Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 28, 1906, Page 11, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    xsxrscw pxnxcixmxtTnnxrnnrrctxn:
HAD
Brnínský román
od
JOSEFA MER1ÍAUTÁ
Oddychla ní z ceíó duSe Došla
až na roh Jowiřova Zde ho zasta
vila a dívala e vzhůru do ulice
Jezovituké Tam nedaleko za ve
likými kasárnami v Kozí ulici
Hpala její macecha a přece ho
jí zdálo že jo od ní vzdálena no
Iíhíc mil a žo nad so nonhledají
nikdy více V tu chvíli bolest
nou pocítila co jí nehází Že nemá
matky vlastní (Mým Stontím
Hv(-Uo života musila zaplatit její
ztrátu Kdyby ona ji byla vedla
svojí láskou snad by nebyla zaňla
na tyto cesty Obrátila se k
Josefovu V olejnS byla ještě
tma a ticho Stroje odpočíval}
a jejich otroci hile snad práv
nyní probouzeli se doma zo spaní
aby se vrátili pod jejich jho
Zdo na rohu stálo u zdi nikoli
desek' sJM to krám báby "zeni
jaíářký" která včera na ni voia
la Byla to vlastní jun malá flást
'toho pouličního krámku který
každého večera bába rozebíraa
odnášela dílem s sebou domů dí
lem uschovávala v blízké hosipodž
Teď tu jeňtfi nesedňla Karo
'lína postála 'tu chvíli obracejíc se
dolů i nahoru ulicí nad Ponfcvkou
Na právo vidčla výbčžVik továrny
s dřeveným vykýřem do "ulice
potom už jen dlouhé tmevčrudé
zdí kolem továrních domů Na Je
ivo kde ulice vybíhala (Jo třídy
Františka Josefa bčlal e sníh vy
soko daleko a široko Zcela na
t j mni! iusuiiiuju nu nrin tmu uo sl-
'1 roké plochy Iluttorova námčstí
i Tam nčkde nad stromy v Lužán-
"'£ kách Šeré nebe bylo roztaženo a
bolavý lesklý kus ranní oblohy
Lsvítíl odtamtud do daleka do tein-
'í' _
I VOj
í
kolem 81a dále dolů Josefo-
veni V JíHinianove icavarrié za
"uzavřenými dveřmi jcStó! bylo ži-
k vo Hylo slyšet odlamtiwl pleská
ní karet o stůl výkřiky hrajících
a cinkání sklenic o stoly Karo
lina na zastavila a mimoděk sku
linou se podívala do vnitř Pak
rychle uskočila Král tam seděl
klímaje u stolu '
icu vsiai protáhl se a maje
i i _
ruui: v Mitjjř(U(ji unmiy a rozinr-
i l lil
v i-nuuu po Nvubuici
I Utíkala odtud Zde jí nesmí
vidět zde jí nesmí potkat — ale
bude koukat ai jí více nenajde!
Taková radost do které mísilo se
i bláhové domnění že se tímto
činem učiní u něho znova zajíma
vou projela jí tělem Bude ji
hledat bude bude a v tom
to odloučení snad teprve si jí na-
líčí vážit!
"Zahnula do ulice Koeťfilerovy
Už potkávala dělníky i ženy jdou
cí do továren A bloudíc ulicí
Františka Josefa stanula najednou
u Iluttcrova náiněhlí To bílé svě
tlo tam nad Liiáukaini plálo a
svítilo uprostřed špinavého obzo
ru tak podivně tak mile tak vy
soko a svatě ! Dívala se tam dlou
ho dívala a sepjaté ruce přitiskla
na prsa Co to bylo co kanulo do
joji duše z této bílé záplavy nad
cházejícího rána! Jaké to bylo
utěšení jaká tichá hladce utišu
jící hudba táhla její dusí při tom
to pohledu?
