"v
v
JAN IIAVLASA:
Oči krásné oči
ChicaŽHká jiovťlkíi
"Tuk iroř jste si ji lu nevy
hledal?" "By "od" zvolal 15-ti la "Což
pak jsem lo védčl? Odstěhovali
SO Z BoeslllVÍ do Plzně a 1(0
lic se VHÍH Já lllěl jut krku tmi
1 uritn času nebylo na víeo
bláznění Ale ty oři Nikdy
mi nešly hlavy Víle jako v
I Iiúniií Poeové Only tbine eyes
rcmuiiicd Tlyy would not go —
thcy nevcr yct luive koihí Ni
kdy tý oči nemohou jiií vyjít z
paměti — ještě nevyšly Au
iďiue bluiien Aiiťii tfcdenk' ích
lillcwerls: Kin iMeer von bbiiieo
(Jciliiiiken ei'!íÍHsl sicli neber Jnein
llerz Kolikráte to modré
moře xulilo moje myšlenky 11
nud ním onu sc vniila už jen
jnko fantóm ii nic nezdálo ku na
svědčovat že druhdy byla slí 11
tcčností A teď"
Rozčilením jmi přemožen J {ču
du nu okamžik zamlkl
"Očí krásné oři" vydechl
"Dokonce i básně jsem na ně
psul bab ale místo básní"
Mart man oživl :
"Oči krásné oči svět se to
čí nu obočí knm jen vkro
čí do vrkoéí chc clu"
Bendovi náhle bylo jakoby ho
někdo polil studenou vodou
"Neiiamočí v kolotoči" do
dal odkládaje konvkliiru "Hart-
lnaue nezapomínejte že nuřc té
lo i duše jsou něčím povinní své
mu sádlu Mravní závazky za
kuzují vám dodávali kí vzhledu
vtipného člověka I otázka chle
ba Mozek je nepotřebná látka
V ccskoumcriekc žurnalistice
Kurrotfát stačí Naopak mozek
by Škodil Hleďte ni Hvého ci
kánského kráíc vlastně ne
můžete pochopit jaké ona měla
oči"
Pak vzal do ruky ještě na oka
mžik korrckturii
"Třiadvacátá a KJedzie" za
mumlal "Třiadviieátá a Ked-
zie"
lkomalu doíel ke skříni A
oblékaje kabát tiwe ní pínkal cohí
co nikdy nebylo nikým kIožcmo
Ií
Už ncKuéžílo ani vetru nebylo
Ale sníh jďccc jen neležel zticha
a nehybné llliixy jniiiulosti po
něm bloudily a Bendit jim nu-
Nboudial Klapaje ]to bílé kypré
plose je skřípala A odlesky
Kvřtel po ném tancovaly Proto
tedy nebylo tu ticha ani nehýb
nohli Lidé kteří míjeli Bendu
vozy u elektrické káry jež
hlučely středem- ulice všechno
ostatní mimo hlasy minulosti tun
cující světla a sníh všechno ne
mělo významu To všechno pro
Bendu jaksi neexistovalo A tím
asi bylo by si lze vysvětlit pioé
zapomněl se zastavit na rohu vy-
ěkat káry n ukrátit si cestu Hla
sy minulosti a tancující světla
ho vedly ulici poddávajícího se
docela tomu vedení Jakoby ini
ciativa v něm nadobro odumřela
"Oci kráxtié oči" mumlal st
"he h do vi kočí Snad i
toéj NYpamuluju ne pro
klatě Iicpaliiiituju se ul lili
nic Blbnu Není divu 1'rávo
životu len ty oči k ěntii Thcy
Uuuld not ko( lliey nevěr y-t
havo yoe A pomyjete kí že t
ihvili laáiit jti spatřil! 'líii-Uu
cátA m Kedííie ťh valně jřiiáuiý
krcj''i Kubtěik tuv acterna
lucrit Uéi krlHiié oci"
arail se na ikamiik v sumo
nduu A nav mu btíi Idivoii
SIllČH liiniblitk Alto hkllhěllé
j to piM' piiliet piUeriH Ať
si KMitiaA ih"kiilí iuvf pomp'
líc k ětltu tlili Itttiuiké Cí
tit) jimU paradovid v p(itciii
xvé novinážské karríery chi!-
che kar-ri c-ry už ani ty ne
jsou na skladě Zásoba vyčerpá
na (iuttu cavat lapidem auo
to si jeňté jiamatuje 'A íraicouz
štiny: Lc roi e mort vive lo roí
z italštiny: Imsciatc speranza
u tak dále z němčiny j Mor
íícii morfeu nur nicht hentií
