Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 15, 1906)
MAXIM GOItKIJ MÉSTO MAMONU Mojo umorldíé dojmy (Pokračováni) Z daleka město vypadá jako ohromná čelist h černými nctj nýmí uliy Chrlí oblaku dýmu k obloze a ndsujiává jako rout tr pící těJnatostí Vstoupivše do ně lio tiiú I m pocit že juto pudli do útrob cihelných li železných jež pohlcuji mílliony lidí je rozžvýká vúf rozemílá i ztraviije Ulice dují HO býti jen nesčetnými hla- dovícími chřtány jimiž prochází luimsi do nedozírných hlubin čer né kousku potravy — živoucí lid ské bytosti Všude nud vuSí hla vo! ii povoláno jsouc mocí lata nácb vidíte želeo živoucí železo vijí lidstvo ni vřeténko ohlušujíc volu povoláno jHoue mocí zlata jím Jmouc odušcvuěno železo na víjí lidstvo ia vřeténko ohluříiijíc je vydávajíc jeho živou krev umrlvujíe jeho mysl Trubky a automobily vykřikují hlasitě juko jakési ohromné kach ny elektřinu rozhazuje svůj ne vrlý šramot a všude dusivé ovzdu ší ulic proniknuto a proHHáklo jest tisící ohlušujícími zvuky jako houbu vodou Kozechvívú roz vinuje i vrhá do našich chlípí své silné mastné výpary Jo to otrá vené ovzduší Trpí a heki utr pením IJdé chodí po chodnících Druh odHtrkuje druha žena no ku pře du jak síla ho pohání jíž zobro cení jsou všichni LcČ jejích obli čeje jmou klidné jejích srdce ne pociťují onoho neštěstí býti otro kem j ba věru v jakési tragické domýšlivostí oni jehle pokládají se za vládce oné síly V jejich ořích Žhne vědomí tieodvÍHloHti leč oni nevědí Že je to jen bídná HC odvÍHloHt sekery v rukou drvoště pových kladiva v rukou kovář ských Tato Hvoboda jeHt jen ná strojem v rukou Žlutého Ďábla — Zbila Vnitřní svoboda svo boda srdce a duše není k spatře ní v jejích ráznýcU obličejích Ta to energie bez svobody jest jako třpyť nového nože jenž ještě ne moíd býlí otupen jest jako lesk nového provazu Mylo to poprvé kdy jsem spa třil takový ohromný netvor v po době mentu nikde ho tni lidé ne zdáli býti tak nešťastnými tak ven koncem zotročenými životem jako v New Yorku A co více nikde jsem jích ncvidřl tak tra jfikomicky upokojených se soboa Kamými jako v této ohromné phaiitasmaííoríí kamene železa a skla v tomto výtvoru chorobné i promrhané obraznosti Mereuriu a Plutona A zíraje na ten život počal jsem hc domýšleli že v ru kou Hochy Biirlholdovy blýští hc nikoli pochodeň svobody nýbrž dollar Veliký počet pomníku v měst ských parcích nuNvěděujo pýše již obyvatelstvo skládá ve svých velkých mnžíeh Ie'ě bylo by dobře čus od řasu vyčistili prach a nečistotu s obličejů oněch hrdi nft jichž srdce a zraky hořely tak žhavit láskou pro jejich lid Ony soehy pokryté závojem Spiny bez dťky nutí nás málo si cenili vděč nosti kterou Američané pociťují k tčui již žili h mřeli pro dobro vlasti A ony ztrácejí se v síti loložitých budov Velicí mužo vé zduji e býti trpaslíky před stěnami dcsitipfitroyýeh st iveti MttiimU jlioíii MoiK'Ulovu H Uoekefethrovo vvhtuatji A puměti výuum stvořitelů svobody - -Lincolnu it Witshiuíoiui Uraniová toíhbi jest jediný pomník tut něj New York uoMe býti hrdým t j ié j ti proto fa iu