st
4
8
OTAKAR CHARVÁT:
v
ZA STESTir1
HTUDIK
K KOM A NU
i
Nad líolanovou chalupou přikr
řrnnu k horské stráni zakrákora
ly táhle a jaksi žalostní? vrány
Táhlý kíek Černých ptáků rozlehl
se údolím od horských skal se od
razil a po chvíli zanikl v dáli sla
bou ozvěnou
Starý Holan nehybně stojící na
za pruží nchatralé chalupy trhl se
noc A máme už kamaráde ko
nec března'
"Nu vsak loni ještě na svatého
Vojtěcha přisel mráz že až kosti
praskaly A to bylo už koncem
dubna" odřekl Holan
##! 1 I " v I
auhIi (Jo světnice JyJa uz
prázdná V koute" stály připraví
ny dva kufry a několik peřin nu
sebe naházených U kamen v
bon a zadíval se za temným mra-i nichž vesele pruska! oheň stála
kom těch černých ptáků Olou- bedna a na ní několik hrníčků
ho se za nimi díval A teprve ftkába jak do světnice vesel co
když zmizelo hejno kdesi nad le- piei s hlavy si sundal a silně zaše
sy tíhnoucími se ku Křemesníku divělé vlasy i přihladil Chvíli roz
vzdychl si jaksi zhluboka a odka- blíže! se po světnicí a po tě zamí-
řlal ní í'il do kouta brašnu složil na jeden
"Co pak mi asi nesou" zašeptal z kufrů a vytáhl z ní poštu pro dě
ni věře jako každý druhý oby va- dinu pro níž denně do města do
tel táhlého pohoří ěesko-morav- eházcl Měl jí svázánu ve velkém
skěho že přelétnuvší hejno vran květovaném šátku Kozvázal uzly
nad chalupou věstí nějakou udá- hodil cíp sem cíp tam pozorně dal
lost jih stranu noviny pro učitele a fa
"Nchou štěstí ěi neštěstí" řekl rhfr několik úředních dopisů pro
si znovu a zamyslil se nbe a konečné vytáhl dopis dvě-
lízkou stezkou kolem chalupy mi červenými a jednou zelenou
vedoucí po níž cestou nejkratší
bylo možno dostali se do okresní
ho města běže! obecní posílák
ňkába Jlyl to maličký človíček
přikrčený s hlavičkou jakoby me
zi ramena sraženwu Měl na so
bě černý ňosatý kabát jejž před
lety dostal darem od místního uči
tele umolouscné kalhoty šedivé
barvy a kolem krku veliký do fia
lová hrající šál Po boku házela
se mu brašna Pod placatou čepi
ci neurčité barvy vesele mžourala
do světa dvě šelmovská očka jež
těkala stále na všecky strany
"Díváš se díváš" zahovořil sta
rý posílák zastaviv se před llola
novou chalupou
Holan neodpověděl den těma
svýma dnes jaksi podivně roz
truchlenýma očima na dobráka
ňkábu se podíval a ruku mu po
dával "To se ti asi bude těžko loučit
Požínku ale co tě to napadlo na
Ktará kolena jezdit do Ameriky"
řekl ňkába dívaje se soucitně na
Holana
"Ha ba Tuze těžko Tak
jsem tomu všemu tady uvykl že
ani neviní jak zvyknu zase tam"
odřekl Holan ukazuje kostnatou
rukou kamsi do dálek "Ale co
zde? Však sám víš že už jnně na
té chajdě zde nepatřil ani šindel
A syn stále psal však jsi ty psaní
od něho četl Táto přijeďte a
stále jenom : přijeďte ! Dobře vám'
zde bude Máma nechtěla o tom
ani slyšet dcera také ne A do
dnes ještě obě pláčou Nechce se
jim odtud Ale co dělat žid pro
dal chalupu a za to ostatní ztížil
jsem sotva dvě stovky Mám jít
do podruží dřít se znova a znova
do úpadu a ani pořádně se neiia
jíst? Sám uznáš že byla mně už
těžká rada A když syn stále
psal dobře že nám tam v Americe
bude že nouzi žádnou mít nebu
derne myslil jsem si — prtjdem za
Štěstím "
Holan si jaksi oddechl V tůnu
jeho hlasu byla znatelná jakási ne
jistitta a stesk
"A zítra už pojedete?"
