Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 11, 1906, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    JAN KLECAřIDA
Konec Románu
í to potřebují a přece délujl ti na úkor euři při čemž jsem litoval to tuhnu I Minul zaso dun a Já jollě neměl řl
co Jen mohou JIŽ su navzájem nenávi- Iflakr tlvou mocí nedal so přemluvit aby I né zprávy za to vlak Huška přítel
znám jnko optimista) tiesmíl jsom in 10 mnou vyjel až do druhého nutra na omH nový (luplo Váeluv Václavovi
Ze zkušeností ulitého redaktora
Podlo rad mé přítelkyně Kuldasky
bylo opravdu nejmoudřeji) co Jsem
mohl udělat jftl na polkli a tam no zo-I-tiit
Dříve vink zulol jsem do ncjblIŽ
il směnárny abych tu proměnil steru
blovku Za živý Nvět byl bych tehdy
nclel io itorublovkou v kapno li a poli
cii Takový policejní komÍNnř ton i4
oči Jako broušená dýka kterou všecko
probodne Jnko dalekohled kterým vidi
okolo rohu Jnko háček kterým t vás
vločko vytáhne
Myslím docela te brejle policejních
komisařů nebo aspoň vrchních a radů
maji tu vlastnost to propoultějl tak
zvané X paprsky jimiž je viděli i do
zavřených kufrfl knpea a Jiných nej
průhlednéjlích nádob
Cestou mři Jsem takový Jakýsi noml
lý pocit Jakoby ml někdo ílnpal na pu
ty nlo ně Jsem so několikráte obrátil
předku vozu seskočil Jsem a nepokoro
ván zmizel Jsem mu v davu
Pulélon to unikl Jsem Člověku který
by mno snad v některé postranní uličce
byl přetnuli a obral o cizí peníze bral
Jsem aa zadními ulicemi na policejní ře
ditelství Novinaří a policie dohromndy vědí
víeeko nu Nvěté Poněvadž pak JA no
Vedeí o bytu Aniěky Novákovi bylo pa
trno J! to musí vědět policlo Div JI
Jsom mi tomu sám dost to mno odborné
ho znalce tohle hned nennpadlo a to
Jsem musil býtl teprve upozorněn pro
stou tonou b lidu Na policejním ředi
telství vyhledal Jsem známého úřední
ka Jemuž přednesl Jsem rvou Žádost za
mlčev oviem to hlodám nevěstu pro Člo
věka Jení má na svědomí ně kollkaná
sobný delikt Znám tuk trochu zákony
a vím to c k úřady mohou v Jistých
Jelit téhoi dno odpoledne poslal ml ko
aař soupis vlech oněch domnělých Ani
ček Hylo Jich na lodesát i iehoi Jsem
mel ovlom nesmírnou radost poněvadž
mezi lednsátl budu ta pru v A Jisto
Mám to Jit v povaze to pustím 11 se
Jednou do něčeho nerad přestávám
proto Jsem so ihned vydal na okružní
cestu po Praze Do večera oběhl Jsem
celé hořejií Nová Místo mluvil do
síti Anlnknmi dvaceti domovnicemi
poněvadž za každou tou Anlnkou Jet se
in' Jn k rady stěhuji musil Jsem aspoň
do dvou dum O Vyptával Jsem so sta
rých babiček Jimž vypravoval jsem
ochotno víc po směl jsem z clího ta
jemstvl prozradili Hubičky A domov'
nice vrtěly povážlivě hlavnml každá z
nich věděla itNpoft Jeden podobný při
chodbu před dotyční dvéřo I— ubožák hořol Jit Jako suchý dotek
"Tak vám nesu poděkováním ton A psal ml to bratr bmheu by Jinak
