Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 10, 1906)
OTAXAB CHARVÁT: 0 dvou tonoucích CaikoaoMricki jovídUa (Dokončení) 'A jak housle do skříně skládal fcurayslil so nad tím dnešním vcčc rum a tuk nevýslovně tcskno a žulno inu bylo Cítil žo v nitru jeho cohí umírá cohí co dříve jak mí zpříjemňovalo mu život mizí a uniká Cítil žo krev so mu ženo do Ida vy a ta stává ho tuk těžkou těž kou "Ježíši KrÍHte" zusténal a sáh mí na rozpálené čelo "Juk tohle to všcchm skončí" Rozhlédl Ne kolem Hudebníků již kolem něho nebylo Všichni ÍívIí jíž u báru a veselo popíjeli I llurrnan tum byl a jeho opilý hlus bylo slyšcti už není Bíň po mulu ho vypruzdňovulu A Kuhunec juk oby mu půdu pod nohama hořela spěchal odtud Otvíraje dvéře zaslechl její rozpu ulily" wiiích Suud jemu He směje — napadlo ho — ule neohlédl ho Cítil že se mu ten její smích zuřo zává do duše u tuk nesmírné ho bolí Před síní e zustuvil Taková nějaká neodolatelná moc nutila ho aby zde poHtál u počkal až onu vyjde Skryje se iičkam do stínu a ona jej neuvidí Ano bude lépe nebude-h ho vidět Na ulici bylo již ticho PouliS ní káry už nejezdily a jen z mís sta doléhalo hcui žalostné zvoně ní zvonců do nádraží vjíždějících vlaků Chvílemi i slabý větérek zavanul korunami stromů zaselo stil i nčkolik suchých listů dolů uhodil Z báru doléhaly sem opilé hlasy rozjitřených pijáků Kaha nec poznal mezi nimi i hluš Ilur- wuinův V tom zaslechl hlučný hovor Poslední párky vycházely ze sínž Přikrčil ne ku zdí a upřel oči do polotemna před ním se rozprostí rajícího Zaslechl hluBy 11 mezi těmito byl í její Smála bo Btále vesele se smála Kuhunec uťal zuby do Vpodního rtu Chvčl bo rozčilením u ztčžka oddychoval Na ulici vystoupilo nčkolik mla díků a děvčat Poslední vycházel on ten vytáhlý bledý hoch Helenka A jak za ostatními Bpčchala zař kopla o svůj plášť u zavrávorala Celou tíhou svého tčla pad_la na svého průvodce "Tak drž se jsi opilá" za slechl Kubánec "Nejsem jen hlava hc mi to čí To z té kořalky" a zno vu zavrávorala Průvodce její se zachechtal ta kovým Šeredným smíchem až Ka hunce v kostích zamrazilo Mčl tisíc chutí nčco vzkřiknout! něco co by urazilo ji i toho jejího čisté ho průvodce Slovu již tanula mu na jazyku ale vzpumutovul ho U tlumil v sobě ten vztek u jen po tichu cosi nesrozumitelného za mumlal Jak dolů spolu se schůdků se kli ovinulo děvče paži kolem krku průvodcova padlo nu něho celou tíži u nechalo se věsti zdnlovult Ještě několikráte zaslechl Ka luineo hovor n pak zmizeli kdesi v pustnutu! ulici Kubánec dosud tu stál upřeně dívuju ne v místu kdo xmueli Ko ltům nu pod ním chvěla u cítil žo eol těJikěho trn mu rodí v srdci tMti en těiku Ua vyuluvit Háhl i na hlavu Cítil fa kl sA tmi pod tiluui myšlenek ta kovýid: Imanýťh myšlenek "MasM mvilyUI "Hýla to uim (Kli juk ku pokniiU Zvtsll fcv potáeel ke ubil IV Dluuha wdvl KlmiuM putm5 ve IVui [ U Yiud l)la tuh fa nom hodiny na stěně jednotvárně tikaly Již dobře hodinu uplynu la od té doby eo vrátil se ze sine ule Kuhunec si ještě nu spaní ani