T
stlát) ůrK25r?J mi ii- í:
f
POKROK ZÁPADU
f
~i
í
i
" 4
!-
4
v
PUBLISIIED WEEKLY
Ebterml at tlio 1'ont Ořřloo at Omaha
Neb as Rocond cIhm mail mattr
TubliHlicd by Pokrok Publitiliing Co
1300— 1311 Ilowurd 8t—Tel213
Subucrlptioa by mail — $100 por year
VyfláTá: Vydáván lsia Spol FokrotD
VAC BURliS ředitel
1309—1311 Iloward ul — Toleřoa 2913
rředplatné $100 na rok
Do Čech $200 na rok
AdrvHiíite jednoduSo
FOKEOK ZÁPADU
OMAHA NEB
OmthiNeb 2f listopadu 1906
PANAMSKÝ PRŮPLAV
K prenidentové routo na 1'iinnmu
PrtrHÍdent Koosevclt odebral se
do 1'anamy aby se nu vlastní oči
přesvědčil juk tum práce pokra
čují Jest to prvý případ od pro
hlášení neodvisiosti že president
opustil Sjoj Státy Mělo ne vše
obecně za to že některé časopisy
budou o kroku tomto puúti nepří
zniví a budou jej presidentovi za
zlívat! ale až dosud se tak nesta
lo V Panamě v panamském prů
plavě totiž mají Spoj Htáty vlo
žený veliký kapitál a zajisté v bu
doucnosti bude třeba ještě mnoho
peníz amerických Poněvadž ka
ždý kdož z 1'anajny přisel v ji
ním světle vidíl pokračování prá
ee a ponívadž zprávy térníř ani
jednou se nesrovnávaly rozhodl
se president že půjde o stavu vě
cí přesvědčiti se sám Tím že
vydal se na cestu do Panamy aby
o vSem na vlastní oči se přesvědčil
běře na sebe velikou zodpověd
nost neboť jest pravdčpodobno
že považován bude za směrodat
ného v této záležitosti a kongres
jisté v každé potřebě bude obra
eeti se k nčmu
Jest známo že Francie svého ěa
uu přišla v Panajně do velikého
Skandálu Utratila na Panamě
mnohé miliony což ovsem dalo
příčinu k různým novinářským i
' politickým srážkám Ani soukro
má společnost na Panamě nemo
hla ničeho dokázati Nyní chopi
ly se věci Sp Státy a ty na prů
plavě pracují již delší dobu
Prokopání průplavu tohoto po
važovalo se za práci nadlidskou
Tu je nejen třeba zápasiti s těž
kostmi práce samotné ale tu tře
lia zápasiti i s přírodou Podnebí
je tam velmi nezdravé takže člo
věk uvyklý mírnému podnebí
těžko tam zvyká Nyní pracují
tam také Číňané kteří spíše pod
nebí tamnímu uvykají a kteří mi
mo to i levněji pracují
Z těchto příčin práce na prň
plavě jdou velice pomalu ku pře
du Rovněž podivným bylo ame
rické veřejnosti k čemu vydávají
ne takové miliony když není vi
děti pokrok práce Aby veřejnost
utišil sám president šel podívati
84í "jak ta strouha pokračuje"
Pro Ameriku a zvláště pro Sp
Stity bude míti tento průplav ce
no velikou Průplav bude později
Spoj Státům přiuášeti veliké dů
chody z poplatků lodí jež budou
ehtíti tady se proplaviti Popla
tek ten bude jistě vysoký ale pro
lodě přece jen to bude levnější
než kdyby objiždéti musily kolem
oelé Jižní Ameriky čími tratily
by mnoho času i paliva
Leč i a vojenského htauoviska
průplav tento bude mít i pro Spoj
Státy velikou důležitost neboť
tak atanoti Sjoj Státy pány
dvou oceánů ei jité velmi mno
ho iruéi
N tento průplav divné divajl
tte- rvropké mmnoiti poněvadž
dobře lUMt h Sjxij Státy jím tu
moři valně eilí Nyní je h tře
ba néťu KtUtt li Kilippiiiy j
tfeba Mkiltí ti i V)ťhwdu m'
řiekého a rapl ili Sili Krštict-
ska a odtud po lodích teprve na