bs i umUtěu i sputuvéttt mdii městu "joto jest ioú ktilhoUol co til buduji" kd j poimtuelotl V houou se luiooi tikiííujií U dukoočt ooii UU tdAloprmui pitUm ♦'Mode fct4t dui tmltty dollaru 1 Délka polic bude stopa desiH mil'1' AŽ do toho času myslíval jsem že cena knihovny nespočívá v sa motné budově leč v knihách prá vé tak jako cena člověka jest v jeho duši nikoli V obleku J$u ani nepocítil jsem nikdy závrati nad délkou polic dávaje přednost jakostí knih před jich množstvím Jakostí myslím (toto poznamená vám pro dobro Američanu) nikoli cenu vazby ani trvanlivost papí ru nýbrž cenu myšlenek krásu řeči silu obraznosti a tak dále Jiný KNillciium pravil mí obra ceje mou pozornost ke kterémusi obrazu: "Tohle má cenu pčt set dollaru!" Hylo mí často naslouchali tako vým chatrným a povrchním oce něním toho nebo onoho předuié tu jehož cena určena býti nemů že v dollarech Výtvory umění jsou ke koupí právě tak jako chle ba btě jejich cena jest vždy vyšší než obnos jenž byl za ně vyplil cen v penězích Potkávám tu pramálo lidí kteří by měli jasné ponětí o vnitřní ceně umění o jeho náboženském významu o síle jeho vlivu na život i o jeho potřebno slí pro lidstvo Zíti znamená žití krásně sta tečně a s celou sílou duševní Zíti znamená obejmouli myslí veške ren vesmír smísili myšlenky n všemi tajnostmi bytí a činili vše aby život kolem nás byl krásnější pestřejší volnější a čilejší (!o zdá se mi býti nade vše po hřešovaným v Americe je touha po krásit žízeň oněch rozkoší jež ona jediná muže poskytnout} duši a srdcí Naše země jest srdcem všehomíru naše umění ji srdcem země ('ím silněji tluče tím krásnější je život V Americe srdci! tluče slabounce ' Byl jsem současně překvapen i rozbolcstněn dovídaje se že v Americe divadla jsou v rukou trustu a že členové trustu jsouce majitely stali se též diktátory ve Věcech dramatu To nad veškeru pochybnost vysvětluje okolnost že země jež má výtečné romano pisec dosud nevydala vynikající ho dru matik a Zvrátili umění na výdělkářství je za každých okolností vážným přestupkem avšak v tomto pří pončvndž to znásilňuje autora a padě je to skutečným zločinem zneužívá umění Stará-li so zá kon o potrestání těch kteří falšují potraviny měl by nakládati nemi losrdně s oněmi kteří falšují du ševní potravu lidí Divadlo je nazýváno školou lid stva učí nás cítit a myslit Má svňj vznik v temz zřidle kde ko stel leč sloužilo lidu vždy upřím něji a oddaněji než kostel Zatím však co vlád v mdlily využiti ko stelu k svým zájmňrn nedokázaly nikdv zotročit divadla "Toto pený zvon" llauptmuntiuv jest liturgií krásy a umění právě ja kou jí jsou mnohé z her Ibseno vých Shakespearových a Aiscliy lovýcli Využitkováni divadla ka pitálem nemělo by býti dovoleno lidem jemuž jde o vývoj duchov ní síly země Myslí tedy snad Američané že jsoii dosti vzděláni! MysiMi tuk ocitají se prulehoiinko v bludech V lí tisku De takové jednání poo rovu ti mezi studenty páté třídy trynoiusíúhií kteří naučivše se koitťiti tabák u přečtlše dve tf knihy představuji si hi jsou Spi tlo V DvítiuWtipittrout budova a deset liber