Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 14, 1906, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK ZÁPADU
FUBLI8IIED WEEKLY
Kntrrod at tho l'ont Ořřlco lit Ortmlin
Nib íin socorid cliiMn um II iimtlcr
1'ubiínliml by Pokrok Publlslilng Co
1300—131 1 iluwttfd Ht—Tnl iitflS
Bubscrlptlon by inaú — $100 per year
Yjfláfá: Vjdavattlslá Spi PoltroJca
VAC UUlttó ředltal
1300-1311 llowurd ul — Tuloíoa 2013
ffodplatné $100 na rok
Do Čech $200 na rok
Adroíujtu Jodnuduíu
rOKBOK zAtadu
OMAHA NEB
OmthiNeb Ui listopadu 1906
BVJ ''1'J -'
V akci k docílení zavedení če
štiny na státní uní Vír)t Nehrnu
ské v Lincoln učiněn byl značný
krok ku předu tím Že v těchto
finech počalo se s rozesíláním po
tic všem českým spolkům v tomto
Hildu k podpisu hroku tomuto
předcházela čilá agitace a jak z
é t I I 1
prjpravnycn Krona oa no souum
zájem pro tuto dobrou věc budu
získán dokonalý Jménem ipra
vedllvé naéi čciké věci žádáme če
ikó ipolky a Jednotlivce aby prá
cl této věnovali ivůj zájem aby
listiny jim zaslané v nejbližáích
ichfizlcn vzali na přetřcí Ihned
podpiiem projevili ivůj souhlas a
podpisem opatřené bezodkladné
zaslali p Václavu Burešovi 1309
11 Howard St Omaha Neb Ta
tiee zní následovně i
TO TUK CJIANCKLLOlt AND
' REGENTS oř tíie Stato Univcr
sity of Nebraskai—
Ths -undcrsítfned cítízens oř
jsebrsska respectřully urgo tho
(řrantíng oř tho petítíon oř the
Bohemian studeníš oř tho State
University that provísíon bo mado
řor instruetion in tho Bohemian
(Czoch) lanfcuage at the Btnte
Um versi ty
We belítíve that the Bohemian
citizenx and tax-nayers oř Ncbra
ska who conslituta a large per
cent oř tho population oř the statě
are entitled to consideration in
tho premise especially in víew
oi tho řact that other řorcurn lan
guages spoken by a much smallcr
proportion oř tlm population oř
the statě are taught in the Uni
versity
We know that these other
řoreign languagos are ofřered řor
cultural rcasons but we respect
fully submit that řor this purpose
Bohemian has at least an eoual
value Its íntroduetíon in the
University ís cspccially desírable
íor this purposo because at pre
sent no Slavonie lantruaírcs are
there ořřcred and utudents are
thus eut ofř from an avenue
leading to broader culture
Bohemian is eHpecially suitable
as a type oř these laniruatre bo
cause oř its high devoloprncnt and
the wealth oř its literatuře and
moreover its introduction woulď
appeal to the ventiments oř a
Jarge numbor ol cítízens oř the
statě
We thereřore respetřully urgo
that you mako suitaMe provísíon
řor introduction in the Bohemian
language in aecordance wíth the
petition oř your student
Krajané! Má li krok tento so
i kati e' s) zdarem Jo třeba proň
získatí pozornost a zájem ve všech
vrstvách našeho litin Neváhejte
ani okamžik a zaSMa svůj u
Ma Nynější ake j dhft or
KanUovaná a bude li jí věnován
riálclitý Ajim uriufllt' ni jiapra-
stu itilnouti i AtMitkťiii Trvní
ládost jtl piuUll éiti llnotliiU!
stutlujiel utlmriK na hvU t
U přiMny l nebylo pro ni lájrau
msti deikým oWanstvím Atrii
id im n A isii kuMóm po!Ku a
jftlllittliVťi bv KVýlII ptntplKlli
přii k 11'pťohn lťrA ' i
Doslovně otisk ujenio dopis za
slaný nám jedním z naSich odbfi
ratel v nomž prostými n nehledá
nými slovy píso týž o zdejších po
mfreeh Jo v nřm mnoho pravdy
a trpko Životni zkušenosti ZaSa
tek flopÍMii v Jiřmž přítel naí oco
nuij ihihÍ Dráči neuvádíme uliv
ehom nebylí obviňováni U lichot!
