Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 21, 1906, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Ti
i
a
i#
t
4
í t i
i
'i!
V i '
f
í ' 1
' i
"i
: t
f
' 'í " i
' -'i
I'
1
i
3 8 MACIIAE:
ŽALM
(Z knihy básni "Qolgatha")
0 Bože (jsl-ll) proniká U k Tobi
hlas nafticb vlasteneckých advokátu
národních řečníku a veríotcpcfi
len blouznivých a čilých žurnalistu
viech ktrři ve v Soch tóninách Tě prosi
o svatý plamen nadšeni by spadl
odkudsi z nebos záloh srdce duie
národa víebo k bojům dnešním příštím
i kacíře i syna ztraceného
hlui lyi a vyslyš:
Bpadne-ll ten plamen
ať padá v srdce cudných milujících
jichi láika kvete v ilohu třicátých lot
ať padne r brdla "polku při sklenici
jenž chraplavým li blasora bejiilovaní
purkmistrům dej jej pro slavnostní
chvíle
vlastencům z profese i advokátům
třra dej jfj Tane neboť taký plamen
neíkodí celkem: chytne kmitne shasne
a nositel se z n6bo klidné vyspí
jiik z vína z piva
Ale národ Tane
chraň před nadionim tím jak hlízou
morem
před čítaní a opilostí ducha
chraA národ Panel
Tvrdými nás uíin
tuhými v sobí chladnými jak ocel
ta ocel jíiř hrá leskem labradoru
a nechytá a nehřeje Jen sláma
plamenem vznítí se vink život trntí
Ta ocel svití chladná lesklá ocel
odráží slunce úsmévem svým zlatým
odráží oheň krvavými slohy
kdo uhodí v ni bolest cítí v ruce
kdo rozpálí ji do rudého žáru
ten nesmi všeteční se dotýkati jí
neb ona zmčnlc modravou svou barva
t Červenou zhoubu zniří spáli všecko
vsak sama nehoří
Tu tvrdost dej nám
0 Pane hladkou tvrdost ocelovou —
a jsme-li dosud železem jen mčkkým
nechť dopadá Tvůj perlík ▼ naše třlo
ať duní to v nás ať si hřmi ty rány
ať odleti ty třísky nestatečné
jimi není dáno oceli být jednou
ztvrď Pane nás by příští temná Jasy
nás našly tak
O modrá ocoli ty
z tebe-li bodák vjede v prsa cizi
a nezlomí se iavle je-li z tebe
rozpolti rázem sebe tvrdší lebku
dělo-li z tebe dovede tvůj jícen
ml uviti smrti možoš pluhem býti
tím znakem mini chirurgovým nožem
jenž uzdraví kde musí amputovat
1 drobným' pérem zbrani nejstrainijSÍ
když nerezaví
Oceli ty modrá
ty silná v sobč na nic nespoléháš
jen na sebe jen na tu tvrdost svoji
ta hrdeu egolstnf chladnou tvrdost —
ó Pane jsi-li slyilá-li a mužel —
tou oceli tou oceli nás učifil
Poznámka Báseň ta přednesena na
prvním veřejném veíirku Klubu "Ko
menský" t Cedar Baplds la
LEONTD ANDREJE V:
HLADOVÁ STÁVKA
Současný ruský obrázok
Byl to zcela nenápadný nepatr
ný človčk: duši měl zaječí a ne
stydatou trpělivost pracovního do
bytka Když jej osud zlomysl
ným a ironickým způsobem za
vlékl do našich řad tu jsme se
smáli jako šílení: stávají se vsku
tku nřkdy takové smř-Sné takové
nesmyslné omyly Ale on — on
ovSom plakal Neviděl jsem do
sud v celé zemi člověka který by
mři takovou zásobu slzí a jemni
by tekly v tak hojné míře z oěí z
úst z nosu Byl jako houba na
močená ve vodě a v pěsti im&čkmi
ta I v naíich řadách viděl jwm
plaěící multf ale jejich slzy — to
byl oheň před nimi prchá popla
šená zvěř Obliěej stárnul a tnM
se omlazovaly odvánými slzami:
jako ohnivá láva kterou lemS vy
plivuj ze svého nitra vypalovaly
stopy nesmazatelné a pohřbívaly
pod sebou erlá města nicotných
přáni a malicherných starontí
Kdyi plakal tento mul tu m mu
přihodilo pouie in ihrvt nala lpi-
čka jeho nosu a kapesník že se mu
pomáčel Puk musil ovficm ka
pesník sušit nu šňůrce neboť kde
by si byl zaopatřil takovou záso
bu šátků I
lo celý čas zajetí plížil so kolem
představených od jednoho k dru
hému ke všem na které si jen po
myslil prosil na kolenou plakal
zaklínal se svojí nevinou zapřísa
hal aby se smilovali nad jeho mlá
dím sliboval po celý život více ne
otevřít úst ať již k prosbé nebo
pohaně A oni se mu vysmáli ja
ko my jsme se mu usmívali a po
jmenovali jej "malým nešťastným
prasátkem a volali naň: "líc ty
prasátko!"
