POKROK ZÁPADU
ťUHLlABEI) ffUKLI
rdbllibtd b Pokrok rubliiblni Co
1IUV-18U Uowir4 8t-TiItfll
dubiorlpllon bj null f 100 par jriu
ffíará: Trliutelstl Si ol PatMi
TiO IlUKlI MIM)
SM 1SII Mwr m - Ttltfoi HIS
rrlplté $100 rk
! Vu 1200 ri
POKIlOfC 3S£lATU
Omaha Neb 8 srpna 1906
novu připomínáme čtenářům
nůším aby iii'ii)iiiiiínili nyní
kdy příležitost k tomu ncjvhod-
iu' jkí nu í-ÍMjMvIíy l( uskutečně
ní postavení pomníku Karla Ha
vlíčku Horovského v CIiíciiku
Maxim Horkíj pracuje zimnic
ně aby v Americe získal zájem
jro revolucí nu Kuní Není to
úkolem snadným juk zdálo by Ne
tlil prVll( pohcd ile dovedou W"
sice liil' chvilkové royplamenitalc
jíle j o něco více než o pouhá sym
patii io dovedou opětně rychle
Nchluiluouli 'o zprávách o roz
pučení dumy vytlul Oorkíj pro
hlušení jež je v každém ohledli
zajímavým u Nvědéí o tom juk
Horkij je vášnivě odtlúii myšlén
ce svobody IíiinIiu u zasvitnutí no
vech a Irpších dnů tmu kde nyní
vládne absolutismus a právo sil
nějšího V provolání tom pruví
mimo jiné že car-Hlaboeh který
třeno Ne nu Nvem trůně o svůj Ži
vot u vládu jako osykový list roz
pust!! dumu Ruská vládu začne
ne lieftliáluó mstítí Černá krví
nasycená křídla Nmrti po celé mě
NÍee poletovali budou nud zemí
Vyhladovělá půda pojme tisíce
mrtvol jichž největším prohřcše
ním hýla touhu žiti jako lidé
t Jorkij praví svět je každého
člověku domovem a proto nemělo
liy býlí nikomu Ihostejnoco dě
je e jinde Tři ětení práv Hu
šku o křikilavém hezpráví jež páší
carští kutané nu ubohém bezbran
ném lidu praví mužovi u ženy
nemohou hýti klidni 1'omáhati
ruskému lidu k svobodě jest úko
lem velkým a vzneseným A ku
konci svého provolání jež adres
sováno je americkému lidu praví
í jorkíj : "Jsou v této zemi živou
cí lidé kteří mne vyslechnou 1
Iv debatě nad jiné zajímavé
dojde v nejbližší době mezi rev
Fr Huuduscm z Mount Calm
Tex„ u drnu Iškou l'an rev F
Hundiis bude hájili křesťanství
kdežto dr Iška svobodomyslnost
Prozatím došlo pouzo k prohlá
šení souhlasu n obou stran V ne
dělní Svornosti píše rev Fr Hun
dus Že je ochoten uvití Mezi
jiným píšej "Mylo mi řeěeuo že
Dr Iška je výtečný humorista a
že ume svým humorem zašlape
J mi lilo že jsem tak špatný hu
morista n že důvody nedovedu
osladit humorem aby byly pou
tavé Prosím čtenáře aby du
kladné u opatrně přečetli mé dů
vody byť časem i suché Vezme
te tu zaprášenou bibli a polity a
vputruú sledujte každý argument
1'otoiu sledujte duvtnly Dra Iky
a když porozumíte dokonale dů
vodúio n otmu strun pak rmsutf
te ďte roumil a dle pravdy Jwm
Úplné jut i" kdVÍ budete bedlivé
sledovat 'oji obranu kreťiUiht
i ttipoú doktnllete Unodu-iti vyi
pojem o krVťmtttl e li pír4éd
íeiti o ho úplní pravdivosti Ař
vrkám e mi t"lUii VÍcvpu
mnérhil tiri vit a ie Vjtavuji
H4 pranýř viebkých Uipu m tra
H Dis Iky přece vt Hrhiluý
lojoUik Jvite Křťilrt j in hu
tni lojtil 'l'1 wkldoí h kraj
ltli " tKbit 4 bude 4jn!é ajt i
mavoii a biidc-li nu obou Ntranác
bojováno slušně i v mnohém po
uěnou Ncopoinciiciiio ctcnářňiu