nám chvála Tukové dopisy v
nichž dá so tušiti dusu dobrá cítí
cí n námi jsou nám Mv milé n
radost ' melf máme upřímnou Jo
to cosi jako oasa v tom moři in
upřímnosti a sobectví " Vzdor
tomu že jsem zde teprvo '1 ro!y a
5 mřsíeft jsem již v třetím stá-
tř" píše nám krajan Václav lío
vorka z Timnath Colo "Uvl
jsem v Oklnhomř Nebraseo a nyní
jsem v Coloradu Stále jsem tou
žil být i mezi svými mizi Ce
chy Íící- věřte není vinou mou
žo nyní nalézám se mezí cizinci
Není to mou vinou Toho vina
Kpocivft v neupřímnosti nevrazí
vosti a sobectví jak správní! pra
ví jeden hrdina p O ('liirvatovy
povídky v tomto listů uvcřejfio
vámi Do Oklahomy ttřiJel Jsem
za bratrem "Milý Vaňku" po-
vídá mne "to tak lehco nejde
Zkusili jsme vííclini íiiijsíS ty zku
sít takél" Nepomohl 'irinfi ničím
tuze si mne nevšímal Nevím Jo
li tím víno to americké ovzduší h
k vlastní krvi tak lhostejněl 21
ncco jiní-ho Samo sebou so rošt
umí že v ovzduší taková lásky
bratrská jsem dlouho nevydržel a
hleděl jsem dostati so jinam O-
kvlní řeští farmáři poradili mne
abych zajel do Nebrasky tam Že
jo hodnu uecbfi tam žo snadno so
nebytím Jvcí v Nelmiseo pocho
dil jsem zrovna jako v Oklahomé
Myl jsem velmi starým druhému
zdlouhavým třetí koneenS nro
hlásil že to dá tuzo mnoho prácij a
(IIOUMO 10 trvá fiež mi ze efltk- tm
ní práci přiučí Kdybych míl
psáú o všem eo musel jsem zaku
sili byl by z toho colý roináu Vil
jel jsem po řaso do Colorada a zde
jsem jinonárodovcům přeeo vhod
rsikdo mtui netýrá nikdo nic ne
vyčítá práco moje so jím dobře
zamlouvá Jenom to jo mač při
nynější mé spokojenosti líto Žo
pro krajany jsem k prácí nedošla-
eoval a jinonárodovcflm so hodím
uplne Jsem ílovfk prostí od
malinka odkázán sám na sebe Lo-
cos už ve svítž jsem zakusil mno
ho bolestí snesl Ale mohu říci
žo táhlo neupřímnost a nevraží
vost lidí krví svou mnS blízkých
byla jednou z nejvřtších bolestí
jež jsem kdy prožil Od 11 roků
do 43 pracoval jsem jako horník
v Kladenských horách Leo rno
říci tolik Žalu nad tou českou ne
upřímností jsem nenoeítíl Jako zda
v Americe za ten krátký f'as ftí-
ka se žo zdo jsou Julé pokročilej
ší než ve staré vlasti O tom sil
no pochybtim Ve ubírá vinutí
nebylo téměř jedné nedčle aby
rolníci nebo tovární a hutní díl-
níei neméli nějakou sehftzi veřfi
nou nebo soukromou h poučnými
přednáškami Tady mnozí lidé o
neeem podobném nm nevědí zvlá
ste ne na vtmkovň Kdyl vzpo
menu si co překážek so strany
vlády bylo Činěno každé takovč
schůzi musím doznat žo vo staré
vlaMi lidí jsou nro vée eelku dn
leko občtavčjší nejí zdo a bojovní
ci daleko odvážnější 7Ao lid má
právo hlasovací v rukou n rumu!
nevedl eo a ním Muoitl myslí e
to nepotřebují Nevím jak to je
ve velkých lučsttttdi ala uU iia
venku j podobný rii lidí velíce
miMtho Kdyl byly u nás v i
ehách volby seSli Jmmi m vladini
tm seliňíi tam vybrali jui0 m
" )'' i-ro ty ňřady hotítly a
lakovým Hk iMlevivlali Ion ivj
ldy brť víeho píva kořalky a
útulků Tímtři pdem vo
ili Lim ituúmv ih tíUkú řadť
pAtou kurii Dtati i-m do
říkií rly li átuiHi avíidi
ktríí tnuii tltlutKAm víinj pfupvV
li Kdo před volliiinil se pije a
kouři ale Juký vliv to mtt potom
na ten lul Temno jo zdo tem
no Jo třeba vsudo nápravy alu
brzké Jinak všechno so zvrhnu
v paskvil na svobodu" Je
třeba k tomu neeo podotýkat!