soupis zpít aIo — nestojí za nlo" I psátl nemohl
"Nonnlol Jstof To Jsem sl linod my- "Od tó ehvfln co Jsem Vám otevřel
slil" srdeo a vlm te no o íiou řáležllost la-
"Jak to dovolte! Kdyt Jsto sl to ráte (lile Jakou mám ve Vás důvěru)
myslil proč jsto ml ho tedy dávali" zdá so ml Jako bychom so znali od
"Ponévadž Jsto si o to stál K titko- pradávna představuji sl Vás vldlm
vémuhlo hledáni musí býtl nailnoc Zá- Vás před Noboukdyi zamhouřím oči
letí vám tedy na tom mnohot" mluvím l Vámi A tak Jit nechci a
"Jdo o to vyhovili dobrému příteli I nemohu niltl pfud Vámi pruŽádného ta-
Výlohy ochotno zaplallmo —" jemstvl Znmlitel jsem Vám poiiívnilí
"Nerudlo o tom mluvit Vyhovím Jest to tajemstvím I mó Anléky jejíž
vám mllerád" cest! Jsem chtél Aetřitl tu má milenka
"Jsto skutečno nadmíru Inskav a v£-1 obětovala mi víc co milujíc! divku
ru nevím — "
"Trosím jen z vděčnosti —
"Jaktof 7i vdíínostlf "
"Oviem lo — —"odvětil a ohlridnuv
pud který Jsom ovímn musil zdvořllolse zda jej nikdo neslyší řekl přitlume
ným blasomi "J'o poslední demonstra-
nespozoroval jsom nlcpodezřelího Kdyt lNpodoch zabavili kauce důchody a
jsem velel do směnárny kdo jsem chWd
rozmanití storublovku vstoupil za mnou
Jakýsi pán jehož Jsom sl Vsak epo
všiml a postavil so vedlo mne
Úřodník enřmovny tzav do ruky sto
rublovku poéal sekotl poklony a spustil
hned rusky i "Zdrnstvujto bárynl
Dobrá bankovka výborná bankovka
ráuto drobní!"
"Dá sudár" odpovídám "A to ml
volíce přljemno to sl mflíemo popovi
datl rusky"
Mladý muž zapálil so ní po tiil a pu
til nomockyi "Ach entschuldlgon
nber leh knn nlcht russlsch"
"Tak proč začínáte rusky!" ptám Ne
já po česku
"To já prosím jen tak zo zdvořile
ti začnu rusky ale pak uí vždycky nfi
mecky a dohodnemo so snadno 1'atrnfi
jsou sl rnítlna a němčina voliče po
dobny"
"Velice podobny" kývám souhlas
no nemaje Času poučovali mladého mu
to o příbuznosti a odlišnosti indoevrop
ských jazyku Zatím co sbíral jsom své
peníze zdálo se mi jakoby se bylo nico
stalo mezi pánem jenž vctel za mnou
bankovním úředníkem Co to bylo jak
to bylo o tom jsem nemel sni tušeni
ulo zmocnil so mne zase takový jakýsi
divný pocit jaký vá pronikne pozoru
Jeto 11 to o vás dva lidé mluví a neví
to-li eo A ti dva zda přece nemluvili
ii i i! víc nct to so onen pán zeptal jak
stoji nlpinky a úředník tnu odpověděl
to jdou báječné nahoru
Pohlédl jsem na muže jent so intoro
sujo o alplnky a zdálo no tni že jsom se
ním již někde setkal Ponévadi viuk
on podíval so na mne cize otočil jsem
o a vysel z krámu V tlačenici jet v
tu dobu panovala na Václavském námi
Jmfnl osobám Jet dostaly no do sporu
nňkterým paragrafem trestního nebo
civilního práva ale tievístu nikomu
zkonfiskovat! to nesmi nikdo IM iH
vím to v některých státech evropské
