Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 11, 1906, Page 10, Image 10
JAN KLECAřIDA Konec Románu í to potřebují a přece délujl ti na úkor euři při čemž jsem litoval to tuhnu I Minul zaso dun a Já jollě neměl řl co Jen mohou JIŽ su navzájem nenávi- Iflakr tlvou mocí nedal so přemluvit aby I né zprávy za to vlak Huška přítel znám jnko optimista) tiesmíl jsom in 10 mnou vyjel až do druhého nutra na omH nový (luplo Váeluv Václavovi Ze zkušeností ulitého redaktora Podlo rad mé přítelkyně Kuldasky bylo opravdu nejmoudřeji) co Jsem mohl udělat jftl na polkli a tam no zo-I-tiit Dříve vink zulol jsem do ncjblIŽ il směnárny abych tu proměnil steru blovku Za živý Nvět byl bych tehdy nclel io itorublovkou v kapno li a poli cii Takový policejní komÍNnř ton i4 oči Jako broušená dýka kterou všecko probodne Jnko dalekohled kterým vidi okolo rohu Jnko háček kterým t vás vločko vytáhne Myslím docela te brejle policejních komisařů nebo aspoň vrchních a radů maji tu vlastnost to propoultějl tak zvané X paprsky jimiž je viděli i do zavřených kufrfl knpea a Jiných nej průhlednéjlích nádob Cestou mři Jsem takový Jakýsi noml lý pocit Jakoby ml někdo ílnpal na pu ty nlo ně Jsem so několikráte obrátil předku vozu seskočil Jsem a nepokoro ván zmizel Jsem mu v davu Pulélon to unikl Jsem Člověku který by mno snad v některé postranní uličce byl přetnuli a obral o cizí peníze bral Jsem aa zadními ulicemi na policejní ře ditelství Novinaří a policie dohromndy vědí víeeko nu Nvěté Poněvadž pak JA no Vedeí o bytu Aniěky Novákovi bylo pa trno J! to musí vědět policlo Div JI Jsom mi tomu sám dost to mno odborné ho znalce tohle hned nennpadlo a to Jsem musil býtl teprve upozorněn pro stou tonou b lidu Na policejním ředi telství vyhledal Jsem známého úřední ka Jemuž přednesl Jsem rvou Žádost za mlčev oviem to hlodám nevěstu pro Člo věka Jení má na svědomí ně kollkaná sobný delikt Znám tuk trochu zákony a vím to c k úřady mohou v Jistých Jelit téhoi dno odpoledne poslal ml ko aař soupis vlech oněch domnělých Ani ček Hylo Jich na lodesát i iehoi Jsem mel ovlom nesmírnou radost poněvadž mezi lednsátl budu ta pru v A Jisto Mám to Jit v povaze to pustím 11 se Jednou do něčeho nerad přestávám proto Jsem so ihned vydal na okružní cestu po Praze Do večera oběhl Jsem celé hořejií Nová Místo mluvil do síti Anlnknmi dvaceti domovnicemi poněvadž za každou tou Anlnkou Jet se in' Jn k rady stěhuji musil Jsem aspoň do dvou dum O Vyptával Jsem so sta rých babiček Jimž vypravoval jsem ochotno víc po směl jsem z clího ta jemstvl prozradili Hubičky A domov' nice vrtěly povážlivě hlavnml každá z nich věděla itNpoft Jeden podobný při chodbu před dotyční dvéřo I— ubožák hořol Jit Jako suchý dotek "Tak vám nesu poděkováním ton A psal ml to bratr bmheu by Jinak soupis zpít aIo — nestojí za nlo" I psátl nemohl "Nonnlol Jstof To Jsem sl linod my- "Od tó ehvfln co Jsem Vám otevřel slil" srdeo a vlm te no o íiou