f-
11
w
faauii:igi:B£ccnrrxnxcror-i
HAD
f
i
i
5EEEK
Brnínský román
od
JOSEFA MERHAUTA
Mři tam už jinou ! Tflk rychle (činí vzdalujíc ho od tohoto domu
tak rychle I Ani ne na ni neptal j odtrhuje ne také od Krále zane
l!ylo mu lhostejno kdo jo eo dřlá
a co zamýfilíl A otáčel ho kolem
té noví Kde tak najednou na
ne] náhradní Ode&la bez výpovř-
li bez ohláňcní a hned tu byla ji
ná Ta už čekala tu už mři při
chvátanou tř udčlala místo svým
dobrovolným odchodem
Chtřla tam břžet chtřla h ním
mluvit chtřla ji vidřt Potácela
v ulicemi tápala ve wiřhu bořila
do jeho závřjí uprostřed jízdní
dráhy protože chodník kde cho-l
lili i ri i -t '
protože nebyla ccNta pro ni
Dobřhla na Koliňtfi a zanfavilii
80 u domu Skoro vSechna okna
nahořo v bytř kde aloužila byla
otevřena Záclony byly ven vy
vřJeny a v jednom z nich vypra
ttovala thwtft Mary koberec
V třetím otevřeném okm" za
hlřdla hlavu Královu Výtahová
ýaluNie a díval no ven To bylo
v Kalonř v tom aalonř kdo poprvé
ih ním chyHtala na atňl ku bylo
takové polotcmno u kdo ji poprvé
'fhtřl k Hobř přitiHknout To bylo
tam a jak tam Karolina opít
:zv!(lla hlavu Htrnula zdřfiením I
iHrdcc jí moenř píchlo hrdlo e jí
t utáhlo a celé třlo hrozilo žc h
ulr(nt !! '11 I „XI'
" ? 8 aboHlí
H Teď tam wtála vedle Krále
okné ta nova Uyla brunetka
červených tváří plná života a
Kinála Ke tak vesele Nozdry ne jí
i žádostivé" ňířily a od UHt jí ňla pá
ra jak zdravé a wilné vydychova-
!? Ja Teď Král atoupl ní za ní a ši
mral ji ve vlasech
' l i 1:1 li ii
j onouini niavou a zasmála se
hlaxite tuk hlasité až její smích
zazvonil do ulice do studeného
zdravého raná
Pak utíkala od okna do pokoje
Kral spouštěl zalusie
Karolina si rozbéhla do pru
jezdu
Chtěla břžet nahoru Musí ji
vidřt musí se jí podíval do oři
musí ji zakřiknout musí ji ode
hnal od řlovřka který náleží jí
i samotné jí jediné — —
A uprostřed průjezdu se najed
nou zarazila Stanula jako k ze
mi přimražena Vr zadním rohu
průjezdu tam kde nc už vychá
zelo na dvůr stála Králova hube
ná žena Méla jako tenkrát když
ji viděla poprvé dítě v náručí a
druhé dvě nobíhalv to dvoře A
byla ještě zbědovanější než ten
kráte Karolina sklopila hlavu k zemi
tiše se obrátila a bujíc se aby ji
Králová neviděla po špičkách šla
zpátky ke vratům
Jaká ta žena byla zbídačelá o
puštřua a nešťastna! lak si to
říkala Karolinu před chvílí? Že
Král náleží jí jediné!
