Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 21, 1906, Page 6, Image 6
Skvostná illtistrovaná česká kniha která by neměla scházeti v žádné české domácnosti Obsahuje 3625 illustrací a 512 stran užitečné četby pro každého Vyplňte dolijíl kupon a iiiliti nám jij lpit U fi UÁlh OKI) PIK HOU8K Chicago Pánové poKlctt mí darem Vál katalog na duk-JSÍ adrnm: Jméno #'' Poštovní stanico Stát 1 1 i í)'i-t 40 I Zdarma a vyplaoenó zasílá nejvótší český obohodní důra v Amerioe U S MAIL ORDER HOUSE íurnlifil Tloul uml i&lmt Nt CHICAGO IIJU ERNEST OEOEOY NA ZKOUŠKU Tto "Pokrok" přeložila Mar Hu b&lkova (Dokončeni) Toho člověka bylo nesnadno pochopiti Nebylo znáti zda hu bený ten muž černovousé tváře bílé pleti mohutného čela z pod oři mluvil vážně nebo žertoval Neustále se posmíval sobě i jiným Rozdával rány bez milosrdenství — A přes to zbožňovali ho všichni Věci až skoro neuvěřitelné vyprá věly so o jeho dobrotě obětavosti Všude rozdával podporoval na díky nečekal nikdy Živil svoji matku provdal sestry Vydělal nesmírně Zdálo se že vzduch v jeho rukou přeměňuje se v zlato Sára však neměl nikdy nic Na jeho obličeji bylo patrno že od dětství nepoznal nic jiného než hlad Jediný luxus kterého si dopřál byl teď lepší oděv a tato studijní cesta A i teď přivezl sebou chudou neutřen ici jež tou žila po studiích a podporoval ji Jeho energie v práci byla báječ ná Běda vsak když ho někdo uznal S neúposným sarkasmem sešlehal každého a zpitvořil po směšně svůj obraz v očích poslu chače Nadšený rusofil Karsemilov byl rozčilen přítomností doktorky Bergwartové jež ho nutila aby mluvil německy Tu pak mluvil plynně pěti jazyky Doktorka byla teď terčem jeho hořkého sar kasmu Vždy znovu sedal si vedle ní pozoroval ji bez ustání pokou šel ji Její pokoj jejž zahlédl její květiny její ptáček její ze vrubnost její německá sentimen tálnost — vše to sloužilo mu za záminku aby ji mohl írápíti Sefa ho nenáviděla již proto že byl židem bylať antisemitkou z přesvědčení nenáviděla ho že jí zaplavoval svým posměchem — že se musela sklonití před geniem — že nemohla jinak než se mu podi vovati On otřásl jejím klidem Jeho obraz pronásledoval ji po celý den celou noc ve snu Shledá vala že vypadá židovsky že je ošklivý ale tehdy když byl ne přítomen nebo mlčel shledávala že je krásným když mluvil uchva cujícím když řečnil omamujíeím když se smál Častokráte pohrá val na jeho tváři jemný dobro tivý úsměv při čemž leskly se je ho bílé zuby zpod černého vousu Ostatně smával se zřídka Jed nou ji popudil až k hněvu napadl totiž Německo Bledá ale důraz né a logicky hájila otčinu s pla noucími zraky S ním vsak člo věk nemohl být hotov Stefa ustala a chtěla se vzdá liti Dovedl ji před dveře jejího pokoje Vzal její chladnou ruku něžně: "Dítě kam chcete? Vrať te se k nám zase! Máte pravdu úplně pravdu Chtěl jsem vás jen drážditi abych vás viděl jednou vášnivou Myslíte že bych sem přišel kdybych Němce neměl rád!" — Usmál se na ni a zlehka jí vedl zpět Při slově "dítě" mz lil 8e jí v žílách jako oheň O m zi moval ji měkký zvuk jeho hlasu Jako ve snu vrátila se zase k Fe odofe Zdálo se jS jakoby občas jeho zrak spočíval na ni Také on již -dnen nemluvil "Tož jsem ší lená t" — ptala se sebe hořec — "co je mi do ruského žida!" Následujícího večera zbavil na smrt řaražennu Stefu drzosti dvou jitých dělníku Vracela se i na rozenin své přítelkyně IV v ní v?! třesoucí se její rám? do v4 ruky a doprovázel jí i vol na k jejímu bytu Vyprávěl jí o vé vlasti o avé rodin Ona víak re!yl4a nje tak byla rmatena — A přW —byla teď tak hcipečná a Šťastna Její sluoh vnímal pouaw iiičHU lYiiky j-ho hlubokého h 11 u By la by ii plakali vnitřním opje! ním a zoufalostí nad tímto zleh čujícím citem A již se od něho neodtrhla Pro svůj vztah k opeře měl tam Kar semilov k disposici několik míst Stefa provázela ho k opeře Wag nerové Sedíc vedle něho viděla jak se rozplýval nadšením nad touto hudbou Jeho vášnívost ji nakazila Statná jará blondinka pozbyla svěží barvitostí a dřívěj ší jistoty Vše bylo pro ní neutě šeným nebyl-li on přítomen Za to byla takřka v nebí sedčl-li ve dle ní A přece — neřekl jí ani slova o lásce ale již se jí nevy smíval Jeho krásné zářivé zra ky spočívaly zamyšleně nebo tá zavě na ni — velmi čusto V restaurantech v divadle bu dila pozornost Přišla teta aby ji varovala a jí se zeptala kdo je ten černý žid s nímž je ji teď všu de viděti? Při svých výstrahách zmínila se stará paní neprozře telně i o její rodině — Tu procitl Stefin všechen vzdor Již první slova ji zarazila teď však so roz hněvala trpce Bez rozmyslu své volně vyrazila: "Co jo vám po tom? Přispíváte vy mi něčím! Leo Karsemilov je můj miláček I" "Můj ty umučený Spasiteli Ste fo ty nevíš eo mluvíš I" — Stefa pohodila podrážděnu hla vou "Přece přece vím to i Leo Karsemilov je můj miláček" Teta odešla udivena překvapo ním skoro bez nebe al i v rado sti nad senzační včtl NáJc dovála úplní přerušení styku se vším příbuzenstvem i rodiči Po dé večer druhého dne doitali !eéna dopis nd svého ntfe v nml ň jí odříkal nažývaje ji nevěst kmt Planouc hnívem dupají nolmtna mAU svém §pořáda nm útulném pokojíku Oči mlh plny M ( li"%ti A uteku Píe %h-rhla klepání tm dveře Vstou pd d-kttir Pdimč ti ni hle děl : "KdV vězíte a co je vám Slefonie Karlovnaí"— tak ji to tíž Kusové nazývali — ptal se Vzlykla Jak to přišlo nebyla s to po ho dine jíž pověděti Jí so zdálo ja kohy se mu byla vrhla na prsa Nebo on ji pojal v náručí — Jak se to stalo f — Třásla se ještě ne tušenou rozkoší pod bouří jeho polibků jako zmítá so osykový list laskaný večerním vánkem Tulila se k němu s láskou jejíž vášeň nikdy v sobě nepocítila Te prv po delší době- bylí schopni jasné myšlenky Usměvavě hle děla na něho: "(Jo teď Beoí "Teď jsi moje Stefaniel" — - "Ale ""Coaleť ~— "Ale moje povolání moje práce moje ncodvislost!" — —"Ty ti zůsta nou přece! Pracovali můžeš všu de dušenka!" — —"Ale musím h tebou do toho hrozného Huškat" "NVjprv zůstaneme zde pak chci do Švýcar a později do Pa říže Tu všude můžeš studovat Také v Hušku! O jak krásně je doma!" - "Skutečně?" ~- — "A jak budu přijata!" "To bude záležeti na tobě!" "Ne-bude-H se mi tam ale líbiti Iot Jsem přeeo Němka"— —"Bud" se ti líiiíti tož pojď se mnou na zkoušku tak ti bude zachována i svoboda fnojt! radost! Neuzdá li m ti vrátíš s!" — — "Pak tedy múj manM bude bydleti v Kusku n