Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 21, 1906, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Skvostná illtistrovaná česká
kniha která by neměla scházeti
v žádné české domácnosti
Obsahuje 3625 illustrací a 512 stran
užitečné četby pro každého
Vyplňte dolijíl kupon a iiiliti nám jij lpit
U fi UÁlh OKI) PIK HOU8K Chicago
Pánové poKlctt mí darem Vál katalog na duk-JSÍ adrnm:
Jméno #''
Poštovní stanico
Stát 1 1 i
í)'i-t 40
I
Zdarma a vyplaoenó zasílá nejvótší český
obohodní důra v Amerioe
U S MAIL ORDER HOUSE
íurnlifil Tloul uml i&lmt Nt
CHICAGO IIJU
ERNEST OEOEOY
NA ZKOUŠKU
Tto "Pokrok" přeložila Mar Hu
b&lkova (Dokončeni)
Toho člověka bylo nesnadno
pochopiti Nebylo znáti zda hu
bený ten muž černovousé tváře
bílé pleti mohutného čela z pod
oři mluvil vážně nebo žertoval
Neustále se posmíval sobě i jiným
Rozdával rány bez milosrdenství
— A přes to zbožňovali ho všichni
Věci až skoro neuvěřitelné vyprá
věly so o jeho dobrotě obětavosti
Všude rozdával podporoval na
díky nečekal nikdy Živil svoji
matku provdal sestry Vydělal
nesmírně Zdálo se že vzduch v
jeho rukou přeměňuje se v zlato
Sára však neměl nikdy nic Na
jeho obličeji bylo patrno že od
dětství nepoznal nic jiného než
hlad Jediný luxus kterého si
dopřál byl teď lepší oděv a tato
studijní cesta A i teď přivezl
sebou chudou neutřen ici jež tou
žila po studiích a podporoval ji
Jeho energie v práci byla báječ
ná Běda vsak když ho někdo
uznal S neúposným sarkasmem
sešlehal každého a zpitvořil po
směšně svůj obraz v očích poslu
chače Nadšený rusofil Karsemilov byl
rozčilen přítomností doktorky
Bergwartové jež ho nutila aby
mluvil německy Tu pak mluvil
plynně pěti jazyky Doktorka
byla teď terčem jeho hořkého sar
kasmu Vždy znovu sedal si vedle
ní pozoroval ji bez ustání pokou
šel ji Její pokoj jejž zahlédl
její květiny její ptáček její ze
vrubnost její německá sentimen
tálnost — vše to sloužilo mu za
záminku aby ji mohl írápíti
Sefa ho nenáviděla již proto že
byl židem bylať antisemitkou z
přesvědčení nenáviděla ho že jí
zaplavoval svým posměchem — že
se musela sklonití před geniem —
že nemohla jinak než se mu podi
vovati On otřásl jejím klidem Jeho
obraz pronásledoval ji po celý
den celou noc ve snu Shledá
vala že vypadá židovsky že je
ošklivý ale tehdy když byl ne
přítomen nebo mlčel shledávala
že je krásným když mluvil uchva
cujícím když řečnil omamujíeím
když se smál Častokráte pohrá
val na jeho tváři jemný dobro
tivý úsměv při čemž leskly se je
ho bílé zuby zpod černého vousu
Ostatně smával se zřídka Jed
nou ji popudil až k hněvu napadl
totiž Německo Bledá ale důraz
né a logicky hájila otčinu s pla
noucími zraky S ním vsak člo
věk nemohl být hotov
Stefa ustala a chtěla se vzdá
liti Dovedl ji před dveře jejího
pokoje Vzal její chladnou ruku
něžně: "Dítě kam chcete? Vrať
te se k nám zase! Máte pravdu
úplně pravdu Chtěl jsem vás jen
drážditi abych vás viděl jednou
vášnivou Myslíte že bych sem
přišel kdybych Němce neměl
rád!" — Usmál se na ni a zlehka
jí vedl zpět Při slově "dítě" mz
lil 8e jí v žílách jako oheň O m zi
moval ji měkký zvuk jeho hlasu
Jako ve snu vrátila se zase k Fe
odofe Zdálo se jS jakoby občas
jeho zrak spočíval na ni Také on
již -dnen nemluvil "Tož jsem ší
lená t" — ptala se sebe hořec —
"co je mi do ruského žida!"