Filippiny Tyto potíže ovsem po
zději nebudou President vrátí no
27 listopadu a jistě se dovíme co
on o věci té soudí
PROČ OPUSTILI INDIÁNÉ STA
RÉ SVÉ BYDLISTÉ
Plíiny povMtánt knwnc 1'tvn
Před dvaceti roky Appah ná
čelník Útes Indiánů měl delší po
radu s indiánským náčelníkem
Ked Cup který v tehdejší době
byl jedním z nojlepsích známých
indiánských bojovníků Appah
byl tehdy ještě dost mladým mu
žem ale už rněl za sebou skvělou
válečnou kariéru Byl též v bitvě
v Colorado při White Kiver kde v
obě přítomné stojí město Meeke
Hed Cn) už tehdy řekl Appahovi
ze přijde ens kdy iniu tvar vy
tiskne rudoehy z jiní ('oloradské
reservace "Vsak íiž doba ta na
dejde" prohlásil Red Cap "zbu
de přece dosti lovišť kde Indiáni
Midou moci se usadit" Za mí
sto tukové označil horní část po-
loří 1% Horu ve Wyomingu
Proroctví lled Capá se splnilo
Indiáne museli se ze svojí reserva-
e odstěhovat! a odehniti se pod
vedením Appaha do státu Utah na
reservaci zv UintaJi řS místem
tím byli na počátku Indiáni H[o-
kojeni zvláště když běloši nechali
rudé své sousedy na ppkoji Po
ase však běloši začali se usazo-
vat i kolem této reservace a koneč
ně minulého roku zabrali její větší
část takže Indiáni byli znovu nu
ceni pomýšlet na nové stěhování
loněvadž nezbylo jim místa k lo
vení bez něhož by Indiáni ani ne-
Jovedli žiti
Rozdělením země dostali sice
ndiáné pozemky ale tím záro
veň přestali být i chráněnci vlády
i stali se obyčejnými občany Spo
jených Států již mají sice mnohá
ráva ale zároveň povinni jsou
)oslonchati zákony To vsak
mnohým volnému životu uvyk-
ým Indiánům tuze po vůli ne
bylo i
Mnozí Indiáne z kmene Útes1
spokojili se 8 tímto rozdělením a
jako jejich bílí sousedé začali se
usazovati na pozemcích jež se jim
rozdělením dostaly
Náčelník jejich Appah však
nechtěl se vžiti do nového
ostavení Bílí přinesli ssebou
množství ohnivé vody jak totiž
ndiáné jmenují kořalku a ta
rchlivou povahu Indiánů jen
vždy roznítila takže nespokoje
nost mezi nimi rostla den ode dne
Ve Washingtoně líčili Appaha
a jeho přátele jako lidi společno
sti lidské nebezpečné Rudoši
dobře to věděli ba bylo jim i zná
mo kdo je ve Washingtone oěer-
ňuje Nic méně nevšímali se val
ně těch věcí poněvadž na jednání
Ktdobné byli již uvykli Podobně
jednali běloši s Indiány v každém
)řípadě Leč tento způsob jimž
Míli běloši Indiány z jich reser
vací vypudit přece jen je roztrp-
íl do krajnosti
Tehdy rozpomenul se Appah
o mu řekl Hed Cap před dvaceti
roky Shromáždil své věrné a
vypravili se Miiírcm k Jliif Horu
kde dumnívuli se uulézti velká
roHuhlú loviště Dubío vypravili
114 ťcNtll Měli dont koní dob
brané dosti nábojů Hylo
jich ku třem stům z nichž polo
vina byla dobře obrojena Neb
rve zašli do IVIoruda a podél 1tí-
Reky bralt e ku předu Ne
blah ládnott škodu nikomu nu-
ubližovali lVstuti tu it tam t
ulovili ěímí jedině přestoupili
t'ttnl lákuu 'áívUW několik
ru ale konici jiného dobytka
neUttli onddníků li V lliói iu u
íiI!ÍIovbIi Tito pk di!i jun rov
mi pokoj piiévadi Indiány até-
lUJIti ke vbUU Velicnf ťtu
ík HÍ „' nt indiiiukveh tk-
ležitostí podal - zprávu do Wash