O LÁSCE KE KNIZE
Často slýcháme stížnosti žo si
náS lid nedovede dostatečné váži-
ti knih J'řcčtcnA kniha žo Jest
pokládána za bezeenný brak Jenž
zbytečná zabírá místo a jehož jo
nutno eo nejdříve so zbavili
Neúcta ko knizo není vsak sne-
cíficky česleou vlastností 1 Italů
vé mají tutčž nepěknou vbislnost
Hlavný italský spisovatel I)'Ami
eis v knize "iettero weelte" na
psal proti této vlnstnosti vých
krajanu ostrý Článek jenž zašlu
buj' i u nás povšimnutí Tíšo
pak J)'Amíeis toto :
"rřed nedávnem psal kdosi
proti velice špatnému zvvlíii včt
šiny Italu kteří u£ 'rádi čtou a
mdiuu svá líbfisteo vyhovčti ní
kdy nekoupí knihy
rrlciny tohoto zvyku riekupo-
vatl či spíše tobolu nedostatku
zvyku kupovali jsou' mnohé: ale
za hlavní pokládám ty žo na kni
liovn u ncpolilížímo Jako na vče
nutnou k ozdobo flonu žo kniha
není dosud chápána eo přodmčt
ourasny žo koneóno mnozí miliiii
četbu alo nemilují knihy
Myslím vskutku h zo všech ku-
sft nábytku nejménž se v Itálii
prodá skříní na knihy
Mnozí nechápou nikterak proč
je třeba zachovat i knihu když
jsme ji přečetli
Každou chvílí sl všitu n knih
kupe A jak nčkdo frduie "Četl
bych rád tuto knihu" Zeptejte so
ho proč knihy nekoupí 'Tróč
nekoupím f Prosím vás co s ní
mám dčlat až Jí př-tiétu!' Ti
jímž přečtená kniha jo jun na
překážku ti činí dobřo že nechte'
Jí vynaložit penízo na naplnění
bytu špinavým papírem Vstup
t do některých bytňl Vo včtši-
nu nich uvidíte sbírky škeblí
kiimínkfl cizích i)ftovních zná
mek ba i škatulek od sirek alo
neuvidíte lam knihu V každém
kouté jest nčco co vás upomfná
že rodina jí spí hraje nic však
vás neupomíná žo rodina Čte
Jo jest již mnoho vidíte-lí roz
taženo tu a tam po stolech a no
skříních nčkolik knih i nichž tře
tina náleží chlapci jenž chodí do
školy jiné jsou vypůjčené z měst
ské čítárny a ty které zbvvaií —
jediný vlastní knižní majetek by-
tu — jsou spmave a roztrhané a
mají první listy pokryty ciframi a
panáky ať neužívá-Ji se jich i k
rozžíbiní ohně nebo zásobování
papírem toho místa kde má vždy
byu papír
"I'roé trháte tuto knihu?" ptá
te so
Co s níf odpoví se "kdvž
jsme jí už všichni přečetli mlko-
Ukrat"
"Je mylno domnívali so že se
naučíme stejné knih Jež máme
a z knih jež se vypůjčíme No-
td li kniha naše nepůsobí tak nro
spéšíiČ jak působili může Je tře
ba mocí opotřebovat ji podtrhá-
vat v ní Uniati v u vvkřiěnikv
ohnouti stránky ukazovat! si v ní
kraje vlastními ubtvl Kniha
která bytem jen projde nezane
chá hluboké stopy A pak jaký
rozlili Máte li knihu doma čte
t ji a eteto jmovu právé v té uá-
ialt kilyl jutu Itejvleo schopni
VMiti nl dojem živý a projel
tiý puučvadi to e vás pudí l
dati jelmi knihu spí! nel Jitint
jt ťvtáitíd duevd díp4fe(
která kdv byste mťlí bledati kni
liti junto lltieiulil by k!tt H
e io i bute knihu obilrieli
Jak irbký jti vliv kluhuvny tu
ývhovu dťti!