Nevěděla jak to skouěí co pod
uiknla Bála se na to myslit
Ale v této chvíli podivná naděje"
'iiiKiiua a Ožttři a eolt joji nitro
X t bylo xvhUtnf: při pohledu
nu tu áH jak tu stála volně vy
dvt bujíc d tltikoho ranního vidu-
ťjui t téikých prsou nijodnou
NpouuiřU i na Iíadliěka Jak
vtVra řa nl přiběhl jak mřkoi
mluul jak mu hlan třUl jk
mrkaly a nUtly To ví
chrni bilo takoví mírné jitou tr
plť a hltil" 'ké jko ta Af nu óVr
iiéni nebi To bl po prví co ní
na něho vzpomněla a to byla vzpo
mínka milá Ale jak potom se o-
bratila zase ulicí nad 1'onávkou k
Josefovu vzpomínka na malého
Kňdlíčka už znse umřela v její du-
si Viděla už zase v ducjiu Krále
Telikého kudrnatého silného s
odvahou v očích V myšlénce na
něho bylo něco tělesného něco co
svojí hmotnou surovou tíhou za
tlačilo v její duši snivou mírnou
nahodilou vzpomínku na tichého
Človíčka který byl malý nefo
remný nesmělý neobratný a ne-
1 Když se vrátila na roh olejny
panímáma "zemjačářka" už tu
rozkládala svůj krámek
"Panímámo!" zavolala na ni ti
še Karolina stanuvši za jejími zá
dy Punímilma se ohlédla a její ve
liké zelenavé vytřeštěné oči byly
zcela lhostejný Vykládala svoje
zboží a neustávajíc od té práce
pravila stranou ke Karolinč:
"Co pak?"
"Jsem bez služby Mohla bych
u vás bývat?"
"Bévat? Mám včil dvS u sebe
ale móže! Aspoň bude veseleji
Beztak obe só maródny Ale snad
vám taky nčco není?"
O ne!"
"Proto že jste taková bledá To
bych nechtěla mít špitál v domě!
Potom ovocnářka poslala Karo
linu do svého bytu Bylo to na
třídě Františka Josefa v pořadí
od Iluttcrova náměstí k ulici stro
mořadní
Karolina byt po dlouhém hle
dáni našla Ovocnářka stará
svobodná žena bydlila v druhém
poschodí Dům byl veliký a roz
lehly jako kasárna V dlouhém
křídle ve dvoře byla řada malých
bytňv okna v nich byla skoro
ještě tmavá ale malá okénka nad
dveřmi kuchyní červenala se ve
slabém osvětlení jako otvory ka
jut na velké lodi Tam za tčmi
dveřmi už se připravovala sporá
snídaně chudých Jak Karolina
šla po schodech viděla jak z ko
mínů na vysokých střechách pla
zil se kouř a když někdo se dvé
ře pootevřely bylo slvšet chru
mvé zvuky kávového mlýnku £
íjylo cítit zápach svařovaného mlé
ka
r i _ i v _ fvv vt i
v nyie ovocnřarcine oyia tma v
kuchyňce i ve světnici Když za
klepala nikdo se neozval Dvéře
yly otevřeny Vešla do vnitř
V kuchyňce nebylo nikoho Ote
vřela dvéře do pokoje Ani po
om se tam nikdo nehnul V šeru
viděla jak na postoji spaly dvě
mladé ženy Jedna leela na znak
ruce za hlavou a chrápala Dru-
iá byla skrčena v klubko a ruce
měla u úst sepjaty
Karolina nechala je spát Po
stavila se tiše k oknu a dívala se
lo dvora Viděla dole několik
stromů v malé zahrádce a jak oči
zvedla vzhůru nad hřebenem
střechy naproti viděla zase tu bí-
ou záři uprostřed roztrhaných
mračen len ji hyia už zcela hli-
zko tak blízko že mohla jen okno
otevřít a nechat svůj obličej clo
nit v jejích bílých paprscích
Výkřik jedné ze spících žen ji
vyrušil z toho snění Karolina ho
ohlédla Na posteli sedělo velké
mladé dévěe hilné a zdravé Dí-
alo M na Karolinu vyjeveno
Kdyi jí vylolila proč vřiila a ic
tu bude bydlit řekla ta veliká
lívkm "Tak!" a chtěla vstávat
M j ik MoupU ua nohy Mentně
ítkhkhi m{U j oteklé a bolavé
- a byla tková mbvlA kilni ěcr
rnýt h tváří a jUkrných M Pro
lyti nohy jak Kartlině vypra
ortll cloli!i t+ kloibv d ubil
I
by Vždycky jí nějaký čas slou
žily ale jak se nastudila nebo pře
mohla musila ulehnout a službu
ztratila
"To je tkalcovka" vyprávěla
dívka Karolinč ukazujíc na dru
hou ženu 'nemůže do fabriky Má
sóchoty Myslím půjde na cen
trálku!"
