HAD
Brnénský román
od
JOSEFA MERIIAUTA
ujxwxm3:ujj:r:m:tJi-?TOixnxixr-T3:u
Když vlak kterým mladú Ka
"o í rixi Kopřivová jela do Jlrmi
m'im! kolem JJcrípir: vÍhcIii už
l njuJlMTíícm rixloNcila záplava
rozulých plynových svíicl
cdle Karolíny Ncdčli v kup!
rcll třídy dva Vťnltovňtí mhu
nníci kteří jeli do Hrna na trh
miický iioMpodský který přim
tcprvo ve Munici nedaleko lir-
i a pořňd vypravil kolik vne
o pivovaru penčz Htařena ktorá
ia ho zlomenou rukou do nemoc-
'o a ř etnik v příční ozbrojení
Vnlo jel do Urna za nífjakoii
řední zíležitoKlí 'o celou centu
vlním miiiiÍI ue imčtulí u hov
i i " "
)n ICirnlinoti důvěrnější rozlio
JIŽ vyčerpal celou zÚKobu výcli
ieriHkýefi liOHpodHkých i málo-
iVNtNkýrh vtipu a rozcdřel i i(
líčí Sníčkv Tin tiileí n nknnví
t i i —
Vil praví ruky neiiNlílým krou-
"ním nvčbo bczlmrveho hřebíku-
ílcho kníru — aln nodivnl "nic-
nkn jak jí tituloval OHtAvala
áh eliladnou Odrmvídiibi na
í"'''"'y Jdio poklony l vtipy stu
I 0 0 0 0 1 Š 1
Tfiym iiMrmvarnrn lucrym no
pÍM odbýval než povzbuzovala
diilfiímu dotíruií
H Odpovídala mu vůbec milo lile
i živý Hlt nechtěla mu přímo
íliiovédít na otázku proč do
f Hit i
i wna jede eptai n(! ji na to z
Ion jízdu nékolikknít JNivř
Mipovídalo mu vždycky vyhýba-
ó a neurčitě Když končené ze
ifal hí jí na to krátce přyd pří
ezdem dn Hrna opětně Hvrařliui
e její ěelo v jakěnisi váSnívétii
'Iporn proti tčfo otázce a bílé
tiby ko jí lebce zaryly do rtu
edic v koutě u dveří obrátila ne
mi z kupé do olí na Ncodpovc
éla ani jediným uloveni Hýla
in ' 1 1 1 ( (i t k-o' 1 s t 1 1 1 I 'if ri i Ir
il IIMHII II I 7l KU 171 VIIIIV
krátil kc do druhého okna a ml-
i i 1 #11 i _ 1 i f I A 1 i
'i iaie iniHiy iniHiuiHiťy iuc
'ho toto ňkádleiií patrně bavilo
Lfimrkal 'potutelně na vyóoulilélio
oukciiriíku na protějším Neibidle
tylo to jakoby ce'á jeho tvář v
chvíli křičela výHiriěhiiě : tu
vilS !
varnímu přimáčkla tvář na o-
M i i
o a (iivaia e ven uo neru vc
Icrém jak vlak letěl mibaly ne
iciirěité Hlíny tcleLfrafních tyčí
ohovýeh ohrad podle trati níjí-
ílových HloupAv a Kilhotwty
rážeň Mylo jí nevolno a celou
voii dusí mí přála aby již byla u
í'
Konečně se dočkala Vlak
jel do nádraží a ve chvíli obklo-
Tibi ho spoutá lidí křičících a
i :r r ' i
l lílll I I til I II VI illtlltl V lil
illfllllfl I Hfl III' II HIV Ulil l IV'
loto urot i vného hluku
í Karolina vvstouiiila A Kotva
1 IIOICHIV e niMiv její iriim
i ii í i ' i :
i v n au na n iiikuvv pomuiy
1' V II
tracli a stmt zároveň rniaiaio
žo každý kdo na ni se podívá
čli ii z Ivjíře ze lile uo niuz bv
Kdosi nu ni zavolal řekl kto-
1 i
msl u voisiiiysinou ioiiíuukii a
i i i
is orai h svou d-Moii uue
Karolina hklopila zase oči lilu-
i i ' i i - i
oce Hiiiinii-iiii ii in ii nu
v kncell uailra4i)( portvri
la!i poluhové bivdaři a posil
uiči ale ona 11-chté'a nio vi-
' nic hi t íuiti e všech těch
hleděla IUI to takový fu
iiý MAIiuvv a iHhiuý t u 1
í 1 ! il
I Cl Slil H ' Ulil HtRiUMr injini
ji itrviií člověk hh-il l t -r V iti
I I i I i I li tilil 1 1 2 h i V i
I IH!lHl l'MIl"l " lllll r-
hned k a i i jinak loluvil po
