že ač tyto obrovské úrody jsou
velkým bohatstvím bohatství to
jest jen krátkodobé prozatímní
slovem ~- má krátké nohy Co
se dnes považuje za bohatství to
za několik měsíců se promění v
několik tun hnojiva A i tímto
drahocenným zbytkem celkem
řečeno hanebně plýtváme A
nejen to my s ním nakládáme je
ště hůře my jím otravujeme vo
du hlavně chudým velkoměšťá-
kům Můžeme tu směle říci že
pálíme svíčku národního žití při
dbou koncích najednou jinými
slovy vyssáváme půdu úrodami a
plýtváme hnojem a co horšího je
ště otravujeme ryby i lidi Roz
síváme vítr a bouři budeme klidit
A nyní se obraťme na druhý
zdroj našeho bohatství na far
mách Pan WilMon náš obrhoupo-
lář ve své výroční zprávě min
rok kladl veliký důraz na to že
rolnické pozemky za několik mi
nulýeh roků náramně vstouply v
ceně On to považuje na prvém
míxtě za veliké štěti a prosperitu
Bludem tímto bylo a dosud jest
klamáno mnoho jinak moudrých
lidí A co horšího při tom že
i mnoho farmářů tomuto bludu a
klamu věří
I zde jest pravdou Je pozem
ky skutečné v ceně vstouply a
tála Jeltl vstoupají AvSak
předléhá nám tato otázka: Komu
vlastně vstoupání to pomáhá a
komu škodí f
K lepšímu porozumění a posou
zení jest třeba předem rozděl iti
naše venkovanky na majetné na
rentýře a na ty již se po nějaké
farmě ohlížejí — tedy náš mladý
dorost Majetnou čili vlastnící
třídu farmářů musíme opět roz
děliti ve dvě skupiny a sice na
ty kteří mají své farmy na pro
dej a na ty kteří nikoliv Těch
již řeknou "má farma není na
prodej" jest mnohem víco než
oněch jichž farmy na prodej
jsou l omu kdo ny snau prouai
farmu za vysokou cenu a koupil
by něco dobrého lacino draho
cenný pozemek může foýti na pro
spěch aneb i v tom případu kdy
by peníze půjčil na dobrý úrok a
jistotu Hyla by to spekulace
Alo spekulace se také někdy o
brátí v neprospěch spekulanta
Nyní se obraťme k našim do
brým ale nešťastným lidem —
rentýřům Těchto jest v zemi
více než třetina Těm všem bez
rozdílu drahocenný pozemek jest
na škodu Následkem drahé pů
dy renty stoupají Úrodnost pů
dy rok od roku klesá Rentů se
nedostává Armáda rentýřů stá
e roste Koupiti si farmu —
stává se holou nemožností
A konečně obraťme zřetel k na
šemu dorostu Kam ten se má
obrátit a zač a kde má farmu si
oupit! Řekne se snad: Otec dě
tem pomůže farmu koupit unebo
svoji Jařmu mezi ně rozdělil Než
jen v málo případech může se tak
stétí ve většině případů jest to
holou nemožností Na prvém
místě stojí tomu v cestě drahota
půdy Drobiti pak farmy jak
se mnozí domýšlejí neni a tuším
nikdy nebude praktickým — byl
by to krok dozadu a k tomu se
duch času nenese Z podniků
velkých se v naší době malé ne
tvoří nýbrž právě naopak To-
éž platí i pro venek
Jest mí ovšem s dostatek zná
mo že kolem měst se nechá půda
drobit a živobytí vytloukat na
málo akrech Sem však mladá
Amerika náš dorost nepatří Zde
jest třeba evropské houževna
tostí pilné ženy a houfu dětí k
práci téměř k nadlidskému při
činění strádání a sebevyssáváni
toho as vyžaduje 'zelinářstvi
neb ovocnářství V oborech
ěchto panuje zuřivá soutěž Ti
to lidé pracují ponejvíce od sví
tání do tmy přeěasto i v neděli a
ve svátek Ve dvě neb tři hodi
ny ráno dle vzdálenosti od mě
sta se zapřáhne aby se dostal za
včas do trhu Který z měšťáků
má zálusk na podobnou farmu to
mu bych byl tou radou aby tam
Šel dříve na několik měsíců na
zkoušku jako učedník Jsem
však předem jist že by mu chuť
na malou farmu v brzku odpadla
Ještě několik slov o tom kam
vedou drahocenné pozemky Zde
se dotkneme toho nejsmutnějšího