Jí jediné? NYilezí jí? Jakým
právem? Jak i nudila na něho
t řinit nároky '
On byl žeiiiit a náležel své ro
dině! lile jaká la jeho žena byla ne
bohá — a ua sama mela nyní
nUf viny na jejím neštěstí Ale
Král říkal že je to žena špatná
' Teď mu to tiž více nevěřila
Kdvl ui byla km před domem
lut fhodiliku zvedla ještě jeduotl
nahoru do oken Tlustú
jpšté m jmou sluiehnott tam
híy poMuéšné ti ua ni ukazovaly
a ušklíbly se
Ntpujde tam neinula tam jít
tvarná ly by ke ji
- S hlavou uklopenou rychta U
]plle rriiiev domu % Koiťi-
tV Nevědíi4 kum prtjdí kU n#
l!i"UU jtt whm duhko Tak
' lut t il
hlavu
d4b h kidy m Krukvtu který
chávnjítí volné polo té druhé
to zdání jí nohy stahovalo a třŽké
vahy jí navěšelo žc za chvíli jen
stěží se táhla dal Uprostřed hlav
ní aleje Koliště se zastavila a o
hlédla so zpít Holými vřtvemi
stromů bylo zcela dobře vidět a2
dolů k tomu starému sešlému o
prýskanému domu z jehož zadu
maných zdí splývala jí z dálky do
duse všecka hořkost! jejích sklárna
nýeli snů probdělých nocí ft bez
nadějného toužení A přeco x m
mohla od něho odtrhnout přece
musila se plížit v jeho blízkosti
spokojena zahlédla-li černou ítí
stromových korun jeho vysoká
okna a opadalou římsu
ftla alejí dolň k německému di
vadlu a v levo ten starý dům stá
lc byl po jejím boku
A alej byla taková tichá Bylo
uz po osmé hodině Děti seděly
už vo škole a ruch který oživuje
tato místa když tady cupou drob
né nožky Školákův a ňkolaěck zce
la utichl Jenom od dívčí školy
zhluboka funě a oddychuje bílou
párou jel vlak lokální dráhy k No
vé ulici Nějaký vůz naložený
uhlím jel po kolejích a ostal na
nich slit protože velicí huňatí va
Infii nemohli nákladu zmoci Vozka
tloukl do nich křiěel "vijó mr
chy! klel tlaěil za kolo — ale
vůz se ani nepohnul Už se tam li
dé sbíhali ale Karolina se u to
ho výjevu ani nezastavila 8 la
pořád dál teď zase už spěchula
aby byla dál kam ten hluk nedo
léhá A tajn dál v opuštěné ale
ji jak Lapala ve sneliu zaslechla
najednou odnějkud z dálky znění
zvonů Uyla 10 hudba lahodná
měkká a nebesky souzvuěná (Ji
stým promrzlým vzduchem to váž
ně táhlo třáslo ne majestátné du
nělo a měkkce plakalo tak divně
a čistě tak milic- u draze tak zná
mé že dívce až srdce zaplesalo
Zastavila se a poslouchala Ach
ano můj Hože ty zvuky byly o-
iravdu takové známé takové přá
telské Kde už jo jenom sly
5clatl
To znění ta hudba: tak hlaholí-
valy zvony v jejich vesnici Zrovna
ak lahodně čisté" a plně Po ce
ém kraji byly pověstný ty zvony
svým krásným souzvukem a hu
lebností Za krásných tichých
lnu na dvě hodiny cesty jo bylo
dyšet a lidé z okolních vesnic se
zastavovali smekali čepice a ná-
)ožně je poslouchali A teď si
vzpomněla od jaké doby to milé
znění nosila uzavřeno až na dně
své duše To bylo tenkrát když
ujela za svým studentem a otec si
ji vezl domů Jeli po železnici ve
ěer Bylo to v sobotu Na dru-
ié stanici od jejich vesnice na pfll
druhé hodiny cesty od ní vlak dé-
stanul Tenkrát zahanbena
zoufalá netoužíc po ničem než