našim sděliti výsledek tohoto zá
pasu
MAXIM CIORKIJ:
MĚSTO MAMONU
Mojo ainirlvká ilujiny
Vlny "veřejného mínění" ume
rické přemravnelé společnosti nu
utišily skálu do níž příboj bil po
několik týdnu h bezmeznou zuři
vostí u n bezmyšleukovitostí oce
ánu — tu Mk Ala zfiNtalu pevnou u
její hroty dae budou bodali a řo
zati toho kdo by chtěl nu jí do
tknouti jinak než vyšnlouchuu
tím Vln jež eelkrm uiěidio nerna
menu ale po prihoji zůstala sto
pa — špína a kal který vlny vy
soptily na úpatí skály
'Třípad (lorkého" počátku
zdánlivé tak osudný pro velikého
Kusu obrátil se k neprospěchu
těch kteří jej vyvolali dříve než
jsme předvídali nedávno hovoříce
i jeho okolnostech a důsledcích
'o uklidnění vln zůstává jen je
jich špína kterou vychrlily u kte
ré nyní nelze smuzati Dokument
je tu jenž bude v Kvropě znovu a
znovu uváděn po letu nedi vždy
iudiž ke cli Američanům že nu
mi účinu jí chápali jeho význam
Me nutno abychom jednali s
idmi jemně a něžné" praví (Jor
kij ve Nvém článku kde poprvé
rojevil své americké dojmy defi
nitivněji "Není závaino jak oni
ednají se mnou leč jak já jed
nám h nimi" A talc Aleslo JWu-
monu" uveřejněné v srpnovém
čísle Appletonovu Mngazinu nese
v této vétfi vysvětlení svého tonu
u onu větu zároveň a mulou skep
tickou poznámkou o americká mo
ralitě jest jediné co z řlánku lze
pokládali zu odpověď Horkého nu
morulistní bestiálnost amerického
tisku
" Iřozhli-dy" předem oznamují
ce článek Horkého poznamenaly
že Američané budou jej čisti a zu
myslí no nad ním n jeho výtkami
u Noudy kdežto američtí Češi za
hrnuli by ho posměchem "zelo
ťiáctví" a hrubstvím J to jirav
da T těrnost "národního živo
ta" amerických echů nevyžadu
je ani tří týdnů studiu k svému
prohlédnutí když ohromná ob
sáhlost všeho toho co tuk 6 země
skýtá k přemýšlení poddala 8"
pozorovacímu talentu oniovu v-
třech měsících tak dokonale v po
všechných svých rysech jak to
ho svědectvím je článek Maxima
Horkého Ten kdo přijdí z ji
ných poměrů vidí mnohá fakta v
ostřejším světle k okolí v němž
jsme vyrostli býváme často sle
pí Umění přijmouti stanovisko
a hledisko onoho jenž vidí stíny
poněvadž není jim zvyklý — to
umění není ovšem dáno maličkým
dušičkám Ve velikém národě Ne
najde více velikých duši více se
bevědomí a méně ješitnosti jde-li
o poukazováni na chyby A pro
to "americké dojmy" Horkého
budou čteny a vykonají své dílo
že určenv jsou velikému národu
V Avilouě 27 VII 1!KMÍ
J II
Šedivá mlha visela nad xemi i
nad luoiVm a jemný déšť rhvějivé
padal na truchlivé budovy měhta
i kalné vody jtAlivu Vyšlého
válci fteskupili se k jedné truné
Imli UohlUrli řťu ha a váínc
lačnýma očima v nichi třpvtily
midcje ( obavy hrň i radnnt
Si)ojcných Států — šestiletý zá
puM za neodvislost i onen krvavý
boj Severu h Jihem který dříve
Američanů obyčejní nazývali ' Vál
kou zu Zrušení Otroctví' V mé
paměti blýská so skvělá jména
Thomase Jeffersona i Qranta
Zdálo no mi žo opčt slySím zpév
Johnu Drownu hrdiny a že Npu
třuji tváře Hrct Hartca Jiongfi