nevzpomenul Hlavou proudily mu myšlenky jednu slihulu druhou u Kubánci zdálo se chvílemi že se mu hlavu rozskočí A znovu vzpomínal na vše co se dnes přihodilo Na vňe vzpomí nal co palčivými písmeny zapsalo se mu do srdce a eo tak bolelo co svíralo mu hrdlo k zadušení u co nutilo ho k tuk hrozným myšlen kám Azuse jako vždy při podobných okumžieích na mládí ší vzpomněl na vlust tam za mořem na otce matku nu všechny své druhy A zase jako vždy při podobných lešti Nic Těm co jíž dříma jí věčný sen dobře je u ti ostat ní Eh darmo vzpomínat Vstal a rozčíleně přecházel po světnici Ale ať činil cokoliv mysl svou uklidnili nedovedl Vzpomněl si na Hurmarm Co usi dělá? Oh což ten Pije ne IcžUi už kdesi docela spítý Oh ten nalezl útěchu v opilství v za pomnění jak říká I tomu ko nečně je lépe A snad i pravdu má K čemu má se trápit tuk ja ko on — Kuhunec Na všecko už Harmau plivl pravda nalezl už prostředek k zapomnění na vše cko Utone tuk jako tak tož ať nspoň to necítí Jinak jo dobrý chlap srdce má nu pravém místo" A zkušený je Kuhunec si vzpomněl na rozmlu vu v parku A ku podivu dnes chápal význam jeho siv ac tehdy myslil že jedná z neporozumění věeím srdce Ba pravdu mčl Hodiny na stěně zarachotily A v zápětí čtyry temné údery za vzněly tmou "Bože bože" — zanaříkul Ku bánec a hlavu si stiskl A juk hlavu svýma hubenýma rukama sevřel cítil zase tu hroz nou myšlenku jež ho dnes už pře padla asi po třetí "Jak tohle to skončí" řekl si beznadějně "Proč jen jsem tolik nešťastný Proč nedovedu být spokojeným jako ti druzí Co jíst mámk čemu chci ještě víc " A Kuhunec se hlasitě zasmál Tukový divný to byl — polosíleoý smích Vstal a rozsvítil Bledé světlo rozlilo se světnicí a kontury všech věcí staly se určitějšími Puk za kryl okno Zasedl k stolku a psal Dlouho psal Psal těžce Myšlenky vířily mu hlavou ale nebyl s to za- ehytiti jich a přenésti na papír Chvílemi ustával hlavu v rukou svíral a zase psul zimniěně psal Jedno psuní jí druhé Bar manovi rrvni 'bylo stručné Psal jí že jí přeje v životě mnoho štěstí A až jednou bude úplně šťastna aby si vzpomněla žo ta dy byl jednou kdosi který měl ji rád nade vše ale jehož život ona zničila Ale ať při tom nepláče to žo bylo by zbyteěno Jemu že jo nyní dobře Nu všechny předcházející bolesti zapomena poněvadž pro něho existuje již jea jedna věc A ta že je jasná ja to deu V dopisu platícímu Barmanovi rozepsal se o všem Vylíčil mu své osudy i konečně klamání Psal uby už jen se na něho nchuó val žo Ileíel mu naposled poděko vat u všechno eo pro něho udělal xu jeho přátelství Ze jed ml nepěkně nle už jeu uby llunnnit mu odpustil NemůJe jednati ji luk Aby mu odpustil jo my- letiky v dopis jsou tak nesrov nány IU'!iiŮÍO psutí jinak ttť hltui e jak tlíce Pro něj fa jo jd tul ěo jusilá A til ži tvkoilÁ v ně oltkit okuuůit b it A o jedno kil jeitě pri UÍ iloi SO O i lil aby pfed přáteli a mámami jej umírnil h vyíidd Jmi pmledld p ťdiav l'V U toni tul'4 i ilii nikomu Má lam sice přátele ule k čemu je nu chvíli zubuvovuti myšlenku ni i nu