cheché Je to vlastně všechno
k smíchu Bláznivé myšlen
ky řečtiny? Nic docela nic
Ménin ueide theoHtak nějak
ale napsat by toho nedovedl
Všechno ztraceno che chc
Je příjemno cítit že ničeho už
nemůžeme pozbyli Ale Jc Čertu
jak byla ta básnička kterou teh
dy napsal a jejích očích' Bohu
žel bylo v ní "do vrkoéí"— ne
lze toho popříti ovšem tehdy
j'š!é nebyla ta slova vyslovena
odulými rty Jlarlmanovýmí to
jest jednou omluvou Očí krá
sné oči
J)o někoho vrazil:
"I bejí your pardon your Maj-
esty!" zahučel pozná vajo [robu
zenou polovici své duše v onom
jehož div nepovalil pfdského
špinavého mastného žida "Ješčc
Bholska nezghimdaí"
Ale v příslím okamžiku vrčící
žid se vším pestrým životem Dva
nácté Ulici zmizel mu s očí u zby
ly jen hlasy a svélélka a sníh
"Bab bab" odplivl si krče
hlavu mezí ramena "Tiše mrzne
I'ujde-Ií to takhle v devět hodin
bude dvacet stupúíí pod nullou
K čertu srdce by mohlo pohodl
né umrznout při dvaceti pod nul
lou Očí modré očí Bliiucn
ííedankeii 'M chvílí je uvidím
v realitě A pak že sny se ne
realisují Bab bah "
1'okusil se usmát ale cítil že
pokus hanebné selhal
"Báseň k smíchu báseň I" za
vrčel polobbisitě "Místo básně
ní kdybych byl raději "
Umlkl vlastně byl umlčen
Hlasy minulosti ho umlčely Tak
zřetelně to všechno viděl bííll
ví jak ještě nikdy v té době co
se protloukal "českou Auktí
kou" Osm let je tornu co mu
zmizely její modré oči plných
osm let ba více než osm příští
ho letu bude tomu devět let O
něco o pra maličko méně než věč
nost a o něco více než kolik tře
ba aby srdce bylo zašlapáno du
še udiipána 1'ňl devátá roku
Tehdy byl oklaváneiii Už
před tím mladá paní Kubíčková
byla jeho snem její plavovlasá
hlava jej obletovala sedícího nad
Odysseou její oči dívaly se naň z
loiíiirithmických tabulek její hlas
daleko logičtěji Zličl do jeho me
ditací než filipiky Ocmostbenovy
a nuda CietTonovu k nimž oběma
bylo ostatně nutno hledat šloví
éko zatím co srdce překládalo
Elsin hlas ex abrupto Vlastně
Mha bvtii jeho první láskou dříve
ještě než stala se paní Kubíčko
vou bohužel její jméno bylo ten
krále velmi prosaické ýe "sleč
na Buchtová" nevyvolává řad
uýeh zvláště kout-liiýrh představ
pokud jde o něhu ženských pů
vabu Itllá I optimista Vedie
toho maloměstská kráska byla
hnÍ tři b'ta starší jeho -oi zna
liieuá Že jeji oči píchlíiely i oktu
vány a právníky i prvního roku
filosofovi ilochurli t hly k uplať
héiii píd jejímu oči mu ní ítvr-
t'm rokem uiiiei'Hitních studií
ubohý Belhl t bl v t době t prvc
k intáiM lu Tak se stalo že Uv
M lltM MurhtovA Ulit IteUHbbl O
"prud b'iee" ji v Iti Itul suívv
toclt klUtUlov Veh kiob l i eli
kýih ťrtilittoanýtb očí s iulout
výitd sk VI oimi H t prstech eho
lil i l) Olllolkiil li nKtihOtll Moli
pod paždí diHcko sklíéeněji než
bychom si představovali ííidejní
ky vlekoucí těžké koule třeba na
obou nohách 1'rúvníci jsou
příliš veliká váha filosofové jsou
velkým sijlieiii malé budoucnosti
krejčí Kubíček byl nepatrné vy
padající ul" dokonalou zárukou
blahobytu a tuk slečna Buchtová
se rozloučila s poesií svého rod
ného jména i přizpůsobila poesii
jména manželova Bylo jí pří
lom pochovali tří sny: vzdula se
