11
Brnénský román
od
JOSEFA MERHAUTA
Sla do kuchyneT' dodal pak už
trochu poručmcky
"Nebudu tady I" řekla Karoli
na pevně "jdu na hodinu pryčl"
"Co to mluví í"
"Musím!"
"Nelíbí so jí tady co?" sma
so Král snaže so býti nčžným a do
innívajo so ježte" pořád že dívka
skutečno dčlá vScchno jen v ja
kérasi blouznění a v milostném stu
du
"Myslím to do opravdy" řekla
Karolina "Já tady nechci být! "
"A proč pakt"
Karolina neodpovídala Jenom
ještě víc sklonila se do svého ku
í'ru chytla tam nřkdo Šátek a při
tiskla si ho na cči
"Tok co je jí přec!" zvolá
Král stoje u okna
"Viděla jsem dnes vaši paní a
děti " vypravila konečné zo se
be Karolina
Král trochu zbledl a počal prsty
bubnovat po tabulce v okné
"A co jo víc?" řekl lhostejné
"Nevédčla jsem že jste žendé
neřekli mi to" řekla Karolina
"Kdo jí to potřeboval říkat
Nic jí do toho neníí To je moje
včel" odsekl Král v obyčejném
drzém svém tonu
"Tak?" řekla Karolina tichoun
ko a podívala se ného vyčítavýma
a uslzenýma očima
Ten pohled Krále zase vy buř
coval a přivedl na pravou míru
Nikoliv říkal si s tímto děvčetem
nesměl takto mluviti Odpudil by
si ji tu plachou holubičku a to
nechtěl Tato pochoutka teprve
mu sládla na rtech a to by bylo
hloupé nechat si ji tak brzy ujít
Toto děvče teprve nalezl a ještě je
nechtěl ztratit Nebyl na to zvyk
ly aby plameny své touhy ulíval
náhle studenou vodou musily se
přirozenou cestou strávit samy a
shasnout teprve když začaly plá
polat jiné
"Myslí že každým u na potkání
musím si naříkat na svoje nešté
stí?" počal tedy měkčeji
"Neštěstí?"
"Neštěstí jo to se mnou jí to
řeknu" říkal Král nutě se patrně
do teto reci i do celého tonu ja
kým mluvil "Nešťastně jsem se
oženil Ona byla už za svobodna
Špatná ženská jí se to ani nemůže
říc prašpatná byla A zkažená by
la Omamila mě mladý ho člově
ka našel jsem ju v hospodě a vzal
jsem si ju protože to na mne str
čila A když se vdala nebyla lep
ší Děti nechávala špinavý jsou
cely roztekly a domrzačeny Pak
zas běhala za jinýma já to vím a
ja s ní nemohl bévat To lidi ne
vědí jaky je moje neštěstí pro
který ja se denně modlím
Karolina si v té chvíli vzpomně
la jak viděla Krále ráno pohříže
ného v modlitbách v kostele to
mášském A tato vzpomínka po
divným způsobem naplnila její
srdce soustrasti s nešťastným Krá
lem Tato vzpomínka připravila v
srdci jťjím půdu pro soucit ve kte
rém uvěřila jeho zoufalým žalo
!ám a byla dojata jeho osudem
Nic neřekla vstala a dívala se
na něho Qbtf ruce visely jí ma
látně potilo těla hlavu měla ku
předu naehýlenou a ústa poote
vřena "A já přvoo musím pryč" řek
la tichounko mimoděk přftnožetitt
tiKHMiými dojmy a Mama nevědouc
jtk to víeehno ukoiiěi
"Iitumkii t tni ticHtut udělat l'
proml Král a prUtotipil k nisMtnk
rád ein n un nikoho na ivř
tě jako ji Jk ku ueScastiy
ohtap n ontt tnu ťltt'0 udělat ei''e
rtešěanějiítt
Karolina tníU idtiA tn i !! at
HeoApav!dU
A zatím mělo podotýkala do
movnice holátko nevinné takové
kočičí falešné oči jako on