jeho pant choť v Berlín!" "Ne dušenka tak to nemyslím BHv neí ujednáutu řádný sňatek ponecháme si tičjaký čas kou škyl" - - "leo!" Pronesla bledá v nevoli nsd jhrt návrhem Ne I její vmhr tál pod jeho úimřwm srdečným láskyplným pohledem jeho traků Ohrátil její tvář k soliiv vřhňru! "(Ilupinkaj (hlupAťku) tjr v b-hbil peodvUlé dVČf Mibiíi a vážJm si tě j'oslyž Znáš moje náhledy o volné lásco Nenávi dím všeliké nucení ft obávání se že by mé city ochably kdybych něco takového znamenal Volně musím žiti vedle tebe docela vol ně Pak se tnojo city pro tebe tak ustálí a upevní žo snesou pou to sňatku Hleď! Dělí nás skoro &U vlast rodina náboženství náhledy Ale — miluji tě — ty miluješ mne Budo třeba zápasu prve než docela spolu splyneme Také tobft budo volněji v neodvi slostí a samostatnosti již jsi si dobyla a na niž jsi zvykla Rozvaž si to vše Stefaniel Po hlední na mně a taž se můžeš-li mi důvěřovali!" "Ano Leo důvěřuji ti" řekla n přesvědčením "Ač jsem pokřtěn přece tkvím kořeny svými v Židovství dítě! My ruští židé lpíme následkem útisků daleko více na tradici než židé u ostatních národů U nás dosud existuje ghetto Sňatek je nám něčím velkým svatým a naše ženy jsou nám vším vším Zná me ve svém životě jen jedinou že nu u sice tu jíl uznáme za hodnou cti státi so matkou našich dítek i — — Proto právě chci jednati tak n ne jinak Jsme uvyklí mnoho uvažovat prve než se oženíme Milujeme teprv po sňatku ale pak neochvějně V inné to HČah ji nak a to mne tísní Teb jsem si oblíbil hned při prvním spatřeni a tlen ke dni více A poněvadl s tebou nesprávně pak &cházeti ne chci nemohu proto bych jeStŽ rád vyzkusil twb teb připra vil se tik n sňatek" Itledéla m nlho mírné pili ta křkft jehn slov Pak fekU tisk' nmia rue k spánkům "MoltU le debil dobře !♦ pře tňk mi tu al přcfnoudřrlé Ieo A pak cti hod f inn řrtaiiei li mn mibivrtt! Mihlm li vrátili pak do vlasti samut zneuctěna snad — snad — — " "Nikoli to se nestane Stefa níe Jsem lékařem! Neobávej se jsi tak bledá! No ne ubohé dítě nesmím té usmrtiti! Přes svoji samostatnost jsi přeco jen "německá Markétka" — Přivinul jí blíže a hladil' ji — "Vydám so na cesty! Vrátím-li se sem ze Švýcar a moje láska jak pevně doufám neochabne vezmeme se a odjedeme do Paříže co muž a že na A pak do Huška k moji ma tee!" — Slovo "matka" vyslovil s úctou jako by mluvil o bohu Rozprávěli ještě dlouho a ča stěji o všech otázkách aniž by so pevně ujednotili On brzo pak přerušil svojo studie v Berlíně a odjel do Curichu Každým dnem však milovala jej Stefa Berffwart ova hlouběji a vřeleji Teprve když odešel poznala velikost této lásky Přerušila všechny svojo vyučovací smlouvy pojistila si trvalé spolupracovnictví u svých žournálň a pořádala svoje po měry Čtrnácte dní později přibyla do Curichu KarsemiloV ji přijal a jásotem Stala se jeho ženou spo lupracovnicí Půl druhého léta navštěvovali spolu university Pak by! povolán do Petrohradu Jeho nový kus dočkal se premiéry o triumfu Po premiéře slavili te prv sňatek a usídlili so na Něvě Navštívil jsem ji v jejím $oko Ji Pracoval zářío štěstím a spo kojeností v kruhu svých tři dítek Byla to při et po její mth Louis Berka tU K 1f l ift BUft ola