touhy býti "pnní doktorovou"
snažila se zapomenout že jméno
jako paní Bergerová neb Bauero
vá nebo Bernardova jest jí pro
zatím nedoHiižitelno í bylo jí spo
kojit! se s pleš! páné Kubíčkovou
jí jež snila o dlouhých načechra
ných vlasech Za lo se ocitla V
teple Tak-aspoň zněla jízlivě
vtipná pomluva tehdy apostrofii-
jící její sňatek Když jako
oktaváu Benda se dostal na byt
ke Kubíčkovíun pro přátelství
jež bylo mezi Kubíčkovou a jeho
matkou jeho vlasy byly dlouhé
a načechrané tak že ducliaplnost
professoru k nim směřovala nej
méně polovinou svých vtipných
poznámek Oči paní Kubíčkové
byly stejné modré u krásné jcn
trocljii koketnější a odvážnější j
její formy poněkud vyvinutější u
ještě vábnější její vlasy ještě
zlatější Její dnchaplnost byla
seevičeiia několikaletou praksí vo
flirtování s universita ny ale žár
livost páně Kubíčkovu nedovolo
vala udržovali jí v lesku a při
hbizovati dle běžné módy a mě
ničího se vkusu A tak Benda
přišel právě v čas do života paní
Kiny
"Oaš!" zahučel Benda došed
k této myšlence "Oěj krásné
oči byl jsem jako v kolotoči
Zarazil se "Blažen se tak fjc
plahočí!" vzdychl ironicky sám
k sobě "Zapomně jsem že je ji
sté zřiVní jež za pět centu umož
ní mi dostali se l mým ideálům
bez oznobeiiili na noze Vedle
toho kuří oko bolí Kcdzio a
Tříadvacátá to je hned u Be
rínerovy Úžiny blízko Aljašky
doufejme že ta cast světa není do
sud docelit zavanuta sněhem žc
najdu dřevěný chodník a že jím
nepropadnu Bylo by ninilé
přijít pozdě 1'aiií Kubíčková
se možná zreformovnbi a tnu no
koho v záloze "
1'řešlapiijc na robu a vyhlížeje
káru na kterou čekal Benda s
nahlas zachechtal Vedle něho
stojící dvě "shop-tfirls" podívaly
se na sela a jedna z nich polohlas
ně poznamenala tvrdou ameri
ekou češtinou:
"To se směje ten blázen'"
Druhá letmo se očima dotknu
vši tváří Bendových odtušila:
"Sny což je-li to (Ven?"
Kára na níž Benda čekal za
stavila se na rohu před nimi Děv
čata se nehýbala Benda lehko
posmekl klobouk a ušklíbl se
"Odpusťte mě dámy" zvolal
"ale mně zemřela dnes tchýně"
A skočil do rozjíždějící se káry
"Co se směje ten bláell?" opa
koval si v duchu "Jako by tu
nebylo něco k smíchu! líoiuutiti
ka v dnešních poměrech má vždy
trochu směšnou příchuť A to
to prováni romantikou až pová
žlivé 1'uldevátu loku pominut
na modré oči a nevědět kam se
podť-ly A jediedio imuího ve
čia kdy chladno je venku í V
duši dovědět ne z ěiita jaim žit
tento veěer je pi ntio kdy modré
oči přestaly být luijetkem kilu
ti jenž nikdy ncmoeiul nc duše
Brr loiiuiíitika u líni
do Mnichu tni nk nad ní iv ní!"
Ibodt přešlapoval tti platfor
mě jíi e-jitií- H vlillt pro
aiml níe tieehtělo ' inu Vťjit
dovfutí ti tlačit e v oněiei litlí
lnecl HMio d -t looíhl l 1 by se
l š n Kdo kt(i i ni j bo pekbt
dd by tv Noti pv iiiiot vyji
ilí it IUU pí i lo jeu iiŠiiu oé túllU i
dy o večerním počasí po případě
byl-li by to ('ech o věcech ještě
příšerněji nudnějších
(Piikriiřoviní)
z báhnI f ArAmka
Naposled
luh už ťi liývl lolyž je Ik iiiijxmlcil
imttjňl nvid jiutéíl svět
a ji 'ÍÍNcl liyt-li h tiolicia ilnl
lom ii cd Jscia mnoho miloval '
licjilHel jnein tiAitvt
ani nhycli ulovili!
