v
IV
1 - - 1' -
11
t HAD
- ff f faB a i I
l('i)rv
Jěvěť H
y' h Karolínou zahnul od ui
i v nnivo K! lirami lote u
ud polom šli nahoru po neho
lí do Josefské ulice
rvo "pan Johan" jalc
íojiifrjinři titulovalo
i I A I _ 1 l
Ull IÍJK pOHpJKlIH JÍOZCpJU
žich u hlaxité ú vydechl
1 y'o jsem ji prolinul " obri
w ne jvaroiinc it vzal ji opět
paží
Vívka se usmála a uklonila očí
jluha který jim h kufry Sol po-
( v patách smál ae tak 6 n od
ii ii v ni fekls "No VHllk je to
pari o Johani
Ji — on tam někde chodí náš
'! llál jsem se abych lio ne
ni Mři jsvm včil bét doina
y jlli: lMJ jriiji la UMtWVIl Jit-
řinkii to víle že ini to ne
i i i
mc zazcriovai uivnje mí! na
f mini i rukavici na levé ruce
vuiaženýnii jrty dotekl so její
1) ruky Zde v této liduprázdné
) ulici kde šli pomalu těsné
'ehe iiiimiliiln lofi tiěililí inrli
f pfknutí podivnou milou
Ti'Jo udcchnnal No včil už ne
Usíme poHpíehatl Jen mí od po-
Brnénský román
JOSCPA MERIIAUTA
mluvil pan Johan měkce a
CHVÍ?
tk ji to dojalo! To byl první
U 1 1 í 1 1 1 5 u i 1 1 liiiiilnri X
f L i n iiuiiA ni: H: f il H IIMIII J!i-
hiikiui4 lo hyl z(!cla cizí řlo-
- a jnk Iiczly s ní mluvil! A
i i 1% linu n 4cilíiifi Imvl ir Jnťil f
j - - i 1 1 i mi n v ? (j i m m 1 iuri iv i
ljí to líeliolilo!
T „ 1ÍI 1
i AHIIlil Ml! JHHlIYlIlil e nui II"
Shlížel na ni tak ohniví ale
Ijelio poliledu liylo preee neeo
'ALtohn cizího a černého Ten
j4! í-d ji zaNe zarazil Maní ani
JY)'1'''! i"k jiřeňlo jejírni rty ta
m? nedfivířivé a íxlpiiznjíeí za-4ňní
V Tuk ona eíe nikdá neslouži
) Vsutí Majztvr mi to vykléda-
jp Tak ona jdu -první do kIii
lí" řekl zase pán
li'ino" odiiovídalu Karolina a
íeln Kvoje ruce pevníji v ru-
'niku
Nebude He jí u nás ntcjskat?"
S poěátkem khikI trochu Ale
ini že zvyknu" řekla dívka
las ho jí zachvěl v hrdle
li a ri dohře postřehl tento její
a rychle po ní mrskl oěima
'Nechala na venku chlapce
ho pravda? l'o tom hc jí
e řitÍHkať!" řek trochu na-
LVIe
od-
ne nemám žádnýho!
ala Karolina uivite
i i i j
v v nii iv iv ji iiiKv muiiíi y my
tiky vyhnala z hlavv!" nodo-
vl její průvodce H jakousi virei
[levností a přísnou jistotou
I ak už jsme tady ! ozval se
Il-dnou zíi nimi posluha
'láli riřed íizkvm dvourwifro
n domem v Kozí ulici
tom dome bydlila panímáma
jnerová
šli chodbou do vnitř Chod-
hvla úká že sotva dva lidé
Mi vedie sebe projit Ve tmí
vii tam byl piiii Jnhiui vul
(linu lelie Kulani pasu a pra
liíe "Tak shl lut pívd!"
