10
JAN KLECANDA I
Konec Románu
Ze aku&enoatí atarého redaktora
V novinách třcb byl jsem vylí
čen jako nijaký ničema a proje
veno přání aby policie jež prý
mí jest již na itopě brzy mne do
stala — Kdybych byl zanechal v Če
chách rodiče nebo sourozence
byl bych se tehdy jistě vrátil
abych se postavil soudu Mohli
mne odsouditi pro zabití člověka
ale každý byl by musil uznali po
lehčující okolností jež jsem měl
pro sebe zejména setníkův útok
Šavlí a urážky mého národa jež
přivedly mne v rozčilení jež zba
vilo mne vlí rozvahy Když jsem
však uvážil že zneuctěním mého
jména nikdo nevinný neutrpí že
musil bych za ničemu setníka ztrá
viti snad několik let ve vězení a —
hlavní věc že Anička patrně se
mne již zřekla odhodlal jsem se
necbati věci tak jak byly
— Když po krátkém čase stal
jsem se ředitelem strojnické to
várnv ledne z neivétSJch zde na
dálném východě pomýšlel jsem
na to aby Anička za mnou s?m
přijela a mou ženou se stala Leč
několik nových listu jež poslal
jsem na razné adresy stihl týž
osud jako všecky dřívější Za
nikly bez jakékoli stopy — — Jen
jeden známý jehož jsem žádat
aby vyhledal mou Aničku odpo
věděl mi krátce že z onoho domu
zmizela a že se již nepochybně
provdala
— Nyní konečně odhodlal jsem
se přetrhati všecky pásky jež pou
taly mne k staré vlasti či spíše
jimiž cítil jsem se poután a podal
jsem ruku Štěstí jež se mi nabí
zelo Vzal jsem za ženu jedinou
dceru svého pána stal jsem se
spolumajitelem a v kratičké době
úmrtím mého tchána jediným ma
iitelem velkého závodu Bohužel
však netrvalo mé štěstí dlouho:
při druhém dítěti umřela má milá
dobrá ženuška a zanechala mi dvě
děti z nichž jedno dva roky dru
hé sotva několik neděl staré
— ve své nyneisi opuštěnosti a
potřebuje pro útlé děti své matku
rozpomenul jsem se zase na svou
Aničku Nemám jiného přání
než aby žije li a je-li posud svo
bodna stala se mou ženou Do
a a m w
mů nevím sraim-n se odvaziti a
tu nemaje jiného přítele ve staré
vlasti obracím se na Vás jako
dlouholetý odběratel a věrný pří
tel Vašeho listu s prosbou abyste
mi poradil smím-li se dle platných
rakouských zákonů jsa nyní již
ruským občanen odváŽiti do
Čech aniž bych mohl býci stihán
jako vojenský sběb a vrah a aby
ste vypátral ism li skutečně tím
vrahem Dříve však mám k Vám
ještě jednu prosbu
— Je před vánocemi! Ubohá
Anička snad bude trávili již osmý
štědrý večer v opuštěnosti a snad
i v nedostatku Snažně Vás pro
sím zbavte mne té muky již při
pravuje mi vědomí la přece jen
nejsem naprosto bez viny a že byl
bych snad mohl podoikoouti ener
gičtějšl kroky kdyby nebývalo
toho že jsem na konec si skoro
již přál abych mohl sám sobi
líci le jsew starého závazku
sproštěo
— Najdi! Aničku stoj co stoj
pomoc! policií nebo soukromých
agenta jimi saplaťlt co budou
chtlti a řtkotle jf le pro ni při
jedu 1 jsm oa ni nezapomenul
O mé icaitbi latím nemluvte to
ji řeknu al přijedu já sám PH
loženi storublotia j na první
vydání připojsný lik na živoo