bodu Zemře otec zemře matka
a každé dítě chce svůj podíl Jak
je rozdělit a farmu v rodině udr
žet! Tu máme tvrdý a trpký
ořech k rozlousknutí V devíti
z desíti případů přijde farma na
uben Jest moc drahá — kou
pí ji nejbližší bankéř Drahé věci
mohou si dopřát i pouze lidé ma
jetní Syn nebo dcera zůstane
na farmě buď jako dělník aneb
jako rentýř ostatní děti se roze
jdou do světa Sem také zhusta
vede drahocenná půda Nezkuše
ným dětem vede ho ve světě as
tak jako ovci mezi vlky Mějme
nimi útrpnost a hleďme zniěiti
systém který nás k těmto kon
cům přivádí
Ku konci bych ještě rád pouká
zal na to jak jest lid klamán stá
lým vypočítáváním jaké prf
mnolntví pníi firmcH ukládají
do venkovských bank Dokládá
se to pak tím že poslední dobou
bylo těchto založeno na venku
značně mnoho a při tom pouka
zuje se zejména na státy jižní
bavlnové I toto jest ovšem jen
částečně pravda Nikdo není za
jisté nucen aby utratil vše co za
celý rok vydělá n to často n Čet
nou svou rodinou Danky do ji
sté míry Jkou pro osadu velkou
potřebou a dobrodiním nle také
jsou to pro lid ty nejhorší píjá
více zejména pro lid chudý
Bankéř se neusadí na venku
aby tam oral neb vláčel aneb do
cela bavlnu sbíral On ssebou
přivede armádu dvacet pět až pa
denát tisíc silnou a každý tento
vojín s tímto iji znamením na čele
jest puštěn do práce v zájmu své
ho pána mezi občany jak ve mě
stě tak i po yenku Spekulace
a firok zde hrají hlavni role Kaž
dý lot v městečku a každý kus
neb kousek půdy na venku padá
nejčastěji této armádě za oběť
Zde platí jen heslo i "Lacino
koupit a draho prodat A to vše
odutůňou ti chudáci Více 'ba
mnohem víco dalo by se napsat o
té naší prosperitě avšak myslím
že toto zatím postačí
ZE STÁTNÍ ZÁKONODÁRNÝ
Státní záko
Zasedání státní zákonodárný
zahájeno bylo opětně v úterý min
týdne v 10 hodin dopoledne Čle
nové senátu i sněmovny dali na
evo dobrou vůli žo chtí dostáti
svým slibům učiněným v platfor
mě podáním takových předloh
jež by byly ku prospěchu celého
státu a jimiž by zlomena byla
vSemohouenost korporaci Ncf
liv korporací ve státu našem jest
tak mocný a podléhá mu tolik za-
prodajných otroka že so nedá
pochybovat! že mnohá dobrá a
rozumná předloha bude jimi u-
bita
Předseda sněmovny poslanců
Nettleton oznámil stálé výbory a
tu n potěšením konstatujeme že
pohance p Fr Rejcha jmenován
yl členem čtyř důležitých výbo
rů a sice na zemědělství na ve
řejné pozemky a budovy na po-
epšovny ústavy pro blbce a j a
konečně' na poplatky a služné
Poslanec p Vopalenský jmenován
byl do výborů na státní káznice
na přistěhovalectví-a na poplatky
a služné
V úterním zasedání poslanecké
sněmovny podáno bylo celkem 19
předloh z nich nejdůležitější byly
následující: Friesova z Howard
kterýž podal spojenou resoluci na
opravu článku ústavy státu Neb-
raska vztahující so na ukládání
školních peněz v tom smyslu aby
dovoleno bylo ukládá ti peníze ty
též v dlužní úpisy okresní městské
školních distriktů Whithamova
Johnson kterouž se žádá
aby inkorporované telefonní spo-
eěnosti obchodující ve státu spo
jily své linie s jinými inkorporo-
vánými telefonními společnostmi
na útraty okresu žádajícího o to
rovněž Whithamova jíž se žádá
sníženj jízdného na dráhách na 2
centy pro dospělé a na lc pro dít
ky pod 12 roků staré j Clarkeova
Douglas aby zakázáno bylo za
mění návati dítky pod 14 roků
staré leda ve zvláštních přípa
dech rovněi Clarkeova povolují
cí odanění městského majetku
drah Dodge-ova z Dougla o
státních předvolbách Lečo v a i