Následujícího večera zbavil na
smrt řaražennu Stefu drzosti dvou
jitých dělníku Vracela se i na
rozenin své přítelkyně IV v ní v?!
třesoucí se její rám? do v4 ruky
a doprovázel jí i vol na k jejímu
bytu Vyprávěl jí o vé vlasti o
avé rodin Ona víak re!yl4a
nje tak byla rmatena — A přW
—byla teď tak hcipečná a Šťastna
Její sluoh vnímal pouaw iiičHU
lYiiky j-ho hlubokého h 11 u By
la by ii plakali vnitřním opje!
ním a zoufalostí nad tímto zleh
čujícím citem
A již se od něho neodtrhla Pro
svůj vztah k opeře měl tam Kar
semilov k disposici několik míst
Stefa provázela ho k opeře Wag
nerové Sedíc vedle něho viděla
jak se rozplýval nadšením nad
touto hudbou Jeho vášnívost ji
nakazila Statná jará blondinka
pozbyla svěží barvitostí a dřívěj
ší jistoty Vše bylo pro ní neutě
šeným nebyl-li on přítomen Za
to byla takřka v nebí sedčl-li ve
dle ní A přece — neřekl jí ani
slova o lásce ale již se jí nevy
smíval Jeho krásné zářivé zra
ky spočívaly zamyšleně nebo tá
zavě na ni — velmi čusto
V restaurantech v divadle bu
dila pozornost Přišla teta aby
ji varovala a jí se zeptala kdo je
ten černý žid s nímž je ji teď všu
de viděti? Při svých výstrahách
zmínila se stará paní neprozře
telně i o její rodině — Tu procitl
Stefin všechen vzdor Již první
slova ji zarazila teď však so roz
hněvala trpce Bez rozmyslu své
volně vyrazila: "Co jo vám po
tom? Přispíváte vy mi něčím!
Leo Karsemilov je můj miláček I"
"Můj ty umučený Spasiteli Ste
fo ty nevíš eo mluvíš I" —
Stefa pohodila podrážděnu hla
vou "Přece přece vím to i Leo
Karsemilov je můj miláček"
Teta odešla udivena překvapo
ním skoro bez nebe al i v rado
sti nad senzační včtl NáJc
dovála úplní přerušení styku se
vším příbuzenstvem i rodiči Po
dé večer druhého dne doitali
!eéna dopis nd svého ntfe v nml
ň jí odříkal nažývaje ji nevěst
kmt Planouc hnívem dupají
nolmtna mAU svém §pořáda
nm útulném pokojíku Oči mlh
plny M ( li"%ti A uteku Píe
%h-rhla klepání tm dveře Vstou
pd d-kttir Pdimč ti ni hle
děl : "KdV vězíte a co je vám
Slefonie Karlovnaí"— tak ji to
tíž Kusové nazývali — ptal se
Vzlykla
Jak to přišlo nebyla s to po ho
dine jíž pověděti Jí so zdálo ja
kohy se mu byla vrhla na prsa
Nebo on ji pojal v náručí — Jak
se to stalo f — Třásla se ještě ne
tušenou rozkoší pod bouří jeho
polibků jako zmítá so osykový
list laskaný večerním vánkem
Tulila se k němu s láskou jejíž
vášeň nikdy v sobě nepocítila Te
prv po delší době- bylí schopni
jasné myšlenky Usměvavě hle
děla na něho: "(Jo teď Beoí
"Teď jsi moje Stefaniel" — -
"Ale ""Coaleť ~— "Ale
moje povolání moje práce moje
ncodvislost!" — —"Ty ti zůsta
nou přece! Pracovali můžeš všu
de dušenka!" — —"Ale musím
h tebou do toho hrozného Huškat"
"NVjprv zůstaneme zde pak
chci do Švýcar a později do Pa
říže Tu všude můžeš studovat
Také v Hušku! O jak krásně je
doma!" - "Skutečně?" ~- —
"A jak budu přijata!" "To
bude záležeti na tobě!" "Ne-bude-H
se mi tam ale líbiti Iot
Jsem přeeo Němka"— —"Bud"
se ti líiiíti tož pojď se mnou na
zkoušku tak ti bude zachována i
svoboda fnojt! radost! Neuzdá li
m ti vrátíš s!" — —
"Pak tedy múj manM bude
bydleti v Kusku n jeho pant choť
v Berlín!"