baoku uJtjtt iřcba celý buJs li
outoo Aničku dlouho hledat nebo
bude li ona jMřsbovatl pomoci—
zkrátka naložte s ním jak Vám
libo
ti
Další horování a upřímný nářek
mého neznámého přítele mne biu
boce dojaly protože jsem z míry
cinivy cioveiť umínil jsem si
tedy že vyhovím Václavovi Váda
voviči a že jeho Aničku vypátrám
co nejdříve bude možno a i ostatní
jeho přání splním Do Štědrého
večera scházelo ovšem již jen ně
kolik dna ale Anička— byla-li po
sud oa Živu a nevdala-li se — měla
tento večer prožiti ve blaženém
_ š k
vědomi ze za nediouno stane se
ženou výborného Člověka jímž
můj znamenitý Václav Václavovič
jisti byl
Poněvadž pak u mne od dobré
ho úmyslu k dobrému skutku ne
bývá nikdy dále než od pozdrav
pámbu k dejžtopámbu sebrat jsem
se ihned abych šel především roz
měnit storublovku a ohlásit "Ziv
no-bance''že mám takový a tako
vý sek a že snad v těchto dnech
bude nutno mi ho na pouhé před
ložení ihned vyplatiti — Dříve
však zašel jsem do ulice jž mi
byl přítel Horálek označil jako
někdejší bydlišti své Aničky
Vycházeje z domu ani jsem ne
tušil jak těžký úkol podnikám
hledaje ve městě skoro již svito
vém někoho na místě kde bydlel
před několika lety
Ulice stála posud na svém místi
a neDyio tedy těžko pro mne sta
rébo Pražana ji najiti Hůře bylo
již s označeným domem poněvadž
na oné straně stála řada moder
nich třípatrových činžáků jejichž
znamenitá architektura svědčila
že zrodily se z cihel malty a ge ni
álních hlav architektů diuhé polo
viny pravé miouieno desítiletí z
Čehož jsem mohl souditi že Žádný
i nich nebyl svědkem milostného
románu Václava Václavoviče s
jeho tragickým zakončením Když
jtem dospíl k poznání že od do
movoic v těchto nových domech
dozvím se spíše všemožné klepy o
všech nynějších partajích než no
vou adresu Aničky Novákové
odhodlal jsem se pátrat! v řadě
domů na protější straně Byla to
tak zvaná "severní strana" kam
jak známo nikdy slunce nepřijde
a snad právě tento nedostatek
slunečního tepla byl příčinou Že
zde posud nevyrostly nové vysoké
domy nýbrž Že se tu krčila posud
fada starých jednopatrových do
mečků Tyto staré baráčky se
svými útulnými byty mají tu pěk
nou vlastnost že se v nich kromě
švábů a jiné neřesti držívají staré
pořádné partaje jež setrvají na
jednom místi deset dvacet i třicet
let Takovéto staré ctihodné par
taje v celé ulici znají se ovšem
mezi sebou pamatují kdy se co
které rodioi přihodilo a držívají
v evidenci pokud možno i ty kteří
se s jakékoliv příčiny z ulice od
stehuji někam do jiné čtvrti Mohl
jsem se tedy nadití že mrzí nimi
dozvím se něco i o emigrantech
starých baráků protější strany
ulice kde asi uprostřed prý byl
dům nesoucí Číslo jel si Václav
Václavovič nepamatoval
Poněvadž vlak víra le starý
Pražan při vlí své sdílnosti má
nerad cisí lidi jíl vpadoou do do
mu a z Čísla jasna vytasí se s
ladou otázek jako nijaký pan
Čtvrtní nebo "chudej otec "umínil
jsem si le budu si počínat! nejvýš