ho kontinentu policie stojí nad zákonem
a smí dflatl co se jl zlíbí a pončvadž
jsem sl nebyl úplné jist zda to neplatí
Ui o rakouské e k policii řekl Jsem
prosté to hlodám Anlřku pro starého
přítele
"lim Anna Nováková" bručel pan
komisař zamyšlené "Zpropadené Jmé
fiol To pftjdo zlétka—"
"Proč pak etížka pane komisaři! To
Jo přeco velice pékné jméno zejména
řekne II na Anička—"
"Abá— Anlčkal" zasmál Ne zamžou
rav na mne očima "Myslím to znám
toho Ntarého přítele jenž no najednou
shání po své staré lásce — — "
"Ohó pane komisořil Já jsem po
čestný otoe rodiny a věrný manžel — "
"Prosím prosím I Nepochybuji ani
dost málo Já sl jen tak trochu zažer
toval nad tou Aničkou Ale pftjdo to
ztéžka V Praze každý devětatřicátý
človlk se Jmenuje Novák jo tedy v Pra
ze ssl 0876 osob toho jména z čehož C2
procenta iónského pohlaví Ponévadž
pak mezi Ntem ženských Jo 113 Anen
ráčíte ní vypočístl že v Praze nocházl
so asi test set osob ženského pohlaví jež
vyslechnout! alo o ti mé Aničco nové
děj nikdo
Také mezi víc ml těmi Anlnknmi no
byla ani jediná na kterou by so byl ho
dli popis mého pí Hule Jenž jl líčil jako
krásné děvčo Poněvadt vsak ženská
krása jo zboží jefité méně trvanlivěji! to nahoře dobré oko
než ženská cuost (Jiní učenci tvrdí pra- výíen — "
vý opak toho ale já jsem už všeobecné! "ČJrntuliijl a mohu II vám posloužit
znám jukl optimista) nesměl jstm se vynadám vám při té příležitosti
tiu 11 liiiuiliit muiltlinf 1 n ( liili J vl1il I ha ili vCm irnlili
jsem hodně dokonalou fiknredu počul
Jsem otázkami bydlela li kdy v ulici
mfiža obětovali Hnad nozGstulo to
bez výsledku pro její dulAI Život Mtiud
bylo to pro ni původem mnohého zá
rmutku a — hrfizou nit to pomýšlím
— 1 hanby Přiznávám so Vám poně
vadž snad toto přiznání múžs Vás uvé-
cl Jak jsto mno tolik zřezal ve svém I sil na novou stopu Jedinou útěchou
ctěném listu — — -"
To Jsto byl vy! HkuteČně nevěděl
Jsem --"
"To právé bylo dobře Udělalo ml
Pozejtřl budu po
ml jest to Jsem no vědomi tě slunil
abych jí podal o sobě zprávu í'hcl
býtl číst vo VaRich očích proto při
kládám všecky podnel lístky poslovu!
oné doby na dopisy Jež doporučené
poslal Jsem Aničce a jiným osobám
Nnjdeto-ll Jl ukažte jl Je aby JIŽ ani
co okamžik nebyla v pochybnostech o mé
někdeJSI i nynější lésco r-"
'MinIn tAiti V(iiÁ'Íh h iKLAitil'' I „! 1iisi1 v 'ti£l 1nl( uhiuu „Uu
Umíniv sl to jeho přáni svědomitě I jež mno dojaly alo zároveň rozmrzely
x znala ll hejtmana von Ilotzenplotze
ald
Některá % těch Aninek měla o věcech
vojenských tak veliké vědomosti to by
so za ně a ni illiovntol od k k Plntz
kommnndu nemtisll Htydět a znala celou
vyhovím bral jsem no domů
n
dopis
přítele
Doma čekal mne JIŽ
Václava Václavov!2o
"Vlm žo v této chvíli co piftl Vy
spoustu hejtmanů alo von Jíotzetiplotze Ulm " "At lfiJ v ruce