)ouu1h žádající o dodatek k ú
stavě přidáním nového odstavce k
článku ix tak aby nemohla býti 1
zabráněna vznesením žaloby ko-
ekce daní al kdy! tyto byly sku
tečně zaplaceny kdy! Žaloba na
náhradu můie býti podána ~
Týl deu v sonátu podal avuátor
Wtwjr i Frontler rMuimi ku-
rouŽ má býti učiněno rázné opi
tření proti předilAkářům Reao
lucí tou nařizuje se zatčeni a vy
hoštění předsíňkářů nalezených v
oné části státního kapitolu spa
dající pod právomoc senátu a po
trestáni zaměstnanců kteří si po
čínají jako přodsíňkáři Senátor
Durns vLaneuater mluvil ostřo
proti resoluci té a na návrh
Kinga z Polk odložena byla na
druhý den Též i v senátu podá
no bylo mnoho předloh c nichl
zasluhuji zmínky Thomasova
kterouž so žádá za odanění ob
chodních kollejí Škol zařízených
pro soukromý zisk Rootova kte
fouŽ se stanoví kvalifikace želez
ničních komitiiiřA urěu ie se Uch
plat nu1 $2500 ročně povol oje so
jím tajemník % ročním služným
♦180 a dva klcrkové s ročním
služným $1200 každý a ceitovní
výlohy rovněž Rootova' jíž se
dává železniční komisi právo re
gulovat! cenu dopravu a vleobec
nou kontrolu nad obyčejnými do
pravci
Ve středu přijata byla v domě
oslanců resoluce aby každému
členu poslanecké sněmovny po
skytnuto bylo 0 dvoucentových
oštovních známek každý den O
pětně podáno bylo více důležitých
předloh Quackenbush z Nemaha
podal resoluci kterouž se ukazu
je a činí nezákonným vydávání
dodávání darováni nebo zaopa
třování v jakémkoliv způsobu neb
formě přímo neb nepřímo jaké
hokoliv frankování volného lístku
volného pasu volné cesty neb do-
iravy v jakékoliv forrue osoby
neb zavazadel kterékoliv osobo
kterýmkoli v a všemi dopravci za
nášejícími se dopravou osob neb za
vazadel po dráze a má býti stano
ven trest a pokuta za porušení o-
natření tohoto zákona — V sená
tu podal téhož dne senátor Aldrích
resoluci aby ustanoven byl sedmi
členný výbor senátu kterýž by
výborem poslanecké sněmovny o
stejném počtu jako společný vý-
bor jednal o upraveni předlohy
zálkonodárné týkající se státní
železniční komise Senátor ITol-
brook podal podobnou resoluci o
hledně přímého předvolebního zá
kona a Philips z Holt podal třetí
resoluci týkajíeí so svobodné do-
ravy železniční Všechny tři
resoluce byly přijaty Z poda
ných předloh uvádíme Thomas
ovu aby dítky mezi 7 a 16 roky
stáří musely navštěvovat! školu
po celý rok vyjma Že by dítě star
ší 14 let pravidelně zaměstnané s
se vydržující mohlo na místi
denní navštěvovat! školu večerní
a Kingovu kterouž se žádá na
ex přesáních společnostech aby
chovali veřejný záznam osob jiraž
dopravují balíky opojných nápo
jů a ustanovuje so pokuta $40 al
$100 za porušení zákona toho
Ve čtvrtek přijaty byly v posla
necké sněmovně resohuie ohled
ně jmenováni předsedou sedmi
členného výboru kterýž bys podob
ným výborem senátním vypraco
val předlohy kryjící hlavní body
platformy V odpoledním zase-
ání usneseno aby se sněmovna
poNlanců odročila až v sobotu v
toledne a nikoliv hned v pátek
aě senátu dovoleno odroč iti se t
látku na pondělí Podáno bylo
opětně víca předloh tak jako v
senátu Z předloh v senátu po
daných důležitá jest ona Qibson
ova z Douglas kterouž se žádá
aby hostinské licenso vyzvednout!
i mohli pouze bona fide majiteli
liostinrů a aby obmezen byl po
čet hostinců tak aby na 10ÚQ
obyvatelů nepřipadl liel jen je
den Odpoledne nabralo většinou
jcdiiáui o odročeni zasedáni na
pomleli
V pátek podáua byla v posla
nrcké sněmovní Van Iloiisfoem
Colfai resoluce aby zavedeno
bylo vy let rovin! rekordu MorrUa