váAiei tiedihd noviny jsou ! odporu liéeo Velikého 1'í'ca to jsou VŠati přece jeti I'U dlioil e!ikoti přes ohromný po ' J bdi V budově isesrisllté uloup ee oiiám k V (tovitiávh lb Id i niid kultury 1'rMlÍtU d'kl ideltt nedostatku kultury v Ao riěno U jest j lil 1 jdýltt jdsl jt 01 p i vídkách a divadbteh krutostí Ve vzdělaném člověku v humanistovi krev budí odpor Popravu u jiné ohavnosti toho druhu vynucují je ho nečinit V Americe takové věci vyvolávají jen pozornost ča sopisy jsou naplněny do podrob ností zabíhajícími popisy vružed a hríiz všeho druhu Tón popisu je chladný — t vrdý tón pozorné ho pozorovatele Jest zřejmo že jedinou snahou jest polechtali u navené nervy čtenářovy ostrými štiplavými detaily zločinu a nikdy ani pokus není učiněn vysvětlili sociální podklad fakt Zdá se jakoby nikomu ani na mysl nepřipadlo že národ je ro dinou A že jsou-li někteří z členu kriminálníky oznuěuje to jen systém výchovy oné rodiny za pochybený Krutost jest choro bou zájem na ní je také nezdra vým úkazem Cím více ten zá jem se vyvíjí tím více bude se vy víjeli zločin Nebudil se šířili o otázce jed nání bílých' vftéi černým latě jest velmi zajímavým pro americkou psychologii že Hookcr T Wash ington káže takto své ruce "Je nutno abyste byli na Ve nek tak bohatí u čisti jako bílí jen pak oni vás uznají za sobě rov né" To bez odporu jest podkla dem jeho nauk pro jeho lid Míli dollar v kajme obléci frak čistit si zuby každý den a užívat mýdla — to vše není ještě zcela dostatečným k vytvoření kultivo vaného člověka Je třeba též ideí Ohled na sousedu jest nut ný bez rozdílu jaké barvy jest jeho pleť a je třeba celé řady ta kových litěrností bez nichž roz díl mezí lidskou bytostí ve fraku a živočichem ve vlně je těžko zna telný ÍAtě v Americe se přemýšlí jen o tom jak udělat jieuíze U bohá země kde lidé jsou zaměst náni jen myšlenkami na zbohat nutí Pokud mne se týče jsem vždy dalek toho býti osktjien peněži tým obnosem jenž jest kohosi ma jetkem leč jeho nedostatek cti lásky ro vlast a účasti nu jejím prospěchu' vždy plní mne smut kem Člověk dojící svou zemi jako krávu nebo tučnící na ní jako cízopásník jest pramizer ným druhem inspiraco Jak sou citu si zaslouží ta Amerika o níž se říká že má plnou svobodu politickou a jež tak dokonalo má zajMitřcbí svobody ducha I Když vidíte ten hluboký zájem a to modloslužebnictví jimiž sledová ni jsou zdejší millionáři bezdě ky počíná to podezírali demokra cii země Demokracie — a tolik králů 1 Demokracie — a "Vyso ká Společnost" Vše toto jest podivilo U nepocho[itelno Všechny ty iiesiočctné trusty a syndikáty vyvíjející se s rychlo stí a energií možnou jen v Ame rice konee konců vyvolají k ži votu svého nepřítele revoltu jící socialista jenž oplátkou vyvíjet se budit právě tak rychle a ener gicky Ale pokud pochod pohl cování individuí kujtitálctu a orjru nisováni imiss bude v činnosti ka pitulixtu zniei iutithu žaludků u hlav mnoho sfiM a mozku Mluve o národním tlachu ne mohu se vyhnout poznámce o mo ralitě národu I'ě tomto před mětu nemám ničeho řiijimuvého ťtt bych řekl Tu