ingtonu že Indiánéz Uintah reser
vace zanechali svá stará místa a
odebrali se kamsi k Západní Da
kotě
Vláda poslala Franka Mc
Laughlina aby pohovořil s Appa
hem a vyzvěděl stížnosti Indiánů
McLaughlin zastihl Indiány pod
vedením náčelníka Appaha ve
Wyomintru Indiáni byli velice
roztrpčeni nad tím že se s nimi v
Uintah reservaci špatně zacháze
Io a vyslovili se že se zpět vrátiti
nemíní Dále prohlásili že pň
jdou raději na sever aby připojili
se k Indiánům kmene Chejennek a
Crow v Montaně
Onu krajinu již Indiáne na Big
Horu pohoří zabrali chtěli vláda
jim povoliti nemíní poněvadž chce
ji zachovati za prales Poněvadž
Indiáne odtáhnouti nechtěli vy
slala proti nim vláda spolková
vojsko Obě struny stály již proti
sobě Konečně však Indiáni spo
kojili se tím že budou moci sví
stížnosti n žádosti přednésti v Bí
lém Domě ve Washingtone a vy
čkají rozhodnutí
VÝTAH Z ŘEČI PROF BOHU-
MILA SIMKA O BITVĚ BÉ-LOHORSKÉ
ProrifNciio nu večírk u vzdítlavarílio
zabav Klubu Komi-imký v Ci-ditr
Jii ilHÍh la 11 IÍHtiailii tr
Rcěuík pozdravuje činnost klu
bu vítá že klub první veřejný ve
čer věnuje vzpomínce na rmvu
Bělohorskou která dala světu Ko
menského neboť nebýt i jí nebyl
by Komenský vyštván z vlasti a
nebyly by se snad bez těch útisků
rozproudily jeho snahy pracovati
tak houževnatě k dobru veškeren
stva
Čím byla bitva u Culloden Sko
tům čím byla bitva u Boy na Irča
nům tím u větší snad míře byla
bitva na Bílé Hoře ČechůmByl to
konec samostatnosti české a začá
tek velikých staletých útisků na
šich
V Irsku utiskoval protestant ka
tolíka it nás v Cechách katolík
protestanta Vítěz vždy nalezl si
za záminku i nejavétější city lid
stva aby jich užil jako zbraně pro
ti porobeným
Obyčejně vzpomínáme Bílé Ho
ry s rozechvěním nedovedeme se
ovládali abychom neproklínali
vrahy Těžko ovšem ovládati ci
ty ale lépe užijeme svých sil když
jich nebudeme utápěti v pláči a
hořekování ale obraceti je plod
ně k práci pro přítomnost a bu
doucnost Třeba obraceti zraků
k minulosti pouze potud pokud z
ní chceme čerpati zkušenost pro
sebe a proto bude lépe budeme-li
zkoumati příčiny našeho tehdejší
ho úpadku a hledati cesty k nápravě
Chceme-li pochopiti pluý vý
znam porážky naší na Bílé Hoře
třeba si všimnout i předehry ono
ho nešťastného postavení v němž
se národ náš ocitl v době té
Prvním osudným krokem byla
nám Čechům volba Habsburku za
krále na trůn ět-ský Bvla to ne
šťastná volba Ferdinanda I r
1")-Mi Proč nemohli Cechové zvo
lit sobě vlastního krále jako
druhdy blahé paměti Jiřího Poděbradského
Od dosazen! Habsburků díly se
poHllsy oliineit svoliuilil l eclul
Jen majestátem Rudolfovým padl
řáhlesk jasnější Čcká konfesní
majestátem tím aehválenn a aru-
ena nekatolickým utavňin určitá
pravá a mezt mtni i to voiiti de
íetisory kteří by pečovali o vyko
náváni práv majestátem larV
tlíeh ItVIiun !at%lurkď pova
iHaU všitk j j to tu nUlmhit a
V volil Mtttyašf 44 ťaiiovnik
Tvá hvoUu přtjil FerdiiiHinli
t Iskrbo n H4 přlfllltd kttětu
Iďy I hrobultd ln Ferdinand
zvolil za krále Tak zvolen r1617
Ferdinand jenž se nazýval toho
jména druhým
Týž rušil sliby své omezoval