nud UUÍ4 litlí AviM-l 14 tulii
Kílf U kuhovué v jut ntcuviklm
dorné Čili nic To že díté mélo
knihy stále u ruky že listovalo v
nich zaliánčjíe tím nudu za dešti
výeh daň to vnuklo mnohým moz
kům první zárodky láskv k stu
diu lánky jež čiwcm vzrostla v
planoucí vásen pro včdu a oplod
ni la zňhy jiMé schopností duše v
ní jež by bylo povinné školní stu
dium nechalo netčeny A nechá
mo li i stranou veliké výsledky
jest dobřo vnuknout! již mládí
učtu ko knihám jestfi dříve než
lásku ke čtení Jest dobře nro
díte jdi v bytu koutek kdo jest
zlHidován jaksi oltář studiu a vi
dění oltář o nčjž jak díté pózo
ruje jeví rodíčo jínIou péči a o
svčdčují jistý ohled jo dobře na-lézá-Ii
su v bylé tichý pokoj v
nčmŽ díté krok za krokem pózo
riijo cosi vážného místo vfnované
myšlence jako jo v bytfi místo vé-
nované jídlu jiné práci jiné od
poeinkii A když hošík povyro
st% se zvláštní zálibou bude číst
ony knihy které ničí v rodiné na
očích jíž od dětství knihy jež vi-dč-I
tisíckráte pořádali čistili a
hladili od rodičň které mčly pro
něho — kazila fllo své řormv
bnrvy — jakýsi význam řantasti
cký dříve jestč než poznal abece
du Zajisté musí býli rozdíl mezi
hochem jenž již od svých nrrých
let viděl jak rodina uchovává a
vizí si téměř nábožné knih a mezi
tím jenž viděl žo so s knihami
zachází jako so starou obuví nebo
s obnošeným šatstvem
A pakl Co oživuje srdečněji
a sladčeji v srdci dítčto památku
na rodinu bud' vzdálenou buď
rozptýlenou na mrtvé rodiče na
dětství na strasti a starostí jimiž
uylo obklopeno T Knih v Jež ne
sou jméno otcovo knihy jež on
sám vložil v jeho ruku o nichž
ním rozmlouval připomínají mu
jeho knihy zvlášť oblíbené jeho
úsudky jeho mínění a mnohá smí
šení jeho povahy Nu jiných kni
liáeli domnívá se žo vidí jak se
rPid nimi naklánějí ony lesknoucí
so brýle a onen bílý vous Jiné
mu připomínají rodinu sedící v
kroužku a poslouchající čtení jed
noho členf posuňky drahých o
sob výkřiky veselý smích nebo
Kpntnč potlačovaný pláé mali
čkýeh sester na něž liylo by skoro
za pomněno
Dítě jehož okolí milovalo kni
hy bude samo milovali knihy a
nebude nikdy ta duše úplné Spat
ná v níž zfistane tato úcta Ah!
vidíme jak so tvoří během Času
tento věnec němých a věrných
přátel budujeme si tu klidnou
tvrz abychom se v ní zotavili ve
dnech kdy budeme napadeni bo
lestmi života Dnové ti přijdou
a s nimi potřeba samoty a mlžení
A smutno bude tenkrát tomu kdo
neum koutku kam by se mohl uté
ci aby se pokusil zapomenouti na
zívó posilováním so mrtvými 1"
NÁŠ NOVÝ ROMÁN
V době nejbližší počneme uve
řejňovali nový romún jednu z
nejlepsíeh prací nesmrtelného če
hkébo povídkáře Váeslava Bene
šo Třebíského Bludné duše U
pozorňujeiiie na to již dnes a žú
dáme své přátele a příznivce aby
upozornili nu to své přátele i
známé Jnuio jistí žo krok tento
uvítán budo u radosti a poroz
uiMČuím nu všech stranách pro
Uižo práč Třehizxkého odporu
čijjí se samy Ctěte eo o spisech
V DeiieŠoTřtbíťkébo napsal K
M Čapek redaktor "Národních
lKtu" v Vnm
Dílu Třebíčské ho fo je práce
vriikuncein pro český liti Otevři
kdo i beei kteroukoli j#-ho knihu
bť se oku Tvé íielntl na jaké
koli řátbe ihned l téhle
stránek Iteiieifivýťh puvblek Htw
v k Tub tirU hé ebkv'bi h
U'hv srlf itapliuHiíloi liikiu k
Tobě érký ílovť? synu ttArud
Itrísrltm ik vřvla uulavautkho!