řáležllost la- "Jak to dovolte! Kdyt Jsto sl to ráte (lile Jakou mám ve Vás důvěru) myslil proč jsto ml ho tedy dávali" zdá so ml Jako bychom so znali od "Ponévadž Jsto si o to stál K titko- pradávna představuji sl Vás vldlm vémuhlo hledáni musí býtl nailnoc Zá- Vás před Noboukdyi zamhouřím oči letí vám tedy na tom mnohot" mluvím l Vámi A tak Jit nechci a "Jdo o to vyhovili dobrému příteli I nemohu niltl pfud Vámi pruŽádného ta- Výlohy ochotno zaplallmo —" jemstvl Znmlitel jsem Vám poiiívnilí "Nerudlo o tom mluvit Vyhovím Jest to tajemstvím I mó Anléky jejíž vám mllerád" cest! Jsem chtél Aetřitl tu má milenka "Jsto skutečno nadmíru Inskav a v£-1 obětovala mi víc co milujíc! divku ru nevím — " "Trosím jen z vděčnosti — "Jaktof 7i vdíínostlf " "Oviem lo — —"odvětil a ohlridnuv pud který Jsom ovímn musil zdvořllolse zda jej nikdo neslyší řekl přitlume ným blasomi "J'o poslední demonstra- nespozoroval jsom nlcpodezřelího Kdyt lNpodoch zabavili kauce důchody a jsem velel do směnárny kdo jsem chWd rozmanití storublovku vstoupil za mnou Jakýsi pán jehož Jsom sl Vsak epo všiml a postavil so vedlo mne Úřodník enřmovny tzav do ruky sto rublovku poéal sekotl poklony a spustil hned rusky i "Zdrnstvujto bárynl Dobrá bankovka výborná bankovka ráuto drobní!" "Dá sudár" odpovídám "A to ml volíce přljemno to sl mflíemo popovi datl rusky" Mladý muž zapálil so ní po tiil a pu til nomockyi "Ach entschuldlgon nber leh knn nlcht russlsch" "Tak proč začínáte rusky!" ptám Ne já po česku "To já prosím jen tak zo zdvořile ti začnu rusky ale pak uí vždycky nfi mecky a dohodnemo so snadno 1'atrnfi jsou sl rnítlna a němčina voliče po dobny" "Velice podobny" kývám souhlas no nemaje Času poučovali mladého mu to o příbuznosti a odlišnosti indoevrop ských jazyku Zatím co sbíral jsom své peníze zdálo se mi jakoby se bylo nico stalo mezi pánem jenž vctel za mnou bankovním úředníkem Co to bylo jak to bylo o tom jsem nemel sni tušeni ulo zmocnil so mne zase takový jakýsi divný pocit jaký vá pronikne pozoru Jeto 11 to o vás dva lidé mluví a neví to-li eo A ti dva zda přece nemluvili ii i i! víc nct to so onen pán zeptal jak stoji nlpinky a úředník tnu odpověděl to jdou báječné nahoru Pohlédl jsem na muže jent so intoro sujo o alplnky a zdálo no tni že jsom se ním již někde setkal Ponévadi viuk on podíval so na mne cize otočil jsem o a vysel z krámu V tlačenici jet v tu dobu panovala na Václavském námi Jmfnl osobám Jet dostaly no do sporu nňkterým paragrafem trestního nebo civilního práva ale tievístu nikomu zkonfiskovat! to nesmi nikdo IM iH vím to v některých státech evropské ho kontinentu policie stojí nad zákonem a smí dflatl co se jl zlíbí a pončvadž jsem sl nebyl úplné jist zda to neplatí Ui o rakouské e k policii řekl Jsem prosté to hlodám Anlřku pro starého přítele "lim Anna Nováková" bručel pan komisař zamyšlené "Zpropadené Jmé fiol To pftjdo zlétka—" "Proč pak etížka pane komisaři! To