lova Kdara Allanu Foeu Wultra
Whitmuna a i ostatních hvězd nu
hrdé vlajce americké
Zde V'ly j' zemé o níž desítky
milionů lidu Starého Světu sní
' Kdo je
tohle!" ún% táalo
t t ' í i
Olh rV HKrtťlIJIC I4
vliti Svolny Kduí laVH h
HVrdi' králce "Alht-rirk lt
loné"
Díval jrin m na llivil
city mwl'"lui buika a oťioU'l
jt°m i v lamrll rtkovué d-by
jako o zaslíbené zemi "Země
svobody 1" opakoval jsem si pro
sebe nepozoruje onoho nád
herného lne zelenou plÍHcň na
temném bronzu
Věděl jsem už i tehdy že "Vál-
ku zu zrušení otroctví" nazývá
na jest nyní v Americe "Válkou
za Uchování Jednoty" I2 ne
věděl jsem že v této záměně slov
skryt jest hluboký význam— že
vášnivý idealism mladé dmokra
cie lez pokryl se řezem jako
ronzová Hocha ztravujícím duši
žíravinou eomnicrcialismu Ne-
smyslná žádostivost peněz ti ha
nebná žádostivost moci již pení
ze poskytují jest nemocí kterou
idi jsou stíženi všude Avšak
iřed tím neuvědomil jsem ní že
tato hrozná choroba tak hc roz
mohla právě v Ameriee
Bouřlivý ruJi života na vodách
u pat Sochy Svobody a v městě
na pobřeží uvádí duši ve zma
tek a plní ji pocitem nemohou-
nosti Všude jako předpotopní
obludy ohromné těžké parníky
rozrývají vody oceánu loďky a
čluny krouží kolem nich jako
Jravci Železo zdá se mílí nervy
život vědomí Sirény řvou ja
koby hlasy mythických obrň roz-
iněvuné píšťaly rozstřikují pro
nikavý hvízdot jenž ztrácí se v
mlhách kotevní řetězy chřestí
vlny ne plyští — —
A tak se zdá jakoby všechno
to železo všechno to kamení dří
ví a voda ba i sami lidé byli plni
odporu proti tomuto živlu v mí
lách zpěvu a jásotu proti tomu
to životu utkvělému v zajetí tvr-
lé lopoty Všude je lopota vše
schváceno jest v jejím víru ka
ždý poslouchá vule jakési tajem
né síly nepřátelské člověku i pří
rodě Stroj studený neviditel
ny nerozumný stroj v nemž člo
věk není ničím než bezvýznam
ným sroubkem I
Miluji energii Obdivuju se jí
Nikoli však tehdy když lidé vy
nakládají vlastní svou tvořivou
sílu na vlastní záhubu Je tu pří-
iš mnoho námahy a práce a ne
ní tu života ve všem tom chaosu
ve vší vřavě za kus chlebu Všu-
e kolem sebe vidíme dílo roz
umu jez učinilo z iiiiskcno živo
ta cosi jako peklo bezrozumné
lapací kolo práiv leč nikde ne-
ítíme krásy volného tvoření ne
aujatého díla ducha jež bý
krásnělo život nezničitelnými
věty životodárné jarosti
JAN HAVLASA:
Vytržené listy
tunové kapitoly
Něco
Daleko tam na pobřeží mlčen-
a t é
ive a iciuue sKyserapery rýsuji
se proit minám v pravycii
úhlech bez touhy po kráse tv
evné těžké spousty tyčí se do
hluk ztruulé beradiistiie a za
mručené oknecti leen zaiuřn
není květin a děti tam nejsou k
patření 1'iímé jednotvárné
mrtví Unie he půvabu v obry
šech a V souladu jen N dojmem
chladu a ipupoí ilomyilivoHtí vti
iléným du ohomných svých ro
měrn d obludní sví výšky la-é
v těch výšinách losídll volnost
Ty budovy v j hánéjí reny po
inkň d 'iin tak íávmtoýťli
jiko jm jV-ju-H vrchlky bé ii
loji ku da takovýt-h hluboi v
jukých Jmu jejiťh íákiady V
tťlkvrli domech obvaji nudiérl