''utnul otexí l sám dvéře které
" lín konci clindby e slétlé po
ii i
[' Mnuie ani iiaiirpai it
)lnukiu mi lilatí vstoupil ď
Mnii I 'íi li I in A It i f rl i ý ll f 1 1- i
1 jim stííe
ťít im té ď'vée!" volala tm
jit lund prtlul Jobíilinvi Xi -ili
I II otírtl st U iiprotf d svít
t klb"tlki'llt im liblVi" ťil
t v Kapso-lt n s M-omilivCiu v
b
MÍHike ii-mi Mi iti r " iťíifii
Nbitt ioiím ulíkit ibmiu
iH ! k li tlil iIio h ptdtA
pl il i s i-íiul Maj tu rovL
lítií t tUiV i i"cr p' d-á
té liodiné dříve nemohu Tak
si! dobře vyspala" obrátil no Jo
han ke Karolíně "a dala ni po
zor co ne jí bude v l?rnó zdát
IVil a podlil jí ruku Karolína
podala mu iicniiiíIo Nvojí On ji
jí zmáčkl zcela po sousedsku
Když odešel Karolína wvlékla
plást' a siíala Ráfek H hlavy I'arií
máma 'Majznerová majíc riifi
bok podejiřeny dívala se nn dírku
h patrném zalíbením Její Hvítlé
lehce nakadeřené a po celo hlavé
načechrané vlasy leskly nu ve nví
tu lampy jako hedvábí Tváře
mela Karolínu chůzí zardélé a jak
vstoupila ze Ntudciiého večera do
vytopené sví! nice očí jí Njítily
tak sveze a takovou zdravotou
Karolina rozvazovala polom
uzly a dávala Majznerová vhIuž
ku ranímáma vyptávala no j
na domuv na domácí u všecky
krajany Tak mezi řeči naje
nou zeptala Karolinyi
"Cekal na leiie pan Johan nn
nádraží? Našel té hned?"
I)ívka přikývla a řekla
Troslju vas teticko kdo je
to ten pán?"
"Toho si var milá ílévčíco
Ten má vHkot moc inílá Lni
chii"
"No?"
"II toho jsem ti opatřila služ
bii"
"Tak? U toho budu tedy slou
žil ? „ " a jejími rty přešlo jaké
si podivné usmívání
"Zdá se to být hodný pán" po
i - 1 í í fl I I I v t
'craeoviiiii j íi K nezuy N l'IO
věkem mluví í prosím vás co
on je tetičko?" dodala hned na
lo rychle
"Víš holka on není sám pán
ř)u je lokajem u těch pánu kile
ty budeš sloužit
"Lokajem?"
"To bys neřekla viď? Vypadá
lako hrubé Míla bruchu lokaj
je ale přec se má lip než leckterý
hrabě A ii třeli páliú má Teb
koti moc ('o on chce to je Klu-
i' ii 1
'emiicivcm viaiiu" ureu nim se
musí všechno třást Toho si nuV
es vaziu le lo doiiríi sluzlm
kam přijdeš Jsou lo židi ale
mají dvě fabriky a panství"
A kdy mám nastoupit?"
To až co řekne pan Johan
Ale nejspíš 11? nozeil í'k li"
Karolina se zamlčela Ty zprá
vy nebyly ji nule V td cti vil i
motaly se jí v hlavé nejasné před
stavy toho všeho co na ni čeka
lo lidi mezi něž mela nřiiíti a
lejvíee toho který ji vedl Z liá
Irnží Takové tušení ji napadlo
v tu chvíli že tento zvláštní člo
věk s nim iy tu poprvé setkala
který na ni čekal který neznaje
jí zaopatřil jí službu a s nímž se
na dali! nu la iieinie stýkat je ji
neviditelnou moeí poslán do ce
sty jako neodvratný osmi My
šlénky j'jí rozbouřené u zninte
é příjezdem io ciího měsla u
vízly na tomto přediiiětu tmi
oevěléia jak a mysiila na nilio
lioMllilfl llllékv svoje véet V
-cuťiii a ukládala bílé prádlo pod
jeku liejv rchnéjsí kousek llbsř-i-la
modlitební ktiikv s bílvini ko-
iteiiýiui deikaini
1'íiiiíiiiániii obrátila se ke
kťtiitiMHii abývniV' Vřiieiiím
'A ptuákii byio cílit zápaeh lo
jů a kyselou vůni octa Chvílemi
se Mil jlh lová obriu-i lit ke Kl!'t