toho bledého ho cha kterému mnozí slibovali tuk skvělou budoucnost Je lépe ne chutí je v domněnkách že on tu za mořem nalezl slávu u štěstí Žc vynikl a že život jeho je šťustný a spokojený Tož tedy aby mu odpustil u ty housle jeho chcedi aby si vzal Jsou pěkné už jeho otee nu ně hrávul u on — Hurman že jich může dobře užít A tuké uby nezapomněl vyřídili poslední pozdravení redaktoru "Českého Zákopníku" že i ten byl mu vždy dobrým přítelem Kozuměl lid ským srdcím a pochopí l jeho čin Tož uby Barman měl se dobře u aby nevzpomínal nu něho ve zlém Věděl dbře Že jednou utone uť už je to dříve nebo po zdě ji proto že snadno odhodlal se i k tomuto svému éinu Kuhunec upečetil obu listy a napsal na ně adressy Hodiny zaharašily pátou u nu ulicích ozý val se jíž hlomoz pouličních kar Několik ranních chodců šlo dole ulicí Kuhunec byl již klidnějším Pevným hmatem ruky otevřel zá sftvku u vytáhl odtud cosi těžké ho kovového zubuloného v ku pesním šátku Divu je se upření ku předu rozbalil onu mulou věc pod stolem Ještě jednou se rozhlédl kolem levou rukou nu prsa si sáhl u pra vou rychle vedl ku spánku Kanním utišením třcskla rána Odrazila se od stěn zahlomo žílu a ozvěna její zanikla kdesi na druhém konci ulice Pak ještČ zadunělo padající tělo Kahunco vo A puk už nebylo ničeho sly šeli Jen hodiny nu stěně jednotvár ně Ukuly u kdesi v ulici ozývaly Be ustrusené zmatené hlusy KDYŽ OSUD DOPUSTÍ Moruvtiké obrázky rotkum člověku který se nu zdál nemocným nu cestě z městě čku — Nebyl jste u mne strý čku? — ptám se "A nebél ale stonku tuky U punu doktora sem běl několikrát koštovalo mě to šest rénskéch — ešěe su mu šede sát irécurů dlužen Včil du k Bezděkovi bude porážet a tož mi du čerstvé slcziiiu — já su na ale zinu pryč — a přiložím si ju tut kaj" To vám bude sotva co plat ne — uo volím si numituouti O ju to mi ucia dobré Ženská s děvčetem Děvče krev a mléko "Prosím vás dybyste mi ju prohlédli Kašle Má só chotiny u bojíme se uby se jí ně co nepřidalo" — No děkuju pěk ně: kdyby měla souchotiny už toho má dost A juk vy víte že má souchotiny' — "No měřula sem ju a má" s rreuepsui jsem nemocnému pro ti kloubnímu zánětu sulieylový prášek Zu pár dní přijde: "Pa ne ty prášky byly dobré Sem si myslel: nu bolest' v noze co može prášek účinkovat! Ale dělalo to I1Í !! 4 ixi — Kde by se tam vzal jedí — "O dobře sem já to viděl j rozdělili sem si prášek nu dlani u belu mezi těm vidět jehličky A to běl jod Já se voŠidit Hedám" Ty prášky mi nebudó uie platný vy mi neiiiožeto pomnět" pravila mi jedna tturá žena — A proM — "Plotue já mám v subě tiikuvo 2ábu nebo píiěelktl li jak i lehli U n i buk to voiiu Jiiiéito písěet " Dáváni ťhíktl který jako di tě utratil oku imtsť nu druliě bula vě uko "Pane tljby tuk byla oko hadí sádlo když jste jo mě nemocné?" — "Ju dyž sem bý muličkýj" Nu ženském oddělení ležela sta rá svobodná ženu kdesi od Jlostý nu jménem Zabrunská Podnik la těžkou operaci ale byla vždy před tím i potom veselá Kdežto jiné ženy po tukové operaci leží jako zabité nemluví