lidí
ur
o Čechách
Nu srpnové číslo "Appletoďs
Maiíazinu" čekul jsem h účastí
věda že v něm poprvé promluví
o Americe Maxim Horkij po žva-
nivych nesmyslech jež četli jsme
ve většině ostatních měsíčníků
připuštění článku Horkého nemů
že než získuti liaše sympathie pro
nmguzin nepodléhající obecné
(iruderii jež v Americe je zlem
působivějším než kdekoli jinde
Leč srpnové číslo onoho' měsíč
níku přineslo pro nás i jiné pří
jemné překvapeni Hned obál
kou v jejíž něžné kresbě české oč
poznaly nu první pohled umění
Muchovo A pak první svou sta
ii t ' i é á a t i
ii jejiz linu je "iNiiiNummor in
ibdiemiu"
Konečné ledy jednou něco o
echách I Ovšem není to z péra
amerického Čecha Příkladů
lodobnýeh onomu Hendovu
němž nedávno psal jsun v Osvětě
Americké mamě po čertech málo
cele té ccskoamcrické minulosti
u kdykoli přece něco dostulo e
nu veřejnost jiřiěiněním a prací
někoho z příznivců vyšlo to v pit-
ikaeich HpiNi? podřízeného vý
znumu u zujuifllo tuk tiše juko no
objevilo
rsemyNiim ze ty clanele pana
'hristiana Mrintona měl zvláštní
vyznám u nepoměrní! vctsi uéin
nost ale jisto jest kdyby více po-
ídmých článku se čas od času ob
jevová lo v nejlepších měsíčnících
že by brzo statisíce Američanu vě
děli více o Čuchách u Češích než
aby ni je pletli h eikány
Že stati zdobené originálními a
jemnými skizzami Alfonse Muchy
vykázáno bylo první místo v ob
sahu čísla ukazuje že přece jen
naše umění vymohlo nám za hrani
cemi větší úctu a pozornost než
byla h to politická nemohoucnost
u národnostní zápua ČeNká kni
ha a česká píseň byly co vzkřísilo
náš národ v době kterou označu
jeme dnes juko "národní probu
zení" české umční bude to co
připoutá pozornost vzdělaného
světu k zápasům českého národu
Nejnápadnějš na článku páně
Urin tónově jest jeho pochopeni
našeho postavení a jeho živá bez
pathosu stručně leč účinně vy
slovená sympathie Z literárního
stanoviska stať je roztomilou čr
tou Nvěžího slohu bez všech oněch
neztravitelností jež jsou příznač
ný starému genru eestopisťckému
i literáriie-národopisnému Ob
sahově stať jest jednostrunná vě
novánu jsouc téměř po výtce ven
kovskému lidu ale jednostrunnost
není příčinou povrchnosti v tom
to případě Všeeluio lo co han
livého skrývá so v označeni "žur
nalistického článku" je daleko
slohu p Itrintonova Jeho vědo
mosti historické umoAuji pro
hloubení jrho náhledů a dávají
podklad jeho dojmům a jsou pří
činou že nedopatření jsou jeli po
družného významu a nahodilá
I'iše li pan Hrinton že Slezsko jest
"úplní irermanUováno" nelze ho
kárali z nedostatku informaci
oěim riinct Stesko nemůže býlí
uvl utraceným pro éeskost a bu
de li co i něho trvale zachráněno
jemt lemiHM! otáirkoi} i pro llťjVvt-
ftiho optimisto měli námi l'o
iituiut-uává li pnu Itrmtoo h v
některých vUtevh iVch Moravy
4 Siowicka vmí je lak vhudá le
lid nuýá ji mUtt Málku Z-ml-"Thni
Zcitd" je lo jn naho
ddá linka mst " Mollu-r io law
i:irth" mbi by lyÚ "Stcpiaoth
vr Karib" SVjUíoíjU nvdopa
tření někdo shledá v naprostém