Jo přeco velice pékné jméno zejména řekne II na Anička—" "Abá— Anlčkal" zasmál Ne zamžou rav na mne očima "Myslím to znám toho Ntarého přítele jenž no najednou shání po své staré lásce — — " "Ohó pane komisořil Já jsem po čestný otoe rodiny a věrný manžel — " "Prosím prosím I Nepochybuji ani dost málo Já sl jen tak trochu zažer toval nad tou Aničkou Ale pftjdo to ztéžka V Praze každý devětatřicátý človlk se Jmenuje Novák jo tedy v Pra ze ssl 0876 osob toho jména z čehož C2 procenta iónského pohlaví Ponévadž pak mezi Ntem ženských Jo 113 Anen ráčíte ní vypočístl že v Praze nocházl so asi test set osob ženského pohlaví jež vyslechnout! alo o ti mé Aničco nové děj nikdo Také mezi víc ml těmi Anlnknmi no byla ani jediná na kterou by so byl ho dli popis mého pí Hule Jenž jl líčil jako krásné děvčo Poněvadt vsak ženská krása jo zboží jefité méně trvanlivěji! to nahoře dobré oko než ženská cuost (Jiní učenci tvrdí pra- výíen — " vý opak toho ale já jsem už všeobecné! "ČJrntuliijl a mohu II vám posloužit znám jukl optimista) nesměl jstm se vynadám vám při té příležitosti tiu 11 liiiuiliit muiltlinf 1 n ( liili J vl1il I ha ili vCm irnlili jsem hodně dokonalou fiknredu počul Jsem otázkami bydlela li kdy v ulici mfiža obětovali Hnad nozGstulo to bez výsledku pro její dulAI Život Mtiud bylo to pro ni původem mnohého zá rmutku a — hrfizou nit to pomýšlím — 1 hanby Přiznávám so Vám poně vadž snad toto přiznání múžs Vás uvé- cl Jak jsto mno tolik zřezal ve svém I sil na novou stopu Jedinou útěchou ctěném listu — — -" To Jsto byl vy! HkuteČně nevěděl Jsem --" "To právé bylo dobře Udělalo ml Pozejtřl budu po ml jest to Jsem no vědomi tě slunil abych jí podal o sobě zprávu í'hcl býtl číst vo VaRich očích proto při kládám všecky podnel lístky poslovu! oné doby na dopisy Jež doporučené poslal Jsem Aničce a jiným osobám Nnjdeto-ll Jl ukažte jl Je aby JIŽ ani co okamžik nebyla v pochybnostech o mé někdeJSI i nynější lésco r-" 'MinIn tAiti V(iiÁ'Íh h iKLAitil'' I „! 1iisi1 v 'ti£l 1nl( uhiuu „Uu Umíniv sl to jeho přáni svědomitě I jež mno dojaly alo zároveň rozmrzely x znala ll hejtmana von Ilotzenplotze ald Některá % těch Aninek měla o věcech vojenských tak veliké vědomosti to by so za ně a ni illiovntol od k k Plntz kommnndu nemtisll Htydět a znala celou vyhovím bral jsem no domů n dopis přítele Doma čekal mne JIŽ Václava Václavov!2o "Vlm žo v této chvíli co piftl Vy spoustu hejtmanů alo von Jíotzetiplotze Ulm " "At lfiJ v ruce no Jiná byla vo vojenských záležíte stech pravou specialistkou ale jen od ťVlwelhlu dolů třel! zn byla tak dě tinsky nevědomá to sotva dělala roz díl mezi vojákem hasičem a policajtem Hkoro každá vink znala ještě jednu An nu Novákovou a chtěla vědět proč so vlastně o její soujmcnovkynl Inleresuji a poněvadž mám velice slině vyvinutou slabost VŮči slabému pohlaví" dal jsem a na několika místech pozvali na ká vtl čaj nebo čokoládu doufaje to snad tímto