stranu života bjla ostatně pro utne vždy jen poeiirlvím Nemohu jí ehájmii a kdy i sbtšim lidi vážné o ni ro- koVitt t Hlohu si pomoci i usnil vám se Pn iiejlepšim ítiurttlišíu jo lili étuikein lot U í pošilhÁ VÚIU 1! kotlíku SVeU oči U jeUKll eťtnrt si jej stlittoot poieptúvattl do ueluu "Ull tj itťale I Nelikíkttl to proto t bvl bu h skeptikem lib o fiiuti i t mhu jej k é 1 1 mu fuuottuu Plf i4ió ŘADA MRAVNÝCH NAUČENÍ Milovali budeš národ svůj ze vší síly své a nebudeš míli vyššího statku nu zemi nad jeho slávu a jrosěch Svaté jméno národu svého ne budeš zneužívali k účelům jemu škodným ani záměrům sobeckým Denním pracím a zábavám svým tolik času ubereš co bys se mohl starali o dobré a poctivé národu svého a co bys mohl hráli účasten siví v něm V uctivosti budeš míli muže kteří pro národ tvůj u v duchu jeho pracují Nebudeš spoluobčanů svých ztenčovali ve právech jejich Zřejmě před světem jednali bu deš podle svědomí svého třebas bys věděl že jednání své jiným nelibost způsobí Nebudeš zadávali duši svou ji ným za dary a dobrá slova ale vždycky samostatně jednali bu deš Nebudeš se protivovati rozumné většině v národu aniž jednotli vým míněním svým dobrý řád ru šili budeš ale vyčkáš ěasu dob rého zajisté nic zmařeno nebude Zákony vždy zachovávali bu deš aniž je scestně vykládali máš k libosti své Přísným budeš k příteli svému neboť věz že přítel ve všem po volný hubí duši druha svého Nebudeš sobě zukládati na ma lichernostech neboť věz že kdo s malichernostmi zachází sám ma licherným se stane Kozuirtriu hrdým budeš nebo kdo si neváží sebe nebude vážen od jiných Skromným budeš a bez hluku činili budeš dobré: svět tě nalezne Karel Havlíček Borovský NA HAVLÍČKŮV POMNÍK V CHICAGU Příspěvky po druhé výzvě schá zejí se pomaleji než jo první tak že zdá se pochybným dosáhne-li sbírka obnosu $75 Z Tmpcriul (Jal poslali po 50 centech John Kubovec a V T Kučeru Do 20 centech Jt Tau chenová z Omahy a Jos Matějka ze South Omahy Frank Parízek z Lidgerwood jtřispěl $2 — hned po první výzvě leě jeho dopis jda prostřednictvím redakce opozdil se Kdosi z Omahy jenž nepřeje si býti jmenován a podepsal se jen počátečními písmeny svého jména posílaje $1 píše "Tepte nás tepte já sám jsem měl u- přímný úmysl jto Vašem prvním provolání — spíše prosbě — Vám malý obnos asiati ale týden ušel za týdnem já odkládal maje ostatně vždy ze své muló týdenní mzdy nějaké mimořádné vydání a tím slulo se že přicházím jako zahanbený — trochu pozdě snad ale doufám že přijmete ode mne tento malý dur nu účel tak vzne šený ule od mnohých neuznáva ný Pomohl Uych z radosti více ale jsem teprve dvu roky v této zemi a tak mi nemožno více po slat Ještě jednu prosbu bych měl abyste neuveřejntl mé jmé no Staří Že jsem čtenář Po kroku" Pttn V Hovorku z Timnuth ťolo píše "Přijměte tento malý ale z upřímného srdce dá vaný dárek nu postttvtiii pomní ku našYho bojovníku K II H je hož péro Ziisuovtilo větší rány ne přátelům ititM-ho národ i tiei pul rút Jtttiti hily Jsem rhudým člověkem a otcem diu-k ale píih hni dobré věei a tuk si my sliui dám li prospěch