no Jiná byla vo vojenských záležíte
stech pravou specialistkou ale jen od
ťVlwelhlu dolů třel! zn byla tak dě
tinsky nevědomá to sotva dělala roz
díl mezi vojákem hasičem a policajtem
Hkoro každá vink znala ještě jednu An
nu Novákovou a chtěla vědět proč so
vlastně o její soujmcnovkynl Inleresuji
a poněvadž mám velice slině vyvinutou
slabost VŮči slabému pohlaví" dal jsem
a na několika místech pozvali na ká
vtl čaj nebo čokoládu doufaje to snad
tímto způsobem v té druhé Anně najdu
tu pravou
Druhého dno časně rána pustil jsem
so do pokračování Poněvadž v služ
bách národu jsem to posud nepřivedl ani
na poslance ani nu jiný vynikající ve-'
tejný úřnd i kterého plynou tučné
vločky hlodatl"
Zdrcen tímto hrozným aktem záro
veň vlak uveden v úžas oslrovtipern A
důkladnými vědomostmi policie kte
rouž my novináři rádi podceňujomo ač
koliv se bez ni obejiti nemůžeme hlubo
ce jsem so uklonil
"Neračte no přilil lekali" potěšil
mno komisař jemuž zželelo se mého pa-
trnětlH ř)llfálMt tíf " Tulí ilitirA 4a ta vu
stí kudy měl se brátl vojenský pohřeb L nna#
nesou jméno Anna Novákova A musíte AM fl"l" fo on& 11 4vík
cesiy v cizím zajmu a ma přistup k uo-
sjíozoroval jsem to někdo se nápadné
drží blízko mne Poblédu naft byl to
muž alplnkaml možná te také bez
nich jont vink rázem no obrátil Po
chvilce byl tu zas a zaae vybuul Ne mé
tnu zraku "Aha" tnyllm st "Zdá
se to ty mál zálusk na mých sto dva
cet pít zlatých! Kupuje! asi nejen al
pinky alo vše eo Ne dá koupitl za pět
prstfi a hmat"
Umínil jsem st tedy to sl dám dobrý
pozor na kapsu zároveň vlak to milého
kapsáře trochu potahám ulicemi Za
"Prosím — to není mojo Annal"
"No dobrá tedy ta Anna valcho
přítele!"
"Itačte dovolit — — — před Nedml
kty no zamilovala byla tedy asi osm
náct až dvacet čtyři léta — "
"To jo ovSem velice nespolehlivé"
řekl komisař vážná "Dlo mtSIch zku
šenost! a dlo tvrzeni nejvylsích lékař
ských kapacit jKídléhajl ženy této nemo
ci be obmerenl věku a i pravidla tak
dlouho nct so provdají — "
"Tedy rektiíntfl dvacet pět Dvacet
tyčné cizí kaso byl by hlupákem aby
udělal jodiný krok pěšky ftťustnuu ná
hodou spatřil jsem vlak jednoho % na-
tich nejznámějáícu a nejoblíbonějsícb
poslanců-advokátŮ i němž vím žo ze
[své kapsy novydá zbytečné ani krejca'
ru Seděl v drožce a rozpomenuv so
žo ho ve svém listě často trhám kynul
ml milostivě asi tak jakoby chtěl říci
"Vidli mizero! Ty cachál pěšky a já
so vozu ač mám k cíli své cesty sotva
pár kroků A vezu no v drožce kdežto
účtovat sl budu íiakr — A to jen pro
to poněvadž tobě ani národ ani žádný
pivovar ani žádná banka nesvěř! bá
jeni svých zájmů"
"Hal" zvolal jsem v duchu "Vdyf
já mám od pfltolo Václava Váduvoviče
storublovku a ši k jet mohu projezdit ve
fiakrech" a poněvadž jsem celkem roz
umný člověk jenž ndá Ne dlouho nu li