způsobem v té druhé Anně najdu tu pravou Druhého dno časně rána pustil jsem so do pokračování Poněvadž v služ bách národu jsem to posud nepřivedl ani na poslance ani nu jiný vynikající ve-' tejný úřnd i kterého plynou tučné vločky hlodatl" Zdrcen tímto hrozným aktem záro veň vlak uveden v úžas oslrovtipern A důkladnými vědomostmi policie kte rouž my novináři rádi podceňujomo ač koliv se bez ni obejiti nemůžeme hlubo ce jsem so uklonil "Neračte no přilil lekali" potěšil mno komisař jemuž zželelo se mého pa- trnětlH ř)llfálMt tíf " Tulí ilitirA 4a ta vu stí kudy měl se brátl vojenský pohřeb L nna# nesou jméno Anna Novákova A musíte AM fl"l" fo on& 11 4vík cesiy v cizím zajmu a ma přistup k uo- sjíozoroval jsem to někdo se nápadné drží blízko mne Poblédu naft byl to muž alplnkaml možná te také bez nich jont vink rázem no obrátil Po chvilce byl tu zas a zaae vybuul Ne mé tnu zraku "Aha" tnyllm st "Zdá se to ty mál zálusk na mých sto dva cet pít zlatých! Kupuje! asi nejen al pinky alo vše eo Ne dá koupitl za pět prstfi a hmat" Umínil jsem st tedy to sl dám dobrý pozor na kapsu zároveň vlak to milého kapsáře trochu potahám ulicemi Za "Prosím — to není mojo Annal" "No dobrá tedy ta Anna valcho přítele!" "Itačte dovolit — — — před Nedml kty no zamilovala byla tedy asi osm náct až dvacet čtyři léta — " "To jo ovSem velice nespolehlivé" řekl komisař vážná "Dlo mtSIch zku šenost! a dlo tvrzeni nejvylsích lékař ských kapacit jKídléhajl ženy této nemo ci be obmerenl věku a i pravidla tak dlouho nct so provdají — " "Tedy rektiíntfl dvacet pět Dvacet tyčné cizí kaso byl by hlupákem aby udělal jodiný krok pěšky ftťustnuu ná hodou spatřil jsem vlak jednoho % na- tich nejznámějáícu a nejoblíbonějsícb poslanců-advokátŮ i němž vím žo ze [své kapsy novydá zbytečné ani krejca' ru Seděl v drožce a rozpomenuv so žo ho ve svém listě často trhám kynul ml milostivě asi tak jakoby chtěl říci "Vidli mizero! Ty cachál pěšky a já so vozu ač mám k cíli své cesty sotva pár kroků A vezu no v drožce kdežto účtovat sl budu íiakr — A to jen pro to poněvadž tobě ani národ ani žádný pivovar ani žádná banka nesvěř! bá jeni svých zájmů" "Hal" zvolal jsem v duchu "Vdyf já mám od pfltolo Václava Váduvoviče storublovku a ši k jet mohu projezdit ve fiakrech" a poněvadž jsem celkem roz umný člověk jenž ndá Ne dlouho nu li ti aby od dubrého přešel k leplimu za volal jsem nejbližžlho fiaknt Přizná- ttmllouha byl jsem sl tim jl úplné jist J(ft plu- „ih„t bu(„ My Anm „„vám se - no vlily f l veleduclové ml- te onen mul mne pronásleduje aé ml pud na kapsu ani nesáhl Konečné omrU uma ta sábava kterou! jsem vlastni podnikl Ja proto abych setná mil se prakil pr&lUých kupsiffi (ta kové detaily nsllase čnsvnt patřvbujo pro své rumány) I skočil jsnnt Udy do tramvaje jt dourl knl n Tekdy jfllé pralská traravay arailts elektrický pttboa a obí ehyčwjni tii kolik dnd po aéjakeni AtitMI stáva lo se byly pÍpdpUy Iřpléiia voá