"Zítra! Už jsme připraveni
Máma h holkou jsou dnen ve městě
Sly koupit ještě liéeo na cestu"
hovořil Holan
Skiíbn pojednou udeřil Re do
čela
"Jsem já to trojka Hůh mě ne
trentej!" zavolal " VM f mám pro
tebe psaní lloíe hoje jsem já tu
ytplneiuitH A erhni eeolit liu
tu myslím ' Anu-nky nejiptt m
1
hVIlil
"To pojď di chalupy Je ttu
ře píituhhi "
"I ba ba jiituhlo A tuhle
bvbi tu kobk tak pkityih dtii Nii
pdiixkíru lačnit ui oril a kí
známkou a několika razítky opa
třený Dopis položil si do úst a
opět dal dopisy i noviny na staré
místo zase cíp sem a cíp tam it
květovaný šátek na čtyři uzle za
vázaný ocitl se zase v brašně Vše
to prováděl s jakousi důstojností a
s největší opatrností
"Tak mní to ňkábu přečti!"
zahovořil Holan který od kamen
pozoroval počínání posílá kovo
Kkába zamžoural oěkama dopis
s kapsy vyňatým nožem pečlivě
rozřízl rozbalil a odkašlav si četl :
"Drahý tatínku a maminko! —
Obě poslední psaní jsem od Vá
obdržel Ani jsem si nepomyslil
že se tak rychle rozhodnete a za
mnou přijedete Na cestu dobře
sv zaopatřte a toho agenta co jste
od něho lístky koupili dobře se na
všechno zeptejte abyste neměli po
cestě žádné mrzutosti V New
Yorku se o Vás už postarají vy
praví Vás na dráhu a až dojedete
sem do Wisconsinii potom už po
starám Ne o Vás já Jeden zdejší
farmář se nabídl že vezme rád se
stru Andulku do práce a pro Vás
se taká něco najde To víte dělat
se zde musí a hodně se zde musí
dělat ale nějak se zde už protluče
me Všechny u nás v dědině po
zdravujte a řekněte všem že na
ně často vzpomínám Váš až do
hrobu tmaVého věru v svn -— Voj
těch" Holan stále přikyvoval hlavou
"Hodné dítě ten "Vojtěch" řekl
lo chvíli "A jak pěkně to slo
žil Nu bývala to vtipná hlavi
čka Měl jsem strach tehdy když
idjížděl bude tomu deset let že se
v té Americe pokazí ale nezkazil
"Nu abych zase šel o číslo dál"
vzpomněl si pojednou ňkába -'
Pozklábosil bych se lady a už
budu hnedle poledne Tak buď
tu n páucmbohem a večer k tobě
ještě zaskočím"
"Tak opatruj té Pánbůh" lou
čil se Holan a vyšel se ňkábou
před chalupu Posílák stiskl mu
ruku Potom ještě cosi zahoukl a
už sypal čiperné k dědině Sosy
kabátu házely se mu na všechny
trany jak s kopečku běžel a cí
py fialového šálu vlály mu kolem
hlavy jako fa bory
Holan dlouho rn nim se divní a
teprve kdy i muel v ilatáeVe cesty
el vedla ku ml v nu odvrátil zrn
ky a zadíval se do kraj'1
Pyl Šedivý břeliovv den Iesv
tahiiituci m- ck v hluku tiitué
Aelené a v dáli tahakně V mlhách
dývhllv MUtltkrhl Po ú h( tu n
lIU bělaly m řbytky Míchu Pole
ttčKde ul looiáiii ictiuiU se a
jillde tbltd žlut ili! te ittrioUt
A jak se Hol in d kl ne lv I
dvi vIvuO tLI-S C lal p"l'tí!J
na celý jeho život jejž zde prožil
Na všecko vzpomínal co jakoby
Zapsáno bylo v tom kraji v němž
až na několik let ztrávil celý ži
vot svůj
Tuk teskno mu bylo při pomy
šlení že to všechno zítra jíž opu
stí odebeře se v neznámé končiny
kde bůhví co na něho čeká
Obešel chalupu jež nepatřila
mu už od dvou měsíců u v níž by
dlil pouze milosti žida jak tento
mu již několikráte nadhodil Dru
hdy aspoň pes takový černý hu
ňáč tu zaštěkal ale od té doby co