A on přiběhl poslušně doufal
pokaždé uslyšeti zprávu o svém
návratu do vlasti ale oni pouze
žertovali Věděli tak dobře jako
my že je nevinen ale chtěli jeho
mukami nahnali strachu jiným
malým prasátkům jakoby ta ne
byla beztak již dost bázlivá
1'řišel k nám dohnán zvířeckou
jázní před osarnolněním ale naše
íce byly tomny a uzavřeny a on
marně hledal nějakého klíěe Zma
ten jmenoval nás milými karnará-
ly a přátely ale my jsme potřásali
ilavami a řekli:
"Dej si pozor I Mohli by tě
uslyšet!"
A on si dovolil to malé prasá
tko zašilhali po dveřích Nu
kdo by byl zůstal děle vážnými
Smáli jsme se hlasem který již
dávno smíchu odvykl ale on po
vzbuzen a potěšen posadil se k
nárn a vyprávěl a plakal pro svoje
zamilované knihy které zůstaly le
žet na stole pro svoji matku a bra
try o nichž nyní nevěděl — zda-li
dosud žijí nebo zemřeli útrapami a
zděšením
Odehnali jsme jej konečně
Když poěaja hladová stávka po-
jala jej hrůza — nepopsatelné ko
mická hrůza On tak rád jedl to
ubohé prasátko a bál se i svých
kamarádů i představených blou
dil zmaten mezi námi a často si
utíral čelo vlhké od potu nebo
smáčené slzami Potorn so mně
zeptal nejisté:
"Budete hladovět dlouho t" '
"Dlouho" odpověděl jsem mu
temně
"Ani potají nebudete jistí"
"Naše maminky nám pošlou ko
láče" řekl jsem vážně Pohlédl
na mně nedůvěřivě potřásl hla
vou povzdechl a odešel Příštího
dne dostavil se opět zděšením ze
lený jako papoušek a řekl:
"Milí kamarádi budu hladovět
s vámi!"
Ale všeobecná odpověď zněla:
"Illadov si sám I"
A on hladověl! Nevěřili jsme
tomu domnívajíce se že potajmu
jí i dozorci si to myslili A když
ku konci hladové stávky onemoc
něl tyfem z hladu pokrčili jsme
rameny ubohé prasátko! Ale je
den z nás — onen který se nikdy
nesmál — pravil temně:
"On je náš ka-marád Půjdeme
k němu" Třeštil a jeho horečné
sny byly právě tak ubohé jako ce
lý jeho život Snil o svých zamilo
vaných knihách o své matce a bra
trech prosil o koláče které jsou
studené jako led ale chutné zapří
sahal se že je nevinneu a prosil o
smilování Pak volal svou vlast
milou Francii — ó zlořečené slabá
lidské srdce! Jak drásal naše du
še tím výkřikem: Moje milá Frun
ciel Byli jsem všichni v jeho cele
kdyi zemřel Před smrtí navrátí
lo se mu vědomí ležel pokojuě tuk
milý a slabý a my jho kamará
di stáli jsme mlťky kolem něho
A všichni j-mie slyšeli jak pravil:
"Ai zemru zpívejt nade mnou
Marseillaisti"
To bylo po prvé ! jťha oči zů
tta!y suché my — my j!!i
plakali jako mu i a tts slzy páli
ly jako plamen před nimi prchá
poplatná ivř
Zemřel a my jsmo zpívali nad
ním Marseillasu Mladými silný
rni hlasy zpívali jsme tu velkou pí
seň svobody a oceán přizvukoval
hrozebnč a nesl na avých vlnách
bledou hrůzu a krvavě rudou na
ději daleko do té milé Francie A
on stal se naším Štítem — tento
bezvýznamný člověk z tělem zaje
čím a dobytčí trpělivostí a — s
tou velikou duší člověka Na ko
ena před tím hrdinou kamarádi a
přátelé!