ti aby od dubrého přešel k leplimu za
volal jsem nejbližžlho fiaknt Přizná-
ttmllouha byl jsem sl tim jl úplné jist J(ft plu- „ih„t bu(„ My Anm „„vám se - no vlily f l veleduclové ml-
te onen mul mne pronásleduje aé ml
pud na kapsu ani nesáhl Konečné
omrU uma ta sábava kterou! jsem
vlastni podnikl Ja proto abych setná
mil se prakil pr&lUých kupsiffi (ta
kové detaily nsllase čnsvnt patřvbujo
pro své rumány) I skočil jsnnt Udy do
tramvaje jt dourl knl n
Tekdy jfllé pralská traravay arailts
elektrický pttboa a obí ehyčwjni
tii kolik dnd po aéjakeni AtitMI stáva
lo se byly pÍpdpUy Iřpléiia
voá pečlivé sarkovtay Hulil Uly
mému i-iáviib-l ka konduktér au
til aa (IhI pliítau aýbrl odkt kt
t4 přelil pl-tisit Tk jw ryvtiU
hhI1 a mIiw ea suáj muI kil h k
Pardon ráčíte mluviti nyní o své
Annéj odbuďme dříve tu první — — "
uikllbl Ne komisař zlomyslný juko sko
ro kaldý od policie
"Ah tak! AI to jo právé ona a já
s jo přrřnkl
" IVibrá - tedy duea bude tato urči
ti Anaa Nováková asi dvacet pét al
vajl své slabé chvilky a uialicherné ná
pady — že jsem flakrovl slíbil nvltJlnl
ípropltiié předhoní 11 drožku vlastene
ckého poslance
A jesdil jsem pak celý dtt jako něja
ký doktor který mi po mčsté kodné
mnoho pacientů nbv který mi hodně
mnoho časti a chce te dát vidět al mne
třicet tri čta stati a dle tb vám dám k večeru ed tuho rmlřisial žaludek bo-
v lucky satlaěaé tby vy táhnout— 11
"Prosím velice Uskavt Ale račte
dál Ukut Ja tirotky po úfednlcick — "
"Pokud § t di sjUlill evlettt Nsl
ik vylottícaa mwlaust I se jtl pro
vdla A to by ps bylo obtllaa - — "
It lm'il j ia přlti lem kntl
tařta NrdtČal jke dva li li Jit m la
M a čn hol jm po tmi i mám np-
[ cbybné praspreitý laluduk HJcídtl Jia
celou Prahu nsirl ast třicet Anlavk ale
ta pravi motl nimi tase asbyla a MČt
opaksvalo Ne I třett da al da éplačho
vyčerpáni mého taama
KJyl j tedy byl m eeamcm
lfsl keltfV isjVl jM k psa a koml-
ulo přeN to Vám j í i Promiň to mé ne-
ločkavostlula co Jsem se rozpomenul tm
Aničku it odhodlal so vzitl sl jl za to
nu rozhořela no má stará láska plným
žárem Nyní teprvo cítím to jsem jl
nikdy nepřestal milovali poněvadž ml
nezbylo než vzdáli no nndřjo A po
tom — přiznávám no — pusoiiiiii na
mno mocné nová známost — — No
mohu so již dočkali dne kdy dojilo od
Vás zprávu V duchu vldlm Vás nu
běháte po pražských ulicích pro mne
člověku Vám naprosto cizího a ptám
so samu sebe jak so Vám zn to od
vděčím! "
"Ubohý Váeluvo Váciuvovlči" po
vzdychl jsem ní trochu dojat jeho osu
dem u trochu rozmrzelý únavou 1 ztrá
tou času "Zdá Ne žn mé hledán! a
tvé tužby budou stejně mnrny No
Ifrtslná Aninku se snad UŽ dávno vda
lu a proto jl nemohu najiti A kdož
ví není ll to teď pan! Hotzenplotzo
vou u nechová-li už několik drabantů
zuttm co přítel Václav dělá si kruté vý
čitky svědomí!"