za pecen chleba odvedl si jej cha
lupník Hnízda bylo tu ticho jako
po vymření
Ilola nová NCNiiiutiiělá tím že o
pustili musí ty kraje jež neopusti
la po celý život jedva že denně
promluvila pár slov A Andula
la po celý den pracovala na Inu v
siisarne h domu přicházela všecka
udřená Tu byla ráda že mohla si
po celodenní namáhavé prácí u
lehnout i do kouta na otep slámy a
za ha lit i se do peřin pro něž zítra
přijde si židovka která tiž před
týdnem za ně vyplatila jedenáct
zlatěli
A ku všemu žena měkká vždy
cky jak mech v ounilazíné rozpla
kala se pri každé vzpomínce na od
jezd Slzy veliké jako hrachy z
očí jí vytryskly a zaleskly se jako
vyhrůžka Tak aspoň zdálo se
vždy Holanovi Hylo mu z té du
še lilo ženy a nemohl se už od čtr
nácti dnů podívali v ty rozbolest
néiic pláčem zakrvavělé oči
Po celý den doma jej cosi svírá
o do duše vtíral se mu žal i smu
tek a tu často aby ušel tomu bo
lestnému pohledu na ženu toulal
se po celý den po lesích Napo
sled se loučil h těmi místy k nímž
přirostl a kdo znal kadé míste
čko každý kámen
Časem až ku Křemesníku za
loiidil kam druhdy tak rád na
poutě chodil kde jako mladík po
znal nynejsi svoji zenu a k nemuz
tolik jiných milých poutalo jej
vzpomínek
A tu obyčejné dvě až tři hodiny
irosedél na kamenné lavičce v imi
ifcch kde za poutí bylo poutní
ků plničko Cechů z okolí i dále
ka a Němců až od Jihlavy
Tu v tom klidu rušeném jen
švehnlením čiperných brabčíků
Holan vzpomínal na několik těch
dní v roce jež zde ztrávil a jež
přinášívaly mu vždy uklidnění a
zapomnění-na denní trampoty
A bývalo t u živo i pěkně
Všude lidí plničko pestřily se tu
loktuše i barevné šálky klobouky
městských poutníků z Pelhřimova
Pacova Kamenice Cerekve a ještě
odjinud A pestré ty davy míha
ly se mezi stánky jež postavili
tu obchodníci jedni kupovali o
brázky jiní hračky a drobnosti
dětem jež zůstaly doma
Každé chvíle přicházela a odchá
zela procesí ze všech stran jedni
s hudbou jiní bez ní s korouhve
mi nebo se Miskami svatých za
prášeni a unaveni Hlasy predrí
kávačů jasně pronikaly tím hlu
kem a za nimi hned následoval
táhlý žalostný zpěv-- — - —
Nil to všecko obyčejně Holan
zpominal Ipakovalo se to kaž
doročně několikrát a k tomuhle
kraji to patřilo jako stromv patři
U lesu I
A dnes zmvu se mi všecko roz
poiiunul jak do kraje se tli val a
líni stromy loutně tdél sítiti
bíbU vé kreliiešiuekého kostelíka
Vpui!iiiil xí jak před lety také
sc louřil s tímhle krajem Tehdy
iak lie lul h Jt'U na teíl ens
ktir !hl slliUiti lit Xojllé Po-
b! tam tři Iťlt Oh jak radt
ne e -hd Vracel dUmt d kraj'
rod h !n ( eiíthi pnUk i o
jiíod '!ui puinínt ni ra
ků Otec zemřel mu když bylo
mu pět let Ani jej dobře neznal
Pyl stále ve světě v letě do Ra
kous na žně chodíval v zimě pra-
covával ve škrobárné v Pelhřimo
vě a domů přicházíval jenom v
neděli Holan dálo vzpomíná jak
seznámil se s nynější svojí ženou
Hýla ze sousední dědiny znali se
od mládí ale láska jejich vzklíčila
na pouti na iremesniKii Kdež
mladá chasu z celého okolí dávala1
si dostaveníčko Vzali se Mě
la několik zlatek jež uspořila si l
ze služby u sedláka a za něž kou-
pili si kousek políčka na stráni!