"Ne dušenka tak to nemyslím
BHv neí ujednáutu řádný sňatek
ponecháme si tičjaký čas kou
škyl" - -
"leo!" Pronesla bledá v nevoli
nsd jhrt návrhem Ne I její vmhr
tál pod jeho úimřwm srdečným
láskyplným pohledem jeho traků
Ohrátil její tvář k soliiv vřhňru!
"(Ilupinkaj (hlupAťku) tjr v
b-hbil peodvUlé dVČf Mibiíi
a vážJm si tě j'oslyž Znáš moje
náhledy o volné lásco Nenávi
dím všeliké nucení ft obávání se
že by mé city ochably kdybych
něco takového znamenal Volně
musím žiti vedle tebe docela vol
ně Pak se tnojo city pro tebe
tak ustálí a upevní žo snesou pou
to sňatku Hleď! Dělí nás skoro
&U vlast rodina náboženství
náhledy Ale — miluji tě — ty
miluješ mne Budo třeba zápasu
prve než docela spolu splyneme
Také tobft budo volněji v neodvi
slostí a samostatnosti již jsi si
dobyla a na niž jsi zvykla
Rozvaž si to vše Stefaniel Po
hlední na mně a taž se můžeš-li
mi důvěřovali!"
"Ano Leo důvěřuji ti" řekla
n přesvědčením
"Ač jsem pokřtěn přece tkvím
kořeny svými v Židovství dítě!
My ruští židé lpíme následkem
útisků daleko více na tradici než
židé u ostatních národů U nás
dosud existuje ghetto Sňatek je
nám něčím velkým svatým a naše
ženy jsou nám vším vším Zná
me ve svém životě jen jedinou že
nu u sice tu jíl uznáme za hodnou
cti státi so matkou našich dítek
i — — Proto právě chci jednati tak
n ne jinak Jsme uvyklí mnoho
uvažovat prve než se oženíme
Milujeme teprv po sňatku ale pak
neochvějně V inné to HČah ji
nak a to mne tísní Teb jsem si
oblíbil hned při prvním spatřeni
a tlen ke dni více A poněvadl s
tebou nesprávně pak &cházeti ne
chci nemohu proto bych jeStŽ
rád vyzkusil twb teb připra
vil se tik n sňatek"
Itledéla m nlho mírné pili ta
křkft jehn slov Pak fekU tisk'
nmia rue k spánkům "MoltU
le debil dobře !♦ pře tňk mi
tu al přcfnoudřrlé Ieo A pak
cti hod f inn řrtaiiei li mn
mibivrtt! Mihlm li vrátili pak
do vlasti samut zneuctěna snad —
snad — — "
"Nikoli to se nestane Stefa
níe Jsem lékařem! Neobávej
se jsi tak bledá! No ne ubohé
dítě nesmím té usmrtiti! Přes
svoji samostatnost jsi přeco jen
"německá Markétka" — Přivinul
jí blíže a hladil' ji — "Vydám so
na cesty! Vrátím-li se sem ze
Švýcar a moje láska jak pevně
doufám neochabne vezmeme se a
odjedeme do Paříže co muž a že
na A pak do Huška k moji ma
tee!" — Slovo "matka" vyslovil
s úctou jako by mluvil o bohu
Rozprávěli ještě dlouho a ča
stěji o všech otázkách aniž by so
pevně ujednotili On brzo pak
přerušil svojo studie v Berlíně a
odjel do Curichu Každým dnem
však milovala jej Stefa Berffwart
ova hlouběji a vřeleji Teprve
když odešel poznala velikost této
lásky Přerušila všechny svojo
vyučovací smlouvy pojistila si
trvalé spolupracovnictví u svých
žournálň a pořádala svoje po
měry
Čtrnácte dní později přibyla do
Curichu KarsemiloV ji přijal a
jásotem Stala se jeho ženou spo
lupracovnicí Půl druhého léta
navštěvovali spolu university
Pak by! povolán do Petrohradu
Jeho nový kus dočkal se premiéry
o triumfu Po premiéře slavili te
prv sňatek a usídlili so na Něvě
Navštívil jsem ji v jejím $oko
Ji Pracoval zářío štěstím a spo
kojeností v kruhu svých tři dítek
Byla to při et po její mth
Louis Berka
tU K 1f l ift BUft ola