"Tak já nebudu slečinku bu
dit" poznamenala na to Karolina
jako ve snách a vracela so zase
nahoru
Ve světnici dotáhla so Karoli
na až do prostřed ke stolu Zde
so zastavila a opřevši so levou ru
kou o hranu stolu palec pravé při
tiskla si v zamýSlení na rty Tak
se dívala ven do truchlivého pod
zimního dne a myslila na včerejší
měsíční večer
"Dobře žo jsem so to dozvěděla
dnes ještě v Čas" říkala si poti
chu alo najednou srdce moc
nÓ jí zabušilo a hrdlo se jí stáhlo
hroznou předtuchou
"Možná že je už taky pozdě 1"
řekla si hned na to a veliký děsný
nevýslovný strach příšerně na ni
dolehl Celá se zachvěla a zbled
la Nohy se pod ní třásly a zima
jí projela zády
Co mohlo přijít po včerejším
večeru byl celý život hanby po
tupy zneetční a pohrdání Se
dla si na postel a složila hlavu do
dlaní Strach jí neopouštělstou
pal rostl a valil se na ni jako ce
lé hory tmy v nichž v děsné před
tuše rozeznávala tmavé obrysy pří
štího ztraceného života
"Ježíši Kriste! Jak jsem se
tak mohla zapomenout! Jak jsem
se mohla zapomenout!" zahoře
kovala a kroutíc v zoufalství hla
vou drtila a tlačila oba spánky
svýma bílýma rukama
"A ona je pěkná! Takhle dlou
lio spát ona lenochu! to je hez
ky!" zvolal Král který právě ve
šel do světnice
"Tak já ji musím chodit bu
dit " řekl potom polo vyčíta
vě a polo žertem
"To ona by chtěla co?" roze
smál se a sedl si k ní na postel
Karolina vyskočila a odešla po
malu k oknu
"Co je jí? Holí ji hlava t "smál
so Král svým nestoudným dráždi
vým způsobem
Karolina se odvrátila od něho a
dívala so oknem do dvora Král
k ní horečně postupil Bral ji za
hlavu a obracel ji k sobě !
"Tak co je ji kočičko řekla
mi!" žadonil hlasem který byl
zase takový měkký sladký a po
divnou touhou rozechvělý jako
včera večer
Ale Karolina se mu vytrhla a šla
ke svému kufru Klekla k němu
otevřela ho a jala se tam něco
urovnávat
"Tak co dělá prosím ji?" zvo
lal Král už trochu nazloben
A v tom projelo mu celým tělem
a až u srdce mu zapíchlo přesladké
tušení že se ho stydí po včerejším
večeru Toto tušení naplnilo
závratnou rozkoší celé jehosestara
lé srdce rozehřívalo mu línou krev
a blažilo ho jako vítěze pohled na
trofeje zo včerejší bitvy V tomto
milém studu bylo tak se mu zdálo
tolik ostýchavé upřímné a ohnivé
lásky jak ji snad v celém svém
životě nepotkal Toto venkovské
děvče které včera spočinulo orná
tneno v jeho objetí bylo takové
přemilé a vábné Tak tn-co no
obyčejného zvláštního a přiroze
ného v její povaze-lákalo ho a táhlo
k n I která mu mu řdula zcela jmou
uel ty ostatní
V moeiié toiu shýbl u k til a
bral ji t rameno "Tak e ne
ktyděl a podívala so tni do oči!"
žeptal
"Třmím v ái nechte mne!" ivo
hd Karolina hněvivě a odstrčila
ho
"Ns na" odpíral Kril "Snad
nehud tuk M NVehula kufru
"A potom" pokračoval Král
"vzpomněla si na včerejšek Ja
ju nemůžu nechat odejít ona ne
smí odejít Kdo ví co "
Na pana Johana so i pokojů zvo
nilo Odcházel proso ještč u dve
ří: "Tak si to rozmyslila dobře!"