opatrně Iq ispředu hovor i dale
ka al se dostanu do potřebného
důvlrntjliho lůnu První upoutat
mou pozornost starý oiťahký krá
ruk Snl jtem sajltté vitou ptá
vesu souditi ! Anička jel přivý
dttivali si ruiol prací nakupo
vala jako sousedské dlte své po
třeby v tomto krámečku Seicl
jsem tam tedy po několiku schůd
cích a když jsem se po tmavém
sklepení tom rozhlédl spatřil jsem
starou bsbku jež nepochybně rot
mrzelá že jsm ji vyrušil z dři
moty dosti nevlídni se mna ptala
co bych ráčil poroučet
a M k a
rri sve neobyčejná bystro zna
losti lidských povah poznal jsem
ihned že s pouhými otázkami nic
bych nepořídil Musil jsem babce
již tituloval jsem důvěrně "paní
sousedko' dříve dát nějaký krej
car utržit Nakoupit jsem tedy
několik tuctů moderních knoflíčků
do manžet totiž moderními byly
asi před patnácti letycož mi vlak
nevadilo poněvadž na takové ma
lieberoosti nehledím zejména za
pomenu-li vůbec manžety obléci
Fři tom zapřádal jsem hovor jaké
tu bývaly druhdy v protějších do
mech krásné a spořádané partaje
a pozoroval jsem radostí že
paní sousedka atává se sdílnější
Abych ji přivedl ještě do lepší
nálady kupoval jsem dále Poně
vadž jsem dobrý chlap jenž komu
může rád něco dobrého způsobí
zejména když mne to nic nestojí
koupil jsem ženi Čtvrt tuctu pik
š t v Š t m - i
nyen reznyen ručníků (udělala z
nich pak nešetrná utěráky na
prach) a když jsem byl už v ku
pováni (však on to Václav Václa
vovič zaplatí) rozpomenul jsem se
že jsem nedávno potrhal povijan
když jsem houpal našeho nejmlad
šíbo a že konečni pořádný povijan
v domácnosti kde jsou muž a
žena v nejkrásnijšícb letech vždy
cky by měl býti Vybral jsem tedy
i pěkný povijan a těšil se v duchu
už napřed jak mne žena za tu
prozřetelnost pochválí
Vyndav z kapsy zlatník zatím
ještě svůj (tak vysoko jsem ten
celý "jarmark" asi odhadoval)
vytasil jsem se současně s otáz
kou pamatuje-li ne paní sousedka
ještě na jakousi slečnu Nováko
vou která tu asi před desíti lety
naproti kdesi bydlela
"Ale kdepak" odtušila matro-
"A jó ui so pamalujil Víi
stařeji Tebdy ten flamendr jak
uhodil pana hejtmana von 1 lot
rnnlotf aunvvmn Afi lilautf}''
"Ale to přece nebyl žádný ila
mcndrl uznal jsem za slušné
ujati se přítele Václava Václavo
viče jenž na takovou vzdálenost
(viz napřed) nemohl hájili evou
napadenou čest "A nemil ani
revolver — — "
"Jak pak nebyl ílamendr když
ubodi jednoho c k hejtmana do
hlavy tak že mohl o rozum při
jít?" oaopil st oa mne dost ostře
starý pán
"Tak ho nezabil?" radostni
jsem vyjel
'Ale kdyby ho dnes jeiti do-
stall zle by s ním bylo II vl vy
psán jako deierlér ale utekl ni
kam do ltuska 12 do té biberie oa
KsmČatku a tam oa něho nemá
náš císař pán právo protože je to
víc než Q9 mil od našich hranic''
vysvětloval mi starý páa učeni
a t é m m ě a m
"lim to on tedy asi bude se
držet opatrně na sto iiíl od černo
Žlutých kolo poznamenal jsem
trochu posměšně "A což paní
Nováková s dcerou? Ty se odtud
z ulice odstěhovaly?'