dobré VČei liVU ''" Centů Že pnto Ú hlidsiiii nebudu Kéi hv tuk luV sld Uldjt" m Vúel Jambor e St Putit Nebraska píše: "Chápu so péra abych vám najisal že i dvanácté srdce se otevřelo a zarazilo nad Vaší glossou "Jedenáctou" Jsem ještě mladý i Čekal jsem tedy už jak ti staří národová se dují vi dět ule když jsem se dočetl po slední řádky Vaší třiudvacáté lílossy přece jenom mne bodlo li srdce neboť nenadál jsem se že by tato sbírka mohla selhat A tak Vám tedy posílám a přeju nejlepšího úspěchu při druhém vyzvání" Milá přítelkyní sl M II Klí mová ze "Ženských Distů" po slala tyto řádky: "Před chvílí jsem pročetla Vaši 2'i k1(nnu h byla jsem zklamána s Vámi že sbírka na Havlíčkův pomník je tak nepatrná Když ani Vaše ohnivá a vřelá slova nedovedla vytrhnout čtenáře z jejich úžasné netečnoatí kdo má jiřijít a burco vat je k obětavosti! Někdo by rád přispěl ale nemůže pro hmot ný nedostatek jiný by mohl alo zbraňuje mu v tom ojtět nedosta tek vůle k činu A takových verto je více Přikládám příslo vek $1 aě jsem před časem při- sjtělu již na sbírku v Chicagu ale řídím se slovy: Čím více tím lépe" "Že asjíoň polovina čtenářů P Z jiřisjíějo malou hřivnou na tak krásný účel" doufá pí Tauche nová v Omaze a "že ětyřiadvacá tá glossii bude trochu veselejší" Máme 50 dollarů a 5J centů jiuní Tauchenová Odběratel P Z jo několik tisíc Jak to zaří dit aby aspoň třicátá glossa byla "trochu vesel cjší"? J II TYLOVA SMRT '( vzpomínek 1 F Řiunbcrlui Josef Ka jetán Tyl zemřel líyla asi hodina spoledne když Polák přinesl tu zvěst do hostin ce kam herci chodili Čížek jtřišel všecek uplakán s malým chlapečkem Tylovým Ota karem asi sedmiletým a nejstar ším u zval mne abych šel k Ty lům Dylo to smutné divadlo Tyl na loži mrtev u lože lkala Rajská v čele skupiny herců ko lem pelestí nastaveno šestero ma lých dítek Tylových Paní Tylo-vá-Skalná snažila se zatluěiti své mu manželi oči a plaěíc naříkala že Tyl zavříti oči nechce že tak bolne se dívá na děti a že snad ani není mrtev Já jsem po tu dobu neviděl žád né mrtvoly až onu pana Tyla Do smrti nevymizí mně z pamě ti To ale nebyl více ten milý líbezný a markantně vážný Tyl Smrt zničila na jeho tváři vše utě šené a zanechala jen rýhy strasti a bolesti Rysy byly ostré pleť žlutě sinavá skoro popelavá vla sy silně jtřišedivělé delší nežli jindy bývaly alo ty oči strašlivé ty oči otevřené skleněné plo ché jakoby nu špičku ostrého no su se dívaly a přec byly plny ža lu plny strachu a smrtelné hrůzy Nu to popisuje Sumberk jak Čížek zkoušel peřím je-li Tyl sku tečně bezdueh jak Svohodu-Plotit vičku dul nebožtíku nu oči dva zvonečky aby se mu zavřely klapky Dle Turnovského a choti při tí žilo se Tylovi v iioet na čtvrtek dne Pl července a probudiv so V pátek ráno dne 11 července pra u Tyl: "Kolik je hodin 1" duli V 'tlvť Že s mtčež Tyti "To tmitu ještě éis" Nit to Uujská i ťtek pteéítdi mu listy došlé x poty Dtíve xtoinettý sndi Picek má lem řádků poslal 2t I a slíbil !♦ bude itoiČMO po pétco positti T1 %síoul pvdék ale vjřkl j" n o ie je ktdá podporu titurná l tott U v PUni 1 dnů