Abych ho aspoň trochu potěíil uu
psal jsem mu list v němž jsem ho
ujistil že podnikám o podniknu ještě
všemožné abych Jeho' bývalou mlleti
ku nasol Zatim ovsem nezbylo mi
nic jiného než spolehnoutl nu ochotu
pana komisaře Jak mi při tom bylo
dovedete sl představili
Zinocniirt ho mne již horečku a věru
že jsem byl stejně dychtlv nalezeni avé
neňťastnó Aničky jako můj neznámý
Itfltel Pustil jsem no jednou do hlo
dáni a — říkal jsem ní starostlivé -
měl bych celé vánoce pokaženy kdy
bych ji nenaset Nu viuk to sum i ví
te a vlaatut zkušenosti jaké rozčileni
se člověka zmocni hledá il dlouho ně-
byf to byl třeba jen knoflík na
poiiluzo su zakutálev) A zde ilo o
člověka jenž do mých rukou takřka
vloáil své t-elé ttéstl
l'fc den byl jsem dvacetkrát na vá
hách neměl li bych jiti ke komisaři ze
ptat se ada Jeho lidé něco Jii nniit
led ruxmyslil jsem sl to dvacetkráte
Kdyby něco věděl Jisté le by ml dal
jil védl Přesvědčil Jsem Aejnd
nou ovkltt při přiletituttvek IceU jl
ných iu páal od policie neradi njM
minuji Vedlo tuho b)l teata komi
sař opravdový gratlemaa a alibil li
bylw nuiluo čekali ! slib splal A
jt-lté vedle toho objednal i přece
i tu tlutbu jli nil prukiial slulhu
jemioy airw itwi mu jme Kršisf ubral 'MlsU Jsa Hus louíl i
proVaia Poptávkou byl byvk U Jra sw před upilt alm f Koslal
i i ui!i ii iu iwaiv íaati imviuii a
aa_-_t~ - '
rra"
poněvadž Jsem pomalu JIŽ ztrácel na
ději žo před štědrým duem budu moci
nnjftl opuélinoit milenku abych Jl pod
vánoční stromek položil přítelův do
pis
Pak pílfily dva dny kdy bylo ml
starali no o napsán! a vydán! číslu po
sledního před vánocemi it tu musil
Jsem oviem pustili viecky ostatní slit
rostl mimo íoě přítel Váduv Vádu
voviČ jenž to oviem nemohl věděli ne
dul ml nnl v ty dvu dny pokoje
Zamilovaní lidé dovedou psátl své
milované každý don u přítel Horálek
Jenž byl patrně velice zamilován ne
mohu psátl Aničco psal aspoň tuně
Přilni čtvrtý dopis do něhož vloženu
Jeho podobiznu A storublovku Naří
kal žo no již nemůže dočkali mé zprá
vy — mfij dopis oviem posud tut Kav
kaz nedorazil ~~ u žo popadne II ho to
za srdce rozjedu no do Prahy třobu
ho tu čekala policie nu nádraží Jeho
podobiznu no ml velice líbila Hezká
mužná a hitolcKcntnl tvář ryze če
ských tuh fi z nichž zdálo so tul to vy-
zírá dobrotu u poctlvoMt Pyl to pa
trné člověk jehož bylo možno milo
vali a Jenž to nepochybně zasloužil
Díval jsem ho nu jeho tahy tím vět-
lim potěšením to byl ml skutečně tuk
trochu podoben "JonŽo mladil A
hezčí" opakoval jsem al v duchu nIo
vil milostpaní Irnflintntky a činil
jsem tak bez trpkosti poněvadž svého
času kdyt toho totiž bylo třeba nbych
so komusi zalíbil byl jsem zrovna dost
hezký totiž mužně hezký
Také storublovku No ml dost líbila
poněvadž taková storublovku jo oprav
du velico hezký obrázek a dá ho zu ni
pořídili mnoho krásných věci Přes
to viuk mno trochu naplnila Jakousi
hořkosti "Vida" řekl jsem sl ne
boř já v nedostatku lepil společnosti
rád sám k sobě promlouvám a časem
bývá tu dosti duchaplný rozhovor
"Dobrý člověk a také mna povnžujo
za dobrého člověku v čemž ostatně so
nemýlí a přece mysl! le jo potřebu
trochu "namazat" aby to lio trochu
rychleji"
Nedovedu so nu nikoho dlouho hně
vat l xejméua vidím II fa neměl v úmy
slu mne uranitl — a to Václav Václavu-
vlč neměl ih-boť mne pro Holia prosil
abych se nehněval le ut neví co dělá
a abych koupil od něho Juko "od itrej
čka" svým dětičkám něco pod stro
mek — — Hmifit jsem tedy $ nim
a Miicl atorubltivku iená 1o kuchyně
jako to dřlivelt (a snad posud dtUJi)
vyi-l páal VtvH sami udmluji "po
iaUkn" wdkaiujlc twdslťln a pro
tekci a iHd do kuchyni — ~
Pvkraíoviat
uuttl -rulo Mthyhi ! čekali