lhé jt říMinl uti'kl tu
kl jjkt l piaiuě see
ti Vkrt!o dil na tělo
" j-U to budu iUt jikv
ii
Otevřela ňiroko oči v tváří ce
lá hořela a dala ho do útěku ke
dveřím perrouii Na nikoho hí
nedívá'! hojíc ho aby zai někdo
z těch lidí ho jí nejdál proč hcjii
jedu ft co tu bude dělat
JtonIii Hklenenymi nveřini z
perronu do velké HÍně nádražní
Proud lidí unášel ji tímto huk"
rem 1'roňla už í ulicí obeceiintva
které tu očekávalo Hvé známé
Do umí jí zaléhalo hlučení velké
ho zástupu z něhož ojedinělá vy
riikaly radoHtné výkřiky lí(li
kteří ho vítali zvuk jejích po
libků volání finančních ntrážní
kAv a odporné líné a zpívavé po
bízení drožkářňv a veřejných po
hIiiIiA Nerozuměla tomu vňemu
měla tím hlavu očí i nliich naplněny--
alo iiproHtřcl toho zma
tení a nezvyklého hluku třásla w
jí před očima a kynu'a jako Hpá
nii vedoucí z tohoto Uabylonu
představa Htaré tlusté ženy vel
kým čepcem na h'avě n h ohrom
ným zrzavým rukávníkem jak
jednou před nemnoha lety přije
la do jejích vesnice na vánoční
svátky
To byla panímáma Majznoro
vá rodačka z jfjich vesnic' vdo
va která žíla v Hrne IJ té si
Karolina předem než jela do Hr
na zamhivíla přístřeší Hylo
ujednáno že panímáma bude tu
dnes na ni čekat na nádraží
Karolína proíla už uličkou zá
stupů Hloupla hí uprostřed síně
k vysokému železnému sloupu a
ohlížela se na všechny struny
1'aníiiiáiiiy Majznerky nebylo ni
kde I
Cestující se pomalu vytráceli a
síň so prázdnila 'Au chvíli už
tam chodili jenom sem a tam ně
jaké dvě dámy dva híIoí lidé se
žlutými čepicemi na hlavách ně
kolik konduktorA vrátný a fi
nančnicí Tito lidé bavili se ve
spolek tím že dívku zvědavě oču
movali a vtipkovali něco v ja
kési tvrdé ěvaňhavó a surové ře
ci utere Karolina nerozuměla
Ale z jejich pohledu a křiklavé
ho smíchu vycítila že ji to řeč
oskdvá
Odvrátila se od nich a chtěla
popojít k východu Odtamtm
přicházel právo do sine zrovna
roli ní pán vysokého vzrůstu
liy měl dlouhé a suché ale jinak
hy měl dlouhé a sché ale jinak
souměrné Mroky v ramenacli
zdá' so jeňtó v plecích inohiitněj
síni maje ruce zastrčeny v kap
ách krátkého kožichu Z jedni
kapsy trčela mu hůl jjíž hořej
ší konec dotýkal w až pravé špi
čky jeho dlouhého černého sil
ného a patrně páleného kníru
Xa hlavě silné nakadeřené se-
ii i i
ue! lomu věrnému panovi kio-
ouk jaký noHÍviijí myslivci s
vysokém jterem vzadu I lovek
Pn celkem vyšlapoval si tak že
vsiť ho snadno molťi pokládali
za nějakého bohatého sotikroin
nika bankéře nebo šlechtice jed
noho z těch "Těšných" lidi kteří
pohodné iijí mají pv koně mi
leiiky Kterým p'at( a najaté ho
nit by kam jedí Zabíjet zujíc a
dlouhý ča
1'án št I přímo proti Karolinu a
podivní m jí Ořílředo oé ě'V
''cli m' v tu chvíli dálo íti ten po
hbd hrát do clena Polom citt
1 1 že ne xastavíl otočil na jeduí
noc n h" se po ni díval
V Pm oluunhkii ni takí stál
těMié Vedle ld NeVyndV ruce
f kupe pouštěje Kototió dvíml
i doutníku který di't v 'iboth
výluko vtČeuý ptal se ji ji
kvílili polií k tld liniovým !' ('li
jioimý in lom ili i
"Ncjtte vy ťt íiteČiukři po jde
k pnd Míjíiicrt" 1
"Vy ji znáte f" řekla zavola