Karolina odešla do kuchyně o
tevřela tam dvéře postavila so na
práh a lokala plnými doušky svěží
ranní (vzduch Děsila se tó ne
zdravoty a té bídy do které tady
zašla Jak tady vydrží í Jak ta-
dy dlouho pobudo? To by byl
hrozný pobyt u těchto nemocných
opuštěných n umírajících I
Sedla si potom do studené ku
chyně oblečena jak přišla Přišla
tam dívka s bolavýma nohama
Libovala si Žo sa jí ulevilo Ka
rolína so s ní brzy domluvila Po-
slala si ji na Koliště Kladla jí
na srdce oby promluvila s Krá
lem u řekla mu kdo je a vzkázala
aby jí tam poslal kufr že už so
nevrátí
"Agnos — dívka chtěla aby
jí tak Karolina říkala protože prý
jí tak říkali všude — šla
Karolina na ni čekala v kuchyni
bledá celá so chvějíc a hlavu ma
jíc do dlaní složenou A jak tak
zamyšlení seděla najednou za
slechla zašustění na prahu dveří
vedoucích do pokoje Zvedla oči
a div hrůzou nczakřikla Na pra
hu oděna jen vc spodní červenou
sukni a košili stála žena příšer
ná jako zjevení Jakoby vstala z
rakve měla obličej vyschlý šo
divý ruce jako pruty prsa jako
desku a její oči hli}bokét veliké
a suché dívaly so vyjeveně na
Karolinu
Nic neřekla zase se obrátila a
vrátila se do pokoje Za chvíli o
zval se odtamtud její kašel dlou
hý a děsný Ta žena ležela tu
v zimě v nevytopené světnici v
košili na posteli s jinou osobou —
a byla nemocna souchotinami
Můj Bože jaký to jo život! hro
žila se Karolina a v té chvíli zdá
lo se jí její naštěstí být i takovými
— y i? _ ň i vt
niancuernym prou zouiaie DlCie
těchto lidí
A toužila odtud toužila pryč
Bude zase všecko dobře říkala si
bude to dobře on pro mnj přijde
Odejdeme spolu
Za hodinu se přišourala Agncs
Obličej její byl mrzutý a bolestí
stažený
"SakryS to je chůze I" naříka
la Nohy ií už zase bolel v
"Mluvila jste s ním?" ptala se
Karolina a oči její žádostivě zá
řily
Ale je to nějaké grobián!"
zlobila se Agnes "Tak mě grón
sky odbyl Pro kufr si máte po
slat že nemá včil času na takový
hlouposti Uz váš kufr vystrčili
někam ku dveřím protože tam má
kufr už nové děvče co přišlo mí
sto vás ' "
"Jaké je to děvče?" ptala se
chvatně Karolina a zbledla
Je to nějaká fešaěka milá
brachu Mladá asi šestnáct let
jako z purty Ten pan Johan
so pořad okolo uí otáčel štípal ji-
ai se smála n so mnou nechtěl ani
mluvit To jo mrcha nabíianá!"