Tu bývi Ink tuw jsou JIŽ dlinlonč
víiik srdce n m-ilcu ne
nikam ho chco jen hojnit lirol
mnOni kinu Hnlce iiciu-i-linl hluj
ío hužilý jo rful ' huiiiciie
h hiiiíilý ]iy rliil hoj
HmlC'l jsein u oknu (Uval se vmi
jirseli) tenkrít hořký tyl den
a j4 si scjitul: m boji
odjxižlvcj v 1'i'kojl
ífidnfi iioe Kídii4 z £ca
ií itií srdcM iinlioji
PRVNÍ PADESÁTKA
V Avaloně dne 28 července
Když ve ííIohhu "Kletbu lhostej
nosti" vyzval jsem k sbírce nu
pomník Jluvlíčkův v Ohicau ne
mohl jsem se zbavili dojmu že dě
lám smutný pokus u že si stržím
fiasko Ze ukážu sám marnost
svého téměř jednoročního papíro
vého zápasu o očistu Nikdy v
životě nezklamal jsem se příjem
něji: J)říve než čtenáři dostali
do rukou druhou výzvu sešlu se
padesátka hlavně z Nebrasky
A teď stojíme před nepopiratel
ným faktem materiál k něčemu
dobrému k nSjakému dílu tu jest
Že a posud nebylo ho řádné vy
užito je tedy vinou těch kdo se
samovolně vtlačili nu přední mí
sto nemajíce schopností vzdělá
vntí lid povzbuzovali k práci u
spojili dobré vííle jedinců kde jl)
o národní čin že až posud ty dob
ré stránky nebyly plněji úplatně
ny je tedy vinou těch kdo zrno
nopolisovalí výchovu lidu a jeho
vedení nemajíce dosti poctivosti
aby aspoň jako vedlejšího uécle
hleděli si mimo výdělek i duchov
níbo prospěchu lidu
Tak upřímně jako dříve jsem
četl levity ěeskoaniierickému ěto
iiářstvu nyní se mu obdivují
Soudě dlo posavudního úspěchu
skoro jsem nachýlen vířili že to
dotáhneme na stovku A stane-li
se tak odnesu si jeden z nejsvět
lojšíeh dokumentů který vo staré
vlasti budi! Cechům americkým
vždy sloužiti ke cti A jsem no
skonalo povděčen tomu okamžiku
kdy jsem se rozhodl zkusili kam
až sahá přátelství mozi mými čte
náři u mnou vyjasnilo to trochu
moje zasniutnělé obzory v ěesko
americkém světě Alňj úsudek
nyní budo měnu "jednustranný
Výsledek čtyř sbírek juil ob
držel je ukazují že nápad p
Dvořákův (z llopkins Minu) byl
myšlenkou i jiných dobrých duší
rrvní dopis lleiitinyfordu
Neb datován je duetu ! t tu
Zni takto: "S radostí účastníme
se Vaší sbírky na pomník nesmr
telného našeho Havlíčka Tito
přispěli: Josef ("'iviš st Aut
1'lauiuiská Václav 1'laňaiisk v Jo
seť IMaúuniký Amo 1'laúuuský
Václav Turek u moje maličkost po
centech — pí Veronika Pia-
ňaiiskit Vae Stiller 1'Viuik Du
cliou losei liioiioit tt JaU lii I)oi
po centech ivdkelit $1
rrí pttleiolí pokusilo se t tbu
ši sbiikti S krajinským po4dra
vem Htauisbtv ťuu sbčratr!"