la skoro jásavě Karolina v náhlém
výbuchu radosti žo našla stopu
kterou hledala a po které riemoh-
1 Él I J i VI 1
'a ziinioiidii utevrcia z pum s
Jakousi přátelskou důvěrností svo
ji heké modré očí na icznámé
ho pána A ten pohled ji hnei
zase zarazil Ten člověk který jí
oslovil byl takový nějaký vzne
šený vážný a vzácný tak pan
sky vypadal a tak s vysoká mlu
vil
"Tak jste to vy ! ledetc sloil
žít pravda?" říkal jí a zadíval s
ji do očí
I I ' V I ¥ t V
ivaroiuie zanoieiy tvare moc
ným ruměncem Sloužit řekl
A vys'ovil to tak z přímá bezpeě
lle otevřené blasile ja kolty se to
rozumělo tak samo sebou a jako
I ' f I I I V
uy ani uenyia ic ničemu jinému
stvořena! A jak se na ní podí
val výsměšně a s tukovým něja
kým drzým kamarádstvím zrtro
ven I
I tyl to pohled smělý skoro od
porný — a přece takový silný a
pronikavý a nezapomenutelný ja
kým mohou zkušení mužové zmást
dívčí srdce hned pří prvním kIi'c
dání
"Tulí šla" začal bm-d na to ne
známý "Paní Alajzner chtěla na
ni čekali ať! nemohla přijít Tak
jsem řek že počkám na ní já a že
jí k ní dovedu Ví my jsme dob
ře námí Tak š!a l"
Vzal jí ruku na které měl na
taženou jelení rukavicí pod rá
me a lehce ji vedl ku předu
Hikal ji "ona" urážel ji bylo
lo neslušné drzé to bylo — ale v
tom jak jí vzal za rameno jak
řekltosvé"lak šla" a jak jí vedl
bylo něco tak teplého měkkého a
sbidcp důvěrného zároveň
Sla za 'ním pomatena nevědouc
je-li to tak (loiire a nciiovedoue hi
vysvětlili že právě on tento pán
jí přisel naproti na nádraží al
ilila že tnu musí důvěřovat
A lichotilo jí že jí přišel uvítat
i ze povedo ji městem tento
t
pan
'řed nádražím zastavil so pán
na schůdcích kterými so vchází
do náměstí Zahvízdnul na m
bližšího posliihu ukazoval mu hla
vou přes raiiifuio aby Karolíně
vzal její uzly a kufry
íčínil to pokynem tak kavalír
ským že v nezkušeném děvčeti je
lioni ještě vzrostla úcta před jeho
la jemnou vznešeností
iy i i i i i
ria za nim o krok due nesměle
n uctivě netroufajíc si jiti po jeho
boku Sla tak nějakou chvíli !í
lila jak jí vítr zavanul do tváře
a celá se zase zatřásla zimou
Pán šel rychle a Klálo odfuko
val pruder' kotouče dýmu Už za
se děvčete skoro ani si nevšímal
pozdravuje se cestou s drožkáři
strážníky a nápadnými slečnami
které so za ním ohlížely Vzduch
byl studený vločky sněhu poleto
valy s oblak a studily na obličeji
i na rukou' Zvou lokální dráhy
hlučně cinkal povozy brčely čer
né silhoiietty lidí rychle vynořo
valy se a mizely ve žlutém světle
lump kterými vítr hýbal Hyla to
směsice hřmotu kvapu útěku br
čení a velikého jeku co omániilo
všechny Karoliny smysly při prv
ním kroku do toledn cizího města
Prostředkem ulice táhlo se ně
kolik žen s pomeranči v koších
ledna nich žába asi patnácti'e
lá rozcuchaná drzého puhleilu se
špinavým vlúákeiu na prsou
vstoupila průvodci Karolínině vy
zývavé tto cesty
"Tuk Kópijú pane Johan!" za
yobilii mi něho
"Nemám kdy Plikcj!" za
klikl ni ni pán lt spěehal dále
(Ktulul z ny pomeranči daly
n lín hlasití ho Mtitemi i tlo
e ze ho zut ji a že m jt ho dm šul
ipěrh vykládají všilijikým
solulll
Pokr
ť OVUll
té í X":
til }:f!