Srovnejme jen jeho knihy s kni
hami některých 'módních spisova
telů TČm jedná se v první řadé
o umění o krásu o vlastní jich
obdiv o to aby oni so líbili Ue-
nesi-Iřcbízskému neslo o nic ji
ného než aby so Čechům líbila
jich slavná a žaluplnft minulost
národní a své veliké Manické u
mční jen na to obracel aby co
krásného co velebného v českých
dějinách s velkolepostí nezapo
menutelného pomníku v mysli na
ší vytanulo a na vždy stéti tu zů
stalo Alo obracel své umční ta
ké na to aby smrtelné křivdy a
nstorickó zločiny na nažem naro-
dé ve vlastní jeho domovině spá
chané zňstaly v paměti národa
nesmrtelnými
Takovým způsobem stává su '
Váeslav IJeneS-Třebízský nejpo
volanějším n takó'dosud od niko-
'io překonatelným vychovatelem
Českého národa k jeho poslání me
zi národy tohoto světa Ua mů
žeme označili lieneše-Třebízského
(říino za proroka národnostního
přesvědčení jejž Prozřetelnost so-
slala Českému lidu nechtíc aby
zahynul v těchto krušných a na
stávajících snad ještě krušnějších
dobách Deneše-Třebízského nej
větším právem lze nazvati evan
gelistou českého idcaliarnu a éo-
ské lásky k vlasti a národnosti
kteréž kdyby ten Bůh nad námi
nechtěl míti zaiisté hv íi v Hrd™
f r - " " " ✓ 0- -
naše nebyl vložil My Čechové -musíme
býti národními radikály
lo nás musí býti vkořeněna rnv-
šlenka naSÍ národní spásy co nej
hlouběji máme-lí vyplniti svůj
větový úkol dějinný kterýž zna-
mená zabrániti poněmčení ziDad-
ního Slovanstva! A so sladkým a '
radostným ustrnutím pozorujeme
při ěelbě knih Třebízského Jak do
mysle naší vrůstá a v ní hroty své
znf ínA lentvn 'nřnnovná nol(lii(
se narouu stůj co stoji Miler&di
iřejeme bratrům našim Polákům
jich velikého historika básníka'
světového jména Sienkiewicze ú-
h valného líěitele tryzen pol
ských ale pochybujeme žo by byl
srostl s lidem polským tak jako
my Jid český s naším Benešem Jed-
no jsme Sladká důvěrná řeč ja
ké Beneš užívá ve svých knihách
mluve k nám zůstala bv asi mi-
moěeským čtenářům nepochope
nou a my sami nesneseme ji od ji
ného krom Itenešo ačkoli měl u
nás nejednoho následovníka Prá
vě že výhradně náleží Beneš lidu
českému pro jehož službu nalezl
tóny tak případné tak přístupné
že četba jeho historických románů
a povídek působí jako zjevení ja
ko blahodárné rozbřesknutí i mv-
sli v lhostejnosti nejzatvrzelejSÍ
Naležiť Beneš-Třebízský k oněm
kněžím k oněm vzorným a vznos
ným postavám duchovenským
kteréž Bůh Čechoslovanstvu sesí-
ává v největších protivenstvích
jeho A věru nikdo nedovedl do-
sud v českém lidu probuditi tři
božské a zároveň národní cnosti
víru o kříži jaký už lid český na
ěto zemi své snesl plápol srdce
ro vlast hořícího a kotvu naděla
v její budoucnost tak jako on ja
ko světec českého spisovatclstva
Beneš-Třebízský Ještě Jedná če
ské ctnosti jest kleeanský kaplan
rorokem věrnosti nezlomné věr
ťií! 1 IÍ t Y # i
uiu u iko nem zauněmu lidu
zapotřebí jako milému — v uza
víraném území
Proto lide český Čti a eti kni
hy BueŠovy í Odhotř od aeh r
tištěný Škvár který každého čte-
nare pfiskvrnuj# v) tvory té p{l
koutní hanobící literatnrv r
né mrťkými péry pimrjvi i'
ekými uiívajlel přelibttieiu tvé-
t tu-ahíui j uvka Vhtrtubej w
kttríl podiv Ti Tmu potíranoii
tupenou m posmívaveu nArmtuoat!
J'dku klenot fvbruuiťti# 1 aÍ
- t h lir
oláujeÍeh hrmM ixVf3kU
lefiuH tauvu jjil ItřtjUó pn
prky prou pluji ákeu úull hv