Zpívali jsme Pušky zíraly na
nás zlověstně klepaly kohoutky a
ostré jehly bajonetů trčely hrozeb-
ně proti našim srdcím — a stále
hlusněji stále radostněji zněla
hrozebná píseň a v něžných rukách
bojovníků tiše se kolébala rakev
Zpívali jsme Murseillaisu
MAXIM OORKIJ
V ŽALÁŘI
Úryvek t pozoruhodné knihy "žalář"
Po několika dnech Míša zahaliv
so do pokrývky stál v okně pevně
iskna hc rameny k rámu a stáh
nuv obočí prohlížel si pitvomé
kresby mrazu na tabulích okna
Za žalářní zdí na chladnou zi
mní oblohu nastupovalo neviditel
né slunce a šedé nudné oblaky
stávaly se jasnějšími a průzročněj-
šími Napadl sníh ležel na zemi
v tenké vrstvě tmavé zmrzlé blá
to rušíc jeho bělost pochmurně
iledělo k nebesňm
Třesa se zimou Míša vzpomínal
na tvrdé a suché zvuky (jimiž se
dorozumíval s vězněm v sousední
cele) které předala mu této noci
trhlinami zbrázděná zeď jeho cely
vzpomínal a — předělával je v slo
va a myšlenky
"Ano život jest — ukrutný a
nemilosrdný Život — jest zá-
)Osem otroků a pánů o svobodu a
moc nemůže býti měkkým a klid
ným a nebude také nikdy dobrým
a hezkým — pokud jsou páni a
otroci!"
"Jaký má asi hlasf " pomyslil si
Míša o svém sousedovi Vzpomněl
si na jeho hubené tenké tělo a roz
hodl že hlas patrně vysoký pro
nikavý a nepříjemný úplně jest
zbaven těch šťavnatých hrdelních
not jaké zvučí v hlasech lidí dob-
ých a měkkých A Míša nepřá
telsky podíval se zeď za níž pa
trně již nyní spal onen muž jenž
ak velice podobal se jaaně hořící
svíci v špinavé lucerně
V paměti jinocha stále vyvstá
vala v odměřených drsných řa
dách statečná tvrdá a jako kou
sky ledu chladná slova skládají
ce se v pevné zaokrouhlené myšlenky
"Ano život nebude tak dlouho
spravedlivým a krásným pokud
jeho vládcové budou káziti samy
sebe svou mocí a otroky — znásil
ňováním Ne! Život bude pře-
lněn hrůzami a ukrutnostmi tak
dlouho pokud lidé nepochopí že
stejně jest škodlivým a potupným
)ýti otrokem i pánem "
Chlad jitra nevně objímal tělo
Míši drsným objetím Často mr
kaje po bezsennó noci červenýma
očima Míša prohlížel si výkresy
mrazu a chvílemi podíval se na
zeď s nedobrým pocitem jejž ne
chtěl v sobě pozorovati ale jejž
mimovolně pozoroval Za těchto
několik nocí zeď naplnila jeho du-
íi nevyčerpatelnou spoustou ryčn
ých nervosnlch a tvrdých úderů
a nyní proměňuje je v myšlenky
cítil že srdce jeho pokrývá se rov
nři tak chladnou kresbou jako
výkns mrazu na tabuli okna
Avšak zároveň s tím kdcui hlu
oko v jeho nitru tiše rodila so
cplá zahřívající myšlenka:
" VaVohno to jest libovolné a ue-
spravedlivé ťtl pak možno dé-
iti lidt jen na dva tábory t Na
přiklad já! Ve skutečnosti m-
jrm ani pánem ani otrokem!"
Mihnuvfti v jeho duli jako
jiskra tato maličká chytrá my
šlenka ihned ustoupila své místo
drsným a tvrdým myšlenkám Sta
věly před jinocha železný požada
vek práce dlouhé obtížné nepozo
rované veliké práce plné neoby
čejné statečnosti klidného smíření
se a prostou a skromnou úlohou
nádenníka jenž očisťuje život
ohněm svého rozumu a srdce od
shnilého splesnivělého a hnusného
haruburdí předsudků autorit a
zvyků
"Mohu provésti něco takové
ho T" tázal se Mísa sám sebe u
vnitř se zachvěv
A ihned se studem pochopil žo
on ze strachu před čímsi schválné
netAzal se sama sebe tak jak bylo
třeba
Tu dal si pravdivější otázku:'
"Chci tomu čilí nic?"
Začínal studený a pochmurný
zimní den Žalář se probouzel v
chodbě temně rozléhalo se řinčení
železa skřípaly a nyly petlice dve
ří přísně rozléhalo se pronikavé
napomínání představených bylo
slyšeti nrzy temné a bázlivé brzy
smělé a podrážděné hlasy trestníků
V paměti Míšy vynořovala se
irdA slova sousedova jež hlásal
wmocí starých kamenů žalářní
zdi :
"Kdo vyprostil svůj rozum ze
žaláře předsudků pro toho žalář
neexistuje neboť nutíme mluviti
kameny — a kameny mluví za
nás!"