svobodu sesazoval veškeré pro-
testanské šlechtice z vyšších úřa
dň a osazoval je katolíky Zasa
hoval tak ihned do vnitřních zá
ležitostí země ně slíbil že nebude
vládnouti za života Matyášova
Konečně se defensoři majestá
tem Rudolfovým ustanovení svo
lali r 1618 sněm Ale již tehdy
byli mezi Cechy zrádci v osobách
Slavaty a Martinice Byli oni
ceskycn mistodrzicícn kten bvli
vini příkré odpovědi císařovy ku
žádoHti defensorň za znovu otevře
ní kostelů brouuiovského a hrob-
ského a proto hněv stavů českých
obrátil se proti nim a svrhl je s
okna místodržitelskí kanceláře do
Jeleního příkonu
To způsobilo hlubokou propast
mezi panovníkem a stavy česky
mi která se šířila až dne 2(3 srpna
IlilO zvolili stavové čeští Fridri-
ba kurfirsta Falckého králem
českým sesadivše Ferdinanda II
Tím nastal otevřený boj mezi
Cechy a Habsburk v
Měli sice Čechové také své přá
tele jako Benátky u Savojsko jež
se obávaly Rakouska pak Slezany
a Lužičany kteří se obávali Ilabs-
burků pak Holanďany kteří měli
v nenávisti Španělské Habsburky
ale všichni ti kteří nám přáteli
pouze proto že jiného nenávidí
sou nám málo platni mají pouze
sobecké zájmy
Unie protestantských knížat
bála vlastních zájmů a nechtěla o
lomoci českým stavům slyšeti
Jednoho velmi nespolehlivého
iřítcle měli Čechové v Bet hlenu
Oaborovi ktev chtěl se státi krá-
eiu uherským
Za takovéto situace vpadlo voj
sko císařské do Čech dobývalo
měst v jižních Čechách před Plzní
octla se konečně vojska česká a
císařská proti sobě ale i tu voj
sko české ustoupilo až ku Praze a
tam na Bílé Hoře vyčkávalo ne-
mtele Velitelem vojska českého
yl cizinec Kristián z Anbaltu
Nadešel nešťastný 8 listopad r
b20 První utok vojska císař
ského odražen Statečně počínalo
si také levé křídlo vojska českého
kde stala uherská jízda kterou
poslal na pomoc Bethlen Gábor V
tom vyřítil se zálohy Buquoy cí
sařským na pomoc boj obnoven
Kristián mladší z Anbaltu těžce
zraněn a zajat na levém křidle
uherští jezdci na místo aby vy
užitkovali svého vítězství počali
oupiti a kořistiti pro sebe tím ne-
)řítel se mohl zpamatovat a při
pravit k rozhodnému útoku Ten
roveden jízda uherská počala u-
tíkat tím i zbytek vojska uveden
ve zmatek a o vítězství císařské-
io vojska rozhodnuto
Český král Fridrich neúčastnil
se boje zatmi co osudech země
rozhodováno na hradě pražském u
íostiny a druhého dne z Prahy a
Cech utekl
Zkoumejme co přivodilo poráž
ku Cechů na Bílé Hoře — kteráž
to bitva sama o sobě nemusela je
ště znamenat! ztrátu všeho
Byl to jednak slabší počet voj
ca proti vojsku císařskému jehož
tylo ouwhi kileto vojska ěeskř
io pouze 25000
Dále byla toho příčinou nesvor
nost česká ona nesvornost která
nám již tolik neúspěchů spňsobila
ake ta okolnost byla rozhodnou
nejednalo se tu o boj lidu ale
eehty Ráí šlet-litiiký byl příliš
aristokratický a liti udržován v
MMbbiiintvt Lidová utrana iniražc
nu tli Mih phd tím v bitvě u lipuii
SO kvťtiu H it porážkou tou ae-
ileim šlechta ale nyní mimi ko
nečnou ponukou šU-ťlity M-ské na
tilé llřť trp'l celý národ
Jinou t tlůteiitýťh příčin porU
y iMíohorske lo to h iMrtMi