Karolina nebyla ještě rozhodnu
ta ale to co so bouřilo v její nitru
všechno ji hnalo k tomu žo musí
zůstat v této službě
"Už se stalo!" volalo něco v je
jím srdci a to byl pořád ten velí
ký příšerný strach při vzpomínce
na včerejší večer
"Je nešťastný" ozýval se tam
hlas jiný méně sobecký méně
hrozný ule mírný hřející blažící
a toužící po tom aby byli i jiní
oblazcm rud sebezáchovám žen
ská záliba kterou v hezkém Králo
vi přece jen měla a ten hlas ktc
rý v její nitru volal po slitování
konečné udolaly všechen mravn
odpor který se v jejích myšlen
kách bouřil při pomyšlení žo je
to člověk zenaty
Zkusím to tedy a zůstanu tady
aspoň na krátko zatím" umínila
si a byla odhodlaná tak učinit
A tak chystala se k pobytu v
těchto místech beze všech krás
ných nadějí Měla vědomí a tuši
la to že béře na sebe dobrovolné
břemeno a žo ji tu čeká více bole
stí než rozkoší A majíc duši na
plněnou podivnou směsicí neurči
tého strachu výčitek a tuch na
mlouvala si sobě a omlouvala sama
sebe sladkobolným ujišťováním že
so obětovala
Ta dívka byla odkázána v ce
lém velkém městě sama na sebe
Neměla tu jediné přátelské duše
které by se mohla svěřit a ku kte
ré by se mohla utéci o radu Snad
so jí takovou utěšitelkou mohla
stát tetka Majznerová kdyby so jí
už předem nebyla zhnusila svou
nestydatostí
Po celý den se Karolina Královi
vyhýbala On so jí ne vtíral ani
druhý den očekávaje příznivého
okamžiku kdy by se k ní mohl s
výsledkem přiblížit Podívala-li
se na něho byl to pohled plný
smutku důvěry hluboké soustra
sti důvěry — alo nebylo v něm o-
noho sladkého dívčího vybízení
které volá: "Pojď sem!"
Pracovala mlčky a trpělivě Ne
věděla ani jak a v tom neustálém
mlčení vzrušenosti a přemítání u
padala stále více do hluboké cho
robné truchlivosti Všechno ji le
kalo trýznilo trápilo a obviňova
lo po celý ten čas
V těchto mukách cítila stále ví
ce potřebu někoho ku komu by so
utekla Potřebovala někoho kdo
by nahlédl do její duše kdo by ji
potěšil povzbudil a snad obrátil z
tohoto bludiště na pravou cestu —
A neměla nikoho
Z jakéhosi vnitřního donucení a
cítíc mocnou potřebu toho aby
vyšla ven došla konečně k odhod
lání že přece tetku navštíví Dou
fala že touto cestou a novými do
jmy so jí uleví
Došla tam asi ko třetí hodině
když měla na chvíli po práci U
kuchyně dvéře byly otevřeny Alo
nebylo tam nikoho Karolina chví
li chodila po kuchyni čekajíc že
některá z domácíeh žen přijde Pak
zaslechla v pokoji šustot Po ti
chu otevřela dvéřo a dívala so
tam
Paní Mnjnerová istála u poste
le Kádlovy obrácena ke dveřím
zády Iíádliěek spal hlavu ještě
maje xavAnnou odkrytý a jednu
nohu nmjV přehoenu pře pontra
niei postele Mnjzuerová dívala
so tm něho se talibenlni tledujie-
jeho dech kterým # prsa lehce
tvedída pod roíhalenou koiilt Pa
ni Majznerová tm la při tom ruce
odepřeny v bok a hlavu ku pře
la nachýlenou 'k ne také ku
nphdmu akoro uhýbala kdyl Ka
rul in na ni tiirt ivolalai
"Pani Majínerovál"
(lVkrYÍnt)
Zařízené
i'Bi'!igAaiflnMí mui iiiMigaccac
Pište h o popisy
MÉIfÉlPO
zoM Kancelář
xmmsxa
JAN JANÁK
Hditel
508 West 25tb Street
Chicago III
m U I P UM mw tu m U WWW1I
T I 1 V V f
Bmm
isi mu n zorave Kranoe r
LACINO PRODÁVÁ NA la LET SPLÁTKY
ROSEN BEÍ1G
MMICRATION CO
JIOSKNIIEKU TtiXAH
BSlj
Creteská nemocnice v Crete
JnillriA (lokonitla riflettná nemocnice
IFlri NnbrHNcu 1'řljlrnitjl ho otimocnl
Niiftctil vliirul iiHvyWlitilnýinl iimuoiiři'!