spojování Čech n Moruvy n uher
ským Slovenskem turčunsko-sva-toiiiurtinští
rusofilové u čechofi
lovó dokonce by ho nud p Jirin
tonovou klassifikací národopisnou
přímo zděsili Jjcč lze v tom vi
děli něco více: dojVm cizincův jo
muž nepopiratelná fakta dnešku
jsou platnější než pracné shledá
vané a často nu písku uložené
dokumenty těch Slováků kteří
rudě ji než býti připojovánu k če-
skému národu bez újmy nu ná
rodním charakteru viděli by no
pohlceni mořem maďarství v
němž ztratilo by nu vše co dává
jim právo individuality
Článek páně Hrintonův uvozen
jest krásnou nůši pohádkou o du
ši děvčete zakletého macechou vo
vrbu již potulní muzikuuti Nelnou
a promění v housle "Všechnu
přirozená obruznost" píso autor
stuti "láska k hudbu a nezniči
telná něhu srdce jež churukteri
zují Klovunský temperument u
plutněny jsou v této jednoduchá
legendě jež převzatu jest přímo
no rtů českého venkovského děv
čete Dějiny Čech jsou pohnutým
u puthetickým vypravováním o
ztracené národnosti Juk oni sami
říkají Zápuduí Slované jsou sirot
ky vo vlastních otčináeh Vůd
cové v písemuictví (Icadcrs in
IctterH) předchůdcové a zakopni-
i v občanské svobodé Cechy (zde
pan Urinton užívá přesně našeho
názvu) jak jVíjí synové a hlubo-
kou láskou nuzývují svou vlast
kdysi hrdinné bojovaly zu udrže
ní trvalého místa mezi evropský
mi Htáty Vhm to však morální
vítězství Husovo a bojovné úspě
chy Žižkovy znamenaly málo pro
ti žárlivým útokům Teutonů u Ma
ďarů Byly to Čechy jež takřka
sumy o BobČ zustuvily zkázonos
ný vpád Tuturů leč to nuod vrá
tilo Evropy od zničení české ne-
odvislosti v osudné bitvě bělohor
ské Zutím co vše co druhé bylo
zemi rozneseno bylo kopyty Lich
tensteinových dragounů zutím co
tisíce knih a rukopisů byly spále
ny a počet obyvubelstva ze tří mil-
lionů vružděním a bídou snížen
až na 800000 duší duch domácí
rasy jaksi dokázal přežiti to vše"
Následuje stať o znovuzrození
již překládat mám za zbytečno
Ukazuje tutéž znalost předmětu a
citovou vzrušenost jež u cizince
mile dojímá To co jsem uvedl
stačí na ukázku že přece jm kni
hy Luetzovy a dějiny Hregorové
i Vickersovy vykonaly snad aspoň
někde své poslání i mezi Američa
ny
Jak jsem už dříve poznamenal
stať věnována je venkovskému li
du u hlavně jeho krojům zvy
kům a národní poesii Shledává
kroje tak půvabnými že poehy-
juje o možnosti kdekoli v Kvropé
nalezli něco krásnějšího než úbor
slováckých žen a dívčat "Slo
vané známi jsou jako slavíci me
zi národy" píšu na jednom místě
ale juko slavík Slovan nezpívá
vždy 1'ronikavý KinuU-k nepře
možitclní záchvaty inelitiicholie
ifaharvuji jejich myšlenkovou a
lucbovul obraznost Temná bo
entuá minulost kritická přitom
tiost plná x lipanů a ncpopNutcbiá
neurčitost ohlední konečného
uríeid jejich raiy - vše to mo-
juj ae aby vrhalo ávj starosti
obav stejní n sUrí juku 114
mladí" V íetikťch ixivÍHtevh a
xdtádkách p Hnutou shledává
lajimavA aiiatojjí řsvkývh mv-
lhů a v ostřím r'řpru mi še
biití MOU t tu in dneška i láfivoii
krW'U imvriti a h Uturi dimuU