míl euWkélui kriile a vojska ě k i
tik} vňdoe Síiii j-n otu
jména nečeská Hrabě z Thurnu
Kristián z Anhaltu hrabě Hohen
lohe generál Mansfeld Vojsko
české bylo vlastně většinou žold
néřské které najnto za mrzký pe
níz necítilo a věcí národa Při-
y
hlédnemc-li pak k tomu že bez
prostřední porážku zavinila zba
bělost Hohenlohovy jízdy neváza
nost a ziskuchtivost Uhrů vidíme
že cizáci přispěli k naší porážce
Jen vlastní vůdcové vždy vyko
nali co nám sloužilo k slávě Ci
zota všude jen dbá svího zisku co
záleží ji na utrpení lidu Dnes
ještě bratři Rusové trpí následky
cizáctva které přivedl jím Petr
Veliký
Lidé kteří našemu národu při
nesli dobro byli lidé čeští lidé z
vlastního národa: Hus Petr Chel-
čický Komenský Havlíček a vši
chni ti mužové kteří byli národu
požehnáním
Každý národ je proklet který
se spoléhá na cizí pomoc cizák ni
kdy nepřinesl mu štěstí
Zbabělost i neschopnost vůdců i
krále byla nemalou příčinou po-
rážky
Fridrich a s ním Čechové zůstá-
vají opuštění a Ferdinand se za
nepoddajnost počal mstít
Onou porážkou bělohorskou tra
gedie česká teprve začala Po
prava 48 vůdců mezi nimi 27 rodu
panského dne 20 června 1G21 na
staroměstském náměstí provedená
byla prvním zjevným aktem msty
císařovy (Jo vse následovalo je
lovětšině známo Jedni prchali
sami jiní posíláni do vyhnanství
jiní do žalářů a tak se odhaduje
že z 3 milionového národa zbylo
v zemi lidu asi na 800000
A ti co zbyli byli povětšině
zbabělci jichž nešťastnými po-
omky jsme my Na těch zbyt
cích českého lidu dopouštěl so su
rový vítěz nejhrubšího bezpráví
'řipravováni o občanskou i nábo
ženskou svobodu jisto je že 9 de
setin českého lidu bylo tehdy e-
vangelické jemuž vnucována jiná
víra Ueio se to hrozbami trýz
něním jemuž neušli ani ženy a
děti i sňatky a pohřební obřady
zapovídány a rušeny děti do ci
zích škol posílány Všude proná
sledován "kacíř" nikde nemělo se
mu dostati zaměstnání Hlavními
katy v tomto pronásledování byl v
Čechách hrabě Lichtenštein na
Moravě Diedrichstein
Lid připravován o řeč knihy
české ničeny i kosti zesnulých zne-
uctívány přemrštěné daně uvalo
vány majetek zabavován tak lid
duševně i hmotně ožebračován
Cena zabaveného majetku odhadu
je se na 500 milionů zlatých
Ty neblahé stíny naší povahy
bojácné nesamostatné jsou zdědě
ny z oněch dob Že za těchto dob
nejhoršího zotročení vyvíjel se o
trocký duch podlízavost udavač
ství kteréžto rysy posud z povahy
české nevymizely je pochopitelno
íyly to utisky a otročení 300 let
osmi pokolení
Tu nešťastnou povahu otrockou
lobře pochopil Svatopluk Čech ve
své písni otroka:
'Ze víech klotťb otročin v
jíž náa mihl bůb
nejtrapníjSi nejhroznejši
otrocký je duch
Illeďm kolťiu na své My
i-o tu klamu Uti a rudy
ťo tu úzkoti a ilzi
i' tu Astí rdf nirnií
ťo tu (Uliji
1M 'Í!!Íaj mi jodl uviji
vjm jsk vilťkle yii j ula k!"
A tu jest naším údělem iod!Í2a
vost k cizím vidorovitost k naíu
vlastním lulfiii
Jsme ca pohled plni záiad kt
ti ale nt jiou vt ikuUínosti mm
nes premudky které cis déii
Kdy jii naučíme e iHUieehAvti i
ády ty iro wU- lwi _
uni Mih iitulívftli jivh k nt
ivtriioti
uuiui ro i io„ min kdy i w l4