Karolina už více neposlouchala
Nic kolem neviděla nic neslyšela
Zavřela oči tiskla si ruku na na
ědo otevřela ústa a hekavě vzdy
chala jakoby sténala pod něja
kou Velkou tělesnou bolesti Winlé
skvrny naskákaly jí před očima
kdyi si ruku od nich odtrhla
chvíli nic nevidělo Zamnulu si v
očích křečovitě jakoby se bála
aby neosleply vstala vtýěila se
a nit iKMuluvie na nic nohtí2c
jb vyběhla ven na patlaiV Tam
e lahnliU silně do šátku čelo ca
obliěťj m do něho lachumlítla
lr Jíc ni jeSlé strnule u úst
') hU p ehdeřh na ulici
Pokrajování
GEORGI & VITÁK
dlMVttlsOUlM Vlt&k)
PiSto si o cerniíly jsoa zdarma 4663 Gross Ar cor 47 and Asbia&d Ar Cííccío
Frodiíviínio veškeré hudební ntístroe za tovární ccim
Jnie výhradní vyrabltele vyhláBench "Pearl Qurcn"
Conccrtin a máme téí pravé feké harmoniky neilepKÍ ta-
kosti Jediní zátiijcové pro Ameriku lavnch a avřto-
známých dechových náatrojú vyrábdnjch V V Červeným
aByriem pro které Jou odporučené na vSech avítovích VI pn-fí' í ííí1
koncervatořfch: v Praze Paříži IJpuku Brumelu a Jinde -J ti}
IMát obrovkj tovární klad přívoz a vyvor hudebních ná- LvXVfh
iiuju jju tcie yviucricc oukmzujc ncjiepe povcut nateno oo- r -ss ftyy
chodu a důvřru kterou chováme u ct obccctmtva Í9m6 I miiÉ Hit
Nakladatel čeKkých hudebnin Správky vSech nástrojů ho vyřizují
Zařízené
c
Pišíe hí o popisy
1
Q
'Ol
faÉIMiíPo
JAN JANÁK
řiditcl
508 West 25th Street
Chicago 111
zxa
50000
Stl
iíUVZEK
ZDARMA
PO
POŠTĚ
v o_
TAJNÉ NEMOCE MÚZU
V I
Jimm
fa
íiI1
ťorada zdarma Úřední IkmIIiit od Dli do óli VikmIMI od 1 OM do 2M odpoledne
DR JOS LISTER & COf
40 jorborn 8t UA 7 CHICAGO 1LL U 3 A
Dr A Svobody Hořké VíttO
tcitoifoitoKoi(oatoiioitoiioitoitoKCKoitOK&BtotoitoatoatO(toatoK:ciosp
o
K
O
K
O
%
%
o
l
f
odporučeno odo vSoch
Toto výteíné Idfiivó
Připraveni dki prudpUa tohoto proitlulého ldkaře
Idkařakýcb autorit v nemocích žaludku a vnitřností
víno užíváno li v wavvch dávkách muže hýti užíváno co lík oíí ulabosti ín
ludku necí uti k jídlu nc-zážirnoHii a v&och podobnvr-li nemocích
Prodáváno Jaht v plných kvartových lahvích Žádejte o toto víno Jež Jest
k domání ve vAoch českých hostincích
8 JUNO & CO MILWAUKEE WIS Jediní majitelové
Ceftujícíia Judnatelem Jest pan 47—
257 FARSAX ST OMAHA REK Telefon 1927
f V'lIIJl 0111 IVICIUU V6i
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenili výborný stolní oápej
oblíbí si zajisté naše lGOLD TOP" lahvové pivo
est lehké perlicí se a thaé a jako jest zdravé i
fchutaé Vyrobeno jest z nejlepÉíbo chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v ném ani jediné přísa
dy jež bý byla Škodlivá ueb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z oejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stal! se řádnými našimi
zákazníky
Dodává se v bednách a stee v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obcťjd
nika aneb telefonem — Tel Omaha 1543 So Omaha 8
jetteb bbewiko co ?aři a láhTiii Tttiinfi m
SOUTH OMHA NRP
Hledatelů domovů
COLORADO Prvé a tMi út rý kndý moste až do koncw
listopadu l!OG Santa Fe bu-K prudávati lístky prvé třídy na
okružní roštu do Douvor Colorado iirinrH a rioblo za #20 od
írky MÍKyiiri Ttatné na 21 don
JIHOZÁPAD V tytél dny dny výlťtní lístky n okruinl
ťostu budou prodAvány na jihozájMul A1hm ra tytíl ceny
Platné na 21 ai ÍH) dal
406 618 Avt UultJtle BIJf DIS MUIES IQWA