u jen stonají těšila: "Ani sem si to tuk lehký nepředstuvovula to operací Mé nic néni já bych mohla hněď cho dít" Asi třetí den po operaci ptá se primář eo by si přála "Jednu věc bych si přála ule esli se nebu dů zlobit" — Nebudeme — "Dy bych si tak mohla zukúřit Done sla sem si domu fajku a tři pukle tabáku U nás všecky hospodyně dům od domu kúřijú jenom dvě no a ty zasi píjú a to je ešěe horší Dybychme nekúříli kde by císař pán brul peníze?" Jindy mí vykládala: " Vijú pa ne doktore já sem mkdá nestoná la Já nevím co je to ležet Ale s nemocným sem měla co dělat Na ši nebožtík tatíček oni měl ruka v obličejů a tož toto jím celý vypa dalo a žádný pří nich nemohl ob stát pro puch jenom já sem jich obsluhovala To sem nemohla sput Jenom sem zdřímla hner volali: Ale už zus víe než hodinu spis Verunkoí — Tak přísný na mě byli Ale potom sem tak o stála jako mrtvá jest mi nešma kovulo a nic A pan doktor lu kovský Dvořák Šuk on se tenkrát zrovna ženil dostal bohatú paní čku už kdesi z Cech mi povídali Osobo vy musíte kúřít u tož od té doby to dělám A včil su chvá lu bohu čerstvá čerstvější ne ne kerá mladičů" Ju su moc trpělivá Dycky si povídám : Dyž ty se maň tuk dob ře u dyž si s tebú ti páni doktoři u ty dévěutu dřijů takovú prácu snuď bys ty stará žena nebyla háklivá! Onegdá juk mi pan pri mář ty štychy brali bolelo to ale ju sem si řekla: ty to musíš vydr Žetl Bože včil je na všecko sprá va Člověk nic neví při tem ope rací Lidí si myslíjú že to néni ani možná Od nás ešěe žádná ne bylu nu operuci Já bych taky nebylu jela ale jednu punímáma z Bystřice mé k tomu melu že tady ternu moc rozumijú Já dyž sem měla jet eelú noc sem plakala a modlila se abych ešěe jedná mo hla nasu dědinu uvidět" "Dneska sem už od třetí hodiny hore Už sem kdekerú pěsničku vyzpívala Lenošnýho člověka nemá pánbůh rád Dyž nemože me pracovat tak uspoů máme zpí vut a pána boha oslavovat" V porodnici bylá holka nějaká uz po treti Dvě první děti jí u mřely Ty měla s jiným Dělala někde v cihelně Ptal jsem se jí: No a těší vás to tak: jednou s tím podruhé s tím? Proč se tedy ne vezmete? "Vijú pane doktore my sme to chtěli nupřed spolem sprubírovat juk nam to půjde: veil vidím ze po něm nic nejni protože pije u aji mě bije Já k nemu věd nopňilu anebo nňidti „ v lom do ňbee Těžko bývá vyltověti takovým kteří jsou "pobiti" u přijdou si pro vysvetleeni Obyčejné jdo o poraněni lehká utržená vy rvaě- o Velmi často jde o lidi opilé a ti poraněni vždy k tomu přijdou nevinně "Já jsem mu nie nedě lal a on mě řinkl skleme!" Pora něný zpravidla přijde h krvi všit- lo xiiHťhlou kolikrát nent ubliěej ani ponat "Aby prý to puti dok- tor viděl" Bidem není jasný roíilil nteťi porunéníui h hkvnt a těžkým pobitý" by každý rád měl vujo puruněid pruhláiena ta elká Každou chvíli e někdo vrátí i "Pnno doktore ju tam hlm" — Jaká! — Nnptit i jste liuli Mádlo " pral "A iro5 pak Um nedát nit tu to druhOt J U Uhký a viio jo to těiký" Snažím sc vysvětlit zákonitý roz díl mezi lehkým u těžkým poškozc ním "Dyť me trefil