pečlivé sarkovtay Hulil Uly mému i-iáviib-l ka konduktér au til aa (IhI pliítau aýbrl odkt kt t4 přelil pl-tisit Tk jw ryvtiU hhI1 a mIiw ea suáj muI kil h k Pardon ráčíte mluviti nyní o své Annéj odbuďme dříve tu první — — " uikllbl Ne komisař zlomyslný juko sko ro kaldý od policie "Ah tak! AI to jo právé ona a já s jo přrřnkl " IVibrá - tedy duea bude tato urči ti Anaa Nováková asi dvacet pét al vajl své slabé chvilky a uialicherné ná pady — že jsem flakrovl slíbil nvltJlnl ípropltiié předhoní 11 drožku vlastene ckého poslance A jesdil jsem pak celý dtt jako něja ký doktor který mi po mčsté kodné mnoho pacientů nbv který mi hodně mnoho časti a chce te dát vidět al mne třicet tri čta stati a dle tb vám dám k večeru ed tuho rmlřisial žaludek bo- v lucky satlaěaé tby vy táhnout— 11 "Prosím velice Uskavt Ale račte dál Ukut Ja tirotky po úfednlcick — " "Pokud § t di sjUlill evlettt Nsl ik vylottícaa mwlaust I se jtl pro vdla A to by ps bylo obtllaa - — " It lm'il j ia přlti lem kntl tařta NrdtČal jke dva li li Jit m la M a čn hol jm po tmi i mám np- [ cbybné praspreitý laluduk HJcídtl Jia celou Prahu nsirl ast třicet Anlavk ale ta pravi motl nimi tase asbyla a MČt opaksvalo Ne I třett da al da éplačho vyčerpáni mého taama KJyl j tedy byl m eeamcm lfsl keltfV isjVl jM k psa a koml- ulo přeN to Vám j í i Promiň to mé ne- ločkavostlula co Jsem se rozpomenul tm Aničku it odhodlal so vzitl sl jl za to nu rozhořela no má stará láska plným žárem Nyní teprvo cítím to jsem jl nikdy nepřestal milovali poněvadž ml nezbylo než vzdáli no nndřjo A po tom — přiznávám no — pusoiiiiii na mno mocné nová známost — — No mohu so již dočkali dne kdy dojilo od Vás zprávu V duchu vldlm Vás nu běháte po pražských ulicích pro mne člověku Vám naprosto cizího a ptám so samu sebe jak so Vám zn to od vděčím! " "Ubohý Váeluvo Váciuvovlči" po vzdychl jsem ní trochu dojat jeho osu dem u trochu rozmrzelý únavou 1 ztrá tou času "Zdá Ne žn mé hledán! a tvé tužby budou stejně mnrny No Ifrtslná Aninku se snad UŽ dávno vda lu a proto jl nemohu najiti A kdož ví není ll to teď pan! Hotzenplotzo vou u nechová-li už několik drabantů zuttm co přítel Václav dělá si kruté vý čitky svědomí!" Abych ho aspoň trochu potěíil uu psal jsem mu list v němž jsem ho ujistil že podnikám o podniknu ještě všemožné abych Jeho' bývalou mlleti ku nasol Zatim ovsem nezbylo mi nic jiného než spolehnoutl nu ochotu pana komisaře Jak mi při tom bylo dovedete sl představili Zinocniirt ho mne již horečku a věru že jsem byl stejně dychtlv nalezeni avé neňťastnó Aničky jako můj neznámý Itfltel Pustil jsem no jednou do hlo dáni a — říkal jsem ní starostlivé - měl bych celé vánoce pokaženy kdy bych ji nenaset Nu viuk to sum i ví te a vlaatut zkušenosti jaké rozčileni se člověka zmocni hledá il dlouho ně- byf to byl třeba jen knoflík na poiiluzo su zakutálev) A zde ilo o člověka jenž do mých rukou takřka vloáil své t-elé ttéstl l'fc den