aby zemřela seděla skrčena v kou
tě vagonu naproti svému zanira-
enému otci Náhle z dálky ber
větrným večerem v němž slunce
zapadlo a komáři bzučeli zalehlo
k ní otevřeným oknem to zázračné
znění zvonů To u nich doma sla-
ili svatvečer a všemi zvony víta
i večer odpočinku modlitby a mí
ru a iiAiky ty mam uvony zni
aly tak dojemně Že Karolina při
tiskla ruce un oři a ia plakala
A to ji tenkrát uzdravili) to ji
rátilo životu Jela potom domu
polepSona (ičUtčua % ůmynlem 2e
se polquí
IVď jak slyíela taková podobué
Lnění lit hudba která jl a tí doby
pal v duši všecka se mm pro-
mdila IJtiitivot ji řepadlii
Umhit py ticlvut 2iW'tč po klidit
odpuštění Z ulice jeSté ísaléha
lo k ní praskaní do koní jež ne ne
chtěli u kolejí hnout — ale jí už
nemohlo nic vyruňit z jejího po
vzneseného nnční
V tom volání po klidu byl 1 kus
tělesné bolesti Citda so unave
nou nemocnou rozbolavěnou
pud hnal ji za lékem který by ji
dal úlevu
Uyla taková chorobné vrtkavá
Neměla už v ničem stálosti u
její čivy teď pomalu přecházely
v ono horečné napjetí které jo
vlastní všem takovým Ženám jož
mají zplodili nový život a samy
vidi avňj Život ztracený 81a
bytu Majznerěině Myslila žc
se tam ještě setká a macechou
Celou cestou Jezuitskou ulic
až na roh kasáren ko kavárně
Bpranzově šla rychle jakoby ho
bála aby nějaký nový úmysl no
vyiinul jí opětně z této cesty To
prve zde na rohu krok její zaso
váhal Zvolna došla k domu
němž bydlila Majznerová Když
došla průjezdem až ke dveřím její
kuchyně podivné jí dojalo c od
tamtud zaslechla dětský pláč
Dítě tam plakalo křičelo a zlo
bilo so Slyšela ještě jak 1'olda
je okřikovala a jak je někdo
plácl Naslouchala ještě pozor
ně ji až k samým dveřím se na
hnula! dítě pořád tam plakalo
ale hlasu který chtěla tam sly
šet! hlasu svojí matky tam neza
slechla
Otevřela dvéře
"To jsi ty'" zvolala Majznwo
vá stojíc u kamen a otírajíc si ru
ce o zástěru na svém břiše
"Už jsme všichni myslili žc ses
pominula!" dodala potom stará
zena vysmesne
Karolina se smutně rozhlédla
"Maminka tu není?" zeptala
se
"Milá brachu! Maminka už
bude včil doma Uáno časně od
jela Olou noc plakala a zemdlí
vala 1'ro tebe tady nechala ně-
I 1 '4 f II A
co v Kaoiice nau peníze a
tady psaní Povídala žc musí o
dejet že by to tu dýl nevydrže
la" '
"Jela doni" zašeptala Ka
rolina a sáhla po psaní které jí
Majznerka podávala
Otevřela jo a četla:
"Vědomost ti dávám že jedu
dom nebo jsi nám udělala velké
trápení a já se na tě nomožu tak
dívat Pčvěe proč jsi tak zahatl-
mia tvoju rodinu! Moje srdce je
neščasné až do smrti V té druhé
kabilec máS peníze co jsem ti za
tím přivezla Je to sto renských
Dělej co myslíš Toho tvojeho
necheu viděť Ostatní peníze máš
ještě na knížku uloženy Až bu-
los potřebovat piš!"
Složila psaní a strčila je do ka
psy Mc neříkala jen uprostřed
cuehvně stála s hlavou schýlenou
"Tu kabilku s penězi ti nechal
vrai reitia Majznerová a
šlehla po dívce svýma červenýma
očima
"Byla jste tam?"
"Hned ráno"
"A co říkal?"