Pod oknem podél žalářní ohra
dy pevně dupajíc nohama o zmr
zlou půdu zádumčivě přecházela
stráž na zdi seděla vrána a sklo
nivší hlavu na stranu zvědavé sle
dovala vojíia svým okrouhlým
Černým okem Míša díval se do
okna a hledal ve své duši odpověď
ZDE DOMA
Omažitl občané i potéáením do
ivědčují a bezpečně doporu
čují Doaxťi Kidney Plili
Jest to svídectví jako ono jež ná
sleduje které stnvi "Doan's Kidney
Píli" tak vysoko nad konkurenty
Když lid právé zde doma pozvedne
hlasu svého u chvále nezbývá žádného
místa pro pochybnost Čtíto vořejná
oznámeni jednoho omažskéhó obinoa:
Pí Wm H Maiken z l 813 se v 10
ul Omnlin Neb praví: "Mr Maiken
coni Doan 's Kidney Pills tak vysoce
dnes jako když učinil výpovéď zaru
čující jejich hodnotu před nékolika le
ty I 'o dvanáct rokfl byl trápen cho
robou ledvin a třebas že užíval hromadu
lékfl mM z toho malý jestli vůbec Jaký
užitek Dvouletý pobyt v Colorado
Hpring mu nepomohl Časem byl nu
cen ulehnout! a snáfie) nanejvýi kruté
bolesti jaké si lze jen představit Zvé
m o Uonn' Kidney Pills a ožívání
jích osvldéilo so býti pro nfiho dobro
diním Hkutočnost io si nikdy nesti
žoval do svých zad nebo ledvin od té
doby Jest naprostý důkaz joký si pře
jeme abychom vřdňli že tento lék ne
jen přivodi naprosté vylÉČení ale i
trvalé''
Na prode) ve víech lékárnách Cena
60 centů Koster-MIlburn Co Buffalo
N Y výhradní Jednatelé pro Hp Státy
Pamatujte jméno Doao'i a nebeřte
Jiafck
Foral & Kunci
Jediná faiká
v čísle 1206 Iloward ul
obchoduje '
drůbeži vejci máslem telaty kůžemi
a vůbee všemi farmerskýml výrobky
Za víe platí nejvysTd eeny a peaize m
zboží zašle obratem posty Cennlky
sylá na požádáni zdarma a to každý
týden
Odporučení: Bradstreet Omaha Nati
Bank a United States Nati Baak 16t
POMNIKYř
t-e -nivírr
žulové a mramorové
Frank Novák
1413-13 So 13tl St„ Omití Net
(naproti Hot!u Praha)
Velký sklad krásná práce a zaručena Kupit
I pomník v Omaze Co ušetříte taplaK
vám více než cestu
1
mi
ZDARMA ! ZDARMA !
$10 stolní nádobí h raším mo
nogramem ve zlaté darují
SCHNEIDER & KLEIN
obchodníci rodinnými likéry
1233 So 13 th St„ OMAHA NEB
Stoloí nádobí o 42 kasech s lolclálkim!
bude dáno zdarma a $3500 nákupí kořalek vin a liké
rů (vyjímaje pivo a líh) Zde je způaob jakým je Ise
obdržeti Kdyi koupíte za 25c kořalky víua a likérů
od náa najednou a za více dáme váni ticketu na to
lik kolik vale nákoupé obnáií a až budete mítl líatkft
v obnosu $3500 a tvto nám zatlete uoileme vám táta
K%M4WViH tolní nad®bí o 42 kusech a Iniciálkami zdarma
fSSJfM Uříve jen millienáři mohli al opatřit! stolní ná-
$c}wciir KlM Hinlouvu ohio China Kactory na jednatelství jeat
itwiUr5 UM' ti nám uinoínřno poakytnouti ie každé homcxl vři™ a
F&ásM4&te' tohomřt a okolí Vaíi oddaní Jchnctórl Klela
Některé z našich předních druhů:
Kye 1 gallon $ 3gQ
Kye i irlUny t 9 B0
Kye 5 gallonů 1810
(iallon vína zdarma a každou ígalloa objednávkou
' iwrr wMwpji' i i " — i
um
mSSmmKsbsÍ
li I B
I
)
f
MWollstein&Oo
814 So 1 0 1 a st Oinaiia Neb napřeli Uilos iMl
Velko I maloobchodníci
liviiaiii wortorasfiii vlny a úm M]
ZiUoll vá hy řboílm t iijlojml jakomi h imihnjm
ZvlUtnl jWe ví-nujl ob&lnávkám venkova Krajané i vci
koya kdyi am jřijulou a hlavni kdyi alo odjíldi k dome!
vfiin nuTli by dřív rWhUiti u nich o výtečné jakoati
vit-eh jfjtch lihovin Ceny jou velmi mírné o jřiien ÍAli
Tel Douglai 1431 M WOIKHTKIN 4 (X)
i
K'sfc @ ffflp-wcf ugt&
m t
' I