liué II tiablíejie ji do kufni ří
kU poiiibiskíU ajie svými rtpu
iinými rty
"Ty mál krásných vtVk d'v
bvili polom pi t piMÍmA
HMM l lievliothi ll-ťl l otl l
"To je lo i ltr! pt i!t se
tt iri ji-' svnji! vilike skoro vy
pnul lu' m i li l Vi nkovkoU dívku i
A podávala jí hned potom ruku
"Tak servus dévčol Vítám
vás do Hrna I"
1'ohln měla hlavu prsa i záda
zahaleny ve velký fiátok řerné a
Aidivé kostečkovaný hodní už
špinavý Když ho sundala bylo
vidět Ž'i je oblečena jen vo Ntarý
na loktech rozedraný h na prsou
otřený život bez šněro vačky a u
krku nezapjata Sukni míla n
lunykoii a h mocnou turnýrou
ale vybledlou nehezkou h vťndii
na celných mlslceh ze švfi vytr
ženou Vlasy tobolo děvčete byly špi
navé žluté a do čela v několika
iierozěesaiiýeh prriiiiéncíeh škare
dé napálené A z celého dva
cetiletého obličeje Poldífia Z její
modrých fádních učí bezbar
vých ťizkýeh rtíiv a nízkého ne
hezkého čela zela omrzelosl una
vciiosl a lhostejnost
"Přived jj Král?" ptala se
spále panímámy utírajíc ní poma
lu barevným šátkem nos který
měla u nozder celý sčervenalý
"1'říveil to víš řekla Majzne
rová a ušklíbla se
"To je lesák ten pan Johan
co?" obrátila se hned polom J'ol
da ke Karolíně
"Král se jmenuje? Hezký člo
věk I" usmála se Karolína
i'C í Ii I I1I III'
i i n o jMPM i itoiuiu jioiKiim
hlavy nula Jiinol" fioznamenala
l olda a tupě se zasmála
Karolina sedla si na kufr a slo
žila ruce do klína Rozhlížela ni
ttvýma bystrýma velkýma očima
po světnici Mylu to chudá ku
chyňka zakouřená po stěnách i
po stropě místy nedbale natřená
šedivou hlinkou nečistili a pách
noucí po seslích lavicích al
inírce h starých kufrech i po po-
llaz'1 bylo rozestaveno oprýská
né nádobí nu němž byly přisedly
zbytky několikerých jídel Na
kamnech rozvěšeny byly k nušc-
ní dve mužské "zažloutlé košile
Na jednom kufru ležel nepořád
no rozhozeny J'oldin vlíiák Nad
kufrem nu zdí byl hřebíčky při-
nt uezaramovaný obraz nejaka
zažloutlá krajina l'od tím byla
podobizna korunního prince v
křiklavých barvách
'olda cídila boty Měla jich
před Něhou na zemi několik pá-
1 Vidíte Lina to máme cimr
iil pravila ke Karolin uka
zujíc s jakýmsi zlostným opovr
zením na nevycídčnou řadu bot
w i i i íi ii
mik lany nyio ncvinino cizo a
mrazivo jiřes dusivé teplo které
sálalo z vytopených kamen a pl
nilo kazdy kout úzké kuchyní'
fale podivné to byly ženy jak ci
ze 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 a st mlciio se divu
y Karolina obrátila oči ke síro-
im a pul j i m i silné zamrkala
Kde se octla míl) Može kde se
lvi 11 i i
loueia z iieiie zdravé a vesele
vesnice
'aiiímáma Majznerová bvla la
Ke leiieli krilie—nle život těž-
íý a pestrý s ní otlouk) všechny
iniiiy vesničanky V sedmnácti
eteeh odešla z cbunova sloužit
'e ítyřiadviieeli se provdala za
etniku který později se stal sin
em v okresním městě V pěta-
'tyiicvti ovdověla a nyní už sedm
t se tlouk la světem hodilo bíd
né Nějaký čas po svém ovdo
véiit žila z malých úsoor A no
in nejvíc hromadně vyvarovala
nitiým lidem stěhujíc se stále z
městu do města Mvlu kuchař
kou v pivovaře kde vařila sla