Stará žena pověděla jí divné
veei Kral pry rek! ze utekla
ale že jí nebude hledat Musí prý
se vrátit sama Jinde prý s ní ne-
udo mluvit než u uí u Majzne-
rové Penío vzal k soU schová
rý je
"Tak tady ostaneš?" dodávala
Majznerová "Však sem dnen bez-
tak píinde"
Karolina potácejíc so skoro od-
ožila šátek a sedla na židli Maj
znerová vidouc jak j' hlába na-
ddla ji aby i lehla
"V pokojí včil žádná není Stu
enti přindo' l v poledne Zvrhni
e tam zatím na divan!" říkala
Karolíně bylo toto nabídnuti
vttAno Pyl a unavena a mohla
tnk ahiů být Mina
{Vykračovaní
8
MHHHMMWHMMi
KALIFORNIA
IS'oznvÍHÍ hvou kráHoii jxmizo od
květin a jxtloin- jnou tam 1j
iiy — olxíivuliíjdjiá přirozená
H(H)jmiio a jifHČotná rozkolná
uajajedla A pak i vzduelijoul
lopňi rozdílu jtíHtíftiiivůiiĎ
kvčlin ovňein al(3 huííMíhIAí
vzdiicJj jako coloradský Jo to
Znř menitv zimní útulek'
Kalilornio jíHt mínfeiii ]ro vjíh tuto
zimu Není Mdnólio jinélio inlnla jako
jimi Kallfornio pro vAft ziirinl výlet
UNION PACIFIC
na holcJy atd Žádejte knihy pojed
návající o Kalifornii Ptejte e v
( Itf Tlcket Orlice 1824 Fara ím Nt
'Phone l)uuga 334
vviuuw yjjixxxgd JTXVuycix
itAva
ZELENÉ "TRADING STAMP8"
Za $D00 zulenýcb Trud
Ing Htsrapi kaMou bod
nou HTAUS k NTKU'EM
(2 tucty pintových Uh?í)
-cen
WĚ
Za 1100 zelených Trad
ng Htarnpi l každou bed
nou
NTARH MTKIPKS
(3 tucty kvartových lahví)
—cena
sss
i Kromfi tobo Že doHtanete neJlepM lahvové pivo doita
I nete tiž dvojnatiobnou hodnotu r zelených "Trad-
tng Stampi''
H07 Jlarncy Street
Objednejte i poítou neb telefonem Douglni 1800 nebo 108S
MWollstein&Co
814 So lOtti St Omalia Neb naproti Union ůknll
Velko- i maloobchodníci
liiiiii iiorWflii tív a riaíii m
a zarueenýra
Krajané z ven-
Zásobí vás vždy zbožím té nejlepSí jakosti
Zvláštní péče včnují obednávkúm z venkova
kova když sem přijedou a blavné když ale odjíždí k domo
vům mčli by sc dříve přesvídčiti u nich o výteSné jakosti
vňech jejich lihovin Ceny jou velmi mírné O přízeň žádá
Tel Douglaa 1431 M WOLLSTiiIN & CO
„ i
HOTEL PRAGUE WuTOf
na rohu 13 a William ul Omaha
ČIhIů a iKibodlnó zařieué pokoje pro rentující jirkol 2 výborná in
aka strava a vzorná obaluba V hmtinct obdriite výtoíný HTOUZQV
LEŽÁK jirjlnpíí druhy vln a likérů a iifjJemnřJM doutníky
Krajunó íavltftto li do Omaalv nivňtóvou ubytujte ao v hotelu
Prahu a uňctíito uejenom peníz ule rbtivlte mi vínlikýcb nenuází 8
Tel A18H o pflzoů krajanu lada VINCENC J DOBEOVSKÝ
SEVERO-NEMECKÝ LLOYD
I'ravldilu4 pultovnl a paroplavební doprava
z Baltimore do Břemen
prima po novýrh dvíni&roubovýcU poátovnkh paruldeh im 7500 do
1(1000 tun ntiniiotii
CaMl Brealau Rhnln Koeln JUnover
Trankfurt Brandanburi Clwumtti Kecka Malo
II ajutn Ittiltliuoro do Hrxmcn otl $4500 mihoru
Tyto parníky maji pouno ji"lfitt tMdu kajutnt Jel einafoea Jutt Jako
II Kajuta
Vý Jmi-nuvan pamlkr jnu vjf b r4nA aoví vlfío abudovani aaluny
mřijt-n pokoj kajuiul na paluba r!lřkttltké ♦ é 1 1 I v vl-eh protor4ťh
Paltl ráy potuvtajl yIni Jídnutrlř
A SCIlltMACllKIÍ k CO í ? 8 (Uy Ht lUltimoro Md
JI CLAUSBSIUS & CO 95 Díibern Str Chicago
aai-b jji(h a4ipi- v
y í
t'
M f
1
1
'V
i"
f
1 '
í
%
i
I -
í