"I rnůj Uože hned tehdy když
ten dům byl bourán'
"A ntmohla byste mi snad říci
kam se stěhovaly? já tu rodinu
odpověděl
oa "Tehdy já ještě bydlela oa
Pohořelci a tenhle krámek jsem
převzala včera po teti která před
týdnem zemřela"
"A pro Krista Pána!" lekl jsem
se "lo ]á žádný Dovnan nekou
píml Co pak by mi Václav Váda
vovič řekl? Vždyť my ho snad už
ani potřebovat nebudeme''
Chtěl jsem vrátit t ručníky ale
ty jsem si již musil nechali po
něvadž na ni a na ty knoflíky
zrovna tak ta zlatka stačila Vy
klopýtav z krámku pátral jsem
pátravým zrakem kde bych nyní
mohl pokračovat! ve svém pá
tránf
i ran mi jam jisté stará panna
nebo starý voják vysloužilý "ou
fední sluha' nebo něco podobné
ho zkrátka kjs staré Prahy A
byla skutečně— byla to obstarožní
osoba ženského rodu na níž ne
bylo dobře poznali je-li paní
trochu znal Najímá mne to
vyzvídal jsem chytře
Zdálo se mi že starý páa se
starou paní Švihli po sobi nijak
významně očima
"ja kdybych já vidilal To by
jim mohl ještě nejspíše říci starý
Kuldásek"
"Starý Kuldásek? Toho jsem
tehdy neznal Kdo pak to je?"
"Uože starý Kuldásekl Co psk
nepamatujou (otio express co
tady stával na rohu?"
1 Ahá ten s tím červeným no
sem?" stavěl jsem be aby so zdá
Jo že jsem oprsvdu stsrý soused
Staří ''expresové ' mívají červené
nosy nemohl Jiem tedy mnoho
chybit
"Ne červený nos neměli"
opravovala mne paní "To se
budou mýlit s Čepicí Ta byla
červená A ten Kuldásek je tehdy
stěhoval'
"Au tojedobrél Mohla by mi
snad milostpaní povědět kdo
bych toho Ku'dáska našel?"
"Oh holenku to půjde ztěžkal
Ten už je pět let na Volšanech
Zrovna tady naproti když stavili
padla mu cihla a hlavu
"Nu to se ovšem od něho už
mnoho nedovím zejména přišel-li
při tom nejen o paměť ale i o
život poznamenal jsem ducha
plně
"To přišel Zůstal jak my H
káme maustod Ani "švec" ne
řekl a bylo po něm Ale zůstala
tu jeho žena a ta by to rrohla
vědět "
"Myslíš že to dal Kuldásek do
testamentu kam koho stěhoval?
vmísil se ko hovoru starý pán
nebo pannou a byl tu i starý člo- Íak odměřeni jakoby chtěl evou
věk na němž prvním pohledem
jsem poznal bývalého soudního
sluhu V těchto se já totiž jako
každý pořádný redaktor známo
niti vyznám
Zapřístl v trafice hovor není nic
těžkého a skutečně byl jsem po
chvilce s "milostpaní'' i s panem
sousedem pohřížen v zsiímavé
polovici upozornit že už bylo dost
řeči a člověkem jenl utratil de
setník za dvě viržinka na nichž
se vydělá asi sedmnáct desetin
krejcaru
"To nemyslím" odbyla ho
ostře hovornější matrona "ale to
vím le stará Kuldaska tebdy stě-
hovsla a Kjld&tkem a ta se na to
rozjímání o starých krásných zla bude J'ltfi psmatovat A sůstává
lýcb časech o tom jak "naše'1
ulice kdys jsem tu před lety by
dlíval bývala útulná a podobni
Ji jsem tou! sirašni chytrý Člo
věk a kJyi chci s někoho něco
vytáhnout vytáhnu — třeba on
pranic nevěděl to lak obratní
ze tobo sátu ani nepotorujc jak
jtem h9 vyzpovídal KoačoÍ
vytasil jtem se jen tak jakoby
mimochodem a otáikou po Aničce
Novákové Nevidět nic on mc
oaa
"Co pak io neračle pamatoval
ttbJy na tu síru lim snolketuí"
ady hned vedle čtvrtý dům vt
dvoře v levo pod ichodama co
tam bývá rozvěšeno to prádlo—"
Vidli jsem dost a chlil jsim se
poroučet Napadlo mne Ještě U
bud potřeba té Kuldáskové aby
silit paměť i měnil jsem tedy de
sítku při černi mi náhodou vypa
dla storublovka na stůl Pool
vadl v ool dob! byla jil taková
politická iilU4ce lu nebylo raduo
chlubili is sul panitavittickýml
sympatiemi sol tuikými lubly
lytble jstnt bankovku vsal a uho
vil AU tlili pln ji přece po
střehl pravd "To oení rakou-
ská?"