' i- & mi - : I i " -
laai-nnw— Mimin i" éL tiugi mn-a:tfci'ii!l
ČESKÁ NEMOCNICE v Crete Neb
JudlnA iliileiiiHlo iifldiiá ftki numixtiiliiH
vn Hpiijuriýi li KlAlecli 1'tlJlrriHji mi nimioiil
dLifiuil vIlíiiI vylvMiuinjmt niieu'mnl ántuv
(iiiaifcii víiuiil iii'IíhivA)Iiii iriJI a hihi
tkly Juko Jdou e I k (r li-U 4 tlrojn X tpr-liy
iilul m vlljruíril iluije IAn6 lnirMiu viln
CM IM Mtll NlMIKK-lll Jm'IU ll'l'lfl)Válll ÍUMkýlIll
N f ' V M 1 fl S UUl I II l'MtlWII' Mil 11 III tulili (II J
lín lhii litu' řniil llnkiiliiiié líři-flil í HuI
Noví krnnA liuiluva vylápřná mruu
IHV('lilHllá lllellItllIUII
vlAAtril puxuriiiiiil m vťnujn lři-nl HHtnr
frU iiKiniiei neumři KeliNkKli ihvihiiiIniiiii
iiihi in l iroii rilru #uluiiku niřiiv oíl u'l
x n'é In i filrZlin it oiiiirHoiin Kilo in'infi?ii
"in pfl) M tuk ku iét purielH ikIHI hIuii v
Ii-IiMivi íHkiIim Ii m liíky jiif hr Ilrminr hAiij
leilim vujn ne KiiMiliiJI l)'4illi-mI ini(l(ita
ulU U pniJliihiioktl kl plHlu li H flijllnlol
lir CIIAH II IIKIJKUII OIIKTIC NKII
m
á
I
luft
ít
r
Willow Springs Pivovar
ti Uvít
É ě
ZELENÉ "TRADING STAMPS
U zelenycli Tnul
Intr Htuiiijintf kuMiiii Ind
lion
hta us k ntkii ih
('i tucty pintových lulivl)
"(onu
I Pamatfljle
ů
:
la - '_' 1 iA
'II i - ' 1
ZhÍVOO rli-iiých Tnul U
lilií HtMNipH v kudlou bud IV
niai
HI AKS N tlíiri S
(! tucty kvartových luh vf)
"-C0IM
IMJ
1A i ! 11 řl ll 1 1 S I
l n i "inu mihu u in" i jun ni ni in mm imivuvi: iiivii iiokib iji
iieiu Ui uvujiiAHolmou len) a ulij v solených "Trud- Vl'i
ItiK HtHnum''
H07 IIni(í Htrccti
Objcitacjtc kl iioStaii neb ttlcfi uctil DtuifrluN ItlOU licho K!SÍ
Ě
ro
Ti kdo dovedou ocmiti výborný ítolní nápoj
blíbl m zsjiHté tul "(iOLD ro"' lahvové pivo
Jest lehké perlící uc a fízaé u juko jr-t zdravé jttl í
chutné Vyrobeno jcist z m jlepřdK cbrntdf vybrané
ho ječmene a čisté vody — nuiíť v oěrn ni jediné přísa
dy jež by byla fkadlivl ikjIi nezdr ivá Není to laciné
pivo v nižádném ymytdti ale jest lo jedno z nejlťpfiích
a ti kteříž j'i jednou okusili atali c řádnými nařími
zákazníky
Dodává se v bednách a tú e v hhvfch kvarto
vých neb paiotovýcb Objednejte ui u uvého obci jd
nika aneb telefonem — Tel Omanu 154a So Omaha 8
JCTTEB BEEfINB C0„ vaří a laiwjl nhnt m
untlTII M M A I f A MtřTI rit ''
ni' ti ují -na iirii ""ygiSCÍaiy
#jjujfiii:j
m í í e 1 wr
ISTéoo
ro povzbudí va£í cneigd a
dn lá vátu nového Života za
parného due jest ik'eoice
tistčbo a lahodného
"METZ-OVA" piva
Jest uznáváno všemi míli v
niky dobrého piva za ncdcpH
v trhu Pijte "MICTZOVO"
k vĎli svému ?dréví
rrl lonlnw HO
Metz Bros Brewins: Co í
líiloy ISrotirors tío
VKLKOOUCIIODNÍCI
Likéry a doutníky
Old Mllitary Uyo— Mamonil H Kye
X U AítIm r líourbon
lllH 111111111 Ni OMAHA
ttititittiíittttittttttitttttittitittttitittttiitt -
Nt-lUítM a nejbpM místo pro uchAiku jest
HKSTAUICANT A
U0STIXKC3—
v M# ItHMl INvrtiuiit k
l'lv4 ltHhfienH{ mfťti lMiAU a MJínkJhii Ho
ru Plno w ťei lUi h Htifu Muuioh Hnti ln litu AnUcuwf
lui tt vHin lim ť ml Uk!i tu Ul i rrpuUi l
Kv4rH4 t t4uy iKtU'44 ťruk potlittiv 4'Hf
IMIIIIIMIIIÍlllMllltl4lllllllllllllllllllllllll
I ED MAURERA