Potom z pola na dluh koupili si j
polozbořeiiou chalupu v níž žili až
do dneška Živobytí měli kruš-'
né ač oba do úpadku pracovali A
když do rodiny přibyl jim hoch a
po třech letech děvče pracoval
každý za dva Hoch Vojtěch v
osmnácti letech nechal se najmou
ti jakýmsi uentem a odejel do A-l
meříky Léta neměli o něm žád-j
ných zpráv a pokládali jej už za '
mrtvého Až asi před třemi roky
náhle z čistá jasna obdrželi od ně
ho psaní Tuze mnoho prý zaku
sil ale nyní že vede se mu už do
bře psal jim tehdy a to na
plnilo je velikou radostí
(Poknirovini)
v-
s:oo
rlonnA 11 v'" mAIrili
UUIIIIU KiHk ii uriiii
Jii flfilirjfn )ii(Iiihi(iI inu ho
tnvltiil nbnizli a rámu (I
HIIIIKUMAN I' III 10 mil HtHt„ l'aul
Mlnn ÚMtif zihI-liliiMlii no Ujím d)
Mnolic neduhy
jnoii následky
bolestí jater
jako
žl lidnatost
obtíže žaludeční
boloHtl hlavy
zlníla chuti
Jlr August Koeulf
'tmí
osvéíuji trlcmiou NOiintavu
st léd
Cena fiOclííhov
xgg
f
- jf ' rw--
':-S
A y
Nepřehledněte!
Odvou tOHOIlC3ÍCll
Iřdyjfc rok líonóí
Nrdeo
rVfrkUa cíhvílo
sttlé ki'dl"H
iit t'1'di'ub tH
se starou mati-
e d U" "I 'I I
rtiu d len í 'd ikviuU
U ni-dU-'
Tyto zajímavé povídky od Otakara Charváta přináší právě vydané
číslo
Knihovny
v
Ce ko-amer Autorů
nbírka četby zábavné a vzdělávací jež vychází nákladem Otakara
Charváta v Omaha Neb
I i o 1 1 ii U 5 i i i ' d i 1 1 1 1 1 1 5
pouze $100 na celý rok (12 sešitů) umožňuje každému odbírání té
to knihovny První číslo přijato bylo všemi kruhy velice příznivě
což avědčí o dobré hodnotó této publikace Pro předplatitele našo
přichystali jsme i
iimlhonit promlč
Každý desátý předplatitel obdrží totiž krásnou knihu úplně
zdarma Vylosování oznamováno bude každý mčsíc Pro prémie
připravili jsme cenné knihy od předních našich spisovatelů jako V
Třebízského Ignata Hermana Jana Klecandy atd atd
loriojlo rulíu hIóhIi
neboť cena prémie daleko převyšuje obnos předplatného Nepro
dlévejte déle a pisto si ještě dnes o tuto zajímavou publikaci Ne
jen že tím získáte řadu dobrého čtení ale zároveň tím podpoříte
podnik jenž si všestranné podpory zasluhuje
PhMlpIácojte! UozsiiMijto! Podporujte!
Dokaite svou součinností že ušlechtile snahy i u nás v Americe
letk&ti se mohou s výsledkem a Že není třeba nad námi prolčvati
krokodýli n!(v
jako nad úplně ztracenými Podnik tento je
kiiohiiiiii ku monom
Dle jeho zdaru bude moci česká veřejnost posoudili jakou půdu de
mi dobrá véc
lHnto )oMto duoHl IUto joito diion!
Otakar Charvát 1309-11 Howard Sl„ Omaha Nib
Jednatelů a kolporteři I VúU tt o podmínky a čud m fi
Ucl Budou Vm ovhetuě cUn obratem pošty