rovna pod oko" — Ale do oka iiel — "Mám čekat už mé ubije nebo ožebra čí? Juk puk dyby mně byl vyra zil oko nebo hlavu rozbil?" "Pobitému" na ničem nezáleží "Jenom to napište juk se patří To néni ponejprv A čítut si mo žete eo chcete šuk má zu to" Jeden mé zbudil v noci "Pane doktore já clicu vysvědčení u po šlete pro četníky hned' uť tum dó" — Napřed vás musím přece prohlédnout — "No nechť Alo pět žeber mám zlomenéch a dyŽ jich néni pět tož hned' jedu do Hrádku k druhýmu doktorovi Na to byehme se podívali aby jích nebelo pěti" Jiný sotvu mí vyloží příčinu svého příchodu dá se do pláče — "Proč puk pláčete? — "Dyž já su tak nošěusné! Dyž já se musím nochut od ženy bít!" — Neplačte podruhé se neopíjejte a nesmíte so dát — "Ale dyž ono je mi tcho tuk moe líto!" Většinu bitek strhne se v ho spodě nebo na cestě hospody Aspoň jedna ne-Ji obě strany mají co děkovat alkoholu Juk jsem již pru vil na svá po ranění bledí u je popisují hyper bolicky: ti "pobití" "Co pak včil! Ale měl sto mS vidět před hodiné Némíň putyn ku krvi ze mne vyteklo Z vola by snád víc krvi nebylo I" — "Tří hodiny sem byl mrtvé co nevědě li su-li živ éi co" To slýchám i po nepatrném poranění Poměrně časté jsou bitky v ro dinách v našem kraji (na Brněn sku) Nejčastěji muž pobije- že nu méně často opáěně ule také so stává to obyčejně když muž jest alkoholem učiněn bezbranný a že ně překypěla žluč Čustěji si při jdou stěžovat rodíce na děti ze jména výměnkáři kterým otec nebo matku příliš dlouho neumí rají Přišel ke mně stařeček z Hub ríivky Nos měl všecek okrvave ný — Co puk nám nesete staře čku? — "Su pobité" — Syn vás pobil? — "No ba šuk by so ani neměl inenovut mém synem" — To chcete vysvědčení pravdu? — "Bu já ho musím žalovut" — Alo to mu způsobíte outraty a trest— "No uť sedí a platí potvora A dal sem mu dosť: nu šest tisíc mu jetku u včil tak dělá Sklinkó vod pivu mě pobil Co sem so na starul u včil toto na starý leta!" A eo ran zase padne než se ta kový ustaraný otec nebo trpělivá matka odhodlá jít na syna žalovat "uby se polepšél a dal si pozor I" "Čechische Revue" — Pod tím to nadpisem vydáván bude v nej- bližší době v Praze list psaný ně mecky jímž mají býti všichni kdo jen německou četbu vyhledávají obeznaniováiii s naším kulturním životem Bude to měsíční revua asi o o arších která má též ora nisovut udržovat a utužovat kul turní vzájemnost s ostatními kul turními národy Některým z čel ných našieh listů nelíbí so název této revue ukazují zejména na nevhodnost označení "Ceeliiseho" v domnění žo správnějším byl by lialev " Itoehinisehe KevilO Vzhledem k tomu že Francouzové Angličané i Italové znají nás jen jako Teliepiie tebee eeseo do mníváme se že vydavatelé nové revue nedopustí s pražádné ehy by um urážky když zůstanou při označeni "Ceeliiseho Ke v uo" Jest unaéeiil to eiinoi přístupnější u dotýká se přímil obahu revue v níž litá mu ukiižovittt ivot éeskť o ktráuee kulturu! u iitroiluottul a ne pu ktráuee jfemépisioV Oř flll tionnó UllUU ]tiltíw )vl au „ I I iM( l't Mimi II