byl jsem dvacetkrát na vá hách neměl li bych jiti ke komisaři ze ptat se ada Jeho lidé něco Jii nniit led ruxmyslil jsem sl to dvacetkráte Kdyby něco věděl Jisté le by ml dal jil védl Přesvědčil Jsem Aejnd nou ovkltt při přiletituttvek IceU jl ných iu páal od policie neradi njM minuji Vedlo tuho b)l teata komi sař opravdový gratlemaa a alibil li bylw nuiluo čekali ! slib splal A jt-lté vedle toho objednal i přece i tu tlutbu jli nil prukiial slulhu jemioy airw itwi mu jme Kršisf ubral 'MlsU Jsa Hus louíl i proVaia Poptávkou byl byvk U Jra sw před upilt alm f Koslal i i ui!i ii iu iwaiv íaati imviuii a aa_-_t~ - ' rra" poněvadž Jsem pomalu JIŽ ztrácel na ději žo před štědrým duem budu moci nnjftl opuélinoit milenku abych Jl pod vánoční stromek položil přítelův do pis Pak pílfily dva dny kdy bylo ml starali no o napsán! a vydán! číslu po sledního před vánocemi it tu musil Jsem oviem pustili viecky ostatní slit rostl mimo íoě přítel Váduv Vádu voviČ jenž to oviem nemohl věděli ne dul ml nnl v ty dvu dny pokoje Zamilovaní lidé dovedou psátl své milované každý don u přítel Horálek Jenž byl patrně velice zamilován ne mohu psátl Aničco psal aspoň tuně Přilni čtvrtý dopis do něhož vloženu Jeho podobiznu A storublovku Naří kal žo no již nemůže dočkali mé zprá vy — mfij dopis oviem posud tut Kav kaz nedorazil ~~ u žo popadne II ho to za srdce rozjedu no do Prahy třobu ho tu čekala policie nu nádraží Jeho podobiznu no ml velice líbila Hezká mužná a hitolcKcntnl tvář ryze če ských tuh fi z nichž zdálo so tul to vy- zírá dobrotu u poctlvoMt Pyl to pa trné člověk jehož bylo možno milo vali a Jenž to nepochybně zasloužil Díval jsem ho nu jeho tahy tím vět- lim potěšením to byl ml skutečně tuk trochu podoben "JonŽo mladil A hezčí" opakoval jsem al v duchu nIo vil milostpaní Irnflintntky a činil jsem tak bez trpkosti poněvadž svého času kdyt toho totiž bylo třeba nbych so komusi zalíbil byl jsem zrovna dost hezký totiž mužně hezký Také storublovku No ml dost líbila poněvadž taková storublovku jo oprav du velico hezký obrázek a dá ho zu ni pořídili mnoho krásných věci Přes to viuk mno trochu naplnila Jakousi hořkosti "Vida" řekl jsem sl ne boř já v nedostatku lepil společnosti rád sám k sobě promlouvám a časem bývá tu dosti duchaplný rozhovor "Dobrý člověk a také mna povnžujo za dobrého člověku v čemž ostatně so nemýlí a přece mysl! le jo potřebu trochu "namazat" aby to lio trochu rychleji" Nedovedu so nu nikoho dlouho hně vat l xejméua vidím II fa neměl v úmy slu mne uranitl — a to Václav Václavu- vlč neměl ih-boť mne pro Holia prosil abych se nehněval le ut neví co dělá a abych koupil od něho Juko "od itrej čka" svým dětičkám něco pod stro mek — — Hmifit jsem tedy $ nim a Miicl atorubltivku iená 1o kuchyně jako to dřlivelt (a snad posud dtUJi) vyi-l páal VtvH sami udmluji "po iaUkn" wdkaiujlc twdslťln a pro tekci a iHd do kuchyni — ~ Pvkraíoviat uuttl -rulo Mthyhi ! čekali