iloviišeké chase u týdenní plal
byla hospodyni v ěitniekýeh Ka
sárnách H kolieěué před liedlot
lom dobou odstěhovala se d I S t
na Xde nijila si b Iravova
la stiebntv pisiiíe li-meHtníkv a
děvčidn která bvla beis sluťliv
IVi i--l" le i i! 'in-! A in in li i li i n
ll si-boii viine 1'oldl lévie
níiilo Ve světě lnu několikale
tým potulnými a t ái luekým t
VotrlU Mélu tU llěkiillki-ťiol mi
biti(on řoámoit V každém
sobišti své maminky zapletla
n někým a to vždycky hodno díl
Virné Potom ho Npojení rozbilo
maminka nápadníkovi z pravidla
vy mobilii— a odstěhovala nu n dcu
rou jinam kde ho neměla na
očích Jlylo zvláštní jak odda
né zrovna n opičí láskou Majzmi
rová k Poblé lnula ačkoli nebyla
její matkou Ani nevlastní mat
kou in' To se jen tak říkalo před
světem Pohla skutečné voluta
na Majzii"rovou "mu tri" a pře
ce nebylo mezí nimi ncjmeiišího
příbuzenského svazku Pohla
byla opuštěné a povržené děcko
svobodné malky když bedélní
Majznerová se jí ujala
(1'okračovánl)
Úaudok pluti 'Mii se býlí j nom
jeden úsudek o Dra JVlra Holin
ka a ten zníí "Je to skvělý lék"
Tisícové lak dosvědčují a tisícové
dnes se o tom přesvědčují Jasná
mysl šťaslná nálada w obnoveným
zdravím to vypravují Není to
lék lékárnický INmzo zvláštní
jednatelů jej dodávají Pište' na
majitele JJr JVLcr Fahrney it
Hoiih Jo 112-118 Ho lloyne Ave
(-'liícaío III
AHSTItAKTY
— VtrilOTOVUJH -
S M Síuller
17 tli mol Kiuiiuiii 1'nttrNon Itlk
ZiipicjU' r nn li tobolo limu TullUKK
m
willow Sprmefs Pivovar
1 A vrt
ZELENÉ "TRADING STAMPS"
Z Ki:i (W íiolutiýcti Tnul
IriK Hlmo n kiiilou liuil
li o il
HIAKS Jt NTKirCN
CJ tucty pliitovýi li IhIivI)
-curi
P3Hl!llD]tQ
I
i" i
i :m i i
mi}
'Vim Ktiluiiýcli Triol
In HlnmjiH N kuMoii a
li m j
N J AKH A MI KMTH
CJtiiclylíViirtovýcIi bilivl)
—ctní d
Kroinfl tuliu XuiloHiuiiiitij ncJIcpAÍ llivov5 pivo iIomIm
nelO tě (IvnJiulMiilifioii lioilnotii v jřulunyetj "Tnul
liiK HliiintiN''
1407 Jluriu Hlrcct
Olijeiliiejti) ni poštou nul) tlefioieiii DmihiN IttOO nelio KINV
ro
——- —
Tí kdož dovedou oct-níti výborný stolní nípej
oblíbí i zajisté na&e "GQtJ) TOP" lahvové pivo
Jcht lehké perlici bo i řlznč i jako jeet zdravé Jcní J
chutné Vyrobeno jtist z ucjlcpSlíio chmele vybrtnď
lio ječmene a Čisté vody — neníť v ihm ani jediné příoa
dy jež by byla řkodlivá neb nezdr ivá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jcHt to jedno z nejlepÉích
a ti kteříž jo jednou okusili stali se řádnými naSirni
zákazníky
Dodává hu v bednách a aici v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejtí ai u avébo obcťjd
nika aneb teleíonem— Tel Omaha 1543 So Omaha 8
JETTER BBEIIN6 C0„ nt 3 laUTlit MuM m
SOUTH 0M1IA NKH
co povzbudí vaM r nergii a
dodá vám nového Žnota za
parného dne junt ik!enice
Čiďtébo a lahodného
ií
METZ-OVA" piva
Jct utoáváoQ všemi ti ihv
niky dobrého piva ca m dt pil
v trhu Pijt MKTZOVO"
k vftli svému :dr v I
'Vi 10IIUIH 111)
# ?# šit
Metz Bros Brewing Co
Hiloy líroihers Co
VKlKOOHCUUDNlCI
Likéry a doutníky
Old Mllltary Ityo IManiontt H
N II Archťr llourhoii
lllN l'ftiiiitiii NI OMAHA
I
i
í
I"
í- -I
i
1
t '
i'
- i
I
i r
j í '
(
i
N