"Ne ne — neníl"
jsem rozpačití
"'Hušká snad?" vyzvídal
"Ah kdež pak ruskál Jak bych
k té přiletí' odpovidil jsem s
duchapřítomností již jiem se sám
podivil "To jé z tentoc — z
ostrova Madagaskar — mám tam
strýčka u soudu"
"Ahá okresní soudce?' vyzví
dal starý pán
"Ne ne" vytáčel jsetu se
abych se snsd do něčeho neza
pletl "Je tam— tenloc— eh je
tam transistorem pro četký ja
zyk— — '' oddechl jsem si
"A pana IIorálLa pán neznal?
zeptal se mne náhle trafikant a
jeho zrak spočinul na mni tak
nijak pronikavé žc jsem se až
otřásl
"Nef toho jsem neznal Aspofl
nepamatuji" '
"IJyl to takto ilulný Člověk
Zrovna postavu pánovu -I trochu
podoba — — JJude teď asi tak v
tich letech- — "
"Co ti nspsdá starý? Ten byl
mládli a hezčí" vpadla mu do leči
paní
"Mládli hezčí!" broukl po ní
mrzuté "Tys byla tehdy také
mladší třeba ne hezčí'
Teuto hovor začínal mi býti
trochu nepohodlným pooivadž
nemám rá-1 když so dámám
vyčítají Uta a odměřuje krása
sebral jsem tedy drobné za de
sítku poděkoval spichal jsem
za starou Kuldaskou Skutečně
jsem ji v naznačeném domě nalel
ale ač jsem se vlsraoŽai příčí
řloval abych její paměť povzbu
dil nedozvěděl jsem se nic více
nel že nebožtík Kuldásek byl
lump který jisti strčil hlavu
schválné pod tu padající cihlu
aby so ona musila živit Špinavým
prádlem cizích lidí Za druhý
šesták který jsem ji uštědřil z do
tace Václava Václavoviče dostalo
se mi nádavkem zprávy o tom že
nebožtík Kuldásek byl tak lehko
vážný že celý rok před smrti ne
platil do veteráosko kasy násled
kem čehož mu ani muzika neruko
vsla ačkoliv Kuldaska vynadala
panu předsedovi od veteráni co'
se do něho vešlo Nemohouce mi
poviditi nic určitého o nynějším
bydlilti Novákových odkázala
mne konečni na policii tam Že
vidi vlečko i co se nestalo A o
Novákovic Že mi potědí hned
Jak pak by ne takovénámé jmé
no I To si každý pamatu e
Po chvilce doprovázely mne z
domu vlečky sousedky i se všemi
dosud "školu nepovinnými" dět
mi jež se kolem nás běbem naše
ho diplomatického jednáni shro
máždily a mohu říci že mi mezi
těmi dobrými lidmi bylo útulno
jako mezí starými známými Proto
mne nic nepřekvapilo že mne
před domem i traíikant jenž zde
stál s jakýmsi pánem pozdravil
jako atarého známého V někte
rých pražských ulicích do nichž
moderní duch dosud nevtrhl jsou
lidé tak domáčtí a v této ulici
byli patrol posud takoví aspoR
po pravé stráni
(Pokračování)
m W + 9 _ a
nebo kuchařky ráda ofiinla bv
lotslligenlni sluiná vdova 40
roků stará bezdltoá vyšší plné
postavy Jesl výbornou kuchař
kou a posud v Čechách Kdo bv
Spolehlivé jt-jl slulby potřeboval
nechť píle pod liírou "Hospody
ua" c ol ťokrok Západu Omaha
Neb 483
Johánek Bratři
lMII„„
první třídy nuIooii
1101 milUM lUwka Srk
Dwbii vU likéry a loMtulvCktý