Amuv Jn pittruo v(itnl fjejnovčjíími
ilrull ipurály Jitko Joti uluklrlck i
Mroji' X mi li ruky ninNMftril u vlbriifril
II rojn lAmifi horli vsiiluclíittii UUI N
"iiirnl Jmou oíutřovAiil Cink fini oiutfuva
liiikiiini k rtO'tmi nit lim toho ncJ)l'iho
oi t'iHil l)imoriKlé liitttfiNké tfmn[
Novi br Amii budova vyUp6u parou a
mvfli lovátid tilnkif lnou
Z vlíít ni i)oornot no víipuj Wnnl m
mlralyuh iidiuoi1! bciiooI tumtkcli rev
uiiitllliiii) ritrriicl iiritou rju Inluďku
niliiv ofl ulf KiU íllii [iríitrília op
rititliu U po(lrobiioml plil o f JiltIt
Dr II W QUIRK CRETE NEBR
HOTEL PRAGUE tiX?
na rohu 13 a Wllllam ul Omaha
C)Ht5 a pohoillrift zhUzcíió pokoje pro ceilujfcí Jakož 1 výborná Cotká
tráva a vzoraá obsluha V hostinci obdržíte výteíný STOHZŮV LEŽÁK
ncJlopM druhy vln a llkdrft a ticJJemiiřJAf doutníky
Krajané zavíláto II do Ortuby nitvRtívou ubytujte te t hotelu Praha a
uSdtflto nujonom ponřz alu zbavlto 10 1 vlullkých ninázl 8
Tel AI8H O pMzcin krnjanft UU VINCKNC J DOBROVSKÝ
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenit! výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté na8e HGOLD TOP" lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepRího chmele vybrané
ho jeímene aíisté vody — nenfť v nžm ani jediné přísa
dy jc2 by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými naSimi
zákazníky
Dodává se v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paiatových Objednejte si u svého ober jd
nika aneb telefonem —Tel Omaha 154a So Omaha 8
JETTER BBEWING CO vaří a labTaJi morné síto
SOUTH OMHA NEB
1 f-j pil
Nejoblíbťujší střodUko Čecliů z Omahy I veukora jest
Elegantní zařízený HOSTINEC
kturý2 vlastni
Tos- SSTovdlr L ÍU již 15 a Howard ul
Výtof ný KniK&v "Cublnct" stále na Copu Jakož I nojlepfií jiiva lahro- #
va JMa skiaao má pouzu ta nojlcpsl vlna Jcmno likCry a vybornó uoutnl-
ný unutny cakubi-r v?dy po ruco
21- O Hojnou pllztiil kralanů íddí
JOS NOVÁK
Eiloy Brotliors Co
VELKOOliClIOUNÍCl
Likéry a doutníky
Ohi Military Uyo — Diamond II Hye
N U Archer Uoiirbon
UiH liiriitmi Nu OM A1JUV
Itttttttlttttllttttttttlttf t Hlt ttltttllltl tlili ttlffh
2 NejsiirM 1 nrjkpli nilto pro ichaiku jeit p
i ED MAURERA SSff i
JJ v M iot lwritAiu l g
j ltui h a MltttiUtiié r'ul iinaaUi rtit lt4 rulťU J?
3 k4m j fa duuy b!'4 i diutW pml! 4Hf Z
Siiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiit
I "
4