Tli dlisi dpiiy jsou vrstih d
tiV AllV duent l íeIVlUCt
l'iU Tomáš dii h-t t Hčoaulé
oi it blMsskť lo tt'stei k4 MtlU
un píše pod tištěným ohlavcníni
Wálu Hábí čís '11 Z('!BJ takto j
Přicházím s malým pakatýlkem
s částkou pouhých kterou jsme
s p Kamilem Oudrákem sebrali
mezí zdejším lidem Je to práce
s některými lidmi I člověka lo
bolí a éisem už mrzí když vidí tu
neochotu a slyší ty vytáčky po
kusíme se ještě něco sebrali 'Po
sud přispěli tito Alois ňulc
Tom Jíchu u Kamil Ondrák po
puhlolluru Jos Jirkovský Fraut
Jínili J V Kolos J A Plaček
Anton li (Jeěil u Jos ňvindu jo
L'ó centech — celkem iji'}"
Pan Frank Kojchu Jlullam
Neb jenž podle všeho vedle poli
tiky lub) mu přojomo zdaru hledí
si upřímně i národního životu píše
jak následuje:
"Zasílám Vám pět dollaru nu
líuvlíěkův pomník nu něž složili
se tito krajané: Frank Obrusti!
starší i mladší Antonín Chrastil
J H Chrastil Bcn Chrastil Váel
Smilh a A B Janeček po U) cen
tech Vine (Jhraslil Jos Hmith a
Frank Košťál po 25 centech a Fr
Uejehft 75 ctfi — 1'řeju Vám mno
ho zdaru"
A konečně p VAw Spinler v
Twist N Dakoty píšu:
" Dne 22 t m měli jsme tu přá
telský sjezd okolních peských hw
merfi nu němž vzpomenulo i pom
níku Karlu líuvlíěku BorovHké
ho I uspořádánu byla sbírku p
Fr Duškem ml po řeěi kterou
jsem proslovil k povzbuzení kru
jarní Tito přiHpéli: Ji Kučera
B Jfyšavý J iVcháěek W Ilarll
a Vr Dušek starší po 25 centěch
h'erd Kovář :i5e Fr Dušek ml
'iOe A Aíaíxiier GOc Kdw Ďpin
dler bOe a F li Dušek $1 — tedy
cel kom )ji-"
Až dosud sbírku dostoupila
"IíG Biidemo míli do 14 dnu
— slovku?
Takové čtyři dopisy stačí už k
radosti myslím Ukazují nud
všechnu pochybnost že obětavost
je mezi americkými Čechy íi žo
smysl pro národní povinnosti není
tak odumřelý jak by se zdálo
kdybychom soudili poměry jen
dle nesmyslň jež tu i tam ětemo v
dopisech otiskovaných nu př vo
"Svornosti" — u kdybychom dlo
krvákového publiku představovali
si celou ěeskoiimorickou obec čte
nářskou Je nutno rozdělili širo
ké vrstvy našeho svobodomyslné
ho lidu v Amiorico vo dvě třídy
Tu jedna ěto krváky pije hodno
piva nadává nu víru surovými
slovy nadává nu národní žebro
tu vykrucujo se z národních po-
vinností žvaní nesmysly o staré
vlasti pomlouvá sousedy u kdo
může podrývá klid ve spolcích
ničí národní práci a snaží so pod
kopali vyhlídky na zvolení každé
mu Cechu který "běží" pro něja
ký úřad Tuto část má slov
vždy na pytle u tropí hluku co jí
možno Ta druhá ěást dělá opuk
ve všech bodech jež jsme označili
-- je zticha a když se udá příleži
tost skutkem osvědčí své české
srdce českou duši Jsme šťast
ni že Ic nám pokládati většinu
svého čtenářstva za lidi tohoto
druhu
A ještě k jednomu krásnému
jevu obracím pozornost laskavé
ho svého čtenáře: že na př pět
Plaúanských jak se zdá z jediné
rodiny tři Dtiehoúové ji dva C'i-
VÍšné přispěli V llcmuiiídol fu —
iťit Chrastili a dva Smithové v
llalitiu til Duškovy v Twist
Připomíná mi to šlechetný dar
y- rodiny V llb l ski ho Adolfa
Beekt A přeji si aby tako
vých B- cíaí ptaútiisliýeh a Obra-
slibt bylo mnoho mnoha Pak
ío by bi by ve vyrůstáni tioé
ie ruce mnoho tonut ku úplného ni
oloího řáluku
A teď Hooit tl ideji r-ldostlij
i d'a i iu' do ilt uhé pnb
stky ! J L
r:r'
1 i: '
v:
i
ř'
4 '
t
t -'5
~ ' ' s
i":
''!'
V s 1
X